Citáty na téma dělník

„Kdo pracuje rukama, je dělník. Kdo pracuje rukama a hlavou, je řemeslník. Kdo pracuje rukama, hlavou a srdcem, je umělec.“

„Totalitní stát může dělat velké věci, ale jednu věc udělat nemůže: nemůže dát dělníkovi v továrně pušku a říct mu, aby si ji vzal domů a měl ji v ložnici. Puška visící na zdi dělníkova příbytku nebo farmářovy chýše je symbolem demokracie. A je naším úkolem dohlédnout, aby tam zůstala.“

„V umělci jsou dva lidé – básník a dělník. Básníkem se člověk rodí, dělníkem se teprve stává.“

„Lidstvo si představuju jako velikou armádu dělníků budujících velkolepý chrám pravdy, jak žijí a pracují spolu. Mé tělo, stroj, který pracuje, odumře, rozplyne se v atomy, ale hodnota, hodnota mé práce ta tu zůstane. Mně stačí vědomí, že já bezvýznamný, bezejmenný dělník jsem pomáhal budovat tuto velkolepou budovu pravdy, kterou lidstvo od nepaměti staví. A každý kámen, který jsem pomáhal svou prací k této budově dopravit, je nesmrtelný.
1921“

„Bez vědění jsou dělníci bezbranní, dělníci s věděním jsou síla!“

„Dosáhne-li kapitalista zisku, nemusí to nutně znamenat zisk i pro dělníka, ale ztrácí-li kapitalista, znamená to nutně i ztrátu pro dělníka.“

„Kapitalisté mají pohádkové zisky, zatímco dělníci mají hlad.“

„Jsem vždy pro dělníky a lidi pracující vůbec, často pro socialismus a zřídka pro marxismus.“

„Nikdy jsem se nepokládal za víc, než za dělníka v tom velkém světě.“

„Zaměstnavatel i dělník jsou na sobě vespolek závislí.“

„Zaměstnavatel, který pomáhá svým dělníkům výchovou, zábavou a sociálním povznešením, pomáhá sám sobě.“

„Příroda není chrám, ale dílna, ve které je člověk dělníkem.“

„Neshromažďujte zlata ani stříbra, ani peněz v opascích vašich mívejte, ani mošny na cestě, ani dvou sukní, ani obuvi, ani hůlky; hodenť jest zajisté dělník pokrmu svého.“

„Nezáleží na tom, čím kdo je a čím se zaměstnává — je-li dělníkem v dolech, dílně či na poli, farmářem, kupcem, řemeslníkem nebo milionářem — každý by měl mít hluboký zájem na tom, aby rozuměl otázce peněz a dovedl jich správným způsobem užívati…“

„Výdělky u nás patřily k nejvyšším v republice (a tím i v Evropě). Spolupracovníci pobírali deset procent úroku z té části podílu na zisku, kterou si u firmy uložili. V době, kdy sociální výhody byly pro většinu dělníků nesplnitelným snem, nemluvě o slušném domově, žili Baťovi spolupracovníci v moderních rodinných domech. Měli bezplatnou lékařskou péči, potraviny nakupovali v obchodech s nízkými cenami a mohli sportovat na podnikových hřištích a tělocvičnách.“

„Dělník je smrtelný, práce je živá, Antonín umírá, žárovka zpívá.“

„Hromadění kapitálu zmnožuje dělbu práce, dělba práce zmnožuje počet dělníků; a naopak počet dělníků zmnožuje dělbu práce, tak jako dělba práce zmnožuje hromadění kapitálu. Tato dělba práce na jedné straně a hromadění kapitálu na druhé straně způsobují, že se dělník víc a víc stává závislým čistě na práci a to na určité, velmi jednostranné, strojové práci. Je tedy duchovně i tělesně snižován na úroveň pouhého stroje a místo člověka se z něho stává jakási abstraktní činnost a břicho, a zrovna tak upadá do stále větší závislosti na všech výkyvech tržní ceny, na způsobu použití kapitálů a na rozmaru boháčů. Stejně tak tím, že roste třída lidí, kteří jen pracují, zvyšuje se i konkurence mezi dělníky, snižuje se tedy jejich cena. Toto postavení dělníka vrcholí v tovární výrobě.“

„Základní masou demonstrantů byli školáci a studenti, kulturní pracovníci, k nimž se postupně připojila i část dělníků a úředníků. Používaly se všechny možné formy působení na veřejnost – stávky, stávková pohotovost, setkání v divadlech, návštěvy závodů studenty a herci, velká shromáždění s řadou krátkých projevů a doplněných vystoupením herců a zpěváků a hudebních skupin, což vytvářelo zvláštní atmosféru jednoty, uspokojovalo mentalitu mládeže a zvyšovalo emoce, přitažlivost a bojovnost i odvahu. Zvlášť aktivní úlohu hráli studenti a profesoři pražských uměleckých škol, v nichž byly pěstovány opoziční nálady, nepřátelský vztah ke KSČ a SSM, elitářství a přezíravý postoj k pracujícímu člověku. To bylo i zdrojem jejich opoziční aktivity i vlivu na ostatní studenty. Přitom šlo většinou o děti umělců, které byly při velkém počtu uchazečů přednostně přijímány.“

„Čím lepší dělník, tím horší manžel.“

„Kapitalisté se mohou vykoupit z jakékoli krize, dokud budou platit dělníci.“

„Dnešní doba žádá srovnávání. Srovnávejte salóny se suterénem, rentiéry s dělníky, milostpaní se šičkami z fabrik. Srovnávejte – a najdete moudrost dneška.“

„Budeme štvát hladové dělníky proti fabrikantům, domkáře proti velkostatkářům, vojáky proti generálům. My budeme štvát a rušit váš klid… A my se chodíme do Moskvy učit. Víte co? My se od ruských bolševiků chodíme učit, jak vám zakroutit krkem, a vy víte, že ruští bolševici jsou v tom mistry. Přejde vás smích….“

„Naděje znamená přesvědčení, že nikdy není pozdě. Dává nám ji i ono krásné podobenství o dělnících na vinici. I hodina práce může přinést nakonec odměnu, poněvadž u Hospodáře je princip milosti povýšen nad princip spravedlnosti!“

„Jsem dělník, žádný pozér. Nenosím ty šaty, abych se vystavovala. Jsou to pracovní šaty. Nepatřím k těm, co jen stojí a zpívají. Stát a zpívat můžu v nahrávacím studiu. Na jevišti musím ukázat to, co je ve mně.“

„Kdo se ničemu nevyučil, má jen dvě možnosti - buď se stát pomocným dělníkem nebo jít do politiky.“

„V současné „vzdělanostní společnosti“ se s učiteli zachází jako s dělníky na plantážích, neboť po sezóně, to jest po školním roku, bývají na dobu prázdnin propouštěni.“

„Člověk, který píše do novin, pro novinový papír, upíraje oči na lidi, pro něž píše, nemá pocit, že plní nějaký velejemný úkol, hodný ručního papíru a omezené tiráže, připadá si spíš jako dělník, ale ujišťuji vás, že to naprosto není pocit ponižující.“

„Dobrý manžel - špatný dělník, dobrý dělník - špatný manžel.“

„Říká se, že se nejedná o deportace, ale o nucené práce. Můžeme se přít o slova, ale realita je stejná. Když se odvážejí starci nad sedmdesát a dokonce nad osmdesát let, ženy pokročilého věku, děti, nemocní, ptáme se: Pro jakou práci jsou tyto lidské bytosti určeny? Odpovídá se, že se dává Židům možnost vzít si s sebou rodiny; pak by tedy jejich odjezd měl být dobrovolný. A co říci o tom, kdy tito staří, nemocní atd. jsou deportováni sami, nebo když nemají příbuzné, které by následovali? A co si myslet, když maďarští dělníci odcházející do Německa za prací si nesmějí vzít s sebou rodiny, je pak opravdu udivující vidět, že pouze Židům je prokazována tak veliká laskavost.“

„Jsem dělník, vždycky jsem se věnoval svému řemeslu a s vynaložením veškeré vůle stavěl s nejmodernějšími prostředky, které byly ve své době k dispozici. Nic jiného mě nezajímalo. Dobré věci v architektuře kolem nás, jsou jen výjimky. Všechno, co se vyrábí pro masy, je nevzhledné, ošklivé, vylhané, prostě podvod. Formalismus pro mě znamená negaci architektury.“

„On byl hlavou a vůdcem boje německého lidu v Čechách za právo sebeurčení. Redaktor hlavního orgánu strany "Freiheit" v Teplicích, bývalý soukenický dělník z Liberecka, muž nejušlechtilejšího charakteru, vzdělaný žurnalista a strhující, vášnivý řečník, jenž celý život, dny a noci zasvětil věci dělnictva….“

„Komunističtí, propagandističtí písálci nešetřili ani mne, ani památku mého otce. Mimo jiné nás obviňovali, že jsme využívali „plodů práce poctivých československých dělníků“, abychom obouvali černochy v Africe.“

„Průmysl v nynějším našem pořádku má jen dvě třídy: fabrikanta a dělníka. Fabrikant jest ten mocný bohatý pán, jenž dělníkovu práci svým kapitálem jmenovati může, a dělník jest jen věčný otrhanec, z něhožto pramen bohatství fabrikantům plyne.“

„V téhle zemi schází práce pro 600 000 dělníků a olympijský výbor zadává výrobu oblečení Číně? To není jen nehorázné, to je přímo hloupé. Jsme sami proti sobě.“

„Jednoduše řečeno, každý rok, když přijdete s papíry na zápis, a máte rodný list se slovy "narozený otci dělníkovi a matce, ženě v domácnosti", pak pochopíte, že nejste jako ostatní.“

„Od Peróna a jeho ženy Evity, nikdo neudělal pro dělníky tolik jako Néstor Kirchner.“

„Pokorný dělník Maxmilian Švabinský, český malíř a rytec.“

„Existují jen dvě kategorie mužů: ti, kteří chtějí revoluci, a ti, kteří ji nechtějí. A někteří příslušníci buržoazie volají po revoluci hlasitěji než mnozí dělníci.“

„Chtěli jsme zahraniční dělníky, ale přišli lidé.“

„Církev v zemi, která je bez Ducha, je spíše prokletím než požehnáním. Nemáte-li Ducha Božího, křesťanští dělníci, pamatujte, že stojíte někomu v cestě; jste neplodným stromem, stojícím na místě, kde mohl růst strom plodný.“

„Namísto abychom veřejně přiznali potřebu určitého společenského vybavení (muzeí, sportovišť, veřejné dopravy), vyhýbáme se nepopulárnímu danění tím, že podobné výdaje kryjeme z loterií – jichž se v disproporční výši účastní, a tedy je financují hůře informované a chudší segmenty společnosti. Britští dělníci, kteří možná za celý život nenavštívili divadlo, operu či balet, dnes svými sklony k hazardu financují kulturní aktivity úzce vymezené elity, jejíž daňové břemeno se úměrně tomu snížilo.“

„Čím dřív si člověk uvědomí, že se s ním nikdo nebude mazlit a že nemůže čekat, aby ho někdo krmil zadarmo a tak, nebo že jeho parchantům někdo poskytne bezplatné vzdělání a co všechno, dokud si na to nevydělá, rozumíš, tím dřív se vrhne do práce a bude vyrábět – vyrábět – vyrábět. To Amerika potřebuje, a ne ty vaše pohádečky, které v dělníkovi jenom oslabují sílu vůle a sugerují jeho parchantům všelijaké myšlenky, které dělné třídě nepříslušejí.
(přel. J. Škvorecký)“

„Ti, kdo mluví o návratu, jsou čerství příchozí. Jeden starý dělník je plný inspirace a víry. Říkám, že dokud jsou tady ještě ti, kteří vytvořili to málo, co tu je, nemohu odejít a ty musíš přijet. Neřekla bych to, kdybych nevěděla, že jsi připraven těžce pracovat. Je pravda, že dokonce i těžká práce se hledá obtížně, ale nepochybuju, že si něco najdeš. Pochopitelně, toto není Amerika a člověk může ekonomicky dost trpět. Mohou být znovu nepokoje. Ale jestli někdo chce mít svou vlastní zemi a jestli si to přeje celým srdcem, musí na to být připraven. Až přijdeš, jsem si jistá, že budem schopni plánovat. Není na co čekat.“

„Nevěřme dělníku, který řekne: Buržoa jí. Buržoa vždy žere. Dělníkova řeč není ulízaným a kadeřeným výtvorem školských písanek, je prostá, otevřená jako jeho víra, vzdor a nenávist, a takový je i jeho vtip.“

„Obchodníkovi nic nebrání v tom, aby svým zákazníkům předložil přehnaný účet, ale jen ať se dělník nikdy neodváží žádat zvýšení své mzdy.“

„Spící jsou dělníky a pomocníky toho, co vzniká.“

„Dělníci v továrnách dostali možnost odsuzovat inženýry a posílat je na smrt. Takže podle nich měl stalinismus třicátých let jistý, řekněme demokratický aspekt. V tom smyslu, že dával neelitám možnost útočit na elity, dělníkům na své inženýry.“

„Nikdy netlačte dělníka ke slevě! Nikdy byste neměl žádat od řemeslníka nižší cenu, protože mu pak zůstane jen možnost dát vám buď méně kvalitní materiál, nebo práci odfláknout. Dejte mu raději o něco více peněz, než žádá, a dostanete tisíckrát lepší práci. Bude pracovat s větší chutí, protože byl oceněn…“

„Dnešní den, 1. květen, je mezinárodním svátkem práce a všech pracujících. Je to svátek, který je zároveň pilířem sociální demokracie. Dnes si připomínáme stávku chicagských dělníků v roce 1886, kteří bojovali za zavedení osmihodinového času. Bez jejich hrdinství by osmihodinovou pracovní dobu nestal samozřejmostí. Ještě nás čeká hodně bojů - vyrovnání mezd mezi regiony, muži a ženami a mnoho dalšího. Slibuji, že my v něm budeme pokračovat.“

„Umění nesmí být soustředěno v mrtvých svatyních zvaných muzea, ale musí být rozšiřováno všude - na ulicích, v tramvajích, továrnách, dílnách i v domácnostech dělníků.“

„Chtěl bych psát básně tak, jako dělníci v lomech dělají dlažební kostky. Psát o těžkých věcech a být jemný.“

„O práci, o svobodě, o nápadu, o složitostech,
Říkám si o čem je život o čem jsou ty pohledy na život. A došla jsem k názoru že je to hodně tím co vlastně člověk dělá za práci a čím se sám o sobě zabívá a přemýšlí o ruzných věcích. Proč si to myslím. Protože to nad čím nejvíc člověk přemýšlí a běžně řeší to prostě je i jeho život. Třeba když by člověk měl jako koníček zálibu přemýšlet o lidské podstatě a práci dělníka tak to ale nesouzní s jeho zálibou a myšlenkovou aktivitou. Ale kdyby měl práci kde by mohl testovat ostatní a mohl by skoušet lidskou podstatu tak byl by spokojen a byl by přínosem. Co teoreticky kdyby šlo zjistit pro co člověk má předpoklady odvozené od toho jak myslí a jaké jsou jeho hodnoty a myšlenky a tím ho pak nasměrovat k tomu být v životě šťastný. Proč něco takového není třeba ve školách před tím než si mladý člověk vybíra školu. Proč se na tohle neklade tak velký důraz pořádně a skutečně by ty studenty nasměrovali proklepli si je a jejich myšlenky a v tom v čem by se jim dařilo našli to nejlepší pro ně. A nebo lidi na úřadech práce ty lidi co třeba z nakého důvodu mají problém si najít práci. Protože jsou jiní ale jsou pracovití ale jejich myšlení je napadené nízkým sebevědomím a vlastně se neznají protože v sobě třeba nezozvíjeli celý život svůj potenciál a zájmy kterými by se mohli živit. Tak takový test kvíz kdo opravdu jsou a k čemu se jejich myšlení hodnoty a úvahy o životě hodí, a i jejich fyzické psychické předpoklady. Takovej test by se mi fakt hodil a myslím i spoustu dalším lidem. Kteří se neznají a neví k čemu se hodí a v čem by byli dobří. Jasně můžou jít a zapnout zuby a dělat něco co je nebaví jenom proto aby přežívály pro ty prachy ale je fakt že jakej v tomto ohledu má život smysl. Pak spousta lidí žije nenaplněné životy a nemají ani v srdci upřímnou lásku když samy nenávidí svoje práce a životy které žijou jenom pro prachy a jistoty. Když si nedáte tu možnost dělat to v čem vynikáte a i vaše myšlení nejen ruce. Tak jak hloupá je společnost kde lidi jen přežívají ale vlastně vůbec nežijou to co chcou skutečně žít. A důsledkem toho je trapně ubohá nudá společnost která se sama nerozvíjí a neroste ani psychicky ani na tom myšlení nemá sny touhy ani nadšení. Potencional všech je přeceňován protože se málo hledají možnosti lepšího využití myšlení jedinců a navíc. Možná nejsou keše a lidi co by opravdu mohli na tom něco změnit nebo stvořit takový test ktery by změnil lidem život k lepšímu. Podle toho jací jsou a jak myslí a v čem jsou fakt dobří najít v nich to nejlepší a dodat tím testem jim sílu a uvědomění toho že jsou v něčem dobří. A nejen soudit je za to že to nejde že se nedaří že jsou líní né to je chybné myšlení. Nadavat nikomu protože se mu nedaří že mu to nevychází jak si myslí většina že by mělo. Občas to nemusí jít podle představ a život sváma zatočí a ostatní těžko můžou vědět co ve své hlavě prožíváte. Každý je různy a na to by se mělo brát ohled. Nikdo není stroj mašina na práci jsme lidi živé bytosti a to je fakt a podle toho by sme se měly chovat k sobě s úctou k sobě a svému vnímání života. Možná chyby všemu víra a motivace k tomu dovolit a dát si tu možnost to prostě udělat? Nebejt zlej ale věřit v ty co jsou slabší povahy co nejsou tak psychicky silni a houževnatí jako jiní.“