Citáty o cvičení

„Myšlení, stejně jako hra na housle nebo piano, vyžaduje denní cvičení.“

„Osvícení můžeme dosáhnout jen cvičením v meditaci. Neexistuje žádný jiný způsob, jak transformovat svou mysl.“

„Na tebe národe český a moravský, vlasti milá, zapomenouti nemohu, nýbrž tebe pokladů svých, kteréž mi byl svěřil Pán, dědicem činím.
Věřím i já Bohu, že po přejití vichřic hněvu, hříchy našimi na hlavy naše uvedeného, vláda věcí tvých k tobě se zase navrátí, ó lide český! A pro tuto naději tebe dědicem činím všeho toho, co jsem koli po předcích svých zdědila:
Napřed milost k pravdě Boží čisté, kterouž nám před jinými národy prvé službou Mistra Jana Husa našeho ukazovati začal Pán.
Druhé, poroučím tobě horlivou žádost k vyrozumívání vždy plnějšímu a jasnějšímu té pravdy Boží, abys znajíc Hospodina hojněji jej poznávati se snažovala. A poněvadž Pán náš Písma svatá zpytovati poručil, odkazuji tobě za dědictví knihu Boží, Bibli svatou.
Třetí, poroučím obzvláště také milost (lásku) k církevnímu řádu a milostné té kázni, kteráž mezi dítkami Božími býti má a musí.
Čtvrté, odevzdávám horlivost k sloužení Pánu Bohu a k sloužení jemu jedním ramenem.
Páté, odevzdávám tobě také a synům tvým snažnost v pulérování (tříbení), vyčišťování a vzdělání milého našeho a milostného otcovského jazyka.
Šesté, odkazuji tobě mládeže lepší, pilnější a zdárnější cvičení, nežli bývalo.“

„Cvičením se zdokonalujete, ale nikdo není dokonalý, tak proč cvičit?“

„Člověk je nejmírnější a nejbožštější živočich, je-li zjemněn pravým cvičením; pakli žádným nebo klamným, je nejdivočejší ze všech tvorů, jež země rodí.“

„Abych získal zpět svoje mládí, udělal bych cokoli na světě, kromě cvičení, vstávání brzy, nebo být slušný.“

„Bez příkladů, pravidel a cvičení buď ničemu se nevyučuje a neučí, nebo ničemu dobře.“

„Kdo zanechal tělesných cvičení, často churaví, neboť síla jeho orgánů následkem nedostatku pohybu slábne.“

„Každá žena hledá mimořádného muže. Když ho nalezne, snaží se učinit z něho cvičenou opici podle svých představ.“

„Tělesná cvičení mohou nahradit mnoho léků, ale žádný lék na světě nemůže nahradit tělesná cvičení.“

„Tělesná cvičení a střídmost mohou tedy i ve stáří udržet něco z dřívější tělesné síly a svěžesti.“

„Věřím, že každý člověk má omezený počet tlukotu srdce a já nehodlám promarnit ani jediný tím, že budu běhat nebo cvičit.“

„Lidskému tělu občerstvování potřebí, a to procházením, probíháním, pracemi, hrami a jakýmkoli těla pohybováním a cvičením.“

„Jako Bůh nemůže národu nebo lidu seslat větší požehnání než jim dát věrné, upřímné a spravedlivé kazatele, tak největší prokletí, které Bůh vůbec může seslat na lidi v tomto světě, je vydat je na pospas slepým, neznovuzrozeným, tělesným, vlažným a necvičeným vůdcům.“

„Kdyby nějací kanibalové navštívili naše moderní vědecké mučírny, museli bychom se my, křesťané před nimi propadnout studem. Ale přesto s povzneseným úsměvem provádějí naši křesťanští studenti tento zlořád, ze kterého by i divoši měli hrůzu. Kdo proti tomu neprotestuje ze soucitu se zvířaty, ten musí protestovat v zájmu člověka. Protože toho taková cvičení niterně poškozují. Vždyť aby mohl člověk zacházet se zvířaty jako s necitelnými kameny nebo kusy dřeva, musí v sobě nejdříve usmrtit srdce.“

„Náš každodenní životní styl a způsob, jak trávíme čas, jsou nejsilnějším zdrojem fyzické, emoční, mentální a spirituální výživy. Dosažení fyzického zdraví, kondice a síly závisí na celé řadě faktorů a tato oblast se stále intenzivně zkoumá. Víme například, že nám nesmírně prospívá čistá voda a čerstvá zdravá strava - nejlépe vegetariánská, pravidelné cvičení a meditování za účelem zvládání mentálního a emočního napětí. Také jako metafyzikové víme, že mentálnímu a emočnímu zdraví prospívá čas strávený v tichu v přírodě, trénink mistrovského ovládání sebe sama a své mysli prostřednictvím přeprogramování a odprogramování biosystému, a také náboženská hudba nebo zpívání žalmů a manter. Přidáme-li k tomu každodenní nezištnou službu, máme základní recept na životní styl plný zdraví a štěstí, který nám pomůže vyladit se na to pravé frekvenční pole, v němž se budeme moci těšit ze všeho, co program využití prány nabízí.“

„Všeliká umění i všeliká díla každodenním konáním a stálým cvičením prospívají.“

„Pravé hrdinství je několik minut, hodin, týdnů, rok po roce tichého, precizního, uvážlivého cvičení poctivosti a péče - s nikým, kdo by ho viděl nebo povzbuzoval. Tohle je svět.“

„Hudba je můj hlas. Když hraji na housle, cítím se, jako kdybych sama zpívala. Nebo hovořila. Vyjadřuji se prostřednictvím houslí. Nemám žádnou bariéru mezi sebou a nástrojem. Výraz vychází ven přímo. Jen pokud by existovala nějaká technická bariéra, tak od toho je pak soustavné cvičení.“

„Cvičení empatie rozšiřuje naše hluboké porozumění k sobě i druhým.“

„Ne množství, nýbrž jakost práce pomáhá určovat hodnotu každého předmětu. Žijeme v době, jež dává přednost kvantitě práce. Neboť tato kvantita se dá lehce kontrolovat, je každému hned nápadná a nevyžaduje cvičeného pohledu nebo nějakých látkových znalostí.“

„Obraz boha, který vzniká ze spontánního tvůrčího aktu, je živou postavou, bytostí, která existuje ve svém vlastním právu, a proto autonomně stojí proti svému údajnému stvořiteli. Na důkaz této skutečnosti budiž uvedeno, že vztah mezi stvořitelem a stvořeným je dialektický a že člověk, jak zkušenost ukazuje, bývá nezřídka tím osloveným. Právem či neprávem z toho naivní rozum usuzuje na to, že vzniklý útvar existuje o sobě a pro sebe, a má sklon se domnívat, že jej nevytvořil sám, ale že se v něm tento útvar zobrazil - kteroužto možnost nemůže žádná kritika popřít, poněvadž vznik a vývoj tohoto útvaru (postavy) je finálně orientovaný přirozený proces, v němž příčina anticipuje cíl. Protože jde o přirozený jev, zůstává nerozhodnuto, zda je obraz boha vytvářen, nebo zda se tvoří sám. Naivní duch nemůže jinak, než vzít v úvahu jeho samostatnost a prakticky rozvinout jeho dialektickou vztaženost. To se projevuje v tom, že ve všech obtížných nebo nebezpečných situacích se tato účastná přítomnost vzývá za účelem, aby se obtížila nesnesitelně se jevícími těžkostmi a očekávala se od ní pomoc. V psychologické oblasti to znamená, že komplexy, které zatěžují duši, jsou vědomě "přeneseny" na obraz boha, což představuje pozoruhodným způsobem přímý opak aktu potlačení. Při potlačení, respektive vytěsnění jsou komplexy přenechávány nevědomé instanci tím, že člověk preferuje to, aby je zapomněl. U náboženského cvičení má však právě velký dosah to, že si zůstáváme svých potíží, tj. "hříchů" vědomi. Výborným prostředkem k tomu je vzájemné vyznávání hříchů (Jakub 5, 16), které člověku účinně brání, aby se stal nevědomým. Tato opatření směřují k udržení konfliktů ve vědomí, což je také conditio sine qua non psychoterapeutického postupu. Tak jako lékařské ošetření zapojuje osobu lékaře, tak křesťanské cvičení zapojuje Spasitele; neboť, jak se praví, "V něm jsme vykoupeni jeho obětí a naše hříchy jsou nám odpuštěny". On je ten, jenž nás zbavil naší viny a zpětně nás z ní vykoupil; Bůh, jenž stojí nad hříchem, "On hřichu neučinil a v jeho ústech nebyla nalezena lest"; "On, na svém těle vzal naše hříchy' na kříž…" "… tak i Kristus byl jen jednou obětován, aby na sebe vzal hříchy mnohých…" Tento Bůh je charakterizován jako sám bez viny a jako ten, jenž se sám obětuje. Vědomá projekce, ke které směřuje křesťanská výchova, tím přináší dvojnásobné psychické dobrodiní. Za prvé si člověk udržuje vědomí existence konfliktu dvou protikladných tendencí a zabraňuje tím tomu, aby se potlačením, respektive vytěsněním a zapomněním stalo ze známého utrpení neznámé, a tím o to mučivější; a za druhé si člověk ulehčuje břímě tím, že je odevzdává Bohu, který zná všechna řešení. Božská postava je však nejprve psychickým obrazem, komplexem představ archetypické povahy, jež je vírou kladen jako identický s metafyzickým ens. Věda nemá žádnou kompetenci toto kladení posuzovat. Musí se naopak pokoušet provést své vysvětlení bez tohoto hypostazování. Může proto jen konstatovat, že na místo nějakého objektivního člověka nastupuje nějaká zdánlivě subjektivní postava, tj. komplex představ. Tento komplex má, jak ukazuje zkušenost, určitou funkční autonomii a projevuje se jako psychická existence. S ní má co do činění v první řadě psychologická zkušenost, a až potud může být tento zážitek také předmětem vědy. Ta může zjistit jen existenci psychických faktorů, a pokud nepřesahujeme přes tuto mez nějakou vírou, jsme ve všech takzvaných metafyzických otázkách konfrontováni výlučně s psychickými existencemi. Tyto jsou, jak právě odpovídá jejich psychické povaze, nejtěsněji spojeny s individuální osobností, a proto vystaveny všem možným variacím v protikladu k postulátu víry, jejíž stejnotvárnost a stálost je zaručena tradičně a institucionálně.“

„Cvičení je jako vztah, když se mu nebudeš dostatečně věnovat, tak pomine a zmizí. Začínat od začátku je blbost. To že si budeš věcně stěžovat, že to nejde,že není čas musíš chtít a konečně se sebou něco dělat, svaly se sami neudělají. Věcně se vymlouvat to dokáže každý. Nebud ovce, buď výjimečný. (streetworkout Habartov)“

„Cvičení je jako vztah, když se mu nebudeš dostatečně věnovat, tak pomine a zmizí. Začínat od začátku je blbost. To že si budeš věcně stěžovat, že to nejde,že není čas musíš chtít a konečně se sebou něco dělat, svaly se sami neudělají. Věcně se vymlouvat to dokáže každý. Nebud ovce, buď výjimečný. (streetworkout Habartov)“

„Ať děláte cokoliv, dosáhnete jisté úrovně a chvíli na ní zůstanete a jít dál je možné jedině přes cvičení a známosti.“

„Odhalení Rukopisů jako padělku se netýkalo ani tolik koncepčních otázek jako spíše dostupných vědeckých metod; bylo to přesně řečeno, cvičení v „normální vědě“, abychom tu použili výrazu Thomase Khuna. A jelikož normální vědou byl tehdy pozitivismus, posílil spor o Rukopisy přísně na data zaměřený, programově antispekulativní postoj v humanitních vědách, a představoval tak vyvrcholení českého pozitivismu.“

„Zvedat těžké váhy jde i bez chemie. Za svůj úspěch pak můžeš jedině ty sám. Cvičení vyhnané dopingem postrádá smysl. Nic z toho, co si pro to udělal, nebylo z tebe. Cvičíš proto, aby ses zlepšoval, pracoval na sobě a zvyšoval svou psychickou i fyzickou odolnost. Ne proto, abys to vyhnal do extrému nějakými pilulkami.“

„Čím déle se zabýváte jógou a možná, že v tom svou roli hraje i věk, tak si ji přestanete spojovat pouze se cvičením nějakých ásanů,… Začnete vnímat to podstatnější.“

„Předmětem našeho opravdového studia je studium lidského postavení. Kdo z nás dokáže nejlépe snášet štěstí a neštěstí tohoto života, je podle mého mínění nejlépe vychovaný; z toho vyplývá, že opravdová výchova spočívá méně v předpisech a jako ve cvičeních. Učit se začínáme, když začínáme žít; naše výchova začíná našim narozením; naší první učitelkou je kojná. Proto i slovo "chovat" mělo původně jiný smysl, jaký mu dnes my dáváme; znamenalo živit.“

„Je to nešťastná tvrdohlavost, která uznává za správné jen vlastní mínění a pohrdá radou jiných. Měj v úctě mínění jiných a jednej podle nich, pokud je to možné. Je to znamení úcty cvičení se v pokoře.“

„Není trochu znepokojující, že lékaři nazývají to, co dělají "praxí"?“

„Láska není něco přirozeného. Spíše vyžaduje disciplínu, soustředění, trpělivost, víru a překonání narcismu. Není to pocit, je to cvičení.“

„Tělesné cvičení, je-li nucené, tělu neškodí, ale poznání, které se získává z donucení, mysl neovlivní.“

„Všechny naše vlohy se používáním rozvíjejí a každá schopnost, dobrá i špatná, se cvičením posiluje.“

„Německu nebylo patnáct let povoleno vytvářet podobné zálohy. Po celou tu dobu si německá armáda mohla udržovať a pěstovat vojenského ducha i tradice, ale ani ve snu ji nesmělo napadnout, že by se mohla rovnat armádě, nepretržitě školené a cvičené na základě francouzkého branného systému.“

„SIS mi mezi povinnými prváckými předměty zobrazil, kromě celkem normálních věcí, jako je Analýza nebo Mechanika, i věci, co s prvním ročníkem vůbec nesouvisely. Nutil mě zapsat si rovnou Elektřinu a magnetismus, které patří, pokud vím, někam do třeťáku. Předměty, jež mi podstrkoval, se v mém rozvrhu neměly vůbec vyskytovat. Navíc na každý můj příkaz reagoval akcí přesně opačnou.
Když jsem se snažila odepsat ze čtvrťáckých cvičení, která se mi kdovíjak zjevila v rozvrhu, zapsal mi pro jistotu ještě jakousi Hančinu přednášku pro třeťáky a odepsal mi tělocvik. Chybělo už jen, aby se při dalším kliknutí přeložil do arabštiny (mimochodem, překlad do azbuky už mi tam jednou prokmitl)…“

„Kdo si nedokáže najít čas na cvičení, ten si bude jednou muset najít čas na léčbu nemoci.“