Citáty na téma možnost

strana 12

„Každý člověk jednoho dne udělá chybu, kterou si přeje napravit, ale není to možné. Když však chyby nedělá, tak to není člověk, ale Bůh. A každý člověk chce mít Boha na své straně.“

„[...] Jakékoliv potlačování názorů, ba i násilné potlačování nesprávných názorů, směřuje ve svých důsledcích proti pravdě, protože pravdy je možno dosíci jen v dialogu názorů, které jsou rovnopravné a svobodné. Jakýkoliv zásah do svobody myšlenek a slov, ať už technologie i pojmenování takové cenzury je sebediskrétnější, je ve dvacátém století skandálem a pro naši rozbíhající se literaturu okovem.“

„Jedinou možnou cestou klidu a míru v srdci i hlavě je přijetí věcí takových, jaké jsou, ne jaké se zdají být, protože iluzorní naděje činí srdce nemocným a falešná očekávání prodlužují bolest.“

„Když tě někdo odmítne, tak máš obvykle dvě možnosti. První, je začít pochybovat sám o sobě a být sám sobě nepřítelem. Stejně, tak se začneš cítit bezcenný a nepřitažlivý. Tou druhou možností je, že začneš vnímat a brát věci, jak skutečně jsou a to tím způsobem, že konkrétní vztah nebyl pro vás vhodnou kombinací. Nanejvýš pocítíš vděčnost a důvěru v to, že to tak má být. Uvidíš v tom příležitosti k novým a lepším začátkům.“

„Obhajuj svá omezení a trvej na hranicích svích možností, a tím je vytvoříš.“

„Otevřenost mysli vede k nekonečným možnostem“

„“I když jsme ztratili něco důležitého a zažíváme bolest a smutek, musíme v sobě najít sílu a odvahu překonat všechny překážky zklamání a otevřít dveře k novým začátkům a nečekaným možnostem.”“

„Vítr, ten ptákům dává schopnost létat. Stejně jako voda nám dává schopnost přežít. Stejně jako ty. Ty mi dáváš možnost žít.“

„Politika nevystačí jen s elánem, který by ji pozvedal, ale současně, a především, je uměním možného.“

„Bez přátel -nemající možnost zařídit protekci. Nemajetný. Oddaný zvyku říkat pravdu a řídit se zdravým rozumem.“

„S lidmi je třeba zacházet jako s dobrovolníky. Možná bychom měli požádat Armádu spásy nebo Červený kříž, aby se s námi podělily o svá tajemství.“

„V západních zemích je revoluce nemožná. Kdyby svolali všechny revolucionáře, nenajdou místa na parkování.“

„Dříve jsme jezdívali tam, kde bylo možno vidět něco mimořádného. Dnes jedeme jen tam, kde máme alespoň jiskřičku naděje, že budeme moci zaparkovat.“

„Člověk obvykle považuje za nemožné to, co se dosud nestalo.“

„Musíte být opatrní, pokud nevíte kam směřujete, protože tam možná nedojedete.“

„Jsou muži, jimž je možno nasadit parohy s každou ženou.“

„Nevidíme, co je možné, protože fantazírujeme o nedosažitelném.“

„Klasik je člověk, jenž nemá možnost říci, že už dávno změnil názor, kterého se teď dovoláváme.“

„Žena nemá možnost nikdy zmoudřet. Brání jí v tom její přirození, nemyslím to pod břichem, ale v hlavě.“

„Časem si možno zvyknout i na ten nejhorší charakter, zvláště je-li vlastní.“

„Největší ctižádost je taková, která se ani v nejmenším neprojeví, dokud je nemožné dosáhnout cíle.“

„Odevzdáváme skromnost pro hledání zpětné vazby. Odevzdáváme moudrost pro její pochopení, vyhodnocení a pro možnost si na ní náležitě hrát.“

„Nemožno činit zlé, aby z toho vzešlo dobré.“
NON LICET FACERE MALUM, UT EVENIAT INDE BONUM.

„Náš současný obraz fyzikální reality, zvláště ve vztahu k povaze času, je velmi nejistý - a to možná více nejistý než ten, který nám už nějakou dobu předkládá současná teorie relativity a kvantová mechanika.“

„Dobrá rada je urážka, kterou slušný člověk má podle možnosti prominout a za všech okolností zapomenout.“

„Možná že nové koště dobře mete, ale nikdy se úplně nespoléhej na stará pořekadla.“

„Člověk má být odpovědný za něco co je větší než on sám. I když to nejde. A dokonce možná právě proto.“

„Ideály jsou jako hvězdy: jsou vždy nedosažitelné, ale je možné se podle nich řídit.“

„I pochybné nápady je možno realizovat mistrovsky.“

„Nikdo se nemůže mýlit častěji, než ti, kteří takovou možnost nechtějí vůbec připustit.“

„Lze dávat rady, ale není možno naučit jednat.“

„Dům možno opravit zas, když už je zchátralý. Proč člověk nedokáže totéž i s troskami své tváře?“

„Dá se říci, že pohlaví spotřebuje dvě třetiny veškeré možné duchovnosti.“

„Básník bez lásky – to by byla fyzická i metafyzická nemožnost.“

„Láska je kompromis mezi velkými ideály a malými možnostmi.“

„Zvrhlost je možná nebezpečná, ale nevinnost nikdy.“

„Člověk nechce znát hranice svých možností.“

„Ideální milenka je ta, kterou možno opustit.“

„Při našich honorářových možnostech musí být humorista vtipný za každou cenu.“

„Možná, že nám chemici zjistí i chemické složení talentu. Zatím o talentu víme jen to, že se neodpouští. Ale co je to talent? Boží dar, třetí noha, vadný genetický kód? Podstatná je především práce na talentu. Nic není zadarmo.“

„Obtížné je, co může být uděláno okamžitě, nemožné je, co trvá trochu déle.“

„Zvyk číst si je jediný, který není škodlivý. Přetrvá i když jiné radosti pominou. Bude tu vždy, aby vás podpořil, i když ostatní možnosti zaniknou… Zpříjemní váš čas do konce života.“

„Nuda je tak strašná, že popírá možnost štěstí.“

„Chvála mobilu, neboť budoucnost je růžová Úžasné, co vše umožňuje mobilní telefon! Ještě troška technického vývoje a bude se možné dovolat i spravedlnosti.“

„Polyteismus: možnost vybrat si nějakého slušnějšího boha.“

„Jeho poezie je vyschlá jak mumie, a proto možná odolává času.“

„Oni možná byli. A jestli nebyli, mohli být.“

„Bylo by možno se domnívat, že poctivý člověk je zloděj, který nikdy nic neukradl.“

„Tekutiny spatřují v nádobách jen vězení, zapomínají, že je to jejich jediná možnost, jak nepřijít nazmar.“

„Možná že budoucí pokolení znovu objeví oheň, až najdou nevybuchlou atomovou bombu z dávných časů.“

„Dav vyhazuje čepice do vzduchu. Všeobecné nadšení a možnost, jak přijít k lepší pokrývce hlavy.“

„Stálost. Možnost kamene býti kamenem.“

„Nežádejte po ženě nemožné. Je schopna vám to dát.“

„Možná jsme vstoupili do doby, kdy z umění zbude už jen umění žít.“

„Být nechtěný je nejhorší nemoc, jaká může člověka potkat. Jedinou možnou léčbou jsou ochotné, sloužící ruce a srdce, jež nepřestávají milovat.“

„V malířství je nemožné vysvětlovat, co je slovy nepostižitelné. A vysvětlovat znamená do jisté míry – obhajovat. Obhajovat se před hluchými a ukazovat slepým je marnost.“

„Rozum a rozumnost bez spoluúčasti citu jsou prázdné pojmy pro vztahy mezi lidmi, mohou sloužit jen jako výplň bezobsažných vět. Rozum bez citu je všechno možné, jen ne rozum.“

„Alternativa je volba možnosti. Alternativní medicína nám dává možnost léčby nenásilnými, přírodními, ale účinnými prostředky…“

„Stejně jako ostatní rodilí Izraelci neboli Sabrové jsem neměl osobní zkušenost s holocaustem ani jsem s tím nebyl nijak úzce spojen, avšak stejně jako většina příslušníků mé generace jsem žil v jeho stínu. Tomu se nelze v Izraeli vyhnout. Čím víc se to snažíme potlačovat, tím víc to vyskakuje z hlubin našeho podvědomí. Shledal jsem, že přemýšlím nad osudem této ženy. Byla zachráněna ze samotných čelistí očistce – jen proto, aby nalezla smrt v Nahariji. Když uslyšela první salvu kaťuší, vyběhla ven, aby zavolala své dvě děti do krytu – a byla na místě zabita, před jejich očima. Tato scéna je bude patrně strašit po zbytek jejích života.
Předpokládá se, že ministr obrany provádí své vyhodnocení a dospívá ke svým rozhodnutím chladným racionálním myšlením. Není přitom ze zásady místo pro city. Je jeho povinností vzít v úvahu celou paletu otázek: Je vojenský zásah nezbytný? Co se stane v jeho důsledku? Co na to řeknou Spojené národy? Ale ministr obrany je pouze z masa a krve. Jeho soudy nemohou být zcela odděleny od jeho osobnosti, od jeho pocitů – a možná dokonce ani od jeho filosofie. Během doby, kdy jsem byl velitelem letectva, jsem často radíval politickým místům, aby používala naše letadla proti nepřátelským cílům; a potom, když byla moje rada přijata, jsem vysílal piloty na jejich cestu.
Jako ve všech demokraciích má zvolená vláda úplnou kontrolu nad vojenskými silami a velitel letectva se zodpovídá ministru obrany. Ale nyní byla konečná odpovědnost na mně, a já jsem zjistil, že jsem rozpolcen. Existovaly ohledy, které mě vedly k váhání, zda použít letectvo. Vláda Likudu měla jestřábí image, který jsem si nepřál více zdůrazňovat.
A byl tu také další podstatný moment: každá akce z naší strany pravděpodobně vyprovokuje teroristy, aby rozšířili odvetu na naše severní osady. Tato eskalace by vedla ke zhoršování bezpečnosti v hustě obydlené oblasti.
Musel jsem mít na mysli i to, že naši piloti nejsou žádní supermani. Stačila jen jediná bomba, která by spadla mimo cíl, a už tak dost pošramocené pověsti Izraele u světového veřejného mínění by byla zasažena další rána. Je těžké snést pohled na televizní záběry libanonských dětí, hrabajících se troskách a hledajících své rodiče – strašný a někdy nevyhnutelný důsledek války. Nicméně jsem v duchu viděl tu ženu z Naharije. Na Sinaji už nedošlo k žádnému krveprolití déle než tři roky. Ale na severu mohl izraelský občan přijít o život ve víru každodennosti. S teroristy není možné mít slitování. Se souhlasem ministerského předsedy Begina jsem vydal pokyn, aby letouny odstartovaly na svou misi.“

„Pro nás mladé, kteří jsme únor 1948 neprožili jako osobní zkušenost, je toto datum především historická událost, kdy byla s konečnou platností rozhodnuta otázka politické moci, došlo k likvidaci pozic exponentů buržoazie v politickém životě republiky. Nyní, 30 let po únoru 1948, jsou pro nás mladé ideje Února živou výzvou. Nutí nás především k zamyšlení, kolik toho pro stranu a společnost děláme a kolik jsme schopni udělat. V naší stranické práci je stále co zlepšovat. Stojíme před výročními členskými schůzemi a okresními konferencemi strany, bude třeba se zamýšlet nejen nad výběrem členů do výborů místních organizací, ale i nad celkovou koncepcí práce těchto organizací. Vždyť ruku na srdce, kolik z těchto orgánů a organizací má důkladně rozpracovaný dvou až tříletý plán činnosti? Kolik z těchto místních organizací provádí například důkladnou přípravu kádrů? Stále nevyužívámě všech organizačních forem, které organizační řád předpokládá. Mám především na mysli možnost vytváření odborných komisí a to při okresních a krajských výborech strany. Vždyť tak bychom daleko lépe a kvalifikovaněji a tedy i s větší vahou vystupovali v zastupitelských sborech, členských organizacích Národní fronty i na svých pracovištích.“
(„Únor odkazem i výzvou – Beseda pamětníků Února s nejmladší generací Československé strany socialistické“

„Právě jsem přišel ze zahájení výstavy v Cercle. Ačkoli tam byly moje hudlařiny rozvěšeny co možná nejhůř, tisk je přijal vlídně. V novinách jsou zejména po mém plakátu ke mně laskaví. Le Paris, velmi republikánský časopis (proto o tom rodině nic neříkejte), mi dokonce věnoval dva sloupce, v nichž prezentovali mou osobu, aniž vynechali jediný detail.“

„Mikulka je možná nejplodnější autor v tomto slovesném oboru a přitom snese srovnání s klasickými mistry, jako byli Josef Václav Sládek a František Hrubín. Je ovšem jiný, pestřejší a vynalézavější v námětech i slovníku - jeho slon chobot má jak saxofon, ježek malý ferina vypravil se do kina, straka krade z kola páčku, z auta značku, jednu malou propisku a pružinku z notýsku, kočky mají smutek, protože jejich krále Macíka přejelo auto a je teď v kočičím nebi, nebe si obléká hvězdovanou zástěru a v lese číhá strašidlo, co vypadá jak čunidlo. S klasiky ale spojuje Mikulku laskavost pohledu a tónu, pochopení pro dětskou potřebu sbližování, účasti a rodinného přístavu. Není to malé umění, psát o těchto hodnotách bez sentimentu, s úsměvem, který je taškářský a zároveň vlídný.“

„Tvrdím, že ti, kdo relativizují pravo-levou diferenciaci a opakují matné fráze o tržní společnosti, chtějí především popřít možnost nutné změny, vyloučit existenci alternativy ke kapitalismu. Rád bych viděl, jak se české politické spektrum přestává dělit na ty, kdo hájí zájmy lidí průměrných a nižších příjmů, a na ty, kdo prosazují platby školného, platby za základní zdravotní péči.“

„Pohotovostní pluk přijel, až když byl pozván hlídkou. My jsme přijeli až do toho nejprudšího, co se tady dělo. Stáli jsme v postranních ulicích, neviděli jsme, kolik je tady lidí, jaká síla, co na nás má ta opozice připravený, prostě jsme šli do něčeho, aniž jsme věděli, co na nás čeká. Až když jsme nastoupili na Václavské náměstí, tak jsme viděli, kolik je tady lidí, jaká je síla, a až tady jsme se dozvěděli konkrétní povely. Struktura celého zásahu tady byla, ale všecko se utvářelo až zde na místě. (…) Protiútok [demonstrantů] byl veden z dálky některými skupinami. Z davu po nás někteří házeli třeba kostky po domácku vyrobené, dřevo, možná i kamení. Prostě ty helmy a štíty, co jsme měli, nám dost často pomohly od nějakých úrazů, roztržení obličeje nebo které by nám zanechaly následky. Útoky byly, když jsme někoho předváděli, když na nás pořvávali „Gestapo!“ a jiný urážlivý výroky, dokonce pěsti a kopance, a příslušník, který byl sám, byl zavlečen do davu a dostal tam někdy někde i nějakou ránu, kopanec. (…) Měli řetězy rozkovaný, co já jsem viděl, na kterých byly na konci navařený ocelový kuličky, to většinou ty, jak se říká, pankáči, tydlety mladý skupiny, který to nosily po kapsách, boxery, takovýhle věci měli u sebe, i kudly, zbraně, třeba jehlice na pletení, navařený očko na ní, takovýhle věci se u těch demonstrantů tady objevily. (…) Já jsem přesvědčen, že bez zásahu pohotovostního pluku, který je cvičen na tyto události, by se obnovení pořádku a klidu v centru hlavního města neobešlo. (…) Hlas Ameriky i Svobodná Evropa vysílá jenom to, co řeknou jejich korespondenti zde, a ti jsou placeni za to, co řeknou, a čím víc budou urážet náš stát a čím víc budou hanobit naše čelní představitele, tím dostanou víc peněz, a proto, snad si myslím si nebo je to určitě tak, proto hanobí náš stát, naši bezpečnost těmito urážlivými výroky, jako že to bylo brutální. Zásah nebyl brutální, byl veden přesně podle měřítek, jak se má vést a jak nám bylo veleno.“

„Mezinárodní olympijský výbor je stejně bezmocný v tomto případě, jako byl v roce 1980. Účast na olympijských hrách není povinná. Čím víc národních olympijských výborů bude absentovat, tím víc to ovlivní povahu her, protože tím tyto výbory otřesou univerzální povahou. A jaký dopad to bude mít na naše snažení!
Přináší to zneužívání her a sportu skutečně užitek? Aby přinášelo, musela by nejprve většina té obrovské masy lidí, kteří věří v olympismus, překonat své zklamání a přijmout to jako možný trest. Vedle toho ve chvíli, kdy olympijský oheň zhasne a uplyne čas her, málokdo si zapamatuje důvody, které vedly k takovým sankcím. I sportovci, kteří byli donuceni absentovat, budou zapomenuti.
To sportovci jsou vždy prvními oběťmi. Sotva mají nějakou moc říct něco k rozhodnutím, které se jich shora dotýkají. Tyhle příkazy míří k jejim svalům, ale ne k jejim mozkům a srdcím. Nemoci se zúčastnit olympijských her, když je sportovec na vrcholu vlastní formy, to je nejhorší nespravedlnost. Sportovec je ochuzen o největší odměnu za mnoho let svých nadějí a úsilí. A jak víme, za další čtyři roky už je často příliš pozdě.“

„V očích tohoto světa se křesťanská vize bezpochyby jeví jako fatálně abstraktní a utopická. Je ušlechtilá a krásná – říká se – ale příliš vzdálená skutečné realitě. Ideál cudnosti je popravdě řečeno naprosto nemožný a prázdný pro toho, kdo nežije plně životem plynoucím ze křtu, jeho svátostnými milníky, ustavičnou kontemplací velikonoční události, pravidelnou modlitbou, rozhodným a radostným sdílením zkušenosti církve.“

„Říká se, že se nejedná o deportace, ale o nucené práce. Můžeme se přít o slova, ale realita je stejná. Když se odvážejí starci nad sedmdesát a dokonce nad osmdesát let, ženy pokročilého věku, děti, nemocní, ptáme se: Pro jakou práci jsou tyto lidské bytosti určeny? Odpovídá se, že se dává Židům možnost vzít si s sebou rodiny; pak by tedy jejich odjezd měl být dobrovolný. A co říci o tom, kdy tito staří, nemocní atd. jsou deportováni sami, nebo když nemají příbuzné, které by následovali? A co si myslet, když maďarští dělníci odcházející do Německa za prací si nesmějí vzít s sebou rodiny, je pak opravdu udivující vidět, že pouze Židům je prokazována tak veliká laskavost.“

„Nedávno z úst mladé političky, která začala stoupat na žebříčku funkcí, vypadla věta: Budeme komunikovat dohodu! Zajisté, mladá česká zákonodárkyně, ba co dím, dozorkyně nad vládními zákony: Není ho tuto, odešlo ho! Koukaje se z okna pršelo! Co ty lidi ve školách v hodinách češtiny učili? Snad vybraná slova před „š“: myš, plyš, slyš atd.? Možná má za to, že k funkci patří i jakási basic czech. Ostatně u velké části poslanců je běžné, že jejich čeština řítí se do ďáblovy řiti.“

„Já vycházím z toho, že mám něco jako poslání (…) možná od nějaké nejvyšší bytosti, takže předpokládám, že dokážu sociální demokracii vyvést ze situace, ve které byla.“

„Někdy slýchám od manažerů, intendantů nebo ředitelů orchestrů, že toho je až moc…Že jsem pro ně těžko uchopitelný. Ideál by pro ně zřejmě byl, kdybych si hrál ony známé Mozartovy a Straussovy koncerty a možná sem tam něco moderního pro zpestření. To ale není moje hudební podstata. Snažím se vší silou a energií různé projekty, ať už natáčení nebo samotné koncerty, přivést na svět a zrealizovat.“

„Poláci závidí, že sami nemají mezi spisovateli tak velkého psychologa. S naším pocitem nedostatečnosti se však mísí dvojznačný vztah ke všemu ruskému – jejich kulturu milujeme, nenávidíme, obdivujeme i zesměšňujeme zároveň. Milujeme ji ovšem právě proto, že ji můžeme tak snadno odsoudit – ukazuje přece tolik hrůz, špatných životních podmínek, pohrdání lidskou důstojností a krutostí páchaných na malých národech. Ale zase – polská knihkupectví jsou plná knih, opakujících dokola, že Dostojevskij nenáviděl Polsko, ale plynně hovořil naší mateřštinou. To nás uklidňuje, protože nic nepovažujeme za krutější pohrdání, než neúctu ke kráse polštiny. A teď si představte, že sám velký Dostojevskij dobře znal naši kulturu, tajně ji obdivoval, četl Mickiewicze a možná si od něj trochu vypůjčoval. No není to skvělé?.“

„Ten zákon totiž není o kouření, ač to tak na první pohled vypadá a s kouřením jistě souvisí, ale on je o zákazu reklamy na legální schválený výrobek, dokonce zařazený mezi potraviny a pochutiny, nemýlím-li se, což možná je samo o sobě poněkud komické, ale já bych uvítal a asi bych hlasoval pro, kdyby v návrhu zákona byl zákaz výroby a distribuce cigaret, zákaz výroby a distribuce alkoholu. Protože, opakuji znovu, že neznám kuřáka a sám jsem poměrně silný kuřák, to přiznávám a stydím se za to hluboce, ale nikdy v životě jsem nebil ani moji ženu, ani moje děti, na rozdíl od mnohých jiných, kteří po třech pivech vymlátí celou rodinu, ničí obecní i soukromý majetek a nikomu to nevadí. A že alkohol také škodí zdraví, je určitě zcela jasné.“

„Představa, že budou dělat celý měsíc s vidinou toho, že pak dostanou nějaké peníze, je pro ně nemožná. Oni chtějí na pivo dneska, ne někdy potom. Takže například zvýšení hodin obecně prospěšných prací, kterými mají být podmíněny sociální dávky, z dvaceti na šedesát, je podle mě odstolový nesmysl. Nás v Teplicích už teď lidi kritizují za obecně prospěšné práce, protože ti, co je dělají, tak vytvoří ještě větší bordel. Když mají třeba sbírat vajgly, tak je tam ještě naházejí.“

„Je možné, aby menšina sociálně diskriminovala většinu? Jak dokazují dějiny na případu apartheidu, možné to je. A po sedmnácti stoletích od vyhlášení Milánského ediktu je náboženská svoboda v Evropě ve stále větším ohrožení. Diskriminováni nicméně nejsou oni matrikoví křesťané, kteří jdou s proudem doby, nýbrž lidé kladoucí vysoké etické nároky křesťanské morálky.“

„Chci vám všem moc poděkovat. Je to velká událost nejen pro nás, ale i pro všechny ostatní nezávislé hudebníky a umělce, kteří se neustále protloukají. Skutečnost, že tu dnes stojíme a že v ruce držíme tuhle sošku, je dokladem toho, že jakkoli velké máte sny, jsou možné. Je to spravedlivé vůči všem, kdo mají odvahu snít a nevzdávají se. Tahle píseň byla napsána z pohledu naděje a naděje nás nakonec všechny spojuje, jakkoli se jeden od druhého lišíme.“

„Zajisté. Pouze ovšem v tom případě, že bude možné postavit křesťanský chrám v hlavním městě Saúdské Arábie Rijádu.“

„Příprava a průběh tohoto představení s názvem přímá volba může nabrat také jiné podoby a jiné cesty, než jak je napsáno ve scénářích velkých zájmových skupin a velkých mediálních hráčů. Zažíváme tu snad nejdelší prezidentskou kampaň všech dob, přestože volby ještě ani nebyly vyhlášeny a přijaty příslušné prováděcí zákony. Přesto už od loňského podzimu vidíme průzkumy a výčty favoritů, které nás mají naučit vyjmenovat všechny kandidáty zpaměti a hlavně nevyjmenovat nikoho jiného. Proto nám to už od října říkají, abychom se konečně naučili, kdo je tím kandidátem, o kterém je možné to říkat nahlas. A také kdo jím nebude, protože kdyby se objevilo jiné jméno, tak je to přece bizardní. A víte proč? Protože se o něm přece ještě nemluvilo. Tuto naplánovanou hru zájmových skupin stojí zato nějakým způsobem narušit.“

„Kreditním systémem (angl. ECTS, European Credit Transfer System), který je součástí boloňského procesu, se měří údajně „student workload“, tedy pracovní objem, jaký student potřebuje pro dosažení určitého cíle. Kredity či výkonnostní body udělované za určité studentské aktivity nepředstavují tedy žádný obsahový ekvivalent studia, nýbrž porovnávají jen vynaložený pracovní čas. Patří k ironii světových dějin, že marxistické učení o hodnotě vynaložené práce, která ekonomická věda s pohrdáním odsunula na smetiště dějin, se v evropských vzdělávacích plánech dočkalo radostného návratu. Hodnota studia se měří podle průměrného pracovního času, který na něj byl vynaložen. Takovouto renesanci marxismu jako jádra vzdělávací reformy, která sama sebe mylně chápe jako liberální, není možno podceňovat.“

„Vzdělání kdysi souviselo s ambicí dokázat, že domnělé jistoty jsou iluzivní. Společnost, která ve jménu domnělé efektivity a oslněná představou, že vše může podřídit kontrole ekonomického pohledu, osekává svobodu myšlení, a tím se připravuje o možnost rozpoznat iluze jako iluze, se upsala nevzdělanosti, ať ve svých databázích shromáždila jakoukoliv sumu vědění.“

„Židovský stát je oprávněný a specifický válečný cíl. Bez něho nemůže být vřed, který otravuje nemocný organismus Evropy, vyléčen: protože bez něho nebude existovat odpovídající možnost emigrace pro miliony, jejichž staré domovy jsou nenapravitelně odsouzeny; bez něho nebude rovnosti; a bez toho nebude mír.“

„Už dlouho jsem chtěl natočit film o Dreyfusově aféře a udělat ho nikoli jako kostýmní drama, ale jako špionážní film. Tímto způsobem je možné ukázat jasnou souvislost mezi tehdejším případem a dnešním světem: Odvěké divadlo pronásledování menšin, paranoidní obavy, tajné vojenské soudy, rozvědky, jež se vymkly kontrole, vládní zatajování skutečnosti a fanatická média.“

„Jedna písnička má v mém srdci, spíše než v hlavě, zvláštní místo. Jmenuje se V penziónu Svět. Ta shrnuje moje životní nastavení, přesvědčení o tom, že my všichni, obyvatelé penziónu Svět, máme volbu, zda zůstaneme v kamrlíku, jak nám byly životní karty rozdány, a v jistém setrváme, ale připravíme se o zvuky, barvy a dobrodružství pohybu po penziónu Svět. Vezmeme tu kuráž a vyjdeme z těch dveří, vynoříme se v temných chodbách a budeme hledat výtahy, schodiště a kuchyně? V téhle písni je to všechno obsažené a možná, že všechny ostatní písně jsou variace na tohle téma.“

„Vždy je tu ten tlak, který člověk vyvíjí sám na sebe, aby odvedl dobrou práci, aby se nové skladby skutečně dostaly k posluchačům a aby vše dopadlo co možná nejlépe. Na druhou stranu si vždy říkám, že jsem spolu se Spice Girls měla neuvěřitelné štěstí a obecně celá má kariéra byla překrásná, takže to beru s nadhledem. Samozřejmě bych byla ráda, kdyby se má sólová alba setkala s velkým úspěchem, ale vždy je pro mě přednější, abych s nahrávkou byla spokojená já sama a hlavně mí fanoušci.“

„Největší odměnu na zemi mám, že jsem Vás k nám dovedl a usadil, ne v přepychu a hojnosti, ale skromně, a že se nyní můžete rozvíjeti. Na Vás jest, abyste rostli, já pak, abych zmizel. Přichází stáří, přichází příprava na smrt, a kdo je na ni dobře připraven? Já nikoliv, a tak je třeba se na ni dobře připraviti a ještě pokud možno jest, něco dobrého za vše zlé, co jsem napáchal, vykonati. Nesmíme sníti, nýbrž se probuditi!“

„Stále si s pohnutím připomínám smrt radistky, mladé dívky Hadassy Lipšicové. Jela v jednom z polopásových vozidel, lehkém obrněném voze, který pocházel z druhé světové války, a který byl už tehdy primitivní. Byla ve spojení s námi na velitelství, když ji zasáhli – a hovořila s námi, stále slaběji a slaběji, až do chvíle, kdy zemřela. Jako štábní důstojník, jako člověk, který plánuje bitvy, nevidíte smrt, když k ní dochází. Slyšíte hluk a vidíte plameny. Vidíte smrt teprve potom, když jsou sbírány mrtvoly. Nikdy jsem si nebyl jistý, co je pro velitele horší, zda vidět kolem sebe padat lidi v průběhu akce, nebo pozorovat studená těla v klidu po boji a znát hrdinské oběti, které ti lidé vykonali na velitelův pokyn. Předpokládám, že odpověď zní, že obě možnosti jsou stejně hrozné a náročné.“

„Diriguji velice rád, dokonce jsem se u vás odvážil jednou dirigovat i Dvořákovu Devátou, ale v současnosti musím být velice praktický a zůstat u zpěvu, neboť jsem hodně finančně zadlužen koupí nového domu a ten musím zaplatit. A jako zpěvák si vydělám určitě více. Ale kdybych byl někdy postaven před otázku, co si vybrat, možná že by zvítězilo dirigování.“

„Křesťanský pohled na svět, křesťansko-židovský monoteoismus a přírodní vědy tu stojí jako dva základní pilíře euroatlantické civilizace (třetím je římské právo) a pokud by se zdálo, že po společné cestě starověkem a středověkem se jejich cesty v novověku rozcházejí, že dochází ke změně paradigmatu a že krize bude možná fatální, neznamená to nutně neštěstí. Svět bez krizí, bez rizik by byl světem bez impulsů, vedl by ke ztrátě identity, což by možná bylo riziko ze všech největší.“

„Hlavním důvodem války, jak bylo řečeno nám, americkému lidu i Organizaci spojených národů, byla údajná existence zbraní hromadného ničení. Myslím si proto, že se Spojné státy a Velká Británie snažily svoje pohnutky co možná nejlépe odůvodnit. Pokud se ukáže, že tyto důkazy jsou vratké, pak je to vážná záležitost.“

„Papež František je člověk, který bude velmi milován a přinese mnoho dobra celému světu. Byl mým pacientem a před lety jsem ho musel operovat. Jeho přísná chudoba je zřejmým rysem jeho osobnosti. Aniž bych chtěl chudobu vyvyšovat, myslím, že je naší povinností pomáhat chudším lidem. Musíme také nenávidět chudobu, která vtahuje do bídy a odnímá možnost důstojného života. Jde spíše o to, abychom vytvářeli bohatství a rovně je dělili. Církev nemá být bohatá a vystavovat bohatství na odiv, musí však mít zdroje, které jí umožní účinně vykonávat její poslání. Musíme se všichni radovat, že novým papežem naší církve bude člověk natolik dobrý a inteligentní.“

„Od té doby, co jsem v úřadě, viděl jsem přes dva miliony sudetských Němců táhnout z Československa z místa na místo, a ať z nich kdokoli byl vinen či nevinen, nemohu se zříci přesvědčení, že prostí mužové a ženy nikdy nezodpovídají za války. Byli možná poštváni, aby podpořili toho či onoho vůdce, mohli být tím či oním způsobem organizováni, aby zastávali určitý nacionalismus. Kdyby ale byli ponecháni sami sobě, byli by to prostí poctivý lidé, kteří by vedli prostý poctivý život.“

„My jako Slováci samozřejmě bychom v poslední chvíli rádi zvrátili historii 9. a 10. století tak, aby existovaly nejen Mojmír II., Ale i III., IV,. XVI. a Svatopluk XII., to však přirozeně není možné. Nezbývá nám tedy nic jiného, ​​jen se tak trochu sadomasochistické těšit z té strašidelné katastrofy a z toho obrovského pádu něčeho, co možná mohlo být velké, ale nebylo. A zbylo z toho jen to malé.“

„Rád bych potvrdil francouzskou pozici. Francie si vskutku přeje zničení zbraní, které Irák pravděpodobně nashromáždil. Nejsme absolutní pacifisté. Na válce ale není nic hezkého a my ji nechceme. Víme, že to je krajní řešení, které může být zvažováno, až když jsou všechny ostatní možnosti vyčerpány. Proto podporujeme rezoluci 1441, která činí ze zbrojních inspekcí úhelný kámen pro identifikaci iráckých zbraní hromadného ničení. Jejich destrukce by pak měla zajistit jiné řešení této krize, než je válka.“

„Reinkarnace je nejspravedlivějším náboženstvím. Každému, kdo se provinil proti zákonu lásky k bližnímu, dává v obnoveném pozemském životě možnost napravit to, v čem chyboval. Psychologie bude muset pohřbít mnohé staré a často velmi oblíbené teorie – a formulovat nové, ve kterých vědecky prokázaná reinkarnace zaujme klíčové místo.“

„Bez zdravé populace není možné v rozvojových zemích zajistit udržitelný růst podporující začlenění a dosáhnout tak rozvojových cílů tisíciletí. AIDS zůstává jednou z nejsmrtonosnějších nemocí, musíme proto zvýšit naše úsilí, abychom zabránili šíření tohoto viru.“

„Práce scenáristy je vydána napospas lidem, kteří vědí o psaní asi tolik, co my dva o dizajnérství automobilů. Něco ve stylu – nevím, o co jde, ale chtěl by sem mít kola uvnitř vozidla a na střeše převodovku. Ve filmovém průmyslu je příliš mnoho tlaku, stresu, peněz. Očividně vznikají i dobré filmy, ale upřímně, nechápu, jak je to vůbec možné.“

„Při letošním suchu poklesl stav vody v řekách Opavě a Opavici do té míry, že si asi těžko dokážeme představit, že by někdy mohly zatopit značnou část města Krnova. Přesto nelze na takovou možnost zapomínat.“

„Amerika byla pro mne velkou zkušeností, ale vždycky jsem toužila vrátit se domů. Sametová revoluce v roce 1989 v Československu jako kdyby spadla z nebe. Jak jen to bylo možné, hned jsem začala jezdit do Prahy. V roce 2001 jsem se konečně přestěhovala.“

„Možná, že to říkám trochu nesrozumitelně, ale prostor ve fotografii je omezen formátem. Ten se naučíte, když to uvidíte na matnici. Poměr formátu je dvě ku třem. Vy to vidíte jináč, když se díváte okem, a vidíte to potom jinak na určitý ploše, v určitý velikosti. Ta vám napoví, jestli ten motiv je správnej, nebo není správnej. Ovšem nesmíte při tom bejt slepej a hluchej. To potom neuvidíte nic!“

„V životě jsem nikdy nikomu nezáviděl, spíš jsem schopen velkého obdivu k výlučnosti a výjimečnosti. Možná je to tím, že mám své kořeny na vesnici. To vesnické klukovství strašně pomáhá nehrát si na důstojnost. Neoblékat si ráno se sakem podobu na celý den, protože stejně nakonec každý pozná, že je to póza. Herec by měl být ve všedním životě svůj, aby mu zbylo dost sil, až se večer rozevře opona.“