Citáty na téma dopis

„Sen, nad kterým se nezamyslíme, je jako dopis, který neotevřeme.“

„Piš dopis, když se rozčílíš, do obálky ho však vlož až druhý den.“

„Dnes jsem dostal dopis od jedné holky. Píše mi, jak za mnou na koncertě přišla a povídala si se mnou a jak jsem se k ní choval moc hezky. Říká, že byla vážně zklamaná. Doufala, že budu spíš hroznej hajzl. Zklamal jsem ji. Až ji příště uvidím, tak ji nakopu do prdele, aby se jí zlepšila nálada.“

„Důležité dopisy, které neobsahují žádné chyby, jich získají několik v době, kdy se nalézají na poště. Některé chyby vzniknou teprve tehdy, když čte dopis šéf.“

„Dva milostné dopisy se píší nejhůř - první a poslední.“

„Ale Vůdce mi důvěřuje, a to mi stačí.(květen 1944, dopis manželce) “

„Nedostávám žádné dopisy od teploušů, ale mám dopisy od lidí, kteří tvrdí, že vypadám dost zle.“

„Dopis se nečervená.“

„Přijde čas, kdy budeme na obálky dopisů uvádět planetu, sluneční soustavu a galaxii.“

„Stará panna nemá o moc větší cenu než nedoručený dopis.“

„Když vám nečekaně zemře osoba blízká a drahá, neztratíte ji najednou; ztrácíte ji postupně a dlouho - jak plyne čas, přestanou jí docházet dopisy, z polštářů vyvane její vůně a nakonec se vytratí i její šaty ve skříni a prádelníku. Stále přibývá částí, které z ní postrádáte. A jednou přijde den, kdy zvlášť silně pocítíte, že vám nějaká určitá část chybí, a tehdy si uvědomíte, že je pryč, navždycky - a pak zas přijde další den a další určitá chybějící část.“

„Bible je dopis, který poslal Bůh nám; modlitba je dopis, který my zašleme jemu.“

„Nechápu, proč by dopis na rozloučenou měli psát jen sebevrazi, když všichni jednou zemřeme.“

„Muži že jsou sentimentální, když si ponechají milenčin dopis? A co ženy, které si ponechají milencovo dítě…?“

„Myslím, že když člověk ztratí něco, co je mu hrozně blízký, tak s tím ztratí i sám sebe. - Dopisy na konec světa“

„Oznamuji Vám, že vystupuji z KSSS… Dospěl jsem k pevnému přesvědčení, že mé setrvání v řadách KSSS by bylo zradou ideálů sociální spravedlnosti, humanismu a vybudování nové, dokonalejší společnosti, jichž jsem se snažil dosáhnout, přes všechny své chyby a omyly. V Otevřeném dopise 22. 9. 1976“

„Krása je otevřený doporučený dopis, který vám už předem získává srdce jiných.“

„Odmítl jsem přijít na pohřeb, ale napsal jsem hezký dopis, v němž jsem vysvětlil, že ho zcela schvaluji.“

„A možná, že dospívání je hlavně o tom, uvědomit si, že nemáme být jen postavičkou, které příběh nařizuje, kam jít. Jde o to uvědomit si, že ten příběh můžeme psát sami. - Dopisy na konec světa“

„"Dětství je celkem příjemný a privilegovaný stav, pohádkový život, kde se jídlo a čisté oblečení objevuje jakoby kouzlem, nikdo se vás nevyptává na práci a veliké verze mamky a taťky vám čtou každý večer před spaním pohádky" - Dopisy Malých žen“

„Exil, který jsem si sám uložil, mi sice pomohl odhalit v sobě některé velice důležité věci, ale zároveň měl vážný vedlejší účinek: zlozvyk samoty. Můj svět se omezil na několik málo přátel v horách, na odpovědi na dopisy a na emaily a na iluzi, že všechen zbývající čas je můj. Prostě život bez přirozených problémů vyplývajících ze soužití s jinými lidmi.“

„Když jsem daleko od tebe
Jsem šťastnější než kdy jindy
Kéž bych to mohla vysvětlit lépe
Přála bych si, aby to nebyla pravda.
Dej mi den nebo dva
abych vymyslela něco chytrého
Napsat si dopis
abych věděla, co mám dělat.“

„(dopis adresovaný Mihai Antonescu, 6. září 1941) "Všichni musíme pochopit, že nejde o boj proti Slovanům, ale proti Židům. Je to boj na život a na smrt. Buď zvítězíme my a svět se očistí, nebo zvítězí oni a my se staneme jejich otroky. Jak tato válka obecně, tak zejména boje u Oděsy prokázaly, že Žid je satan.“

„Lidé se mnohem více odhalí v dopise než v pohybu či v řeči.“

„Pokud máte napsat jeden dopis, zabere vám to celý den. Pokud jich máte napsat tucet, napíšete je také za jeden den.“

„(O neuskutečněné svatbě s Vlastimilem Brodským) Jednou jsme už měli vyplněné dokumenty a zadaný termín k svatbě. Bróďa ale dostal strach. Vymyslel si, že mu umírá milovaná babička, a proto se nemůže oženit. A pak mi nechal na stole odvážně dopis na rozloučenou, že se loučí, neboť si uvědomil, že stále miluji Pleskota.“

„Jak se začnete bát jedné věci, vyděsí vás toho ještě mnohem víc. - Dopisy na konec světa“

„Nebudu sprostý, budu vlídný/ a nesnížím se k neviau hovad/ - čekám tvůj dopis (už dva týdny…)/ abych jej mohl ignorovat“

„Dostal jsem dopisy od šesti různých lidí. Jeden byl z Austrálie, jeden z Německa a další pro změnu z Anglie, ale všichni psali stejně: „Vaši knihu CESTA jsem vzal do ruky po večeři a skončil až druhý den ve tři čtvrtě na čtyři ráno a pak jsem vstal z postele, šel nahoru, vzbudil děti a prostě jsem seděl na posteli a držel je v náručí.““

„Kdybych věděl dost slov, mohl bych napsat nejdelší milostný dopis na světě a nikdy se neunavit“

„Když se ženíme, přejímáme zapečetěný dopis, o jehož obsahu se dovídáme, teprve když jsme na širém moři.“

„Pokrokové země definitivně skoncovaly se zpátečnictvím - na dopisech do ciziny se ani neuvádí zpáteční adresa.“

„Povídka je dopis, který autor píše sám sobě.“

„V životě člověk nemusí být jen pasažér. - Dopisy na konec světa“

„To nejcennější, co Ti umím darovat, je dopis. Věnuji Ti tak upřímné slovo, ale především můj čas.“

„Vaše milující srdce a hluboká moudrost jsou předmětem mého bezmezného obdivu. (3. listopadu 1992, v dopise pro Sri Chinmoye)“

„Vážená paní ministerská předsedkyně, s velikým zájmem a se znepokojením sledujeme případ zatčení a bleskového odsouzení pana Stephen Christopher Yaxley-Lennon (Tommy Robinson). Jako bývalá země komunistického bloku máme řadu negativních zkušeností v boji o svobodu slova a s bojem o právo na informace. Proto nás znepokojuje tento případ a uvítáme další informace, které objasní okolnosti případu a zejména nebývalou rychlost mezi zatčením a odsouzením. (z konceptu dopisu adresovaného Therese May, 6. června 2018)“

„Za nějaký čas jsem dostal dopis od esperantisty prof. Bicknella, který mne velmi vřele zval do Bordighery v Italii. Rozhodl jsem se tam jeti a dne 11. listopadu 1909 jsem vyjel z Lošína do Terstu a odtud v noci parníkem do Benátek. […] V Bordigheře jsme se zase zařídili po svém. U Bicknellů jsem býval hostem a chodil jsem s profesorem na vycházky, na nichž mi ukazoval přírodopisné zvláštnosti. Prohlédli jsme si tam nádherné Wintrovy zahrady, v nichž se pěstují palmy pro různé církevní slavnosti v celé Evropě. Jinak se pěstují palmy k obřadům katolickým, jinak k židovským. Bicknell má v Bordigheře vlastní museum, kde má uloženy nálezy svých praehistorických písem vysoko pod ledovci jím objevených. Jeho vila jest ozdobena esperantskou hvězdou. Jest horlivý esperantista. V Bordigheře jest četná kolonie anglická, ale Bicknell, ač Angličan, mluvil s každým jen esperantsky. Také jeho sluha jinak nemluvil. Jeho zásluhou lze se v Bordigheře i v obchodech domluviti esperantem. Za mé přítomnosti uspořádal Bicknell ve svém museu sjezd esperantistů italských a francouzských, které si pozval z Nizzy a hostil je ve velkém sále svého musea. Zažili jsme veselé odpůldne a večer jsme se rozcházeli za zpěvu esperantské hymny:
„En la mondon venis nova sento,
tra la mondo iras forta voko.““

„Mám chybu ráda, protože člověka nutí ji využít nebo zamaskovat. Když jsem psala dopisy a udělala jsem v nich chybu, jednoduše jsem z ní udělala housenku. Moje dopisy byly plné havěti.“

„Napsal bych kratší dopis, ale neměl jsem čas.“

„Když už se konečně odhodláte poslat milostný dopis, zdrží se natolik, že ze sebe dřív uděláte šaška osobně.“

„Promiň mi ten dlouhý dopis, ale neměl jsem čas napsat krátký.“

„Když má herec peníze, neposílá dopisy, ale telegramy.“

„Adresní satira je, když pošťák napíše do novin, že panu Novákovi chodí dopisy s nečitelnou adresou.“

„Mnohem nepříjemnější pro mne mělo následky, že snažil jsem se smířiti české esperantisty. Byla tu Unie, která byla seskupena kolem esperantisty K. a pak Associe družící se k esperantistovi B. Já snažil se poznati, u koho je pravda, žádal jsem letákem všechny čelné esperantisty, aby mi sdělili, proč je ten svár. Dostal jsem velký počet dopisů, jichž uveřejněním vyšlo na jevo, že pan K., jinak velmi bystrý člověk, si hraje na diktátora v Unii, odkud dává vylučovati všechny lidi jemu nepohodlné. Přímo mne urazilo, když byl vyloučen i čestný člen a zakladatel esperanta u nás, Theodor Čejka, učitel z Bystřice pod Hostýnem. Rázně jsem se ho ujal a o výsledku své ankety jsem referoval v Praze ve zvláštní schůzi, k níž byli pozváni četní esperantisté. To mi vyneslo zvolení za předsedu Associe, ale zároveň tolik nesnází a pronásledování od stoupenců pana K. mi to způsobilo, že jsem se po roce předsednictví vzdal a nechtěje si ještě více překážek v cestu klásti, než jsem jich již měl, stykům s českými esperantisty jsem se raději vyhýbal, ač mi to bylo vždy líto. Ale mé zkušenosti byly příliš smutné.“

„Heliopolis je humbuk.v dopise Edmundu Hodgsonu Yatesovi“

„Chci jen říci pouze určitá fakta o svých českých literárních láskách. K nim patří především Julius Zeyer, a věřte tomu nebo ne, zejména Jan Maria Plojhar pro hrdinův vztah k domovině. A pak záležitost dvou literárních kmotrů z Vodňan, které asi miloval, ale kterým se nemohl přece obdivovat. A nakonec ty stálé úniky z domova do ciziny, jeho přátelství s dánským klasikem J. P. Jacobsenem (poznali se v Itálii), jeho dopisy, neznámé v Čechách, ale už brzy publikované v Itálii, o italské krajině a národu. Ze současníků to nebyl Olbracht. Daleko víc Jan Weiss. Myslím, že jsme se navzájem ovlivňovali. Stylisticky a metafyzicky Jan Čep a z jiných klasiků úplně zapomenutý (v mé době) Josef Uher.“

„Každé dítě zachráněné s mým přispěním jen dává smysl mé vlastní existenci a není důvodem ke slávě. - Irena Sendlerová v roce 2003 v dopise, kterým reagovala na rozhodnutí polského Parlamentu, který ji prohlásil za polskou národní hrdinku, české znění podle Lucie Syzmanovské“

„Když se dostanete do věku, kdybyste sami mohli mít děti, začne vás najednou zajímat víc historie a minulost vlastní rodiny. Musela jsem vyklidit byt mých prarodičů a přitom jsem se probírala usazeninami jejich života: pohlednicemi, dopisy, mapami, dokumenty z války a poválečné doby. To mě k napsání románu inspirovalo.“

„Věří všemu, co učí římská církev, avšak leccos mu v katolicismu připadá zbytečné, jako očistec, zpověď nebo poutě. (svým nadřízeným o Františku Antonínu Šporkovi v dopise z 19. února 1729) “

„Vím, že cíl, který jsme si stanovili, je obtížný, a že cesta k němu je dlouhá. To mne však netrápí. Můj cíl je uspět: buď zvítězit nebo zemřít. – v dopisu Alexi Aaronsohnovi o pomoci Spojenému království v boji proti Osmanské říši“

„Spisovatelé by měli při psaní knih předstírat, že píší nejlepší dopis svého života pro svého nejchytřejšího kamaráda, což jim pomůže vyhnout se přílišnému vysvětlování.“

„V dopise americkému sionistickému příteli po půl roce žití v mandátní Palestině, 1921.“

„Stát, který věří, že není správné číst cizí dopisy, časem začne věřit i tomu, že jeho korespondenci také nikdo nečte…“

„A teď, když vstupoval do závěrečných fází svého aktivního života, začínal chápat, že pokud nedojde k nějaké nepředvídané souhře okolností, jeho život se nezmění. Byl oklamán. Odjakživa se domníval, že v jeho dospělosti jednou nastane čas jakéhosi stabilizovaného stavu, kdy se naučí využívat veškeré triky, jak řídit svůj život nebo jen jednoduše žít. Kdy vyřídí veškerou poštu a e-maily, všechny papíry bude mít v pořádku, knihy vyrovnané na policích podle abecedy, oblečení a boty v dobrém stavu v šatnících a v botníku, všechny věci na svých místech, kde je bude umět najít, Svou minulost včetně dopisů a fotografií roztříděnou v krabicích a šanonech, soukromý život usazený a poklidný, stejně jako bydlení a peníze. Za celé ty roky nikdy k žádnému podobnému urovnání nedošlo, stabilizovaného stavu nikdy nedosáhl, ale přesto nadále předpokládal, aniž by nad stavem věcí uvažoval, že je už na dosah chvíle, kdy po vynaloženém úsilí kýženého stavu dosáhne, že nastane okamžik, kdy jeho život bude přehledný a duše svobodná, a jeho dospělá existence bude moct náležitě začít. Ale nedlouho po narození Catriony, přibližně v době, kdy se seznámil s Darlene, se domníval, že situaci poprvé vidí v celé její nahotě: v den, kdy umře, bude mít na sobě ponožky, které nepůjdou do páru, v počítači bude mít hromadu nezodpovězených e-mailů a v brlohu, kterému říká domov, budou nadále košile s chybějícími manžetovými knoflíčky, selhávající světlo na chodbě, nezaplacené složenky, neuklizená půda, mrtvé mouchy, a kolem něho budou kamarádi čekající na odpověď a milenky, k nimž se nebude hlásit. Zapomnění, poslední slovo v uspořádání všech věcí, mu bude jedinou útěchou.“

„Dokonce i babičky mi psaly fanouškovské dopisy.“

„Z přátelského dopisu od Blaníka: Před nedávným časem byli jsme pozváni od p. barona Viláního na kopec Blaník, odtud asi tři hodiny vzdálený. Nemohouce tehdy z důležitých příčin být společnosti přítomni, dozvěděli jsme se hned druhý den nato smutnou náhodu. Když se totiž pozvaní hosté z Blanického kopce ubírali, byli od žandarmů obklíčeni. Příčinou bylo udání jistého komisaře, který se věc neostýchal udat až do Prahy. Spatřivše žandarmové ve společnosti jisté pány z Benešova, museli protentokrát ještě zatýkání odložit, neboť místo domnělého spiknutí nenašli nic než přátelský veselý výlet.“

„Ve středu 16. konfiskováno bylo zase číslo 50. Slovana a to sice jak každý vidí na základu prý §. 52 tiskového zákona, kdežto přece tiskový zákon jenom 44 paragrafů obsahuje!! - Pravdě nepodobno, ale přece pravda, úřední dopis vlastní rukou úřadujícího p. komisaře Rudolfa podepsaný a zde vytištěný to dokazuje. Co asi obsahuje tento posud jen snad p. podkrajskému komisaři Rudolfovi známý §. 52. tiskového zákona? Konfiskace Slovana děje se nyní najednou vždy s asistencí dvou c. k. žandarmů, příčinu toho jakož i mnoho jiného povíme čtenářstvu někdy při lepší příležitosti. Ve středu tedy odpoledne strávili jsme s pouhou konfiskací.“

„Uvedl všechny důvody, proč to udělal. A každá jednotlivá věc […] popisuje fakticky správně to, co se stalo.
'
— K dopisu který v dodávce zanechal Darren Osborne (2. února 2018)“

„Dokonce rozesílali dětem dopisy, že pokud přinesou do školy symboly svatého Jiřího, tak je pošlou domů. Můj názor je, že tím vysíláte všem našim dětem zprávu, že by se měly stydět za to, kým jsou, za svou kulturu, za svou zemi. Vždycky cítíš ten podřadný pocit, protože jsi Angličan. Oni mohou protestovat proti našim vojákům, mohou plivat na naše vojáky, mohou si dělat, co chtějí.“

„Některé fáze života jsou nevratné. Rok 1989 přišel pro mě příliš pozdě. Když jsem dostala dopis z Prahy, jak si představuji svou rehabilitaci, připadalo mi to absurdní. Přála jsem si jen, aby vyšli znovu moje knížky.“

„Se stavy českými nechci více míti co činiti, nemají rozumu ani vůle; musí se jim jen předepisovati. (Z dopisu svému synu, arcivévodovi Ferdinandovi, 1775)“

„Vždycky jsem věřil tomu, že reklama je druhá nejvýnosnější forma psaní. Tou první jsou samozřejmě dopisy s žádostí o výkupné.“

„[…] Svoboda projevu není svobodou, pokud má sociální důsledky. […]
[(en) […] Free speech is not free when it has social consequences. […]]
— Dopis z vězení v Hullu“

„Kinnearův Macbeth si je víc vědom svých činů a víc je reflektuje, než bývá obvyklé. To ho ale nezastaví v činech, pro něž se rozhodl. Ještě lepší je Anne-Marie Duff jako Lady Macbeth. Celou dobu, od prvního čtení dopisu o proroctví čarodějek až po její náměsíčný rozklad, každé její slovo vibruje napětím a významem.“

„Jsem člověk z minulého století. Teskním po schůzkách, které nešly změnit mobilem, po dopisech, které se daly převázat stužkou a které se bělaly v poštovních schránkách, po pečlivém vyšetřování nemocného dítěte bez přílišné invazivity a s dostatkem času na pozorování a rozvahu. Já vím, vše jde dopředu. Do hloubky. A vše se zapisuje, publikuje v odborných časopisech, porovnává, hlásí. Ale já si pořád ještě vychutnávám pocit splynutí s nemocným dítětem. A to, že poznám, jak mu pomoci. A ještě okamžik, kdy moje léčba zabere. A nehlásím to. Nikam.“

„Co to je za dobu? Kde jsou tajné milostné dopisy od kluků, a hraní si do 14ti s legem. V tehle době musí chodit holky za klukama, nebo si prostě napíšou přes instagram. Co to je za dobu prostě“

„Hudebník je podobný někomu, kdo napíše dopis milované osobě a pak se rozhodne ho místo odeslání přečíst nahlas.“

„Už tolikrát jsem se pokusil rozloučit navždy, ale nikdy to nebyl ten konečný dopis. Nezáleží na tom, jaká slova použiju nebo kolik jich bude – jednou to pochopíte. Až přijde ten den, přál bych si jen jedno: aby ti nejhorší nechodili plakat na můj hrob. Raději ať si pustí svou oblíbenou píseň, tak jako jsem to dělal já. A ti, co na mě budou vzpomínat, ať si mě uchovají v mysli jen v tom dobrém. A hlavně – ať si přes tu bolest dokážou užívat svůj život.“

„Když ti napíšu jen 'promiň'… nebo ještě hůř: 'Promiň… zatím… měj se.' – znamená to, že se něco fakt hodně posralo. A já právě hledám exit. Takhle většinou vypadají moje dopisy na rozloučenou.“