Citáty na téma důležitost
strana 2

Andrew Carnegie foto
George Soros foto
Jan Masaryk foto
Haruki Murakami foto
Sri Chinmoy foto
William Seward Burroughs foto

„Je důležité mít vždycky odvahu se uvolnit a jít - ve tmě.“

William Seward Burroughs (1914–1997) americký romanopisec, povídkář, esejista a malíř
Soňa Pertlová foto
Pierre de Coubertin foto

„Není důležité vyhrát, ale bojovat čestně a ze všech sil.“

Pierre de Coubertin (1863–1937) zakladatel moderních olympijských her, pedagog a historik
Douglas Adams foto
Freddie Mercury foto

„Jimi Hendrix je pro mne velmi důležitý. Je to můj idol.“

Freddie Mercury (1946–1991) britský muzikant, zpěvák a skladatel
Henry James foto
George Bernard Shaw foto
Gerhard Uhlenbruck foto
Zig Ziglar foto
Elton John foto
Epikúros ze Samu foto
Terry Pratchett foto
Rachel Cohn foto
Lauren Kate foto

„Minulost je důležitá, protože v ní můžeme najít moudrost a informace. Ale člověk se v ní může taky ztratit. Musíš se naučit, jak si v sobě zachovat ty poznatky z minulosti, ale soustředit se na přítomnost.“

Lauren Kate (1981) americká spisovatelka

Vykoupení-Daniel
Varianta: Minulost je důležitá, protože v ní můžeme najít moudrost a informace. Ale člověk se v ní může taky ztratit. Musíš se naučit, jak si v sobě zachovat všechny ty poznatky z minulosti, ale soustředit se na přítomnost.

Carl Gustav Jung foto
Paulo Coelho foto
Joanne Rowling foto
Billie Eilish foto
Edgar Wallace foto
Simone de Beauvoir foto

„Muž je vždy tak stár, jak se cítí, ale nikdy ne tak důležitý.“

Simone de Beauvoir (1908–1986) francouzská spisovatelka, intelektuálka, existencialistická filozofka, politická aktivistka, feministka
Lee Iacocca foto
Gilbert Keith Chesterton foto
Stephen King foto
Sándor Márai foto
Terry Pratchett foto
Epikúros ze Samu foto
Louis Armstrong foto
Mijamoto Musaši foto
Ella Fitzgeraldová foto
Fernando Pessoa foto
Sacha Guitry foto
Norman Vincent Peale foto
Ferdinand Magellan foto

„Je důležité plout, není důležité žít.“
Navigare necese est, vivere non necese.

Ferdinand Magellan (1480–1521) portugalský mořeplavec

Richard Feynman foto
George Orwell foto

„U jakékoli důležité otázky vždy existují aspekty, o nichž nikdo nechce diskutovat.“

George Orwell (1903–1950) anglický spisovatel a novinář

Chybí zdroj

Josef Čapek foto
Madonna foto
Marek Vácha foto
Courtney Love foto
John Green foto
Eleanor Roosevelt foto

„Není důležité vyhrát, ale nasrat toho kdo tě porazil“

Jakub Damnitz

Andrew Carnegie foto
Henry David Thoreau foto
Paul Henry Dietrich Holbach foto

„Lidé přikládají největší důležitost právě tomu, co nedovedou pochopit.“

Paul Henry Dietrich Holbach (1723–1789) německo-francouzský přírodovědec doby osvícenství

Zdroj: Vaněk, Zdeněk, Kaleidoskop, Zdeněk Vaněk, Plzeň, 2009, 1, 420, 978-80-254-5071-0, http://kaleidoskop.webz.cz/Kaleidoskop.pdf, 34

Vittorio De Sica foto
Erich von Däniken foto
Marcus Tullius Cicero foto
Martin Luther King foto

„Je důležité vidět, že jsou období, kdy jsou lidmi vytvořené zákony v nesouladu s mravními zákony, jsou období, kdy jsou lidské zákony v rozporu s věčným, Božím právem. Když taková situace nastane, máš povinnost je porušit!“

Martin Luther King (1929–1968) americký duchovní, aktivista a vůdce v americkém hnutí občanských práv

Zdroj: Martin Luther King, Ale i když ne http://www.novyzivot.cz/?lang=cs&action=z-krestanske-tradice&id=490 (český překlad kázání)

Alexander Sergejevič Puškin foto
Henry David Thoreau foto
Madonna foto
Napoleon Hill foto
Morgan Matson foto
Terry Pratchett foto

„Nezáleží na tom, jestli věříte v reinkarnaci. Důležité je, jestli reinkarnace věří ve vás.“

Terry Pratchett (1948–2015) anglický spisovatel

Krysí Smrť

Rudolf Jedlička foto

„Není důležité člověku, aby žil dlouho, ale aby byl spokojen se svým způsobem života a šťasten svým konáním. Je-li v tomto štěstí člověka i kousek štěstí jiných, pak je život krásný.“

Rudolf Jedlička (1869–1926) Český lékař

Zdroj: [Houdek, František, Před 140 lety se narodil Rudolf Jedlička, tribune.cz, 2009, 2016-07-11, http://www.tribune.cz/clanek/13383-pred-lety-se-narodil-rudolf-jedlicka]

Richard Branson foto
Erich Fromm foto
Erich Fromm foto

„Naše civilizace poskytuje mnoho utišujících prostředků, které lidem pomáhají, aby si svou osamělost neuvědomovali: předně je to přísná rutina zbyrokratizované, zmechanizované práce, umožňující lidem, aby si neuvědomovali svá nejzákladnější lidská přání, svou touhu po transcendenci a jednotě. Pokud tato rutina sama nestačí, člověk přemáhá své podvědomé zoufalství rutinou zábavy, pasivním konzumem sluchových a zrakových požitků, které nabízí průmysl zábavy; určité uspokojení mu přináší i nakupování stále nových věcí a jejich brzká výměna za jiné.

*Moderní človek se přeměnil ve zboží; prožívá svou životní energii jako investici, která je mu protředkem k dosažení co největšího zisku se zřetelem k jeho postavení a k situaci na trhu osobností. Odcizil se sám sobě, ostatním lidem i přírodě. Jeho hlavním cílem je výhodná směna jeho dovedností, znalostí – jeho samého, jeho „osobnostního balíčku“ s jinými, kteří mají stejný záměr spravedlivé a výhodné směny. Život nemá jiný cíl než pohyb, jinou zásadu než zásadu spravedlivé směny, jiné uspokojení než konzumovat.

*Skutečnost, že soustředění je nutným předpokladem pro zvládnutí některého umění, je sotva třeba dokazovat. Každý, kdo se nějakému umění učil, to poznal. Ale soustředěnost je v naší době ještě vzácnější než sebekázeň. Naše kultura přímo vede k nesoustředěnému a rozptýlenému způsobu života, snad jako žádná jiná. Děláte mnoho věcí najednou: čtete, posloucháte rozhlas, mluvíte, kouříte, jíte, pijete. Jste spotřebitel s otevřenými ústy, dychtivý a ochotný polknout všechno – obrázky, lihoviny, vědomosti.

*Stroj, který vyrobí za poloviční dobu stejné množství, je dvakrát tak dobrý než starší a pomalejší. Jsou pro to ovšem důležité ekonomické důvody. Ale jako v tak mnoha jiných případec, i zde se lidské hodnoty určují hodnotami ekonomickými. Co je dobré pro stroj, musí být dobré i pro člověka – tak se uvažuje.“

The Art of Loving
Varianta: neuvědomovali: předně je to přísná rutina zbyrokratizované, zmechanizované práce, umožňující lidem, aby si neuvědomovali svá nejzákladnější lidská přání, svou touhu po transcendenci a jednotě. Pokud tato rutina sama nestačí, člověk přemáhá své podvědomé zoufalství rutinou zábavy, pasivním konzumem sluchových a zrakových požitků, které nabízí průmysl zábavy; určité uspokojení mu přináší i nakupování stále nových věcí a jejich brzká výměna za jiné.
Moderní človek se přeměnil ve zboží; prožívá svou životní energii jako investici, která je mu protředkem k dosažení co největšího zisku se zřetelem k jeho postavení a k situaci na trhu osobností. Odcizil se sám sobě, ostatním lidem i přírodě. Jeho hlavním cílem je výhodná směna jeho dovedností, znalostí – jeho samého, jeho „osobnostního balíčku“ s jinými, kteří mají stejný záměr spravedlivé a výhodné směny. Život nemá jiný cíl než pohyb, jinou zásadu než zásadu spravedlivé směny, jiné uspokojení než konzumovat.
Skutečnost, že soustředění je nutným předpokladem pro zvládnutí některého umění, je sotva třeba dokazovat. Každý, kdo se nějakému umění učil, to poznal. Ale soustředěnost je v naší době ještě vzácnější než sebekázeň. Naše kultura přímo vede k nesoustředěnému a rozptýlenému způsobu života, snad jako žádná jiná. Děláte mnoho věcí najednou: čtete, posloucháte rozhlas, mluvíte, kouříte, jíte, pijete. Jste spotřebitel s otevřenými ústy, dychtivý a ochotný polknout všechno – obrázky, lihoviny, vědomosti.
Stroj, který vyrobí za poloviční dobu stejné množství, je dvakrát tak dobrý než starší a pomalejší. Jsou pro to ovšem důležité ekonomické důvody. Ale jako v tak mnoha jiných případec, i zde se lidské hodnoty určují hodnotami ekonomickými. Co je dobré pro stroj, musí být dobré i pro člověka – tak se uvažuje.

„„Kosmičtí piráti“ čekali celé věky na svou „velkou žeň“. Systematicky podněcovali oslabování Sjednocujícího principu paměti vytvářením vládnoucích systémů - vzdělání, vědy, manipulace potravinového cyklu, zdravotnictví, obchodu, médií, církve. Hlavním cílem jejich útoků byla žena, protože díky umění, které provozovala ve své laboratoři, Kuchyni, byla Alchymistkou a měla pod kontrolou tělo. Na Západě to nakonec vedlo k honům na „čarodějnice“ (vyvolaným inkvizicí). Přes pět milionů žen bylo mučeno nebo zaživa upáleno, aby se v lidech probudil strach. Pak převzala žezlo chemie. Tato reaktivní věda, používající deduktivní přístup, souvisí s rozbitím jádra, v němž je obsažena Paměť. Na hmotné úrovni to vedlo k vytvoření atomové bomby a děloha ženy se stala stále častějším objektem útoků: 1. antikoncepční piluky 2. potrat jako samozřejmá záležitost 3. běžně prováděný „císařský řez“ 4. umělé oplodnění 5. časté odstraňování dělohy a vaječníků 6. brzy se zavede umělá děloha 7. na základě toho vznikne klon s naprostou ztrátou oné Paměti potřebné k Návratu ke Zdroji. Také MÓDA napomáhá tomu, aby zničila ženské rozmnožovací orgány. Především oblast dělohy a ledvin se musí udržovat v teple. Dnes se i v chladném počasí tyhle partie bezostyšně obnažují. Ženy v dávných kulturách nosívaly kolem pasu šerpu a v Japonsku se nosil ozdobný pás obi, což není jen nějaká „tradice“, ale má za úkol chránit tak důležité rozmnožovací orgány. Prakticky všechny ženy, které se dnes řídí touhle podivnou „obnažovací“ módou, budou dříve nebo později mít tzv. „ženské problémy“ a budou náchylné k rakovině prsu. „Věda“ nepřinese řešení, protože NENÍ v zájmu vykořisťovacího systému, aby Tělo vytvářelo Svobodného Ducha. Lidé spíš naletí na jejich „zázrak“ založený na redukci Duše a konečném přetvoření člověka podle obrazu podřadného boha. Jejich cílem je anti-tvoření, proto se pěstuje bezmocnost i vůči nejprimitivnější formě života, viru.“

Roy Littlesun (1934) Stařešina kmene Hopi

kniha Revoluce Jednoho srdce

Jean Vanier foto
Paulo Coelho foto