Citáty na téma slož

„Je mnohem lehčí složit hromadu uhlí, než vyznat lásku.“

„Láska je jako dobrá píseň a píseň složit těžko je.“

„Jak uplatní člověk svou moc nad druhým, Winstone?
- Tím, že ho přinutí trpět.
- (…) Poslušnost nestačí. Pokud netrpí, jak si můžeš být jistý, že podléhá tvé vůli a ne své vlastní. Moc spočívá v tom, že člověk způsobí druhému bolest a ponížení, že se lidské vědomí roztrhá na kusy a zase složí do nových tvarů, podle toho, jak si usmyslíme.“

„Tak jako hejno krkavců snesli se na tuto zemi, aby vyklovali každé zrnko zlata a stříbra. Nemají slitování. Jejich srdce zjedovatěla touhou po bohatství. Se vším kupčí, všechno prodávají. Chceš pokřtít dítě? Zaplať! Chceš loupit a vraždit? Zaplať a bude ti odpuštěno. Ale pak, kdyby sám ďábel zaplatil, vstoupil by na nebesa? A za peníze takto vydřené z chudého lidu koně krásné chovají, čeleď nepotřebnou drží, v kostky hrají a na své kuběny drahé věší, zatímco Kristus chodil bos a neměl, kde by hlavu složil.“

„Vše, co bylo složeno, se dříve či později rozpadne.“

„Největší a nejmilejší poklonu mi nedávno složil jeden Skot. Moje poslední kniha prý se mu tak líbila, že si ji málem koupil.“

„Říká se, že svět je různobarevný, ve skutečnosti stačí černá a bílá. Zjistíte, že i tak je složen ze spousty krásných obrazů.“

„Kdyby mi tak Bůh chtěl dát nějaké znamení, třeba složit na mé jméno velikou sumu ve švýcarské bance.“

„Máme pocit, že dokončujeme skládačku, ale pak zjistíme, že jsme složili jeden velký dílek větší skládačky.“

„Jsme složeni z  nesmrtelných atomů. V jistém slova smyslu jsme věční.“

„Z ducha a těla skládá se člověk, z ducha a lidu složen jest národ.“

„Dnešní lidé by Ježíšovi uvěřili na slovo, ale církev nepovažují za věrohodnou. Protože to prostě již nejde! Ježíš například říká: buďte chudí. Papež a biskupové bydlí v palácích. Ježíš říká: mluvte pravdu a nepřísahejte. Každý biskup v Německu musí složit úřední přísahu na ústavu a každý teolog na učitelský úřad církve. Ježíš říká, že máme lidi osvobozovat od jejich démonů a nemocí. Nyní naši teologii a církevní zbožnost zatěžuje podezření, že již po mnoho století zavádí lidi do duchovního utrpení absurdní morálkou týkající se sexuální sféry. Ježíš říká: nesuďte. My máme kodex církevního práva, který se - ve dvou hlavách - neskládá z ničeho jiného než z trestů.“

„Náš svět je tajemné zrcadlo. Každému se rozbije na tisíce střepů. Ty střepy jsou naše příběhy, to jediné, co doopravdy vlastníme. Skládám je do svých knih a v jejich odrazu hledám sám sebe. Střepy mě zraňují, když přitom spěchám. Pracuji tedy klidně. Vím už, že to své zrcadlo nestihnu nikdy složit.“

„Kdyby bylo po mém, hrál bych jenom pro sedmnáctileté holky. Těm je jedno, co je to za hudbu nebo kdo ji složil. Ony chtějí tančit. Z ničeho nejsem tak nervózní jako z lidí, kteří jen sedí a čumí na to, jak hraju.“

„Vesmír je pouhou prchavou představou v Boží mysli - pěkně nepříjemné pomyšlení, zvláště když člověk právě složil zálohu na byt.“

„Velkého Sonnyho Listona pozdravím po svém, složím ho k zemi už v kole osmém.“

„Dělati dvakrát totéž je zatraceně těžké. Pokud k tomu nemám pravé nálady, nemohu nic dělati. Nutit to přec nelze. – Dvořákovo odmítání složit na žádost vydavatele II. řadu Slovanských tanců“

„Věřím, že vše se dá zatančit. I slovo. Svým studentům říkám: "Řekněte každý nějaké slovo. To slovo zatančete a z těch zatančených slov pak během lekcí složíme básně." Každý je toho schopen, protože to netančíme my, ale naše duše.“

„Vesmír je pouhou prchavou představou v Boží mysli - pěkně nepříjemné pomyšlení, zvláště když člověk právě složil zálohu na byt.

Věčná nicota nevadí, pokud jste na to oblečeni.

Kdyby jen Dionýsos zůstal naživu! Kam by se chodil najíst?

Nejen, že neexistuje žádný Bůh, ale zkuste sehnat o víkendu instalatéra.“

„Složím ho, aby byl svý rase věrnej, aby se konečně choval jako černej, protože když byl mistr, napínal síly a pořád se chtěl jen cpát mezi bílý.“

„a co s tím, když je v pánu, z popela ho nevyštracháš, ze slz nesložíš“

„Nebuďte nevědomí jako zvířata, která nezná nic jiného než následování stáda; quæ pergunt, non quo eundum est, sed quo itur; následují nevědouce, kam by měla jít, ale kam jde většina. Vy jste ale lidé, a máte v sobě rozumnou duši; proto vás vyzývám, nebuďte složeni a utvářeni podle zvyku a příkladu, což jest zvířecké, ale podle nějakého vnitřního poznání a rozumu. Odchylte se od zástupu a doptávejte se upřímně Boha, jakou cestou mám jít? Toho, který se Jej bojí, On sám bude učit cestě, kterou by si měl vybrat. Cesta k tomuto požehnanému konci je velmi úzká, velmi obtížná; musíte na ní mít vůdce – musíte mít lampu a v ní světlo – jinak nemůžete než zabloudit.“

„Pamatuj, že musíš složit celé spasení své duše na Krista, a jen na Krista. Musíš se oprostit plně a celě ode všech ostatních nadějí a doufání. Nemáš částečně spočinout na Kristu a částečně na tom, že uděláš, co můžeš. Ve věcech ospravedlnění musí být Kristus vším.“

„Když si představuji hudebníky, myslím na to, že musí pouze najít ty správné noty, aby složili krásnou písničku. V případě kulturisty se noty nahrazují cviky a když děláte ty správné, vytvoříte krásné tělo, které je vaší skladbou.“

„Žádná slova mě nemůžou složit“

„Covid je největší sociální experiment v dějinách. Většina národa se o duševní zdraví nezajímala, teď je ten tlak může složit.“

„Básníkem jsem se narodil a zůstal, ale k písničkám jsem se dostal jako slepý k houslím. Divadlo Semafor v roce 1961 uvádělo pásmo mé chuligánské, provokativní poezie VO CO DE, kterou jsem recitoval s Waldemarem Matuškou a Pavlínou Filipovskou. Ale přitom jsem si uvědomil, že Semafor bez písniček nemůže být. Obrátil jsem se na Suchého a Šlitra, aby něco složili. Ti to však přenechali mně a Jardovi Jakoubkovi. Tak vznikly moje první písničky.“

„Popadnu slova, něco s nimi provedu, složím je, sklížím, šmitec. O ostatním je lépe pomlčet. O tom, tedy i o mně, beztak dokáže mluvit jenom dílo.“

„Upustil jsem od podrobné analýzy svých děl. Skladba je jeden celek a veřejnost by ji měla jako celek poslouchat. Rozebírat takové detaily jako jsou motiv, téma, stavba atd. moc nepomáhá a nic neobjasňuje. Taková analýza je něco jako hádanka; není přece žádnou hádankou, že jsem složil symfonii, a nechci, aby ji lidé jako hádanku poslouchali.“

„Už ani nevím, čí to byl nápad. Vůbec jsem tehdy neuměl hrát na kytaru, ani jediný akord. Ale písničku jsem složil.“

„Všechno, co Dutilleux složil v posledních třech desetiletích patří do kategorie mistrovských děl.“

„Hlavní myšlenkou nemělo být ´Věřte mladým lidem´, ale ´Jedna osobnost je cennější než celý kolektiv´. Vždyť kolektiv může být teprve tehdy kolektivem, je-li složen z osobností, které jsou vedeny opravdu společným zájmem. Rozhodně vědomé i nevědomé (neboť nevědomost neomlouvá) potlačování vývoje osobnosti je zločin proti celé společnosti (myslím, že to není přehnané).“

„Člověk by měl žít jako vietnamský obchodník – ráno svůj stánek postavit, večer jej složit a mezitím přemýšlet, kde stojím a proč.“

„Cílem je zkoušet a složit dokonalou píseň. Což se, samozřejmě, nikdy nestane.“

„Nedopřej svým očím spánku, ani zdřímnout nedávej svým víčkům. Jak gazela vytrhni se z rukou, jako ptáče z rukou čihařových. Jdi k mravenci lenochu, dívej se, jak žije, ať zmoudříš. Ač nemá žádného vůdce, dozorce či vládce, opatřuje si v létě pokrm, o žních sklízí svou potravu. Jak dlouho, lenochu, budeš ležet? Kdy se probudíš ze svého spánku? Trochu si pospíš, trochu zdřímneš, trochu složíš ruce v klín a poležíš si a tvá chudoba přijde jak pobuda a tvá nouze jako ozbrojenec.“

„… je tam také pokus o báseň věnovanou… mouše. Kdybych nevěděl, jak se věci mají, řekl bych, že ty verše sepsala nějaká ctihodná slečna, která tyká tvorům, o nichž pěje; ale protože jsem ji složil já, nezbývá mi než věřit, že byl-li jsem já schopen něčeho takového, pak už je každý schpen všeho.“

„Složil jsem to bídné tělo na polštář; ale jakýť jest můj sen mohl býti? Zdříml jsem však, a zdálo mi že ke mně dva anjelé přišli a otírali tvář mou rouchou velmi pěknou, napomínajíce mne, abych se spěšně strojil jíti s nimi. Já pak věřím mému Pánu Bohu, že ne ve snách, ale v skutku je mám přítomné, kteříž mně v životě tomto slouží a po smrti duši mou do lůna Abrahamova donesou. A ač hříšný jsem, očištěn jsem krví Spasitele mého, kterýž učiněn jest obět slitování za hříchy naše. A protož nechť přijde hodina smrti: hotov jsem.“

„Postoj k negativnímu posunu událostí.
Každý okamžik našeho života je složen z částí a dost často platí, že většina složek je negativních. "Ono negativní je celý náš život, kdyby to s námi evoluce myslela vážně, dá nám do vínku okamžik smrti a tím by chod celého našeho života, každý den byl jak znovuzrození " zodpovědnost.“

„Myslím, že motiv střevíčku už nefunguje, mnoho lidí má stejnou velikost nohy. Ale jen jeden člověk může složit nesmrtelnou melodii.“

„Věřím, že vše se dá zatančit. I slovo. Svým studentům říkám: "Řekněte každý nějaké slovo. To slovo zatančete a z těch zatančených slov pak během lekcí složíme básně."“

„Abyste byli schopni kostku složit, musíte být do jisté míry obdařeni vědeckým způsobem myšlení.“

„Život je jako složité a obrovské puzzle. Postupně skládáte jednotlivé díly, v nichž hledáte souvislosti, abyste mohli sestavit příslušný obraz v jeden celek. Po nějakém určitém časovém sledu, až jej úspěšně složíte skrze své důsledné úsilí a trpělivost, budete pravděpodobně hodnotit, co se v průběhu skládání dílků událo, posuzovat každičký krok, vzpomínat na špatné dílky s vědomím, že jste byli převezeni, jen na dočasnou dobu, což se snižovalo čím dál častěji díky vaší rozvážnosti. Mít radost ze správných dílků a možná být i hrdí na to, jak jste si v této zdánlivě náročné hře po celou dobu vedli.“

„Jenom jedna ze sedmi rodin v Sovětském svazu vlastní auto. Čekací doba na auto je deset let – když už na něj máte našetřeno, projdete nejdřív poměrně náročným schvalovacím procesem, a pak složíte peníze dopředu. A tohle je příhoda, kterou mi vyprávěl jeden známý jako vtip založený na skutečnosti: Chlápek si přijde koupit auto. Dá na stůl peníze a úředník mu říká: „Dobrá, přijďte si pro své auto za deset let.“ „A mám přijít ráno, nebo odpoledne?“ ptá se kupující. „Soudruhu, vždyť to bude až za deset let, není to teď jedno?“ diví se úředník. „Není,“ odpovídá kupující. „Protože za deset let ráno k nám mají přijít instalatéři.““

„Moudrost je složena z času, hledání, vědění, starostí, zoufalství, proher i víry.“

„Nezáleží na tom co je v naší hloubce naší duše a jací opravdu jsme. Ale na tom jak hluboce žijeme myslíme ve svém okamžiku a co tomu okamžiku daváme a jak ho vnímáme. Protože co když je nikdo extra zlí manipulátor a prostě si to nepřipustí ale žije dobrý život protože. Ostatní okolo neřeší okamžiky ale víc činností které vedou ke zlosti protože jsou extra nepodstatný. A tím jak dělají čin bez vnímaní okamžiku. Pak čas a myšlenka v okamžiku strací na hodnotě tím že nebyla hluboká ale povrchní bez většího efektu na vnímání myšlení. A pak nemají náhodou všichni problém z vnímáním myšlením vědomě okamžiku. A ten zbytek jsou jen duševně psychicky kyborgové prostě umělé myšlení reálné tělo co složí těm co jsou v okamžiku myšlením vědomí.“

„Máš rodinu, přátele, teplé jídlo a kde složit hlavu? Pokud ano, tak proč si někdy myslíš že jsi chudý?“