Citáty na téma zrak

„Nenávidět neumím a jsem tomu rád. Když pro nic jiného, tak už proto, že nenávist kalí zrak a tím znemožňuje hledat pravdu.“

„…My ženy, jak o nás kdosi řekl, milujeme sluchem, právě tak jako vy muži milujete zrakem, jestli ovšem vůbec kdy milujete…“

„Žena zachází s muži jako šachista s figurkami. Sáhne na jednu, ale zrak jí upíná na druhou - možná že s ní udělá lepší tah.“

„Knihy jako největší přátelé rády s námi rozmlouvají, o čemkoli s námi upřímně a jasně a bez přetvářky hovoří, poučují nás, dávají nám návody, povzbuzují nás, utěšují a jako přítomné nám předvádějí věci našemu zraku velmi vzdálené. Ó, podivuhodná je moc, vznešenost a přímo jakási božskost knih.“

„Měli bychom žíti tak, jako bychom byli lidem na očích. Měli bychom mysliti tak, jako by sebeskrytější koutky duše naší byly přístupny zraku okolí.“

„Proč? Proč dívka v roztrhaných šatech, ležící na krvavé posteli, vzlyká jméno viníka, ve chvílí když její rodiče nic netušící vcházejí do domu nalézajíc zneuctěné tělo jejich děvčátka…
Proč chlapec, kterého matka zavrhla, nutí slečny být mu nablízku a být mu osobou, kterou vždy tolik chtěl i když to znamená, že slečny křičí z posledních sil a poté ztichnou napořád…
Proč muž viní ze ztráty své milé jeho děti a v zlosti jeho pěst přistává na líci jeho dcery, přičemž praví:,, promiň“ pokračujíc v úderech do třesoucího se tělíčka jehož běloba chladí na duši, otočí se a na řadu příjde syn, který jen svou sestru chránil…
A proč osoba s dobrým srdcem je odtržena, pro svůj nedokonalý vzhled, když láska sršící jí z očí by zahřála všechny osoby v říši divů, při čemž by ji ještě půlka zbyla pro bytosti všeho druhu co by lásku potřebovaly a obětovala by svůj zrak pro slepou matku aby své dítě spatřila, svůj sluch pro stařenku, aby naposledy slyšela své blízké a svou řeč pro chlapce šeptajíc své:,, miluji tě“ jeho umírající přítelkyni.
Mnoho otázek a jen jedna odpověď…LÁSKA.
Někteří pro ní mnoho obětují, jiné tento pocit úplně zničí.
Tolik lidí by šťastnějších bylo, kdyby zatmění jejich srdcí ovadlo a radost by rozzářila jejich tváře.“

„Jsi anděl. Záříš do noci nad mojí hlavou jako posel nebes, kterého zrakem obráceným v sloup s užaslou bázní lidé sledují, jak osedlává líná oblaka a zvolna plyne širým ovzduším.“

„Skutečná dobrota člověka se může projevit v naprosté čistotě a svobodě jen vůči tomu, kdo žádnou sílu nepředstavuje. Skutečná mravní zkouška lidstva, ta nejzákladnější (uložená tak hluboko, že uniká našemu zraku), záleží v jeho vztahu k těm, kteří jsou mu dáni napospas: ke zvířatům.“

„Každý má svůj zrak a svá slova. Každý vnímá jinak ulici, film, les, člověka, všechno.“

„Nemůžete objevit nové oceány, pokud nemáte odvahu odpoutat zrak od břehu.“

„Víte, co je horší než být slepý? Mít v pořádku zrak a nevidět.“

„Poslouchej chvíli a shledáš, že jsou i takové věci, které nespatříš zrakem, přesto však uznáš, že jsou.“

„Zlo zraku skryté bývá nejnebezpečnější.“

„Charakter mnohých lidí odhadneme pouhým zrakem. Jiných pouze zázrakem.“

„Humor pročisťuje zrak.“

„Kdo umí vejít do lesa nejen tělem, ale také srdcem, tomu se to může přihodit. Za dlouhá léta života na samotě jsem do určité míry zdivočil, jak zrakem, tak i sluchem, a kdo si i v dnešní době zachoval v sobě něco z divocha, ten mi uvěří, že jsem dokázal vnímat celým povrchem těla.“

„Čtení kazí zrak. Správný pohled na svět mají pouze negramotní.“

„Jestliže se tě tvůj podřízený zeptá na něco důležitého, zatvař se, jako bys ho považoval za pomatence. Až sklopí zrak, polož mu tutéž otázku jinými slovy.“

„Láska je slepá, ale manželství jí vrací zrak.“

„Věda má každému jednotlivci tolik jisker rozkřísnouti, kolik síla zraku jeho snésti může.“

„Čtení kazí zrak. Správně vidí pouze negramoti.“

„Pravá koketa není ta, která kolem sebe vrhá vyzývavé pohledy, ale ta, která - tváříc se lhostejně - nutí okolí, aby z ní nespustilo zrak.“

„Existují dva způsoby vidění: tělem a duší. Zrak těla může někdy zapomenout, ale duše si pamatuje navždy.“

„Jde o to, aby básník ukázal to, po čem sklouzává denně jeho zrak a jeho srdce, pod takovým zorným úhlem a s takovou rychlostí, aby se mu zdálo, že to vidí a dojímá se tím poprvé.“

„Věkem se kazí zrak, ale člověk jaksi lépe vidí.“

„Krása ženy skrývá mnohé její ošklivosti před zraky zvědavců.“

„Veškerá filosofie vyvěrá z pouhých dvou věcí: zvídavosti a chabého zraku… Problém tkví v tom, že toužíme vědět více, než dokážeme spatřit.“

„Když setrváváš na povrchu svého bytí, celá tvá existence je povrchní. Pokud tvou energii neovládají impulzy zraku, sluchu a hmatu, otáčí se pomalu k tvému nitru. Postupně se tak tvůj vnitřní zrak stává citlivým na duchovní světlo, k jeho spatření, poznání a udržení. Jakmile prozřeš, zůstaneš prost všech nároků vlastní vůle. Když se vracíš do svého nitra, stáváš se mistrem. Když se budeš pohybovat směrem ke svému povrchu, můžeš zůstat otrokem.“

„Dívej se do slunce dostatečně dlouho, a zakryješ si dlaní zrak.“

„Nejvíc k pláči je ten, kdo má zrak, ale nemá vizi.“

„Básník musí být profesorem pěti smyslů. Pěti smyslů v tomto pořadí: zrak, hmat, sluch, čich a chuť. Aby mohl vládnout překrásnými obrazy, musí všem těmto smyslům otevřít brány komunikace a co nejčastěji v sobě vrstvit dojmy, ba dokonce převlékat jejich vlastní přirozenost.“

„Člověk je již tak zařízen, že nejvíce věří svému zraku, mnohem více než sluchu.“

„Duch v tomto světě nevznikl působením našeho mozku, ale by zde od věků přítomen. Naše myšlení je stále ještě zaostalé, dokážeme pozvednout zrak sotva nad vlastní pupek. Byli jsme teprve probuzeni a velmi pomalu se probíráme z polospánku. Přitom nepozorujeme, že mnohé na tomto světě souvisí a že se mnohé spolupohybuje v nějakém daleko širším pořádku.“

„Soulož je estetická souhra dvou těl, jejich duchovní sbližování a fyzické splývání, čarokrásné prolínání linií božsky utvářených údů, nádherná pastva pro zrak. Ze všeho nejméně je to napodobení živočišného páření.“

„Lidská osobnost má jen dvě masky a jeden obličej, Maskou první, divadelní, touto jsme milování, nebo nesnášeni, obhajováni nebo zamítnuti. Rozhoduje o Názoru, zraku. Druhou málokdy objevenou ostatními je maska chuti, jazyka a názorů, představ a snů, iluzí i nočních můr, obličejem se stává to jací jsme podvědomě, tvář má polovinu ošklivou a hezkou, často masky střídáme že už ztrácíme rozum která z nich je pravá a jak vypadá náš skutečný obličej“

„Láska může být slepá, ale manželství vrací zrak.“

„Oddanost nemusí mít příliš ostrý zrak a láska nemusí vznikat pomocí zvětšovacího skla.“

„Neodsuzujme dnes jeho vrahy. Co víme o bezuzdné nenávisti, kterou k nám pociťují? Osm let žijí v uprchlických táborech v Gaze a přímo před očima mají, jak měníme půdu a vesnice, kde žili oni a jejich předkové, ve svou vlastní zemi. Měli bychom požadovat odplatu za Ro'iovu krev ne na Arabech z Gazy, ale na sobě samých, za to, že zavíráme oči nad svým krutým osudem a nad úlohou naší generace. Jsme sice generací osadníků, ale bez bojové přilby a hlavně pušky nebudeme schopni vysadit strom, ani postavit dům.
Nebojme se pohledět na zášť, provázející a stravující život stovek tisíců Arabů, kteří sedí všude kolem nás a čekají na chvíli, kdy budou moci vztáhnout ruku po naší krvi. Neodvracejme zrak, protože to by oslabilo naši ruku. Takový je osud naší generace. Máme jedinou volbu: být připraveni se zbraní v ruce, silní a rozhodní, jinak nám meč vyklouzne z ruky a naše životy budou vážně ohroženy.“

„Světlo, které nám zcela oslňuje zrak, je pro nás tmou. Jenom ten den vysvitne, pro nějž jsme probuzeni. Ještě další den se chystá vzejít. Slunce není víc než jitřenkou.“

„Naší jedinou jistotou je být neustále zaštítěni Boží milostí a nepoužívat vlastní duchovní zrak tak, abychom zlo nazývali dobrem a dobro zlem.“

„Socha je pro hmat, malba je pro zrak. Chtěl jsem udělat sochu pro zrak a obraz pro hmat.“

„Byl jsem mrtvý, dokud jsi mě nenašla, i když jsem dýchal. Byl jsem slepý, ačkoliv mi zrak sloužil. A ty jsi pak přišla… a já se probudil. /Probuzený milenec/“

„Nechť je toto při čtení Bible v našich myslích ustáleným principem, že Kristus je sluncem ve středu celé knihy. Dokud Jej budeme mít na zřeteli, nikdy se v našem duchovním poznání příliš nespleteme. Jakmile z Krista odvrátíme svůj zrak, Bible se nám celá stane temnou a plnou obtíží. Klíčem k poznání Bible je Ježíš Kristus.“

„Síla záměrné ignorace je nedocenitelná, proto se jedná o systematické násilí masivního rozsahu. Jediným důvodem, proč jsou v tom tak úspěšní, je, že jsou všichni ochotni odvrátit zrak…“

„K pozorování mám chabý zrak, na mechanické věci nešikovné ruce, k domácím a politickým záležitostem mám povahu zvláštní, cholerickou, k neustálému vysedávání (zejména na hostinách přes vhodný a slušný čas) jsem slabého těla, a to i tehdy, jsem-li zdráv.“

„Vidím stále tytéž staré, známé, truchlivé postavy, jak už jsou zase pohotově připraveny se stejně rozhořelými zraky a prsním pathosem, se kterým stačili tolik dobrých věcí pokazit, hlásat nové pojetí a tvářit se, že stačí novým požadavkům. Nestačí. Nemají na to vybavení, nemají na to orgány, mají včerejšek příliš pod kůží, ve všech pórech, v nervech, každé buňce.“

„S Tváří madony začala se dívat. Když do dlaní vzala violín, hvězdám svůj zrak pohledem svůdným. Začala melodií tónů. Ve své extázi hledat.“

„Zrak čistého srdce proniká nebe i peklo. Jakým je kdo ve svém nitru, tak posuzuje též věci zevnější.“

„Mít dobrý zrak - to znamená být neznabohem.“

„Drzouni nikdy nesklopí zrak. Jsou tak nízcí, že už prakticky nemají, odkud se dívat.“

„Zrak se nezkouší u očního lékaře, ale při klíčové dírce.“

„Masłowskou podezřívám z toho, že je ruským špehem. Tu knihu napsala, aby se mohla beztrestně pohybovat v naší polské realitě a vytřít nám, Polákům, zrak. Nikdy v [život]ě bych se s ní nechtěl osobně setkat, neboť se bojím, že ze mě vysaje všechno to nejcennější a svým špehovsky-ruským způsobem si to předělá k obrazu svému. Na druhou stranu, jedná-li se o tu knihu, jsem velice spokojený. Otázka, zdali jde o literaturu mužskou nebo ženskou, zde není na místě. Je to kus lehce zkaženého literárního masa a zdá se, že bylo nutné žít čtyřicet let, abych si vůbec něco tak zajímavého přečetl.“

„Žádná další středověká rituální procedura nedala podnět k tolika diskusím jako pozdvižení hostie před zraky věřících po jejím proměnění.“

„Krejčí mdlého zraku nit do jehly sotně navléká.“

„Zázrak vznikl jako slovo, že je to něco, co je za naším zrakem, to znamená, že je to schováno za naším zrakem, který nás může oklamat. A tady vidíme, že ty věci, které jsou v Bibli líčeny jako zázraky, tak nemusí být vůbec v rozporu s fyzikálními zákony, my nevíme, my jsme u toho nebyli, takže my můžeme buď věřit, nebo nevěřit těm lidem, kteří to napsali (…) my to neumíme vysvětlit současnou vědou, ale my neumíme vysvětlit i spoustu věcí v čisté vědě. Nakonec, věda spočívá v tom, že pokaždé, když udělá nějaký objev, tak současně najde tři otázky, na které neumí odpovědět, takže ta věda se vzdaluje tomu ideálu, že by jednou věděla všechno.“

„Bůh je dokonce i v duchovním světě neviditelný.  Až tam odejdete, nikdy Ho neuvidíte. Budete slyšet Jeho hlas, ale nikdy na Něj nebudete moci upřít svůj zrak.“

„Zkoumej svoje srdce. Vidíš v něm nějaký sklon nebo návyk, o kterém víš, že je zlý v očích Božích? Je-li tomu tak, neotálej naň zaútočit. Ustav si ihned, že jej odložíš. Nic nekalí zrak mysle tolik a neotupuje svědomí tak jistě, jako strpěný hřích. Může být jen malý, ale není o nic méně nebezpečný.“

„Znamená především to, čeho si lidé většinou vůbec nevšímají, totiž duchovní přítomnost. My vnímáme především, že on žije v jiné dimenzi, než jsme zvyklí tady mezi sebou. My máme zrak upřený skrze něho na zdroj toho všeho, a to je Kristus. Pro křesťanství každý člověk, který ho prožije, znamená obrovské bohatství. A poněvadž je každý z nás individualita, tak to zase není tak samozřejmé, jak můžeme sami na sobě cítit. Takže to, že někdo naplnil svůj život evangeliem, je to hlavní. -- o Janu Nepomukovi Neumannovi“

„Není-li člověku volno v tomto slzavém údolí pozemském, obrací mimovolně své zraky ku blankytu nebeskému, za nočního klidu k velebné obloze hvězdnaté, aby útěchy neb aspoň zapomenutí svých útrap nalezl zde v nadzemských prostorách mezi věčně neskalenými světy vznešenými, klidně a soucitně k zemi patřícími. V jejich tajemném pohybu hledá klíč k vysvětlení svého temného osudu, z jejich podivuhodného sestavení snaží se vyzpytovati záhyby své budoucnosti, v jejich líbezné a klidné záři přichází i utrmácený duch jeho k poklidu vnitřnímu, na zemi marně hledanému.“

„Lidský intelekt, tak, jak si jej my představujeme, není nikterak onen, který nám líčil Platón v alegorii o jeskyni. Není právě tak jeho úlohou, aby pozoroval jak míjejí prázdné stíny, jako aby zřel, ohlížeje se za sebe, hvězdu zrak oslňující. Má dělati něco jiného. Zapřaženi jako voli oráčovi do těžké práce, cítíme hru svých svalů a kloubů, tíhu pluhu a odpor půdy: jednati a věděti o sobě, že jednáme, vstupovati ve styk se skutečností a dokonce ji žíti, avšak jen v mezích jejího významu pro dílo, které se dokonává, a pro brázdu, která se táhne, takový jest úkol lidského intelektu. A přece koupeme se v blahodárném fluidu, z něhož čerpáme samu sílu k práci a životu. Z tohoto oceánu života, do něhož jsme ponořeni, vdechujeme ustavičně něco a cítíme, že naše bytost, nebo alespoň intelekt, který ji vede, vytvořil se tu jakýmsi místním ztužením. Filosofie může být jen úsilím, jak znovu rozplynouti se v celku. A intelekt, resorbuje-li se ve svém principu, prožije zas naruby svou vlastní genesi. Avšak takový podnik nebude již moci dovršiti se na ráz; bude nutně hromadný a postupný. Bude záležeti na výměně dojmů, které opravujíce se vzájemně a též na sebe se kladouce, posléze rozšíří v nás lidství a dosáhnou toho, že půjde nad sebe samo.“

„Tvá vzácná milost, šťastný den!
Je spasen lidský vrak!
Já ztracený byl nalezen,
slepému vrácen zrak.“

„Láska prochází dotekem, né zrakem.“

„Není většího ohlasu, nežli býti viděn v očích těch, kteří již dávno ztratili zrak.“

„Vraťte se do skutečného života. To, co prožíváte, je život v budoucnosti, který se zřejmě nikdy neuskuteční, nemá tedy cenu se jím zabývat. Zapojte všechny smysly. Jak známo zrak, sluch, dotek, čich i sluch fungují teď a tady. Všímejte si toho, co právě teď před sebou vidíte, slyšíte, cítíte…vráťte se ke skutečnému životu.“

„O Bohu: Nepochopitelná bytost, která vše objímá, která hýbe světem a tvoří celý systém bytostí, není ani viditelná našemu zraku, ani hmatatelná našim rukám, vymyká se našim smyslům; dílo je viditelné, ale jeho tvůrce se skrývá. Není to maličkost poznat jeho existenci; a když jsme se dostali až sem, že si klademe otázku, jaký je, kde je, náš duch je zmatený, bloudí a nevíme, co si máme myslet..“

„Nejprve upři svůj zrak na vlastní ubohost, potom pohlédni k Božímu milosrdenství a zabývej se více Jeho dokonalostí než svou nedokonalostí.“

„Budu se ukrývat před lidskými zraky, kdykoliv budu dělat něco dobrého, aby byl mou odplatou Bůh sám a jako malá fialka skrytá v trávě nezraní nohu člověka, který po ní šlape, ale zapomínajíc zcela na sebe vydává vůni, aby byla příjemná tomu, kdo po ní šlape. I když pro přirozenost je to velice těžké, ale milost Boží přichází na pomoc.“

„Spánek nepřichází. Hvězdný prach mi rozostřil zrak. Oči smutně hledí do temného vesmíru, hledají jeho melodii ve vánku, jak jemně otíral a hladil cizí tvář. Když jsem zavřel oči. Položil hlavu. Vedle ní na polštář.“

„A teď potřebuji, abys pro mě udělal to, co nemohu udělat sám. Abys byl mým zrakem, který mi chybí. Abys byl mýma rukama, když nemůžu používat svoje vlastní. Abys byl mým srdcem, když to moje přestane bít.“

„Otvírejme zrak světlu Božího slova.“

„Otvírejme zrak světlu Božího slova.“

„Otvírejme zrak světlu Božího slova.“

„Podoba a charakter rodného kraje, s nímž jsme spjati celým svým životem, není jen záležitostí zraku, ale hlavně citu.“

„Nenávist kalí zrak a tím znemožňuje hledat pravdu.“

„Básník musí být profesorem pěti smyslů – v tomto pořadí: zrak, hmat, sluch, čich a chuť.“

„Nenávist kalí zrak, a tím znemožňuje hledat pravdu.“

„Pohled na tvá prsa mně neskutečně rozpaluje a když upřu zrak na to, co mezi nimi visí, je mi příjemně teplo.. přívěsek ode mně nosíš stále.“

„Fyzická ztráta zraku či sluchu je tragickým postižením života jedince.
Neméně truchlivé je, že mentální slepota a hluchota mnohým lidem nikterak nevadí - dokonce vyhovuje.“