Citáty na téma cíl

strana 6

„Není toto veliký cíl náboženství, a především sláva křesťanství, potlačit zlé žádosti, omezit násilí, ovládat choutky a zjemnit lidskou hrubost; učinit nás soucitnými a laskavými, abychom odpouštěli druhým; učinit z nás dobré manžely, dobré otce, dobré přátele; a vést nás, abychom byli činnými a užitečnými v plnění vzájemných společenských a občanských povinností?“

„Mnoho lidí pochytilo tento pošetilý klam; jestli nás Bůh vyvolil, budeme spaseni, a jestli ne, nebudeme, ať uděláme cokoliv; žádná přičinlivost nespasí toho, kdo není vyvolený, a „není na tom, kdož chce, ani na tom, kdož běží, ale na Bohu, kterýž se smilovává.“ (…) Bylo by stokrát rozumnější, aby člověk zapálil svůj dům a řekl, „jestli Bůh uložil jeho záchranu, oheň ho nespálí, a jestli ne, pak vezme za své, ať udělám cokoliv.“ Říkám vám znovu, Bůh obyčejně neuložil cíl bez prostředků; a budete-li zanedbávat prostředky spásy, je to zjevný znak, že Bůh neuložil vaše spasení. Ale uvidíte, že vám nenechal výmluvy, že vás nevyvolil.“

„Je jasné, že je nezbytné reagovat na společenský vývoj ve světě, zvyšovat přitažlivost politiky komunistických stran, reagovat na změny, ale nesmí se zapomenout, že tím nejdůležitějším v ideologii marxismu-leninismu je učení o třídním boji, o třídním přístupu k řešení společenských problémů! Všechny pokusy neakceptovat tuto skutečnost škodí straně a jejím revolučním změnám, jejichž cílem je odstranění kapitalismu a vybudování socialismu. Je nepřijatelné toto ignorovat, jak to ukázala praxe socialismu i obnova kapitalismu.“

„Byl jsem nejlepší na světě, splnil se mi sen, dosáhl jsem cíle, po kterém toužili všichni moji spoluhráči. Ale také jsem si stále častěji uvědomoval, že tenis není jedinou věcí na světě. Myslím, že by se ani z tenisu neměla dělat tak smrtelně vážná záležitost. Jsou mnohem důležitější věci – jako láska, rodina, štěstí a pro mne dnes už i hudba.“

„Cílem je zkoušet a složit dokonalou píseň. Což se, samozřejmě, nikdy nestane.“

„Pokud něco opravdu chcete udělat, prostě to udělejte. Ať už máte jakýkoliv cíl, nikdy jej nedosáhnete, pokud se nezbavíte strachu a nevzlétnete.“

„Jakmile ve svých myšlenkách jasně udržujete nějakou věc nebo nějaký cíl, jejich přeměna do hmatatelné a viditelné formy je otázkou času. Představa vždy předchází skutečnost a ona sama určuje konečnou realizaci.“

„Jakmile objevíte úžasný potenciál své mysli, každý aspekt vašeho života se posílí. Budete schopni lépe ovlivnit své podmínky, řídit své okolnosti a dosahovat svých cílů. Vaše mysl je mnohem silnější než jste si kdy mysleli. To jen nedostatek víry ve své základní duševní schopnosti vás omezuje a brání vám v dosažení všeho, co byste mohli mít.“

„Svůj cíl stát se milionářem si nestanovte kvůli penězům, ale kvůli tomu, co z vás bude, až se milionářem stanete.“

„Cestou života jdeme jen jednou. můžeme ji projít buď po špičkách a doufat, že se dočkáme smrti, aniž by nás potkalo mnoho zranění, nebo můžeme prožít plný, spokojený život, dosahovat v něm cíle a realizovat své nejdivočejší sny.“

„Cíl, kterého chceme dosáhnout, je dovršením tužeb celého lidstva po lidské důstojnosti a lidském naplnění.“

„Pro rakušany jsou náklady subjektivní hodnotou, kterou jednající přisuzuje těm cílům, jichž se vzdává, když se rozhodne sledovat určitý způsob jednání. Jinými slovy, neexistují žádné objektivní náklady; místo toho musí každý jednající využít své podnikatelské vnímavosti, aby neustále objevoval náklady za každých okolností, které nastanou.“

„Kekulému se zdá o Velkém hadovi, který drží v tlamě svůj vlastní ocas, snící Had, který obklopuje Svět. Ale ta lakota, ten cynismus, se kterou tento sen bude využit. Had, který oznamuje „Svět je uzavřená věc, cyklická, rezonující, věčně se vracející,“ bude doručen do Systému, jehož jediným cílem je narušit Cyklus. Systém, který bere a nevrací, který požaduje, aby se „produktivita“ a „zisky“ v čase neustále zvyšovaly, odčerpává ze zbytku světa obrovské množství energie, aby udržel svůj maličký zoufalý podíl na zisku: a ne jen většina lidstva – ale i většina Světa, zvířat, rostlin a minerálů je v tomto procesu odhozena jako odpad. Systém může a nemusí rozumět tomu, že si pouze kupuje čas. A že čas je především příliš umělý zdroj, který nemá cenu pro nikoho jiného kromě Systému, jenž dříve nebo později musí ztroskotat a zahynout, až jeho závislost na energii překročí množství, které mu svět může poskytnout, a stáhne s sebou nevinné duše na celém řetězci života.“

„dějiny nacismu – a vůbec všech forem totalitarismu – nelze plně pochopit, pokud je omezíme na vyprávění o zlých lidech, kteří se vědomě a záměrně dopouštějí zločinů s cílem páchat zlo“

„Železným pravidlem našich dnů je požadovat od života cíl a účel. Z nás všech se činí součástky složitého soukolí pokroku, který nás může přivést jedině do studenějších a bezútěšnějších končin, než v jakých jsme se narodili. Trvá se na tom, aby každý něco přidal - třeba špetičku, ale vydřenou neúnavným úsilím - k nahromaděné kupě užitečnosti, jež bude užitečná jen k tomu, aby naše potomstvo zavalila ještě tíživějšími myšlenkami a nezřízenější lopotou než nás. Žádný život dnes neplyne jako nespoutaná řeka, i nejnepatrnější potůček má své mlýnské kolo. Z příliš usilovného odhodlání jít naprosto správně jdeme naprosto špatně.“

„Aby byli lidé schopni podnikateslký objevovat a přenášet obrovský objem praktických informací či znalostíí, které pokrok a zachování dnešní civilizace vyžaduje, musí jim být umožněno svobodně plánovat cíle a objevovat prostředky nezbytné k jejich dosažení, bez překážek jakéhokoliv druhu, zejména systematického či institucionálního donucení či násilí.“

„Whymper je dodnes znám jako průkopník, obdivován jako kreslíř, čten jako vypravěč. Není pochyb o tom, že byl ucházejícím horolezcem – měl ideály, měl cíle a měl pánovitou morálku. Jen odpovědnost za své konání nechtěl nést.“

„Pro koho je důležité dobře a elegantně se oblékat, musí počítat s tím, že nezanedbatelnou část svého výdělku i volného času bude muset věnovat tomuto cíli. Dobrý styl nikomu nespadl do klína a jen málokdo vyrůstá v takovém prostředí, kde by do sebe nasával vkus s takovou samozřejmostí jako vše ostatní. Stejně jako většina z nás neměla jako děti nejkrásnější a nejdražší kalhoty a v dospívání si nezaplnila šatník obleky a košilemi šitými na zakázku, nejkvalitnějšími kravatami a hlavně botami.“

„Všechny změny, dokonce i ty pozitivní, vedou k obavám. Pokusy dosáhnout cíle radikálními nebo revolučními prostředky často selhávají, protože zvyšují strach. Ale malé postupné kroky kaizen snižují odpověď mozku na strach, stimulují racionální myšlení a kreativní hru.“

„Obraz boha, který vzniká ze spontánního tvůrčího aktu, je živou postavou, bytostí, která existuje ve svém vlastním právu, a proto autonomně stojí proti svému údajnému stvořiteli. Na důkaz této skutečnosti budiž uvedeno, že vztah mezi stvořitelem a stvořeným je dialektický a že člověk, jak zkušenost ukazuje, bývá nezřídka tím osloveným. Právem či neprávem z toho naivní rozum usuzuje na to, že vzniklý útvar existuje o sobě a pro sebe, a má sklon se domnívat, že jej nevytvořil sám, ale že se v něm tento útvar zobrazil - kteroužto možnost nemůže žádná kritika popřít, poněvadž vznik a vývoj tohoto útvaru (postavy) je finálně orientovaný přirozený proces, v němž příčina anticipuje cíl. Protože jde o přirozený jev, zůstává nerozhodnuto, zda je obraz boha vytvářen, nebo zda se tvoří sám. Naivní duch nemůže jinak, než vzít v úvahu jeho samostatnost a prakticky rozvinout jeho dialektickou vztaženost. To se projevuje v tom, že ve všech obtížných nebo nebezpečných situacích se tato účastná přítomnost vzývá za účelem, aby se obtížila nesnesitelně se jevícími těžkostmi a očekávala se od ní pomoc. V psychologické oblasti to znamená, že komplexy, které zatěžují duši, jsou vědomě "přeneseny" na obraz boha, což představuje pozoruhodným způsobem přímý opak aktu potlačení. Při potlačení, respektive vytěsnění jsou komplexy přenechávány nevědomé instanci tím, že člověk preferuje to, aby je zapomněl. U náboženského cvičení má však právě velký dosah to, že si zůstáváme svých potíží, tj. "hříchů" vědomi. Výborným prostředkem k tomu je vzájemné vyznávání hříchů (Jakub 5, 16), které člověku účinně brání, aby se stal nevědomým. Tato opatření směřují k udržení konfliktů ve vědomí, což je také conditio sine qua non psychoterapeutického postupu. Tak jako lékařské ošetření zapojuje osobu lékaře, tak křesťanské cvičení zapojuje Spasitele; neboť, jak se praví, "V něm jsme vykoupeni jeho obětí a naše hříchy jsou nám odpuštěny". On je ten, jenž nás zbavil naší viny a zpětně nás z ní vykoupil; Bůh, jenž stojí nad hříchem, "On hřichu neučinil a v jeho ústech nebyla nalezena lest"; "On, na svém těle vzal naše hříchy' na kříž…" "… tak i Kristus byl jen jednou obětován, aby na sebe vzal hříchy mnohých…" Tento Bůh je charakterizován jako sám bez viny a jako ten, jenž se sám obětuje. Vědomá projekce, ke které směřuje křesťanská výchova, tím přináší dvojnásobné psychické dobrodiní. Za prvé si člověk udržuje vědomí existence konfliktu dvou protikladných tendencí a zabraňuje tím tomu, aby se potlačením, respektive vytěsněním a zapomněním stalo ze známého utrpení neznámé, a tím o to mučivější; a za druhé si člověk ulehčuje břímě tím, že je odevzdává Bohu, který zná všechna řešení. Božská postava je však nejprve psychickým obrazem, komplexem představ archetypické povahy, jež je vírou kladen jako identický s metafyzickým ens. Věda nemá žádnou kompetenci toto kladení posuzovat. Musí se naopak pokoušet provést své vysvětlení bez tohoto hypostazování. Může proto jen konstatovat, že na místo nějakého objektivního člověka nastupuje nějaká zdánlivě subjektivní postava, tj. komplex představ. Tento komplex má, jak ukazuje zkušenost, určitou funkční autonomii a projevuje se jako psychická existence. S ní má co do činění v první řadě psychologická zkušenost, a až potud může být tento zážitek také předmětem vědy. Ta může zjistit jen existenci psychických faktorů, a pokud nepřesahujeme přes tuto mez nějakou vírou, jsme ve všech takzvaných metafyzických otázkách konfrontováni výlučně s psychickými existencemi. Tyto jsou, jak právě odpovídá jejich psychické povaze, nejtěsněji spojeny s individuální osobností, a proto vystaveny všem možným variacím v protikladu k postulátu víry, jejíž stejnotvárnost a stálost je zaručena tradičně a institucionálně.“

„Hollywood je jenom specializovaná banka – konsorcium větších finančních entit, které najímají talenty, téměř vždy za paušální plat, nařídí jim vytvořit produkt a ten pak prodávají na každém představitelném nosiči po celém světě až do úplného zblbnutí. Cílem je najít produkty, jaké se budou prodávat věčně, i dávno poté, co byl talent vyplacen a poslán do háje.“

„Velikost historických osobností nikdy nespočívala v jejich absolutním podrobení konvenci, ale tkvěla naopak v jejich osvobození od konvence a ve spásné svobodě. Vyčnívaly jako vrcholky hor z masy, která setrvávala v zajetí kolektivních úzkostí, přesvědčení, zákonů a kolektivních metod, a volily si vlastní cestu. A obyčejnému člověku vždycky připadalo podivné, že někdo před vyšlapanou cestou a známými cíli dává přednost strmé a úzké stezce vedoucí do neznáma. Proto se také vždycky mělo za to, že pokud takový člověk není šílený, jistě v něm sídlí démon nebo bůh; neboť ten zázrak, že by to někdo mohl dělat jinak, než jak to lidstvo odedávna dělalo, se dal vysvětlit jen nadáním démonickou silou nebo božským duchem.“

„Tento střed jsem označil jako bytostné Já. Intelektuálně není bytostné Já nic než psychologický pojem, konstrukce, která má vyjádřit nám nepoznatelné jsoucno, jež jako takové nemůžeme pochopit, protože přesahuje možnosti našeho chápání, jak to vyplývá z jeho definice. Stejně tak dobře by mohlo být označeno „Bůh v nás“. Zdá se, že začátky celého našeho duševního života vyvěrají nerozuzlitelně z tohoto bodu, a zdá se, že k němu směřují všechny nejvyšší a poslední cíle. Tento paradox je nevyhnutelný jako vždy, když se snažíme označit něco, co leží mimo schopnost našeho rozumu. Doufám, že pozornému čtenáři bylo dostatečně objasněno, že toto bytostné Já má společného s já právě tolik jako Slunce se Zemí. Obojí se nedá zaměnit. Stejně tak málo tu jde o zbožšťování člověka anebo o snižování Boha. Co leží mimo náš lidský rozum, je pro něj i tak nedosažitelné. Když tedy použijeme pojem Bůh, tak tím prostě formulujeme jen určitou psychologickou skutečnost, totiž nezávislost a převahu jistých psychických obsahů, skutečnost, která se projevuje v jejich schopnosti mařit vůli, posednout vědomí a ovlivňovat nálady a jednání. Zajisté je možno pohoršit se nad tím, že by nevysvětlitelná nálada, nervózní rozrušení, nebo dokonce neovladatelná neřest byly do jisté míry manifestací Boha. Byla by však právě pro náboženskou zkušenost nenahraditelná ztráta, kdyby se takové, snad i zlé věci měly uměle oddělovat od řady autonomních psychických obsahů.“

„Dalším problémem je tendence si myslet, že nejlépe víme, co je pro dítě dobré. Potřebujeme dětem plně důvěřovat a předpokládat, že pokud si samy sebe cení, považují se za milované, schopné a mohou volně vyjadřovat své city a myšlenky, potom se postarají samy o sebe nejlépe a nejlépe sdělí své potřeby. S přáteli jednáme laskavě a neočekáváme, že by se kvůli nám změnili. Když rozmlouváme s kamarádem, není naším cílem ho ovládat.“

„Neblaze proslulá inkvizice položila základ k rozpadu rodiny. Žena byla hlavním cílem útoků, protože právě ona byla řídícím prvkem každého společenství. To ona měla kontrolu nad kvalitou krve, díky níž můžeme fungovat, cítit, prožívat emoce, myslet, rozlišovat/hodnotit, rozhodovat se, určovat, s čím se budeme ztotožňovat, a tvořit. Krev můžeme mít pod kontrolou pomocí stravy, kterou konzumujeme. Kuchyň tedy bývala také laboratoří, nemocnicí, školou, kostelem a centrem vlády. Tato základní nezávislost a svrchovanost se drasticky změnila, když byly alchymistky velmi krutým způsobem prohlášeny za „čarodějnice“. Dnes kuchyň existuje externě, mimo domov, ve formě: monopolizovaných „výzkumných středisek“, používaných k zjišťování, jak by se stávajících problémů mohlo co nejlépe využít; nemocnic, kde se s nemocnými může experimentovat (dnešní medicína doposud nedokázala skutečně vyléčit jedinou nemoc, ani „obyčejnou rýmu“); veřejného školství, kde je dítě nuceno učit se, jak se stát penězi ovládanou pracovní silou; kostelů, v jejichž pojetí lze jméno JEDINÉHO používat jako „hromadnou vstupenku do Ráje“; peněžního systému založeného na falešných penězích; vlád řídících vykořisťovatelský systém na základě komerce a v krajních případech válkami. To všechno se dá změnit Návratem Alchymistky, ženy, která znovu získá svou Vnitřní sílu. Je to právě ona, kdo má vrozenou schopnost mít pod kontrolou Krev prostřednictvím potravy.“

„Mějte na paměti, že Cílem života je Seberealizace. Navíc, Seberealizace na kolektivní úrovni.“

„Lídři se nerodí, jsou vytvořeni. Vytvořeni tvrdým úsilím, což je cena, kterou musí každý z nás zaplatit k dosažení jakéhokoli cíle, který za to stojí.“

„Lídr se musí ztotožnit se skupinou, musí ji zajistit a to i za cenu rizika znelíbení se nadřízeným. Musí věřit, že skupina od něj žádá schvalování svých aktivit. Pokud tento pocit převažuje, tak produktivita, disciplína a morálka bude vysoká a na oplátku můžete požadovat spolupráci na podporu cílů společnosti.“

„Cílem je vyhrát poctivě, podle pravidel - ale vyhrát.“

„Mým cílem nebylo vydělat spoustu peněz, ale postavit dobré počítače.“

„Kdo začal být křesťanem, ten musí pamatovat na to, že ještě křesťanem není, nýbrž že se teprve pokouší křesťanem stát, aby se mohl chlubit s Pavlem (Fp 3,12.15): „Nemyslím, že bych již byl u cíle anebo již dosáhl dokonalosti; běžím však, abych se jí zmocnil“; atd. A my, kteří jsme již dokonalí, zůstaňme u tohoto pravidla. Protože křesťanem se člověk neustále stává, křesťanem člověk není jednou pro vždy.“

„Bůh vybírá nejvýznačnější a nejvybranější ze svých služebníků pro nejvybranější a nejvýznačnější soužení. Ti, kdo obdrželi od Boha nejvíce milosti, jsou od Něj schopni snášet nejvíce soužení. Soužení svaté nezasáhne náhodou, ale mířeně. Bůh nevytahuje svůj luk zkusmo. Každý z Jeho šípů má zvláštní cíl a nezasáhne jinou hruď než tu, na kterou je vyslán. Není to jen milosti, ale i sláva věřícího, když můžeme stát a snášet soužení v tichosti.“

„Pamatujte si: Můžete dosáhnout jakýkoliv cíle, který máte ve své hlavě.“

„Naším cílem je vyhovět.“

„Cíl skoncovat s chudobou je na dosah a každý k ní může přispět zapojením nebo podporou organizací, které již pracují na tom, aby chudým zajistily lepší život.“

„Vítězné medaile nebyly cílem olympijských her. Účast je tím co se počítá.“

„Je lepší cestovat plný nadějí, než dorazit do cíle. Příchod často nepřináší nic jiného než pocit zoufalství a zklamání.“

„Talent zasáhne cíl, který nikdo jiný nemůže zasáhnout; Genius zasáhne cíl, který nikdo jiný nevidí.“

„Tvrdě za cílem, mírně ve způsobech.“
FORTITER IN RE, SUAVITER IN MODO

„„Cílem života je smrt,
cílem lásky je nenávist"“

„Začíná se stokrát, tisíckrát, ale jednou budeš první v cíli. Zatni zuby, odnauč se bát. Nepropas tu velkou chvíli.“

„Dělejte, co děláte, a věřte v to, co děláte. Jednoho dne dosáhnete svého cíle a budete to vědět jako první.“

„Cílem života je smrt,
cílem lásky je nenávist.“

„Nejde o to(start) hledat cíl, štěstí, nebo jinej bullshit, je to o tom být připraven na( cil)start…
Absurdní……..“

„Nikdy jsem neměl sny, měl jsem cíle. Na sny můžeš sice čekat, ale cíle musíš plnit.“

„Za cílem je lepší si běžet, ne jít.
Je to rychlejší!“

„Je pěkné že má každý svůj cíl - sobci - ale co světový cíl?!“

„Lidé kteří si jdou za svými cíli. Musí překonat jisté překážky. Škoda jen že u toho za sebou pokládají překážky jiným.“

„V životě padáme na zem abychom si uvědomili co opravdu chceme, pokud to najdeme, tak ani další pád nás nezastaví od našeho cíle.“

„Názory a fakta vypadají stejně. Jen ten kdo pozná rozdíl zažije to kouzlo, které činí z plánu mapu a z vize skutečný cíl.“

„Naděje je pouze stav nejistoty. Častokrát nás nutí věřit v nemožné a tím nás udržuje v nepřetržitém "strachu" z nedosažení cíle.“

„Při cestě za cílem se nemáme ptát proč, ale jak. Jakmile cíle dosáhneme, pochopíme proč a budeme o krok napřed.“

„Život je jako hra- čím lepší jsi stratég, tím jednodušeji dosáhneš cílů. Seberevolta a zároveň sebezapření, tě dostane k cíli i cestou, která se ti může příčit. Však až teprve poté co dosáhneš cílů, můžeš druhým nabídnout možných tras.“

„Malé cíle nás motivují k uskutečnění těch vysněných.“

„Každá cesta má svůj cíl.“

„Život je cesta, při které není důležitý cíl, nýbrž její náplň a to, jakým stylem se dokážeme vypořádat s překážkami, které se nám při ní pletou pod nohy.“

„Nejdůležitější cíle jsou ty, které si nastavíme my sami.“

„Pokud člověku, zvyklému řešit různé druhy situací a překážek, postavíme do cesty další z mnoha cílů nebo překážek, jednoduše je pojme během krátké doby, jako součást hry života.
Slabina tohoto člověka tkví v tom, že ony překážky zařazuje jako graf, tudíž může nastat situace, že začne pojímat horní křivku grafu jako životu určující hodnotu a není schopen se zabývat spodní částí grafu. Je to přirozené tříbení - bohužel pro stereotypně žijící nepochopitelné.“

„Indie disponuje silnou společností, ale slabým státem. Nemůže tak využít síly, jež tkví v jejích občanech, pro cíle státu.“

„Jakmile se začnete o něco nebo o někoho starat, vždycky to zhatí vaše cíle.“

„Měj vždy na paměti svůj pravý původ a svůj cíl.“

„Důvodem estetiky je etika a etika jejím cílem.“

„Pokud znáte cíl, ale nevíte, jak jej měřit, tak to není cíl, ale víra.“

„… je legitimním americkým národním cílem odnětí všem státům - a to včetně Spojených států - práva na použití významné vojenské síly k vymáhání svých vlastních zájmů. Protože toto právo je jedním ze základů národní suverenity, je proto americkým zájmem zrušit národnosti tak, jak byly historicky definovány.“

„Mým cílem je realitu zachycovat excesivně a zachycovat jen myšlenky a vášně živoucích lidských bytostí.“

„Zlo - mluvím otevřeně -, jehož se dopouštíme, se budeme snažit obrátit v dobro, jakmile bude dosaženo našeho vojenského cíle.“

„Císař Karel touží po tom, aby svým národům co nejdříve vrátil mír. To je samo o sobě samozřejmé, ale císař myslí více na mír než na vítězství a má sklon k tomu vzdát se dosažených významných výhod a zajištění, jen aby rychleji dosáhl cíle.“

„Nikdy není nic definitivní, a to je dobře. Kdykoli v životě můžeme změnit místo svého působení, prostředí, profesi i vlastní cíle. Jediné, co k tomu potřebujeme, je svoboda, zdraví a troška odvahy zariskovat.“

„Cíle jsou jako pšouky. Je lepší je vypustit do světa.“

„Nejlepší metoda networkingu: pomáhejte ostatním a projevujte o ně zájem, i o to, co dělají a co je pro ně důležité. Zjistíte, že networking je mnohem snazší, když z něj odstraníte veškerou námahu. Pokud vaším hlavním cílem bude navazovat kontakty a budete se muset nutit chodit na všelijaká setkání, akce a večírky, pak z něj uděláte obyčejnou otročinu.“

„Nemusíte cítit vinu za to, že máte víc než jiní lidé. Cílem je pomoci jim vytvářet bohatství, ne ho brát vám.“

„Cílem podniku by nemělo být dělat byznys s každým, kdo zaklepe na dveře. Měli byste se zaměřit na lidi, kteří věří v to, co vy.“

„Muž bez cíle je ztracený.“

„Vím, že cíl, který jsme si stanovili, je obtížný, a že cesta k němu je dlouhá. To mne však netrápí. Můj cíl je uspět: buď zvítězit nebo zemřít.“

„Cílem všeho je využití svých technických znalostí, moudrosti a lásky ke hře, abychom snížili šance, snížily riziko.“

„Lacanovým cílem bylo, zdá se mi, zachovat extrémně podvratný charakter objevu nevědomí.“

„Jedním z cílů mé práce je právě ukázat umění bez ohledu na techniky nad nimi. Techniky jsou služebnými umění. A ono tyto služebné potřebuje. Ovšem ne příliš, jinak se naopak umění samo stane jejich otrokem.“

„Po tři roky jsem hledíval z veronské roviny pln touhy na řetěz Alp. Probádání velehorských skupin tyrolských Alp jsem považoval za cíl svého života.“

„Vy jste nás naučil pracovat. Vás neučil nikdo. Vaší školou byl Karlův most, vašimi učiteli Braun a Brokoff, jak jste sám říkával. Byl jste přísný, žádal jste od nás mnoho, zejména to, co jsme pochopili teprve po letech. Poctivost a vůli k práci, vytrvalost a tvrdost v boji za umění. Teprve v letech mužných pochopili jsme a docenili to, čemu se mnohdy mládí vzpíralo. Byl jste osudem našeho umění, neboť jste stvořil české sochařství, které před vámi sto let nebylo. Zdvihl jste je z ponížení řemesla k umění, ba učinil jste víc: svým dílem vsadil jste české sochařství do rámce umění světového. Sám, bez opory a tradice, bez příkladu, dosáhl jste cíle, jenž jindy bývá dosažitelný jen úsilím celých generací.“

„Jak islamisté, tak i tzv. umírnění muslimové, mají už čtrnáct století stejný cíl. Tím cílem je dobýt svět a podřídit ho islámskému právu. Různí se pouze výběrem prostředků, které k tomu mají sloužit. Umírnění mohou být nenápadnější a trpělivější, což se v dlouhodobé perspektivě může ukázat jako účinnější metoda. Skutečný rozdíl, na který se nesmí zapomínat, spočívá v oddělování islámu od konkrétních muslimů. Jejich postoje jsou totiž velmi různé a zachovávají odstup od islámu, který často dominoval v zemích jejich původu.“

„Nastoupila jsem do úřadu s jedním cílem: změnit Británii ze závislé společnosti na samostatnou. Ze země, kde se říká - dej mi to, na zemi, v níž platí - udělej si to sám.“

„…tohle byl cíl Ústavního soudu. Aby nás ještě podruhé poslal do školních lavic.“

„Proti útokům aktivních střelců na měkké cíle nikdy nebude dost policistů.“

„Je-li nejvyšším cílem umění vytvořit spojení mezi lidmi a jejich osamělými dušemi, pak je souzeno, aby tento šaman současného umění [film] sehrál obrovskou sociálně psychologickou roli. Jelikož nemluví žádným jazykem, je stejně srozumitelné divochům z Petrohradu jako těm z Kalkaty a stává se géniem sbližování.“

„Existují lidé, kteří si kladou za cíl, ve jménu vznešených kvalit srdce, které vytváří jejich představivost nebo které možná sami mají, pět ódy na jiné lidské bytosti. Pokud jde o mě, využívám svého génia k zobrazení potěšení z krutosti: potěšení, která nejsou přechodná nebo umělá; ale která vznikla spolu s člověkem a zanikne s ním. Nemůže být génius spolčen s krutostí v tajných paktu s prozřetelnosti? Anebo je krutost neslučitelná s géniem?“

„... volám jménem milionů chudých a nevědomých, z nichž okolnosti udělali ubožáků, britskou vládu, britský národ ke spojení sil: Spojme své síly k vytvoření systému výchovy a školství pro ty, kteří jsou nyní bez ... dobrého či užitečného cíle ponecháni bez výchovy a školení.“

„Kapitalismus a klima“ jasně ukazuje, že klimatickou krizi nelze vyřešit v kapitalismu, protože ten se nedokáže dostatečně rychle proměnit tak, aby sledoval dlouhodobé cíle.“

„Mravní síla má v politice naději jen za předpokladu, že je schopna se prosadit také jen jako politická sila; mravní síla nemůže být náhražkou politické síly a moci. Špatná politika se nezlepší, bude-li provázena nejlepšími morálními úmysly a představami. Dokonce právě naopak: politika, která není mocensko-politicky dobrá a správná, si bude oněch dobrých morálních úmyslů užívat jako zástěrky buď své neschopnosti nebo dokonce své nelegitimnosti. Jsem zastáncem mravních zřetelů v politice, ale ne na místě zřetelů technicko-politických, nýbrž jako kritérií vyšší náročnosti (nikoliv tedy jiných nároků). Politická technika má sloužit mravním cílům, ale mravní cíle se v politice neobejdou bez řádné politické techniky. Mocensko-politická "technika" se tu má ve vztahu k "mravní síle" (a já bych raději mluvil o poslání, a nejenom mravním, ale právě také – jak řečeno – kulturním, myšlenkovém a duchovním po¬slání) asi tak, jako klavírní technika se má k přednesu a interpretaci hudebního díla. Interpretace nemůže nahradit techniku, ale sama technika nemůže diktovat, jakým způsobem má být skladba interpretována. Kdo neumí hrát dost dobře technicky na klavír, nemá šanci oslovit posluchače a eventuelně udat tón v hudebních sálech. Evropa, která nebude sjednocená a také silná ekonomicky, technicky, vědecky, a ovšem i vojensky, nemá šanci, že by mohla významněji ovlivnit světové události.“

„Je stále víc těch, kteří chtějí k cíli dovést vás. Většinou proto, že sami svůj skutečný cíl ještě nenašli. Kdyby ano, měli by dost práce sami se sebou.“

„K cíli vaší cesty vás může dovést jen ten, kdo cílem už s úspěchem sám prošel.“

„Sci-fi je vlastně spíš prostředek než cíl. Ale zas nesmíte ten cíl moc upřednostňovat, vystrkovat ho moc na povrch.“

„Heslo doby zní: Rychle. Smysl doby je: proměna. Taková je metoda i cíl.“

„Cílem vědce je přechod z rejstříku osobního do rejstříku věcného.“

„Bible je jako mapa. Studovat ji ještě neznamená, že se dostaneme do cíle. Je třeba nasednout do auta, nastartovat a jet.“

„Vždycky jsem trénoval tak, abych všechny porauil. Nejlépe co největším rozdílem, ale abych se u toho zas tak moc nenadřel - to byl můj cíl!“

„Duševní stav, který má vrch nade všemi stavy současnými (mimo vůli) a neustále nás naplňuje citem libým a pudí nás nepřetržitě, samočinně vstříc kráčeti cílům vždy novým a vyšším, je zájem: je to zárodek a kořen vší vůle, a vyučování bez takového zájmu není paedagogické; nebo toliko zájmem tím vyučování působí ve vůli Zájem je však všude potřebným přechodem ku chtění, a kdo v některém oboru duševním dříve nepocítil živoucího, vroucího a hlubokého zájmu, ten v oboru tom ani ku chtění nepřistupuje. A zájmu toho, podmínky, která předchází chtění, může se najisto dospěti ve všech oborech vyučování toliko dobrým vyučováním, methodicky upraveným.“

„Umění bylo u mě vždycky prostředkem k dosažení cíle.“

„Když nám autor uteče, dosáhli jsme cíle. (o podpoře začínajících autorů a jejich přechodu k velkým nakladatelům)“

„V 19. Století se v Evropě vyskytují vedle sebe tři systémy. První je původní, na svobodě duše a idei cti spočívající nordický západ. Druhý římské dogma pokorné lásky ve službě jednotně vládnoucí kněžstva. Třetí je otevřený posel chaosu: bezuzdný materialistický individualismus s cílem hospodářské politické světovlády peněz jako jediný typ tvořivé síly! Tyto tři moci zápasí v duši každého Evropana.“