Citáty na téma zlobil

„Školák nezlobí svého učitele jen z nenávisti nebo pohrdání, ale prostě z radosti, že dělá nedobrotu: to odpovídá potřebě jeho povahy.“

„Láska je jako Bůh - nemůžeme jí manipulovat. Přijde, kdy přijde. Pokud nepřijde, není proč se zlobit.“

„Nezlob se na růži, že má trny; raduj se, že tak trnitý keř má růže.“

„Chůvy v Anglii v roce 1805 strašili malé děti, když budou zlobit tak si pro ně přijde Bony (Napoleon).“

„Vzdělání umožňuje člověku zlobit se nad věcmi ve všech koutech světa.“

„Starejte se o své děti, je jedno, že zlobí. Starejte se o své děti a milujte je! Protože nic není jisté.“

„Hluboká řeka se nezkalí, když byl do ní hozen kámen, stejně tak člověk. Zlobí-li se pro urážky, není řekou, nýbrž kalužinou.“

„Nečiň jiným, co by tě zlobilo, kdyby učinili tobě.“

„Jestliže se žena opravdu zlobí, polibkem to nespravíš. Zde pomohou nejměně tři polibky.“

„Aby se vládce rozzlobil na všechny své poddané najednou, to považuji za velkou chybu. Kdo nahání strach mnoha lidem, nutně si dělá z mnoha lidí nepřátele, a kdo se zlobí na všechny, dohání všechny k jednomyslnosti.“

„Za každou minutu, kdy se zlobíte, ztratíte šedesát sekund štěstí.“

„Nezlob se, nenaříkej a využij svého rozumu.“

„Jaký je rozdíl mezi nepřesností a omylem? Nezlobte se, milý Einsteine, ale toto zase já považuji za pouhou hru se slovy, na níž, jak je Vám jistě známo, vybudoval hrabě Karel Marx celou svou teorii poznání.“

„Jako malého mě děsily bouřky a hromobití. Myslel jsem si, že se na mě nebe zlobí. Jak jsem zestárl, zjistil jsem, že mě bouřky a hromobití uklidňují. Možná proto, že vím, že se i příroda potřebuje někdy vykřičet.“

„Nedávno jsem se strašně zlobil – už ani nevím, na kterého ze svých dvou dávno dospělých synů, když na otázku, co bude večer dělat, řekl, že půjde s kamarády do hospody. Strašně jsem protestoval. Snažil jsem se mu vysvětlit, že nikdy v životě jsem nešel do hospody. Pozor na to slovo. Samozřejmě jsem byl v hospodě tisíckrát, ale sezení v hospodě nesmělo být primárním programem. Primárním důvodem bylo například to, že se šlo po treninku na pivo – ale po tréninku. Ale že bych trávil večer tím, že půjdu do hospody, to jsem myslím za šedesát let svého života nikdy neudělal.“

„Nikdo nemá právo zlobit se na někoho proto, že mu ublížil.“

„Když někdo není takový, jakého ho ostatní chtějí mít, ostatní se zlobí. Zdá se, že každý má jasnou představu o tom, jak by měli žít ostatní lidé, ale nemá žádnou představu o svém vlastním životě.“

„Každý člověk zaplatí za své zločiny. Ten kdo má tohle na paměti, se na nikoho nebude zlobit, nikoho nebude nenávidět, nikoho nebude obviňovat, pomlouvat, ani urážet.“

„Třeba až bude pozdě, tak lidem konečně dojde, jak si neváží darů, které mají přímo před očima. Konečně spatří, že si většinu zlého sami působí. Jenže je velmi lidské podřimovat, když jsou věci v naprostém pořádku. Můžeme se proto na ně zlobit?“

„Chcete získat oblibu u žen? Nikdy se v jejich přítomnosti nezlobte a nedělejte ze sebe vážného.“

„Vůbec se na sebe nezlobili. Dělali si jen přátelské potíže.“

„Na zrcadlo se zlobí ten, kdo má křivou hubu.“

„Nejsem tu, abys semnou dneska spala, abych zjistil, jestli ti to došlo, moje malá. Nejsem tu, aby ses zlobila a hádala. Jen nad tím mi srdce puká: můžeš holka, chápat svýho kluka?
Chápat holka-
Holka, můžeš chápat svýho kluka?“

„Herec je bytost - dítě. Proto zlobí, dělá lumpárny, ale žije šťastný život. Když mu někdo ublíží, tak cítí intenzivní bolest.“

„Když se směješ, směj se pořádně. A když se rozzlobíš, zlob se pořádně. Zkus být naživu. Brzy budeš mrtvý.“

„Nelíbí se vám to barbarství? Nezlobte se, odpovídají Vám dějiny: Mají rády to, čím jsou bohaté. Toto jsou pouze následky činů minulých.“

„Jestli spíš do oběda, nezlob se na souseda, že vstává v době ranní a nezve tě na snídani.“

„Odborníci se vždy zlobí, když laikovi napadne něco, co by je nikdy nenapadlo.“

„Urážku slyší ten, kdo se zlobí.“

„Jebali jste na následky pro budoucí generaci! Tak je to! A já jsem ta budoucí generace a zlobím se na vás!“

„Nezlob se na zrcadlo, máš-li křivou hubu.“

„Kdo si hraje, hned zlobí!“

„Nezlobte se na své děti! Děti se nejprve rodí jako důsledek vašich hloupostí, a teprve pak se stávají příčinou vašeho neštěstí.“

„Je to prostě jakási nová móda, móda boření mýtů, móda nastavování zrcadla, móda zvláštní, leckdy velmi flagelantské reinterpretace vlastních dějin. Často se dovídáme z různých povrchních komentářů (a teď budu schválně přestřelovat, ale ne moc), že husité byli vlastně banda obyčejných lapků, kteří jen ničili a drancovali Evropu, že doba pobělohorská nebyla dobou temna, ale naopak dobou rozkvětu a vzdělanosti, a že v Rakousko-Uhersku se nám vlastně dařilo docela dobře, a neměli jsme je proto bourat, stačilo je přetvořit jenom na jakousi středoevropskou nebo podunajskou federaci. Někdy to zkrátka vypadá, že stačí jen otočit znaménka a barvy, zaměnit bílou za černou, dát místo plusu minus – a hle, nové české dějiny jsou na světě. Takového Edvarda Beneše jsme ostatně od roku 1989 stačili otočit už dvakrát. Napřed to byl exponent buržoazie – za komunistického režimu, po listopadu 89 se z něj nakrátko stal významný demokratický politik – a dnes už je to opět v médiích jakýsi přisluhovač nebo dokonce agent Stalina. A když už jsme u toho: hlavní tragédií druhé světové války, jak se někdy zdá při četbě médií nebo dívání se na televizi, už není nacistická genocida českého národa, ale poválečné excesy během odsunu Němců. Dámy a pánové, já záměrně karikuji, záměrně to přeháním – a vy to víte. Ale stejně tak víte, že kus pravdy mám, a já zase vím, že vás to – stejně jako mě – zlobí. Máme zaplaťpánbůh demokracii, máme zaplaťpánbůh svobodu slova, a proto nechť si každý říká a píše, co chce. Ale to, vážení přátelé, platí i pro nás. Proto si tady slibme, že k těmto věcem nebudeme mlčet, že budeme psát a mluvit, kde to půjde a jak to půjde, a že prostě nenecháme veřejný prostor zaplnit povídačkami o vlastní historii, která je obrácená naruby pod praporem jakési podivné nesmyslné sebereflexe. Když to budeme dělat, tak to nejhorší, co se nám může stát, je, že nám nějaký krasoduch občas vynadá do nacionalistů nebo nás obviní, že máme jiráskovsko-nejedlovské vidění světa – a to, dámy a pánové, nebolí, na to se dá zvyknout.“

„Mnozí se zlobí na ty, kteří je upozorňují na jejich nedostatky, když by se měli zlobit jen na nedostatky, na které jej jim upozorňováno.“

„Já vím, co se stane, a teď to víte i vy. Ale ty peripetie, které nás k tomu dovedou, ty mě zlobí, matou, zajímají a ohromují… Zlodějka knih“

„O smutku a o trápení
Nápady
1 tak si představ ten nejhorší scénář co se může stát a pak si uvědom že se má spoustu lidí určitě větší problém než ty

2 uvědom si co tě trápí a řekni si co s tím jako uděláš?

3 koho to zajímá nikoho to jenom ty sám to máš ve svích rukách a jen ve svích myšlenkách to můžeš porazit

3 udělej všechno proto aby si byl spokojen sám se sebou přiznej si tu pravdu mysli sobecky jinak tě to převálcuje uvědom si co pro tebe je důležitý a co potřebuješ a tím se nech vést.

4 drž se toho co víš že je správné pro tebe co cítíš že je pro tebe užitečné

5 jsi zlomený to nevadí lepší být zlomený než najivní přiznej si bolest a pochop a smiř se s tím ale nikdy to nevzdej 💪

6 možná nikdo nemůže ti poradit dokonale možná lepší bude něco si o tom najít přečíst 📚

7 tvůrčí činnost malování🧵🎨🧶🧩 pletení vaření pečení cokoliv čím se zabavíš a potěší tě to je super to udělej

8 odpočinek pokud nemůžeš odpočívat protože nemáš klid najdi si místo kde je klid a odpočívej relaxuj

9 nemůžeš spát dělej kliki 100× dělej cviky co jsou náročný

10 netrap se prostě si to představ jako děj ve hře a co by si udělal ve hře proti trápení

11 deník napiš co tě trápí,štve, stresuje, jaké je řešení, co se může stát, a co se stane když to neuděláš, jak budeš postupovat, vinadávej se písemě, pokládaj si otázku proč proč tamto tamhleto, k čemu mi to je, co to přinese v budoucnu, co to dělá teť se mnou, proč mě to tak ovládá a jak to zastavím.

12 pusť si zvuky moře a nálož se do vany

13 pust si hezkou hudbu relaxuj a neřeš okolní svět

14 použij svojí kreativitu a změň ty chmury na něco užitečného

15 odpusť těm kteří jsou hloupí a nechápou tvojí osobnost

16 mysly pozitivně a buť v klidu a s v sobě moudrý řekni si třeba vnitřní klid chce to klid

17 uvědom si že je to tvůj život a ty jsi v něm ta nejlepší nejdůležitější osoba a nikdo nemá právo ti sakra kazit náladu

18 pokud ti nepomůže psaní tak to se sebe vyspívej třeba karaoke nebo prostě zpěv🎧🎶🎤.

19 podívej se na staré fotky🖼 🏞a řekni si už jsem se měl i líp takže se můžu mít znovu dobře

20 Budu se v budoucnu vážit sám sebe a nenechám si ostatníma skazit den.

21 Vnímej svoje rozhodnutí a svoje priority vyřešit tuto překážku ve svojí hlavě.

22.čtení protože se člověk na to musí soustředit a může si trénovat představivost když je to třeba fantazi kniha.📚.A navíc tím směřuje myšlení jinam prič z reality.

23.dej si co máš rád 2 dny a pak papej jídlo s málo solí a cukry

24.pít syrovou namixovanou zeleninu ovoce bylinky atd🥦🍎🕷🦗 🍌🫐🌶🧄🥒🥕😉😁

25.uspokojit se tam dole😄 udělej si dobře.

26.nakupování kup si něco užitečného a jedinečného co ti zlepší náladu 🛒.

27.Pořiť si velkeho plyšaka a tomu se vispovidej kdo ti co udělal a tomu plyšákovi řikej Izidor kristohint a když tě naštve zbuš toho plyšáka ukousni mu ucho a koukni ho do prdele 🤣.

28.vymysli si jinou dimenzi kde snadno překonáš svoje problemi a to převeť do reality.

29. Udělej si teplé kakao nebo meltu s medem a k tomu chleba namazaný máslem a medem.

30. Udělej si ze starych ponožek hady loutky na dvě ruce a předstírej debatuj sám se sebou o dané problematice.

31.tanec pořádně si zatrsej u dobrý hudby

32.vykřič to z sebe v lese.
33.proběhni se jako by jsi se poprvé naučil běhat
34.zahradnicení zasať si bylinky třeba meduňku,mateřídoušku,šalvěj,ty jsou dobré na spaní

35.uklizení umývání nádobí prostě celkově dělání úklidu

36.hrat hru stolní s ostatníma třeba člověče nezlob se,nebo sám nákou dobrou strategickou.

37.zakřič si do polštáře

38.rozškubat krabici

39.vyšívání nebo něco ušíj

40. hodně pracovat

41. Přežrát se cukovinkama na jeden den.

42.dát si pořádný maso 🥩 z hranolkama 🍟🥔a zeleninou 🍉🥕

43.zkouset nové věci poznávat nové lidi a nové příběhy

44.vykreslovat mandaly

45. Meditovat

46.mít svoje relaxační rituály na dobrou náladu.

47.odpustit si a uvolnit se

48.uplně vypnout od negativních myšlenek.

49.pít a jíst pravidelně

50.mit v životě jasno a nepodléhat nervům a
emocím.

51.přijmout plnou zodpovědnost za svůj život a za svojí osobu a nehazet vinu na ostatní ale sám za sebe bojovat svojí bitvu života.

52. Jít se odreagovat mezi lidi.

53.udělat něco hezkého pro druhé.

54. láska zamilovat se.

55. Odpustit životu za to jakej je a jit dál sebevědomě a ničeho se nebát

56. Dodávat sílu ostatním hezkýma slovama a naslouchání jim.

57. Radovat se s ostatníma ať jsou jací jsou.

58. Věřit ve svoje dobro a snažit se v lidech hledat to dobré a nestěžovat si.

59. Bít opora pro ty kteří jsou na tom stejně jako ty a podpořit je pochopením součtem a odejmutím.

60.Nikdy nezapomínat na to dobré co přinesl život a co se v životě povedlo.“

„Jestliže se na někoho zlobíte, nevyhýbejte se jeho blízkosti. Vyhledejte jej, pozdravte jej a laskavou řečí bez prudkosti vytrhněte trn čehokoli, co vás na něm rmoutí. Toto je zřídlo obnovené lásky. A lepší z vás bude ten, kdo přijde první a pozdraví.“

„Proč třeba Vasilij Aksjonov napsal román Tajemná vášeň, kde líčí, kolik toho bylo v létě roku 1968 vypito a jak jsme se všichni milovali? Proč to napsal? Vždyť pomluvil i sám sebe! Nejvíc mě na tom zlobí fakt, že jestli náš život byl opravdu takový, jestli jsme tak nezřízeně pili, jak je možné, že naše generace po sobě zanechala tolik dobré literatury?“

„Nelíbí se mi homosexualita, jsem opravdu smutný. Nejprve jsem se zlobil, nyní jsem jen smutný z toho, že jsem gay. Homosexualitu vnímám u sebe jako velmi vzdálenou tomu, jak je prezentována veřejně. Nejsem ani pro, ani proti gayům, a nemám v této věci žádné nároky.“

„Když se podíváte na Michala Viewegha, není to tak, že by se do psaní nějak nutil. On má to štěstí, že se lidem dobře čte, co píše, a že se toho strašně moc prodává. Nemá vůbec smysl se na něj zlobit, že to dělá tak dobře.“

„Nemá smysl zlobit se na někoho za to, že je sám sebou a stará se o vlastní zájmy.“

„Já vinen jsem, vy ne, a to je dobře. Měli byste mít nicméně možnost si říci, že toho, čeho jsem se dopustil já, byste se bývali dopustili taky. Možná s menší dávkou horlivosti, ale možná také s menší dávkou zoufalství, v každém případě nějakým způsobem ano. Snad mohu konstatovat, že, jak dokázaly moderní dějiny, za určitých daných okolností každý nebo téměř každý dělá to, co se mu řekne; a nezlobte se na mě, ale je jen malá pravděpodobnost, že zrovna vy byste byli výjimka, stejně jako jsem jí nebyl já. Jestli jste se narodili v zemi, kde nejen že vám nikdo nepřijde zabít ženu, ale kde ani nikdo nepřijde a neřekne vám, abyste šli zabíjet ženy a děti druhých, děkujte Bohu a jděte s pokojem. Ale pořád mějte na paměti tohle: možná jste měli víc štěstí než já, ale nejste lepší. Protože nebezpečí začíná právě ve chvíli, kdy najdete tolik troufalostí, abyste si to mysleli.“

„Odmítám tvrzení, že v hlučném big beatu nezáleží posluchači na obsahu písně a na jejím případném poselství! Proto mě dodnes zlobí třeba to, jak mnozí zpěváci špatně vyslovují, jak mnohým členům kapel záleží při natáčení spíš na ostrém zvuku kytary než na srozumitelnosti textu… Vždyť přece v rocku, který je velmi aktuálním uměním, dodává jedno druhému další rozměr!“

„Kuras vládne mistrně perem, má smysl pro nadsázku a katarze mu rovněž není cizí. Stojí za to pohlédnout do zakřiveného zrcadélka a nezlobit se na obraz, který se objeví. Kdoví, zda to není naše pravá tvář.“

„Četl jsem kdejaké zprávy, že před zápasem s Dánskem jsme údajně navštívili noční kluby. Nic o tom nevím. Vím ovšem, že několik spoluhráčů propašovalo do našeho hotelu dívky z Afriky. Viděl jsem to na vlastní oči. Na hřišti bylo vidět, že nemají žádnou sílu. Po prohýřené noci se ženami byli unavení. Velmi jsem se na ně zlobil. Udělali to proto, že si byli jisti, že Dány bez problémů porazíme.“

„Nezlobte se, že nemůžete druhé učinit takovými, jakými byste si přáli aby byli, protože ani vy sami nemůžete být takoví, jací byste si přáli být.“

„Když se zlobíte, napočítejte do čtyř. Když se hodně zlobíte, zanadávejte si.“

„Jo. Ten chlap čelí obrovským výzvám, řeší následky a přemýšlí, jak dosáhnout toho, co chce a co považuje za správné. Prožívá svou nejhorší noční můru a dělá, co může. Je to zatraceně dobrý právník a zná systém, ale musí tahat žolíky z rukávu a vyhrávat určité věci jen silou vůle a hazardovat a vměšovat se, víte? Takže to dramata umožňují, víc než komedie. Jsou to reálné důsledky. Ty rány, ty údery opravdu bolí. Kulky opravdu dopadají. Lidé opravdu krvácejí. Lidé opravdu pláčou. Lidé si opravdu užívají vítězství. Lidé skutečně cítí bolest a porážku. Můžete milovat silněji. Můžete plakat silněji. Můžete se více zlobit, být tvrdší. To dramata umožňují.“

„Život je jako hra člověče nezlob se. Ti kdo se zlobí často prohrávají. Protože nevěří ve svou výhru nad životem. A ten kdo umí správně házet kostkama a poadají mu velká čísla ten vyhrává.“

„Nemám ráda sladký řeči krutá realita to je můj šálek čaje. Radši budu brečet a píčovat a zlobit se než to dusit v sobě. Se hroutit z toho že jsem sklamaná lidma kolem sebe a státem no občas jo ale né vždycky. Stejnak je to všechno bludnej kruch. Dobro zlo všechno se děje tak jak si to přeje vesmír. A ti kdo tomu naslouchají ti taky z toho života taky něco mají.“

„Jakmile si všimnete, že se zlobíte, musíte zpomalit a postarat se o zranitelnost, bolest, strach a vnímanou bezmoc, které se pod hněvem skrývají.“

„Jednou když jsem byla malá
Jsem si zlomila ruku pravou při bruslení v dětství, když jsem se učila bruslit. Tak dlouho jsem padala až jsem si ruku zlomila. A pak už mě tak bolela že jsem si řekla. Sakra nesmim spadnout na ruku zavřela jsem oči a nadechla jsem studeny vzdch a vydechla. A pak jsem se narovnala hlavu nahoru a najednou jsem nespadnula a rozjela se na bruslích a když jsem spadla tak na zadek. Byla jsem sama na ledě a jen taťka mě kontroloval a seděl na sáňkach dál od nadrže abych se neutopila kdyby křupl led. O pár dni později jsem měla ruku v sadře. Vědla a věřila jsem že už si další ruku nezlobím levačku a i z rukou v sádře jsem vesele proháněla na ledu. Co tím chci říct že mě to naučilo spoléhat se sama na sebe a na svojí sílu. A tak jsem pochopila že tělo je křehké ale vůle silnější, že člověk může v životě trpět ale musí se umět i radovat. Hodně záleží na tom jak moc člověk padá a kvůli čemu padá. Muže se zvednout znovu a znovu i z bolestí v rukách a nevzdát to. Ale to nejdůležitější je ta vůle to presvědčení ta víra v tom okamžiku kdy zvítězil a přemohl pochybnosti aby našel v sobě sílu to udělat jinak aby znovu nespadnul. A tuhle moudrost si nesu celej svůj život. A ikdyž bruslím si proradost je to pro mě cena moudrost. Protože si pak říkám může mě všecho strašně srát a můžu před tím ustupovat nebo znovu vstanu promyslím to líp a udělám to tak aby mě to vnitřně nezlomilo všechny ty životní problémy a už nikdy si nepřipadat zlomeně ale vždycky jako hrdina svého okamžiku pro sama sebe výhrou nad sama sebou.“