Citáty na téma místnost

„Matematik je slepý člověk v temné místnosti hledající černou kočku, která tam není.“

„Nezáleží na tom, kde jste, jestli čtyřista metrů daleko, nebo přes půlku světa. Tím nejdůležitějším vždycky budou lidi v téhle místnosti… tady a teď!“

„Zločinec byl zmučen - zavřeli ho na 36 hodin do místnosti s pojišťovacím agentem.“

„Všechny problémy lidstva pocházejí z naší neschopnosti posedět tiše o samotě v místnosti.“

„Už jste někdy vstoupili do místnosti a zapomněli, proč tam jdete? Mám dojem, že psi tohle dělají celý život.“

„Pravděpodobnost, že, když vstoupíš do temné místnosti, strčíš prsty do zásuvky pokoušeje se rozsvítit, je dvojnásobně vyšší než, že se tak nestane.“

„Všichni jsme někdy prožili celé dny a týdny bez jediného láskyplného projevu svých bližních. V takových obdobích musíme víc zatopit a snažit se osvětlit temnou místnost, v níž se proměnil náš život. Dokážeme-li milovat, budeme také s to lásku přijmout; je to jen otázka času.“

„Všichni ustavičně ztrácíme něco důležitého… Důležité šance a možnosti, city, které se nedají ničím nahradit. To už je jeden ze smyslů lidské existence. Ale někde ve svých hlavách, aspoň já myslím, že v hlavách, máme každý takový malý pokojík, kam ukládáme vzpomínky na všecky ty ztracené věci. Takovou nějakou místnost s regály, jako máme tady v knihovně. A v jednom kuse vyplňujeme katalogizační lístky, abychom se ve své vlastní mysli ještě vůbec vyznali. Musíme v té místnosti zametat, větrat, vyměňovat květinám vodu. Jinými slovy: žiješ pak na věky ve své osobní knihovně.“

„Líbí se mi nějaké reakce, které můžu sklidit za svou hudbu. Prostě něco, co přinutí lidi přemýšlet. Tím myslím, že když umíš přimět místnost plnou opilých, tuhých lidí k probuzení a přemýšlení, pak něco děláš.“

„Při dotazování se povzneste nad pocit, že můžete působit dojmem nejhloupějšího člověka v místnosti.“

„Malá naděje není kapka v moři, ale hořící svíčka v temné místnosti.“

„My vidíme ve státě instituci, která byla v historii lidských společností proto zřízena, aby zabraňovala přímému mezi lidmi, aby překážela rozvoji místní a individuelní iniciativy, aby rozbíjela stávající svobody, aby bránila novému jejich rozkvětu - a to vše proto, aby podřídila masy menšinám………. Ano, smrt - nebo jaro! Buď stále stát, ničící individuelní a místní život, zmocňující se veškerých oborů lidské činnosti, vyvolávající války a vnitřní boje o držení moci, povrchní revoluce, které pouze zaměňují tyrany a na konec této evoluce nevyhnutelně - smrt! Nebo na kusy rozbité státy a nový život znovu počínající v tisících a tisících středisek na zásadě vytrvalé iniciativy jedince a skupin, na zásadě volné dohody.“

„Když jsem otevřel dveře, bylo mým prvním dojmem, že u nás hoří, neboť místnost byla tak plná kouře, že stolní lampa jen matně prosvítala. Když jsem vstoupil, mé obavy se arci rozptýlily, neboť kouř, jenž mě začal rdousit a způsobil mi záchvat kašle, byl čpavý dým silného hrubého tabáku. Za namodralým mrakem jsem nejasně rozpoznával mlhavé obrysy Sherlocka Holmese.“

„Jestliže v cizině odmítáte místní stravu, neberete na vědomí zvyky, bojíte se náboženství a vyhýbáte se lidem, měli byste raději zůstat doma.“

„Týden táborového života stojí za šest měsíců teoretické výuky v zasedací místnosti.“

„Morpork vypadal jako dvojče dehtové jámy. Nebylo mnoho věcí, které by mohly z Morporku udělat horší místo, než jakým už byl. Tak například přímý zásah meteoritem by se dal z určitého hlediska brát jako zušlechtění místní krajiny.“

„Slzy v očích padají dolů
Tiše v místnosti samotou řvou
Skrývat bolest je těžký úkol
Tak nahoď síly projdi měsíc
Jen ten svítí když přemýšlíš“

„Vy si myslíte, že ten kdo je malý a slabý, nic nedokáže a nikdy nemůže vyhrát? Tak to jste asi nikdy ještě nespali v jedné místnosti s komárem“

„Fragmentace, indiviulizace a izolace jsou novou skutečností. Všichni známe spoustu lidí, ale cítíme se sami. Lidé jsou sami i v přeplněné místnosti.“

„Když to bylo možné, snažil jsem se spát u místních - každá rodina má svůj úžasný příběh, atmosféru, vůni domova - a taky jídlo a sprchu.“

„Hans nedokázal potlačit úsměv, který se mu vkrádal do bolestné grimasy. "To by se mi líbilo, pane četaři." odpověděl. Boris Schipper dokouřil. "Aby ne. Máte štěstí, že pro vás mám slabost, Hubermann. Máte štěstí, že jste fajn chlap, a že nejste škrt na cigarety." Ve vedlejší místnosti zatím chystali sádru.“

„Jedním ze znaků globalizovaného světa je to, že v obraně před ním nalézáme místní sýry a malé pivovary, věříme na léčivé rostilny, putujeme k rodovým či národním kořenům a vracíme se do krajin našich předků. (…) Na těchto návratech je sympatické to, že nemusíme do Los Angeles nebo na Kanárské ostrovy, že nám stačí pivovar v Nymburku, zásvětní návrší Zlatého koně či kosmická krajina u Jičína.“

„Mezi manžely probíhaly boje místního významu.“

„Zármutek je něco zvláštního; neubráníme se mu. Je jako okno, které se otvírá o své vlastní vůli. V místnosti je stále chladněji a nám nezbývá než se chět zimou. Ale to okno se pokaždé otevře o trochu méně a jednoho dne se s úžasem ptáme, kam se podělo.“

„Ale potěšení není člověka vlastnit. Potěšení spočívá v tomhle: mít v místnosti ještě jednoho spoluhráče.“

„Každý člověk je při svém příchodu na svět ve stavu celistvosti. Tato čistá energie je světlem velmi podobným našemu slunci. Toto světlo během života, kdy se člověk vyvíjí a zakouší různá traumata, nikdy nenahradí temnota. Světlo nemizí, jen se zakaluje. Práce se stínem je něco jako setření zaprášené vrstvy z okna. Není potřeba pracovat na tom, abyste vytvořili více světla, protože jakmile se z okna setře povlak špíny, světlo začne proudit do místnosti. Odstranili jste to, co ho zatemňovalo.“

„Skutečným křesťanem je ten, kdo může dát svého papouška největší místní drbně.“

„Už dvě desetiletí útočí politici zásadně na druhotné symptomy rostoucí nevole. Bylo snadnější vinu nepřiznat a z jakési pomyslné morální výše odsuzovat údajnou domácí nenávist. Islamofobie se stala ochrannou známkou menšiny, tak jako antidiskriminace. Jenže ta nevinná menšina, co si s sebou přinesla svou kulturu, má často velice vinné kazatele jako Abdul Q. Baksh, zakladatel islámského střediska v Lutonu v bývalé synagoze, který uznává bičování žen, ztrátu ruky za krádež a vyhlašuje smrt židům a homosexuálům. Nic naplat, místní politici na levici každý zásah státu odmítají, nechtějí si poštvat komunitu, která už čítá 20 procent voličů. A tak jsou prokázané projevy nenávisti chráněné, kdežto kritici předem vinni. Jak dlouho bude propast mezi politiky a většinou narůstat? … Humanistický kult lidstva a otevřených hranic si pletou s univerzální etikou a občanskými právy. Levice vidí v imigrantech potenciální voliče, Evropská unie nenávidí národní stát, a mohou mít i jiné důvody. Kde ovšem selhává stát, nastupuje zločin a rozvrat.“

„Zažil jsem,“ píše hrabě, „že chytří lidé mohou zhloupnout, že z moudrých lidí se mohou stát pošetilci, z pravých proroků lháři, z těch, kdo milovali pravdu, lidé falešní. Žádná z lidských ctností na tomto světě není stálá kromě jediné: kromě pravé zbožnosti. Víra nás nemůže zklamat, protože nám na tomto světě neslibuje nic. Opravdově věřící člověk nás nezklame, protože nehledá na světě žádné výhody. Uplatněno na životy národů to znamená: Tyto národy marně hledají takzvané národní ctnosti, které jsou ještě pochybnější než ctnosti individuální. Proto nenávidím národy a národnostní státy. Moje stará vlast, monarchie, byla velkým domem s mnoha dveřmi a s mnoha místnostmi pro mnoho druhů lidí. Tento dům byl rozdělen, rozpolcen, zničen. Nemám tam už co pohledávat. Jsem uvyklý žít v domě, nikoli v kabinách.“

„Pro co nejsnazší porod je nejvhodnější přítomnost jedné zkušené porodní asistentky, která mlčí, sedí v rohu malé teplé a tmavé místnosti a plete. Pletení je totiž podle moderních vědců opakovaná činnost, která snižuje napětí.“

„Na vrcholu si vždy dám místní pivo.“

„Je to často jen otázka nábytku. Pro ženu je těžší zůstat věrnou v pokoji s gaučem než v místnosti, kde jsou jen sedátka.“

„Ženy si pořád vybírají muže, nikdy si nedají pokoj. Vejdou do místnosti, a když je tam pět mužů, začne jim mozek hned pracovat jako mechanický počítač. Označuje dírkami: výběr, druhá jakost, přijatelná partie, uvidím, nepřichází v úvahu.“

„Animátoři jsou jediní filmoví tvůrci, kteří se ocitají v podstatě v božské pozici. Přemýšlel jsem o tom, jak vlastně bůh přišel na to, jak má vypadat Eva. V tom máme my jako tvůrci už určitý náskok a výhodu, protože už můžeme využívat analogie, vidíme už svět kolem sebe. Právě jsem sledoval ženu na druhé straně místnosti, vytvářel jsem si v hlavě možný příběh o ní. Animátoři jsou na tom určitě lépe, než tvůrci hraných i dokumentárních filmů. Můžeme opravdu stvořit celý svůj svět.“

„Musíme mít na paměti, že každý den vedle amerických vojáků umírá nebo zůstává trvale postižených několik desítek místních obyvatel. O tom se dostatečně výrazně v médiích nemluví. Podmínky každodenního života jsou velmi těžké: Chybí voda a světlo, panuje všeobecný strach a nejvyšší cenu za to všechno platí irácké rodiny.“

„Havaj je známá pro své heterogenní složení ras - všichni pracují společně pro obecné blaho a život místních rostlin následuje příkladu.“

„Budoucnost se vám krátí a vy si to uvědomujete. Poslední dobou nemám jiné ambice než psát a být s Johnem. Poslouchám ostatní, jak si povídají o tom, že pojedou na dovolenou nebo tak, a říkám si: O čem to mluví? Mně se vůbec nikam nechce. Moje představa perfektního dne je asi taková: sedím si v místnosti se štosem listů bílého papíru. To je pro mě ráj na zemi. Všechno ostatní je ztráta času.“

„Je to ten jednoduchý zákon, který zná každý spisovatel. Vezme si dva protiklady a postavíte je oba do stejné místnosti. Miluji cokoliv s Cartmanem a Buttersem dohromady, je to skvělé.“

„Na zlomeček věčnosti oběma lodím nic nebránilo ve volné střelbě na protivníka a v tom okamžiku dva různé počítače odstartovaly své palebné plány.
Žádný lidský smysl nedokázal postřehnout, co se odehrálo potom; žádný lidský mozek by si to neuměl přebrat. Vzájemná vzdálenost činila dvacet tisíc kilometrů a řízené střely, lasery a grasery dštily zkázu přes tu miniaturní propast vakua jako rozzuření démoni.
Ahmed zavrávoral, když jeho bočním štítem bez námahy prošel první graserový svazek. Jeho boky byly opatřeny metrovým pancířem z nejtvrdší slitiny keramiky a kompozitu, jakou se člověk doposud naučil odlévat, a přesto se jí graser prodral pohrdavě snadno. Od strašlivé rány se rozlétly obrovské úlomky a vzájemný pohyb lodi změnil to, co by bývalo kruhovým otvorem, v dlouhou zející trhlinu. Paprsek rozpáral bok lodi, jako když vyvrhovací nůž rozpáře žraloka, a z rány vytryskl vířící cyklon vzduchu, trosek a lidských těl.
Ale to byl pouze jeden z osmi takových graserů. Všechny do jednoho zaznamenaly přímé zásahy a na bitevním křižníku nikoho ani ve snu nenapadlo, že by přestavěná obchodní loď mohla nést takové zbraně. Zatímco si zuřivý úder Poutníka s křižníkem pohrával, komunikační obvody zahlcovala kakofonie výkřiků bolesti, šoku i hrůzy a potom se přihnaly řízené střely Q lodě a znovu a znovu křižník probodávaly jednorannými lasery, aby dokončily strašlivé dílo graserů. Zbraňová stanoviště se rozlétala na kusy, výboje bláznivě sršely a kabely syčely, pukaly a explodovaly. Příďová místnost gravitoru vybuchla, když jeden graser zasáhl naplno generátory, a tlaková vlna změnila sto metrů pancéřovaného trupu v pokroucené trosky. Všechny tři fúzní jednotky se automaticky nouzově zastavily a po celé lodi se zavírala vzduchotěsná vrata. Ale v příliš mnoha případech neměla ta vrata v čem zadržovat vzduch, neboť grasery Poutníka se propálily naskrz celým trupem a křižník se převaloval v prostoru jako umírající bezmocný vrak. Ale nezahynul sám. Poutník vypálil o zlomek sekundy dříve než Ahmed - ale jen o zlomeček a na rozdíl od Ahmeda neměl žádný pancíř a žádná hermeticky uzavíratelná oddělení. Byla to obchodní loď, jenom tenká slupka kolem obrovského prázdného prostoru pro náklad, a to nemohla žádná přestavba změnit. Zbraně, které přežily, aby se mohly zakousnout do jeho trupu, byly mnohem lehčí než ty, jež rozpáraly Ahmeda, ale proti tak zranitelnému cíli byly děsivě účinné.
Celý pravobok od přepážky třicet jedna dozadu po přepážku šedesát pět byl na padrť. Prázdné doky LAC se rozlétly jako rozšlápnuté sklenice. Zásobníky dva a čtyři byly roztrhány na kusy, stejně jako všechny výmetnice kromě čísla dva. Šest z osmi graserových stanovišť vybuchlo a prakticky celá jejich obsluha zahynula. Jeden laser se prořízl až k jádru lodě, zničil fúzní reaktor jedna a prorazil palubní vězení, z něhož už Randy Steilman a jeho druhové nikdy neměli vyjít před soud, a další se prořízl až na samotnou velitelskou palubu. Můstek zametla tlaková vlna, přepážky a podélníky se trhaly jako papír a zuřící hurikán vytrhl Jennifer Hughesovou navzdory tlumícímu postroji z křesla a odnesl ji do prostoru mimo loď. Její tělo už nikdo nikdy nenajde, ale na tom sotva záleželo, protože svištící příval atmosféry s ní udeřil o okraj trhliny v trupu a na místě jí roztříštil přilbu. John Kanehama zaječel do interkomu, když ho jako oštěp probodla dlouhá letící tříska slitiny. Staršího seržanta O’Haleyho přesekl vejpůl plochý úlomek, dlouhý jako on sám, a Aubrey Wanderman se pozvracel do přilby, když tentýž úlomek prolétl mezi osazenstvem jeho stanoviště a roztrhal Carolyn Wolcotovou a poručíka Jansena.
Tento výjev z pekla se po obrovském trupu Poutníka opakoval znovu a znovu. Další výbuchy a odletující trosky zasahovaly lidi, které minula palba Ahmeda, jako by se umírající loď mstila posádce za to, do čeho ji přivedla, a HMS Poutník se potácivě převaloval pryč s nefunkčním pohonem, zničeným hypergenerátorem a s osmi sty mrtvými a umírajícími lidmi v rozbitých odděleních.“

„Cestování po světě nabízí zkušenost, která je pokaždé jiná a vpravdě nepřenosná. Poznání, empatie a pokora jsou pak těmi cennými plody. Pro pravdivou výpověď z cest je však ještě třeba strávit čas s místními v jejich obydlích, s jejich pokrmy v kruhu jejich rodin, pěšky prochodit i místa, která nejsou na stránkách reklamních časopisů, navštívit veřejné toalety a běžnou lékařskou ordinaci.“

„Nesnáším stupidní rasismus ať už jakým koliv směrem. Nesnáším skurvenou solidaritu, která zasáhla do rukou přírody a napomáhá k mísení ras, které spolu neměli nikdy žít po boku, neboť historie rozdělila světy do různých časových "sejfů", kde historicky kódy znali jenom místní a sem tam se objevil zloděj, který využil nestřežené chvíle, aby pokradl. Sem tam zradili i místní a za vidinou zisku prodali tajemství svého lidu. Co se do sejfu nevešlo pro nadbytek daného zboží, stalo se výhodným obchodním artiklem. A u toho mělo i zůstat.
Tisíce let touha po přežití tvořila z lidí nejhorší monstra lačnících po krvi, kohokoliv i čehokoliv co jim zkřížilo cestu.
Pak dá se popřemýšlet nad náboženstvím:
Když hledám význam, který je lidem vtloukán do hlav přečtu si toto:“

„Potřeba náboženství se zdá být do lidského zvířete napevno zabudována, chování sekulárních humanistů tuto hypotézu rozhodně potvrzuje. Ateisté jsou obvykle stejně horlivě zaujati jako věřící a zcela běžně jsou intelektuálně strnulejší. Dnes se v Británii stačí pustit do diskuse s náboženskými filozofy, aby člověk rychle zjistil, že jsou v podstatě inteligentnější, vzdělanější a nápadně více volnomyšlenkářští než nevěrci (jak si evangeličtí ateisté stále ještě nemístně říkají). Nepochybně je pro tento stav věcí mnoho důvodů, ale já se obávám, že tu posedlou strnulost sekulárního myšlení vysvětluje potlačení náboženského pudu.“

„Vše, co uděláte správně, se rychle rozšíří a ovlivní každého. Váš přístup může prozářit vaše srdce nebo přenášet úzkost. Váš dech může vyzařovat lásku nebo přinést do místnosti sklíčenost. Váš pohled může probudit radost. Vaše slova mohou vyvolat svobodu. Každé vaše jednání může otevřít srdce a mysli.

DAVID DEIDA“

„Proč se se mnou život vláčí, jako kdybych měl upadnout a už se neprobudit? Proč mám takové nutkání skrčit se u rohu místnosti a plakat? Proč se cítím tak mizerně, i když jsem udělal všechno správně? Proč je to vždy moje chyba? Proč musím přemýšlet, proč nemůžu spát? Proč někoho vůbec miluji? Proč si je pouštím vůbec k srdci? Proč jsem okolo lidí tak zranitelný a ukazuji jim své emoce a slabiny, kterých nakonec využijí?“

„Popelník: nádoba, do které dáváme popel i nedopalky, není-li v místnosti podlaha.“

„Pro nás mladé, kteří jsme únor 1948 neprožili jako osobní zkušenost, je toto datum především historická událost, kdy byla s konečnou platností rozhodnuta otázka politické moci, došlo k likvidaci pozic exponentů buržoazie v politickém životě republiky. Nyní, 30 let po únoru 1948, jsou pro nás mladé ideje Února živou výzvou. Nutí nás především k zamyšlení, kolik toho pro stranu a společnost děláme a kolik jsme schopni udělat. V naší stranické práci je stále co zlepšovat. Stojíme před výročními členskými schůzemi a okresními konferencemi strany, bude třeba se zamýšlet nejen nad výběrem členů do výborů místních organizací, ale i nad celkovou koncepcí práce těchto organizací. Vždyť ruku na srdce, kolik z těchto orgánů a organizací má důkladně rozpracovaný dvou až tříletý plán činnosti? Kolik z těchto místních organizací provádí například důkladnou přípravu kádrů? Stále nevyužívámě všech organizačních forem, které organizační řád předpokládá. Mám především na mysli možnost vytváření odborných komisí a to při okresních a krajských výborech strany. Vždyť tak bychom daleko lépe a kvalifikovaněji a tedy i s větší vahou vystupovali v zastupitelských sborech, členských organizacích Národní fronty i na svých pracovištích.“
(„Únor odkazem i výzvou – Beseda pamětníků Února s nejmladší generací Československé strany socialistické“

„Od svého nástupu do funkce biskupa r. 1965, ale především v letech 1968–1969, jsem byl nepřetržitě ve své činnosti podporován členy Československé strany lidové, především z vašich místních organizací. Nebyla snad jediná větší akce, pouť nebo oslava, kterou by nezabezpečili vaši členové. (…) Mnozí z nich za to zaplatili ztrátou zaměstnání, totalitní režim je vedl jako nepřátelské osoby a StB vykonávala nad nimi dozor. Dvě vrcholné akce protikomunistického odboje – 31 bodů na podporu naší církve a slavný Velehrad 1985 – ukázaly, že členové ČSL stojí za svými ordináři, bez ohledu na to, že vedení ČSL zakazovalo podíl vašich členů na těchto akcích. Iniciativa našich nejlepších členů vedla naopak k podpisové akci proti tehdejšímu vedení ČSL a vyjadřovala přání, aby vaše strana hájila zájmy věřících občanů.“

„Arabské režimy představovaly až doposud problém a zároveň i jeho řešení. Nedostatek svobody, represe a korupce byly pro islamismus živnou půdou, ale zároveň dotyčné režimy proti tomuto fenoménu celkem úspěšně bojovaly. Jsem pesimista, co se týče místních občanů, a optimista z hlediska boje proti terorismu. Myslím si, že vojáci tyto revoluční výbuchy usměrní a nakonec si moc ponechají. To by zaručilo jistou kontinuitu v boji proti terorismu.“

„Zdá se mi, že člověk, který prošel branou smrti a teď už vidí skutečnou velikost a dobrotu Boží – a v jejím světle si promítá zpětně celý svůj život, vidí každý svůj čin v těch nejširších a místně i časově nejvzdálenějších souvislostech po zákonu příčiny a následku a vidí tedy všechny své chyby se všemi jejich blízkými i vzdálenými důsledky – i chyby jiných, zrozené z těchto jeho chyb – ani se nemůže rázem oddat tváří v tvář Bohu věčnému blaženství. (…) Duši otevřenou tomuto poznání musí zachvátit nesmírná lítost, bolestná lítost, která pak trvá tak dlouho, dokud se na mapě zla budou stále ještě objevovat další a další důsledky našich zlých činů. A v tomto očistném ohni lítosti nad kdysi způsobeným a nadále působícím zlem vidím očistec.“

„Za svůj rozvoj vděčí naše město Tomáši Baťovi, který dal základ k místním průmyslovým podnikům.“

„Místní lidé i kultura mají velký humanistický potenciál. Ač je možné, a asi pravděpodobnější, že konzum zvítězí, v tuto chvíli ještě stále není zcela rozhodnuto.“

„Důmyslná metoda vyjádření každého možného čísla pomocí souboru deseti symbolů (každý symbol má místní a absolutní hodnotu) vznikla v Indii. Myšlenka se zdá dnes být tak prostá, že už nevnímáme její význam a nesmírnou důležitost. Její důležitost si lépe uvědomíme, když uvážíme, že byla nedostupná dvěma největším mužům starověku, Archimédovi a Apolloniovi.“

„Dějiny se tvoří právě tak. Mezi dvěma muži v malé místnosti. Zapomeňte na korunovace, na zástupy kardinálů, na pompéznost a davy. Svět se mění přesně takovým způsobem. V ústraní.“

„Mysli globálně, jednej lokálně. Znalosti z celého světa, ale pro místní akci. Každá akce je v daném čase a místě, znalosti se vznášejí nad vším děním v říši myšlenek a koordinují naše akce „shora“. Dochází k deglobalizaci (relokalizací) akce a posiluje se globalizace znalostí.“

„Vlajka Konfederace nereprezentuje otroctví ale místní identitu, životní cestu a respekt před dědictvím.“

„Vždy věc navrhovat posouzením jejího širšího kontextu --- židli v místnosti, místnost v domě, dům ve čtvrti, čtvrť ve městě.“

„Nebuďme nemístně hrdí na vojenská vítězství – připravme vítězství vědecká a ekonomická.“

„Pornografický pohled na lidskou intimní aktivitu je značně zkreslený a matoucí. Ženy se totiž tak lačně na mužský poklopec nevrhají, anatomické rozměry penisu mají daleko do veterinárních parametrů vybraných pornoherců a výstřiky ejakulátu přes celou místnost jsou spíše výsledkem filmových triků.“

„Jakkoli by byla diktatura strany vhodným prostředkem k tomu, aby zasadila ránu kapitalistickému systému (o čemž silně pochybuji), je tato diktatura nicméně škodlivá pro utváření nové socialistické společnosti. Co bezpodmínečně potřebujeme, jsou místní zřízení, místní síly; ale zde nejsou žádné, nikde. Místo toho člověk naráží, kam jen se obrátí, na lidi, kteří nemají ani potuchy o skutečném životě, a kteří se dopouštějí nejtěžších omylů, jež jsou zaplaceny tisíci životů a zpustošením celých oblastí….. Rusko by se muselo - aby zvrátilo nynější stav rozkladu - vrátit k tvůrčímu géniu lokálních sil, který - jak já to vidím - může být faktorem utváření nového života. A čím dříve bude pochopena nutnost této nové cesty, tím lépe. Pak bude lid mnohem spíše ochoten přijímat skutečné sociální formy života. Když ale bude dále trvat nynější situace, stane se samo slovo socialismus kletbou. Leninovi“

„Marketing se dá přirovnat k rozdělávání ohně. I s dobrým podpalovačem zabere pár minut, než se třísky rozhoří natolik, abyste mohli přiložit uhlí nebo polena, a potom ještě nějakou dobu trvá, než se místností začne šířit teplo.“

„Lidský intelekt, tak, jak si jej my představujeme, není nikterak onen, který nám líčil Platón v alegorii o jeskyni. Není právě tak jeho úlohou, aby pozoroval jak míjejí prázdné stíny, jako aby zřel, ohlížeje se za sebe, hvězdu zrak oslňující. Má dělati něco jiného. Zapřaženi jako voli oráčovi do těžké práce, cítíme hru svých svalů a kloubů, tíhu pluhu a odpor půdy: jednati a věděti o sobě, že jednáme, vstupovati ve styk se skutečností a dokonce ji žíti, avšak jen v mezích jejího významu pro dílo, které se dokonává, a pro brázdu, která se táhne, takový jest úkol lidského intelektu. A přece koupeme se v blahodárném fluidu, z něhož čerpáme samu sílu k práci a životu. Z tohoto oceánu života, do něhož jsme ponořeni, vdechujeme ustavičně něco a cítíme, že naše bytost, nebo alespoň intelekt, který ji vede, vytvořil se tu jakýmsi místním ztužením. Filosofie může být jen úsilím, jak znovu rozplynouti se v celku. A intelekt, resorbuje-li se ve svém principu, prožije zas naruby svou vlastní genesi. Avšak takový podnik nebude již moci dovršiti se na ráz; bude nutně hromadný a postupný. Bude záležeti na výměně dojmů, které opravujíce se vzájemně a též na sebe se kladouce, posléze rozšíří v nás lidství a dosáhnou toho, že půjde nad sebe samo.“

„Existují domácí bohové a naše každodenní práce je způsobem, jak projevit uznání těmto domácím duchům, kteří jsou pro udržení našeho života tak důležití. Rýžák je pak posvátným předmětem, a když tento nástroj užíváme s péčí, děláme něco pro duši. V tomto smyslu je čištění koupelny určitým druhem terapie, protože existuje vzájemnost mezi skutečnou místností a jistou komnatou v srdci. Koupelna, která se objevuje v našich snech, je zároveň pokojem našeho domu i poetickým objektem, který popisuje prostor v duši.“

„Jsem šťastný, když v místnosti moje malba dominuje prostoru a působí na všechno, na lidi i nábytek. Musí mu určovat ráz. Nemohu vystát nenápadné obrazy.“

„Kibuc ze mně udělal experta na chov kuřat. Předtím jsem se bála být v místnosti s jediným kuřetem.“

„Kdysi když nemohli ženy volit a nebyli vpuštěné do sněmovny či jednacích místností. Proč si nevytvořili vlastní zasedání?“

„Brand je to, co si o vás lidé říkají, když odejdete z místnosti.“

„Můžete získat pomoc od učitelů, ale budete se muset hodně naučit sami, sedět sami v místnosti.“

„Byl jsem fyzicky napaden tímto otylým člověkem, strkal do mě svým břichem v kuřácké místnosti.“

„Nutno říci, že z politických důvodů není připomínání Ukrajiny v módě. Ukrajina je zemí, která způsobila či prohloubila potíže ve vztazích mezi Spojenými státy, Evropou a Ruskem, postavila je do šachu. Mluvit dnes o Ukrajině by tedy znamenalo mluvit o vlastních neúspěších. Nemyslím si, že by mlčení o Ukrajině bylo zcela spontánní. V tom smyslu, že Ukrajina, která se samozřejmě nacházela ve sféře vlivu Ruské federace, se rozhodla – rovněž nepochybně pod západním tlakem – obrátit směrem k Evropě a Spojeným státům. Došlo na Majdan, na faktické oddělení od Ruska se všemi hospodářskými důsledky. Ale zároveň z různých důvodů Západ nenastoupil na místo Ruska, nepřemýšlí o zlepšení životních podmínek místního obyvatelstva. Proto tedy v této chvíli Ukrajina prohrává na všech frontách.“

„Smrt není nic jiného než přechod z jedné místnosti do druhé. Ale pro mě je rozdíl, víte. Protože v té druhé místnosti budu moct vidět.“

„Jakmile nás napadne, že jsme příliš malí a ty velké nemůžeme přemoci, zkusme spát v místnosti s komárem.“

„Všechna náboženství spojuje jeden princip. Různá náboženství neznamenají to, že se má jeden princip povyšovat nad ostatní, znamená to, že ta různost vychází z místních podmínek a specifik a dané náboženství vyjadřuje historii dané společnosti.“

„Filozof je slepec v temné místnosti, který hledá černou kočku, která tam není. Teolog je člověk, který ji najde.“

„Řekl, že je-li kultura domem, pak je jazyk klíčem ke vstupním dveřím a ke všem místnostem uvnitř. Říkal, že bez něj člověk skončí na útěku, bez pořádného domova a legitimní identity.“

„Umění není určeno k výzdobě místností. Je to útočná zbraň v obraně proti nepříteli.“

„Existuje několik druhu lidí jeden je ten: co jde v místnosti plných lidi nejvíc slyšet ale nikdo ho neposlouchá.
Druhý je ten co: má otevřenou mysl všemu a dokáže vést smečku hladovejch psů.
A třetí je ten kterej se těm dvoum směje a hází jim klacky pod nohy.
Kterej s těchto tří lidi jsi Ty?“