Citáty na téma stvořitel

„Všichni lidé jsou stvořeni jako sobě rovní a jejich Stvořitel je opatřil určitými nezcizitelnými právy, mezi něž patří život, svoboda a usilování o štěstí. K zajištění těchto práv se ustavují vlády, jejichž spravedlivá moc vyplývá ze souhlasu těch, kterým vládnou. Kdykoli se nějaká forma vlády zprotiví těmto cílům, má lid právo ji změnit nebo zrušit…“

„Pokud uctíváme skutečného Boha, NEBUDEME trpět sebe popíráním ani sebe potlačováním, protože Bůh existuje i v nás, tak jako my existujeme v něm. S tímto vědomím můžeme být opravdu stejně velkorysí a odpouštějící, jako je Stvořitel všeho. Žárlivost, strach a nenávist ukazují, že uctíváme falešného boha.“

„Normu lze interpretovat dvěma způsoby: 1. V rámci měnícího se světa, 2. v rámci neměnícího se světa. Oba světy udržuje Konstanta - Zákon. Konstanta měnícího se světa je Konstanta Absolutní a Věčná. Díky tomu je Vnější svět bez počátku a konce („teď a tady“), kde v každičkém okamžiku Dva jsou Jedním. Je to nejvyšší Síla každé individuální bytosti (latinsky individus/angl. indivisible = „nerozdělitelní-dva“), Svobodná vůle, s jejíž pomocí se můžeme rozhodnout nechat se unášet Věčně trvajícím přítomným okamžikem. Uskutečněním Seberealizace („Já jsem“) se Nejvyšší Síla stává úplnou. Protože jsme byli obdařeni Svobodnou vůlí, naše Já (nejbližší Stvořiteli uvnitř nás) se může rozhodnout stát se Vědomým ve vnějším nebo vnitřním světě. Když se rozhodneme prožít zkušenost vnějšího světa, překrývajícího vnitřní, pak se Chápání konstanty musí změnit, protože změna se nemění. Uplatněním deduktivního přístupu, který pojetí konstanty může změnit v nekonstantu (v zákon, který lze změnit), se „Já“ může „externalizovat“ (projevit ve vnějším světě). Řád vnějšího světa pak musí být stanoven jako neměnný. Jinými slovy, ve vnějším světě ZMĚNA představuje NORMU (zde Změna = Absolutistický vládce, VLÁDA), která musí být pojata jako kontrast k normám Neměnného, Konečného světa, což způsobuje, že jeho zákony podléhají korupci. To vysvětluje extrémní snahy uvěznit lidi ve svěrací kazajce svazující tělo, mysl a duši. Nejkrajnějším případem těchto snah je klonování člověka k obrazu iluzorního boha. Tento „bůh“ odráží zákony, které jsou třeba k tomu, aby udržely svět ve sféře iluze, kde se používají peníze k vnucování iluzorních názorů na hodnoty a existenci samotnou. Navíc, k udržení člověka v sekundárním řádu, je třeba „externalizované, navenek projevené Já“ držet v ILUZI, která je pod kontrolou konstanty - vlády (prosazující vnucený zákon), poskytující lidem „jistotu“. Hlavní náplní dnešní demokracie proto je, učinit normou zákony a řád umožňující KORUPCI. Milióny lidí už akceptovaly jako svou vládu zkorumpované politiky (které si sami zvolili). To jenom dokazuje, nakolik člověk ztratil spojení se středem ve svém NITRU. „Nový světový řád“ dokáže pokračovat v systematickém vytváření a udržování této normy jedině díky našemu STRACHU, že nebudeme součástí jeho zkorumpovanosti. Stručně řečeno: Pokud se korupce nestane normou, „nový světový řád“ nemá šanci přežít. Je opravdu umělý, jak ukazuje následující posloupnost jeho vývoje: 1. Umělé zákony, 2. Umělé potraviny, 3. Umělý systém léčení, 4. Umělé orgány, 5. Umělí lidé, 6. Umělý vesmír, 7. Umělý bůh. Zaměřování se na umělého boha začalo s příchodem náboženství, které nahradilo Jediný zákon Stvořitele zákony vyžadujícími instituci nebo vládu schopnou prosadit sekundární zákony. Tak vznikl „nový světový řád“ vytvářející „mírové války“ a veškeré druhy TERORISMU. A tak dochází k DOBROVOLNÉMU odhalování lží a všech druhů korupce, aby byl člověk nucen přijmout korupci jako normu. Zákony se hromadí, aby lidstvo uvěznily v dobrovolně vytvořené svěrací kazajce. „Co je tohle za zákon?“, „Svolejme demonstraci!“, „Napište svému poslanci“, „Podepište tuto petici“ - to všechno je jen ŠAŠKÁRNA! Staly se z nás ovce. Vidíme řezníka přímo před sebou, ale přesto jdeme pořád stejným směrem. Vidíme, že loď se potápí, ale držíme se na ní, dokud nás vzdušný proud nesmete dolů. Cožpak jsme úplně ztratili odvahu hledat spásu v Nekonečném Oceánu, jehož Mikrokosmem jsme? Dokážeme ještě vůbec MYSLET?“

„Lidstvo musí skoncovat s inkvizicí tím, že z Domova (soustředěného kolem kuchyně) udělá znovu Centrum vlády. Vlády založené na Jediném zákonu Stvořitele (ZMĚNĚ). Neexistuje vyšší forma prožívání tohoto Zákona, než jakou představuje přeměna vnějšího ve vnitřní prostřednictvím stravy. Jedině pomocí potravy lze udržovat Jednotu mezi vnitřním a vnějším. Potrava pochází ze Stvoření. Stvoření vychází ze Stvořitele. Existuje snad nějaký jednodušší a praktičtější způsob než používat stravu k tomu, abychom se maximálně přiblížili svému Stvořiteli zevnitř? Tato pravda se jasně projevuje v tom, že po snězení jídla nejsilnější tok krve putuje k srdci. Jedině díky krvi můžeme fungovat, cítit, myslet, rozlišovat, rozhodovat se a jednat. Kdo má pod kontrolou naši stravu, má pod kontrolou i tohle všechno! Z toho důvodu se musí kuchyň opět stát centrem vlády, aby Jediný zákon Stvořitele mohl být používán jako Primární Konstanta.“

„Potrava pochází ze Stvoření. A Stvoření vychází ze Stvořitele. Kdo má pod kontrolou potravu, má pod kontrolou náš vztah ke Stvořiteli, podle jehož obrazu jsme byli stvořeni. „Zprostředkovatel“ se nás nyní snaží přetvořit (klonováním) podle svého obrazu formou mentálních, genetických a jiných manipulací. Už máme umělou dělohu, krev (získanou z umělé stravy), umělé sperma, oplodnění, umělý porod (císařským řezem), umělé srdce, umělý mozek (počítač), způsob „života“ (vydělávání na „živobytí“ na úkor žití), umělou identitu (nakonec naimplantovaný mikročip) a smrt (oběť ve jménu „vědy“). Tohle všechno nám posloužilo jako nástroj k tomu, abychom byli schopni zaujmout k závěrečné otázce „BÝT“ či „NEBÝT“ zodpovědný postoj. Nyní musíme „NEBÝT“ změnit na „BÝT“ a stát se Pány a Mistry Sebe samých. To je ten nejzásadnější princip Seberealizace. V pozemské škole Velkého Mystéria se pro nás nyní otevírá poslední semestr k jejímu absolvování. Cílem Revoluce Jednoho srdce je dát na poslední otázku, „BÝT“ či „NEBÝT“, tu nejlepší odpověď. „JÁ JSEM“ znamená být úplně odevzdaný Stvořiteli. Velký experiment nám nabídl zkušenost „NEBYTÍ“. Teď jsme schopni poznat ony dvě extrémní možnosti, aby se Plán, kterého jsme se rozhodli být součástí, mohl naplnit prostřednictvím Lidského potenciálu, spočívajícího ve SVOBODNÉ VŮLI. Tím Plánem je učinit Zemi PORTÁLEM Míru ze svého NITRA. Revoluce Jednoho srdce vychází ze zodpovědnosti samostatně obnovit kvalitu své krve, která nám dopomůže Vzpomenout si, že VŠE JE JEDNÍM. Revoluce Jednoho srdce je pro ty, kdo mají odvahu zahájit Rozhodující bitvu v sobě samých a ZVÍTĚZIT v ní!“

„Zákon Stvořitele, ZMĚNA, nám dovoluje překračovat veškerá omezení. Tenhle absolutní a věčný ZÁKON říká „ANO“. Sekundární zákony, které nám ani v nejmenším neslouží, říkají „NEMŮŽEŠ“. Zákon Stvořitele je zákon bezpodmínečné LÁSKY.“

„Fantazie je nevyčerpatelným stvořitelem nových světů.“

„Člověk se chová jako stvořitel a pán jazyka. Přitom jazyk má člověka v hrsti.“

„pochyby se objeví, když se stavíš do role stvořitele. chybí ti pokora. když jednáš v jednotě se stvořitelem, pochybnosti zmizí. dnes víš, že tě něco vede. už nějakou dobu jdeš, učíš se, jakou sílu mají vize, jak to funguje, přicházíš na to, že vize znamená vidět lidi, zvířata a krajiny srdcem, ne očima. ale musíš přijmout to, že jsi jenom člověk. když to přijmeš, přestaneš se bát.“

„Byl by stvořen svět, kdyby se jeho stvořitel bál komplikací? Tvořit život znamená dělat potíže. Je jenom jeden způsob, jak se potížím vyhnout: zabít. Všimněte si, že zbabělci vždycky prahnou po smrti lidí, kteří jim komplikují život. - Pygmalion“

„Když píši tyto věci, přiznávám se, že mě k tomu nepudí nic jiného leč láska k Pánu našemu Ježíši ukřižovanému, jehož stigmata toužím nésti na svém těle, přiměřené k mé slabosti a nicotnosti a vyprošuji si na něm, aby mi popřál toho, abych nehledal svou slávu jinde leč v jeho kříži a v oné nevýstižné pohaně jeho utrpení, kterou za mne vytrpěl můj Bůh, můj Stvořitel, můj miláček.“

„Takže, co se stane, když se dnešní peněžní systém zítra zhroutí a my jsme se doposud nesnažili praktikovat „vesmírnou výměnu peněz“? To snadno uhodnete, způsobilo by to veliké problémy - UVÍZNUTÍ v Jedu! Najednou nikdo nechce přijmout vaše peníze, ani když o to škemráte. Stal se z vás „kosmický žebrák“! Teď budete chtít, aby o vás bylo postaráno. A tak se raději starejte a dělte, dokud je čas. Vaše Schopnost starat se a sdílet NEPŘIJDE nazmar, protože budete souznít se Stvořitelem ve svém Nitru, který se neustále bezpodmínečně stará a sdílí. Dávejte a dělte se způsobem, který je v souladu s Návratem do Jednoty. Nesnažte se slevovat a ušetřit na věcech a možnostech, které potřebujeme k znovunastolení svých vesmírných kvalit. Staňte se opravdovým „revolucionářem“ Jednoho srdce! Nezpochybňujte ani neuváženě nekritizujte, jak se „ty peníze používají“, pokud je jasné, že už slouží tomu, čeho nedokážete dosáhnout sami o sobě. Pokud to nestačí, začněte se aktivně a důsledně sami podílet na akcích, z nichž se to starání a dělení se šíří dál mezi lidi. Zamyslete se raději nad vlastní neochotou a váhavostí zpochybnit a odmítnout daně vnucované systémem, díky němuž se stáváme spoluviníky za vydržování mašinérie zbrojení a mnoha dalších korupčních záležitostí, které lidstvo uvrhly do bídy těla, mysli a ducha. Jak jinak můžeme očistit krví potřísněné peníze, než když je použijeme ke službě při Očišťování těla, mysli a duše? Peníze nejsou problém. Problém je nedostatek smyslu pro skutečnou Hodnotu, zejména svou vlastní. Náš Duch je nesmírně cenný, a přesto se prodáváme za falešné peníze. Hodnota lidstva proto klesla, což jasně ukazuje skutečnost, že žádný z tímto způsobených problémů nelze vyřešit ani za všechny peníze světa, dokonce ani „obyčejné nachlazení“.“

„Lidé nemají svobodu bezplatně používat půdu, aby si uchovali nezávislost (omezování formou stavebních povolení, daněmi). Pomocí různých „podpor“ nebo „slev“ se omezí i ta troška nezávislosti, která lidem ještě zbyla, aby i potraviny mohly podléhat absolutní kontrole systému. Prostřednictvím manipulované „potravy“ lze ovládat a kontrolovat i mysl Zevnitř, protože POTRAVA vytváří KREV, díky níž jsme schopni fungovat, cítit, mít emoce, myslet, rozlišovat, provádět volby, tvořit a nakonec podle svého Bohem daného práva „BÝT“ rozpoznat sami sebe. Kdo má tedy dnes pod kontrolou naši volbu „BÝT“? Díky „potravě“ se dnes již mnoho lidí (vytvořených k obrazu Stvořitele) stalo „virem v lidské podobě“, kterého lze plně přetvořit a klonovat podle obrazu podřadného boha těch „několika vyvolených“. To nakonec vede k totální neschopnosti dosáhnout cíle života, kterým je Seberealizace, a k souhlasu s naimplantováním MIKROČIPU. Může se to stát jedině, když se podaří dostat lidi do stádia dostatečně velkého zoufalství - z toho, že už nemají peníze na to, aby přežili „běžným způsobem“. Pak bude naše zotročení absolutní a „rodný list“ (podle něhož „patříme státu“) už nebude třeba, protože dítě bude hned po porodu automaticky očipováno a zařazeno.“

„Nemohu věřit v Boha, když neexistují žádné vědecké důkazy o existenci nejvyšší bytosti a stvořitele.“

„Jen povrchní duše mohou upadnout do bludu, kdy hovoří o národním Bohu a národním náboženství, jen povrchní duše se mohou pustit do bláznivého pokusu uvěznit Boha, Stvořitele veškerého světa, do hranic jednoho národa, tělesné omezenosti jedné jediné rasy - Pius XI. v Mit brennender Sorge“

„Nic než hvězdy rozhozené temnotou, jako by Stvořitel rozbil přední sklo svého automobilu a nepovažoval za nutné zastavit a to lesklé svinstvo zamést.“

„Všechno následuje Božský plán. Nic a nikdo nemůže uniknout Jednotě. Umělý experimentální řád prokázal ve svém málem experimentálním světě Stvořiteli ohromnou službu, což pochopíme, když rozšíříme svou perspektivu ve vesmírném kontextu. Onen systém nás přiměl prožívat svoje bytí jako „NEBYTÍ“. Nyní se můžeme rozhodnout („být či nebýt“) BÝT a uvolnit Šíp, který musí zasáhnout cíl uvnitř nás.“

„Člověk, stvořený k obrazu Božímu, má Bohem dané Právo být při naplňování svého osudu na Zemi Svobodný. Ale dnes tomu tak není. Do našich těl, mysli i způsobu života vnikly zlovolné, nežádoucí negativity. Vystihuje to následující podobenství: Stvořitel nám dal Strom života a Svůj Zákon, abychom si svobodně užívali Jeho Bezpodmínečných Darů. Tyto dary se týkají naší Bytosti, protože jsme Mikrokosmem Stvoření, Stvořitelova Těla, našeho absolutního, „nejvyššího Domova“. Toto naše Právo „BÝT“ vzalo za své, když přišlo několik „vyvolených“, postavili kolem Stromu plot a prohlásili: „Tento Strom od nynějška patří nám a každý, kdo z něj chce něco dostat, nám nejdřív musí zaplatit. Proto musíte začít pracovat (pro nás) a vydělávat peníze, které budete potřebovat, abyste měli právo získat z tohoto Stromu něco pro sebe, poté, co my ho přizpůsobíme vlastnímu systému kontroly.“ Kdo se skrývá za těmi „několika vyvolenými“, kteří chtějí vlastnit svět? „Oni“ jsme my! Systém založený na falešné představě o vlastnictví se udržuje díky tomu, že podporuje Konzum. „Oni“ by nemohli mít moc nad nikým z nás, pokud bychom nedovolili, aby nad Jediným zákonem Stvořitele, kterým je ZMĚNA, převládly sekundární zákony. Tyto zákony nás naopak ZAFIXOVÁVAJÍ v umělém kontextu, matrixu. To umožňuje kontrolu a manipulaci Potravin, které potřebujeme k udržování harmonického vztahu se Stvořením. Proto ten, kdo má pod kontrolou naši Potravu, má pod kontrolou i naši Krev, jejímž prostřednictvím se můžeme projevovat v těle, fungovat, myslet, cítit, rozlišovat, rozhodovat se, tvořit a nakonec podle svého práva a schopností rozpoznat své Já. Jinými slovy, naši bytost „Něco“ napadlo. Je potřeba „Prohlásit se za Duchovní Já“, abychom si UVĚDOMILI, že máme KLÍČ k vyhnání vetřelce, který okupuje naši Bytost a zamořuje ji nejrůznějšími negativními energiemi, zkreslenými informacemi, teoriemi, názory, propagandou, zkrátka všemožně.“

„Jen se pozorně podívejme na všechny ideologie vytvořené velkými národy. I celé civilizace zničily samy sebe, protože Zákon - Konstanta, kterou se řídili, nebyla priorizovaná podle Zákona Stvořitele. Teď máme opět civilizaci pletoucí dohromady legislativu, různé smlouvy a tajné akce, které Zákon Stvořitele naprosto přehlížejí. Vyřadily člověka z cyklu života, protože mu zakázaly žít na Zemi svobodně, tak aby bylo zachováno naše nezávislé, úzké sepětí s přírodou, která respektuje Zákon Stvořitele. Dnešní „globální oteplování“ a veškeré znečištění lze vyřešit JEDINĚ, když začneme od základů, od samých kořenů. Nemusíme dlouze a nákladně bádat, abychom přišli na to, že životem podle Zákona Stvořitele, ZMĚNOU, veškeré znečištění přirozeně zmizí. To je právě dilema moderního vědeckého systému, že používá deduktivní postoj spolu s principy chemie a reakce. Nyní musíme dosáhnout vyšší úrovně rozlišování a uznat, že Alchymie nebo ZMĚNA je Ona konstanta a odpověď.“

„Problémy jsou tou nejkratší cestou k tomu, abychom BYLI se Stvořitelem, protože nás vyvádějí z toho, co známe a na co jsme zvyklí, z dočasného, z iluze. Problémy jsou jen dočasné a neznamenají vůbec nic.“

„Musíme Zákon Stvořitele učinit svou Primární Konstantou, abychom dokázali změnit svět ZEVNITŘ. Můžeme to udělat, protože jsme Mikrokosmem Stvoření. Každá buňka našeho těla odpovídá určité hvězdě. Sílu máme tehdy, pokud ji POUŽÍVÁME!“

„Pokládáme za samozřejmé pravdy, že všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni, že jsou obdařeni svým Stvořitelem určitými nezcizitelnými právy, že mezi tato práva náleží život, svoboda a sledování osobního štěstí; že k zajištění těchto práv se ustanovují mezi lidmi vlády, odvozující svojí oprávněnou moc ze souhlasu těch, jimž vládnou; že kdykoliv počne být některá vláda těmto cílům na překážku, má lid právo jí změnit nebo zrušit a ustanovit vládu novou, která by byla založena na takových zásadách a měla svoji pravomoc upravenou takovým způsobem, jak uzná lid za nejvhodnější pro zajištění své bezpečnosti a svého štěstí.“

„Jsem připraven setkat se s mým Stvořitelem. Otázkou je, zda se na tuto čest připravil i on.“

„Věřím v Boha. Nikoliv katolického boha, takový neexistuje. Je tu Bůh a já věřím v Ježíše Krista, jeho inkarnaci. ježíš je můj učitel, můj kazatel. Ale Bůh, Otec, Abba je světlem a Stvořitelem. To je mé bytí.“

„Nic z toho, co mám, mi nepatří, i když je to mou součástí. Všechno, čím jsem, mi bylo jednoho dne propůjčeno stvořitelem, abych se o to mohl podělit s těmi, kdo vstoupí do mého života.“

„Stvořitel lidí měl jako Picasso různá období: bílé, černé, žluté, rudé… Už by mohl přejít k období konstruktivnímu.“

„Toto je prostor k modlitbám. Je čistá. Postavena s pokorou. Nechvástá se svým vzhledem. Neobtěžuje stvořitele a jeho lid svou majestátností. Tomu se vyhýbá. Spíše hledá podstatu ukrytou za formou. Lehce se dotýká země. Svým povrchem propůjčeným přírodou se stává součástí kopce i údolí. Vypadá, jako by tam stála odjakživa. Interiér je stejně prostý jako exteriér. Nedělá se krásnou a nekřičí jako ty ostatní. Jak jsem již řekl, je prostá. Její jedinou dekorací je světlo omývající zeď Qiblahovu.“

„Jedině Bůh, náš Pán, může dát duši útěchu bez předcházející příčiny. Neboť je vlastní Stvořiteli vcházet do ní, vycházet z ní a působit v ní hnutí tak, že ji zcela přitahuje k lásce své božské Velebnosti. Říkám “bez příčiny”: bez jakéhokoliv předcházejícího smyslového nebo rozumového poznání nějakého předmětu, skrze který by tato útěcha přišla prostřednictvím vlastních úkonů rozumu a vůle.“

„My muslimové věříme, že bůh je stvořitel a lidi zná lépe než my. Jak v mém životě, tak v Evropě vidím, že mnoho věcí islámského zákona je moudrých… Právo šaría vůči ženám je velmi moudré.“

„Stvořitel nemohl člověka postavit do tak bídného stavu, v kterém se dnes nachází.“

„Nic nás neučí o neocenitelnosti Stvořitele tak moc, jako když se učíme prázdnotě všeho ostatního.“

„Jediný věčný stvořitelův zákon je změna.“

„Jediný zákon stvořitele, který je konstantní - který se nikdy nemění, je změna. A změna je jiný výraz pro alchymii.“

„Nejužší spojení se stvořitelem je v srdci.“

„Obraz boha, který vzniká ze spontánního tvůrčího aktu, je živou postavou, bytostí, která existuje ve svém vlastním právu, a proto autonomně stojí proti svému údajnému stvořiteli. Na důkaz této skutečnosti budiž uvedeno, že vztah mezi stvořitelem a stvořeným je dialektický a že člověk, jak zkušenost ukazuje, bývá nezřídka tím osloveným. Právem či neprávem z toho naivní rozum usuzuje na to, že vzniklý útvar existuje o sobě a pro sebe, a má sklon se domnívat, že jej nevytvořil sám, ale že se v něm tento útvar zobrazil - kteroužto možnost nemůže žádná kritika popřít, poněvadž vznik a vývoj tohoto útvaru (postavy) je finálně orientovaný přirozený proces, v němž příčina anticipuje cíl. Protože jde o přirozený jev, zůstává nerozhodnuto, zda je obraz boha vytvářen, nebo zda se tvoří sám. Naivní duch nemůže jinak, než vzít v úvahu jeho samostatnost a prakticky rozvinout jeho dialektickou vztaženost. To se projevuje v tom, že ve všech obtížných nebo nebezpečných situacích se tato účastná přítomnost vzývá za účelem, aby se obtížila nesnesitelně se jevícími těžkostmi a očekávala se od ní pomoc. V psychologické oblasti to znamená, že komplexy, které zatěžují duši, jsou vědomě "přeneseny" na obraz boha, což představuje pozoruhodným způsobem přímý opak aktu potlačení. Při potlačení, respektive vytěsnění jsou komplexy přenechávány nevědomé instanci tím, že člověk preferuje to, aby je zapomněl. U náboženského cvičení má však právě velký dosah to, že si zůstáváme svých potíží, tj. "hříchů" vědomi. Výborným prostředkem k tomu je vzájemné vyznávání hříchů (Jakub 5, 16), které člověku účinně brání, aby se stal nevědomým. Tato opatření směřují k udržení konfliktů ve vědomí, což je také conditio sine qua non psychoterapeutického postupu. Tak jako lékařské ošetření zapojuje osobu lékaře, tak křesťanské cvičení zapojuje Spasitele; neboť, jak se praví, "V něm jsme vykoupeni jeho obětí a naše hříchy jsou nám odpuštěny". On je ten, jenž nás zbavil naší viny a zpětně nás z ní vykoupil; Bůh, jenž stojí nad hříchem, "On hřichu neučinil a v jeho ústech nebyla nalezena lest"; "On, na svém těle vzal naše hříchy' na kříž…" "… tak i Kristus byl jen jednou obětován, aby na sebe vzal hříchy mnohých…" Tento Bůh je charakterizován jako sám bez viny a jako ten, jenž se sám obětuje. Vědomá projekce, ke které směřuje křesťanská výchova, tím přináší dvojnásobné psychické dobrodiní. Za prvé si člověk udržuje vědomí existence konfliktu dvou protikladných tendencí a zabraňuje tím tomu, aby se potlačením, respektive vytěsněním a zapomněním stalo ze známého utrpení neznámé, a tím o to mučivější; a za druhé si člověk ulehčuje břímě tím, že je odevzdává Bohu, který zná všechna řešení. Božská postava je však nejprve psychickým obrazem, komplexem představ archetypické povahy, jež je vírou kladen jako identický s metafyzickým ens. Věda nemá žádnou kompetenci toto kladení posuzovat. Musí se naopak pokoušet provést své vysvětlení bez tohoto hypostazování. Může proto jen konstatovat, že na místo nějakého objektivního člověka nastupuje nějaká zdánlivě subjektivní postava, tj. komplex představ. Tento komplex má, jak ukazuje zkušenost, určitou funkční autonomii a projevuje se jako psychická existence. S ní má co do činění v první řadě psychologická zkušenost, a až potud může být tento zážitek také předmětem vědy. Ta může zjistit jen existenci psychických faktorů, a pokud nepřesahujeme přes tuto mez nějakou vírou, jsme ve všech takzvaných metafyzických otázkách konfrontováni výlučně s psychickými existencemi. Tyto jsou, jak právě odpovídá jejich psychické povaze, nejtěsněji spojeny s individuální osobností, a proto vystaveny všem možným variacím v protikladu k postulátu víry, jejíž stejnotvárnost a stálost je zaručena tradičně a institucionálně.“

„Zdá se mi poněkud arogantní myslet si, že jsme schopni zvládat vše sami bez pomoci nekonečného Zdroje. Milující Stvořitel nám láskyplně nabízí, že podpoří každého z nás, pokud mu to ovšem dovolíme.“

„„Vědění je uloženo v zrnu (semínku)“, tak zní výrok, jímž Hopiové vysvětlují Duchovní život, který nakonec vede k Seberealizaci. Tento výrok můžeme dále rozvést prohlášením „semínko je ve stromě a strom je v semínku“. Co je zde důležité, je ZMĚNA, absolutní a věčná Konstanta Stvoření. Tato konstanta je Zákon Stvořitele.“

„„Řím“ představuje sílu „podmíněnosti“. Je-li tato síla v akci, pak i svoboda může být podmíněná. Proto se tato síla snaží Zákon, na kterém je založen Vesmírný řád, zatlačit až za sekundární zákony, s jejichž pomocí lze „nový světový řád“ upevňovat pod pohrůžkou trestu nebo díky strachu. Takhle to může fungovat jedině při umělém vnucování zákonů zvenčí, takže pro systém je zásadně důležité externalizovat a oslabit vnitřní kontrolu. Právě o tom byla inkvizice. Ukazovala, co se může stát každému, kdo se postaví na odpor vnuceným sekundárním zákonům, které se používají jako zbraně a které nakonec učiní zbraně zákonem. Všechny války začínají povýšením sekundárních zákonů na primární konstantu. Míru lze dosáhnout jedině postavením Jediného zákona Stvořitele na první místo mezi zákony. Vládnoucí systém funguje nejlépe pod hrozbou konfliktů. Nyní musíme svět zbavit podmíněnosti Zevnitř, tím že romA změníme na Amor! Poznámka: Nevykládejte si to chybně. Ne všichni „Římané“ byli z Říma. Vojáci římské armády byli vesměs námezdní žoldnéři (najatí zabijáci). Ve válkách UN, NATO, US, sloužících k vnucování politicky motivovaných zákonů, bojují většinou placení žoldáci. „Řím“ neznamená „Vatikán“. Je to SYSTÉM. Ani členové „ochranky“ ve Vatikánu nejsou skuteční Římané. Jsou to najatí Švýcaři.“

„Stvořitel nám dal Strom Života a přáním Všemohoucího je, abychom si toho daru svobodně užívali. Tento dar se udržuje praktikováním Jednoho Zákona, podle něhož každá část musí sloužit Celku. To umožňuje, aby semínko bylo ve stromě a strom v semínku. Jinými slovy, v Těle nebo Říši Stvořitele není oddělení nebo plot, protože Jeden Zákon, ZMĚNA, všechny části harmonizuje. Proto hranice či ploty, které používáme, protože si nárokujeme vlastnictví na základě sekundárních zákonů (anti-změny), umožňují vytvářet konflikty mezi oddělenými částmi. To, co se plot snaží chránit, je představa vlastnění založená na sekundárních zákonech, které musí být svými tvůrci vynucovány. Potom, pokud spolu jednotlivá srdce nejsou propojena, se tyto zákony začnou používat jako zbraně, což nakonec udělá ze zbraní zákon. Všechny války a jakákoli forma terorismu jsou založeny na vynucování vymyšlených, konvencí dohodnutých zákonů. Takže k vytvoření základů Světového Míru je třeba STRHNOUT plot kolem Země a nastolit Zákon Stvořitele jako PRIMÁRNÍ zákon na Zemi. Zatím se však stále častěji musí používat výjimečný stav jako důsledek tvrdošíjného uskutečňování tzv. „amerického snu“, kdy se díky KONZUMNÍMU životnímu stylu stal „Amerikou“ celý svět. Pak přišlo „několik vyvolených“, kteří kolem Stromu Života postavili plot. A tak je tomu dodnes. Těch „několik vyvolených“ vyhlásilo vlastní zákony a každý, kdo si dovolí řídit se Zákonem Stvořitele a svobodně užívat darů Stromu, je „kriminální živel“. Těch „několik vyvolených“ vytvořilo dva systémy, s jejichž pomocí lze polaritu mezi tvořením a konzumováním kontrolovat politicky. Těmito systémy jsou komunismus a kapitalismus. V komunismu jsou lidé nuceni tvořit „kolektivně“ a kapitalismus komerčním způsobem vnucuje konzumní životní styl. S takovou je nezákonné postavit si nezávisle na úřadech vlastní dům, protože je třeba opodstatnit existenci „stavebních úřadů“, nebo pěstovat na svém pozemku potraviny na prodej bez oficiálního povolení.“

„VŠECHNO, co potřebujeme k tomu, abychom BYLI, nám Stvořitel bezpodmínečně dává. Tak, kolik místa si dokážeme rezervovat, abychom pojmuli ten nekonečný přísun Darů? Jediný způsob, jak zajistit, aby přijímání bylo věčné, je Vracet Dary ve vylepšené podobě nebo v dokonalejším stavu Dárci (který neustále odpouští).“

„Vše, co jsem viděl, mě učí věřit Stvořiteli kvůli všemu, co jsem neviděl.“

„Téměř všichni myslící muži, kteří studovali zákony, kterými se řídí živý a neživý svět kolem nás, souhlasí s tím, že víra v existenci jednoho Nejvyššího Stvořitele, který má nekonečnou moudrost a moc, je otevřena mnohem menším obtížím než existence jakékoli příčiny nebo mnoha příčin.“

„Co jsem byl já? Z mého stvoření a stvořitele jsem byla naprosto ignorant, ale věděla jsem, že nemám žádné peníze, žádné přátele, žádný druh majetku. Kromě toho mě čekala postava, která byla ohavně deformovaná a odporná; Nebyla jsem ani stejné povahy jako člověk. Byla jsem angilnejší než oni a dokázala jsem vydržet horší stravu; Snesla jsem extrémy tepla a chladu s malými zraněními; moje postava daleko převyšovala jejich. Když jsem se rozhlédla, neviděla a neslyšela jsem nikoho, jako jsem byla já. Byla jsem tedy monstrum, skvrna na zemi, od které všichni lidé uprchli a koho všichni lidé odmítli?“

„Což to nevíš? Což jsi o tom neslyšel? Jahve je věčný Bůh, stvořitel samých konců země.“

„Kristus uvedl bohoslužbu do nejtěsnějšího spojení s obětí sebe sama a teprve tak jí dal její plný a vlastní smysl – díkůvzdání tvorstva jeho Stvořiteli.“

„Měl jsem ve svém životě několik idealistických mott o člověčenstvu, ale při jejich naplňování jsem zažíval namnoze hořkost a zklamání. Nyní, když mi ubíhají léta poslední, vyznávám chválu pejskovství. Dost často jsem v pokušení rouhavé kritičnosti k dílu Stvořitele, zvláště k takzvané koruně všeho tvorstva. Leč pejsek, ten se věru povedl, je příslovečně věrný a oddaný, nezná jidášství a jeho pusa je vždy upřímná. V této genetické výbavě je však až tragický prvek; miluje svého pána, byť je to třeba padouch. Pejsčí čisté dušičky jdou přímo do nebíčka, peklo vůbec neznají (to jen zlí lidé jim je dělají na zemi, nebo je také ke zlu vedou). Toto vyznání dosvědčuji i osobní zkušeností: každodenně mi přináší pestrý rejstřík radostí fenka, jenž má v rodném listu internacionální jméno Annie Jack Russell, ale pro mne je to milovaná, "hezky česky" překřtěná, Andulka.“

„Velká je vskutku vznešenost Stvořitele, jemuž všechny bytosti vděčí za svůj počátek a který prostupuje celým nebem.“

„Člověk, který je schopen vnímat krásu a ušlechtilost skrz poezii, je vždy na cestě k Bohu Stvořiteli.“

„Nic nemůže lépe symbolizovat ideologii levicového liberalismu, která už od šedesátých let vede antikulturní válku proti tradiční společnosti. Povýšením lidských práv a menšin nad právo většiny zápasí o konečnou vládu nad rozvrácenou společností. ... Když jsem v polovině sedmdesátých let studoval na Londýnském institutu pedagogiky politickou filosofii, byly součástí studia lekce ze srovnávacího náboženství a islám byl tehdy korektně považován za militantní, puritánské a sektářské náboženství naprosto neslučitelné s naší civilizací etického monoteismu, neboť žádný čin nemůže být „ospravedlněn“ vírou. Vláda zákona se opírá o univerzální, prastarou etiku, odlišnou od sektářského práva šaría. Jediný hřích, jenž Bůh Desatera neodpouští, je páchání zla ve jménu božím, jež diskredituje náboženství čili samého Stvořitele. Jak jsem se proto podivil, když po íránském výroku o trestu smrti pro britského autora původně tolik oslavovaných Satanských veršů (1981) počala politická levice islám pod rouškou islamofobie ochraňovat, ačkoli každé náboženství, a zejména islám, považovala za čirý, nebezpečný obskurantismus a výron třídního odcizení i společenského útisku žen. A co na to jeden z mých marxistických profesorů? „Islám je zkouškou naší trpělivosti, je to katalyzátor, jenž pomáhá likvidovat západní (kapitalistickou) společnost a sám jednou zanikne.“