Citáty na téma vnímání

Sbírka citátů na téma vnímání, život, svět, věc.

Citáty na téma vnímání

Carl Gustav Jung foto

„Intuice je jakýsi druh vnímání, které nejde přesně přes smysly, ale jde cestou nevědomí.“

Carl Gustav Jung (1875–1961) švýcarský psychiatr a psychoterapeut, který založil analytickou psychologii
Carl Gustav Jung foto

„Vnímání nám říká, že něco je. Myšlení nám říká, co ta věc je, cítění nám říká, co nás je hodno.“

Carl Gustav Jung (1875–1961) švýcarský psychiatr a psychoterapeut, který založil analytickou psychologii
Marcus Tullius Cicero foto
William Blake foto
Marcus Aurelius foto
Petr Iljič Čajkovskij foto
Tomáš Sedláček foto
Eckhart Tolle foto
David Hume foto
Denis Diderot foto
Ambrose Bierce foto
Jim Morrison foto
Terence McKenna foto
Edgar Allan Poe foto
Leonardo Da Vinci foto
Willem Dafoe foto

„Antikrist je především velmi upřímným filmem, který odráží i Larsův boj s jeho depresemi. I během natáčení měl svůj karavan, kam se mohl kdykoliv uchýlit, když bylo potřeba. Snímek odráží jeho vnímání světa, ať si různí mravokárci říkají, co chtějí.“

Willem Dafoe (1955) americký herec

Zdroj: [Willem Dafoe: Hrát Ježíše bylo fyzicky náročné, novinky.cz, 2011-01-01, 2011-01-26, http://www.novinky.cz/kultura/220997-willem-dafoe-hrat-jezise-bylo-fyzicky-narocne.html]

William Blake foto
Cindy Shermanová foto
Philip K. Dick foto
Láhirí Mahášaj foto
Láhirí Mahášaj foto
Pavel Kolář foto

„Dobře nastavené vnímání těla je také klíček k předcházení zraněním.“

Pavel Kolář (1963) český fyzioterapeut

Zdroj: Časopis Reflex č. 21, 2021, str. 25

Neale Donald Walsch foto
Teal Swan foto

„Některé duchovní ideologie lidi obrátily proti jejich vlastním myslím, emocím a touhám; nechápou, že touha je nezbytnou součástí osobního i všeobecného rozvoje. Emoce jsou nositelem osobní pravdy i barometrem propojení mezi fyzickou a nefyzickou perspektivou. Myšlení je nezbytnou součástí vnímání i tvoření. A všechny tři prvky – emoce, myšlení a touha – jsou důležitou součástí lidské existence.“

Teal Swan (1984) americká duchovní učitelka

Originál: Several spiritual ideologies have turned people against their own minds, emotions and desires; not understanding that desire is the necessary ingredient for personal and universal expansion. Emotion is the carrier of personal truth as well as the barometer of connection between the physical and non physical perspective. Thought is a necessary part of both perception and creation. And all three are an important part of being human.

Jan Troell foto

„Od některých filmařů slýchávám, že žádného Bergmana nikdy neviděli. Dokonce se tím chvástají. Mě ovšem Ingmar Bergman skutečně inspiroval, měl obrovský vliv na moji tvorbu. Otevřel mi oči pro vnímání psychologického napětí mezi lidmi. Předtím jsem se v podstatě více orientoval na přírodu a zvířata.“

Jan Troell (1931) švédský filmový režisér, kameraman, scenárista a střihač

Zdroj: [Bergman mě naučil zajímat se o lidi, říká švédský režisér Jan Troell, m.ihned.cz, 2013-03-21, 2013-03-21, http://m.ihned.cz/c1-59542850-bergman-me-naucil-zajimat-se-o-lidi-rika-svedsky-reziser-jan-troell]

Raúl Ruiz foto

„Uvědomila jsem si, že lidé často nedokáží některé přímo pojmenované skutečnosti přijmout, uzavřou se, nebo se začnou bít za svou pravdu a neposlouchají. Proto jsem se rozhodla využít kouzlo animace, říct to, co se někdy slovy nedá … komunikuje s dítětem v nás symboly a metaforami, a tak otevírá naše vnímání světu.“

Originál: (sk) Uvedomila som si, že ľudia často nedokážu niektoré priamo pomenované skutočnosti prijať, uzatvoria sa, alebo sa začnú biť za svoju pravdu a nepočúvajú. Preto som sa rozhodla využiť čaro animácie povedať to, čo sa niekedy slovami nedá… komunikuje s dieťaťom v nás symbolmi a metaforami, a tak otvára naše vnímanie svetu.
Zdroj: [Fajnerová, Lucia, Vladislava Plančíková: Pýtajme sa na minulosť, kým je koho, kultura.pravda.sk, 2014-03-21, 2014-03-22, http://kultura.pravda.sk/film-a-televizia/clanok/312272-vladislava-plancikova-pytajme-sa-na-minulost-kym-je-koho/]

Daniel Bar-Tal foto

„Izraelci mají pokřivené vnímání demokracie. Uznáváme význam demokratických hodnot, jakmile ale dojde na jejich uplatňování, ukáže se, že většina lidí je nedemokratická.“

Daniel Bar-Tal (1946) izraelský psycholog

Zdroj: [Jediná demokracie na Blízkém východě?, literarky.cz, 2010-05-19, 2011-03-06, http://www.literarky.cz/svet/blizky-vychod/2373-jedina-demokracie-na-blizkem-vychod]

Haruki Murakami foto
César Pelli foto

„Architektura není malování. Je to mimořádná tvůrčí reakce na určité situace … Jsem odhodlán k architektuře, která oslavuje život … Architektuře, která vylepšuje život zdůrazněním vnímání, lehkosti a změny.“

César Pelli (1926–2019) argentinský americký architekt

[(en) Architecture is not a painting. It is about extraordinary creative responses to specific situations ... I am committed to an architecture that celebrates life ... An architecture that enhances life accents perception, lightness, and change.]

Source: [Cesar Pelli & Associates Exhibit Premieres, artdaily.com, 2005-05-20, 2013-05-23, http://www.artdaily.com/index.asp?int_sec=2&int_new=13727#.UZ4MMuBIs1g]

Frank-Walter Steinmeier foto

„Může jen doufat, že volební kampaň v USA nepostrádá vnímání reality. Struktura světové bezpečnosti se změnila a již není založena na dvou samotných pilířích. Není možné ji vést jednostranně. Žádný americký prezident tuto změnu v architektuře mezinárodní bezpečnosti nemůže obejít… (Trumpova doktrína) Amerika první na to odpovědí není.“

Frank-Walter Steinmeier (1956) německý politik

Zdroj: [Trump ve svém projevu nastínil představu o zahraniční politice, tyden.cz, 2016-04-28, 2016-05-09, http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/amerika/trump-ve-svem-projevu-nastinil-predstavu-o-zahranicni-politice_381594.html]

„Mám pocit, že s přístupem k tělu je to u studentů rok od roku horší. Říkám jim facebooková generace. Veškeré jejich vnímání se přesouvá k virtuální realitě a tím ztrácí přímý kontakt se svým tělem, které jako by ochrnulo.“

Radim Vizváry (1979) český herec a vysokoškolský pedagog

Zdroj: [Radim Vizváry: Srozumitelná abstrakce v opeře i v gestu, casopisharmonie.cz, 2016-03-23, 2016-06-03, http://www.casopisharmonie.cz/rozhovory/radim-vizvary-srozumitelna-abstrakce-v-opere-i-v-gestu.html]

Carl Gustav Jung foto

„Dogma není svévolným výmyslem ani jedinečným zázrakem, jak bývá líčeno za zřejmým účelem jeho vyzvednutí z přírodních souvislostí. Ústřední křesťanské představy tkví svými kořeny v oné gnostické filosofii, která se podle psychologických zákonů musela vyvinout právě v době, kdy se klasická náboženství stávala obsolentními. Gnóze se zakládá na vnímání symbolů nevědomého procesu individuace, který nastupuje vždy, jakmile se nejvyšší kolektivní představy ovládající lidský život začnou rozpadat. V takové době se nutně objevuje celá řada jedinců, kteří jsou vyšší měrou uchváceni numinózními archetypy, jež se tlačí na povrch, aby vytvořili novou dominantu. Uchvácení se projevuje takřka bez výjimky ve skutečnosti, že lidé jimi zasažení se s jejich obsahy identifikují. Roli, která jim byla vnucena, nechápou jako působení nových obsahů, které je třeba ještě rozpoznat, ale svým životem je vzorově znázorní a stávají se tak proroky a reformátory. Pokud archetypický obsah křesťanského dramatu byl s to uspokojivě vyjádřit zneklidněné a dotírající nevědomí mnoha lidí, povýšila ho "shoda všech" (consensus omnium) na všeobecně závaznou pravdu, ovšem nikoli nějakým úsudkovým aktem, ale daleko účinnější iracionálnější uchváceností.“

Carl Gustav Jung (1875–1961) švýcarský psychiatr a psychoterapeut, který založil analytickou psychologii

Výbor z díla V. - Snové symboly individuačního procesu

Jaggi Vasudev foto

„(Řekl o Rusku a Rusech): Takzvaný “jazykový obraz světa” je velmi populární ve východní Evropě postsovětského období. Poskytuje totiž tolik žádanou iluzi, že “náš” jazyk je naprosto jedinečný, tak jako “naše” vnímání reality. Lingvisticky jde o starý koncept, který původně nemá s xenofobií a nacionalismem nic společného.“

Tomáš Glanc (1969) český slavista a rusista

Zdroj: http://zpravy.e15.cz/zahranicni/politika/tomas-glanc-cina-budi-v-rusech-nadeji-i-hruzu-hlavni-pro-ne-vzdy-byla-evropa-1291209 Tomáš Glanc: Čína budí v Rusech naději i hrůzu. Hlavní pro ně vždy byla Evropa In: VÁVRA, Jan. E15.cz, 2016-12-30

Jaggi Vasudev foto
Jaggi Vasudev foto
Tereza Nvotová foto

„Nesnažili jsme se trumfnout Gaspara Noého, ani nejbrutálnější scény znásilnění ve filmu, co kdy vznikly, ale spíš naším způsobem vnímání, být tam s ní, ležet tam v té posteli, když to zažívá. Je důležité mít dva herce, kteří jsou schopní do toho jít i přes nepříjemnost té situace znovu a znovu. Točili jsme to celý den, nebylo to nic příjemného pro nikoho.“

Tereza Nvotová (1988) slovenská herečka a režisérka

o filmu Špína
Zdroj: [Bambas, Ondřej, Znásilnění ve filmu Špína nebylo příjemné pro nikoho, říká režisérka. Jak film vznikal?, i.rozhlas.cz, 2018-03-05, 2018-03-07, https://www.irozhlas.cz/kultura/film/tereza-nvotova-spina-cesky-lev-nominace-znasilneni_1803051930_rez]

„Ian byl průkopnický vědec, který nás dostal ven z tekutých písků vnímání vědy a náboženstvím jako věcí zcela v rozporu nebo zcela irelevantní k sobě navzájem.“

Robert John Russell (1946) americký fyzik a teolog

Zdroj: [Ian Barbour, Who Found a Balance Between Faith and Science, Dies at 90, nytimes, 2014-01-12, 2017-03-24, https://www.nytimes.com/2014/01/13/us/ian-barbour-academic-who-resisted-conflicts-of-faith-and-science-dies-at-90.html?_r=1]

Václav Malý foto

„Je dobré, aby i do církve více proniklo vnímání a myšlení žen, protože člověk je stvořen jako muž a žena, ale navzájem se mají doplňovat. To je už na začátku Bible.“

Václav Malý (1950) český římskokatolický duchovní

Zdroj: https://dvojka.rozhlas.cz/vaclav-maly-je-dobre-aby-i-do-cirkve-vice-proniklo-vnimani-a-mysleni-zen-8145523

„Pouze v tichých vodách se věci zrcadlí nezkresleně. Pouze v tiché mysli je adekvátní vnímání světa.“

Hans Margolius (1902–1984)

[(en) Only in quiet waters do things mirror themselves undistorted. Only in a quiet mind is adequate perception of the world.]
—(en) Thoughts on Ethics

Source: [Margolius, Hans Adolf, Thoughts on Ethics, Literary Licensing, LLC, 2011, 54, 1258198770, 978-1258198770, anglicky]

Františka Vrbenská foto
Tomáš Pfeiffer foto
Samuel Taylor Coleridge foto

„O práci, o svobodě, o nápadu, o složitostech,
Říkám si o čem je život o čem jsou ty pohledy na život. A došla jsem k názoru že je to hodně tím co vlastně člověk dělá za práci a čím se sám o sobě zabívá a přemýšlí o ruzných věcích. Proč si to myslím. Protože to nad čím nejvíc člověk přemýšlí a běžně řeší to prostě je i jeho život. Třeba když by člověk měl jako koníček zálibu přemýšlet o lidské podstatě a práci dělníka tak to ale nesouzní s jeho zálibou a myšlenkovou aktivitou. Ale kdyby měl práci kde by mohl testovat ostatní a mohl by skoušet lidskou podstatu tak byl by spokojen a byl by přínosem. Co teoreticky kdyby šlo zjistit pro co člověk má předpoklady odvozené od toho jak myslí a jaké jsou jeho hodnoty a myšlenky a tím ho pak nasměrovat k tomu být v životě šťastný. Proč něco takového není třeba ve školách před tím než si mladý člověk vybíra školu. Proč se na tohle neklade tak velký důraz pořádně a skutečně by ty studenty nasměrovali proklepli si je a jejich myšlenky a v tom v čem by se jim dařilo našli to nejlepší pro ně. A nebo lidi na úřadech práce ty lidi co třeba z nakého důvodu mají problém si najít práci. Protože jsou jiní ale jsou pracovití ale jejich myšlení je napadené nízkým sebevědomím a vlastně se neznají protože v sobě třeba nezozvíjeli celý život svůj potenciál a zájmy kterými by se mohli živit. Tak takový test kvíz kdo opravdu jsou a k čemu se jejich myšlení hodnoty a úvahy o životě hodí, a i jejich fyzické psychické předpoklady. Takovej test by se mi fakt hodil a myslím i spoustu dalším lidem. Kteří se neznají a neví k čemu se hodí a v čem by byli dobří. Jasně můžou jít a zapnout zuby a dělat něco co je nebaví jenom proto aby přežívály pro ty prachy ale je fakt že jakej v tomto ohledu má život smysl. Pak spousta lidí žije nenaplněné životy a nemají ani v srdci upřímnou lásku když samy nenávidí svoje práce a životy které žijou jenom pro prachy a jistoty. Když si nedáte tu možnost dělat to v čem vynikáte a i vaše myšlení nejen ruce. Tak jak hloupá je společnost kde lidi jen přežívají ale vlastně vůbec nežijou to co chcou skutečně žít. A důsledkem toho je trapně ubohá nudá společnost která se sama nerozvíjí a neroste ani psychicky ani na tom myšlení nemá sny touhy ani nadšení. Potencional všech je přeceňován protože se málo hledají možnosti lepšího využití myšlení jedinců a navíc. Možná nejsou keše a lidi co by opravdu mohli na tom něco změnit nebo stvořit takový test ktery by změnil lidem život k lepšímu. Podle toho jací jsou a jak myslí a v čem jsou fakt dobří najít v nich to nejlepší a dodat tím testem jim sílu a uvědomění toho že jsou v něčem dobří. A nejen soudit je za to že to nejde že se nedaří že jsou líní né to je chybné myšlení. Nadavat nikomu protože se mu nedaří že mu to nevychází jak si myslí většina že by mělo. Občas to nemusí jít podle představ a život sváma zatočí a ostatní těžko můžou vědět co ve své hlavě prožíváte. Každý je různy a na to by se mělo brát ohled. Nikdo není stroj mašina na práci jsme lidi živé bytosti a to je fakt a podle toho by sme se měly chovat k sobě s úctou k sobě a svému vnímání života. Možná chyby všemu víra a motivace k tomu dovolit a dát si tu možnost to prostě udělat? Nebejt zlej ale věřit v ty co jsou slabší povahy co nejsou tak psychicky silni a houževnatí jako jiní.“

„Všechno jede na nepřetržitý režim vesmíru. Ale jen člověk sám si může dělat se svím časem cokoliv. A přesto si ho zotročila práce povinosti peníze a potřeba přežít ale k čemu sakra. K čemu dál pokračovat v téhle hloupé hře života. Když to jasně spravné nikdo necití možná pár desitek jedinců. Když mizí lesy stavý se domi továrny jenom pro to aby státy užívali svoje ekonomiky a měly kam šoupnout lidi co sami neví co se svím životem. A ani si neváží vlastního života když se chovají jako oběť a jsou to mašiny stroje na práci. Vlastně chápu to zlo co ci podmiňuje lidskou duši a celej svět. Přežití přežití přežití přežití chápeš co to starče. Něco to chce vysoké životní náklady na život omezení všechno drahé systém sám spusobil redukci. Ale vždycky si ten lidský faktor cestu najde. Jo vše chno de když člověka žene sexuální půd jenomže když se nechce když jsou jiné stimulanty pro vypravování hormonů. Třeba por** koukání na věci které snadno vyplaví hormony přes obrazovku je to jednoduché. Nezajistí to ale přežití lidského druhu což by některé myšlenkáře o budoucnosti nasralo. Ale zase ti kdo nechcou se množit a rozlizat se po planetě a svojí existencí ničit planetu. Tak je to morálně správné když si dá člověk za cíl geneticky nebýt v budoucnu přes svoje geny. Ale stejnak nejvíc předá člověk do budoucna svim myšlením přes: praktické skusenosti, přes vědomosti, přes knížky, přes zážitky, přes hudbu, přes média, přes internet, přes řemeslnou práci. Tím vším zajišťuje pro další generace informace minulosti. A ty myslenky slova oni budou s nima pracovat v jejich priromnosti ale bude záležet na vícero faktorech které určí jejich vnímání. A nebo to snad tak není?“