Citáty na téma omyl

strana 2

„Náhoda, to je omyl. Je to uličnictví, které se vymklo z determinismu, které nebylo zahrnuto do základních údajů o problému, které tedy není podstatné, čili neexistuje.“

„Je vžitým omylem, že láska přináší jen radost, že velká láska je sama o sobě zárukou lidského štěstí.“

„Pomocí šachů jsem si vypěstoval charakter, učí objektivitě, velikým mistrem se může člověk stát jedině tehdy, pozná-li své omyly, chyby a vady. Stejně tak je tomu i v životě.“

„Je velký omyl domnívat se, že když lidé ztratí víru, nebudou věřit v nic. Budou věřit v cokoli.“

„Lidské je mýliti se, ale bláznovství v omylu setrvávat.“

„Kněží, profesoři, učitelé, mýlíte se, vydáváte-li mne do rukou spravedlnosti. Nikdy jsem nepatřil k tomuto lidu; nikdy jsem nebyl křesťan; jsem z kmene, který zpíval na mučidlech; nechápu zákony; nemám smysl pro mravnost; jsem hovado; jste na omylu.“

„Lidé jsou mistry svého vlastního osudu. Vždy se mohou dopustit týchž omylů. Vždy mohou utéci od toho, co si přejí a co před ně život šlechetně staví.“

„Člověku, který vysvětluje každý svůj omyl, nezbývá čas na nic jiného.“

„Nedělat chyby není v moci člověka, ale moudří a dobří se ze svých chyb a omylů učí moudrosti do budoucna.“

„Žádný omyl není tak velký, aby neměl své posluchače.“

„Žena nikdy nelituje svých omylů, ale mstí se za ně bez lítosti.“

„Řídím se heslem pronásledovat omyly, ne lidi. Chci totiž prospívat, ne obviňovat.“

„Chce-li se člověk stát nesmrtelným, musí se aspoň jednou v životě dopustit velkého omylu.“

„Křesťanství učí jen prostotě, lidskosti, lidumilnosti; kdo chce je převádět na metafyziku, chce z něho udělat pramen omylů.“

„Omyl není opakem pravdy. Přemýšlejme!“

„Zavřeli jsme dveře, aby nevešel omyl, ale jak má teď vejít pravda?“

„Nejhorší omyl je, když se hledáme tam, kde nejsme. Je celá řada falešných úspěchů. Vždycky říkám, úspěch mě nezajímá. To může být výraz omylu, povrchnosti, nedorozumění. Důležité je být sám sebou a dělat to, co je moje.“

„Myšlenkové extrémy se mohou setkávat stejně v omylech jako v pravdě.“

„Rozumní lidé jsou vždy náchylní věřit, že se jim lidstvo podobá, jenomže právě v tom rozumní nejsou. Život je vyvede z omylu.“

„Omyl je bez viny.“

„Krutá vůle dějin rozbila na kusy mou starou vlast, rakousko-uherskou monarchii. Miloval jsem ji, tuto vlast, jež mi dovolila byt současně vlastencem i světoobčanem, Rakušanem i Němcem mezi všemi rakouskými národy. Miloval jsem ctnosti a přednosti této vlasti, a ještě dnes, kdy je mrtvá a ztracená, miluji navíc i její chyby a slabiny. A těch bylo mnoho. Vlast za ně zaplatila smrtí. Přešla téměř bezprostředně z operetního představení do hrůzného divadla světové války. Vojenská kapela, která doprovázela mou pochodovou setninu na vídeňské Severní nádraží, hrála potpourri z melodie od Lehára a Strauße, a hvízdání lokomotivy, jež nás měla dopravit na bitevní pole, se ztrácelo v odvívaných zvucích bubnů a trubek, které zůstávaly, zatímco náš vlak se šinul směrem k smrti: Právě uplynul týden od úmrtí starého císaře. Ve zbrusu nových polních uniformách, které jsme měli na sobě při odjezdu, jsme předtím při pohřbu stáli špalír před Kapucínskou kryptou. Vypadalo to, jako by nás na smrt posílal ještě mrtvý císař. A zatímco byl pohřbíván s tlumenou pompou, neboť tu ceremoniáři přikazovalo věčné mlčení padlých a hlasitý nářek trpících mrzáků, my všichni, jeho vojáci, jsme věděli, že náš poslední císař odešel, a s ním i náš domov, naše mládí a náš svět. Jeho následovník byl jen bezmocným a dočasným správcem, který měl udržovat dědictví, na něž již čekali noví majitelé se stvrzeným právem světových dějin v rukou. Vůli světových dějin jsem poznal, její smysl však vždy nechápu. Je-li skutečné soudem světa, zdá se mi, že občas není chráněna před právními omyly a chybami o nic víc než obyčejný okresní nebo krajský soud. Vždyť občas nanejvýš bezstarostně přenechává vynést rozsudek nad starou rakousko-uherskou monarchií kinu, operetě ve zvukovém filmu a směšným zvěstovatelům v zemi tak obvyklých šablonovitých moudrostí. A podle toho lze poznat, že trpce vážná Kleió někdy přenechává vlastní úkoly svým lehčím sestrám.“

„Je možné žít s někým, koho nemilujeme? Lásek (tedy jejich podob) je tolik a liší se v zodpovědnosti a intenzitě, v bolesti a radosti. Otázku tohoto druhu je tudíž nemožné položit. Lze však položit její druhou část. Ano, je možné žít vedle člověka, kterého už nemilujeme, po kterém už netoužíme, jestliže nám jde o jiné lidské zájmy. Většina regulérních párů se po jistém počtu společně prožitých let nachází v situaci, o níž tazatelka mluví. Přítomnost dětí má přirozeně svou váhu. Někdo ji pociťuje, druhý zase ne, ale obecně vzato, bývá to důležitý moment při rozhodování. Podceňovat jej se mnohdy ukáže být omylem milence nebo milenky.“

„Všímáte si? Stres, úzkost. Věci, které člověka nehubí. Neničí ho tak jako látky, které proti nim začne užívat. Jsou mnohem méně nebezpečné než drogy. Úzkost krásně mizí v rozhovoru. Jen vědět, s kým mluvit. Následky drogy jsou o poznání hrůznější než úzkost. Úzkost uplyne. Změny na játrech, zničené žíly, změny v mozku jsou neodstranitelné. Celá společnost si zvykla na všemocnost léků. Vezmete si tabletku. VŠELÉK. Zázrak. V tom jsme byli všichni vychováváni. Nikdo tenkrát nemluvil o tom, že každý lék je také škodlivý. To je jeden z omylů, který nás všechny poznamenal. Proto nesebejistí lidé dnes hledají oporu a uspokojení v drogách. U většiny toxikomanů najdete alespoň někde vespod sebepodceňování, snahu kompenzovat vlastní komplexy něčím výjimečným. Upoutat na sebe pozornost.“

„Zkušeností nazýváme jednoduše své chyby a omyly.“

„V některých vztazích nastane při první fyzické nevěře katastrofa, mluví se o rozvodu. Za co tedy takový vztah stál? To nebyla láska, ale jen jakási forma vášně, kterou omylem považovali za lásku, vztah. Láska je tenkrát láskou, když chcete, aby tomu druhému bylo dobře. Pokud žena někam odchází a není to k zubaři, jde asi někam, kde je jí dobře. K lásce patří velkorysost. Jinak nejde o lásku, ale o strašlivé sobectví.“

„Omyly mají svou cenu, ale ne každý. Ne každý, kdo pluje do Indie objeví Ameriku.“

„Omyly ducha přibývají ve stáří jako vrásky na tváři.“

„Jediný prostředek, jak se vyhnout omylu je nevědomost.“

„Omyly mají skoro vždycky posvátný charakter.“

„Spor je způsob, kterým utvrzujeme protivníka v jeho omylu.“

„Originalita není člověku dána, je to výsledek trpělivé námahy, tápání a omylů.“

„Doufejme, že i omyly někdy podléhají chybám. Pak by se všechno napravilo samo sebou.“

„Naši otcové tím, že se mýlili, ušetřili nás svých omylů.“

„Omyly nejsou vůbec věcí nás lékařů, je to vždycky vina toho, kdo zemřel.“

„Pravda je někdy omyl, který mnoho lidí sdílí.“

„Aféra Lízler je kýbl splašků hozený na mé dítě, které se omyje a bude dále růst a prosperovat.“

„Když mi někdo vyčítá, že si odporuji, odpovídám: "Protože jsem se jednou nebo dvakrát zmýlil, nehodlám setrvat v omylu navěky".“

„Chyby a omyly těch druhých jsou vždycky důvodem k radosti.“

„Mnozí se domnívají, že přišli na svět omylem, a čekají, až budou povoláni zpátky.“

„Přesvědčení o tom, že duše má jen takové vjemy, jaké si uvědomuje, je velkým zdrojem omylů.“

„Nemám rád Bonda. Nejsem si jistý, že Bond je rozvědčík. Myslím, že je velký omyl zařazovat Bonda do kategorie špionážní literatury. Zdá se mi, že je to spíš určitý druh mezinárodního gangstera s povolením zabíjet, jak se říká. Je to člověk mimo jakýkoli politický kontext. Bonda například vůbec nezajímá, kdo je prezidentem Spojených států nebo Sovětského svazu.“

„Síla byla na místě, když šlo o rozprášení Al-Kaidy v Afghánistánu. Naproti tomu je čím dál jasnější, že invaze do Iráku byla omylem, jenž téměř jistě řady teroristů spíš rozmnožil, než rozprášil.“

„Nemůžeme zjistit bod, kdy bláznovství začíná, vymezíme-li je pouze následky jeho omylů.“

„Posláním vědy je hledat ta nejjednodušší vysvětlení složitých skutečností. Snadno podléháme omylu, že skutečnosti jsou jednoduché, protože jednoduchost je to, co hledáme. Vůdčím mottem každého filosofa přírody by tedy mělo být „Hledej jednoduchost – a nedůvěřuj jí“.“

„Dobrotivý Bůh se neohlíží na naše omyly, jestliže je způsobují věci, které sami nemůžeme poznat.“

„V pravdě a omylu, v radosti i strasti si podrž své vlastní bytí. To dokážeš jen sněním, protože tvůj reálný život, tvůj lidský život je ten, který není tvůj, ale těch druhých. Nahradíš tak život sněm a budeš dbát jen o dokonalé snění. Ve všech činech svého reálného života od narození až do smrti nic nečiníš ty: jsi činěn; nežiješ ty: jsi pouze žit.“

„Pravda má býti praktická a má se osvědčovati v životě; pravda, která k ničemu se nehodí, než aby vyplňovala tlusté knihy, kterých nikdo nečte, není žádná pravda. Důležité jest, že otázka pravdy a omylu se nerozřeší díváním se na zápas pravdy a lži, nýbrž aktivní účastí a osobní volbou pravdy.“

„Omyly jsou omluvitelné. Zda je omluvitelný také klam – to je otázka lidské velikosti těch, kteří byli oklamáni.“

„Tak jako se ve starověku Středozemí jevilo jako celý svět, ale ukázalo se, že to je omyl, ukazuje se, že svět není jen Evropa a že dokonce má už Evropy a evropanské dominance dost, a že chce dále žít jinak a po svém, tedy ne-evropsky. Bohužel mnozí „Evropané“ akceptují toto vidění a moderní kulturní pluralitu přijímají jako „přirozenou“ různost, ne-li neslučitelnost, a ve výsledku jsou nakloněni jakési nivelizaci, která vše relativizuje a odmítá hodnotit, co je lepší a co horší. Kdyby toto vidění začalo převažovat, znamenalo by to opravdu konec Evropy a evropanství, protože by to znamenalo odumření toho nejhlubšího kořene všeho evropanství, naprostý rozpad toho základu, bez něhož by Evropa vskutku přestala být sama sebou. Tím základem Evropy a evropanství je vždy znovu se vracející otázka po tom, co je v dané situaci „tím pravým“, co je vskutku pravdivé, vskutku spravedlivé, vskutku tím, co „má být“ a co se „má stát“ a o čem se nehlasuje a nemůže hlasovat tak, že se jen zprůměruje vůle většiny a oktrojuje se všem.“

„Socialismus představuje osudný omyl intelektuální pýchy či arogance vědy.“

„Mýlit se je lidské, ale setrvávat v omylu je ďábelské.“

„Vždy jsem si myslela, že nejhorší je být sám. Ale omyl - nejhorší je být s někým ale cítit se sám.“

„Řada lidí považuje moji hudbu za typicky francouzskou. Ale není větší omyl! Cožpak akordeon nutně musí znamenat Francii? Odjakživa jsem se ten nástroj snažil používat po svém. Řekl bych punkově. Tak, jak se objevuje třeba v irských odrhovačkách. A přesto že je moje hudba francouzská?“

„Ne, to je velký omyl, že staří jsou moudří. Oni se nestanou moudrými, ale opatrnými.“

„Když partner jednou omylem překročí hranice druhého, druhý mu může odpustit.
Když však překročí hranice poněkolikáté, věc přestává být omylem, ale vědomou chybou, a to nejde odpustit.“

„Znepokojuje mě představa, že se donekonečna budeme dopouštět omylů a bludů, které se opakovaně v lidských dějinách dávno i nedávno vyskytovaly.“

„Zdálo se, že mě volá hlas Lásky, ale byl to jen omyl.“

„Poznání se neopírá pouze o pravdu, ale také o omyl.“

„Nejsilnější zbraní proti omylům všeho druhu je rozum.“

„Jedním z důležitých omylů člověka, který je třeba mít na paměti, je jeho iluze o vlastním JÁ.“

„Válka [1. světová válka] je založena na zjevném omylu, kde lidé byli zaměněni za stroje.“

„Omyly jsou otvory, kudy uniká čas.“

„V šachu se člověk může stát velkým mistrem jedině tehdy, pozná-li své omyly a vady. Stejně je tomu i v životě…“

„Nedostatek iluzí, snaha snižovat a skepticizmus vedou ke stejně vážným omylům v hodnocení jako přemíra iluzí, nadšení a víra.“

„Omyly nemohou být omluveny lépe, než když je jako omyly rozpoznáme.“

„Cílem vědy není otvírat dveře nekonečné moudrosti, nýbrž vytknout meze nekonečnému omylu.“

„Je velkým omylem, domníváme-li se,že druhý nepostřehl to, co jsme sami postřehli.“

„Není jiného omylu než neřesti.“

„Podvod je nečestný. Omyl nikdy.“

„Jestliže jsou fakta, z nichž úvaha vychází, špatně zjištěna nebo chybná, celá úvaha se zhroutí, nebo vede k nesprávnému závěru. Lze tedy říci, že omyly vědeckých teorií plynou ponejvíc z nesprávných výchozích informací.“

„Muž se cítí s ženou šťasten, když ho podporuje v jeho omylech.“

„Přílišná horlivost působí jenom omyly.“

„Setrvání ve svých omylech - to je věrnost sobě samému.“

„Nejasnost, toť říše omylu.“

„Ženy neodpouštějí mužům omyly, kterých se sami dopustí.“

„Není čisté pravdy, není čistého omylu.“

„Diskuse je prostředek na utvrzování ostatních v jejich omylech.“

„Slovo prostě mění způsob vidění nebo chápání skutečnosti. Tak se stává spojencem omylu.“

„Omyl může být skutečný, nebo domnělý - podle toho, zda jeho autor má pravdu, nebo ne.“

„Lékařův omyl - Aeskulapsus.“

„Omyl je nejplodnější věc na světě, jenže aby přinesl plody, musí nejprve zmizet.“

„Radost z toho, že někdo objeví něco nového, je omyl starý 6000 let.“

„Je na omylu, kdo se domnívá, že vládce je bezpečný tam, kde není nic bezpečné před vládcem.“

„Je lépe těžit z omylu, než pochybovat o pravdě.“

„Dokud budou existovat topografické omyly, budu se bát dokonale přímé cesty.“

„Dva spojené omyly mohou dát zrod jedné velké pravdě.“

„Společné omyly spojují lidstvo více než vzájemná láska.“

„Moudří vědci mají úctu k neukončitelnosti poznání, k rizikům omylů. Znají meze rozumového chápání světa.“

„Aby nedošlo k omylu, na pištci nezdobeném neshledávám bizarním, že se jmenuje zrovna pištec nezdobený a ne nějak jinak a líp, nýbrž že se ztrácí mezi 44 jinými pištci (černoprsým, sokolím, chocholatým, zlatolícím, skvrnitým, hlavatým …), o nichž se až dosud česky mluvit nemohlo…“

„Veřejnost by se měla hlouběji podívat na pohádku o sametové revoluci, která zde strašnou dobu přetrvává“…„Rozdělování lidí na disent a ne disent považuji za hluboký omyl. Slovo disent bych já sám skoro nikdy nevyslovil, protože to je pro mne nedefinovaná entita,“…“Trvám na tom, že rozkližování komunistického režimu probíhalo na více paralelních frontách"…"Diskutujme například o mých seminářích, které shromažďovaly minimálně tak velký počet lidí jako jakékoliv aktivity takzvaného disentu."“

„Připadá mi, že síla české tvořivosti paradoxně spočívá v tom, že se vždy probouzí v nějaké těžké chvíli, kdy je v sázce samotná existence. Ačkoliv dnes považujete svou historickou zkušenost se socialismem za tragický omyl, rozvíjelo se divadlo, film, psaly se velké knihy. Naproti tomu po sametové revoluci zmizel společný nepřítel a umělci se ocitli v rozpacích.“

„Jeho nadsazené a nadsazované svobody jsou omyl; jeho teorie o společnosti jako o automaticky se samoregulujícím organismu blouznění; v liberalismu však nachází výraz věčný princip evropské politické inspirace monomanií a tudíž zveličováním. --José Ortega y Gasset o liberalismu“

„Kdybychom se chtěli omezit na to, že budeme pokládat Saint-Exupéryho výlučně za spisovatele angažovaného v nebezpečném povolání a za mistra hrdinského činu, kterým v životě, v díle i ve smrti vskutku byl, pak by Malý princ, tato prostá píseň s melancholií a něhou, byla jen omylem, vybočením, okamžikem pochybností a únavy na vzestupu duše k vrcholům mužné moudrosti - zatímco je pointou patnácti let meditací, postupu ducha směrem k radosti a k umění pojímanému v jeho plnosti.“

„Kořen mých omylů a chyb tkvěl v jakési myšlenkové svévoli, která mi zkreslovala obraz duše národa… Dokonce jsem považoval duši národa za něco, nač mám jakési spolumajetnické právo, a chtěl jsem toto domnělé právo rozšiřovat na úkor druhých. A bylo třeba dlouhé doby trpkých zkoušek, abych poznal, jaká to byla pošetilost… Přeji si, aby můj příklad byl poučením pro všechny, kteří chtějí předbíhat úradky Boží.“

„Dlouho jsem si myslel, že nemůže být nic horšího než výstavba panelových sídlišť. Ale realita po roce 1989 mi tenhle omyl vyvrátila. Ty takzvané beverly hills, nekontrolovaně rostoucí kolem každého většího českého města, jsou podle mě něčím ještě horším.“

„Jako vítězové bychom patrně zůstali zajatci svých omylů.“

„Jedním z nejobecnějších omylů vychovatelských je domnění, jako by děti toliko ve škole tiše jako beránci sedíce, v pravdě se učili. Praví paedagogové a ředitelé vzorných škol zahraničních jsou ovšem jiného mínění; pochopujíť důležitý vnitřní zájem, jaký se kryje ve společných vycházkách.“

„Z tohoto zkaženého pramene indiferentismu plyne absurdní, mylný či spíše šílený výrok, že je třeba zavést a každému zaručit svobodu svědomí. Je to ten nejjedovatější omyl. -- o svobodném zednářství v encyklice Mirari vos“

„Pokud si kdokoli v České republice myslí, že Česká republika se může dostat na evropskou úroveň rozvinutím Brna, Ostravy, Břeclavi nebo Krnova, je na velkém omylu. Pouze podpora centra, podpora hlavního města, pouze podpora Prahy a pouze samotná aktivita nás, obyvatel Prahy, může být tím jediným nástrojem pro to, dostat se na evropskou úroveň.“