Citáty na téma záhuba

„Miluju tě a nehodlám si odpírat prostý potěšení říkat pravdu. Miluju tě a vím, že láska je jen výkřik do prázdna a že nevyhnutelně přijde v zapomnění, že jsme všichni odsouzení k záhubě a nastane den, kdy se všechno naše snažení obrátí v prach, a vím, že slunce pohltí jedinou zemi, kterou budeme mít, a miluju tě.“

„Hudebník, který chce, aby jeho nástroj byl nejvíc slyšet, je záhubou každého orchestru.“

„Slovo o kříži je bláznovstvím těm, kdo jsou na cestě k záhubě; nám, kteří jdeme ke spáse, je mocí Boží.“

„Kdo jinému připravuje pád, má vědět, že sobě připravuje záhubu.“

„Úspěch vtáhne mnohé do záhuby.“

„Hřích je vymýšlet záhubu druhým.“

„Když Kristus přichází se znovuzrozující, spásnou milostí, nikoho nenachází v klidu v sedě, ale všechny ve chvátání do věčné záhuby a v pospíchání do pekla, dokud je prvé skrze obvinění nepřivede k zastavení se a pak skrze obrácení neobrátí nejdřív jejich srdce a pak jejich životy upřímně k sobě samému.“

„Myš před kočkou v návětrné straně, jehně pod kozou, muž pod pantoflem - nešťastníci, předurčení k záhubě.“

„Jsme největším úspěchem přírody, který je předurčený k její záhubě.“

„Lékařství nebylo vynalezeno k záhubě, ale k blahu lidí.“

„Ti jsou poznačeni k záhubě, kdo setrvávají v hříchu a nejsou zahanbeni ohavnostmi, které spáchali.“

„Právě teď je největší záhubou lidstva to, že pracují jen ku prospěchu svých omezených individualistických ambicí. Lidé by měli pracovat s hloubějším pohledem na svět a smysl života svého a životů všeho živého a neživého kolem nich. Nemá cenu nic redukovat, omezovat.“

„V dnešním životě je těžké vědět, co chceme.
Vše vypadá, jak má, ale zmatek a nenávist nás pomalu vedou do záhuby.“

„Všemi těmi hanebnosti bude klamat ty, kdo míří do záhuby, protože nechtěli milovat pravdu, která je mohla zachránit.
Proto je Bůh vydá napospas bludu, aby uvěřili lži. Tak budou odsouzeni všichni, kdo nevěřili pravdě, ale našli zálibu v hanebnosti.“

„Příroda je krutá krásná a pestrá a má svou moudrost a rytmus koloběch a propojenost. Je divoká nebezpečná tajuplná. Ale díky lidem co si jí neváží skurvená zdecimovaná a zanedbaná zasraná od lidského odpadu. Ale přesto jsou krásná místa kterých si člověk váží a neskurvil je která jsou divem pro oko. A potěchou pro duši i mysl. A proto by se každej člověk měl snažit o to aby bylo všude hodně zeleně stromů rostlin které dělají vzduch a taky o to aby byla pestrá a žilo se pěkně i živočichům. Pak bude i klid v mysli a zdravé plíce co dýchají zdravý vzduch. A né náký zasraný sklurvený a smog.Čisté nebe a klid v mysli. Přírodní krásy a spoustu živočichů kteří nás těší svojí přítomností a kteří patří na naší planetu stejně tak jako mi lidi. Zvířata živočichové hmyz oni každý z nich má svoje poslání jak pomáhat planetě zemi. Tak abychom na ní mohli žít. Bez živočichů a hmyzu a spoustu dalšího by tu nebyl život. Nechovejte se jako sobečtí sebestřední sráci a myslete na ty živočichy oni žijou a chcou žít stejně tak jako vi i já. A chovejte se a zajímejte se o to jak funguje příroda koloběh živočichů jejich životy a koloběch rostlin a jak to všechno do sebe zapadá.
A né jenom slepě být a chtít ale i znát a vážit si přírody toho chápat to že je to živé že to má svůj úděl. Ne jenom bejt zasranej člověk sobeckej sebestřednej a plácat se vším věcma jídlem. Ale skutečně si toho věcí vážit a nemít věci co ubližujou přírodě. Příroda je ve všech zabíjíš přírodu ubližuješ přírodě zabíjíš sám sebe. Vesmír osud příroda a lidi všechno je součástí všeho jak to špatný tak to dobrý. Život chce život né záhubu. Život je krása i starost. Jak moc máš rád sebe měj dávej tuhle energií přírodě. Všímej si všech těch krás těch živočichů těch rostlin stromů barev vůní povrchů mareriálu jak je na nich život. Pak pochopíš tu sílu života. Měj se rád i přírodu zastav se vnímej jí smyslama. Buť v klidu čas takto strávený není marný. A příroda ocení že si ji taky věnoval čas když je tvojí a všech lidí součástí.“

„Dinosauři vyhynuli, protože měli příliš malý mozek. Člověk si zvolil opačnou cestu k záhubě.“

„Hřích vždy míří ke krajnosti; vždy, pokaždé, když povstává, aby pokoušel či sváděl, bude-li mít volný průchod, bude směřovat k nejvyššímu hříchu svého druhu. Každá nečistá myšlenka či pohled by byla cizoložstvím, mohla-li by, každá myšlenka nevěry by byla ateismem, dovolilo-li by se jí se vyvinout. Každý nárůst žádosti, má-li mít volný průchod, dosahuje vrcholu ničemnosti; je jako hrob, který se nikdy neuspokojí. Lstivost hříchu vidíme v tom, že zpočátku jsou jeho návrhy umírněné, ale když převládnou, zatvrzují lidská srdce a přivádí je do záhuby. “

„Já jsem něco velkého v jeho podání na závěr funkčního období očekával. Říkal jsem známým – uvidíte, že ke konci udělá něco, čím všechny naštve. Třeba že nás obviní, že jsme blbí, že celá Evropa je blbá, že svět spěje do záhuby… Ale že to bude ta amnestie, to mě vážně nenapadlo.“

„Tak skonal tento muž výtečný ve všem kromě víry. Viděl jsem jeho konec i jeho jednání. Ať už byla příčinou jeho záhuby bludná víra či umíněnost, řekl bys zajisté, že zemřel co pravý filosof.“

„Naše spása je z Boha, naše záhuba z nás samých.“

„Mezi světákem a křesťanem by měl být takový rozdíl, jako mezi peklem a nebem, mezi záhubou a věčným životem.“

„Můžeš-li hřešit a neplakat nad tím, jsi dědicem pekla. Můžeš-li se oddávat hříchu, a pak být uspokojen, že jsi tak učinil, jsi na cestě do záhuby.“

„Odpustit hřích, nebo projevit hříšníkům milost, je akt o kterém Bůh vyjadřuje, že je mu nakloněnější, nebo v něm má větší zalíbení, než v záhubě hříšníků.“

„V dnešním světě je těžké vědět, co chceme.
Vše vypadá, jak má, ale zmatek a nenávist nás pomalu vedou do záhuby.“

„Co bude, až tady nebude

V mé psychologické praxi se stále častěji objevuje specifická forma úzkosti ze smrti. To ve smyslu dopadu konce vlastního života na jiné lidi, eventuálně nedokončené životní plány. Do posledně jmenovaného pak často patří strach typu „kdo převezme moje podnikání (firmu), až já tady nebudu“.

Souvislosti lze vnímat v souladu s pojetím E. Frankla. Mimo jiné uvažuje o osobnostním sebepřesahování. S úzkostmi a strachy začínáme sami u sebe, ale posléze jakoby člověk sám sebe překročil, a tak poznal prožitek smyslu bytí. Nejde tedy o strach z vlastní záhuby ve smyslu ukončení bytí. Je tu onen přesah „dál a výše“.“

„Co bude, až tady nebude

V mé psychologické praxi se stále častěji objevuje specifická forma úzkosti ze smrti. To ve smyslu dopadu konce vlastního života na jiné lidi, eventuálně nedokončené životní plány. Do posledně jmenovaného pak často patří strach typu „kdo převezme moje podnikání (firmu), až já tady nebudu“.

Souvislosti lze vnímat v souladu s pojetím E. Frankla. Mimo jiné uvažuje o osobnostním sebepřesahování. S úzkostmi a strachy začínáme sami u sebe, ale posléze jakoby člověk sám sebe překročil, a tak poznal prožitek smyslu bytí. Nejde tedy o strach z vlastní záhuby ve smyslu ukončení bytí. Je tu onen přesah „dál a výše“.
Typickou starostí pak je obava:

moje smrt zarmoutí mé blízké
mé plány nebudou dokončeny a upadnou v zapomnění
zkrachuje to, co jsem tak těžko budoval
nesplním své závazky ve smyslu péče o jiné lidi či o zvířata
nenapravím to, co ještě chci napravit“

„Pobaltské státy a Polsko jsou k určeny k záhubě. Budou vymazány. Nic tam nezůstane. Představitelé těchto trpasličích států by si měli uvědomit, kým jsou.“

„V hodině smrti nám řekne dobrý Bůh: „Proč jsi mě urážel, když jsem tě tolik miloval?“ Ach, kdo může pochopit ono bláznovství, urážet drahého Boha, který nám činil a činí jen to nejlepší a poslouchat ďábla, který stále hledá, jak by nám mohl uškodit a uvrhnout nás do záhuby?!“

„V médiích sice slyšíme jen čísla, jak všechno roste a my spějeme do záhuby, ale já se domnívám, že to tak není.“

„Lidé si procházejí situacemi, u kterých si následně chybně myslí, že jim rozumí. Budou-li na základě této myšlenky ovlivňovat postoje k ostatním, jsou odsouzeni k záhubě, protože jsou lidé mnohem komplikovanější, než se na první pohled zdá.“

„Žijeme pro přežití lásku a záhubu. Vesmír se s nikým nesere. Osud šťastný cesta trnitá. Spoustu medu tlam omezených. Lžou a řítí se k vrcholu co řídí se slepotou. Až změní se přístup změní se svět. Do té doby pořád dokola dokola hloupé myšlenky přikryplené všeho.“

„Dáš-li se do služeb Zla, ochotně tě využije a "odměnou" ti bude - záhuba.
(ano, to je Zlo - proto se mu tak říká, a proto takové je)“