Citáty na téma mlčení

strana 3

„Pro co nejsnazší porod je nejvhodnější přítomnost jedné zkušené porodní asistentky, která mlčí, sedí v rohu malé teplé a tmavé místnosti a plete. Pletení je totiž podle moderních vědců opakovaná činnost, která snižuje napětí.“

„... někdy je lepší mlčet a vyvolat podezření, že jsem nevzdělaný moula, nežli promluvit a všechny o tom ujistit.“

„Někdy i mlčení může říct víc.“

„Mlčet znamená podílet se...“

„Mám jen jednoho přítele, a tím je ozvěna. Proč je to můj přítel? Protože miluji svůj smutek a ozvěna mi ho nebere. Mám jen jednoho důvěrníka, a tím je ticho noci. Proč je to můj důvěrník? Protože mlčí.“

„Mlčení je spánek, který živí moudrost.“

„Ne každý, kdo se směje, je šťastný. A ne každý, kdo mlčí, je slabý.“

„Skrovná jen to je ctnost, když mlčení učiníš zadost, naopak těžký je hřích říci, co smlčet se má.“

„Nikdy není tak obtížné mluvit jako tehdy, když se stydíme za své mlčení.“

„Mlčení - ctnost hlupáků.“

„Milenci si rozumějí lépe, když mlčí.“

„To co se dá vůbec říci, se dá říci jasně a o čem člověk neumí mluvit, o tom se musí mlčet.“

„Nejlepší duchaplnosti je duchaplnost mlčení.“

„Kdo mlčí, jistěže nepřiznává, ale přesto je pravda, že nepopírá.“
QUI TACET, NON UTIQUE FATETUR: SED TAMEN VERUM EST EUM NON NEGARE

„Že mlčení je síla a mluvení slabost, to je vidět i z toho, že starci a děti rádi mluví.“

„Mlčení je jedním z nejobtížněji vyvratitelných argumentů.“

„Mlčení je ta nejnebezpečnější role pro člověka, který si nevěří.“

„Konverzace je ženská forma mlčení.“

„S jazykem se dá dělat všelicos - dokonce i mlčet.“

„Už se stalo, že mne promluvení mrzelo, ale nikdy mě nemrzelo, že jsem mlčel.“

„Jestli mlčet je zlato, pak je Anglie nejbohatší zemí na světě.“

„Chcete, aby vás chápali muži? Mluvte! Chcete, aby vás chápaly ženy? Mlčte!“

„Ženy mám nejraději, když líbají, neboť v tu chvíli musí mlčet.“

„Všechna ta krásná přísloví, která tolik milujeme, vznikla tam, kde člověk raději dlouho mlčel, než aby pronesl nějakou jalovost.“

„Zvířata kdysi mluvila s lidmi. Teď mlčí, přesvědčena o tom, že jakákoli výměna názorů je zbytečná.“

„Stromy a ženy tají svá léta, stromy však vydrží déle mlčet.“

„Je to prostě jakási nová móda, móda boření mýtů, móda nastavování zrcadla, móda zvláštní, leckdy velmi flagelantské reinterpretace vlastních dějin. Často se dovídáme z různých povrchních komentářů (a teď budu schválně přestřelovat, ale ne moc), že husité byli vlastně banda obyčejných lapků, kteří jen ničili a drancovali Evropu, že doba pobělohorská nebyla dobou temna, ale naopak dobou rozkvětu a vzdělanosti, a že v Rakousko-Uhersku se nám vlastně dařilo docela dobře, a neměli jsme je proto bourat, stačilo je přetvořit jenom na jakousi středoevropskou nebo podunajskou federaci. Někdy to zkrátka vypadá, že stačí jen otočit znaménka a barvy, zaměnit bílou za černou, dát místo plusu minus – a hle, nové české dějiny jsou na světě. Takového Edvarda Beneše jsme ostatně od roku 1989 stačili otočit už dvakrát. Napřed to byl exponent buržoazie – za komunistického režimu, po listopadu 89 se z něj nakrátko stal významný demokratický politik – a dnes už je to opět v médiích jakýsi přisluhovač nebo dokonce agent Stalina. A když už jsme u toho: hlavní tragédií druhé světové války, jak se někdy zdá při četbě médií nebo dívání se na televizi, už není nacistická genocida českého národa, ale poválečné excesy během odsunu Němců. Dámy a pánové, já záměrně karikuji, záměrně to přeháním – a vy to víte. Ale stejně tak víte, že kus pravdy mám, a já zase vím, že vás to – stejně jako mě – zlobí. Máme zaplaťpánbůh demokracii, máme zaplaťpánbůh svobodu slova, a proto nechť si každý říká a píše, co chce. Ale to, vážení přátelé, platí i pro nás. Proto si tady slibme, že k těmto věcem nebudeme mlčet, že budeme psát a mluvit, kde to půjde a jak to půjde, a že prostě nenecháme veřejný prostor zaplnit povídačkami o vlastní historii, která je obrácená naruby pod praporem jakési podivné nesmyslné sebereflexe. Když to budeme dělat, tak to nejhorší, co se nám může stát, je, že nám nějaký krasoduch občas vynadá do nacionalistů nebo nás obviní, že máme jiráskovsko-nejedlovské vidění světa – a to, dámy a pánové, nebolí, na to se dá zvyknout.“

„Mlčení jsou nástrahy ďáblovy; čím více se mlčí, tím strašnější je démon; ale mčení je také společná dohoda mezi božstvem a jedincem. --str.76“

„Všichni musíme být připraveni zemřít za svoji víru, i když se nám této cti od Pána nedostane… Dát život neznamená jenom být zabit. Dát život, mít mučednického ducha znamená splnit povinnost, mlčky, v modlitbě, poctivým plněním povinností v každodenním mlčení života, postupným dáváním života. Ano, jako to činí matka, která bez bázně, v jednoduchosti mateřského mučednictví počne ve svém lůně dítě, přivede jej na svět, kojí, chová jej a něžně se o ně stará. Tak se dává život. Je to mučednictví.“

„Lidé se uchylují k poezii jen v časech nespravedlnosti – časech společného mlčení – časech, kdy nejsou schopni slov ani činů. Veršům, jež šeptají a napovídají, mohou naslouchat jen lidé svobodní.“

„Bez mlčení jako protipólu by se celý systém jazyka velmi rychle zhroutil.“

„Mlčení je jako nahota duše nepřikrášlená slovy.“

„Snášenlivý člověk dokáže nejenom mluvit, dokáže i mlčet, když mluví někdo jiný.“

„Známe už zhruba hlavní činy tohoto činorodého humanismu. Je to: mlčet, když se děje něco nehumánního. Nebo dokonce brát bijícího v ochranu proti bitému.“

„Statečný je ten, kdo dokáže mlčet, když mluví druzí a mluvit, když ostatní mlčí.“

„Kartuziáni se slibem mlčení / už odebrali se na věčnost / Kéž bych ho uměl dodržet / aspoň pro Státní bezpečnost“

„Zato ten, kdo umí bytostně mluvit, protože umí mlčet, nebude mít k mluvení rozmanité náměty, jen to Jedno, a najde si čas k mluvení a čas k mlčení.“

„Člověk slova ocení až zavládne mlčení.“

„Máte mé slovo, budu mlčet, neřeknu o tom živé duši.“

„Mlčení zachraňuje životy.“

„Jeho nedostatkem nebylo jeho konání, ale jeho mlčení.“

„Jestliže se nechceš přestat modlit, pak nepřestávej ani toužit. Je tvá touha vytrvalá? Pak je vytrvalý i křik tvé modlitby. Budeš mlčet jen tehdy, když přestaneš milovat.“

„Z milosti Boží zachoval jsem víru a dobré svědomí Bohu, králům a pánům mým, i vlasti. Čtyrem císařům jsem sloužil vždycky věrně. Nyní pak že mám takovou záplatu míti, Bohu to poroučím, kterýž spravedlivě souditi bude a kterýž ví, že jsem já v tom ve všem, což se tu dálo, své slávy ani bohatství nevyhledával. Ale když jsme již nemohli snášeti pro čisté náboženství nátisků a protivenství a pohrůžek, an nás již prvé i tak byli k smrti odsoudili, musili jsme se opatřiti a volili jsme sobě raději zemříti nežli ke všemu již více mlčeti, za nejhorší kacíře slouti, Bohu nesměti volně sloužiti a živu býti tak bídně a potupně na světě. Že pak jsme tak podle zevnitřního spůsobu padli, vůli Boží v tom poznávám, kterýž mne a mé milé tovaryše v těchto posledních časích k tomu obral, abychom krví naší ozdobili pravdu jeho a spečetili stálost naši: děj se vůle Boží. A jistě, ačkoli po té výpovědi tělo počalo se lekati, z milosti však Boží již žádné hrůzy smrti necítím. Podle [http://texty.citanka.cz/komensky/ Historie o těžkých protivenstvích církve české] od Jana Amose Komenského.“

„Mlčeli k tomu, když nezván vešel do jejich domu, takže on si hned poslal posly ještě pro dva své osly.“

„Ve dne, když mluvíš, rozhlížej se kolem, v noci mlč.“

„Nechápu lidi, kteří udělají chybu a následně mlčí a nic neřeknou jinému který jí následně taky udělá.“

„Kdy jste si naposledy dovolili celý den mlčet? A jen naslouchat světu kolem vás?“

„Jsem-li svědkem nesmyslu, kdy jsou stíháni ti, kteří odkryjí lumpárnu, nemůžu mlčet.“

„Trpělivost, modlitba a mlčení posilují duši.“

„Mlčení je často ta nejlepší odpověď.“

„To, že si vás nevyslyší, není důvod k mlčení.“

„Miluji ryby
nedělají drby
Rybí mlčení
mé poučení“

„Člověka nelitujeme, pouze chválíme nebo mlčíme.“

„Být přítelem někdy znamená zvládnout umění načasování. Je čas na mlčení. Je čas nechat lidi odejít a nechat je, aby se sami vrhli do svého osudu. A čas připravit se na sbírání kousků, až bude po všem.“

„Tři pravidla Knihovníků času a prostoru jsou: 1) mlčení; 2) knihy musí být vráceny nejpozději do posledního uvedeného data; a 3) nezasahovat do podstaty kauzality.“

„Kdož mlčením žil, ví,
ten jenž nezakusil, ať mlčí.“

„Mlč, když druzí nevěří. Budeš mít šanci je zachránit i jinak.“

„Raději mlčet a koukat než řvát a litovat“

„Kdo zná pravdu mlčí, ten kdo zná jen lež pořád mluví.“

„Mlčíme jako hrob, nezanecháme stop.“

„Aby byl ženský hněv komický, stačí zachovat klid a přitom mlčet.“

„Rozum a pravda spočívají spíše na dně myšlení a mlčení než na povrchu mluvení.“

„Mlčení je nádherným požitkem. Abychom je úplně vychutnali, nesmíme být sami. Jinak jsme němí.“

„Mluviti je stříbro, mlčeti je blbost.“

„Angličané instinktivně obdivují jakéhokoli muže, který nemá žádný talent a skromně o tom mlčí.“

„I mlčení může volat do nebe! Kdo zavře obě oči, hned vidí věci úplně jinak. Umění vyžaduje oběti. Proč ale vždy od posluchačů.“

„Na každého muže, který mluví ze spaní, přijde nejméně deset, kteří mlčí a přitom se blaženě usmívají.“

„Kdo mlčí, vysvobozuje slova z očistce.“

„Lidská řeč je strom, jehož kořeny sají své živné látky z půdy mlčení.“

„Ve škebli slyšíš promlouvat celý oceán, protože ona sama mlčí.“

„U náhrobního kamene. Drsná černá žula, drsná jak milované ruce. Jenom vzpomínka žije, jenom ta dokáže přivolat tvář a hlas mrtvých. Až vyhasne, vyhasne všechno. Kámen mlčí. Ti, kdo píší a tvoří, se mohou utěšovat, že budou vstupovat do myslí a srdcí ještě dávno po své smrti. Jak velikášské. A jak lákavé.“

„Vypracoval se na prvního sólistu ve sboru mlčení.“

„Odvažuj svá slova. Kámen, který toho tolik viděl, mlčí.“

„Ať slavík neštěká! Ať zpívá, nebo ať mlčí.“

„Abych mlčel, rozťali mi jazyk. Tak jsem se stal zmijí.“

„Mlčení talentů bývá výmluvnější než jejich nejpřesvědčivější činnost.“

„Jak věřit upřímnosti těchto křesťanů, ať už přesvědčených či ne, tady ve Francii a v Evropě, kteří mají ústa plná „islamofobie“, „stigmatizace muslimů“, ale mlčí k utrpení a pronásledování křesťanů, kterým se brání v životu z víry jak v jejich rodné zemi tak v zemi jejich exilu? Není snad toto projev diskriminace nebo dokonce segregace mezi nimi a námi? Cítí se být spravedliví, avšak upozorňují pouze na n ě k t e r é nespravedlnosti.“

„Holocaust náleží k takovému druhu zkušenosti, u níž je jedinec nakonec odsouzen k mlčení. I ta nejlepší možná odpověď se zdá být triviální. Pro mě není holocaust jen součástí historie, ale také součástí života mnoha lidí, stejně jako mého vlastního. A nakonec i metaforou pro to minulé století.“

„Nechtěla jsem, aby se mě jednou děti zeptaly, proč jsme si to všechno nechali líbit. A když byla později podepsána Helsinská deklarace, řekli jsme si, že nemůžeme k té věci mlčet a že přece někdo nemůže být zavřen za to, že přepisuje na stroji fejetony Ludvíka Vaculíka. Nežít ve lži, o to šlo.“

„Německá muzikologie 19. a 20. století měla zájem pouze o německé autory, to znamená hlavně o Mozarta, a o jeho současnících mlčela. Vznikl tak dojem, že Mozart čerpal z oblak a přímo od Boha…“

„Obracím se opět k Tristanovi, abych v něm nechal k Tobě promlouvat hluboké umění znějícího mlčení.“

„Přírodní vědy překvapivě nejsou úspěšné, když chtějí odpovídat na otázky, kterým říkám dětské a které začínají klasickým slůvkem „proč“ (proč to tak je?). V tu chvíli přírodní vědy obvykle mlčí a nebo, pokud vůbec podávají nějakou odpověď, tak nás nikdy příliš neuspokojí.“

„Mlčení může být právě tak silné jako vyprávění. Každý musí mít možnost, určit si sám jestli svou oporu nachází spíše v mlčení nebo ve vyprávění.“

„Je to přání, jež jsem vždy měl, že budu umět mlčet se zpětnou platností!“

„V umění člověk mlčí a obrazy promlouvají.“

„Kázání Krista je bič, který šlehá ďábla. Kázání Krista je hromová rána, zvuk při kterém se celé peklo chvěje. Proto tedy nikdy nemlčme.“

„I pošetilec, když mlčí, může být pokládán za moudrého, nechá-li rty zavřené, za rozumného.“

„Říká se o mně, že rád mlčím. Neznamená to, že jsem klidný a bezstarostný. Jen prožívám boje, o kterých nikdo nic neví.“

„Gentleman důvěřuje a mlčí.“

„Večer u stolu muži probírali akce, vyprávěli si historky, porovnávali si zkušenosti, někteří smutně, jiní vesele. Jiní mlčeli, a právě na ty bylo třeba dát pozor.“

„Ti nejnevinnější, zaskočení ve svém pokojném srdci, náhle blednou nebo se červenají pod ranou, jež je zasáhne, napřimují se nebo se hroutí, protestují nebo mlčí, když mají mluvit, nebo mlubí, když mají mlčet, nebo zůstávají klidní, když se mají potit, nebo se potí, když nemají - a vypadají pak najednou jako viníci.“

„O náboženských poměrech v českých zemích: Všickni bludové do této země stekli se jako do louže. Mnozí Origena následujíce drží, že všickni lidé budou spaseni, někteří vedle (podle) smyslu Vigilanciova praví, že nemají ctěni býti kosti nebo ostatkové svatých, mnozí, od Joviana jsouce naučeni, mnějí, že se všecky věci osudem dějí. Mlčíme o tom, že shrbilé babky a pošetilí starci na pivě nebo na víně tajemství sv. Trojice prokletými otázkami zpytují; pomíjím jiných mrzkostí, které (j)sou do této země z franské, z britanské země a od Řekův připlynuly.“

„V souvislosti s potřebou omezovat státní výdaje se cudně mlčí o problému, který nás jednou v budoucnosti zavalí. (…) Přímo hrůzná čísla nabízejí každý rok statistiky nedonošených dětí a naši lékaři se ještě chlubí, že v zachraňování postižených nedochůdčat jsou nejlepší na světě. Zároveň tvrdí, že na ně nemají nemocnice dost peněz. (…) Inkubátory totiž plní také děti, které se stěží vejdou do dlaně, a to nejen proto, že máme stále lepší technické vymoženosti, ale i proto, že stále více žen otěhotní díky umělému oplodnění. (…) Lékaři sice dobře vědí v jakém období předčasného porodu a při jaké váze se nevyléčitelných dětí rodí nejvíc, ale to je nezajímá. A tak za ně samovolně „rozhoduje“ stále dokonalejší a dražší technologie. Rok co rok platí pojišťovny nemocnicím na záchranu dětí zhruba o sto miliónů víc, takže se jejich počet neustále zvyšuje. Vedlejší obětí téhle “záchrany” jsou k celoživotnímu živoření odsouzené matky ležících dětí, jež v 70 procent opustí jejich partneři, a proto musí zoufale bojovat o přežití s pojišťovnou a s úřady sociální pomoci. (…) Stará chudá společnost bývala pragmatická. Když viděla porodní bába, že je to hodně zlé, otevřela okno a rodičky se neptala. Nevím jak si poradila s křesťanským svědomím a principem nedotknutelnosti života, možná věřila, že na onom světě bude o dítě postaráno lépe. Dnešní Hippokratova víra současných lékařů je však absolutní. A ptát se matky okamžitě po porodu, znamená znát výsledek předem. (…) Že doktoři nechtějí rozhodovat o životě a smrti (a nařčení z infanticidy či eutanázie se brání) naprosto chápu, znamená to snad, že mají aktivně podporovat produkci beznadějných případů? (…) Morálka hlásá: nezabiješ! Nikoli: udržuj na živu za každou cenu. Jedno je přinejmenším z ekonomického pohledu jisté. Právo na umělé oplodnění by existovat vůbec nemělo (máme adopci) a na stále dražší moderní technologie také ne. (…) Jinak nás čeká zoufalý bezbariérový svět, kde bude stále menší počet zdravých lidí rukojmím postižených.“

„Tady je, pokouší se uniknout jedním a pak druhým směrem; Dnes ráno vyšel ven a obvinil mě ze zločinu. Ať to doloží nebo mlčí.“

„Máš v sobě příběh; je zřetelný a čeká na to, až se napíše - po tvém mlčení a utrpení“

„Hluchému mlčí celý svět.“

„Dveře, které nevržou, a žena, která mlčí, jsou nejlepší.“

„Mohli bychom samozřejmě v Iráku vyhlásit volby, předat moc a vrátit se domů. Ale volby nezaručují demokracii. Vezměte si Rusko, kde byl Vladimir Putin sice zvolen, ale chová se jako samovládce. Vypudil své politické oponenty z úřadu, oslabil ostatní vládní složky a zastrašováním přinutil někdejší svobodná média k téměř absolutnímu mlčení.“

„Fašistické svině, které jsou v české společnosti čím dál hlasitější – za mlčení většiny politiků – definitivně zničily pomníček osvoboditelů před Pražským hradem, který jsem nedávno pomáhal čistit.
(Ovčáčkův rozezlený komentář na webu po druhém poškození pomníku týden nato; neznámý vandal sundal pěticípou hvězdu)“