Citáty na téma zážitek

„Sex bez lásky je prázdný zážitek. Ale ze všech prázdných zážitků je to jeden z nejlepších.“

„Neprosím o zázrak, Pane, ale o sílu pro všední život.
Nauč mě umění malých kroků.

Učiň mě hledajícím a nalézajícím,
učiň mě sebejistým v pravý čas.

Obdař mě jemnocitem,
abych dokázal odlišit prvořadé od druhořadého.

Prosím o disciplínu, abych jen tak neproklouzl životem
a rozumně si rozdělil své dny, abych neprospal záblesky světla a vrcholy
a abych aspoň tu a tam našel čas na umělecký zážitek.

Dovol mi přesvědčit se o tom,
že snít o minulosti či budoucnost mi nepomůže.

Pomoz mi co nejlépe zvládnout to, co je nejbližší,

pomoz mi pokládat právě prožívanou hodinu za nejdůležitější.

Chraň mě před naivní vírou,
že v životě musí jít všechno hladce.

Daruj mi střízlivé poznání, že těžkosti, porážky,
neúspěchy a zklamání jsou přirozenou součástí života,
že díky jim rosteme a dozráváme.

Připomínej mi,
že srdce se často staví proti rozumu.

Pošli mi v pravou chvíli někoho,
kdo má odvahu říci mi pravdu s láskou.

Chléb každodenní dej mi pro tělo i duši,
projev Tvé lásky, přátelské echo, a aspoň tu a tam náznak,
že budu užitečný.

Vím, že mnoho problémů se řeší neděláním.
Dej, abych dokázal čekat.

Ať vždycky nechám Tebe i ostatní dohovořit.

To nejdůležitější si člověk neříká sám,
to nejdůležitější mu bývá řečeno.

Ty víš, jak velmi potřebujeme přátelství.
Dej, abych dorostl této nejkrásnější, nejtěžší, nejriskantnější a nejněžnější záležitosti života.

Vnukni mi pravou chvíli a pravé místo,
kde mohu zanechat balíček dobra,
slovy či beze slov.

Chraň mě před strachem,
že bych mohl promarnit svůj život.

Nedávej mi to, co si přeji,
ale to, co potřebuji.

Nauč mě umění malých kroků.“

„Ve vzpomínkách si udělejte občas úklid. Vymeťte zbytečné, spalte chmurné, oprašte příjemné a vyleštěte radostné zážitky své minulosti.“

„Muži se žení proto, že jsou unaveni. Ženy se vdávají proto, že jsou zvědavé a touží po nových zážitcích. A tak se tedy oba zklamou.“

„Člověk je divné zvíře. Klaní se mrtvému. Postrádá to, co minulo. Cítí nepřítomnost, necítí přítomnost, protože nežije v přítomnosti. "Nyní" je pro člověka jen slovo, není pro něj prožitkem. Minulost má zážitky, budoucnost existuje - ale člověk stále prochází přítomností a téměř při tom spí.“

„Sexuální zážitek je jenom v představách vrcholný. V praxi je poloviční.“

„POHLÉDNOUT ŽIVOTU DO TVÁŘE
V jednu chvíli, když přestaneme běhat za svými běžnými rozptýleními a závislostmi; zážitky a substancemi, které nám zlepšují náladu; a za lidmi, kteří dovedou přehlušit naše vlastní tělesné pocity; zjistíme, kolik je v našem nitru zatracené úzkosti. Zjistíme, že jsme celý život utíkali před úzkostí. Jenže nic z toho, co jsme udělali, nás jí nezbavilo.
Co teď?
Zdá se, že tato úzkost je nedílnou součástí existence. Nevychází z ničeho, co jsme zažili v minulosti. Znepokojivé otázky bublající těsně pod povrchem, otázky, které by mohly probouzet nechtěné pocity.
Kdy zemřu? (A já vím, že jednoho dne zemřu.)
Když zemřou mí nejdražší? (A já vím, že jednoho dne, možná že brzy, zemřou.)
Onemocním? Onemocní moji blízcí? Přijdu o práci? O peníze? Stane se něco, co nebudu moct ovlivnit? Stane se to někdy záhy? Jak se mohu chránit před tím, co nemohu předvídat ani ovlivnit? Jak můžu vědět, co nelze vědět?
Příteli, je toho tolik, co je mimo naši kontrolu. Někdy jsme tak maličcí, tak zranitelní, jako dítě toužící po hlubokém ujištění, že všechno bude v pořádku.
V průběhu věků nám duchovní učitelé připomínali, jak hluboká pravda spočívá v poznání, že nad životem nemáme žádnou kontrolu. Život je příliš ohromný na to, aby jej mohla lidská mysl pochopit, natož ovládat. Můžeme zdánlivě ovládat to, co můžeme zdánlivě ovládat; ale zbytek je v rukou Boha, Vesmíru nebo jakkoliv chcete nazývat Nepojmenovatelné.
Zůstaňme na okamžik s touto existenční úzkostí. Nechme ji prosáknout svou zvídavou pozorností. Dýchejme do středu této úzkosti jako čerstvě narozené dítě (protože právě tak dítě dýchá). Naslouchejme jí. Jděme se s ní projít. Pečujme dnes o ni. Nezkoušejme ji utišit nebo od ní utéct, tím jen získá víc moci.
Pomalu a jemně se nořme do vlastní bezmocnosti jako do teplé koupele po celodenní pouti.
Do menší či větší míry může být vše mimo kontrolu, ale dobrá zpráva je:
Naše bezmoc může být branou k hlubšímu odevzdání.
Ve středu naší úzkosti můžeme nalézt větší pokoj a sílu, odvahu pohlédnout životu do tváře a jít dál - třesoucí se, ale nebojácní.“

„Probudit se sám v cizím městě patří k těm nejkrásnějším zážitkům.“

„Básníci jsou nestoudní ke svým zážitkům: vykořisťují je.“

„Ve vzpomínkách si udělejte občas úklid. Vymeťte zbytečné, spalte chmurné, oprašte příjemné a vyleštěte radostné zážitky své minulosti.“

„Milovat je osobní zážitek, který může každý mít sám ze sebe.“

„Romantické vztahy jsou tak intenzivní a vyhledávané zážitky, protože člověku nabízejí osvobození od hlubokého pocitu strachu a neúplnosti, který je součástí neosvícené lidské situace.“

„Nejsilnější zážitky nechá v člověku cestování, při kterém se pohybuje vlastní silou.“

„Proto stále odhadujeme něco nového o sobě samých. Téměř každý rok se objeví něco nového, o čem jsme před tím nevěděli. Pořád si myslíme, že teď jsme u konce se svými objevy. Nikdy nejsme. Pokračujeme v objevování. že jsme to, tamto a jiné věci a někdy máme ohromující zážitky. To ukazuje, že část naší osobnosti je vždy ještě nevědomá, je to ona část, která stále ještě vzniká; jsme nedokončení, pořád rosteme a měníme se. Ale ta budoucí osobnost, kterou máme být za rok, je již zde, jenomže je zatím ještě ve stínu. Já je jako pohyblivý rámeček na filmu. Budoucí osobnost není ještě viditelná, ale pohybujeme se dál a zanedlouho dospíváme k pohledu na budoucí bytost. Tyto možnosti přirozeně patří k temné straně já. Jsme si dobře vědomi, čím jsme byli, ale nejsme si vědomi, co se z nás teprve stane.“

„Nepočítej život na dny, měsíce nebo roky.
Počítej život na zážitky, nádechy a vděčnost.“

„Zážitky se nedají sečítat, zážitek nemá délku a šířku. Má - anebo nemá - jen hloubku.“

„… tak jako máme fast food, zkoušíme i fast religion, co nejsilnější duchovní zážitek s co nejmenším úsilím…“

„Ze zážitků získáš fotky, z fotek ale nikdy nebudeš mít zážitky.“

„Touha po pozitivnějším zážitku je sama o sobě negativním zážitkem. Paradoxně přijetí negativního zážitku a zkušenosti je vlastně pozitivním zážitkem a zkušeností.“

„Žít je víc než být, než vegetovat. Život je to, co prožíváš, tvé pocity, zážitky, radost, Pláč, smích, těšení se. Žít je snít, vymýšlet, tvořit, stále se na něco těšit, dělat něco, z čeho máme radost…Život je dar. Rozvíjí se a rozkvétá. I ve stáří má bohatnout.“

„Je lepší udělat si z tohoto života tak úplný a příjemný zážitek, jak je jen možné, pro případ, že smrt stojí za hovno, což, obávám se, tak nějak bude.“

„Hezké chvíle a zážitky jsou taková geriatrika - léky proti stárnutí. Jenomže se nedostanou na předpis v žádné lékárně.“

„Každý máme jiné sny, touhy i cíle, ale zážitky s nimi spojené, mají stejně velkou hodnotu.“

„Dříve jsem usilovala, domnívala jsem se, že musím něco dělat, něco získat, něčeho dosáhnout. Avšak samotný akt snažení se o něco, vychází ze strachu - bojíme se, že nebudeme mít to, co opravdu chceme. Udržuje nás to uvězněné v dualitě, protože se soustřeďujeme na onu neodmyslitelnou oddělenost mezi lovcem a jeho kořistí. Teď už se nehoním za ničím, jen dovoluji.
Když například cítím obrovskou touhu, aby se můj život ubíral určitým směrem, vím, že kdybych se o to usilovně snažila, budu jen bojovat s vesmírnou energií. Čím více energie musím vložit do toho, abych něco získala, tím je mi jasnější, že dělám něco špatně.
Dovolení, na druhou stranu, nevyžaduje vůbec žádnou snahu.
Je to spíš něco jako uvolnění, protože to znamená uvědomit si, že tvoří-li všechno jednotu, pak to, co toužím získat, již mé je.
Proces dovolení probíhá tak, že napřed důvěřuji a potom jsem opravdu tím, čím jsem. Pak přitáhnu jen to, co je opravdu moje, a přitáhnu to takovou rychlostí, jaká je mi příjemná. Můžu se soustředit na své starosti, nebo na to, co mi zdánlivě chybí, ale pak se můj život nebude ubírat směrem k tomu, co bych chtěla zažít. Zůstane, jaký je teď, protože věnuji pozornost strachu a svému trápení a pocitu nenaplněnosti, místo abych rozšířila své vědomí a vpustila do svého života nové zážitky. Mohu tedy nechat své představy materializovat pomaleji nebo rychleji, podle toho, jak rychle se dokážu oprostit od svých strachů a úzkostí a uvolnit se. Čím více jsem připoutaná k určitému způsobu uvažování a k určitým výsledkům, tím více se bojím nových dobrodružství; a tím pomalejší bude vývoj, protože nejsem procesu vývoje otevřená.
Neumožňuji vesmírné energii, aby mnou volně proudila. Nechci tím říct, že sedím doma a zvažuji každou možnost a každé rozhodnutí. Dělám jen to, že vědomě žiju každý okamžik
v tomto prostoru, který je dán vnitřně, nikoli zevně.
Venku není o co usilovat a co přitahovat. A protože vesmír je v nitru, pak vše, co zažiju sama v sobě, ovlivní i Celek.
Vzhledem k tomu, že celá tapiserie všech dob již byla utkána, pak vše, co chci, aby se v mém životě stalo, již existuje v nekonečné, nefyzické rovině. Mým jediným úkolem je rozvinout své pozemské já natolik, abych dosáhla i do této sféry. Jestliže tedy po něčem toužím, nemám jít a získat to, ale měla bych rozšířit své vědomí a umožnit vesmírné energii, aby mi to vnesla do mé zdejší skutečnosti.
Snaha získat to, po čem toužím, jen posiluje oddělenost, zatímco dovolení znamená uvědomit si, že vzhledem k tomu, že tvoříme všichni jednotu, tak to, po čem toužím, již mé je.“

„Žádná epidemie, návykové poblouznění nebo náboženská hysterie se nerozšířila rychleji a nezískala tolik konvertitů v tak krátké době jako televize. Nejbližší analogickou drogou srovnatelnou s návykovostí televize a se změnou hodnot v životě jejího silného konzumenta je zřejmě heroin. Stejně jako televize i heroin zplošťuje obraz světa, s heroinem nejsou věci horké ani studené, feťák se dívá na svět a je si jistý, že ať je to cokoliv, je to stejně jedno… Televize, podobně jako drogy nebo alkohol, dovoluje účastníkovi vypnout vnímání opravdového světa a vstoupit do příjemného a pasivního mentálního stavu. Televizní program vytlačuje starosti a problémy reality stejně účinně, jako tomu je v případě tripu, vyvolaného alkoholem nebo drogami. Návyk na televizi smývá ponětí o čase. Ostatní zážitky se stávají matné, zvláštním způsobem nereálné, zatímco televize je jaksi opravdovější.“

„Největší umělecké zážitky jsem pocítil tehdy, když jsem si náhle uvědomil tu nádheru soch, které vytvořili anonymní afričtí umělci. Tato díla svou religiózní, vášnivě rigorózní logikou jsou nejsilnější a nejkrásnější, co lidská vynalézavost vytvořila.“

„Blake řekl, že tělo je vězením duše vyjma toho, když je všech pět smyslů plně vyvinuto a otevřeno. Smysly považoval za „okna duše “. Pokud sex zahrnuje intenzivně všechny smysly, pak to může být něco jako mystický zážitek.“

„Jeden život, který mám, skrývá v sobě pro každého z nás, jiné zážitky, poučení a jinou odplatu. Čím víc člověk prožije, tím víc jizev mu zůstane z ran, které se zahojily. Nemyslím tím jen tělesné rány, ale i ty druhé. Pokud se rána nezahojí, člověk na to, co prožil, zemře.“

„Lidem jde převážně o peníze či záři reflektorů a nebo zážitky a pokud ne, tak se obávám že jsou obětí lhaní.“

„Myslím, že bychom potřebovali zpomalit. Myslím, že jsme přesyceni, přeplněni zážitky. Jsme přehlušeni spoustou velmi podivných příběhů, informací a dramat. Nemáme kdy se zastavit, zpomalit, podívat se mezi ty příběhy a zjistit, jsou-li vůbec pravdivé.“

„Pozorovat řemeslníka, který opravdu ovládá svou práci, to se vyrovnává zážitku z dokonalého uměleckého díla.“

„Trochu perverze dělá v lásce z námahy umělecký zážitek. Jinak je to jednotvárný zvyk.“

„Z jednotlivých zážitků vyroste čas od času souhrnný symbol, mající stejný smysl jako všeplatný životní zákon. Velký básník Walt Whitman usměrňoval o ovlivňoval moje pojetí života; za mého pobytu v Drážďanech, v temných dobách bídy a hladu, byla Stébla trávy mou útěchou a povzbuzením, a jsou jimi dodnes. Pro estetiky snad tento básník nic neznamená. Je cítit půdou a prosycen životem. Je svobodný, svobodný! A je posvěcen tím, co je v umění nejvyšší. Miluje a dává, aniž by za to cokoli chtěl.“

„Nebuď jak štvaný dobytek, dopřej si milostný zážitek.“

„Existuje ještě jeden další rozdíl mezi logikou zjevného a skrytého vyprávění. Ve zjevném vyprávění existuje logická kauzální souvislost mezi vnějšími událostmi. Jonáš chce plout přes moře, protože chce utéci před Bohem, usne, protože je unaven, je vržen přes palubu, protože je považován za příčinu bouře a je pozřen rybou, protože se v moři vyskytují dravé ryby. Jedna událost vyplývá z předcházející. (Poslední část příběhu je sice nerealistická, ale nikoliv nelogická.) Ve skrytém příběhu naproti tomu vládne jiný druh logiky. Různé události jsou asociací spojeny se stejným vnitřním zážitkem. To, co se jeví jako kauzální posloupnost vnějších událostí, vlastně zastupuje spojení zážitků propojených jako události vnitřní. Je to právě tak logické, jako je logický zjevný příběh, ale jede tu o jiný druh logiky.“

„každy den v hlave mam tebe
představuju že mam te vedle sebe
každý krasný okamžit stebou
vzpominam jak byli sme ve dvou
každý krasný zážitek
já tet prožívam jen smutek.
když stratila jsem tě.
uvedomila jsem si jak miluju tě..“

„Je to tak jiné, když tančíš na hudbu, kterou máš tak rád, když se z hudby a tanečníka stane jedno. A to je zážitek, pro který žijeme.“

„Květina je na pár dní ale zážitky jsou věčné.“

„Cesta k duševní pohodě nevede přes potlačování a ignorování negativních emocí a zážitků, díky negativním emocím rosteme.“

„Se školou do zahraničí? To je více papírování a podepisování než zážitku!“

„…umělec se musí dotknout něčeho, čím ze svého díla to umění udělá. Bez toho jde pouze o kus pomalovaného plátna nebo kus hmoty. Říkám tomu kosmická dimenze – umělec se musí dotknout většího celku, ne jen referovat o svých zážitcích a konfliktech, ale zároveň se dotknout života člověka, přírody a podobně.“

„O Nietzschovi lze říct, že navenek vlastně vůbec nic neprožil: všechny jeho zážitky byly natolik vnitřní, že se vyjevovaly pouze v rozhovoru, od úst k ústům a v myšlenkách jeho díla.“

„Předělovou zkušenost pochopíme teprve časem, když posbíráme informace o zážitcích ostatních a vše si dokážeme dát do souvislostí celého života.“

„Abys byl šťastný, odpusť. Abys byl trvale šťastný, zapomeň na smutný zážitek.“

„Když jsme mluvili o existenciálních potřebách člověka, ukázali jsme si, že je můžeme uspokojit různým způsobem. Potřeba uctívání může být uspokojena oddaností Bohu, lásce a pravdě - nebo modloslužbou destruktivním idolům. Potřeba vztahu k jiným může být uspokojena láskou a přátelstvím - nebo závislostí, sadismem, masochismem a destruktivitou. Potřeba jednoty a zakořeněnosti může být uspokojena solidaritou, bratrstvím, láskou a mystickými zážitky - ale také opilstvím, závislostí na drogách nebo odosobněním. Potřeba výkonu může být uspokojena láskou a produktivní prací - nebo také sadismem a destruktivitou. Potřeba podnětů a vzrušení může být uspokojena produktivním zájmem o lidi, přírodu, umění a myšlenky - nebo dychtivou honbou za stále novými zábavami.“

„Science fiction je krásná hra a krásný zážitek.“

„Účelem života je žít ho, vychutnávat zážitky v maximální míře, dychtivě a bez obav hledat novější a bohatší zážitky.“

„Můžete mně mučit
Můžete mně vyslíchat
Můžete mně budit ve tři ráno
Můžete mně zabít na Outdooru ale nikdy mi nevezmete moje zážitky, zkušenosti a okamžiky z Berušky“

„Zdokonalováním vědy je posmrtný život vytlačován.. Lidé co přežijí zážitek smrti a vrátí se zpět však ví, že jediné co musí udělat je naučit se lásce.“

„Jsou lidi, ktere milujeme a nenávidíme, ale v zpomynkach se to vyrovnava. Milujeme to, co nenávidíme a nenávidíme to co milujeme. Protiklady se pritahuji a odpozuji. Je to dano magnetickou vlnou, ktera nas ovlivňuju, at chceme, nebo ne. Petriho miska, nejde ovlivnit. Vzivote nedokaze lidstvo pochopit, strukturu(? Sveta)bubliny, micro castic, v které zijem?. Je to dano )Genetic, zdrojem soucasti vedomi, je nas pohled na svet, ktarej vidíme,? nebo nase vedomi tusi a dokaza ho prelozit. Tajemstvi, ktere lidstvo hleda, nejde najit v hmotnem prostoru, ale?(22,22,22). Není to matematicka souvislost. Je to, zdroj??""!!??!!"". Nase programovani, si nigdo nedokaze uvědomit, a natoz, pripustit. Preji lidstvu, krasnej a pohodovej zážitek, ze hry, kterou kazdej proziva :-) ZdenekPich.“

„Velmi brzy jsem byl zasvěcen do tajemství obrazu a pamatuji si, že to byl traumatický zážitek.“

„Zážitky z cest jsou silnější, když je s někým sdílíte.“

„Přečetl jsem si nakonec Trans-Atlantik od Witolda Gombrowicze. A jsem v šoku: Tohle má být četba pro mládež? Vždyť je to příběh člověka, který utíká před vojenskou službou do Jižní Ameriky a tam hledá různé ‚zážitky‘. Doporučovat takovou četbu by narušovalo základy polského vlastenectví.“

„Vyrazil jsem s báglem, neměl jsem jinou misi než očumovat. Píchnul jsem prstem do mapy a jel jsem. Trávil jsem tam hodně času sám, zážitky byly nejintenzivnější.“

„Šílené věci které by jste obvykle nikdy zkusit nechtěly jsou mnohdy největším životním zážitkem“

„Jet 190 km/h je famózní zážitek, na strach není čas.“

„Můj první zážitek při meditaci mi pomohl si uvědomit, že moje opravdová identita převyšuje mé ego.“

„Nejsem své myšlenky, emoce, smyslové vjemy a zážitky. Nejsem obsahem svého života. Já jsem život. Jsem prostor, v němž se všechny věci odehrávají. Jsem vědomí.“

„O moudrých
Co jsem slyšela smyslu plného a i četla a řídím se tím a co si o tom myslím.
1 nemyslíš zaplatíš Proto je vzdělání důležitý.
2 ráno moudřejší večera No jak v čem ale občas je to dobrý snažit se odpočatej ráno než unavenej večer.
3 snídaně je základní jídlo dne Jo tak to se musím dobře najíst a napít aby začal dobře.
4 chudej jako kostelní myš To je píčovina v kostele nejsou myši co by tam tak asi jedli oplatky a svěcenou vodu tak to museli bejt teda osvícený myši když žili v kostele.
5 humor je nejlepší lék Jó tak to asi bude.
6 strach je největší nepřítel Ano tak to je
7 v nouzi najdeš přítele Kdo se na tebe nevikašle v nouzi to je pravej frajer
8 oči jsou brána do duše No pokud náka opravdu existuje tak asi je to dobry znát moc nepodstatné.
9 čím je člověk starší tím je moudřejší. To je blbost pokud to není člověk co se nerozvíjí a nevzdělává si a nepoznává a nezažívá něco nového těško může dojít věkem k moudrosti a dřina k poznání fakt nestačí a životní zážitky jsou sice dobrý učitel ale né pro každýho
10 dokážeš všechno co jen chceš. Myšlenka dobrá ale to chce mít zápal morálku disciplínu plán jak toho dosáhnout snahu dřinu a vídrž to je celoživotní proces chtít něco víc a taky mít v tom tu myšlenku vizualizaci hodnotu smysl toho co chceš dokázat tu sílu dát tu sílu ze sebe a bejt nezastavitelnej. Hodnoty sny myšlenky rozhodnutí smysl vídrž sebedůvěra síla v srdci vášeň nadšení víra láska k tomu co chceš je to součástí tvého bytí. Si to ty sám ten úspěch tvůj proces snaha a myšlenka vize plán udělat pro sebe něco dobrého.
.“

„Krása je umění krása je duševní zážitek pro všechny smysly.“

„Odmítnutí pěkných zážitků nebo pocitů u druhého je charakteristickým znakem povýšené a arogantní osoby.“

„Láska zahrnuje široké spektrum prožitků od skromnosti k pýše, od klidu k vášni, od surovosti k něžnosti, je nezbytným zážitkem pro plný rozvoj člověka.“

„Když se něčeho zdržíme, máme z toho vždycky větší zážitek.“

„K Rembrandtovi nenajdeš cestu, nebudeš-li každý jeho obraz pociťovat jako náboženský zážitek.“

„Vyhýbám se každému, koho nazývají nepopsaným listem. Stránky života každé bytosti bývají hustě popsány zážitky, dojmy, náladami, nadějemi a zkušenostmi.“

„Každá cesta a každý projekt vás nějakým způsobem ovlivní a posune vás směrem dopředu a obohatí o další zážitky.“

„Miluji Beethovena, ačkoliv jsem pouhý geolog. Zážitek dobře provedené Sedmé symfonie je nezapomenutelný. Prožil jsem však silnější hnutí mysli díky suchosti a přízemnosti vědy. Najde-li geolog tektonickou linii, kterou po měsíci námahy doslova vyhmatal v těžkém terénu pralesa a jezer, jak vesele pokračuje ještě o tři sta km dál v severské tundře, je zaplaven pocitem hlubokého vnitřního uspokojení – štěstí. Směšné? Jen pro ignoranty světa vědy.“

„Byl jsem namáčknutý na zadním sedadle mezi vyžraná policejní prasata a jen sem tam bylo slyšet tělesné pochody v dutinách fízlů, dobře napasených z estébácké kantýny. Úzký tělesný kontakt s nimi byl sám o sobě hororový zážitek a první část cesty, než jsem otupěl, jsem nebyl schopen vnímat nic jiného než intensivní představu bublajících agresivních tělních tekutin, zpracovávajících v policejních útrobách vyfasovaný proviant, a kroutících se policejních střev, s námahou postrkujících toxické zbytky po knedlo-zelo-vepřu k fízláckým konečníkům a řitím, plným beďarů a opruzenin z policejních židlí, jako kdyby vedle mě seděla popelářská auta, která likvidují směsný odpad.“

„Zapomnětlivost a nechápavost jsou jediné dvě vlastnosti, které nám mohou trvale zabezpečit život plný vzrušení a nových půvabných zážitků.“

„Ano, tam jsem měl životní roli, byl jsem asi tři minuty na plátně, hrál jsem sestřeleného letce. Byl to pro mne skutečně životní zážitek, při natáčení jsem se setkal s mnoha zajímavými lidmi, o nichž se píše v knize Filipa Jánského.“

„Moje porodnické zážitky staré i víc než čtyřicet let vypadají vedle dnešní praxe jako zkazky z doby národního obrození.“

„Úkolem filmového tvůrce je objevit zážitek, i kdyby to byl pouhý moment, v němž se vyjevuje "zrnko velikosti."“

„Jediný prostředek, jak chápat svět až do konce, není v myšlení, nýbrž v jednání, v zážitku jednosti.“

„Obraz boha, který vzniká ze spontánního tvůrčího aktu, je živou postavou, bytostí, která existuje ve svém vlastním právu, a proto autonomně stojí proti svému údajnému stvořiteli. Na důkaz této skutečnosti budiž uvedeno, že vztah mezi stvořitelem a stvořeným je dialektický a že člověk, jak zkušenost ukazuje, bývá nezřídka tím osloveným. Právem či neprávem z toho naivní rozum usuzuje na to, že vzniklý útvar existuje o sobě a pro sebe, a má sklon se domnívat, že jej nevytvořil sám, ale že se v něm tento útvar zobrazil - kteroužto možnost nemůže žádná kritika popřít, poněvadž vznik a vývoj tohoto útvaru (postavy) je finálně orientovaný přirozený proces, v němž příčina anticipuje cíl. Protože jde o přirozený jev, zůstává nerozhodnuto, zda je obraz boha vytvářen, nebo zda se tvoří sám. Naivní duch nemůže jinak, než vzít v úvahu jeho samostatnost a prakticky rozvinout jeho dialektickou vztaženost. To se projevuje v tom, že ve všech obtížných nebo nebezpečných situacích se tato účastná přítomnost vzývá za účelem, aby se obtížila nesnesitelně se jevícími těžkostmi a očekávala se od ní pomoc. V psychologické oblasti to znamená, že komplexy, které zatěžují duši, jsou vědomě "přeneseny" na obraz boha, což představuje pozoruhodným způsobem přímý opak aktu potlačení. Při potlačení, respektive vytěsnění jsou komplexy přenechávány nevědomé instanci tím, že člověk preferuje to, aby je zapomněl. U náboženského cvičení má však právě velký dosah to, že si zůstáváme svých potíží, tj. "hříchů" vědomi. Výborným prostředkem k tomu je vzájemné vyznávání hříchů (Jakub 5, 16), které člověku účinně brání, aby se stal nevědomým. Tato opatření směřují k udržení konfliktů ve vědomí, což je také conditio sine qua non psychoterapeutického postupu. Tak jako lékařské ošetření zapojuje osobu lékaře, tak křesťanské cvičení zapojuje Spasitele; neboť, jak se praví, "V něm jsme vykoupeni jeho obětí a naše hříchy jsou nám odpuštěny". On je ten, jenž nás zbavil naší viny a zpětně nás z ní vykoupil; Bůh, jenž stojí nad hříchem, "On hřichu neučinil a v jeho ústech nebyla nalezena lest"; "On, na svém těle vzal naše hříchy' na kříž…" "… tak i Kristus byl jen jednou obětován, aby na sebe vzal hříchy mnohých…" Tento Bůh je charakterizován jako sám bez viny a jako ten, jenž se sám obětuje. Vědomá projekce, ke které směřuje křesťanská výchova, tím přináší dvojnásobné psychické dobrodiní. Za prvé si člověk udržuje vědomí existence konfliktu dvou protikladných tendencí a zabraňuje tím tomu, aby se potlačením, respektive vytěsněním a zapomněním stalo ze známého utrpení neznámé, a tím o to mučivější; a za druhé si člověk ulehčuje břímě tím, že je odevzdává Bohu, který zná všechna řešení. Božská postava je však nejprve psychickým obrazem, komplexem představ archetypické povahy, jež je vírou kladen jako identický s metafyzickým ens. Věda nemá žádnou kompetenci toto kladení posuzovat. Musí se naopak pokoušet provést své vysvětlení bez tohoto hypostazování. Může proto jen konstatovat, že na místo nějakého objektivního člověka nastupuje nějaká zdánlivě subjektivní postava, tj. komplex představ. Tento komplex má, jak ukazuje zkušenost, určitou funkční autonomii a projevuje se jako psychická existence. S ní má co do činění v první řadě psychologická zkušenost, a až potud může být tento zážitek také předmětem vědy. Ta může zjistit jen existenci psychických faktorů, a pokud nepřesahujeme přes tuto mez nějakou vírou, jsme ve všech takzvaných metafyzických otázkách konfrontováni výlučně s psychickými existencemi. Tyto jsou, jak právě odpovídá jejich psychické povaze, nejtěsněji spojeny s individuální osobností, a proto vystaveny všem možným variacím v protikladu k postulátu víry, jejíž stejnotvárnost a stálost je zaručena tradičně a institucionálně.“

„(O Jiřím Ovčáčkovi): Návštěva jeho twitterového účtu je nezapomenutelným zážitkem.“

„Nejkrásnější zážitky jsou prvovýstupy. Kdo nepoznal radost z vědomí, že leze místy, kudy ještě nikdy žádný člověk neprošel, že se drží záchytů, jichž se ještě nikdy nedotýkala lidská ruka, těžko pochopí, jak silné jsou to dojmy….“

„Největší zážitek mívám ze setkání s dospělými Němci. Děti jsou všude stejné, ale kdykoli se pořádá nějaká beseda s dospělými Němci, máme oni i já stejný problém: já coby oběť a oni coby potomci viníků. A tak představují naše setkání hlubší a zásadnější zkušenost než podobné akce kdekoli jinde na světě.“

„Nemůžu uvěřit lásce, kterou mi dnes projevili. Byl jsem ohromen. Nejskromnější zážitek mého života.— Na Twitteru, po manifestaci Proti nenávisti, tři týdny po bombovém útoku v Aréně, Manchester“

„Láska je jako zapálená zápalka
Je krásné a příjemné jak hoří ale bez ohledu na velikost zápalky se dřív nebo později dostává ke konci cesty a ta počáteční krása zmizí při zjištění že se blíží konec a i když ten co ji drží to vydrží i přes bolest ohně který byl dřív krásný zážitek a teď se stává utrpením… Nakonec přece jenom zhasne…

Jenomže… Kousek se dá ještě prsty zachránit pokud to vydržíte až do konce, ta část kterou chránily prsty a nemilosrdný oheň se k nim nedostal… A tahle část se dá po čase rozpálit znovu, sice to není jednoduché jako škrtnutí ale vždycky se to dá s pomocí zapalovače…“

„Koukáním na porno si kazíme svůj osobní sexuální zážitek a zvedá to naše nároky na partnerku.“

„každy den v hlave mam tebe
představuju že mam te vedle sebe
každý krasný okamžit stebou
vzpominam jak byli sme ve dvou
každý krasný zážitek
já tet prožívam jen smutek.
když stratila jsem tě.
uvedomila jsem si jak miluju tě..“

„Co vídíte když se podíváte na pampelišku? Já vidím,, Květ co mi připomíná slunce, které tě okouzlí. Připomene mi že i v té nejtemnějsí situaci se najde světo. Stonek to co mě drží při zemi. Vrací mě zpatky na zem, když létám v oblacích. Listy jsou jako vlastnosti, každá je jiná ale jedinečná. Každý list je jiný, ale pochází ze stejného místa jako ostatní. A kořen? Je jako vzpomínky, které rostou a s nimi i zážitky." Pampeliška je jako láska, vždy vyroste na jiném místě. Někteří lide tvrdí, že tyto dvě věci nejsou potřeba nebo ze neexistují. To není pravda, pampelišky tu jsou od té doby co jsme se narodili. Pampelišky potkaváme na každém kroku, ale s láskou je to složitější. Důležité je vědět:,, Káždý si musí najít tu svojí pampelišku.".“

„Vztah je jako strom…… Kmen je základ….. Větve prožíté dny v tomto nádherném období… A listy jsou ty nekrásnější zážitky a na ty se nikdy nezapomíná… Ty se vryjí do paměti, ale každý strom jednou opadne a bude ztrouchnivělý… Tak jako vztah mezi dvěma lidmi“

„Absolvoval jsem jako vlče tři tábory a jako sedmiletý skládal vlčácký slib. Byl to opravdu silný zážitek – když se u táborového ohně malý kluk s vyvalenýma očima zavazuje k něčemu velkému, na celý život, to se pak vynořuje z podvědomí často.
Jako režisér musíte řídit kolektiv lidí různých profesí, kteří jsou zainteresování na společné věci. řídit kolektiv se člověk učil už ve skautské družině. Jako rádce jsem pod sebou měl skupinu šesti sedmi kluků, doslova jsme pak byli i na jedné lodi: Jela se třeba Vltava, cesta trvala týden, museli jsme být týden na jedné lodi a všechno zvládnout, nerozbít pramku v proudu na balvanech… Tím, že člověk formoval jiné, formoval vlastně i sám sebe.“

„Nemůžu uvěřit lásce, kterou mi dnes projevili. Byl jsem ohromen. Nejskromnější zážitek mého života.“

„Většinu zážitků si nechávám pro sebe.“

„Když mi přes nos přejede vůně knih, je to nádherný zážitek.“

„Závoj byl zdvižen a já už jsem nikdy neviděl nic stejně.
(o svém mystickém zážitku, který změnil jeho nahlížení na svět)“

„Ono na přelomu 40 let člověk zpětně přemýšlí o tom, co vše se stalo a změnilo. Je to také o nějakém životním zlomu, kdy by člověk měl přestat být puberťák, ale stále jím je. Jisté věci se v životě změní, a to je důsledek některých zážitků, co se mi přihodily.“

„Jestliže má člověk z jakéhokoliv důvodu příležitost vést mimořádný život, nemá právo ponechat si své zážitky jen pro sebe.“

„Duše by měla být vždy otevřená - připravena přivítat extatický zážitek.“

„Mám tendenci nelitovat se a nepříjemné zážitky vytlačovat.“

„Zážitky tvoří tvojí osobnost, dokáží tě udělat silnějším, šťastnějším. Zatím co koupené věci tě uspokojí, na dobu nezbytně nutnou.“

„Obraz se musí dobývat. Nejdřív při svém vzniku, ale následně každým, kdo se na něj podívá. Nestačí se podívat jen jednou, protože každé dílo je třeba prožít. Je to stejné jako se dítě učí básničku do školy. Na obraz se musí hledět tak, aby si jej člověk nejdříve zapamatoval, probírat ho místečko vedle místečka. Pak je třeba odejít a teprve za chvíli se s jinými myšlenkami vrátit. A najednou k vám začne dílo hovořit jinak, až užasnete. Tak se člověk může dopracovat k hlubokému zážitku. Jedině tak je možné získat kritérium hodnoty.“

„Podle mě je poezie hlavně o formální stránce. Každý to samozřejmě má jinak, ale mně jde o vytváření nových forem, díky kterým se mohou vyjevit myšlenky, životní zážitky, netušené a neznámé věci.“

„Dokud mohu svůj zážitek shrnout do slov, určitě bych o něm nenapsal žádnou hudbu.“

„Zážitky i vzpomínky které jsou stejně cenné jako fotografie ve fotoalbumu pokud jsou fotky vyfotografované od srdce a vyfotografovány s láskou. Není možné aby vyfotografované fotografie časem začali blednout. Milan Toth“

„Asi jako většinu dul mě k jejich práci přivedly moje vlastní porody. Obě holčičky jsem rodila ve Vrchlabí, ještě v éře „za primáře Kavana“, a byla jsem tam velmi spokojená. Ač byly oba moje porody na můj vkus trochu dlouhé, byly prostě krásné. Jenže já jsem pak zjistila, že takovou pozitivní zkušenost se mnou vlastně žádná moje kamarádka ani známá nesdílí! Cítila jsem se za svoje skvělé zážitky z porodu až trapně. Pak jsem se dozvěděla o dulách a následně o kurzu a bylo nesmírně posilující zjistit, že se svými postoji k porodu zdaleka nejsem tak sama, jak jsem si myslela.“

„Zážitky jsou jako výhra v hasičské soutěži. Zůstanou navždy.“