Citáty na téma struktura

Sbírka citátů na téma struktura, lidé, život, svět.

Citáty na téma struktura

Michel De Montaigne foto
Johann Nepomuk Nestroy foto
Tomáš Halík foto
Winston Churchill foto
Papež František foto

„Obávám se „mužského šovinismu v sukních“, protože žena má vskutku jinou strukturu než muž. Řeči o roli ženy, jež slýchávám, jsou totiž často inspirovány právě ideologií mužského šovinismu.“

Papež František (1936) 266. papež římskokatolické církve

Zdroj: [jag, Cristina Betancourt z Papežské rady pro laiky: Chybí dialog mezi muži a ženami, RadioVaticana.cz, 2013-10-10, 2015-10-23, http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=18950]

Nikola Tesla foto
Jean Paul Sartre foto
Jean Paul Sartre foto

„Potřebuji druhého, abych plně chápal všechny struktury svého bytí.“

Jean Paul Sartre (1905–1980) francouzský existenciální filosof, dramatik, prozaik, scenárista, politický aktivista, autor životopisů a l…
Miloš Zeman foto
Wilhelm Reich foto
Erich Fromm foto

„Ještě jednou zopakujme, že životu nepřátelské vášně představují odpověď na existenciální potřeby člověka stejně jako vášně život podporující. Oba typy vášní jsou hluboce lidské. První z nich se vyvíjejí za podmínek, kdy neexistují předpoklady pro uskutečnění těch druhých. Destruktivní člověk může být označen za zlého, protože destruktivita je zlo, přesto zůstává člověkem. Neklesl na úroveň zvířete, není motivován zvířecími instinkty, nemůže změnit strukturu svého mozku. Mohli bychom ho považovat za postiženého existenciálním selháním, za člověka, kterému se nepodařilo rozvinout se podle svých možností a být produktivní. To, jak člověk v tomto ohledu dopadne, závisí v podstatě na tom, zda jsou mu dány společenské podmínky růstu nebo ne. Současně musím dodat, že když říkám, že společenské okolnosti jsou zodpovědné za vývoj člověka, nechci tvrdit, že člověk je bezmocným objektem zevních okolností. Faktory prostředí podporují nebo brzdí vývoj určitých vlastností člověka a určují hranice, v nichž člověk jedná. Přesto však lidský rozum a vůle zůstávají jak individuálně, tak ve společenském měřítku velice mocnými faktory. Dějiny nevytvářejí člověka; člověk se vytváří v procesu dějin sám. Jen dogmatické myšlení, pramenící z lenosti ducha i srdce, se snaží vytvářet zjednodušující černobílá schémata, která brání každému skutečnému porozumění.“

Erich Fromm (1900–1980) německý filozof, psycholog a psychoanalytik

The Anatomy of Human Destructiveness

„Pohotovostní pluk přijel, až když byl pozván hlídkou. My jsme přijeli až do toho nejprudšího, co se tady dělo. Stáli jsme v postranních ulicích, neviděli jsme, kolik je tady lidí, jaká síla, co na nás má ta opozice připravený, prostě jsme šli do něčeho, aniž jsme věděli, co na nás čeká. Až když jsme nastoupili na Václavské náměstí, tak jsme viděli, kolik je tady lidí, jaká je síla, a až tady jsme se dozvěděli konkrétní povely. Struktura celého zásahu tady byla, ale všecko se utvářelo až zde na místě. (…) Protiútok [demonstrantů] byl veden z dálky některými skupinami. Z davu po nás někteří házeli třeba kostky po domácku vyrobené, dřevo, možná i kamení. Prostě ty helmy a štíty, co jsme měli, nám dost často pomohly od nějakých úrazů, roztržení obličeje nebo které by nám zanechaly následky. Útoky byly, když jsme někoho předváděli, když na nás pořvávali „Gestapo!“ a jiný urážlivý výroky, dokonce pěsti a kopance, a příslušník, který byl sám, byl zavlečen do davu a dostal tam někdy někde i nějakou ránu, kopanec. (…) Měli řetězy rozkovaný, co já jsem viděl, na kterých byly na konci navařený ocelový kuličky, to většinou ty, jak se říká, pankáči, tydlety mladý skupiny, který to nosily po kapsách, boxery, takovýhle věci měli u sebe, i kudly, zbraně, třeba jehlice na pletení, navařený očko na ní, takovýhle věci se u těch demonstrantů tady objevily. (…) Já jsem přesvědčen, že bez zásahu pohotovostního pluku, který je cvičen na tyto události, by se obnovení pořádku a klidu v centru hlavního města neobešlo. (…) Hlas Ameriky i Svobodná Evropa vysílá jenom to, co řeknou jejich korespondenti zde, a ti jsou placeni za to, co řeknou, a čím víc budou urážet náš stát a čím víc budou hanobit naše čelní představitele, tím dostanou víc peněz, a proto, snad si myslím si nebo je to určitě tak, proto hanobí náš stát, naši bezpečnost těmito urážlivými výroky, jako že to bylo brutální. Zásah nebyl brutální, byl veden přesně podle měřítek, jak se má vést a jak nám bylo veleno.“

Zdeněk Ondráček (1969) český člen českého Parlamentu (2013–2017), místní politik a policista

z rozhovoru pro Československou televizi po zásahu pohotovostního pluku VB proti demonstrantům během tzv. Palachova týdne v lednu 1989 v Praze

http://hradec.idnes.cz/poslancem-komunista-s-kontroverzni-minulosti-zdenek-ondracek-pvd-/hradec-zpravy.aspx?c=A131028_161536_hradec-zpravy_pos, 2013-10-28, 2013-10-28

Paul Bremer foto
José María Aznar foto
Pietro Parolin foto
Yekta Uzunoglu foto
Václav Štěpán foto
Vittorio Messori foto

„Jako dirigent jste architektem, musíte vybudovat strukturu skladby a přemýšlet, jak propojit první notu symfonie s poslední. To je na dirigování to naprosto nejdůležitější! Druhá věc je touha znovu oživit ten okamžik, kdy si skladatel sedne k prázdnému papíru a začne ho naplňovat notami.“

Jonathan Nott (1962) britský hudebník

Zdroj: [Dirigování se naučíte pouze zkušenostmi a vůlí stále objevovat, casopisharmonie.cz, 2014-07-11, 2014-07-24, http://www.casopisharmonie.cz/rozhovory/dirigovani-se-naucite-pouze-zkusenostmi-a-vuli-stale-objevovat.html]

„Architektonické struktury, které vzhledem k jejich specifickým technickým vlastnostem často přežívají po staletí, patří k základním památkám minulosti a kulturního rozvoje celého národa. Zároveň jsou důkazem jeho ekonomického a sociálního rozvoje. Díla architektury a urbanismu tak ztělesňují historii lidí, kteří je vytvořili.“

Adolf Ciborowski (1919–1987) polský architekt a urbanista

Originál: (en) Architectural structures which because of their specific technical features frequently survive for centuries, belong to the basic monuments of the past and the cultural development of the entire nation. At the same time they are evidence of its economic and social development. The works of architecture and town planning thus embody the history of the people that created them.
Zdroj: [Larkham, Peter J., 1996, Conservation and the City, Routledge, 3, angličtina]

Karel Schwarzenberg foto

„Naši politici uznávají jen politické strany, parlament a vládu. Tento přístup k občanským strukturám nám tu zůstal z dob minulých, stejně jako to, že si to lidé nechávají líbit. Dříve jsme se učili, že máme stranu a vládu. My teď máme strany a vládu.“

Karel Schwarzenberg (1937) český kandidát na prezidenta (2013), ministr zahraničních věcí ČR, místopředseda vlády ČR, člen českého Parlamen…

Zdroj: Karel Jan Schwarzenberg: Knížecí život - Rozhovor s Karlem Hvížďalou. Nakladatelství Portál, Praha 2008, ISBN 978-80-7367-459-5, str. 155

Jicchak Šamir foto

„Stát dnes známý jako Jordánské království je nedílnou součástí toho, co bylo kdysi známé pod názvem Palestina (77 % původního území); jeho obyvatelé jsou proto Palestinci – nelišící se svým jazykem, kulturou nebo náboženstvím a demografickou strukturou od jiných Palestinců. Je tedy jen dějinnou náhodou, že se tento stát jmenuje Jordánské království a nikoliv Palestinské království.“

Jicchak Šamir (1915–2012) premiér Izraele

v 70. letech vyjádřil svůj postoj k Jordánsku


Zdroj: Barari, Hassan Abdulmuhdi, Israeli Politics and the Middle East Peace Process, 1988-2002, Routledge, Londýn, 2004, 978-0415322263, http://books.google.cz/books?id=AYUdtjzw7lQC&printsec=frontcover&source=gbs_v2_summary_r&cad=0#v=onepage&q=&f=false, 208, 21-22, anglicky

Boris Berezovskij foto
Emmanuel Lévinas foto

„Byl to člověk psychopatické struktury, a proto byl citlivý na všechny podněty. -- o Rafału Wojaczkovi“

Originál: (pl) Był to człowiek o strukturze psychopatycznej, a zatem był podatny na wszystkie bodźce.
Zdroj: [Rafał Wojaczek - tragiczny los młodego poety, polskieradio.pl, 2015-12-06, 2015-12-07, http://www.polskieradio.pl/39/156/Artykul/1553381,Rafal-Wojaczek-tragiczny-los-mlodego-poety]

Lewis Mumford foto

„Město je zvláštní struktura, jemná a kompaktní, uzpůsobená k tomu, aby chránila plody lidské civilizace.“

Lewis Mumford (1895–1990) americký historik, sociolog, filozof a literární kritik

Zdroj: [Česko na EXPO 2010 - plody civilizace ve Starém Městě z puků, ct24.cz, 2009-08-14, 2011-03-05, http://www.ct24.cz:8003/kultura/63834-cesko-na-expo-2010-plody-civilizace-ve-starem-meste-z-puku/video/2/]

Tomáš Holub foto
Serj Tankian foto
Frank-Walter Steinmeier foto

„Může jen doufat, že volební kampaň v USA nepostrádá vnímání reality. Struktura světové bezpečnosti se změnila a již není založena na dvou samotných pilířích. Není možné ji vést jednostranně. Žádný americký prezident tuto změnu v architektuře mezinárodní bezpečnosti nemůže obejít… (Trumpova doktrína) Amerika první na to odpovědí není.“

Frank-Walter Steinmeier (1956) německý politik

Zdroj: [Trump ve svém projevu nastínil představu o zahraniční politice, tyden.cz, 2016-04-28, 2016-05-09, http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/amerika/trump-ve-svem-projevu-nastinil-predstavu-o-zahranicni-politice_381594.html]

Michail Michajlovič Bachtin foto
Ladislav Hejdánek foto
Ladislav Hejdánek foto
Jesús Huerta de Soto foto
Henry Kissinger foto
Manfred Lütz foto

„Lidé už nevěří v Boha, ale církev o tom nemluví a raději se baví o pastoračních strukturách a celibátu.“

Manfred Lütz (1954) německý teolog, psychoterapeut a psychiatr

Zdroj: [Německý teolog: Jazyk církve se vzdálil věřícím, cirkev.cz, 2018-11-20, 2018-12-09, https://www.cirkev.cz/cs/aktuality/181120nemecky-teolog-jazyk-cirkve-se-vzdalil-vericim]

Leif Ove Andsnes foto

„Britten je jiná káva než Beethoven, jeho Koncert pro klavír a orchestr op. 13 má neobvyklou strukturu typicky vrstevnatých skladeb. Jedná se o atraktivní skladbu, která se mimo Velkou Británii hraje málo, proto ji rád představuju.“

Zdroj: [‚Britten je jiná káva než Beethoven.‘ Proslulý pianista přivezl na Pražské jaro atraktivní skladbu, rozhlas.cz, 2018/05/22, 2018/05/29, https://www.irozhlas.cz/kultura/hudba/prazske-jaro-2018-festival-leif-ove-andsnes-piano_1805222307_ako]

Roman Sandgruber foto

„Lidé žijí, pracují, investují a spotřebovávají, vytvářejí mocenské struktury a těmto mocenským poměrům podléhají.“

Zdroj: [Milan, Hlavačka, 2014, České země v 19. století, Historický ústav AV ČR, 28, I. díl, 978-80-7286-207-8]

„Pohotovostní pluk přijel, až když byl pozván hlídkou. My jsme přijeli až do toho nejprudšího, co se tady dělo. Stáli jsme v postranních ulicích, neviděli jsme, kolik je tady lidí, jaká síla, co na nás má ta opozice připravený, prostě jsme šli do něčeho, aniž jsme věděli, co na nás čeká. Až když jsme nastoupili na Václavské náměstí, tak jsme viděli, kolik je tady lidí, jaká je síla, a až tady jsme se dozvěděli konkrétní povely. Struktura celého zásahu tady byla, ale všecko se utvářelo až zde na místě. (…) Protiútok [demonstrantů] byl veden z dálky některými skupinami. Z davu po nás někteří házeli třeba kostky po domácku vyrobené, dřevo, možná i kamení. Prostě ty helmy a štíty, co jsme měli, nám dost často pomohly od nějakých úrazů, roztržení obličeje nebo které by nám zanechaly následky. Útoky byly, když jsme někoho předváděli, když na nás pořvávali „Gestapo!““

Zdeněk Ondráček (1969) český člen českého Parlamentu (2013–2017), místní politik a policista

a jiný urážlivý výroky, dokonce pěsti a kopance, a příslušník, který byl sám, byl zavlečen do davu a dostal tam někdy někde i nějakou ránu, kopanec. (…) Měli řetězy rozkovaný, co já jsem viděl, na kterých byly na konci navařený ocelový kuličky, to většinou ty, jak se říká, pankáči, tydlety mladý skupiny, který to nosily po kapsách, boxery, takovýhle věci měli u sebe, i kudly, zbraně, třeba jehlice na pletení, navařený očko na ní, takovýhle věci se u těch demonstrantů tady objevily. (…) Já jsem přesvědčen, že bez zásahu pohotovostního pluku, který je cvičen na tyto události, by se obnovení pořádku a klidu v centru hlavního města neobešlo. (…) Hlas Ameriky i Svobodná Evropa vysílá jenom to, co řeknou jejich korespondenti zde, a ti jsou placeni za to, co řeknou, a čím víc budou urážet náš stát a čím víc budou hanobit naše čelní představitele, tím dostanou víc peněz, a proto, snad si myslím si nebo je to určitě tak, proto hanobí náš stát, naši bezpečnost těmito urážlivými výroky, jako že to bylo brutální. Zásah nebyl brutální, byl veden přesně podle měřítek, jak se má vést a jak nám bylo veleno.
(z rozhovoru pro Československou televizi po zásahu pohotovostního pluku VB proti demonstrantům během tzv. Palachova týdne v lednu 1989 v Praze)
Zdroj: [Ladislav, Pošmura, Před revolucí jako esenbák uhodil obuškem dívku, teď jde do Sněmovny, iDNES.cz, http://hradec.idnes.cz/poslancem-komunista-s-kontroverzni-minulosti-zdenek-ondracek-pvd-/hradec-zpravy.aspx?c=A131028_161536_hradec-zpravy_pos, 2013-10-28, 2013-10-28]

Danica McKellarová foto

„Jednou z nejúžasnějších věcí na matematice je, že lidé, kteří se jí věnují, se málokdy zajímají o její praktické využití, protože matematika samotná je skutečně nádherný umělecký obor. Jsou to struktury a modely, a to máme rádi, a na tom ujíždíme. A proto píšeme články, když objevíme nové uspořádání forem. Pak někdo jiný musí přijít na to, jestli to k něčemu je. A třeba na to přijde až za sto let, a nikomu to nevadí.“

Originál: One of the most amazing things about mathematics is the people who do math aren't usually interested in application, because mathematics itself is truly a beautiful art form. It's structures and patterns, and that's what we love, and that's what we get off on. And so we write papers because we discovered a new pattern of sorts. Then it's up to somebody else to figure out if it has a use or not. And maybe it will be like a hundred years from now, and who cares.
Zdroj: Danica McKellar's Mathematical Theorem http://www.npr.org/templates/transcript/transcript.php?storyId=5201825 – rozhovor pro National Public Radio, 11. února 2006

Ladislav Hejdánek foto

„Moc dneska vědou, pomocí vědy vládne. Dneska se žádná mocenská struktura bez vědy neobejde. Jednak se neobejde bez produktů vědy, ale ta lepší, vyšší se neobejde ani bez vědy samotné. To, že se věda nechává kupovat a dělá svou práci na objednávku, je dokladem jakési upadlosti intelektuálství do něčeho, co je pokleslé. Postmodernita začala de facto v modernitě, v té vědě, která přestala být posedlostí hledání pravdy a stala se výrobou toho, co si kdo objednal. A v tom smyslu intelektuál, který by byl podnikatelem a dodával by potřebnou intelektuální zbrojnici komukoliv, tak vlastně poklesá na úroveň „vědce.““

Ladislav Hejdánek (1927) český filozof a profesor

Proto si myslím, že povědomí té povolanosti je strašlivě důležité, ale nelze se při tom pouze odvolávat na tradici, ale musíme analyzovat také to, co to ještě může znamenat dnes. Tedy intelektuál není ten, kdo má pravdu, ale ten, jemuž je pravda důležitější než jakákoli politika, jakákoli mocenská pozice, jakýkoli omezený zájem.
Zdroj: Intelektuálové a moc, červen 1991 http://www.hejdanek.eu/digiarchiv.php?id_detail=122

Miloslav Petrusek foto
Victor Vasarely foto
Tomáš Pfeiffer foto

„Nahodilost, chaos je pravděpodobně vlastností „našich mozků a smyslů“, nikoli prostoročasu. Nekonečná struktura musí obsahovat VŠE, nyní a zde.“

Tomáš Pfeiffer (1953) český filozof a biotronik

Zdroj: https://cz.pinterest.com/pin/792985446908030403/

Sergej Rachmaninov foto
Vladimír Franz foto

„V polovině 80. let, kdy jsem pracoval v nejrůznějších dělnických profesích, mě zajímala společnost. Měl jsem tu možnost zjistit, co je člověk, co je vůbec společnost, co jsou nejrůznější společenské vrstvy. A jelikož zastávám názor ze své tvorby, že na co si nesáhnu, o tom nic nevím, zajímalo mě to. Navíc, tam jsem zjistil, že lidé si na sebe vezmou bundu a jsou metalisti, pak si vezmou čelenku a jsou indiáni, a pak si načešou číro a jsou pankáči. Jakékoli tyto sociologické sondy stran společnosti nesouvisely s mým názorem nebo s mým názorovým světem, mě to zajímalo a byla to sociologická sonda. Také jsem, když byla amnestie, strávil týden mezi kriminálníky, tedy amnestovanými, na Hlavním nádraží, protože mě zajímalo, co je to za sociologickou strukturu, zajímal mě třeba běh non-stopu na Václavském náměstí, jak funguje organizace… nebo… jak funguje, jak je organizována noc pražskou galérkou, zajímaly mě nejrůznější sociologické jevy, do kterých by sociolog, který sedí v kanceláři, a čte jenom v knize a je vyděšen, že po ulicích kdokoli chodí… samozřejmě, člověk byl dobrodružný, takže mě zajímaly tyhlecty, jakoby, trošku jevy, které nejsou normální, ale normální lidi člověk může vidět v tramvaji.“

Vladimír Franz (1959) český hudební skladatel, malíř, profesor a vysokoškolský pedagog

odpověď na dotaz časopisu Česká pozice z listopadu 2012: „Jak se zpětně díváte na vaši aktivitu v 80. letech?“
Zdroj: video Vladimír Franz: Není blbá nálada spíše vlastnost?, Česká pozice, 13. listopadu 2012 http://www.ceskapozice.cz/video/vladimir-franz-neni-%E2%80%9Eblba-nalada%E2%80%9C-spise-vlastnost