Citáty na téma idea

Sbírka citátů na téma idea, lidé, svět, moc.

Citáty na téma idea

„Lidé jsou silní, pokud hájí určitou silnou ideu. Zeslábnou však a stávají se bezmocnými, když se jim tato idea ztrácí.“

Sigmund Freud (1856–1939) rakouský lékař, psychoanalytik a psycholog

O lidech

„Tuto válku vyhrajeme, protože bojujeme za ideu a ne za židovský kapitalismus, který žene vojáky našich nepřátel. Nebezpečné je jenom Rusko, protože bojuje za svůj světový názor se stejným fanatismem jako my. Ale dobro zvítězí, nic jiného neexistuje!“

Adolf Hitler (1889–1945) nacistický diktátor, německý politik

O válce, O přátelství

„Politikům se nevěří, politikové se kontrolují. Věří se v Boha, věří se v přírodu, věří se v krásu, věří se v myšlenku, ideu. V politika se nevěří, a kdo v něho věří, je idiot!“

Karel Kryl (1944–1994) český písničkář

Zdroj: Rozhovory

O myšlenkách, O přírodě, O kráse

„Nestrachujte se o velké problémy světa, bojte se o jednoho konkrétního člověka, kterému dokážete pomoci. Místo velkých ideí si vyberte jeden malý úkol, který můžete dotáhnout do konce. Nestoupejte příliš vzhůru, vraťte se dolů na zem.“

Matka Tereza (1910–1997) římsko-katolická jeptiška

Zdroj: Volně podle vzpomínek spolupracovníků; tvnoe.cz, 3. 2. 2018

O světě, O problémech, O pomoci

„Člověk může věřit buď na násilí, nebo na ideu.“

Jan Masaryk (1886–1948) český politik

„Politika stran nebude nikdy politika žen; ženy těžko získáte řekněme pro ideu volného obchodu, ale získáte je pro ideu lacinějšího chleba.“

Karel Čapek (1890–1938) český spisovatel

O ženách, O volnosti

„Víte, já se domnívám, že celá krize demokracie tkví v tom, že se někteří politici snaží zneužít demokracii pro své ambice. Když ve jménu demokracie někoho bombardujete kvůli ropě, zneužíváte ji. Demokracie nekrachuje ve své podstatě, ale v jejím nelegitimním naplňování. Idea demokracie je skvělá, ale ve světě je pouze pár opravdových demokracií, ačkoli se jich tak tituluje spousta.“

Serj Tankian (1967) hudebník

V rozhovoru pro musicserver.cz <br class="br">Zdroj: Serj Tankian - Lepíme zeď, která se bortí http://musicserver.cz/clanek/19997/, rozhovor s Lubošem Krečem na musicserver.cz

O demokracii, O světě

„Nikdy si nejsme jisti, že se nějaká nová idea nezmocní buď nás samých, anebo našeho souseda. Víme právě tak z nové historie jako ze staré, že takové ideje bývají často tak zvláštní, ba tak podivné, že nad tím zůstává rozum stát. Fascinace, která je téměř vždy s takovou ideou spojena, vytváří fanatickou posedlost, která způsobuje, že všichni disidenti, to jest lidé, kteří smýšlejí jinak – zcela lhostejné, jak dobrý úmysl mají nebo jak jsou rozumní – jsou upalováni zaživa, stínáni nebo masově sprovozeni ze světa modernějším kulometem. Nemůžeme se ani utěšovat myšlenkou, že něco takového patří dávné minulosti. Bohužel se zdá, že k přítomnosti nejen náleží, ale že je lze v obzvláštní míře očekávat ještě od budoucnosti. “Homo homini lupus” (Člověk člověku vlkem) – to je smutný, ale věčně platný výrok. Člověk má opravdu dostatečný důvod pro to, aby se bál neosobních sil, které sídlí v nevědomí. Tkvíme v blažené nevědomosti o těchto silách, protože se nikdy nebo alespoň skoro nikdy neprojevují v našem osobním jednání a za obvyklých okolností. Když se však na druhé straně lidé shluknou a vytvoří dav, uvolní se dynamismy kolektivního člověka – bestií nebo démonů, kteří v každém jednotlivci dřímají, dokud se nestane součástí masy. Člověk uprostřed masy klesá nevědomě na nižší mravní i intelektuální úroveň; na úroveň, která je stále pod prahem nevědomí připravena prorazit, jakmile je podpořena a vylákána vytvořením masy.“

Carl Gustav Jung (1875–1961) švýcarský psychiatr a psychoterapeut, který založil analytickou psychologii

Duše moderního člověka

O myšlenkách, O lhostejnosti, O rozumu, O vlcích

„Emoce přestává být emocí, jakmile si o ní vytvoříme jasnou a zřetelnou ideu.“

Baruch Spinoza (1632–1677) nizozemský filozof

„Propagujte nejideálnější ideu a přece, svěříte-li její uskutečnění lidem, vždycky shledáte, že v ní našli i jiné cíle než ty, které jste měli na mysli. Proto nemusí být závadnými zjevy v náboženství vinna nauka, nýbrž ti, kdo ji provádějí a uvádějí do života.“

Květoslav Minařík (1908–1974) český jogín

Přímá stezka

O lidech, O náboženství, O životě

„Génius rychleji dospívá k obecné idei než k jednotlivým pojmům.“

Immanuel Kant (1724–1804) německý filozof

„Duše tvoří svoje tělo. Jedině idea upraví si příbytek, který jest jí důstojný.“

Giuseppe Mazzini (1805–1872) italský vlastenec, satanista, politik a filozof

O duši

„Velká idea se v nevhodném prostředí mění v řadu nesmyslů.“

Vasilij Osipovič Ključevskij (1841–1911) ruský historik

„Carnegie Hall nikdy nebyla a nebude jen obyčejná budova. Je to idea, mytologie hudby.“

Isaac Stern (1920–2001) houslista a dirigent

Zdroj: [Violinist Isaac Stern Dies At 81, http://www.billboard.com/articles/news/78321/violinist-isaac-stern-dies-at-81, 2001-09-24, 2014-10-04, Billboard, anglicky]

O hudbě

„Áno, komunisti narobili veľa chýb, hlúpostí, dopusili deformácie. To ale neznamená, že sociálne vymoženosti a socialistické myšlienky a hodnoty sa tým pochovali. Zápas podobný tomu, akým prešlo vo svojich dejinách kresťanstvo, lebo nik dnes nemôže poprieť skutočnosť, že aj v jeho histórii bolo tmárstvo, inkvizícia, netolerantnosť, korupcia a ďalšie negatívne stránky a obdobia. Idea spravodlivosti rovnosti ľudí bola nad tým vyšetkým, preto humanizmus krestanstva a jeho nosné myšlienky dokázali strhávať ľudí… Po porážke, akú sme utrpeli, sa nechce uznať. že socializmus napriek všetkému odsúdeniahodnému posunul myslenie a sebavedomie prostých pracujúcich ľudí, snažil sa o ich dôstojné postavenie. Znehodnocuje sa všetko, aj to, čo bolo v socialistických krajinách dobré.“

Gustáv Husák (1913–1991) československý kandidát na prezidenta, prezident Slovenska a politik slovenské národnosti

27. februára 1991
Zdroj: Viliam Plevza: Vzostupy a pády : Gustáv Husák prehovoril. Bratislava, Tatrapress, 1991

„Jedna planeta Země, jedna příroda, jeden život jako planeta. Pak mnoho divů a spoustu přežití spoustu pochopení a spoustu myšlenek tolik slov knih a znalostí a přesto. Se svět tak vyvíjí až se ničí příroda nemá klid citliví jedinci šílí duše trpí. Kde ptám se kde jsou hranice moralní nastavená pravidla nebo na papíře napsaná. Kolik vezmeš z přírody tolik do ní musíš vrátit nazpět né přetvořit k obrazu svému lidskému ale spátky do klidu přírody tak jaká je divoká pestrá a plná života svobodná čistá bez zásahu člověka. Jasně pro člověka míň smířitelná a přijatelná a využitelná ale i v nás jako lidských bitostech pramení život posvátná energie bytí. Žijeme jako lidstvo tolik let s přírodou a přesto řešíme víc svoje ega a svoje plány cíle touhy chamtivost chtít víc něco víc být mocní lepší líp žít míň se starat míň se dřít víc si užívat. Proč se všechno vzdaluje lidskosti a přírodě přirozenosti života lásky k životu a vira v život. A slepě nasledujeme něco ideu něčeho lepšího co je iluze která nás dělá oběťmi informací. Které nás dělají chytřejší a propojenější informacema se světem ale né lidskými bytostmi kterým v žilách proudí krev. Vlastně každej to myslí a cítí jinak protože je jinak nastavenej chápat a má jiné životní nápady.“

Kristohint

O přírodě, O pochopení, O myšlenkách, O knihách

„Život se dá snadno nivelovat na ideu státu či na ideu společnosti.“

Søren Kierkegaard (1813–1855) dánský filosof a teolog

O životě

„Své základní názory shrnuje [J. L. Fischer] zkratkou velmi abstraktní a velmi schematickou ve své nástupní přednášce jako mimořádný profesor dějin filosofie na universitě Masarykově: Věčný a časový úkol filosofie 1935 /…/ Věčný úkol filosofie vidí v poznání řádu, zákonitosti světa skutečného i světa teprve tvořeného, kulturní tvorby. Skutečnost dělí na tři plně samostatné a svézákonné existenční typy: objektivně reální, psychicky reální a kulturně reální, kvalitativně různé a na sebe nepřevoditelné. Princip kvantitativní a kausální nahrazuje kvalitativním a funkčním, determinism pojmem kvalitativního optima. Společnost definuje jako skladbu reálných funkcí sociálního dosahu či rozptylu, z nichž nejnižší jsou funkce záchovné, nejvyšší pak funkce rozvojové. Avšak jeho quasi scholastické, často spíše jen slovní a terminologické rozlišování a jeho nepřekonatelný, jak se zdá, sklon k verbalismu činí jeho idee nejasnými a neurčitými, ale na mysli ne dosti schopné věcné analysy působí dojmem novoty a originálnosti.“

Josef Ludvík Fischer (1894–1973) český filozof, překladatel a vysokoškolský pedagog

Prof. PhDr. Josef Král

O poznání, O světě

„Strašně nerad říkám, že bych měl nějaký svátek raději než všechny ostatní. To, co je důležité, totiž není jeden konkrétní svátek, ale celá ta idea. Tedy zasvětit určitý čas v roce vzpomínání: na Pesach vyjití z Egypta, na Šavu'ot darování tóry, na Sukot boží prozřetelnost, která nás zaopatřuje vším potřebným. A teprve z celkového spojení vyplývá síla, kterou ty svátky mají.“

Šlomo Radomír Kučera (1973) český rabín

Zdroj: [Osobnosti na ČT24: "Studium tóry je možné jen v radosti," říká rabín Šlomo Radomír Kučera, ct24.cz, 2010-07-28, 2011-03-04, http://www.ct24.cz/textove-prepisy/osobnosti-na-ct24/97023-studium-tory-je-mozne-jen-v-radosti-rika-rabin-slomo-radomir-kucera/]

O síle, O čase

„Nerozhodla sportovní nabídka, ale finanční zájmy. Členové MOV dali přednost penězům a moci před sportem a olympijskou ideou.“

Reinhold Lopatka (1960) rakouský politik

reakce na vyřazení Salcburku, jako místa konání ZOH 2014
Zdroj: [Zklamané Rakousko: Komerce porazila olympijské ideje, sport.cz, 2007-07-05, 2011-02-09, http://www.sport.cz/clanek/115292-zklamane-rakousko-komerce-porazila-olympijske-ideje.html]

O penězích, O sportu

„Nicota obchází bytí. To znamená, že bytí nemá žádnou potřebu nicoty, má-li být uvažováno, a my můžeme vyčerpávajícím způsobem prozkoumat jeho ideu, aniž najdeme sebemenší stopu po nicotě. Ale na druhé straně nicota, která není, může mít jen propůjčenou existenci a získává tak své bytí z bytí. S nicotou jejího bytí se utkáváme pouze uvnitř hranic bytí, a totální zánik bytí by neznamenal nastolení říše ne-bytí, ale naopak současná zánik nicoty. Nebytí existuje pouze na hranici bytí.“

Jean Paul Sartre (1905–1980) francouzský existenciální filosof, dramatik, prozaik, scenárista, politický aktivista, autor životopisů a l…

Zdroj: [Barrow, John D, Teorie ničeho, Book of nothing, Jan Novotný, 1, Praha, Mladá fronta, 2005, Kolumbus, 174, 58, 80-204-1156-9]

„Univerzity jsou všeobecně považovány za vzdělávací ústavy, v nichž jsou – podobně jako na jiných vysokých školách – vychovávány nové generace odborníků. Souběžně s tímto chápáním univerzity docházelo k jejímu rozdělení a rozpadu nejen do různých fakult, ale do kateder a někdy dokonce k úzké specializaci i v rámci jednotlivých kateder (tak tomu je nejvíc na obrovských univerzitách, z nichž se staly fabriky na absolventy a na nichž se zhusta navzájem neznali ani učitelé téže fakulty, ba někdy ani všichni učitelé téže katedry). Univerzita tak přestala být vpravdě univerzitou a stala se spíše diverzitou či pluriverzitou. Samotní univerzitní profesoři nejčastěji považují ideu univerzity jako společenství učitelů a studentů, kteří jsou sjednoceni ve svém usilování o pravdivé poznání veškerenstva jakožto celku, za zastaralou a překonanou.“

Ladislav Hejdánek (1927) český filozof a profesor

Zdroj: Svobodný duch a univerzita, 1989 http://www.hejdanek.eu/digiarchiv.php?id_detail=345

O učitelích, O poznání, O škole a vzdělávání

„Ja osobne som od mladých rokov veril svetlým ideám socializmu. Kde boli chyby, boli chyby ľudí, a nie základných myšlienok socializmu. Nevidím ani dnes vo svete lepšie základné myšlienky, základné orientácie. Preto im zostávam verný.“

Gustáv Husák (1913–1991) československý kandidát na prezidenta, prezident Slovenska a politik slovenské národnosti

1991
Zdroj: Viliam Plevza: Vzostupy a pády : Gustáv Husák prehovoril. Bratislava, Tatrapress, 1991, s.165

O chybách

„Február netreba ani glorifikovať, ale ani zatracovať. Vstúpil do dejín ako historický medzník. Musí sa hodnotiť vedecky pravdivo, čo si vyžaduje vysvetliť všetky faktory, ktoré určovali jeho priebeh a výsledky. Len takýto postup môže byť zdrojom poučenia aj pre súčasnosť. … V Česko-Slovensku sa oveľa výraznejšie než vo väčšine krajín Európy zakorenila socialistická idea. Príťažlivé boli predstavy o socializácii veľkého priemyslu, baní, peňažníctva, o nevyhnutnosti rozsiahlej pozemkovej reformy a ďalších ekonomických, sociálnych a kultúrnych premien, o zásadnom riešení postavenia slovenského národa a česko-slovenských vzťahov. Za ich uskutočňovanie nebojovali len komunisti, ale aj sociálni demokrati a ďalšie strany, odborári, odbojári, mládež. Podporovali ich aj prezident republiky Beneš. Pravda, verilo sa, že sa tieto premeny nedotknú majetkových práv poľnohospodárov, živnostníkov, remeselníkov, drobných podnikateľov. … Február bol vyvrcholením zápasu za riešenie otázky moci, a tým aj ďalšieho vývoja republiky. V tomto mocenskom stretnutí doznievali predstavy o špecifickej ceste Česko-Slovenska k socializmu, ktorú podporovala nesporne väčšina Čechov a Slovákov. Žiaľ, ďalší vývoj sa uberal iným smerom, i v rozpore s predfebruárovými predstavami komunistov. Praktický realizácia socialistických ideí sa zdeformovala. Ale to už nie sú dejiny febuára 1948, ale dejiny popierania jeho najvlastnejšieho zmyslu, ako sa presvedčil i sám, na vlastnej koži na jar 1950 a najmä po uväznení.“

Gustáv Husák (1913–1991) československý kandidát na prezidenta, prezident Slovenska a politik slovenské národnosti

Zdroj: Viliam Plevza: Vzostupy a pády : Gustáv Husák prehovoril. Bratislava, Tatrapress, 1991, s.61

O jaru, O pravdě

„Od nejvzdálenější minulosti až po nejmladší současnost rozprostírá se před námi mnohostrannost nordické tvořivé síly. Arijská Indie obdarovala svět metafysikou, jejíž hloubka dodnes nebyla dosažena: arijská Persie básnila náboženský mýtus, po jehož síle dodnes prahneme: dorská Hellada vysnila na tento svět krásu, jaká se ve své dokonalosti již nikdy neuskutečnila: italický Řím nám ukázal státní moc jako příklad, jak se ohrožená pospolitost musí utvářet a chránit. A germánská Evropa obdařila svět nejzářivějším ideálem lidství: učením o hodnotě charakteru jako základu mravnosti, oslavou nejvyšších hodnot nordické podstaty, idee svobody, svědomí a cti.“

Alfred Rosenberg (1893–1946)

Zdroj: Der Mythus des 20. Jahrhunderts, Munchen 1941

O minulosti, O dokonalosti, O učení, O světě

„Každá rasa má svou duši, každá duše má svou rasu, svou vlastní vnitřní a vnější architektoniku, svou charakteristickou jevovou formu a tvářnost životního stylu, svůj jen sobě vlastní poměr mezi silami vůle a rozumu. Každá rasa pěstuje konec konců jen jeden nejvyšší ideál. Jestliže se změní nebo je vůbec svržen jinými systémy pěstění vsakováním cizí krve a cizích ideí, je důsledkem vnitřní proměna, která se vnějšně jeví jako chaos, epocha katastrof. Neboť nejvyšší hodnota vyžaduje určité seskupení životních příkazů, tj. určuje existenční styl rasy, národa.“

Alfred Rosenberg (1893–1946)

Zdroj: Der Mythus des 20. Jahrhunderts, Munchen 1941

O rozumu, O vůli, O životě, O duši

„Klademe-li si otázku, který motiv přede všemi je typický pro nordickou rasu, zdá se mi zřejmé, že je to v první řadě pojem cti a s ní nerozlučně spojená idea povinnosti plynoucí z vědomí vnitřní svobody. V okamžiku, kdy láska a soucit převládly, začaly epochy rasově národního a kulturního rozkladu všech nordických států.“

Alfred Rosenberg (1893–1946)

Zdroj: Der Mythus des 20. Jahrhunderts, Munchen 1941

O svobodě, O lásce

„Základním znakem vnitřní politiky kteréhokoliv státu budiž idea humanity.“

Jan Evangelista Purkyně (1787–1869) český přírodovědec

„Základní ideu kinematografie vyslovil už Galilei: "A přece se točí!"“

Gabriel Laub (1928–1998) český esejista a novinář

„Idealista tvrdí, že ho zasáhla do čela idea kamene, ba co víc, ujišťuje nás, že mu na tom místě naskočila idea boule.“

Valeriu Butulescu (1953)

„Lepší je v nějakou ideu nevěřit, než věřit a nevědět proč.“

Valeriu Butulescu (1953)

„Idea Velkého Izraele byl vždycky špatný nápad, morálně i strategicky. Stavěla chvilkovou extázi hrstky nad bezpečí mnoha a vnesla jed mesiášství a mysticismu do politiky skvělé moderní demokracie.“

Leon Wieseltier (1952) americký spisovatel a kritik

Zdroj: [Albrightová, Madeleine, 2006, Mocní a všemohoucí, Práh, 1, 142, 80-7252-151-9]

O demokracii

„Zatímco jeho nejslavnější současník Peter Stein se pokoušel o totéž zpolitizováním divadla, Zadek se vyhýbal dobovým ideologickým trendům. Jako nikdo před ním rozšířil v Německu ideu autorské režie: nesloužil autorovi, ale text interpretoval autorsky.“

Pavel Trenský (1929–2013) český filolog

Zdroj: [Král zemřel, Divadelní noviny, 2009-11-28, 2014-07-01, http://host.divadlo.cz/noviny/clanek.asp?id=20683]

„Jeho idea byla založena na důvěře a výcviku mladých hráčů z domova a minimalizovaní autogramiád. -- o Ranku Žeravicovi“

Eduardo Portela (1934)

Originál: (es) Su idea se basaba en confiar en y formar a los jugadores jóvenes de la casa y reducir al máximo los fichajes.
Zdroj: [Ranko Zeravica, un catedrático del baloncesto de élite, elpais.com, 2015-10-29, 2015-11-11, http://deportes.elpais.com/deportes/2015/10/29/actualidad/1446114674_772068.html]

O domově, O důvěře

„Západní civilizace už neumí snášet utrpení, jsme poseroutkové. Lidé nemají vůli. Vidím to ve zpovědnici: zpovídají se pořád z toho samého! Dnes lidé nejvíc odmítají úsilí a dřinu a nenese je žádná vznešená idea.“

Václav Dvořák (1921–2008) československý římskokatolický duchovní

O lidech, O utrpení, O vůli

„Nepřipouštím ideu střetnutí mezi vědou a náboženstvím. Rozpor je mezi náboženstvím a tradicí myšlení, jež si dělá nárok na autoritu vědy, ale ve skutečnosti ztuhlo kolem malého jádra předpokladů – což je moc málo vědecká věc.“

Marilynne Robinsonová (1943) americká spisovatelka a esejistka

Zdroj: [Gallagher, Michael Paul, Nová prohlídka „nového ateismu“, teologicketexty.cz, 2013, 2014-11-28, http://www.teologicketexty.cz/casopis/2013-1/Nova-prohlidka-noveho-ateismu.html]

O vědě, O náboženství

„Idea krásy vůbec není nějaká čistá idea, nýbrž je nerozlučně spjata se smyslnou rozkoší. Stendhal to nejasně tušil, když napsal, že krása je příslib štěstí.“

Remy de Gourmont (1858–1915) francouzský spisovatel

Zdroj: [Lunačarskij, Anatolij Vasiljevič, 1977, Stati o umění, Odeon, 203]

O kráse, O rozkoši, O štěstí

„Idea tupého přijetí globální homogenizace značně podceňuje lidskou kapacitu jednat tváří v tvář kulturním výzvám tvořivě a inovativně.“

Peter Ludwig Berger (1929–2017) rakousko-americký sociolog

Zdroj: [Lukavec, Jan, Juvin, Hervé; Lipovetsky, Gilles: Globalizovaný Západ: polemika o planetární kultuře, iliteratura.cz, 2013-03-17, 2013-03-18, http://www.iliteratura.cz/Clanek/31337/juvin-herve-lipovetsky-gilles-globalizovany-zapad-polemika-o-planetarni-kulture]

„Jsem komunista, protože jsem přesvědčen, že komunistická idea je státní forma křesťanství.“

Oleksandr Nykyforovyč Žuravlov (1945) fotbalista

Originál: (en) I am a communist because I believe that the Communist idea is a state form of Christianity.
Zdroj: [Selbourne, David, 1993, The Spirit of the Age, Sinclair-Stevenson, 60, anglicky]

„Filozofie práva aneb právo přirozené jest věda, která předně z bytosti člověka i člověčenstva vyvozuje nejvyšší princip neb ideu práva, jižto pak dále vyvinuje na základě skutečných poměrů života lidského.“

Rudolf Thurn-Taxis (1833–1904) český právník a starosta

Zdroj: Rudolf Thurn-Taxis na phil.muni.cz https://www.phil.muni.cz/fil/scf/komplet/thurn.html

O vědě, O životě

„Lidé pominou, idea, princip trvá.“

Julius Zeyer (1841–1901) český spisovatel

Zdroj: Rovnost 19. 7. 1991

O lidech

„Jakým právem prosazujeme lidská práva, jestliže neexistuje nic univerzálně platného? A pokud existuje, který civilizační okruh poprvé zformuloval ideu univerzálních lidských práv a všeobecné úcty k lidskému životu? A kde se zrodil kategorický mravní imperativ?“

Miloslav Petrusek (1936–2012) český sociolog

Zdroj: [Lukavec, Jan, Nemo, Philippe: Co je západ?, iliteratura.cz, 2010-07-25, 2011-07-26, http://www.iliteratura.cz/Clanek/28613/nemo-philippe-co-je-zapad]

O životě

„Praha se stala jedním z mých nejoblíbenějších měst ještě předtím, než nás všechny Sametová revoluce přesvědčila, že Platónův král-filozof nemusí zůstat jen utopickou ideou.“

Cem Mansur (1957)

Zdroj: [Turecká národní filharmonie mládeže s obdivovatelem české kultury Cemem Mansurem míří do Prahy, casopisharmonie.cz, 2015-08-03, 2016-06-08, http://www.casopisharmonie.cz/rozhovory/turecka-narodni-filharmonie-mladeze-s-obdivovatelem-ceske-kultury-cemem-mansurem-miri-do-prahy.html]

„Například jsme teď byli v situaci, kdy mohla a stále ještě může vypuknout velká krize na Předním východě. Jsme stále v těžké ekologické krizi, nevíme, co z toho bude, jde tady o celé lidstvo. Pro mě jako pro filozofa je rozhodující, že tady je vyčpělé křesťanství, to znamená vyčpělá Evropa, která se sjednocuje, ale nemá žádnou ideu. Pro mě je ovšem důležité, aby svou ideu měla a já sám se chci vracet ke zdrojům a kořenům. Vidím ale, že se o tyto věci téměř nikdo nestará. Dokonce někteří najdou útěchu – velmi falešnou a slaboduchou – v tom, že náš hokejový celek vyhraje zlatou medaili. Co se to děje? Ptal jste se ovšem na ostrůvky naděje. Takovým ostrůvkem může být každý, kdo se nepoddá této absurdní upadlé formě reagování na svět a kdo chce trošku lépe poznat, co se to s námi se všemi děje. Nejen s naší zemí, ale s celou Evropou a celým světem. Ty ostrůvky, to jsou jednotlivci. Bude ovšem trvat delší dobu, než bude někdo schopen oslovit více lidí. Na většinu nedokážu ani pomyslet. Kdo oslovuje většinu, dělá to většinou podbízivým ideologickým způsobem.“

Ladislav Hejdánek (1927) český filozof a profesor

Zdroj: Potřebujeme novináře, kteří začnou dělat věci jinak, 1998 http://www.hejdanek.eu/digiarchiv.php?id_detail=275

O lidech, O naději, O světě, O falešnosti

„Cihla je jedna komplexní idea, malta je jiná komplexní idea; tyto ideje, spolu s idejemi pozice a kvality, se spojují v mou představu zdi. Moje idea prkna je složená idea, moje idea prámu je složená idea, moje idea hřebíku je složená idea. Sjednotím-li tyto ideje opět s idejemi pozice a kvantity, vznikne obdobná představa podlahy.“

James Mill (1773–1836)

Zdroj: [Plháková, Alena, Dějiny psychologie, Grada, 1, 2006, 80-247-0871-X, 40]

„Bailyn odhalil řadu ideí mezi revoluční generací, o kterých většina historiků sotva věděla. Tyto radikální myšlenky o moci a svobodě a hluboce zakořeněné obavy z konspirace, dovedly Američany v šedesátých a sedmdesátých letech 18. století k revoluci.“

Gordon S. Wood (1933)

Originál: (en) Bailyn uncovered a set of ideas among the Revolutionary generation that most historians had scarcely known existed. These radical ideas about power and liberty, and deeply rooted fears of conspiracy, had propelled Americans in the 1760s and 1770s into the Revolution.
Zdroj: [WARDS & HONORS: 2010 NATIONAL HUMANITIES MEDALIST - Bernard Bailyn, neh.gov, 2017-12-06, https://www.neh.gov/about/awards/national-humanities-medals/bernard-bailyn]

O myšlenkách, O svobodě

„Nikde v ruské literatuře nebyla idea apokalypsy prezentována v takové úplnosti jako v tomto románu.“

David Bethea

o Petěrburgu Andreje Bělyho
Zdroj: T. Langen: The Stony Dance, Northwestern University Press 2005, 100

O literatuře

„Jde o to, najít červenou linii, ideu, kterou si budeme trvale připomínat. Protože poté, co tahle krize skončí, existuje i další krize, o nichž je složitější momentálně uvažovat a hledat jejich řešení.“

Kryštof Jarmar

Zdroj: Časopis Reflex č. 17 2020, str. 46-47

„V 19. Století se v Evropě vyskytují vedle sebe tři systémy. První je původní, na svobodě duše a idei cti spočívající nordický západ. Druhý římské dogma pokorné lásky ve službě jednotně vládnoucí kněžstva. Třetí je otevřený posel chaosu: bezuzdný materialistický individualismus s cílem hospodářské politické světovlády peněz jako jediný typ tvořivé síly! Tyto tři moci zápasí v duši každého Evropana.“

Alfred Rosenberg (1893–1946)

Zdroj: Der Mythus des 20. Jahrhunderts, Munchen 1941

O penězích, O síle, O svobodě, O lásce

„Idea lásky neobsahuje žádnou typ tvořící sílu: i sama organisace náboženství lásky byla budována bez lásky. A sice ještě více bez ní než jiné typ tvořící moci. Staří bozi trpěly katolickou víru stejně jako jiné víry a prokazovali jim úctu. Což všude zmizelo, kde zvítězil vnucený zákon lásky.“

Alfred Rosenberg (1893–1946)

Zdroj: Der Mythus des 20. Jahrhunderts, Munchen 1941

O náboženství, O síle, O víře, O zákonech

„Za skvělou ideou musím vidět obchod.“

Marcela Munzarová

Zdroj: Časopis Reflex č. 7, 2021, str. 51-53

„Štěstí je nová idea Evropy.“

Louis Antoine de Saint-Just (1767–1794) vojenský a politický vůdce

O štěstí

„Jsem bojovník s ideami. Na druhé straně jsou lidé, kteří bojují za zničení Francie, já bojuji proti nim.“

Éric Zemmour (1958) francouzský novinář a spisovatel

Originál: (fr) Je suis un combattant des idées. En face, il y a des gens qui se battent pour détruire la France, moi je me bats pour m’opposer à eux.
Zdroj: [Kalčák, Filip, Zatočím s migranty, slibuje Francouzům Zemmour. V průzkumech už šlape na paty Macronovi, 2021-10-08, 2021-10-08, https://cnn.iprima.cz/migranti-jsou-pro-nej-koloniste-odsouzenec-chce-byt-sefem-francie-dohani-macrona-35171]
Zdroj: https://twitter.com/ZemmourEric/status/1445110173404704788

O lidech

„Básnická idea, to není syllogismus, to není dogma, to není pravidlo, to je živá vášeň, to je pathos.“

Vissarion Grigorjevič Bělinskij (1811–1848) ruský literární kritik

Zdroj: Film a doba. Praha: Orbis, červen 1956, roč. II, čís. 6. [cit. 2021-11-02]. ISSN 1801-9730. (česky)

O vášni

„Rytíři kulatého stolu, slyšte!
Idea, jest věčná!“

J.Fonties

„Ztráta idee, je převeliká bolest.
Větší bolest však je trvající čas, k jejímu objevění, a obnovení.
Proto když miníš, že mrhám časem, jen míníš, že jsi slepý.“

J.Fonties

O čase, O bolesti, O ztrátě

„Bez zla by bylo jen dobro - pro mě nesmrtelná idea.“

Legenda

O zlu