Citáty na téma pohodlnost

„Vezměte si slovo prdel. To je v českém nadávání chrám. Umísťujeme tam vše, co se nám nepodařilo. Posíláme tam nepohodlné lidi. Dokonce tam voláme v zoufalství o pomoc. Určitě znáte lidi, kteří bez vole nedají dohromady větu. A tou přemírou ztratilo nadávání smysl. Stalo se zvukem. Když dneska řeknete exkrement, lidi se pohoršeně otočí. Když řeknete hovno, ani se neotočí.“

„Nebýt milován znamená pro dospělého člověka pouze něco nepohodlného, nepříjemného a smutného. Není to však nic, kvůli čemu bychom měli panikařit, chovat se násilnicky nebo se opíjet do němoty.“

„Normálnost je vydlážděná cesta: Je to pohodlné po ní chodit, ale nerostou na ní žádné květy.“

„Nenávidíme mnoho lidí jen proto, že jsme příliš pohodlní hledat možnost, jak je milovat.“

„Pohodlný život a lehko získané požitky ani nepřinášejí tělu prospěch, jak potvrdí každý učitel tělocviku, ani nevštípí duši nějaké hodnotné vědomosti. Naproti tomu vytrvalá námaha nás připraví k ušlechtilým a dobrým činům, jak tvrdí mudrci.“

„Být nedospělý je tak pohodlné.“

„Diogenes večeřel čočku s chlebem. Viděl ho Aristippos, filozof, který si žil pohodlně díky tomu, že lichotil králi. Aristippos řekl: Kdyby ses naučil podbízet se králi, nemusel by ses živit čočkou. Diogenes odpověděl: Nauč se živit se čočkou a nebudeš muset věnovat takovou péči králi.“

„Když si zlámeš vaz, když nemáš co jíst, když ti hoří dům, tak to je problém. Všechno ostatní je nepohodlí. Život je nepohodlný. Život je hrbolatý. Nauč se rozlišovat mezi nepohodlím a skutečnými problémy. Dožiješ se vyššího věku. Ano, život je hrbolatý. Ale hrbolek na silnici a hrbolek v prsu, to není totéž. Člověk by se to měl naučit rozlišovat.“

„Láska je nejkratší, i když ne pohodlná cesta k branám ráje.“

„Sklon k pohodlnosti je pro člověka horší než všechny svízele života. Je proto důležité učit dítě již od mládí pracovat.“

„Luxus musí být zároveň pohodlný. Jinak to není luxus.“

„Až mi bude 80, budu sedět v pohodlném křesle a číst si Harryho Pottera. A moji blízcí se zeptají: I po takové době? Odpovím jim: NAVŽDY“

„Člověk vynalezl auto, aby pohodlně seděl v zácpách.“

„KONEC SPIRITUALITY
Mou jógovou podložkou se stala země pod nohama.
Mým oltářem se stal kavárenský pult, vtip vyměněný s baristou, přátelský úsměv postupně vítězící nad zamrzlým obličejem, a celý svět, který má zájem.
Mým chrámem je obchodní dům, čekárna u zubaře, klidná ranní louka s jemným žlutým slunečním světlem a čerstvým vzduchem.
Mým guru je kručení v briše, melancholie večera, naděje i zoufalství nepřikrášleného bytí.
Není třeba nic přidávat.
Mým osvícením je obyčejný okamžik, světský prožitek prosáklý sladkým nektarem mé pozornosti.
Mým východiskem je dech a dech je i mým cílem.
Součástí mého rodokmenu je hladová kočka, jež mě zdraví při návratu z večerní procházky, jde kousek se mnou a přitom se otírá svým kožíškem o mou holeň. Má srst jemnou jako kašmírová přikrývka mé babičky, do které nás za chladných večerů balila. Srst se stává kůží, kočka se nonšalantními pohyby vydává prozkoumat vyhozený obal od bagety a já jdu dál.
Má spiritualita je hluboko v zemi, v její bahně, horku, v jejích útrobách, ve zvláštním i nepohodlném, ve stesku po mámě i v odvaze vstoupit do neprozkoumaných krajin mé psyché. Je v touze po domově a ve šťastně vyčerpaném návratu.
Moje blaženost nespočívá v ničem, co by mohla uchopit moje mysl, i kdyby hledala milion roků.
Má radost je prostá, jako radost těch, kteří žili život naplno a jsou připraveni zemřít.
Ulehnu na louce, batoh jako polštář, zajedu prsty do hedvábné, lepkavé trávy, a celý můj život splyne v jeden jediný okamžik, vzpomínku i momentální vjem, a i to se vzápětí rozplyne, i se mnou. Je jen louka, jemné žluté světlo, čistý osvěžující vzduch, naděje i příslib, plnost i milosrdenství.
Nehledejte mě. Nenajdete mě, a pokud ano - nepoznáte mě. Jsem neviditelný, neboť jsem se stal vším, co je viděno, vším, co je poznáno i stále nepoznáno.
Nepraktikuji spiritualitu. Rozpadl jsem se, rozložil, vykostil a znovuzrodil, znovu se stal člověkem, beztvarou formou. Povstal jsem znovu, neoddělitelný od všedního, vzkříšený smíchem ptáků sedících za úsvitu na elektrickém vedení.“

„Většina lidstva dnes postrádá synchronii Jednoty mezi Stvořením uvnitř a vně. Tato disharmonie je zárodkem nemocí, mentální lability a narušených modelů chování. Pokud lidstvo strádá díky vnitřním bojům mezi hvězdami uvnitř svých těl, což jsou „hvězdné války“, nemůže ve světě existovat mír, spravedlnost, svoboda ani radost! Nemoc je válka uvnitř. Závislost způsobuje vnitřní otroctví. Smutek znamená stagnaci ducha. Místo čistého a harmonického toku krve dochází k blokádám, které se projevují formou bolesti, otoků (včetně obezity), cyst, tumorů, kamenů, podezíravosti, nejistoty, strachu, žárlivosti, nenávisti, zloby atd. Místo toho, aby se světové problémy řešily nastolením skutečného zdraví - odstraněním vnitřního haraburdí, vytvářejí se metody, jak dokázat „žít“ se znečištěním. Upřednostňuje se „syndrom problému“, což je pro nás pohodlné. Proto věda a technika současného systému používá energii z umělých zdrojů, takže naše těla, mysl ani emoce nemohou být vyživovány čistou potravou, potřebnou k tomu, aby se systém udržoval stabilní a zdravý. Vykořisťovat a ovládat slabé tělo, mysl a emoce je totiž pro centralizovaný systém mnohem snazší. Tato kontrola vznikla v rámci monopolizace: půdy - prostřednictvím komercionalizovaného zemědělství („sklízení úrody peněz“); těla - prostřednictvím podřadné, nekvalitní stravy; mysli - prostřednictvím vzdělání, vědy, médií, politiky a zájmů založených na penězích; ducha - manipulací atmosférických podmínek, pomocí mikrovln, strachu, vnucováním politicky navržených zákonů a „náboženství“. Díky špatné kvalitě krve mysl přestala být schopná rozlišovat, co je správné a co ne. Dobro není dobré, pokud tělo musí záviset na „správném“ organizování nesprávného způsobu stravování a léčení. Podřízením se falešné víře lze ducha vtáhnout do syndikáty řízeného světa. Pod kontrolou kurupční, centralizované vlády může být „dobro“ dobré jedině, pokud lze člověka obvinit ze špatnosti. Syndikáty vnucené zákony se proto starají o to, aby zlo převládalo, a „dobrota“ státu mohla pokračovat. Odtud pochází myšlenka pěstovat nemoci podáváním léků, které umožňují „žít“ s nemocí. Proto jsou vězení semeniště zločinu - pomáhají justičnímu systému udržet se u moci. Jestliže naše „svoboda“ a „práva“ vycházejí z politicky motivovaných zákonů, umožňuje to udržovat masy v mezích omezení, která na sebe lidé dobrovolně sami uvalili. S takovou můžeme neustále bránit hranice vyvoláváním „mírových“ válek!“

„Lidé žijící v pohodlném manželství se domnívají, že když jiné páry jsou na tom hůře, že to musí být jejich vina, právě tak jako se bohatí rádi domýšlejí, že chudí si sami způsobili chudobku a dobře jim tak.“

„Kritika může být nepohodlná, ale nikdo neříká, že člověk je tu proto, aby žil v pohodlí.“

„Uteč z pohodlnosti. Zapomeň na bezpečnost. Žij, kde se bojíš žít. Znič svoji pověst. Staneš se notoricky známým.“

„Mužové, zvláště když se znají, se většinou cítí nepohodlně, když si nemají co povídat. Proto je polovina všeho, co muži spolu mluví, nesmysl v podstatě ještě zbytečnější, než plácání starých bab u necek.“

„Zvířata se učí ze svých chyb celkem rychle, jinak zahynou. Lidé své chyby z pohodlnosti opakují stále dokola.“

„Chování lidí by mělo mít vlastnost jejich šatů; nemělo by být příliš volné, ani příliš těsné, ale pohodlné na práci a pohyb.“

„Pochybovat o všem nebo všemu věřit, to jsou dvě stejně pohodlná řešení, poněvadž jedno i druhé nás osvobozuje od myšlení.“

„Jsou židle, které jsou uměleckými díly. Mně jsou milejší ty pohodlné.“

„Pohodlný člověk nezískává nové přátele a člověk lenivý si nedokáže udržet ani ty přátele, které má.“

„Rádi si předstíráme nepravdu před vystřízlivěním, které je nepohodlné.“

„Lenost a zbabělost jsou příčiny, proč tolik lidí - ačkoli je příroda dávno uvolnila z cizího vedení (naturaliter maiorennes) - přece zůstávají po celý život nedospělí, a proč se jiní tak snadno stávají jejich vůdci. Je tak pohodlné být nedospělý.“

„Logika je prostě jazyk pro pohodlnou racionalizaci pseudo-vědeckost milující civilizace.“

„Velké množství městských jedlíků masa, jež známe (přinejmenším v Evropě), zvířata v nitru miluje. I kdyby měli hlad, byli by těmi posledními, kdo by při pohledu na ovci, krávu nebo tele pasoucí se na louce pocítil vražedný sklon, jenž by se za stejných okolností zmocnil hladového tygra. Naopak jsou schopni dojít až k dobytčeti, aby je pohladili po hlavě, nebo natrhat trávu či květiny a nabídnout mu je – čistě pro potěšení z toho, že se krmí z jejich rukou. Rádi sledují, jak zvíře s vlající oháňkou skotačí po sluncem zalitých polích, nebo se zálibně dívají, jak klidně a pohodlně postávajíc přežvykuje ve stínu stromu. Kdyby náhle přišel nějaký člověk a začal by dobytče týrat, tito lidé by jistě přispěchali na jeho obranu, a to nejspíš rázně. Přesto přijdou domů a snědí plátek skopového, hovězího nebo telecího, aniž by pocítili sebenepatrnější záchvěv viny.“

„Vlády, které potlačují svobodu slova, neboť zjevované pravdy jsou pro ně nepohodlné, jednají jako děti, které zavírají oči, aby nebyly viděny.“

„Žít znamená pozvolna se rodit. Bylo by to trochu příliš pohodlné, kdybychom dostávali hned všechno sušší.“

„Mám raději pohodlnou neřest, než únavnou ctnost.“

„Nepamatuje se. Má tu pohodlnou paměť, co muži mívají. Vymaže cokoliv, co nevyhovuje jeho bezúhonné představě o sobě samém.“

„Jsou milenky pohodlné a nepohodlné. Ty druhé jsou ještě o něco horší než vlastní manželky.“

„Umřít je pohodlné, když člověku všechno selže.“

„Každé myšlení je pohodlné a lehké, když nepočítáme se skutečností.“

„Rovnostářstvím je nesena i nechuť ke klasifikaci a snaha vystačit se slovním hodnocením. Jenomže slabší, nebo pohodlní jedinci se musí včas dozvědět, že jejich výkon ve srovnání s jinými je slabý. Že to nic neubírá na jejich důstojnosti člověka a člena společenství, je druhá věc. - Petr Piťha v přednášce „Velká iluze českého školství“, přednesené 2. dubna 2008 na zahájení Pedagogických dnů na Univerzitě Hradec Králové“

„Škatulkování je pohodlná věc, zjednodušuje pohled na svět a vysvětluje mnoho věcí. Člověk si pak myslí, že všechno chápe, ačkoli se mýlí. Proto je ty krabičky třeba překonat a zamyslet se, zda ostatní vnímáme komplexně a nikoliv na základě jednoho znaku. Je to, jako kdyby někdo teď mne škatulkoval pouze na základě toho, že mám na sobě oranžový svetr.“

„Před válkou jsem se bál svého otce, pak Němců. Po válce začal komunismus a také jsem se necítil pohodlně. A ve Spojených státech se nebylo čeho bát!“

„Nebude to dlouho trvat, společnost nadbytku bude překonána a my na ni budeme vzpomínat jako na velmi pohodlnou, nicméně slepou uličku vývoje.“

„V křesle se nejlépe vzpomíná na to, co nebylo ani trochu pohodlné.“

„Cestujete-li, mějte na paměti, že cizí země není stvořena k tomu, abyste se v ní cítili pohodlně. Je stvořena tak, aby se v ní cítili pohodlně její obyvatelé.“

„Růst můžete pouze tehdy, pokud jste ochotni cítit se trapně a nepohodlně, když zkoušíte něco nového.“

„Říká se, že lidé si vybírají židle tak, aby je netlačili a to samé dělají s myšlenkami. Potom tedy ti, co si k přemýšlení vybírají nepohodlné myšlenky, si sedají rovnou do trní.“

„Šaty nebyly ještě stoprocentně módní, ale už dostatečně nepohodlné.“

„Na úzké posteli tělo nemůže zaujmout dostatek pohodlných poloh.“

„Cynismus je pohodlný štít, člověk se ho nerad zříká. Ale zřejmě každého jednou čeká chvíle, kdy pochopí, že nemůže být jenom trubcem.“

„Kritika je pohodlná věc, neboť na útok jedním slovem je třeba několika stran obrany.“

„Nezasluhuje chválu za dobrotu, kdo nedokáže být i zlý. Každá jiná dobrota je obvykle jen pohodlnost nebo nedostatek vůle.“

„Člověk pomalu stárne a stává se pohodlným. Seznámím-li se s dámou, která je ošklivá, přímo si oddechnu.“

„Podobně jako jelení parohy je moudrost nepohodlná ozdoba.“

„Mnohem nepříjemnější pro mne mělo následky, že snažil jsem se smířiti české esperantisty. Byla tu Unie, která byla seskupena kolem esperantisty K. a pak Associe družící se k esperantistovi B. Já snažil se poznati, u koho je pravda, žádal jsem letákem všechny čelné esperantisty, aby mi sdělili, proč je ten svár. Dostal jsem velký počet dopisů, jichž uveřejněním vyšlo na jevo, že pan K., jinak velmi bystrý člověk, si hraje na diktátora v Unii, odkud dává vylučovati všechny lidi jemu nepohodlné. Přímo mne urazilo, když byl vyloučen i čestný člen a zakladatel esperanta u nás, Theodor Čejka, učitel z Bystřice pod Hostýnem. Rázně jsem se ho ujal a o výsledku své ankety jsem referoval v Praze ve zvláštní schůzi, k níž byli pozváni četní esperantisté. To mi vyneslo zvolení za předsedu Associe, ale zároveň tolik nesnází a pronásledování od stoupenců pana K. mi to způsobilo, že jsem se po roce předsednictví vzdal a nechtěje si ještě více překážek v cestu klásti, než jsem jich již měl, stykům s českými esperantisty jsem se raději vyhýbal, ač mi to bylo vždy líto. Ale mé zkušenosti byly příliš smutné.“

„[Exil] není než pohodlná nálepka, jež je přikládána povrchně a bez rozlišení celého souboru různých situací nebo chování.“

„Političtí aritmetici spočítali, že kdyby každý muž a žena pracovali čtyři hodiny denně na něčem užitečném, pak by to, co vyprodukují, dostatečně uspokojilo všechny potřeby pohodlného života… Zbytek dne je pak možno oddávat se odpočinku a štěstí.“

„Co vypadá jako velkomyslnost, bývá ve skutečnosti pohodlnost nebo bohorovnost.“

„Nikdo rozumný nepopře, že organizace naší společnosti, nazvaná stát, pociťuje nejen živou potřebu získat větší autoritu, ale i okolnosti ji k tomu nutí. Děje-li se to s dobrovolným souhlasem na základě vědomého pochopení občanů, dociluje se tím jen žádoucí stav. Děje-li se to ale z pohodlnosti, aby bylo možno vyhnout se obtížným rozhodnutím, nebo z nevědomosti, pak jednotlivec upadá do jistého nebezpečí, že bude jako odpovědný člověk odepsán. Stát se ale pak nebude v ničem lišit od žaláře či termitiště.“

„Než odevzdám tyto dokumenty do rukou veřejnosti, chci říci pár slov těm, jejichž zájem vzbudí, a udělit malou radu, získanou hořkou zkušeností. Zní takto: věnujte hledání jen tolik času, kolik můžete vyšetřit vedle svých běžných povinností. A pokud nemáte žádný volný čas, nechte celou věc být…. Znovu opakuji: nikdy neobětujte své vlastní zájmy a zájmy své rodiny věci, jež se může ukázat jako iluze. Avšak, jak jsem již řekl, když máte svou denní práci hotovu a pohodlně sedíte u krbu, pak trocha času věnovaného této věci nikomu neuškodí a může přinést odměnu.“

„Stojící člověk může dát pohodlně ruce do kapes, což není v Anglii považováno za nevhodné.“

„Neúspěšný pokus [o převrat v Turecku] posloužil jako záminka k plošnému vyřízení účtů s nepohodlnými lidmi. V tomto ohledu mi to připomíná převzetí moci komunisty v roce 1948 nebo nástup nacistů v Německu.“

„„Pohodlí“ není test pravdy; naopak, pravda je často zdaleka „pohodlná“.“

„Bohémství je stav duše, dost často nesnesitelný. Mé pověstné bohémství musí být záležitost genetická, protože bohémství nejde dlouho předstírat, je totiž nepohodlné jako gotická židle.“

„Když, Tě bolí kopyta usaď se na zem, neboť i zem je pohodlná židle….“

„(Řekl o Rusku a Rusech): Ukazuje se, že stačí kontrolovat televizi, velké noviny a tím pádem volby, nepohodlné projevy občanské společnosti kriminalizovat prostřednictvím daní a administrativních pák a pár výraznějších jedinců vytlačit do zahraničí, věznic nebo vnitřní emigrace — a všechno běží víceméně jako na drátkách.“

„Rovnostářstvím je nesena i nechuť ke klasifikaci a snaha vystačit se slovním hodnocením. Jenomže slabší, nebo pohodlní jedinci se musí včas dozvědět, že jejich výkon ve srovnání s jinými je slabý. Že to nic neubírá na jejich důstojnosti člověka a člena společenství, je druhá věc.“

„Umět anglicky znamená cítit se pohodlně v situacích, kdy mluvit potřebujete.“

„Dredy jsou pohodlné, nerozmotávají se, naopak se domotávají.“

„Slovo utopie dnes slouží jako pohodlný způsob diskreditace. Pokud žijeme v době, kdy utopie je nadávka, pak to svědčí o nás samých, o tom, že doopravdy nevěříme ani ve stávající řád, ani v jeho alternativu.“

„Globální síť potravin je jen pohodlnost.“

„Mladá generace je pohodlná. Nezažila válku a chybí jí instinkt přežití.“

„Kdybychom mohli přežít bez manželky, občané Říma, všichni bychom žili bez té potíže; ale protože příroda tak nařídila, že bez nich nemůžeme nic pohodlně zvládnout, ani bez nich přežít, musíme plánovat spíše naše trvalé zachování se než naše dočasné potěšení.“

„Pandemie už nastartovala řadu změn, k nimž by muselo tak jako tak dojít, ale zatím jsme k nim ze setrvačnosti či z pohodlnosti nepřikročili.“

„Peníze, které člověk má, jsou nástrojem svobody, ty, které loví jsou nástrojem otroctví. Peněz jsem si nikdy necenil tak jako druzí lidé. Navíc se mi nikdy nezdály příliš pohodlné: sami o sobě nejsou k ničemu, pokud se z nich chce člověk radovat, musí je v něco proměnit, musí kupovat, dohadovat se, často být oklamán, dobře platit a být špatně obsloužen. ... Dobře cítím, že peníze jsou pro mě ničím a tak se téměř stydím za to, že vůbec nějaké mám, a ještě víc, že jejich užívám.“

„Ty jsi dva. Jeden je tvoje podstata. Nepřemýšlí, nelituje, zkrátka dělá to, co už uměla a co ji naučili ostatní. Nedokáže ti ublížit, unavit tě, protože nedokáže začít žít. Vytvoří kolem tebe pohodlný svět ve kterém budeš moci spát. Druhým je tvé vědomí. Je to tvůj rozum, tvé svědomí. Ničí bariéry tvého pohodlí pro tvé cíle. Bolí, unavuje tě, dává lásku a cíl života. Jakmile to člověk pochopí a začne bojovat, může se v nich najít a tím otevřít bránu věčné spokojenosti.“

„Sen je vaše tvůrčí vize budoucího života. Musíte se vymanit ze své současné komfortní zóny a začít se cítit pohodlně v cizím a neznámém.“

„Umění by mělo uklidňovat znepokojené a znepokojovat pohodlné.“

„Nemám nic proti svobodě sdělovacích prostředků. Nikomu ji neberu, ale svoboda médií nemůže být svobodou obludných lží a účelových dezinformací. Není přece nadále únosné, aby mediální mašinerie účelově nasekala z nepohodlných lidí odstrašující fašírku bezcharakterních hovad, aniž by měla v rukou fakta a znala alespoň základní souvislosti.“

„Při vykonávání této funkce autority, musí církev vzít na sebe také Kristovo utrpení. Neboť to, co - čistě lidsky řečeno - činí Krista důvěryhodným, je jeho utrpení. A je to utrpení, které také činí důvěryhodnou církev. Proto se stává nejdůvěryhodnější tam, kde má mučedníky a následovníky. Tam, kde je její situace pohodlná, ztrácí církev důveryhodnost.“

„O módě
Podle módních trendů se neoblékám. Nosím to co je mě pohodlné a praktické. Než to v čem vypadám skvěle a podtrhuje to moje ženské křivky. Taky proto že nemám potřebu vabit může. Neoblékám se elegantně ani stylově ani podle nakejch pravidel módy. Barevné kombinace volím podle mojí nálady a ne podle toho jestli se to k sobě hodí. Kdyby byla fakt módní policie tak už by mě asi zbila za to že vypadám příšerně. A je zvláštní koukat se na lidi co prostě totálně nesnáší některé barevné kombinace jak je to úplně odpuzuje. A občas jen tak z chuti obléknout se úplně příšerně kombinace barev jen proto abych lidi vydraždila to 💜 miluju. Takové ty kombinace barev a stylů které se k sobě totálně nehodí miluju to děsně moc. Sportovní oblečení s hadrama co nosí starý báby s botama mokasínama a trojbarevnýma ponoškama a sportovníma legínama a svetrem s vestičkou a na hlavě šátek obmotanej jako nákej šejk s brejlema se srdíčkama růžovejma. Né to už krapet kecám ale bylo by to zajímavé vydět nikoho fakt tak oblíklího. Projit třeba po obchodě v čr. Trochu styl Aladin a Locika a skejtbordista a běžec.“

„Pokud je někdo pohodlný se svojí přetvářkou, je to, protože se nejedná o jeho přetvářku, ale jednu jeho vrstvu, protože hrát si na někoho jiného je pro každého náročné.“

„Věřit je pohodlnost, zatímco přemýšlet znamená namáhat se.“

„Radši přecházím na druhou stranu, než abych zůstával na té, která je prověřená, bezpečná a pohodlná - radši zkoumám nová teritoria.“