Citáty o vesmíru

„Když něco opravdu chceš, celý vesmír se spojí, abys to mohl uskutečnit.“

„Budete-li se snažit porozumět celému vesmíru, nepochopíte vůbec nic. Jestliže se pokusíte porozumět sobě, pochopíte celý vesmír.“

„Dvě věci jsou nekonečné - vesmír a lidská hloupost. Ale u vesmíru to není tak jisté.“

„Lidská bytost je součást celku, který nazýváme "vesmír", součást ohraničená v čase a prostoru. Prožívá sebe sama, své myšlenky a pocity, jako něco odděleného od zbytku - je to druh optického klamu vlastního vědomí. Tento klam pro nás představuje jakési vězení, omezuje nás na naše vlastní touhy a vztah k několika nějbližším osobám. Naším úkolem musí být osvobodit se z tohoto vězení tím, že rozšíříme okruh svého soucitu tak, aby zahrnul všechna živá stvoření a přírodu v celé její kráse.“

„Setkání dvou lidí je dočasné, zatímco spojení člověka s vesmírem je věčné.“

„Jdi klidně svou cestou halasem a spěchem a nezapomeň pro ně, jaký mír se skrývá v tichosti. Pokud tím nezradíš sám sebe, vycházej dobře s každým člověkem. Svou pravdu vyslovuj tiše a jasně a naslouchej jiným, ať mdlého rozumu nebo nevědomým; také oni mají svůj příběh. Vyhni se lidem hlučným a svárlivým, jen jitří tvoji mysl. Nesrovnávej se s jinými, abys nezahořkl nebo nepropadl pýše. Vždycky se najde někdo větší nebo menší, než ty sám. Z plánů měj stejnou radost jako z dosaženého, drž se své životní cesty, byť i sebeskromnější; v proměnlivosti osudu je právě jen ona tvým vlastnictvím. Zachovej obezřetnost v každém podnikání, vždyť svět je plný klamu. Nenech se jím však oslepit a nevidět v něm i ctnost. Je mnoho lidí zápasících o velké myšlenky a všude kolem život naplněný hrdinstvím. Vždy buď sám sebou. A nikdy nepředstírej náklonnost. Stejně tak nebuď v lásce cynikem, protože tváří v tvář veškeré vyprahlosti a deziluzi je láska vytrvalá jako tráva. S ochotou přijímej, co napovídá tvůj věk a v pravý čas s grácií přenech mládí, co mu náleží. Posiluj svého ducha, aby ti byl štítem při nenadálém neštěstí. Nestresuj se však zlými představami, vždyť mnohá úzkost vzniká z únavy a osamění. Buď ukázněný a k sobě mírný zároveň. Jsi stejné dítě Vesmíru jako jsou stromy nebo hvězdy, máš právo tady být. Ať už to chápeš nebo ne, vesmír jde dál tak, jak jít má. Buď proto v míru s Bohem, ať si ho představuješ jakkoli a ať už jsou tvé snahy a touhy jaké chtějí, měj v hlučném zmatku světa ve své duši mír. Při vší své falši, otročině a rozbitých snech je to ještě pořád krásný svět. Buď veselý. Snaž se být šťastný.“

„Miluji tě, protože celý vesmír se spojil, aby mi pomohl tě najít.“

„Člověk raději poznává vesmír než sebe sama.“

„Ne dokonalost, nýbrž nedokonalost charakterizuje vesmír.“

„CESTA POKORY
Cesta probuzení není cesta pro slabé povahy.
Učí nás pokoře. Ó ano! Srazí nás na kolena. Mnohokrát.
To, co jsme si o sobě mysleli, že víme, se chvílemi rozpustí do nicoty.
Naše nejzářivější vhledy, úžasné znalosti, naše životní práce, to vše se může rozpadnout v prach.
Někdy bez varování.
Bude od nás vyžadováno, abychom začali znovu, a znovu, a znovu.
A zase znovu.
(Zmínil jsem už, že to není cesta pro slabé povahy?)
Ó ano! Samozřejmě, že se také dotkneme blaženosti a radosti z bytí!
Budou dny, kdy se budeme smát tomu, jak jsou věci prosté.
Ale také se od nás bude chtít, abychom čelili svým nejhlubším strachům, podívali se do tváře temnotě a tmě, kterou v sobě máme. Abychom se vydali na místa, kde žijí naše nemilované části.
Zavede nás to do krajiny zármutku, o kterém jsme ani neměli tušení. Vypláčeme miliony slz za opuštěné, osamělé děti - v sobě i ve světě.
Budeme zuřit a spílat nebesům, svým rodičům, všem učitelům, za to, že nemám nedali to, co jsme potřebovali. Lžím, kterými jsme byli krmeni. Všem, kteří tam pro nás nebyli, když jsme je nejvíc potřebovali.
Budou dny, kdy se budeme třást strachy.
Budou dny, kdy se půda pod našima nohama otevře, polkne nás a zase vyplivne.
Budou chvíle, kdy si pomyslíme, že jsme dosáhli cíle této cesty,
a vzápětí sami sebe objevíme opět na začátku.
Někdy budeme mít sto chutí to celé vzdát.
Někdy budeme mít pocit, že jsme za celou dobu nijak nepokročili.
Někdy možná budeme proklínat den, kdy jsme se na tuto cestu vůbec vydali.
A přesto - celou tu dobu - se hojíme, uzdravujeme.
Ano. Uzdravujeme.
Rozpouštíme, rozvazujeme miliony karmických let. Rozpouštíme podmiňování strachem. Setkáváme se s ryzostí života.
Navracíme se k přírodě, k Zahradě, k divočině, ve které jsme byli počati.
Není to vždy jednoduché. A není to vždy klidné.
Není to vždy ta spiritualita, kterou jsme čekali.
Není to vždy láska a světlo a radost a pozitivita a čisté, ničím nerušené Vědomí.
(To jsou jen sny vystrašených dětí.)
Ne. Toto je skutečné probouzení. Jdeme cestou skutečného života. Jsme unavení z nesmyslů a falešných příslibů.
Skrze pláč, vášeň i smích směřujeme k celistvosti.
Všechny naše staré sny se zhroutily. Ale ne my samotní.
Stále s námi mohou být hlasy strachu, hanby nebo pochybností, ale my už jsme větší než oni.
Stále mohou být dny, kdy si připadáme velmi malí, ale také jsou dny, kdy cítíme, že udržíme celý Vesmír ve svých dlaních.
Museli jsme se téměř zbláznit, abychom se mohli stát doopravdy normální. Museli jsme prasknout, abychom se stali celistvými. Vyměnili jsme starou potřebu jistoty za život plný dobrodružství, a stará smutná dogmata za vzrušující nevědění.
Teď už dokážeme nacházet jistotu v nejtemnějších zákoutích, krásu na nejopuštěnějších místech, a lásku tam, kde jsme si mysleli, že je zakázáno milovat.
Příteli, život Tě nikdy neopustí, neboť Ty jsi život, a i tehdy, když padneš na zem, jsi podporován neviditelnými silami.
No a co. No a co! Tak občas spadneš. Potlučeš se přitom. Chvíli se možná stydíš. Vynaříkáš ze sebe staré sny. No a co! Vykřičíš ze sebe očekávání a pak pohledíš do tváře realitě a zjistíš, že nikdy, NIKDY není tak zlá, jak ses bál.
Znovu se zvedneš, oprášíš se, vrátíš se na cestu a kráčíš dál.
Popravdě - nikdy jsi tuto cestu neopustil.
Protože cesta nikdy neopustila… tebe.
Protože cesta se objevuje přímo pod tvými chodidly, v každém TEĎ, s každým krokem, ať už ho uděláš a nebo ne. Je v radosti z tvé jedinečné pouti, oslavuje tě takového, jakým jsi právě dnes, klaní se všem tvým pádům i vítězstvím.
Tak začni znovu, příteli.
Začni znovu.
A jdi dál.“

„Dívejte se vzhůru na hvězdy a nikoli dolů na nohy. Pokuste se pochopit, co vidíte a proč existuje vesmír. Buďte zvědaví.“

„Pokud chcete nalézt tajemství vesmíru, je ukryto v pojmech energie, frekvence a vibrace.“

„Můj mozek je pouze příjemce, ve vesmíru je totiž jádro, které obsahuje všechy vědomosti, sílu a inspiraci. Do tajemství tohoto jádra jsem nepronikl, ale vím, že existují.“

„Nepotřebuji tě, ale chci tě.
Nemám prázdnotu, mám prostor pro činy.
Neočekávám od Tebe, že mě uděláš šťastnou, jsem šťastná z Tvé radostí a úsměvu.
Nemusíme se milovat jako blázni, nejsem Tvá a Ty nejsi můj.
Jsem úplná i bez Tebe a Ty jsi beze mě taky úplný.
Neumřu, pokud odejdeš, a Ty budeš šťastný, i kdybych odešla.
Nejsi zodpovědný za mou osobní spokojenost.
Přijímám Tě jako své zrcadlo a posla a nabízím Ti své oči, aby ses v nich také našel.
Jsme dva krásné a vzácné vesmíry, úplné, dokonalé, připravené vytvářet nové světy.
Nejsem bez tebe osamělá a Ty nejsi beze mě ztracený.
Nebudeme zavírat dveře a okna jen proto, abychom byli vedle sebe a nemohli svobodně létat.
Vážím si Tvé i mé svobody, každého dne našeho výběru.“

„Jdi za svým snem a Vesmír ti otevře dveře tam, kde dřív byly pouze zdi.“

„Když přijdete na to, jak funguje vesmír, svým způsobem ho ovládáte.“

„Existuje teorie, která tvrdí, že kdyby jednou někdo přišel na to, k čemu vesmír je a proč tu je, vesmír by okamžitě zmizel a jeho místo by zaujalo něco ještě mnohem bizarnějšího a nevysvětlitelnějšího. Existuje jiná teorie, která tvrdí, že už se to stalo.“

„Přijímej vše, co přichází, i to, co je nepříjemné, neboť vše je součástí zdraví, vesmíru a božího bohatství.“

„Existují dvě možnosti. Buď jsme ve vesmíru sami, nebo nejsme. Obě jsou stejně děsivé.“

„Jsme živou silou vesmíru, v každém okamžiku máme moc si zvolit kým a čím chceme v tomto světě být.“

„Krása ženství je součástí přírody, kdežto síla mužství součástí vesmíru.“

„Ani všechny temnoty vesmíru nedokáží zhasit jedinou svíčku.“

„Ve výchově každého člověka nastane čas, kdy dojde k přesvědčení, že závist je nevědomost, napodobování je sebevražda a že musí sám sebe za všech okolností brát jako svůj vlastní cíl, že i když celý širý vesmír je plný dobra, nedostane se mu žádnému zázračnému rohu hojnosti jinak než tím, že bude obdělávat ten pozemek, který mu byl přidělen. Síla v něm obsažená je naprosto nová a nikdo kromě něj neví, co může udělat, a ani on to nebude vědět, dokud to nezkusí.“

„Ptát se na to, co se stalo před vznikem vesmíru, je totéž, jako se ptát na bod na Zemi o souřadnici 91 stupňů severní šířky, není to zkrátka definováno. Místo toho, abychom říkali, že vesmír byl stvořen a že možná jednou zanikne, bychom měli jen říkat: Vesmír je.“

„Chci rozezvučet vesmír.“

„Ať jsi kdokoli a děláš cokoli, když něco doopravdy chceš, je to proto, že se toto přání zrodilo v duši Vesmíru. Je to tvé poslání na Zemi.“

„LÁSKA, JAKOU SI ZASLOUŽÍTE
Ze všeho nejvíc toužíme po tom být viděni.
Být drženi v prostoru bezpečné, neposuzující, všeobjímající přítomnosti,
být viděni milujícíma očima.
Být viděni - to je zároveň i to, čeho se nejvíc bojíme.
Víc než smrti. Děsíme se pronikavého důvěrného pohledu.
A zároveň po něm nejvíc toužíme.
Ukázat sebe sama vyžaduje tolik odvahy!
Sundat masku, zvlášť ve chvíli, kdy se cítíme nejhůř.
Sundat v takovou chvíli masku, (která nás přitom stejně jenom dusila), a říct, "Podívej! Podívej! Tady jsem, světe!"
Dovolit si být viděn,
ještě než se na to budeme cítit připraveni.
Když se cítíme nejvíc prohnile, špinavě, nejvíc uboze a nezvladatelně, nejvíc nudně, zmateně, opuštěně, zlomeně, smutně, naštvaně nebo bolavě… dovolit si být viděn právě tak.
V tomto bolavém, ostudném místě.
Nechat do něj proniknout světlo.
Vyjít z úkrytu a pozvat druhé do svého "soukromého" světa.
Dovolit, aby byli svědky našeho autentického bytí.
Pustit je za žalostně marnou ochrannou vrstvu, které říkáme "osobnost".
Říct, "Podívej! Podívej, příteli. Tady jsem!"
Podstupte riziko být milovaný.
Ano, to riziko, že budete odmítnuti.
Možná i riziko, že budete znovu zahanbeni, že se vám znovu vysmějí, poníží vás.
Riziko, že se na vás budou dívat jako na někoho, kdo selhal. Jako na špatného, zlomeného, škaredého, nebo slabého.
Ale riziko být milovaný?
Ano. Podstupte to riziko ještě dnes, protože život je krátký a potlačovat vaše přirozené já vás stojí tolik sil. Dovolte, abyste byli viděni ve své syrové kráse. Vaše zranitelné já. Vaše já bez falešné ochrany, bez odpovědí, bez vědomostí experta. Vaše nedokonalé já.
Neboť ten nejhlubší stud může být uzdraven jen ve světle lásky. Vaše nedokonalosti po celou dobu toužily po doteku vědomí tak jemného, že by pod ním našel sám sebe celý vesmír.
A tak se odevzdejte objetí milujícího přítele.
Který vás bude držet.
Ve vaší nahotě, odhalenosti, nedokonalosti.
Hodni lásky.
Takoví, jací jste.
To je láska, jakou si zasloužíte.
Lidská láska, která je i láskou Boží.
Láska, která vás něžně omývá, když se cítíte nejvíc zahanbeni, vyděšeni, nejvíc ztraceni. Když se cítíte docela maličcí.
Obrovská láska, která vás drží.
Nikdy se nespokojte s ničím menším.“

„Skutečným milencem je člověk, který vás může nadchnout tím, že políbí čelo nebo se usmívá do očí, nebo jen zírá do vesmíru.“

„Touha dobýt vesmír je nesmyslná - vesmír je přeci v každém z nás.“

„Když ležíš v posteli a jsi nemocný, svět funguje dál svým vlastním tempem. Neptá se tě, zda může nebo zda s tím ty souhlasíš. Když se vrátíš z dovolené nebo ze zahraničního pobytu domů, život se zde nezastavil, vše pokračuje přirozeně dál, ani tě nepotřeboval k tomu, aby fungoval. Vše se děje automaticky, jakoby to řídila neviditelná síla podle jakéhosi záměru. Když jdeš spát, lidé na jiných místech planety se baví, pracují nebo odpočívají, nepotřebují k tomu tvé požehnání. Stromy rostou, květiny kvetou, příroda prochází jednotlivými ročními obdobími. Pokud bys usnul na několik dní, nic by se v tomto přirozeném procesu nezměnilo. Vše se děje bez tebe, a s tebou si to hraje tak, jak je napsáno ve vesmírném scénáři. Až zase jednou budeš chtít ovládat ze své přední pozice – ze své role okolnosti a podmínky kolem sebe, vzpomeň si, že tvé snažení Vesmír bere v potaz stejně tak, jako by se nechumelilo. Chumelit se totiž bude, až se rozhodne Vesmír – Vědomí - kosmický architekt.“

„Má práce ukazuje jen to, že nemusíme přijímat představu vesmíru, který vznikl jako výsledek Boží myšlenky. Ale pořád zbývá otázka, proč se vesmír vůbec obtěžuje existovat. Chcete-li, můžete definovat Boha jako odpověď na tuto otázku.“

„POHLÉDNOUT ŽIVOTU DO TVÁŘE
V jednu chvíli, když přestaneme běhat za svými běžnými rozptýleními a závislostmi; zážitky a substancemi, které nám zlepšují náladu; a za lidmi, kteří dovedou přehlušit naše vlastní tělesné pocity; zjistíme, kolik je v našem nitru zatracené úzkosti. Zjistíme, že jsme celý život utíkali před úzkostí. Jenže nic z toho, co jsme udělali, nás jí nezbavilo.
Co teď?
Zdá se, že tato úzkost je nedílnou součástí existence. Nevychází z ničeho, co jsme zažili v minulosti. Znepokojivé otázky bublající těsně pod povrchem, otázky, které by mohly probouzet nechtěné pocity.
Kdy zemřu? (A já vím, že jednoho dne zemřu.)
Když zemřou mí nejdražší? (A já vím, že jednoho dne, možná že brzy, zemřou.)
Onemocním? Onemocní moji blízcí? Přijdu o práci? O peníze? Stane se něco, co nebudu moct ovlivnit? Stane se to někdy záhy? Jak se mohu chránit před tím, co nemohu předvídat ani ovlivnit? Jak můžu vědět, co nelze vědět?
Příteli, je toho tolik, co je mimo naši kontrolu. Někdy jsme tak maličcí, tak zranitelní, jako dítě toužící po hlubokém ujištění, že všechno bude v pořádku.
V průběhu věků nám duchovní učitelé připomínali, jak hluboká pravda spočívá v poznání, že nad životem nemáme žádnou kontrolu. Život je příliš ohromný na to, aby jej mohla lidská mysl pochopit, natož ovládat. Můžeme zdánlivě ovládat to, co můžeme zdánlivě ovládat; ale zbytek je v rukou Boha, Vesmíru nebo jakkoliv chcete nazývat Nepojmenovatelné.
Zůstaňme na okamžik s touto existenční úzkostí. Nechme ji prosáknout svou zvídavou pozorností. Dýchejme do středu této úzkosti jako čerstvě narozené dítě (protože právě tak dítě dýchá). Naslouchejme jí. Jděme se s ní projít. Pečujme dnes o ni. Nezkoušejme ji utišit nebo od ní utéct, tím jen získá víc moci.
Pomalu a jemně se nořme do vlastní bezmocnosti jako do teplé koupele po celodenní pouti.
Do menší či větší míry může být vše mimo kontrolu, ale dobrá zpráva je:
Naše bezmoc může být branou k hlubšímu odevzdání.
Ve středu naší úzkosti můžeme nalézt větší pokoj a sílu, odvahu pohlédnout životu do tváře a jít dál - třesoucí se, ale nebojácní.“

„Poznej člověka a poznáš celý vesmír.“

„Příroda je dílo vesmíru, umění však dílem člověka.“

„Jakmile budete následovat vaše srdce, vesmír se spojí, aby vám pomohl.“

„Za vším, co je na světě neobyčejné, vězí něco tragického. Vesmír musí mít porodní bolesti, aby mohl vykvést nejnepatrnější kvítek.“

„Důvěřujte vesmíru, když dojde ke změně ve vašem životě. Změna znamená, že přijde něco většího!“

„Kdybyste věděli jen o velkoleposti 3, 6 a 9, měli byste klíč k vesmíru.“

„Autor má být ve svém díle obsažen jako bůh ve vesmíru: všudypřítomný a neviditelný.“

„Můj cíl je prostý. Je to úplné chápání vesmíru. Proč je takový, jaký je a proč vůbec existuje.“

„Podle moderní astronomie je vesmír konečný. To je příjemné zjištění – především pro lidi, kteří si nikdy nemůžou vzpomenout, kde nechali věci.“

„Pokud se mi podařilo nějak přispět k našemu pochopení vesmíru, jsem šťastný.“

„Můžeme doopravdy, poznat' vesmír? Božíčku, je už tak dost těžké vyznat se v čínské čtvrti…“

„Vesmír vždy stojí při nás, když jdeme za svými sny, jakkoli hloupé by se mohli zdát. Jsou to naše sny a jen my víme, jakou cenu za ně platíme.“

„Jakmile se rozhodnete, vesmír se spojí, aby se to stalo.“

„Nevěřím ve "správnou osobu, špatný čas", vesmír nelže. Správná osoba přijde v perfektní době.“

„Jsme jen pokročilé plemeno opic na menší planetě velmi průměrné hvězdy. Můžeme však pochopit Vesmír. To z nás dělá něco velmi zvláštního.“

„Láska je duší světa, je harmonií vesmíru.“

„Kdyby záleželo na mně, vůbec by se už nemuselo rozednít. Země by mohla opustit svou oběžnou dráhu a odplout do věčné noci vesmíru, ze všech stran obklopená hvězdami. Měsíc bychom možná vzali s sebou, jeho bledý srpek ční na obloze jako odstřižený nehet.“

„Sex je mystika vesmíru.“

„Existuje jediný koutek ve vesmíru, který můžeš s jistotou zlepšit a to jsi ty sám.“

„A co jsem, když se posuzuji z hlediska vesmíru…?“

„Vesmír, ve kterém žijeme, nepracuje s pojmy zasloužit si a nezasloužit si. Nikdy nešlo, nejde a nepůjde o to, zda si něco zasloužíte. Je to absolutně předem dáno. Nikdy nebyla, není a nebude doba, kdy si nezasloužíme lásku a štěstí. Zasloužíme si všechno, co kdy chceme, přímo v ten okamžik, kdy to chceme. Důvod, proč v životě nedostáváme, co chceme, nemá vůbec nic společného s tím, zda si to zasloužíme. Jde o to, zda věříme, že si to zasloužíme. Jde o to, zda jsme vibračně srovnatelným protějškem tomu, co chceme. Vesmír nás miluje víc, než si umíme představit, a funguje přísně podle zákona přitažlivosti. Tento zákon praví, že v hmotném světě si můžeme přitáhnout pouze to, k čemu tvoříme protějšek rezonující na stejné frekvenci.“

„Zkuste se přijmout tak, jak jste, vesmír vás stvořil takto z nějakého důvodu, časem si uvědomíte proč.“

„Co dělal Bůh, předtím než stvořil vesmír?“

„Naše konání je přemýšlením vesmíru.“

„Každý hluboký přírodovědec musí mít určitý náboženský cit, protože si nedovede představit, že by ony neobyčejně jemné souvislosti, které odhaluje, promýšlel poprvé sám. V nepochopitelném vesmíru se projevuje nesmírný převažující rozum.“

„Hudba je léčivá síla vesmíru.“

„Jediná myšlenka vyplní celý vesmír.“

„Černá noc vesmíru a ledový oheň magie. Svět uvnitř světa, sen uvnitř snu, kapka v kapce, zrcadlo v zrcadle… - Tanec ve stínech“

„"Pletl jsem si vesmír s hvězdami odrážejícími se na vodní hladině" - Čas opovržení“

„Až obujeme svět, vyletíme raketou do vesmíru obouvat mimozemšťany. A nejlepší by bylo, kdyby měli čtyři nohy.“

„Když začnete být velice čistí a prázdní, tak Vesmír sám začne jednat…“

„Věřím, že vesmír přinese správné lidi a okolnosti do mého života ve správný čas.“

„Nemůžete porozumět působivosti vesmíru, aniž byste věřili, že je za ním je nějaká vyšší moc.“

„Člověk snáze pozná vesmír než svého souseda.“

„Ženy a muži žijí na jedné zemi, a přece každý ponechán sám sobě, bez pomoci! Je tohle lidstvo? Kdo se je odvažoval definovat jedním slovem? Žena, až do dnešní doby otrokyně, zůstávala stále naprosto neznámá a všechny domýšlivé psychologické studie dokazovaly jenom lichost vývodů, které sloužily ničím nepodloženým výmyslům spisovatelů a moralistů. A muž, ani ten nechápal sám sebe; zbaven opory ženy, jež by ho doplňovala, byl nucen sám se probíjet životem, sám se radovat a sám bojovat; zbytečně se zřeknuv spontánního úsměvu, který by mu mohl odkrýt smysl krásy celého vesmíru, zůstával slabý nebo krutý, vždy nedokonalý. Žena i muž, oba dva byli každý jiným způsobem hodni politování.“

„Kdyby se všechny věci a události dařily tak, jak chceme, nebylo by co řešit. Jestliže se ocitneme před nepříjemnými situacemi, které nedokážeme překonat, zachovejme klid. Vesmír dál vskrytu pracuje v náš prospěch.“

„Vesmír je tím nejlepším lékem na smutek, který znám.“

„Nikdy nejsme sami, vesmír vždy někoho pošle.“

„Nikdy nezapomínej na to, že jsi jen malou částí v celém velkém vesmíru“

„Existuje teorie, která říká, že když jednou někdo objeví zcela přesně, nač je vesmír a proč tu je, vesmír v tom okamžiku zmizí a bude nahrazen něčím ještě bizarnějším a nevysvětlitelnějším. Pak je tu ještě jiná teorie, která říká, že se to už stalo.“

„Než jsem ho slyšel mluvit, byl jsem jako každý jiný. Víte, co mám na mysli? Byl jsem zmatený a nejistý, co se týče malých detailů života. Ale teď,“ tvář se mu rozjasnila, „jsem sice pořád nejistý a zmatený, ale v mnohem vyšší rovině, je vám to jasné, konečně vím naprosto jistě, že nemám jasno v základních a důležitých faktech, která se týkají vesmíru.“

„Na jatkách se uřezávají hlavy zvířat, z trupů se stahuje kůže, pářou se břicha. Jak dlouho se ještě bude Bůh dívat na tohle vaše strašné peklo a mlčet? Proč potřebujete tento oceán krve a masa, jehož puch se šíří po celém vašem vesmíru?“

„Vesmír nesoudí; spojí se, abychom uskutečnili svou touhu. Proto bojovník nebojácně zkoumá stíny své duše a snaží se je osvítit světlem odpuštění.“

„Nejskvělejší vzbouřenec je tichý muž, který ví, jak všechno skončí, a přece ho těší dýchat dál. Jen mysl nemůže zemřít a usměvavá mysl věčně čeří prázdnotu vesmíru.“

„Lidi do sebe cpou pitomosti, stará melodramata přešitá na moderní fazónu, obrázkové idyly a utahané romance, aby se nezalkli ze samých továren, elektroniky, or-ganizace práce, cest do vesmíru a politiky bloků. Je to protiváha. Je to hradba proti beznaději, do které by se musel lidský rod propadnout, kdyby si uvědomil, co udělal ze světa, který mu daroval Bůh.“

„Všechno, co vidíte, slyšíte nebo jakýmkoliv způsobem vnímáte, je charakteristické pro vás. Vy si vytváříte vesmír podle toho, jak ho vnímáte, takže všechno ve vesmíru, co vnímáte, je charakteristické pro vás.“

„Bezděky začal objevovat Boží přítomnost ve všem, co dělal. Každý stůl, který vyráběl, každá židle, kterou vyřezával, mu umožňovaly pochopit, že život je posvátný a že i maličkosti jsou důležité pro proměnu Vesmíru. Jeho řemeslo se mu stalo hlavním učednictvím, nic nebylo zbytečné a každý okamžik v sobě měl věčnost s Stvoření.“

„Není nic v tomto vesmíru, co by se nedalo vysvětlit. Časem.“

„Vše ve vesmíru má rytmus. Vše tančí.“

„Vesmír je nekonečný a realita zřejmě překoná veškeré naše představy.“

„Bůh je Velký Hudebník, vesmír překrásný spinet, my jsme pokorné klávesy.“

„Můj přítel, filosof Jaques Monod, mluvil často o nahodilém charakteru vesmíru. Věřil, že všechno v životě se děje náhodou, snad jen s výjimkou jeho snídaně, kterou mu podle jeho názoru téměř určitě připravovala hospodyně…“

„Vesmír je náhodný, morálně netečný a nepředstavitelně krutý.“

„Vesmír je nekonečný. Každý má právo myslet si, že je jeho středem.“

„Pro NASA je vesmír stále vysokou prioritou.“

„Neboť člověk není to nejlepší ve vesmíru.“

„Bylo to asi takhle: Na počátku byl stvořen vesmír. Spoustu lidí to naštvalo a většinou se to považovalo za chybný krok.“

„Člověk řekl vesmíru:
"Pane, já existuji!"
A vesmír odvětil:
"Tato skutečnost mě ale k ničemu nezavazuje."“

„Jste tady, abyste pomohli naplnit božský smysl vesmíru. Tak důležití jste!“

„Vesmír skrz nás pozná sám sebe.“

„Vy sami, stejně jako kdokoli v celém vesmíru, si zasloužíte lásku a náklonnost.“

„Víš, jak funguje vděčnost?
Když daš najevo, že máš nedostatek, vesmír ti ukáže, jak si vážit maličkostí.“

„Vděkem naplněné srdce je otevřené bohatým požehnáním vesmíru.“

„Vždy pamatujte: Vesmír od vás nikdy nic nepřijme bez záměru nahradit to něčím lepším.“

„Lidské bytosti činí život tak zajímavým. Podařilo se jim vymyslet nudu ve vesmíru plném zázraků.“

„Že je někdo duchovní, ještě neznamená, že je naprosto odevzdaný své víře a neužívá si života. Naopak, umí si užívat toho, co mu život přináší, ať už jde o cokoli. Vše je dar z vesmíru a vše je vyzvou. Jde o to vnímat, jak stinnou stránku, tak i světlou stránku života. Být v souladu. Obojí je totiž naší součástí.“

„Vesmír je krásný, černý a nekonečný ale zkuste ho aplikovat na plátno.“