Citáty na téma papír

„Když tě lidé zraňují znovu a znovu, mysli na ně jako na smirkový papír. Mohou tě poškrábat a hodně zranit, ale na konec se budeš lesknout a oni budou zbyteční…“

„Peníze nejsou všechno… jsou tady ještě zlato a cenné papíry.“

„Na světě je dnes už tolik knih, že při příští potopě Bůh pravděpodobně nepoužije vodu, ale papíru.“

„Papír je trpělivější než lidé.“

„Sovětské Rusko je dům, zbudovaný z papíru, slepeného krví.“

„Měl rád všechny knihy, protože se mu čtení líbilo jako činnost, měl rád to kouzlo, že může čmáranice na papíře v hlavě měnit na slova.“

„Na papíře je dokonalé všechno. V reálu prší i na svatbách.“

„Chyby při výcviku se zapisují na papíře. Zatímco chyby v taktice se ryjí do kamene.“

„Život je dar. Celý život se honíme jen za penězi, za těmi kusy papíru, který pro mnoho lidí hraje v životě nezaměnitelnou roli. Bohužel se lidem vytrácí ten hlavní pojem žití, a to je ten, že život by se měl prožít v lásce, objetí svých blízkých a nikdy neztratit rozum a být vždy nablízku těm, kteří to potřebují je ten hlavní úděl života. Byl nám udělen dar řeči, dar komunikace mezi sebou, ale i tak spolu nekomunikujeme, nebereme na sebe ohledy, na své příbuzné a přátele si vzpomeneme jen o svátky. Kam se poděla ta pravá lidskost? Pro někoho je deset korun jen obyčejným žetonem do košíku, pro někoho je to celodenní rozpočet, i tak přece člověk který je na ulici není jen kusem masa. Je to bojovník, který bojuje o svůj život každým dnem. Nikdo si nedokáže představit jak tito lidé žijí, jak jsou uvnitř silní že tyto veškeré životní překážky dokážou překonat. Navraťme se ke kořenům a čerpejme sílu z přírody, z naší matky, která nás zplodila. Jen tak dokážeme najít sami sebe a náš pravý uděl na této planetě.“

„Mládež je čistý papír, na který je možno napsat cokoli.“

„Neandrtálec byl zahuben kyjem; Říman mečem; člověk středověku morem - nás však lze vyřídit už kouskem papíru!“

„Nesmrtelnost lidí uchovává papír.“
CHARTA CONSTAT IMMORTALITAS HOMINUM

„Příroda se na podzim zbavuje všech připomínek uplynulého léta: listí, ovoce i trávy. Také člověk by to měl tak dělat a neschovávat staré papíry a listy, které mu zabraňují prožívat nové a čisté jaro. Já to tak bohužel činit nedovedu a tak, si při každé nové práci, jež by mohla být živá a radostná, připadám jako nevyhrabaná zahrada, v níž se svěží letošní rostlinky musí těžce prodírat zaschlou loňskou trávou.“

„Jakýsi rozkaz udělal z těchto tichých postav naše nepřátele; jakýsi rozkaz by je mohl proměnit v naše přátele. U nějakého stolu podpíše pár lidí, které nikdo z nás nezná, kus papíru, a po celé roky je našim cílem to, co je jinak trestáno opovržením světa a jeho největšími tresty. Kdo tu ještě může rozlišovat přátele a nepřátele, když vidí tyto tiché lidi s dětskými obličeji a apoštolskými vousy! Každý poddůstojník je rekrutovi, každý učitel je školákovi větším nepřítelem než oni nám. A přece bychom zase stříleli my na ně a oni na nás, kdyby byli volni. Dostávám strach; tu nelze dále myslet.“

„Víte, svět ve skutečnosti neřídí zákony napsané na papíře. Řídí ho lidé. Někteří podle zákona, někteří ne. Záleží jen na každém jedinci, jaký bude jeho svět a jaký si ho udělá. Je ale důležité, aby člověk udržoval rovnováhu. Vždycky a ve všem. V lásce, v životě, ve válce. Ten, kdo chce příliš mnoho, riskuje absolutně vše. Samozřejmě ten, kdo chce od života příliš málo, taky nemusí dostat nic.“

„Pamatuji si, jak jsme ve škole psali na papír, kdo chce mít jakou práci. Napsal jsem, že chci být fotbalistou, ale paní učitelka mi řekla, že fotbalista není povolání. Řekla také, že profesionálním fotbalistou se stane jen jedno dítě z tří set a zeptala se mě, jestli si myslím, že já budu tím jedním. Řekl jsem, že budu a všichni moji spolužáci se mi začali smát.“

„Lásku do papíru nesbalíš, štolou nepřevážeš, křížkem nezapečetíš.“

„Papír. Nesmyslně kácíme lesy, abychom na ně pak čmárali nesmysly.“

„Musíš hlavou prorazit zeď. Není těžké ji prorazit, neboť je z tenkého papíru. Těžké však je, nedat se klamat tím, že na papíře je už neobyčejně věrně namalováno, jak prorážíš zeď. Svádí tě to, abys prohlásil: "Což ji stále neprorážím?"“

„Papír se nečervená.“

„Ženy dávají mužům zlato svého života, neustále je však žádají zpět v cenných papírech.“

„Noční spánek - list hedvábného papíru vložený mezi dva dny jako mezi dvě stránky v knize života.“

„Dají-li vám linkovaný papír, pište napříč.“

„Důvěra je jako papír, lehce ho zmuchláš, ale blbě se narovnává“

„… Kdybych opravdu dokázala položit pero na papír a zplodit něco užitečného, vzala bych své vzpomínky - ty prchavé, bolestné chvíle svého života - a našla bych nějaký způsob, jak je sečíst, odečíst a vydělit, vložit do nich proměnné a posunout je, pokusit se je vytknout, odhalit jejich nepolapitelný význam a převést je z možností v jistoty.“

„Dnešní lidé jsou tak vygumovaní, že kdybych měla vygumovat tužku z papíru, tak stačí vzít něčí hlavu a projet sní přes papír.“

„Oheň do papíru nezabalíš.“

„Není nic snazšího, než prodat cenné papíry veřejnosti, když lze lidem ukázat, jak vysoko už povylezly.“

„Žurnalistika spočívá v tom, že koupíte bílý papír za dva centy a prodáváte ho za deset.“

„Bábi měla sice proti čtení jisté námitky filozofického druhu, ale byla ta poslední, kdo by chtěl tvrdit, že knihy, zvláště ty s velkými stranami a na měkkém papíře, nemají své uplatnění.“

„Potrhané a páskou vyspravené stránky, oslí růžky, uvolněné a znovu vlepované listy, obrysy ilustrací vyryté do papíru, pastelkou počmáraná a následně gumovaná obálka - to jsou čestné znaky nejvyššího vyznamenání dětské knížky.“

„Všechno je relativní, kupříkladu na záchodě je každý papír cenný.“

„Mým cílem je dát na papír to, co vidím a co cítím tím nejlepším a nejjednodušším způsobem.“

„Jedna planeta Země, jedna příroda, jeden život jako planeta. Pak mnoho divů a spoustu přežití spoustu pochopení a spoustu myšlenek tolik slov knih a znalostí a přesto. Se svět tak vyvíjí až se ničí příroda nemá klid citliví jedinci šílí duše trpí. Kde ptám se kde jsou hranice moralní nastavená pravidla nebo na papíře napsaná. Kolik vezmeš z přírody tolik do ní musíš vrátit nazpět né přetvořit k obrazu svému lidskému ale spátky do klidu přírody tak jaká je divoká pestrá a plná života svobodná čistá bez zásahu člověka. Jasně pro člověka míň smířitelná a přijatelná a využitelná ale i v nás jako lidských bitostech pramení život posvátná energie bytí. Žijeme jako lidstvo tolik let s přírodou a přesto řešíme víc svoje ega a svoje plány cíle touhy chamtivost chtít víc něco víc být mocní lepší líp žít míň se starat míň se dřít víc si užívat. Proč se všechno vzdaluje lidskosti a přírodě přirozenosti života lásky k životu a vira v život. A slepě nasledujeme něco ideu něčeho lepšího co je iluze která nás dělá oběťmi informací. Které nás dělají chytřejší a propojenější informacema se světem ale né lidskými bytostmi kterým v žilách proudí krev. Vlastně každej to myslí a cítí jinak protože je jinak nastavenej chápat a má jiné životní nápady.“

„Prostor mozku je trochu jako papír zmačkaný do kuličky a představit si v něm mentální model něčeho znamená pomyslně rozbalit tuto kuličku nebo zmačkat model.“

„Papír snese všechno. Snesl by i samou pravdu.“

„Je vaším přítelem? Vymažte ho ze svých papírů.“

„Spisovatel X jel na chatu tvořit. Vzal s sebou hromádku čistých bílých archů a slečnu Vlastičku. Papír se vrátil do prahy panensky neporušený.“

„Skladatelé nedělali nic, jen psali jeden na druhého udání na notovém papíře.“

„Aforismus je literární forma, která šetří nejen papír, ale i čtenáře.“

„V některých dobách si papír nevybere, ať skončí na WC nebo na rotačce.“

„Pod touhle chatrnou myšlenkou se papír ptá: jen proto jsem se narodil?“

„Člověk, který píše do novin, pro novinový papír, upíraje oči na lidi, pro něž píše, nemá pocit, že plní nějaký velejemný úkol, hodný ručního papíru a omezené tiráže, připadá si spíš jako dělník, ale ujišťuji vás, že to naprosto není pocit ponižující.“

„Papír shoří, ale slova létají svobodně.“

„V informační společnosti nikdo nepřemýšlí. Očekáváme, že bude odstraněn papír, ale ve skutečnosti jsme odstranili myšlenky.“

„Předsevzal jsem si tolik věcí, že bych si musil zoufat, kdyby mi pořádek, v němž udržuji své papíry, neumožňoval kdykoliv se ve všem orientovat, využít každé hodiny a posouvat každou práci trochu kupředu.“

„Po koni je papír nejvzácnější výdobytek člověka, bez něho nedokáže žít. Neví o sobě, když nemůže vyjádřit myšlenku a dát jí daleko trvalejší formu, než je mluvené slovo - List papíru je odraz, v němž se člověk pozoruje jako žena v zrcadle…“

„Kdyby byl papír trpělivý, čekal by na veledílo.“

„Budoucnost se vám krátí a vy si to uvědomujete. Poslední dobou nemám jiné ambice než psát a být s Johnem. Poslouchám ostatní, jak si povídají o tom, že pojedou na dovolenou nebo tak, a říkám si: O čem to mluví? Mně se vůbec nikam nechce. Moje představa perfektního dne je asi taková: sedím si v místnosti se štosem listů bílého papíru. To je pro mě ráj na zemi. Všechno ostatní je ztráta času.“

„Jak může člověk zanechat výzvu budouctnosti, když po něm nezůstane ani stopa, ba ani anonymní slovo načmárané na kusu papíru?“

„Život je jako rulička toaletního papíru, čím blíže jsme konci, tím rychleji ubývá“

„Ten zvyk trousit do obecenstva podle libé vůle jakékoli papíry musí naprosto přestat, jakožto pařeniště všeho zmatku.“

„Na zlomeček věčnosti oběma lodím nic nebránilo ve volné střelbě na protivníka a v tom okamžiku dva různé počítače odstartovaly své palebné plány.
Žádný lidský smysl nedokázal postřehnout, co se odehrálo potom; žádný lidský mozek by si to neuměl přebrat. Vzájemná vzdálenost činila dvacet tisíc kilometrů a řízené střely, lasery a grasery dštily zkázu přes tu miniaturní propast vakua jako rozzuření démoni.
Ahmed zavrávoral, když jeho bočním štítem bez námahy prošel první graserový svazek. Jeho boky byly opatřeny metrovým pancířem z nejtvrdší slitiny keramiky a kompozitu, jakou se člověk doposud naučil odlévat, a přesto se jí graser prodral pohrdavě snadno. Od strašlivé rány se rozlétly obrovské úlomky a vzájemný pohyb lodi změnil to, co by bývalo kruhovým otvorem, v dlouhou zející trhlinu. Paprsek rozpáral bok lodi, jako když vyvrhovací nůž rozpáře žraloka, a z rány vytryskl vířící cyklon vzduchu, trosek a lidských těl.
Ale to byl pouze jeden z osmi takových graserů. Všechny do jednoho zaznamenaly přímé zásahy a na bitevním křižníku nikoho ani ve snu nenapadlo, že by přestavěná obchodní loď mohla nést takové zbraně. Zatímco si zuřivý úder Poutníka s křižníkem pohrával, komunikační obvody zahlcovala kakofonie výkřiků bolesti, šoku i hrůzy a potom se přihnaly řízené střely Q lodě a znovu a znovu křižník probodávaly jednorannými lasery, aby dokončily strašlivé dílo graserů. Zbraňová stanoviště se rozlétala na kusy, výboje bláznivě sršely a kabely syčely, pukaly a explodovaly. Příďová místnost gravitoru vybuchla, když jeden graser zasáhl naplno generátory, a tlaková vlna změnila sto metrů pancéřovaného trupu v pokroucené trosky. Všechny tři fúzní jednotky se automaticky nouzově zastavily a po celé lodi se zavírala vzduchotěsná vrata. Ale v příliš mnoha případech neměla ta vrata v čem zadržovat vzduch, neboť grasery Poutníka se propálily naskrz celým trupem a křižník se převaloval v prostoru jako umírající bezmocný vrak. Ale nezahynul sám. Poutník vypálil o zlomek sekundy dříve než Ahmed - ale jen o zlomeček a na rozdíl od Ahmeda neměl žádný pancíř a žádná hermeticky uzavíratelná oddělení. Byla to obchodní loď, jenom tenká slupka kolem obrovského prázdného prostoru pro náklad, a to nemohla žádná přestavba změnit. Zbraně, které přežily, aby se mohly zakousnout do jeho trupu, byly mnohem lehčí než ty, jež rozpáraly Ahmeda, ale proti tak zranitelnému cíli byly děsivě účinné.
Celý pravobok od přepážky třicet jedna dozadu po přepážku šedesát pět byl na padrť. Prázdné doky LAC se rozlétly jako rozšlápnuté sklenice. Zásobníky dva a čtyři byly roztrhány na kusy, stejně jako všechny výmetnice kromě čísla dva. Šest z osmi graserových stanovišť vybuchlo a prakticky celá jejich obsluha zahynula. Jeden laser se prořízl až k jádru lodě, zničil fúzní reaktor jedna a prorazil palubní vězení, z něhož už Randy Steilman a jeho druhové nikdy neměli vyjít před soud, a další se prořízl až na samotnou velitelskou palubu. Můstek zametla tlaková vlna, přepážky a podélníky se trhaly jako papír a zuřící hurikán vytrhl Jennifer Hughesovou navzdory tlumícímu postroji z křesla a odnesl ji do prostoru mimo loď. Její tělo už nikdo nikdy nenajde, ale na tom sotva záleželo, protože svištící příval atmosféry s ní udeřil o okraj trhliny v trupu a na místě jí roztříštil přilbu. John Kanehama zaječel do interkomu, když ho jako oštěp probodla dlouhá letící tříska slitiny. Staršího seržanta O’Haleyho přesekl vejpůl plochý úlomek, dlouhý jako on sám, a Aubrey Wanderman se pozvracel do přilby, když tentýž úlomek prolétl mezi osazenstvem jeho stanoviště a roztrhal Carolyn Wolcotovou a poručíka Jansena.
Tento výjev z pekla se po obrovském trupu Poutníka opakoval znovu a znovu. Další výbuchy a odletující trosky zasahovaly lidi, které minula palba Ahmeda, jako by se umírající loď mstila posádce za to, do čeho ji přivedla, a HMS Poutník se potácivě převaloval pryč s nefunkčním pohonem, zničeným hypergenerátorem a s osmi sty mrtvými a umírajícími lidmi v rozbitých odděleních.“

„Znázorňování těžko představitelných věcí na papír. Pomáhá představivosti.“

„Která jiná rostlina vás pobaví, vyléčí, oblékne, nasytí, udělá krásnější? Stavme z ní domy, vyrábějme z ní umělý benzín, plasty, nábytek nebo papír. Konopí dává prostor udržitelnosti i funkčnosti.“

„Otázku, kterou jsi v rozhovoru doopravdy začal, můžeš dát nakonec doprostřed. Nebo naopak. Můžeš s tím textem pracovat, hraješ si se stylistikou, pravopisem. Papír zkrátka nesnese všechno.“

„Miluju příběhy na plátně i na papíře a umím si o nich hodiny povídat.“

„Proč píšu? Abych dospěl k happy endu alespoň na papíře.“

„Máš-li sen, hoď ho na papír, napiš k němu datum a podpoř ho svými činy. Když vytrváš, uvidíš, jak se z pouhé myšlenky stává skutečnost.“

„Jmenuji se Hazel. Augustus Waters byl velká láska mého života, i když nám hvězdy nepřály. Náš příběh byl jako milostný epos a já bych o něm nedokázala říct víc než jednu větu, protože pak bych se utopila v louži slz. Gus to věděl. Gus to ví. Nebudu vám vypravovat náš milostný příběh, protože - jako všechny skutečné milostné příběhy - zemře s námi, a je to tak správně. Doufala jsem, že on bude jednou mluvit na mém pohřbu, protože není nikdo, koho bych tam radši…" Rozplakala jsem se. "Dobře, neměla bych brečet, ale nejde to. Dobře. Taky dobře…" Párkrát jsem se zhluboka nadechla a vrátila jsem se ke svému papíru. "Nemůžu mluvit o naší lásce, a tak budu mluvit o matematice. Nejsem matematik, ale vím jedno: Mezi nulou a jedničkou je nekonečná množina čísel. Je 0,1 a 0,12 a 0,112 a nekonečná sbírka dalších. Samozřejmě je větší nekonečný soubor čísel mezi nulou a dvojkou nebo mezi nulou a milionem. Některá nekonečna jsou větší než jiná nekonečna. To nás naučil jeden spisovatel, kterého jsme oba mívali rádi. Jsou dny, a je jich hodně, kdy mi hrozně vadí, jak malé je to moje nekonečno. Chci víc čísel pro Augusta Waterse, než kolik jich měl. Jenže Gusi, lásko moje, nedokážu ti ani říct, jak jsem vděčná za to naše malé nekonečno. Nevyměnila bych ho za nic na světě. Dal jsi mi v těch vyměřených dnech celou věčnost a já jsem ti za to vděčná.“

„Tak propisku vem papír linkovaný. Sepiš si co chceš a pak vzhůru k moci svich okamžiků. Kterých pán jsi svůj.“

„Pro většinu byrokratů je psací stůl překladištěm mezi hlavou a košem na papír.“

„Žena je jako sací papír - zaznamená všechno, ale reprodukuje to úplně obráceně.“

„Múzy by měly básníkům taky přidělovat koše na papír.“

„Cinemaskop? Až budu příště psát verše, použiji větší formát papíru.“

„Múzy jsou neukázněné až běda. Nachystám si papír na epos, a všechno to skončí epigramem.“

„I dnes hodím na papír svou nudu. Pro čtenáře. Ať se nudí se mnou.“

„Jsou verše, které vás donutí želet neposkvrněné bělosti papíru.“

„Jsou verše, které leptají papír jako kyselina. Natolik touží být tesány do kamene.“

„Papír je archa Mléčné dráhy.“

„Poslední půlrok či rok mi připadalo, že sociální demokracie má slovo demokracie jen na papíře v názvu, ale ve skutečnosti jsou skupiny lidí, kteří mají kolem sebe své přátele a ti rozhodují vše potřebné.“

„Jen tak mimochodem, ten toaletní papír je typický příklad, kdy to bylo úplně o něčem jiném. To vůbec nebylo o žádném toaletním papíru. Podstata byla o českých záchodových mísách, které jako téměř jediné na světě nesplachují, takže v Čechách u každé toaletní mísy musí být takový ten hnusný kartáč v té špinavé vodě, kterým se ta mísa uklízí. Kdežto i v rozvojových zemích kupodivu, když se spláchne, není nic jiného zapotřebí. Myslel jsem si, že bychom do budoucna – ne jak někdo napsal, že bych snad chtěl vyměňovat všechny záchody v Senátu – pro to mohli něco udělat.“

„Nemůže být pochyb o tom, že Abdelke se stále považuje za Syřana. Odmítl přijmout občanství cizí země a do Sýrie se vrátil, jakmile mu to bylo umožněno. Vždy věřil v syrskou kulturu, a my proto věříme v něj. Režim však Abdelkeho vnímá jako zbraň. Přestože nemůže ubližovat jinak než papírem a tužkou.“

„Jako dirigent jste architektem, musíte vybudovat strukturu skladby a přemýšlet, jak propojit první notu symfonie s poslední. To je na dirigování to naprosto nejdůležitější! Druhá věc je touha znovu oživit ten okamžik, kdy si skladatel sedne k prázdnému papíru a začne ho naplňovat notami.“

„Jednoduše řečeno, každý rok, když přijdete s papíry na zápis, a máte rodný list se slovy "narozený otci dělníkovi a matce, ženě v domácnosti", pak pochopíte, že nejste jako ostatní.“

„Pravidelné, každodenní posezení nad kusem bílého papíru je velmi důležité. Někdy je člověk bezmocný proti tomu bílému papíru - ale je to plodná bezmoc, na konci z ní něco vznikne.“

„Divadelní hry čtu nerada, jsou určeny ke sledování na jevišti. Jsou mi vlastně protivné i ty vlastní, když je vidím vytištěné na papíře.“

„Nikdy na počítači nepracuji. Kreslím na papír, píšu na něj metodu projektu. Moji lidé pak na počítači pracují. Myslím si, že projekt, který vznikne rovnou na počítači, nemůže být dobrý.“

„Atmosféru mám nejradši, když to není moc jasný, protože jinak to je jako vyřezaný z papíru. To nemám rád.“

„Základem každého zdravého pořádku je velký koš na papír.“

„Začnu přemýšlet a pak se ponořím do papíru jako bych byl inkoust. Když píšu jsem v pasti mezi řádky, uteču, když dokončím rým. Vím, že mám duši.“

„Fermi proslul svou schopností jednoduchým a rychlým způsobem odhadnout fyzikální veličiny. Při explozi první jaderné bomby v Alamogordu v poušti v Novém Mexiku 15. července 1945 například upustil kus papíru z výšky ramen a sledoval, jak se vlivem nárazové vlny z bomby odklonil. Tím, že věděl, že epicentrum je devět mil daleko, odhadl energii výbuchu – jednalo se o ekvivalent více než 10 000 tun TNT.“

„A jak tak se svými Papíry a Myslí dováděl, inteligentněji se stával stále stále inteligentnějším a ta jeho inteligence, sama sebou rozmnožená a sama na sobě obkročmo sedíc, v tak ukrutnou inteligenci přerůstala, že člověka až hrůza jímala!“

„A teď, když vstupoval do závěrečných fází svého aktivního života, začínal chápat, že pokud nedojde k nějaké nepředvídané souhře okolností, jeho život se nezmění. Byl oklamán. Odjakživa se domníval, že v jeho dospělosti jednou nastane čas jakéhosi stabilizovaného stavu, kdy se naučí využívat veškeré triky, jak řídit svůj život nebo jen jednoduše žít. Kdy vyřídí veškerou poštu a e-maily, všechny papíry bude mít v pořádku, knihy vyrovnané na policích podle abecedy, oblečení a boty v dobrém stavu v šatnících a v botníku, všechny věci na svých místech, kde je bude umět najít, Svou minulost včetně dopisů a fotografií roztříděnou v krabicích a šanonech, soukromý život usazený a poklidný, stejně jako bydlení a peníze. Za celé ty roky nikdy k žádnému podobnému urovnání nedošlo, stabilizovaného stavu nikdy nedosáhl, ale přesto nadále předpokládal, aniž by nad stavem věcí uvažoval, že je už na dosah chvíle, kdy po vynaloženém úsilí kýženého stavu dosáhne, že nastane okamžik, kdy jeho život bude přehledný a duše svobodná, a jeho dospělá existence bude moct náležitě začít. Ale nedlouho po narození Catriony, přibližně v době, kdy se seznámil s Darlene, se domníval, že situaci poprvé vidí v celé její nahotě: v den, kdy umře, bude mít na sobě ponožky, které nepůjdou do páru, v počítači bude mít hromadu nezodpovězených e-mailů a v brlohu, kterému říká domov, budou nadále košile s chybějícími manžetovými knoflíčky, selhávající světlo na chodbě, nezaplacené složenky, neuklizená půda, mrtvé mouchy, a kolem něho budou kamarádi čekající na odpověď a milenky, k nimž se nebude hlásit. Zapomnění, poslední slovo v uspořádání všech věcí, mu bude jedinou útěchou.“

„Chceš-li být před Bohem a před světem považován za poctivého křesťana, který nemá Krista jen na jazyku, na papíře nebo si o něm pouze nečte v knize, ale má ho důkladně v srdci, pak mysli na to, abys svým jednáním a ve svém životě před každým prokazoval, že tvá láska slouží a pomáhá druhým.“

„Člověk nemá s pánem bohem smlouvu, že zatelefonuje, když povinnost zavelí. Když usedám před prázdný papír, je to vždycky dobrodružství, provázené mírným chvěním. Něco vznikne velmi snadno, něco obtížněji. Na výsledku to většinou není poznat, což je správné.“

„Člověk má vždy lepší knihu v mysli, než se ji podaří dostat na papír.“

„Život je jako toaletní papír. Slouží k podobnému účelu a skončí, když ho nejvíc potřebujeme…“

„Zatímco hledáš krásný strom, já ležím v koutě jako zmuchlaný papír“

„Psát si věci na papír paměti hodně pomáhá. Mnohdy totiž už ten samotný papírek nakonec nepotřebujeme.“

„Bez vize je váš luxusní plánovací zápisník jen hromádkou drahého papíru.“

„Nesnáším snoby, snobárnu; to je samé Och! a Ach! a doma to žere rybí salát z papíru. Někde nějakou roličku natočí a už si myslí, že je hvězda; nechá si udělat silikonový kozy a už je z ní celebrita.“

„Pár nůžek je báječný nástroj. Práce s nůžkami a papírem je zaměstnáním, které mě zcela pohlcuje. Má radost při tvorbě výstřižků je stále větší. Proč jsem s tím nezačal dříve? Víc a víc cítím, že jednoduchým výstřižkem se lze vyjádřit snáze, než kresbou nebo malbou.“

„Pohyb tužky po papíře a užití barev jsou to, co miluji a potřebuji.“

„Pouze psát nestačí. Co je napsáno na papíře, ještě zdaleka není život. K napsanému je vždy ještě třeba přidat něco jiného. Nedovedu si vůbec představit, že bych jako spisovatel seděl osm hodin za psacím stolem jen abych psal. Zůstalo by prázdno. Chyběla by mi přeměna napsaných slov ve skutek.“

„Je těžké posoudit zpětně, komu věřit - zda člověku, jenž se snaží nějak přežít, anebo člověku, který pracoval pro systém a musel produkovat "papíry".“

„neexistuje pražádný důvod, proč by „užitečná“ zvířata měla pracovat prostě proto, že pracujeme my. Nudnou, pravidelnou, „potřebnou“ a odpornou práci, za niž jsme placeni, děláme jedině proto, že se ve společnosti, kde má každá životně důležitá položka danou cenu, nemůžeme obejít bez peněz. Kdybychom se mohli těšit stejnému pohodlí, zatím co bychom dělali jenom to, co se nám dělat chce – malovali bychom, sepisovali bychom svoje myšlenky na papír, cestovali, trávili čas u toaletního stolku či v posteli nebo probírali vytříbené nápady na příslušných čajových dýcháncích –, nepochybně bychom to také provozovali, a to stejným právem.“

„Život je jako knížka. Můžeš v něm vytvořit, co budeš chtít, a když ti dojde tužka nebo papír, stačí jen jít a ten problém vyřešit.“

„Chcete vědět jak postupovat k úspěchu? Vytvořte strategii.
Chcete úspěchu dosáhnout. Začněte se strategii pracovat.
Strategie neznamená úspěch, pokud zůstane na papíře!“