Citáty na téma chápání

Sbírka citátů na téma chápání, život, svět, lidé.

Citáty na téma chápání

„Můj cíl je prostý. Je to úplné chápání vesmíru. Proč je takový, jaký je a proč vůbec existuje.“

Stephen Hawking (1942–2018) britský teoretický fyzik zabývající se vznikem vesmíru

O vesmíru

Citát považujeme za podezřelý, nemáme důkazy podporující autorství

„Nejúčinnějším způsobem, jak zničit lidi, je popřít a zničit vlastní chápání jejich historie.“

George Orwell (1903–1950) anglický spisovatel a novinář

O historii, O lidech

„Ateistické chápání světa vede k prázdnosti duše a ke sklonům k sebevraždě.“

Vladimír Sergejevič Solovjov (1853–1900) ruský filozof

Zdroj: [Losskij, N., 2004, Dějiny ruské filosofie, Refugium, Olomouc, 131]

O sebevraždě, O světě, O duši

„Dožijete se hrůz způsobených člověkem mimo vaše chápání.“

Nikola Tesla (1856–1943) vynálezce, fyzik a elektroinženýr

Zdroj: https://cz.pinterest.com/pin/23081016829497292/?nic_v2=1a6sNxLYP

„Člověk bývá tak sebevědomý, jak je omezeno jeho chápání.“

Alexander Pope (1688–1744) anglický básník 18. století

Varianta: Člověk bývá tak sebevědomí, jak je omezeno jeho chápání.

O sebevědomí

„Porozumění psanému slovu a chápání literatury nebo jakéhokoli druhu umělecké tvorby je naprosto nezbytným prvkem slušné společnosti. Proč si myslíš, že nacisti ze všeho nejdřív pálili knihy?“

David Nicholls (1966)

O literatuře, O porozumění, O knihách

„…Jde o to, aby se lidské chápání a cítění spíše posunulo k hranicím anarchistických myšlenek spojených s co největším odstraněním té techniky, která jakýmkoli způsobem může závažněji poškozovat životní prostředí. Jde o dlouhodobý proces, který je ale nutné v nejbližších chvílích zahájit. Je jedno, jestli si jeho nositelé budou říkat anarchisté, komunisté, primitivisté nebo třeba puntíčkovaní chrobáci…“

John Zerzan (1943) americký anarchista, filozof a spisovatel

Zdroj: puntičkovaní chrobáci https://puntickovanichrobaci.noblogs.org

O myšlenkách, O životě

„Já však původ vidím v uctívání učení- uctívám les, který mi dá dřevo pro stavbu domu, zahřeje v zimě, skrývá potravu. Uctívám zvěř protože mi dává maso, kožich aj, uctívám šelmy pro schopnosti lovu. Uctívám moře pro moře ryb atd atd atd.
Čas plyne a lidé usazení v místě, mají čas přemýšlet nad mementem jednoduchých otázek jako jsou, proč, kvůli čemu, jak atd. Svět dostává pozemské hranice a člověk hledí vzhůru, noc co noc pozoruje hvězdy, planety, každé ráno uctívá slunce, které nese život a večer nechá zemi spát. Už jen krok zbývá k vyznávání bohů.
Pohádky a příběhy které si lidé generačně předávali a mísili k nim nové, brzy opomněli na původce a hle vznikla božstva. Bůh tedy znamená vědět a propagace i znásilňování druhých svými božstvi je dle mého názoru nejvíc stupidním počinem v historii lidstva. Je to jako by se sešli jednotliví kuchaři ze všech koutů světa a hlásali, že právě jejich kuchařka (kniha) je ta jediná správná a pokud nepřijmeš tato slova, mám ve jménu spisovatele mojí knihy právo tě donutit přijmout mou knihu za vlastní i za cenu, že tvou knihu spalím a zabiju každého kdo tvou knihu četl, vlastní či zná její obsah. Některá náboženství jsou jsou k druhým tolerantní, ale pokud přečtěte vše, co se o daném náboženství píše, zjistíte že pravá příčina je v aroganci a v opovrhování náboženstvích jiných.
Co mi z toho tedy vyplývá? Náboženství je stupidní přežitek a špatného chápání významu slova Bůh, tedy vědět. Přijde mi, že na téhle planetě neví už nikdo nic a je úplně jedno, že se píše rok 2016 neboť inelekt lidstva zamrzl již dávno a není cesty ven.
Pro mě tedy Bůh je výsměchem pravému významu slova a dokud to lidstvo nepochopí nikdy se neposune vpřed a možná lépe ať vyhyne…“

Martin Mars

O cestě, O historii, O rybách, O učení

„Radost nám propůjčuje křídla. V čase radosti je naše síla živější, náš intelekt bystřejší a naše chápání méně omezené. Tehdy je pro nás zřejmě lehčí měřit se se světem a zjistit, k čemu se nejlépe hodíme.“

Abdu’l-Bahá (1844–1921) syn Bahá'u'lláhova a vůdce Bahá'í Faith

O síle, O světě, O radosti, O čase

„Všichni lidé usilují nejen snížit vynikajícího člověka na úroveň svého vlastního chápání, ale dokonce se pokoušejí srazit ho k sobě pod nohy do onoho lepkavého bláta, které sami nadělali a pak ho pojmenovali všedním životem.“

Maxim Gorkij (1868–1936) ruský spisovatel

O lidech, O životě

„Mozek je jako sval. Když je používán cítíme se velmi dobře. Chápání je radostné.“

Carl Sagan (1934–1996) americký astrofyzik, kosmolog a pedagog

„Normu lze interpretovat dvěma způsoby: 1. V rámci měnícího se světa, 2. v rámci neměnícího se světa. Oba světy udržuje Konstanta - Zákon. Konstanta měnícího se světa je Konstanta Absolutní a Věčná. Díky tomu je Vnější svět bez počátku a konce („teď a tady“), kde v každičkém okamžiku Dva jsou Jedním. Je to nejvyšší Síla každé individuální bytosti (latinsky individus/angl. indivisible = „nerozdělitelní-dva“), Svobodná vůle, s jejíž pomocí se můžeme rozhodnout nechat se unášet Věčně trvajícím přítomným okamžikem. Uskutečněním Seberealizace („Já jsem“) se Nejvyšší Síla stává úplnou. Protože jsme byli obdařeni Svobodnou vůlí, naše Já (nejbližší Stvořiteli uvnitř nás) se může rozhodnout stát se Vědomým ve vnějším nebo vnitřním světě. Když se rozhodneme prožít zkušenost vnějšího světa, překrývajícího vnitřní, pak se Chápání konstanty musí změnit, protože změna se nemění. Uplatněním deduktivního přístupu, který pojetí konstanty může změnit v nekonstantu (v zákon, který lze změnit), se „Já“ může „externalizovat“ (projevit ve vnějším světě). Řád vnějšího světa pak musí být stanoven jako neměnný. Jinými slovy, ve vnějším světě ZMĚNA představuje NORMU (zde Změna = Absolutistický vládce, VLÁDA), která musí být pojata jako kontrast k normám Neměnného, Konečného světa, což způsobuje, že jeho zákony podléhají korupci. To vysvětluje extrémní snahy uvěznit lidi ve svěrací kazajce svazující tělo, mysl a duši. Nejkrajnějším případem těchto snah je klonování člověka k obrazu iluzorního boha. Tento „bůh“ odráží zákony, které jsou třeba k tomu, aby udržely svět ve sféře iluze, kde se používají peníze k vnucování iluzorních názorů na hodnoty a existenci samotnou. Navíc, k udržení člověka v sekundárním řádu, je třeba „externalizované, navenek projevené Já“ držet v ILUZI, která je pod kontrolou konstanty - vlády (prosazující vnucený zákon), poskytující lidem „jistotu“. Hlavní náplní dnešní demokracie proto je, učinit normou zákony a řád umožňující KORUPCI. Milióny lidí už akceptovaly jako svou vládu zkorumpované politiky (které si sami zvolili). To jenom dokazuje, nakolik člověk ztratil spojení se středem ve svém NITRU. „Nový světový řád“ dokáže pokračovat v systematickém vytváření a udržování této normy jedině díky našemu STRACHU, že nebudeme součástí jeho zkorumpovanosti. Stručně řečeno: Pokud se korupce nestane normou, „nový světový řád“ nemá šanci přežít. Je opravdu umělý, jak ukazuje následující posloupnost jeho vývoje: 1. Umělé zákony, 2. Umělé potraviny, 3. Umělý systém léčení, 4. Umělé orgány, 5. Umělí lidé, 6. Umělý vesmír, 7. Umělý bůh. Zaměřování se na umělého boha začalo s příchodem náboženství, které nahradilo Jediný zákon Stvořitele zákony vyžadujícími instituci nebo vládu schopnou prosadit sekundární zákony. Tak vznikl „nový světový řád“ vytvářející „mírové války“ a veškeré druhy TERORISMU. A tak dochází k DOBROVOLNÉMU odhalování lží a všech druhů korupce, aby byl člověk nucen přijmout korupci jako normu. Zákony se hromadí, aby lidstvo uvěznily v dobrovolně vytvořené svěrací kazajce. „Co je tohle za zákon?“, „Svolejme demonstraci!“, „Napište svému poslanci“, „Podepište tuto petici“ - to všechno je jen ŠAŠKÁRNA! Staly se z nás ovce. Vidíme řezníka přímo před sebou, ale přesto jdeme pořád stejným směrem. Vidíme, že loď se potápí, ale držíme se na ní, dokud nás vzdušný proud nesmete dolů. Cožpak jsme úplně ztratili odvahu hledat spásu v Nekonečném Oceánu, jehož Mikrokosmem jsme? Dokážeme ještě vůbec MYSLET?“

Roy Littlesun (1934) Stařešina kmene Hopi

kniha Revoluce Jednoho srdce

O síle, O vůli, O šanci, O pomoci

„Existuje i další forma pokušení, jež skýtá ještě větší nebezpečí. A tím je nemoc zvaná zvídavost … Právě ona nás vede k tomu, abychom zkoušeli a objevovali tajemství přírody, tajemství, která leží mimo naše chápání, která nám nic nepřinesou a která by člověk nikdy neměl toužit poznat.“

Aurelius Augustinus (354–430) raně křesťanský teolog a filozof

Přisuzované
Zdroj: FREEMAN, Charles. The closing of the Western mind: the rise of faith and the fall of reason. New York: Knopf, 2003, s. vii. ISBN 1-4000-4085-X. Citováno podle DAWKINS, Richard. Boží blud: přináší náboženství útěchu, nebo bolest?. Z angličtiny přeložila Zuzana Cabajová. Praha: Academia, 2009, s. 156. ISBN 978-80-200-1698-0.

O lži, O tajemství, O nemocích, O přírodě

„Každý primitiv nenávidí vše, co přesahuje hranice jeho chápání.“

Roman Skružný (1932–2004)

„Kristus je v Bohu natolik skryt přirozenému tělesnému chápání, že nemůže být nikým spasitelně poznán, leč jim Jej zjeví Bůh Otec sám.“

John Bunyan The Pilgrim's Progress

Originál: (en) Christ is so hid in God from the natural apprehensions of the flesh, that he cannot by any man be savingly known, unless God the Father reveals him to them.
Zdroj: BUNYAN, John; SCOTT, Thomas. The Pilgrim's Progress: From this World to that which is to Come. Delivered Under the Similitude of a Dream. S. 196.

O bohu, O Kristu

„Neustále naivně vycházíme z domněnky, že jsme jedinými pány ve svém vlastním domě. Naše chápání si proto musí nejdříve zvyknout na myšlenku, že i ve svém nejintimnějším duševním životě žijeme v jakémsi domě, který má přinejmenším dveře a okna do světa, jehož předměty a obsahy na nás sice působí, ale nepatří nám.“

Carl Gustav Jung (1875–1961) švýcarský psychiatr a psychoterapeut, který založil analytickou psychologii

Osobnost a přenos

O myšlenkách, O světě, O životě

„Existuje nemoc zvaná parlamentní kretenismus, který napadené oběti (poslance) začaruje do vymyšleného světa a otupí je o všechnu soudnost, o všechnu paměť, o všechno chápání drsného vnějšího světa.“

Karl Marx (1818–1883) německý filozof, ekonom

Zdroj: Karel Marx: 18. brumaire Ludvíka Bonaparta (1852; Kapitola V)

O světě, O nemocích

„Poznání chemie - chápání světa.“

Ing. Kamil Březina

O světě, O poznání

„V Evropě se obecně myslí, že by se člověk měl naučit vyjadřovat. To je dobré pro děti a mladé lidi, ale není to dobré pro dospělé. Dospělí by měli být schopni vyjadřovat se a komunikovat se světem, a tak by také měli být schopni svět chápat. Avšak většina lidí opomíjí chápání světa a pouze se snaží vyjádřit se tak, aby svět pochopil je. To je dětinské.“

Kenjiro Yoshigasaki (1951–2021)

O dětech, O lidech, O světě, O dospělosti

„Univerzity jsou všeobecně považovány za vzdělávací ústavy, v nichž jsou – podobně jako na jiných vysokých školách – vychovávány nové generace odborníků. Souběžně s tímto chápáním univerzity docházelo k jejímu rozdělení a rozpadu nejen do různých fakult, ale do kateder a někdy dokonce k úzké specializaci i v rámci jednotlivých kateder (tak tomu je nejvíc na obrovských univerzitách, z nichž se staly fabriky na absolventy a na nichž se zhusta navzájem neznali ani učitelé téže fakulty, ba někdy ani všichni učitelé téže katedry). Univerzita tak přestala být vpravdě univerzitou a stala se spíše diverzitou či pluriverzitou. Samotní univerzitní profesoři nejčastěji považují ideu univerzity jako společenství učitelů a studentů, kteří jsou sjednoceni ve svém usilování o pravdivé poznání veškerenstva jakožto celku, za zastaralou a překonanou.“

Ladislav Hejdánek (1927) český filozof a profesor

Zdroj: Svobodný duch a univerzita, 1989 http://www.hejdanek.eu/digiarchiv.php?id_detail=345

O škole a vzdělávání, O učitelích, O poznání

„Život tzv. "elit" - jejichž jediným cílem a touhou je parazitovat na ostatních - je sám o sobě jasným důkazem toho, jak je jejich chápání života (a jeho smyslu), pokřivené a zpozdilé.“

Kodex Niled48

O životě

„Rozum je jen chápání, rozšířené o fantazii.“

Franz Grillparzer (1791–1872) rakouský dramatik a spisovatel

O fantazii, O rozumu

„Slovo prostě mění způsob vidění nebo chápání skutečnosti. Tak se stává spojencem omylu.“

Stefan Garzyňski

O chybách

„Moudří vědci mají úctu k neukončitelnosti poznání, k rizikům omylů. Znají meze rozumového chápání světa.“

Jiří Pilka (1930–2018)

O světě, O moudrosti, O chybách, O poznání

„Osobně mám za to, že při rozhodování Ústavního soudu často již nepostačuje znalost zákonů, ale že významnou roli hrají i disciplíny jako je filozofie, politologie, sociologie, historie a podobně…. Potřeba takového přístupu ke spravedlnosti bude stále naléhavější, obdobně jako se například ukazuje stále naléhavějším chápání demokracie nejen jako určité formy státu, ale i jako způsobu života.“

Vladimír Čermák (1929–2004) český ústavní soudce, filozof, právník a soudce

Zdroj: [O Ústavním soudu, rozhlas.cz, 2008-04-28, 2011-02-24, http://www.rozhlas.cz/cro6/komentare/_zprava/449517]

O historii, O spravedlnosti, O zákonech, O životě

„Básnický mysticismus je jen pokračováním onoho smyslového animismu v člověku, tříděním destilací a podryvným chápáním, jež se vyvíjí mezi objektem a fantazií. Básník se prostě dostává dovnitř a dále k psychickému bratrství, a to je vzácný případ úplného pochopení, vrcholného sebeuvědomění.“

Wole Soyinka (1934) nigerijský spisovatel

Zdroj: Wole Soyinka na pwf.cz http://www.pwf.cz/archivy/texty/clanky/wole-soyinka-opet-v-praze_8473.html

O fantazii, O pochopení

„V Mahenově vidění světa se neustále střetává dvojí postoj: dějovost a imprese, dojmovost. Rovnováhu mezi nimi nachází Mahen jen výjimečně. Proto se jeho práce jeví jako improvizované, nedokončené, a to je vzdaluje nejednou i dnešnímu chápání krásné prózy.“

Josef Hrabák (1912–1987) český literární historik, literární kritik, literární teoretik a vysokoškolský pedagog

Zdroj: PRÓZA DVACÁTÉHO STOLETÍ OČIMA JOSEFA HRABÁKA, STEPÁN VLASÍN http://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/104903/V_BohemicaLitteraria_07-2004-1_8.pdf

O světě

„Vzkaz holocaustu křesťanské teologii je, že ať to církev stojí cokoli na jejím chápání sebe, musí konfrontovat ideologie implicitní v její doktrinální tradici, odpojit se od ideologických deformací a konvertovat k pravdě.“

Gregory Baum (1923–2017) kanadský katolický teolog

z díla Christian Theology after Auschwitz
Originál: (en) The message of the Holocaust to Christian theology, as I see it, is that at whatever cost to its own self-understanding, the church must be willing to confront the ideologies implicit in its doctrinal tradition. We must be willing to sever ourselves from the ideological deformation, whatever they may be, even if we do not know as yet how to formulate the positive content of God's revelation in Jesus Christ, even if we must live with a few question marks for a while.
Zdroj: [Kraus, Benjamin, Kapitola 31. Holocaust jako křesťanské selhání, ceskapozice.cz, 2011-06-24, 2011-07-23, http://www.ceskapozice.cz/magazin/soumrak-bileho-muze/kapitola-31-holocaust-jako-krestanske-selhani]

O pravdě

„Sekularismus není projevem shovívavosti ani chaosem bez zákonů. Nezavrhuje tradici ani se neobrací zády ke kultuře, jejímu působení a výdobytkům. Taková nařčení nejsou ničím jiným než lacinou demagogií. Sekularismus představuje odlišné chápání člověka a světa, nenáboženské chápání.“

Jizhar Smilansky (1916–2006) izraelský politik

Zdroj: [Amos Oz a Fania Oz-Salzbergerová: Židé a slova, art.ihned.cz, 2015-12-13, 2015-12-15, http://art.ihned.cz/knihy/c1-64974970-amos-oz-a-fania-oz-salzbergerova-zide-a-slova]

O světě, O zákonech

„Umění je fikce, která nám umožňuje rozpoznat pravdu. Přinejmenším tu pravdu, jež je nám předkládána k chápání.“

Pablo Picasso (1881–1973) španělský malíř, sochař, grafik, keramik a scénograf

Zdroj: Český rozhlas 3 – Vltava 26. 10. 2008 v 6.55

O pravdě, O umění

„Málokdy setkal jsem se s člověkem tak všestranného nadání. Čehokoli se dotkl, dělal to znamenitě. Byl výtečný student, ač musil kondicemi pomáhat matce… Ertl byl pronikavá inteligence, stejně schopná soustavné práce vědecké jako širokého uměleckého chápání.“

Hanuš Jelínek (1878–1944) český básník

Zdroj: [Daneš, František, Sto let od narození Václava Ertla, nase-rec.ujc.cas.cz, 1975, 2016-05-10, http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=5866]

O maminkách, O inteligenci

„Máte za to, že Evropané způsobili na planetě větší devastaci než jiné civilizace? Pokud bychom to působení měli kvantifikovat, tak nejspíš ano, ale mimoevropské země to už dnes silně dohánějí. Ale Evropané mají odpovědnost i za to, co se děje mimo Evropu, protože vina je i tam, kde jsme něco zapomněli udělat anebo prostě neudělali, nejen tam, kde jsme sami něco zlého provedli. To je ostatně také jeden z dosud málo doceňovaných evropských morálních vynálezů. Souvisí to velmi hluboce s chápáním svobody: jsme skutečně svobodni jen tam, kde jsme ochotni na sebe vzít vinu i tam, kde jsme sami aktivně a osobně nic nezavinili. Kdo toho není schopen, nemůže být a ani není opravdu svoboden. Svoboda bez odpovědnosti přestává být svobodou a stává se libovůlí nebo svévolí. V tom smyslu jsme my, Evropané, odpovědní za to, že třeba v Africe dnes ozbrojené černé bandy terorizují a přímo masově likvidují jiné kmeny, které považují za nepřátelské: ty zbraně, jichž používají, pocházejí od nás – už jako vynález a technický prostředek, většinou i jako výrobky.“

Ladislav Hejdánek (1927) český filozof a profesor

Zdroj: Perspektiva člověka je svoboda, 2006 http://www.hejdanek.eu/digiarchiv.php?id_detail=253

O osobnosti, O zlosti, O svobodě

„Tento střed jsem označil jako bytostné Já. Intelektuálně není bytostné Já nic než psychologický pojem, konstrukce, která má vyjádřit nám nepoznatelné jsoucno, jež jako takové nemůžeme pochopit, protože přesahuje možnosti našeho chápání, jak to vyplývá z jeho definice. Stejně tak dobře by mohlo být označeno „Bůh v nás“. Zdá se, že začátky celého našeho duševního života vyvěrají nerozuzlitelně z tohoto bodu, a zdá se, že k němu směřují všechny nejvyšší a poslední cíle. Tento paradox je nevyhnutelný jako vždy, když se snažíme označit něco, co leží mimo schopnost našeho rozumu. Doufám, že pozornému čtenáři bylo dostatečně objasněno, že toto bytostné Já má společného s já právě tolik jako Slunce se Zemí. Obojí se nedá zaměnit. Stejně tak málo tu jde o zbožšťování člověka anebo o snižování Boha. Co leží mimo náš lidský rozum, je pro něj i tak nedosažitelné. Když tedy použijeme pojem Bůh, tak tím prostě formulujeme jen určitou psychologickou skutečnost, totiž nezávislost a převahu jistých psychických obsahů, skutečnost, která se projevuje v jejich schopnosti mařit vůli, posednout vědomí a ovlivňovat nálady a jednání. Zajisté je možno pohoršit se nad tím, že by nevysvětlitelná nálada, nervózní rozrušení, nebo dokonce neovladatelná neřest byly do jisté míry manifestací Boha. Byla by však právě pro náboženskou zkušenost nenahraditelná ztráta, kdyby se takové, snad i zlé věci měly uměle oddělovat od řady autonomních psychických obsahů.“

Carl Gustav Jung (1875–1961) švýcarský psychiatr a psychoterapeut, který založil analytickou psychologii

Osobnost a přenos

O náladě, O rozumu, O vůli, O slunci

„Základní význam života a vzdělání je rozšířit hranice chápání a vnímání dotyčného. Nechci, aby zde děti jen přežili deset let učení. Kamkoli půjdou, musí kvést. - Sadhguru (na Isha Vidhya - projektu vzdělání venkovanů)“

Jaggi Vasudev (1957)

O učení, O dětech, O vzdělání, O životě

„Každý z nás musí jednou nabít vědomí, určité uvědomění duše, těla a energie v matricich Emc2(Mention)
Pokud je hloubka taková,že je za hranicemi našeho chápání………….
Tak je pozdě… nevedomost je dar…“

2779095033

O duši

„Dobrá vláda je efektivní vláda dodržující zákony. Špatná vláda je neefektivní vláda, která zákony nedodržuje. Jak by s těmito postuláty mohl kdokoliv rozumný nesouhlasit, to je naprosto mimo moje chápání. A přesto s nimi evidentně nesouhlasí skoro nikdo.“

Curtis Yarvin (1973)

Zdroj: [Americké alternativně pravicové hnutí: rozzlobení bílí muži, a2larm.cz, 2016-11-12, 2017-08-16, http://a2larm.cz/2016/11/americke-alternativne-pravicove-hnuti-rozzlobeni-bili-muzi/]

O zákonech

„Základní význam života a vzdělání je rozšířit hranice chápání a vnímání dotyčného. Nechci, aby zde děti jen přežili deset let učení. Kamkoli půjdou, musí kvést.“

Jaggi Vasudev (1957)

Sadhguru (na Isha Vidhya - projektu vzdělání venkovanů)
Časopis Isha Insights, Jarní edice 2009

O učení, O dětech, O vzdělání, O životě

„Chápáním a potřebou umění se liší člověk od zvířete.“

Frank Towen (1912–1991) český choreograf a tanečník

Z knihy Tomková - Towenová Evženie - Strusková Olga: Frank Towen Život s tancem. Vimperk, Tina 1995. ( s. 125)

O umění, O zvířatech

„Vlastní matkou evropské tragédie v letech 1933 až 1945 bylo důsledné liberalistické chápání demokracie, které ovládlo západní Evropu. Banskobystrický príhovor, 1945“

Laco Novomeský (1904–1976) československý člen Slovenské Národní Rady, člen československého Národního shromáždění, básník, novinář a …

O politice
Originál: (sk) Vlastnou matkou európskej tragédie v rokoch 1933 až 1945 bolo dôsledné liberalistické chápanie demokracie, ktoré ovládlo západnú Európu.
Zdroj: PERNÝ, Lukáš: Kultúrna revolúcia Laca Novomeského. Bratislava : Spoločnosť Ladislava Novomeského, 2017

O maminkách, O demokracii

„Bohužel, bída je všude. Na Zanzibaru jsme měli omezené chápání toho, co to znamená být Britem: znali jsme jen úředníky a četli jsme, co nám dali ke čtení. V kontextu kolonialismu vidíte jen to, co kolonizátoři chtějí, abyste viděli, iluzi, kterou chtějí projektovat. Ignorovali jsme třídní rozdíly, nerovnost a chudobu, které existují i ve Velké Británii.“

Abdulrazak Gurnah (1948) tanzanský spisovatel oceněný Nobelovou cenou

Originál: (es) Por desgracia, la miseria está en todas partes. En Zanzíbar teníamos una comprensión limitada de lo que significaba ser británico: sólo conocíamos a los funcionarios y leíamos lo que nos daban de leer. En un contexto de colonialismo solo ves lo que los colonizadores quieren que veas, la ilusión que quieren proyectar. Ignorábamos las diferencias de clase, la desigualdad y la pobreza que también existen en el Reino Unido.
Zdroj: [RASTELLI, ALESSIA, Abdulrazak Gurnah, Nobel de Literatura 2021: "Es una tragedia que no lleguen las vacunas a África", elmundo, 2022-01-01, 2022-01-02, https://www.elmundo.es/cultura/literatura/2022/01/01/61cc89f6e4d4d8cc598b45af.html]

O čtení