Citáty na téma táhlo

„Byli jste utahaní, chtěli jste s tím seknout, a pak jste se unavili ještě víc a zapomněli, že jste se na to chtěli vykašlat, minuty vůbec neubíhaly, jedna minuta se táhla celou věčnost, bez naděje, bez možnosti z toho vypadnout, lapeni, příliš vygumovaní, abyste se na to vyflákli.“

„Člověk je jediné stvoření, které konzumuje bez toho, aniž by produkovalo. Nedává mléko, nesnáší vejce, je příliš slabý, aby táhl pluh, neumí běžet dostatečně rychle, aby chytil králíka. Přesto je pánem všech zvířat.“

„Nicméně abych pravdu řek', rozum a láska táhnou dnes zřídkakdy za jeden provaz.“

„Svět je holé šílenství. Člověk se rodí v okovech. Do světa zášti a zla. V chladu – hledá si cestu za hnitím. Málokdo touží stát se zabijákem, ale málokdo odmítne zabíjet. Bez konce táhne zlo dějinami.“

„Ó nejsladší Kriste, táhni nás slabé za sebou, poněvadž když ty nás nepotáhneš, nemůžeme tě následovat. Dej statečného ducha, aby byl pohotový, a je-li tělo mdlé, ať předchází, prostředkuje i následuje tvá milost, protože bez tebe nemůžeme nic činit, a dokonce ne pro tebe jít na ukrutnou smrt. Dej ducha odhodlaného, srdce nebojácné, víru pravou, naději pevnou a lásku dokonalou, abychom za tebe nasadili nejtrpělivěji a s radostí svůj život.“

„Muž a žena jsou si přírodou předurčení ke spolužití, i když se nesnášejí. Jsou jako hráči šachu, z nichž, když jeden táhne černými, druhý musí táhnout bílými figurkami.“

„Muž, který zná svá práva jako ty, by to mohl dotáhnout daleko,“ pokývala hlavou Bábi.
„Ale v téhle chvíli by měl táhnout domů.“

„Ženy jsou jako cigarety. Nejdříve táhnou velice dobře, ale nakonec se všechen jed nahromadí v ústech.“

„Kam nás osud táhne opět a znovu, tam jděme.“

„Táhnu tenhle svinskej život z jedný prdele do druhý. A ty po mně chceš, abych se zabejval, v který jsem byl včera!“

„Dobro projde často beze stopy, zlo za sebou táhne následky.“

„Slova povzbuzují, příklady táhnou.“
VERBA MOVENT, EXEMPLA TRAHUNT.

„Musíme všichni táhnout dohromady nebo viset každý zvlášť.“

„Co je to láska? Vůz nepokoje, který spolu táhnou muž a žena.“

„K velikým lidem táhnou strázně jako bouře k horám.“

„Ženství není kdesi nad námi a netáhne nás vzhůru, ženství je v nás. Muž, ve kterém není, může být mužem, ale nemůže být člověkem.“

„Na počátku dvacátého století bylo tolik moudrých hlav, že by mezi nimi jablko nepropadlo. Mudrci se vyskytovali tak běžně, že o hlupáky byla krajní nouze, a jen co nějakého zvětřili, už se za ním táhla celá ulice a vážili si ho jako oka v hlavě a přidělili mu nějaký vysoký státní úřad.“

„Běž, kam Tě srdce táhne, ale běž důsledně a běž, nechoď.“

„Mnohým trampotám by se zabránilo, kdyby ti, co táhnou, měli pořád na paměti, že táhnou někoho, a často se ohlíželi, aby viděli, jak se tomu, co se veze, daří.“

„Nekonečná řada dní se táhla od dávných věků, až dospěla k datu, kdy osud zasáhl její rodinu, a bez ohledu na to, co se stalo, pokračovala nezadržitelně dál. Ovšem čísla na tomto pomníčku již nepoposkočí.“

„Vítr skučí ve zbytcích pažení a mračna táhnou kvapně přes měsíc.“

„Některé návštěvy jsou jako nerozhodní šachisté. Strašně dlouho jim trvá, než konečně táhnou!“

„Ta stařenka, která táhne na provaze kozu, je potřebnější a cennější než sedmero divů světa; kdo myslí a cítí, že ona je k nepotřebě, ten je vrah.“

„Obcujte s kterýmikoli jinověrci, aby bylo patrno z otcovského a bratrského se chování, jež sdruženo býti má s pokorou a trpělivostí, že vše děje se z toužebnosti po jejich spáse, cokoliv se počíná s nimi. V úkonech svých ať zachovávají slušnou obezřetnost, vyznačují se zbožností a čistým svědomím a tak příkladem života svého táhnou jinověrce k náboženství katolickému. Nechať nikdy nevystupují z mezí skromnosti a mírnosti a varují dávat příležitost špatného příkladu.
Z pastýřského listu pro misionáře působící mezi českými nekatolíky z 20. března 1652.“

„Jsem jako pes, před něhož dají kousek buřta, aby za sebou táhl vůz. Stejně jako ten pes chňapá po mase, natahuju se i já po tom, co mi voní před nosem. Někdy mě ta vůně vyžene z postele. A někdy mě přinutí k úvahám, jak je dobře, že jsem vůbec vstal.“

„Minuty se táhly rychlostí šneka, který našel cestu do královských vinných sklepů a nalil se až po růžky. - Tanec ve stínech“

„Považuju se za šťastného muže, kromě toho, že mně táhne na osmdesátku.“

„Na světě jsou dva druhy viny… jeden tě táhne ke dnu tak dlouho, že už nejsi k ničemu, a druhý tvou duši pohání k nějakému cíli. Jeden z nich je břemeno a ten druhý ti udává směr.“

„Věřím, že jednou, pokud máme štěstí na své vnitřní vybavení, na celý soubor okolností a pokud zvídavost nás dovede k určité hranici, pochopíme, že vůbec není účelem poznat, odkrýt a pojmenovat všechno. Podobně jako fungující hodinový stroj, rozebere-li se na jednotlivé prvky, přestává pracovat. Považuji za moudré poznat, kde leží práh, za nímž už jsou táhla zákulisí, praktikáble, rampy reflektorů, soustrojí kladek, zdvihy a mechanika točny, které divák už vidět nemá.“

„Slova přitahují, příklady táhnou.“

„Zjevil ses náhle, ale mě to k tobě prostě táhne…“

„Břicho je pro ženu rovník jejího těla. Nahoru i dolů od něho to táhne a ochlazuje se.“

„„Podívejte se na mě, jestli jsem přišel jako od táboráku, nebo jako člověk, jehož oblečení má nějakou hodnotu. To oblečení něco stojí – boty, šaty, košile. (…) Rozhodně o mně se nedá říct, že bych chodil oblečený jak od táboráku. (…) Já vydělávám měsíčně 77 400 korun a nějaké drobné. (…) Já žiji se slečnou Kováčovou a ta má také peníze, a ve dvou se to lépe táhne. (…) Rozdíl mezi 930 a 190 tisíci je 740 tisíc korun. Dámy a pánové, nechci se vás dotknout – kdo z vás to má?“Paroubkova tisková konference, počátek října 2007, na základě vyhlášené sbírky Blesku na J. Paroubka, sestříháno v pořadu České televize 168 hodin,“

„A já o vašem papeži to vím, že jest náměstek ďáblův, Antikrist a syn zatracení, a šelmou rdící se krví svatých kterouž střébe, jako i nyní mou a tovaryšů mých. Táhněte i s ním, kam hodni jste; mně pak pokoj dejte. (K jezuitům, kteří jej chtěli přesvědčit ke konverzi.) “

„Od té doby, co jsem v úřadě, viděl jsem přes dva miliony sudetských Němců táhnout z Československa z místa na místo, a ať z nich kdokoli byl vinen či nevinen, nemohu se zříci přesvědčení, že prostí mužové a ženy nikdy nezodpovídají za války. Byli možná poštváni, aby podpořili toho či onoho vůdce, mohli být tím či oním způsobem organizováni, aby zastávali určitý nacionalismus. Kdyby ale byli ponecháni sami sobě, byli by to prostí poctivý lidé, kteří by vedli prostý poctivý život.“

„Nejde o to, abychom říkali člověku, kterou cestou má jít. Neboť tu je způsob, jak sloužit Bohu skrze učení, a je tu cesta skrze modlitbu; je cesta půstu i cesta jídla. Každý si má dobře uvědomit, na kterou z nich ho srdce táhne, a pak si ji vyvolit vší svojí silou.“

„Lano mi ovázal kolem pasu a pevně ho utáhl. "Běž!" křikl. Opřel jsem se proti lanu, zabral nohama a táhl do dopředu. Když lano povolil, vystřelil jsem jako z praku. "Dobře," pochválil mě. "Kdykoli poběžíš, vzpomeň si na ten pocit tahu proti lanu. Udržíš tak nohy pod tělem, boky budou směřovat přímo dopředu a paty se nezapojí.“

„Lidský intelekt, tak, jak si jej my představujeme, není nikterak onen, který nám líčil Platón v alegorii o jeskyni. Není právě tak jeho úlohou, aby pozoroval jak míjejí prázdné stíny, jako aby zřel, ohlížeje se za sebe, hvězdu zrak oslňující. Má dělati něco jiného. Zapřaženi jako voli oráčovi do těžké práce, cítíme hru svých svalů a kloubů, tíhu pluhu a odpor půdy: jednati a věděti o sobě, že jednáme, vstupovati ve styk se skutečností a dokonce ji žíti, avšak jen v mezích jejího významu pro dílo, které se dokonává, a pro brázdu, která se táhne, takový jest úkol lidského intelektu. A přece koupeme se v blahodárném fluidu, z něhož čerpáme samu sílu k práci a životu. Z tohoto oceánu života, do něhož jsme ponořeni, vdechujeme ustavičně něco a cítíme, že naše bytost, nebo alespoň intelekt, který ji vede, vytvořil se tu jakýmsi místním ztužením. Filosofie může být jen úsilím, jak znovu rozplynouti se v celku. A intelekt, resorbuje-li se ve svém principu, prožije zas naruby svou vlastní genesi. Avšak takový podnik nebude již moci dovršiti se na ráz; bude nutně hromadný a postupný. Bude záležeti na výměně dojmů, které opravujíce se vzájemně a též na sebe se kladouce, posléze rozšíří v nás lidství a dosáhnou toho, že půjde nad sebe samo.“

„Strach byl a stále je primární silou, která dokáže zastavit osobu v růstu do světla. Když se přesouváme do vyšších světů světla projevujeme svoje myšlenky a pocity okamžitě. Tento přirozený fakt se stává ohromným problémem, jelikož téměř vždy nejdříve manifestujeme svoje strachy. A při manifestaci svých strachů v novém světě, v nové dimenzi existence, zničíme sami sebe a jsme přinuceni opustit vyšší světy. Starobylé lidské rasy objevily - a my to nyní v moderních dobách znovu objevujeme -, že pro přežití ve vyšších světech musíme nejprve překonat strach zde na Zemi. Aby toho Egypťané dosáhli, vybudovali speciální chrámy podél Nilu. Chrám v Kóm Ombu představuje druhou čakru, sexuální, z dvanácti čaker, které se táhnou podél Nilu - třináctá, pokud si ji přejete připočítat, je Velká pyramida.“

„Manželství má význam naprosto zásadní. I když okolní svět už není tak tvrdý, jako býval kdysi, stále platí, zejména na psychické úrovni, že ve dvou se to lépe táhne.“

„Podívejte se na mě, jestli jsem přišel jako od táboráku, nebo jako člověk, jehož oblečení má nějakou hodnotu. To oblečení něco stojí – boty, šaty, košile. (…) Rozhodně o mně se nedá říct, že bych chodil oblečený jak od táboráku. (…) Já vydělávám měsíčně 77 400 korun a nějaké drobné. (…) Já žiji se slečnou Kováčovou a ta má také peníze, a ve dvou se to lépe táhne. (…) Rozdíl mezi 930 a 190 tisíci je 740 tisíc korun. Dámy a pánové, nechci se vás dotknout – kdo z vás to má?“

„Západní společnosti se táhnou nahoru, máme široký přístup ke vzdělání a knihy, víme toho strašně moc.“

„Do Afriky mě to táhlo odjakživa, mimo jiné proto, že je to kontinent, o kterém máme nejmenší povědomí.“

„Zdá se, že svoboda a touha být lidským táhnou za jeden provaz. Ona člověku brání nejen ztrácet glanc, být za paňácu, šaška, potažmo za blba, na kdejaký lep sednout, ale má čuch pro pevno pod nohama, pohlídá si, aby se nestavělo na písku. Svoboda je jistě nezadatelným právem, nezbytným lidským rozměrem, ale v neposlední řadě i dovedností. Musí se umět. Musí se jí učit, aby byla inteligentní, vynalézavá a odvážně schopná. A také aby měla výdrž. V tomto smyslu se svobodným člověk nestává jinak než učením.“

„Naděje je popření skutečnosti. Je to mrkev, která visí před tažným koněm, aby lépe táhl.“

„Představte si svůj ideální život poté, co si uklidíte, tak se naučíte rozeznávat, co vám přináší radost, obklopíte se věcmi, které máte rádi. Věci, se kterými se neumíme rozloučit, nás táhnout do minulosti, nebo naopak do budoucnosti, často nežijeme přítomností.“

„Já táhnu za sebou tvůj jas / Seber ty přede mnou můj prach“

„Mnoho lidí říká, že jsou raději sami, že vztah není pro ně. Všichni známe ta známá rčení, že ve dvou se to lépe táhne, a že člověk by na to neměl být sám. Ale opravdu není možné, že existují lidé, kterým prostě partner téměř celý život nechybí, a přesto se cítí štastni? Já osobně si myslím, že nemají pravdu, protože na světě je mnoho lidí s podobným pohledem a někteří z těchto lidí by si určitě sedli ve spoustě věcí, a dost možná by tvořili úspěšný pár. Každý si může najít partnera. I ten sebedivnější nebo sebeošklivější člověk má někdě na světě polovičku, která sdílí podobné názory a hledá také toho svého do páru. A proto má rada zní, když nemůžete najít partnera, procestujte svět!“

„Kdyby jsem si pamatovala svůje minulé životy.Že jsem prožila příliš mnoho staletí že. Mi to příde že se toho zas tolik na tom svě nezměnilo. Jiné techniky udělátka cesty a domy stavby. A co jako je na tom životě vlastně tak super když člověk má pocit že žije věčně tím že přide do nového těla. A pak si musí znova zvykat na nové postavy a zápletky a jejich myšlenkové pochody. Život není dar když člověk si táhne horor ve svém myslení z minulých životů. Ale co si budem tohle doba je fakt líná a tak pitomá že je to ani nedává smysl. To už je úplně motous minulých životů zavřený za oponou minulých časů. Který si ani neuvědomujou že jsou protože řeší ty lidi víc co chcou než to co už bylo. A pak když se stane něco co měli udělat ale vysrali se na to. No protože proč né proč by mužska duše měla patřit do mužského těla a naopak. Proč by to nemohl být mix chutí a povah a energií. Proč proč proč.“

„Kdysi dávno - na pražské periferii: V partě výrostků, postupně ovládnuté špatnými vlivy, bylo mému kamarádovi sděleno, že už mezi ně nepatří - ať táhne! Jen poděkoval a v poklidu odkráčel. Nechápavě, s otevřenou pusou zírali dokud jim nezmizel z dohledu.
(mým kamarádem zůstal - a je jím dosud)“