Citáty na téma brána

strana 5

„Už to bude jenom horší, ten trend je nezvratný. Zábor půdy a životního prostředí v důsledku dvojnásobně rychlého rozvoje sídelní kaše okolo Prahy, než mají okolní státy. Dvě auta na každou osobu, která se ubytuje za hranicemi Prahy. Deteriorace a vylidňování sídlišť, stárnutí obyvatel a odchod mladých, pokles konkurenceschopnosti Prahy a celé ČR; snad nás aspoň zachrání, teď beru zpátky svůj výrok, snad nás zachrání Ostrava, Brno, Břeclav a Krnov.“

„Nemusíte cítit vinu za to, že máte víc než jiní lidé. Cílem je pomoci jim vytvářet bohatství, ne ho brát vám.“

„Sun-Paul musí brát v úvahu pouze jednu věc: jaký je vztah této nebo vnější reakce zvířete k jevům vnějšího světa?“

„Tome, nedej se od nikoho vodit za nos. Všechno se musí brát osobně, i ten sebenepatrnější obchod. Každou ze zhovadilostí, co každý člověk za každičký den svého života dostane naservírovanou, je třeba brát osobně. Pravda, říká se tomu obchod. Prosím. Jenže ve skutečnosti to je zatraceně osobní záležitost.“

„Pro mne je divadlo projekcí vnitřního světa na scénu; sám pro sebe si beru právo čerpat tuto divadelní látku z vlastních snů, úzkostí, z temných žádostí a vnitřních protikladů. A protože nejsem na světě sám, protože každý z nás je v hloubi svého bytí zároveň i všemi ostatními, pak mé sny, touhy, úzkosti ani mé trýzně nepatří výhradně jen mě; jsou částí starodávného dědictví, jsou prastarým vkladem, tvořícím majetek veškerého lidstva.“

„Zprávy beru na vědomí a do dalších podvůdků žehnám!“

„Je u nás v oblasti divadla a kritiky vážně zvláštní, že když je člověk levičák, pořád se to zdůrazňuje, zatímco ti, co jsou pravičáci, jsou bráni jak něco samozřejmého a bez nálepek. Jako že jsou v pořádku. Komické.“

„My jsme ze začátku hráli jenom instrumentálky. Pořadatelé nás ale nutili zpívat. A tak vznikly naše písničky. Aby si nás brali na koncerty.“

„Stop je nové dobrodružství, když někdo stopaře bere, bývá to neotřelý člověk.“

„Od mala jsme současnou západní společností vedeni k pozornosti k tomu, co se děje tzv. venku, a naše vnitřní já zůstává stranou. Neřekne vám to nikdo doma, nikdo ve školce, škole, všichni vás totiž potřebují ‚venku‘ přitáhnout k nějakému tomu billboardu apod… Jsme zvyklí brát, konzumovat množství informací, ale zavřete oči a zkoumejte, co se děje uvnitř. Za tři vteřiny budete nervózní, jestli vám něco (tam venku) neuniká. A to se teď bavíme jen o těle, ne o hlavě.“

„Neberte to, že jsou ostatní v něčem lepší než vy, jako porážku. Berte to jako inspiraci, kam až můžete dojít i vy.“

„Nic z toho, na čem si ego zakládá, nepomůže otevřít bránu k vaší spokojenosti“

„Nejbizarnější mi teď přijdou Instastories, které považuju za nepochopitelnou dobrovolnou ztrátu soukromí. Zajímalo by mě, kde se v lidech tahle potřeba sebeprezentace bere, jestli to v nich vyvolává pocit vlastní důležitosti a výjimečnosti nebo co.“

„Oženíte-li se s vdovou, nemusíte ji brát na svatební cestu, protože ona už na ní byla.“

„Ber, dokud je štěstí hloupý.“

„Přirozeně přijde se i v českých kruzích k náhledu, že nelze je bráti vážně, a že legionáři při svém kanibalském počínání jako militaristé dostanou takřka svůj kousek cukru, když jsou hodní, celkem však, že mají výsadu dále tak vandalsky řádit, jak tomu bylo od počátku republiky a jak také ještě dnes tomu je ve větší míře, než by si mohl člověk mysliti.“

„Beru politiku tak, že v ní dělám to nejlepší, co přeju svým dětem.“

„Od samého počátku jsem se divila, co se to děje?! Budeme teď brát všichni v potaz jenom koronavirus a nic jiného? Zapomeneme na ostatní aspekty života? Budeme ignorovat ostatní nemoci?“

„Nenabádám určitě někoho, aby bral doping, ale když to má člověk v hlavě srovnaný, dokáže rozeznat hranici, co je nebezpečný.“

„Literaturu nelze vyslat na nějakou politickou misi. Ani ji nelze brát jako návod na zlepšení světa. Literatura je pomalý proces. Tam, kde dneska je, se dostala díky Homérovi – a co změnil Homér ve své době? Vlastně nic.“

„Myslím si že, veškeré stresy, zlosti a cokoliv podobného no spíš nechápu kde se to všechno bere, není to zbytečné, život je krátký…“

„Povinnost dávat a právo si brát. (životní krédo)“

„Broučci jsou literaturou mého útlého mládí. Přiznám se, když jsem si je teď znovu četl, tak jsem zjistil, že to není zase úplně nevinná hříčka. Brouček byl zlobivé dítě, snažil jsem se ho [při natáčení nové zvukové nahrávky], po dohodě s panem režisérem Františkem Špergrem, tak brát. Pohled dětský je vždy trochu odlišný, než když se na tento příběh člověk dívá zestárlýma očima.“

„Na svém životě bych nic neměnil, žiju, jak jsem chtěl. Během covidu jsem si odpočinul, jel jsem moc rychle, uvědomil jsem si, že herec musí mít z čeho brát, jestli chce rozdávat zábavu a výkon.“

„Minulost ti může otevřít bránu do budoucnosti. Ted tomu nerozumíš, ale jak začneš hluboce přemýšlet, pochopíš to.“

„Přijdete do dobře známé arény - a tam ticho! Musíte namotivovat sebe i mančaft! Kdyby to takhle mělo trvat delší dobu, nebude už z čeho brát.“

„Každý závod beru stejně, olympiádě říkáme čínský přáteláček.“

„Nechápu, kde se v nás bere to sebemrskačství a kde se bere pocit nadřazenosti německých médií při informování o nás. Češi nejsou žádní nezodpovědní hlupáci. Jsou velmi podobní Němcům.“

„Chci, aby byly brány v potaz i jiné názory než vládní, aby se zohlednila při řešení krize celá společnost a aby se v debatě formulovala jiná řešení.“

„Muzikál je úplně jiný svět. Brala jsem to jako studium žánrů i vztahů v divadle. Bylo to poučný.“

„Pokud někdo ve výkonu svý funkce vytuneluje cokoli, okrádá tim každýho z nás. Proto jsme tam, kde jsme, vzácný zdroje berou obyčejným lidem, kterým patří, a kterým měly patřit, aby naplnili potenciál svýho bytí.. ale místo toho si je přivlastní. Je to to nejodpornější, co může člověk člověku udělat. Obrat ho o příležitosti a možnosti. To je ta největší vlastizrada a super je, že před historií se v budoucnosti nikdo, NIKDO neschová.“

„Cizím dával/a hojně a vlastním bral/a.“

„Zkuste brát každý pád jako nový začátek“

„Musíte brát vážně představu, že porozumění vesmíru je vaší odpovědností, protože jediné porozumění vesmíru, které vám bude užitečné, je vaše vlastní porozumění.“

„Nenávist roste od dětského věku. Stačí, když silnější utlačují slabšího, i výsměch může otevírat brány zarputilosti. Snadno se u neúspěšného člověka objeví závist. Kolik zralých osobností se dívá přes plot s oním proč on, proč ne já? Když já ne, tak on také ne! Závist plevele všech kategorií, úrovní i stupňů vzdělání. Plevele!“

„Podle mě ta utkvělá představa toxického ženství vyvěrá z toho, že ženy dlouho nebyly brány vážně.,, Svého" tak dosahovaly zákulisními prostředky.“

„Thalberg hraje velkolepě, ale není to nic pro mě. Je mladší než já, má velký úspěch u dam, hraje potpourri na témata z Masaniella a na klavír hraje spíše nohou než rukou, decimy bere tak snadno jako já oktávy a nosí košili zdobenou démanty.“

„Ty jsi dva. Jeden je tvoje podstata. Nepřemýšlí, nelituje, zkrátka dělá to, co už uměla a co ji naučili ostatní. Nedokáže ti ublížit, unavit tě, protože nedokáže začít žít. Vytvoří kolem tebe pohodlný svět ve kterém budeš moci spát. Druhým je tvé vědomí. Je to tvůj rozum, tvé svědomí. Ničí bariéry tvého pohodlí pro tvé cíle. Bolí, unavuje tě, dává lásku a cíl života. Jakmile to člověk pochopí a začne bojovat, může se v nich najít a tím otevřít bránu věčné spokojenosti.“

„Využijte co nejlépe to, co je ve vašich silách, a zbytek berte tak, jak to přijde.“

„Ze všech autorů se mi nikdo nelíbí víc než kompilátoři, kteří všude hledají střípky cizích děl, jež připojují ke svým jako spoustu zeleného drnu v zahradě. Vůbec nejsou lepší než skladníci v tiskárně, kteří se zabývají sazbou, jež dohromady tvoří knihu, k níž nepřispívají ničím jiným než ruční prací. Chtěl bych, aby původní spisovatelé byli respektováni, a připadá mi jako jistý druh znesvěcení brát tyto kusy ze svatyně, v níž přebývají, a vystavovat je opovržení, které si nezaslouží. Když člověk nemá co nového říci, proč nezavře pusu? Co je nám do tohoto dvojího zaměstnání?“

„Smrt není "věčný spánek"! Občané, vymažte z hrobu toto heslo, vyryté svatokrádežnýma rukama, které pokrývá celou přírodu pohřební plachtou, bere utlačované nevinnosti její oporu a uráží blahodárné rozdělení smrti! Napište na něj raději tato slova: "Smrt je počátkem nesmrtelnosti!"“

„Příroda bere všechny schopnosti, které nejsou využívány.“

„Tragická doba chaosu a klamu - kdy už nelze věřit téměř ničemu a kdy i základní principy jsou zpochybňovány, překrucovány a pošlapávány - bere veškeré iluze! . . . . . . . . . . (dává velké prozření).“

„Je důležité nic neočekávat, brát každou zkušenost, i tu negativní, jako pouhý krok na cestě a pokračovat dál.“

„Mockrát jsem se sám sebe ptal, proč beru někdy role ve filmu, z jejichž scénáře není těžké poznat, že nevznikne žádné veledílo… Jenomže… Herec je jako slečna, která sedí v koutku a čeká, kdo ji vyzve k tanci. Ovšem může se stát, že umí mazurku, ale tanečník pro ni přijde, když se hraje valčík. To byl víc než trochu můj úděl.“

„Oči jsou bránou do duše pouze v případě, že obětujete ten čas a tu bránu otevřete.“

„Co dáváš to přijímáš,, PROTO " Dávej a bude ti bráno!“

„Otevřete své brány a odhalte pravdu o tom, kdo opravdu jste, a zůstanou pouze lidé, kteří to přijali. Všichni ostatní se rozprchnou a vám zůstanou pouze ti, které můžete považovat za spojence.“

„Většina lidí si myslí, že láska představuje intenzivní kladné pocity vůči něčemu nebo někomu. Tak tomu není. To je pouze průvodní jev lásky. Milovat něco znamená brát to jako součást sebe sama.“

„Čím více se otevírají brány poznání, tím silnější je pocit že toho znáš stále méně.
(protože vidíš stále víc a více toho, nač ještě nedosáhneš a co ještě nejsi schopen obsáhnout)“

„Nikdy nesmažeš věci, které ti někdo udělal. Kde se bere to zlo, které někteří lidé mají v sobě. Já se s tím nechci vyrovnat a nechápu to. Snad další život prožijí radostněji“

„Když začínáte, musíte brát, co se dá.“

„Slyšela ho zamumlat: „Můžeš mě zbavit toho smutku?“ "Je mi líto," odpověděla. „Všichni se mě ptají. A neudělala bych to, i kdybych věděla jak. Patří ti. Pouze čas a slzy berou žal, od toho tu jsou."“

„Selhat padnout nenávidět nemilovat nežít nelitovat. Nenavidím svoje rodiče svojí sestru.Život je krutý nerozumíjou mi celej můj život. Pořád se s nima musím jen hádat celý život. Jak lidské chování lidí okolo sebe dokáže z jednoho člověka udělat magora. Jak mám sakra věřit lidem nesnáším lidskou povahu. A když si řeknu budu žít podle sebe říkám si to je jen utěk pryč. Zabavit mysl najít si to co je pro mě dobrý a správný. Né nenenavidím to ten život, ale věčně trápit se litovat mě baví. Je mě tak na hovno psychicky tipické a tak si to zasloužím a patří to ke mě a užívám si to. Proč si neužívat život kterej nenávidím a lidi kolem mě jsou egoisti sebestřední sráči kteří o mě nic naví a nikdy se o mě nezajímaly a nic co řeknu je nezajímá totální ignoranství už od dětství. A to z nima žiju v jednom baráku a oni vůbec nejsou odevření vřelý laskaví bez radosti a klidu z života. Přivádíjou mě k šílenství jsem z nich magor vždycky jsem byla. Nikdy jsem neměla přátele kamarády nerozumím lidem. Vlastně jsem děsně stracená existence tragéd můj život je drama. I náš pes má víc pozornosti a berou ho za člena rodiny než mě, to je v prdely. 🤪🤣😮‍💨🤯😤😱“

„Neznám nikoho jinyho než sebe. Protože ostatní lidi jsou pro mě neznámo proč neznamě podivní. A když už se najde nikdo stejnej jako já. Tak ho beru jako konkurenci a né jako spřízněnou duši. Protože i strom co roste sám je silnější má dost světla vody a prostoru pro růst. Já jsem jako ten strom co roste sám. Nepotřebuju aby mě ostatní stromy stínily. A taky vím že jednou padnu až příde čas to bude ale za dlouho. Mezi tím budu růst a pozorovat svět a taky pozorovat ty jiny mladší stromky co rostou v dálce. Taky budu součástí bytí kolem mě točí se svět. Budu růst s moudrostí světa ale nikdy do něj nezasahnu.Kráčíme po stejné trase emoce to pojí.“

„Neznám nikoho jinyho než sebe. Protože ostatní lidi jsou pro mě neznámo proč neznamě podivní. A když už se najde nikdo stejnej jako já. Tak ho beru jako konkurenci a né jako spřízněnou duši. Protože i strom co roste sám je silnější má dost světla vody a prostoru pro růst. Já jsem jako ten strom co roste sám. Nepotřebuju aby mě ostatní stromy stínily. A taky vím že jednou padnu až příde čas to bude ale za dlouho. Mezi tím budu růst a pozorovat svět a taky pozorovat ty jiny mladší stromky co rostou v dálce. Taky budu součástí bytí kolem mě točí se svět. Budu růst s moudrostí světa ale nikdy do něj nezasahnu. Problém všeho není můj cíl ale jen ta myšlenka jak to vlastně bude v budoucnu. Co vznikne když smícháš černou🖤+bílou🤍 =šedá👵🐘🦥🦈🦏🐀🦝🐺🐩⚓️🪡🗑🔗⛓️🧷🪦. A co je šedé spoustu kovů a zvířat. Mám ráda šedou barvu je tak uklidňující v přírodě moc šedi není možná kameny netuším. Co je všechno šedé?“

„Od chytrých lidí se uč, od těch hloupých si ber ponaučení.“

„Co mi dalo uvědomění moudrost
1] Moje vlastní minulost
2]Lidi co mě obklopujou
3]Filmy které mě učí vážit si života a nebo mě inspirují. Nákým způsobem ovládají můj pohled na život. Nebo ve mě něco proberu emoce myšlenky napětí drama lásku smutek nadšení filozofické myšlenky s duševně psychickou hodnotu života. Upřímné láskyplné s vtipem reálného života.
4] Prostě život. Ten pohled na život vnímám všechno co mě obklopuje jak lidi tak věci a živé stromy živočichy situace okamžiky pocity smysly.
5] To jak v tom co je přírodou přirozené a co je realita a co není. Co je jenom systémem a obchodem ovládá naše myšlení. A co je sociální šílenství.
6]Můj charakter a moje osobnost tím taky docházím k poznání. S čím cítím že je to správné a co není.
7]To co jsem kdy slyšela a četla a souhlasila s tím.
8]Co ve mě naučil život jako zakladka střední a všechny ty myšlenky a životní poznatky o všem možném i nemožném.
9]Všechny moje pohledy přístupy na život během chvílí kdy mě bylo nejvíc na hovno. Kdy jsem musela brát prášky na soustředění a na deprese. Mě proběhl celej život mě před očima, cítila jsem hodně silně přítomný okamžik všechny ty informace začali dávat hlubší smysl.
10]Možná to změnilo i moje fyzické já i moje naladění se na svět celkově bylo mě tehdy 14 let. Kdy jsem pochopila že svět je plnej sraček. Kterej si člověk dělá sám jen svím pohledem na svět. Nechápala jsem proč to všechno proč se tolik lidí vsteká nad tím co nemá smysl co není takovej průser že jsou i horší věci.
11]Ten fakt že každá generace ujížděla na ničem jiném a že to ovlivňuje jejich myšlení. No jo no každej to cítí vnímá jinak. Starej mladej přikryplenej. Každej jinej každej jinak ovlivněnej svou dobou.
12]Životní trable a pochybnosti a znovunalezení svojí pravdy a toho správného postupu pro život pro svojí budoucnost pro svoje myšlenky a to dobrý.“

„Ačkoliv se člověk nazývá lidskou bytostí a člověkem něčím mocnějším a lepším než zvířata. Tak je stejnak největším a nejkrutějším zvířecím opičakem zabijákem ze všech. Protože nežere slabé kusy ale zabíjí rovnou celá zdravá stáda a hejna. Pro to aby pak se kazilo v obchodech a čekalo na to až ho nákej mamlas koupí a spotřebuje to je zbytečná smrt. Když se pak to maso nebo ty části zvířete nespracujou všechny. A vihodi zabije se tolik nevinných tvorů pro konzumní nenažranost lidí. Když jsou ty možnosti tak ti bez mozku nemorální sráči jen berou a bez citu bez účty jenom za účelem nacpat si břicho pro prožitek. Né pro ten účel najíst se pro výživu těla a mozku. Slepí budou navždy slepí. Uvědomělí a citliví smutní ze světa a však upřímě smířeni a 1000× silnější ve svém myšlení. Ten kdo si neuvědomuje ten sám de na svoje životní jatka pro život bez smyslu a hodnoty a úcty k životu. Zabíjí svojí psychiku pro vlastní neuvědomění a nechápání a necit a úctu ke všemu.“

„To že je něco samozřejmost znamená to že si toho člověk přestal vážit a bere to jako něco automatického. To mě zase přivádí k té myšlence že člověk není stroj aby opakoval pořád ty samé výkony myšlenky opakovaně. Že jinak je seklej v nákým stereotipu a spohodlnělosti a nemá odevřenou mysl a nespravně vnímá věci okolo sebe. A pokud lidi žijou jako stroje automaticky stereotypně bez kreativity zájmů a nápadů uvah a premyšlivosti tak pak jejich podvědomí je snadno zneužitelný. Protože prostě už to nejsou lidské bytosti ale jen formy na přijímání všeho bez hlubšího zamyšlení a smyslu. Život není samozřejmost život je dar. A tak ani všechno co člověk kdy stvořil a vybudoval a vymyslel není samozřejmost. Za vším je snaha dřina myšlenka hlubší víznam pot i slzy krev i emoce. Ale když je to snadný tak to nemá tu hodnotu ani ten smysl a nikdo si toho neváží. Nechci moralizovat ale jo moralizuju. Proč? Protože můžu to může přeci každej né?“

„O práci, o svobodě, o nápadu, o složitostech,
Říkám si o čem je život o čem jsou ty pohledy na život. A došla jsem k názoru že je to hodně tím co vlastně člověk dělá za práci a čím se sám o sobě zabívá a přemýšlí o ruzných věcích. Proč si to myslím. Protože to nad čím nejvíc člověk přemýšlí a běžně řeší to prostě je i jeho život. Třeba když by člověk měl jako koníček zálibu přemýšlet o lidské podstatě a práci dělníka tak to ale nesouzní s jeho zálibou a myšlenkovou aktivitou. Ale kdyby měl práci kde by mohl testovat ostatní a mohl by skoušet lidskou podstatu tak byl by spokojen a byl by přínosem. Co teoreticky kdyby šlo zjistit pro co člověk má předpoklady odvozené od toho jak myslí a jaké jsou jeho hodnoty a myšlenky a tím ho pak nasměrovat k tomu být v životě šťastný. Proč něco takového není třeba ve školách před tím než si mladý člověk vybíra školu. Proč se na tohle neklade tak velký důraz pořádně a skutečně by ty studenty nasměrovali proklepli si je a jejich myšlenky a v tom v čem by se jim dařilo našli to nejlepší pro ně. A nebo lidi na úřadech práce ty lidi co třeba z nakého důvodu mají problém si najít práci. Protože jsou jiní ale jsou pracovití ale jejich myšlení je napadené nízkým sebevědomím a vlastně se neznají protože v sobě třeba nezozvíjeli celý život svůj potenciál a zájmy kterými by se mohli živit. Tak takový test kvíz kdo opravdu jsou a k čemu se jejich myšlení hodnoty a úvahy o životě hodí, a i jejich fyzické psychické předpoklady. Takovej test by se mi fakt hodil a myslím i spoustu dalším lidem. Kteří se neznají a neví k čemu se hodí a v čem by byli dobří. Jasně můžou jít a zapnout zuby a dělat něco co je nebaví jenom proto aby přežívály pro ty prachy ale je fakt že jakej v tomto ohledu má život smysl. Pak spousta lidí žije nenaplněné životy a nemají ani v srdci upřímnou lásku když samy nenávidí svoje práce a životy které žijou jenom pro prachy a jistoty. Když si nedáte tu možnost dělat to v čem vynikáte a i vaše myšlení nejen ruce. Tak jak hloupá je společnost kde lidi jen přežívají ale vlastně vůbec nežijou to co chcou skutečně žít. A důsledkem toho je trapně ubohá nudá společnost která se sama nerozvíjí a neroste ani psychicky ani na tom myšlení nemá sny touhy ani nadšení. Potencional všech je přeceňován protože se málo hledají možnosti lepšího využití myšlení jedinců a navíc. Možná nejsou keše a lidi co by opravdu mohli na tom něco změnit nebo stvořit takový test ktery by změnil lidem život k lepšímu. Podle toho jací jsou a jak myslí a v čem jsou fakt dobří najít v nich to nejlepší a dodat tím testem jim sílu a uvědomění toho že jsou v něčem dobří. A nejen soudit je za to že to nejde že se nedaří že jsou líní né to je chybné myšlení. Nadavat nikomu protože se mu nedaří že mu to nevychází jak si myslí většina že by mělo. Občas to nemusí jít podle představ a život sváma zatočí a ostatní těžko můžou vědět co ve své hlavě prožíváte. Každý je různy a na to by se mělo brát ohled. Nikdo není stroj mašina na práci jsme lidi živé bytosti a to je fakt a podle toho by sme se měly chovat k sobě s úctou k sobě a svému vnímání života. Možná chyby všemu víra a motivace k tomu dovolit a dát si tu možnost to prostě udělat? Nebejt zlej ale věřit v ty co jsou slabší povahy co nejsou tak psychicky silni a houževnatí jako jiní.“

„Všichni mají k němu srdci bránu stejně otevřenou, ale s některými mě vážou jiné vzpomínky.“

„Smrt život nebere, jen ho jednou navždy zbavuje všeho, co ho bralo.“

„Na životním prostředí mě vůbec nezáleží.
Sere mě myšlení normálních lidí jak chcou žít normálně to se my hnusí. Nenavidím tradice tradice jsou sračka. Hodnotné a smysluplné myšlenky lidí z mynulosti mě dodávají energií. Ale neberu to jako nákou tradici neberu to tak že je to něco normálního a zcela přirozeného a automatického. Bez minulosti by budoucnost byla moc futuristická. Minulost ukazuje reálné skutky lidí z minulosti z kterých se dá vycházet a ponaučit. Vlastně ani nežiju pro budoucnost pouze se na tom skurveným životě snažím se z toho neposrat ale nák mě to sakra nejde. Jsem sprostá za to se omlouvám. Občas pracuju víc pro ostatní než pro sebe občas jsem otrok absolutně dobrovolně. Jen pro ten pocit že je mě na hovno a můžu si na to stěžovat. Můj hlavní koníček píčovat na život jem na to letitá odbornice už od dětství jen co jsem začala mluvit jsem začala píčovat na celí svět. Nebudu se omlouvat jsem skrátka špatný člověk špatná toxická kamarádka a jsem na tu zlou stránku sebe sama pyšná. Pýcha předchází pád ale jen když je ta dotyčná si neuvědomuje. Nesnáším lidi co berou život jako samozřejmost ty fakt nesnáším. Takoví si zaslouží peklo na Zemi.“

„Dobří porodníci, rodinní lékaři a porodní asistentky věří, že rození dětí je ze své podstaty zdravou a přirozenou součástí života ženy. Přistupují k ženám celostně, berou ohled na jejich myšlenky, pocity, zájmy a priority. Uznávají právo ženy poučeně rozhodovat o sobě a svých dětech. Respektují porod jako individuální zkušenost, jako proces, který je rodící ženě zároveň zdrojem poznání i odměnou. Nabízejí péči, jejíž podstatou je podpora, nikoli intervence. Každou situaci posuzují individuálně, nepřistupují k ženě na základě předem definovaných obecných pravidel. Je-li zapotřebí zasáhnout, volí co nejmírnější prostředky a postupují s rozvahou a s citem. Drží krok s odbornou literaturou.“

„Smrt číhá všude nikdo před ní nezdrhne. Každýho jednou nakonec dostihne. Každý se jí bojí ale ve skutečnosti je to jenom smutný emocionalní okamžik. Jako kmen sromu co spadne do hlíny ztrouchniví a stane se součástí půdy. Je člověk malinkou duší ale velkým myšlením je větší. Než příroda zpět už se nevrací pro svou lidskost zapoměl na zákony přírody a čistotu života. Zdravotnictví věda pomáhá těm co by dávno přírodní cestou umřely. Nepestra příroda znečištěná lidskou snahou přežít. Bez myšlenky jestli si to zaslouží jestli je to správný. Není to správný pro přírodu lidsky je. Výrobci léčiv přístrojů a pomucek do zdravotnictví ty se musí mít krásně. Ale když je tolik slabosti bolesti a špatných genů. Tak si říkám fajn dobře no tak já to du asi rovnou zabalit tu existenci. Asi začnu chlastat se fakt nedivím.Že je tolik alkoholiků. A nebo že lidi hulíjou marihuanu. Nebo nedokážou uníst tíhu světa a života a berou antidepresiva fakt mě to nepřekvapuje.“

„Planetu nejvíc ničí chudé omezené myšlení. Které jenom bere ale nepoznává nesnaží se pochopit větší hodnotu smysl života. A jen staví svůj život na tom že musí pro něco. Ta touha žít je nesmyslná to je jen otroctví přežitku života. Pro další budoucnost na co pro co. Mě to tak nebaví ta myšlenka života.“

„Nebuď smutný z prohraného souboje. Ber ho jen jako další trénink.“

„Duch člověka odchází, on se vrací do své země, tím dnem berou za své jeho plány.“

„Když se člověk pustí do boje za pravdu, nemá si brát nejlepší kalhoty.“

„Lásku je třeba brát v úvahu jako tesař, nikoliv jako básník !“

„Kdo pro mě zlím svim bytím je
Kdo představivost nemá
Kdo se omezuje
Kdo otrokem duševním je
Kdo líný je a nesnaží se
Kdo nechápe a mračí se
Kdo zlí je přitom nemusí
Kdo žije jako všichni bez rozumu
Kdo prožil život marný
Kdo jenom přehrává hlouposti minulosti
Kdo neovládá svoje emoce
Kdo podléhá davu bez vlastního analyzování
Kdo moc žvaní a mála poslouchá upřímě
Kdo kazí náladu když všechno je v dobré
Kdo neposlouchá a odsuzuje
Kdo histericky je a furt řve
Kdo manipuluje zle s ostatními
Kdo je protivný ikdyž má všechno
Kdo neodpouští a zlí je na všechno
Kdo sebestredně kouká na svět
Kdo nemá žádnou víru ani v sebe
Kdo nepodporuje ale kritizuje
Kdo bere naději a jen diktuje pravidla
Kdo svět ničí svim zlém v hlavě“

„Nefunkční vztah se vyznačuje jednou nepříjemnou skutečností: BERE NÁM ENERGII.“

„Beru-li něco z této země, musím do ní zpět také něco dávat.“

„Těsná je brána a zúžená cesta, která vede do života, a málo je těch, kdo ji nalézají.“

„Dávat je víc, než brát.“

„Pitomce beru jako přírodní úkaz.“

„Brát věci s humorem je vždy ta nejlepší reakce na cokoliv.“

„Těsná je brána a zúžená cesta, která vede do života, a málo je těch, kdo ji nalézají.“

„Řeky jdou v korytech a my, že jsme jen lidé, navždy se budem brát lidskými cestami.“

„Lidé si nemohou bohužel vybrat své miláčky a přátele, stejně jako si nemohou zvolit rodiče. Život jim je daruje a bere.“

„Zpěváci populární hudby jsou lidé, kteří užuž chtěli brát hodiny zpěvu, ale nikdy se k tomu nedostanou, protože se mezitím stali slavnými.“

„Do rukou bere básník slovo jako vajíčko a ptactvo dávno vyhubené lidmi rozbíjí skořápku a vzlétá.“

„Užitkové zvířata jsou oblíbenější na talíři než jako mazlíček a bráno jako zvíře co má duši a emoce. A domácí mazlíčci co se dají zavřít do klece jsou vězni pro lidské potěšení takoví zvirecí terapeuti. Laboratorní zvířata trpí pro větší dobro. A jenom člověk si příde neviny a čistý jako kopretina. Vždyť jim dal lepší účel a uděl než příroda. Všecho je to pro přežití pro dobro. Hmm pro nikoho dobro pro nikoho pekličko. A nikdo to nevnímá a je rád že má co žrát čím si prdel umyje a nebude mit virážku protože je to otestovano. Nákýho zviřecího kamaráda co kouše ale je roztomilej a je nejspíš Adhd ale jeho radost a z života rozveselí den. 🤯“

„Až s překvapením zjistíte že vám působí větší radost dávat, než brát a dostávat - získali jste schopnost měnit prostý pohled na vhled.“

„Občas je to těšký. Když na člověka příde tak špatná myšlenka když je budoucnost je v hajzlu. Když z místa které skdysi bylo rájem plno ptáků pestrých škála rostlin stromů keřů se stane. Místem pro domy hloupí lidi co přírodě nikdy nic nevrátí a budou jenom dalším z hloupých co budou jen všechno přijímat brát bez naké hodnoty. Zase jenom přežití pro pár desítek bezcenych sráčů. A to si teprve člověk uvědomí jak chudý a bezmocný ve skutečnosti je když z místa které měl rád pro svůj klid zeleň a jedinečnost barevnost vznikne neklid na duši. Bráním se u vnitř ve svojí citlivé duši pokroku protože to je skáza to nepřináší klid. Příroda trpí umírá a mi lidi díky pokroku žijeme sice dýl ale zato míň hodnotně se stavíme k životu kolem sebe. Asi je to jak kde jaké místo ale tam kde jsem teť mě přepadla deprese jo deprese vidím to hodně negativně mám zlost. Ale nelze můžu nikomu vyčítat pokrok stavění toho jak zachází a smýšlí o životě a jak ho žije jak přistupuje k některejm věcem. Na to se nedá mit dlouho zlost a znechucení. Mám prostě takové období kdy si říkám že je všechno tak brutalně špatné. Přide mě to tak moc zlí že se směju všemu jako blázen 🤪. Protože to se nedá nijak změnit nijak zvrátit. Mužu k tomu mít pouze jiný přístup a snažit se na tom hledat pozitiva ať už jsou sebemenší. Zaplnit hlavu činnostma zájmama ale nikdy na to nezapomenu. Využiju všech možností k tomu abych žila víc psychicky připravena na ještě větší nápor ignoranství debility a lidské toxicity vůdči některým brutalně zlím lidem. Mezi tím o 50 kroků napřed né smířená ale psychicky duševně připravená. Na to že mě to bude ta zloba myšlení v zlých lidech zase probodavat svim zlim chováním a přístupem. Skratka je mě to fuk ať si mě to klidně psychicky ničí. Já jedu ve svi hlavě na jinou metodu dodávání motivace a tím je rozstěpit osobnost tak aby to bylo jako myslet za 7 lidi a ti maji jinou osobnost a vlastní strategií a uplně jiný pohled na věc a i jinou hodnotu uvědomění a dominanci. Jako sedmihlava saň ale s úplně jinou naturou. Projevuje se to po týdnech jiná myšlenka jiný člověk stejna pouze nádoba. Funguje to při nedostatku energie jedno štěpení dodá to co je potřeba si uvědomit. Ovsem omezený rozsah zapamatování si jeden mozek nestačí emocionální paměť logická rozumová instinktivní kreativní duchovní vcitujici se paměť do různých okamžiků a jak je spracovat. Při takové funci si člověk pride všelijak spíš se projeví to co je důležité nezbytně tam jde veškerá energie. A zbytek už je to jedna osoba. Která si představuje a myslí jako sedím hlav pokaždé tak co je nejpodstatnější pro danou situaci aby to působilo jako nic.“

„Nová média mi vůbec nevadí, ale zároveň si myslím, že je důležité brát hudbu jako umění.“

„Život je hra ať to bereš jak chceš vždycky ti vesmír dá do cesty něco co nečekáš. A když od života nic neočekáváš tak tě to nepřekvapí.“

„Melancholik.
Je mi z toho žití na blití 🤮. A taky to teče řítí 💩. Ty všechny víplody sraček světa. A chce se mi brečet 😭 je to všechno psychologie a drama. Mám asi horečku přehřívám se🤒 s toho myšlení.
Ne moc mě rmoutí 🤑. Bláznovství tíží 🤪. Láska mě taky hodně naštvala 🥰. Kapesníčky přibejvají v koši🤧. Reklamy mi dávají do tlami duši hipnotizujou 😵‍💫.Ďábel ne v mé duši Ďábel je můj místr 😈. Pro hlubší poznání vždycky vždycky dávat než brát 💔. Nauky nauky jak žít jak být jak snít období nedostatku síly na cestě skoušen životem dramatik pocitu v duši. Obejmi neznámého vždyť všichni jsme neznámí 🫂.“

„Nic není dáno nic není bráno.“

„750 hlav proti jednomu diktatorovy. No to je hodně velkej důkaz slabosti EU. A pak že víc hlav víc ví. Jestli ono to neni spíš víc hlav víc žere bere a víc sere. A vlastně se stává chaosem rozdílných názorů a ideálů.“

„Když člověk bere minulost jako peklo pak každá budoucnost je ráj.“

„Nenechme minulost, aby nám brala energii na něco, co už nemůžeme přepsat. Místo toho píšeme teď. Protože až se jednou tento okamžik stane minulostí, bude to příběh, který si rádi přečteme.“

„Naděje je jako droga: dokud ji bereme, cítíme se lépe, ale pravda nás nakonec přivede k opětovnému vyčerpání.“

„Brána poznání se před nikým neuzavírá - stojí na pilířích spravedlnosti.
Její tajemství spočívá v tom, že se každému zájemci otevře natolik, nakolik se on sám otevře jí.“

„Každý den je novou příležitostí ukázat co ve vás je. Nenechte se znechutit překážkami, které se objeví na vaší cestě. Berte věci, jaké jsou. Namísto překážky se podívejte na situaci, jako na výzvu.“

„Otevřel jsem brány k smrti, ale ta mě odmítla se slovy: Život není hra, nemůžeš ho ukončit, musíš být pouze poražen.“

„Neberu víc než dávám. Pokud začnu, nebude co brát.“

„Nikdy jsem neviděla divoké zvíře, které by se litovalo. Zraněný živočich nepřemýšlí nad tím, jaký má osud, a ani osud neviní za to, co se mu přihodilo. Skutečnost se má tak, že jde dál a bere věci takové, jaké jsou. - Sebelítost“