Citáty o práci
strana 8

„Práce je nejlepším protijedem proti starostem.“

Montegazza (1889–1928) italský šermíř

„Máš mluviti jen tehdy, když věci rozumíš. Ten, kdo mluví ve shromáždění, má být umělcem; mluvení je těžší než kterákoliv jiná práce a jen tomu slouží, kdo je ovládá dokonale.“

Ptahhotep starověký egyptský vezír

O dokonalosti

„Práce je sladký plod hořkého kořene.“

Cato starší (-234–-149 př. n. l.)

„V práci zapomínám na své trýzně, práce je moje záchrana, nejlepší inspirace zasvitnou mi vždy ve chvílích největší úzkosti a bídy.“

Honoré De Balzac (1799–1850) francouzský spisovatel

„Práce je sice nejlepším lékem, ale právě ten, kdo chce užívat, nechce pracovat.“

Neznámý autor

„Štěstí má, kdo něco zná a pracuje.“

August Paul Von Wassermann (1866–1925) německý bakteriolog

O štěstí

„Práce se rozpíná tak, aby vyplnila čas určený k jejímu dokončení.“

Cyril Northcote Parkinson (1909–1993) britský námořní historik

O čase

„Kdyby pracovat bylo tak snadné, udělal by si to vedoucí sám.“

Neznámý autor

„Nechtěl vyrábět zmetky, proto raději nepracoval.“

Lech Przeczek (1961) český básník a spisovatel

„Tento autor pracuje neekonomicky - investuje do svého díla dokonce vlastní myšlenky.“

Gabriel Laub (1928–1998) český esejista a novinář

O myšlenkách

„Poctivost, práce a mlčenlivost.“

Honoré De Balzac (1799–1850) francouzský spisovatel

„Možná, že nám chemici zjistí i chemické složení talentu. Zatím o talentu víme jen to, že se neodpouští. Ale co je to talent? Boží dar, třetí noha, vadný genetický kód? Podstatná je především práce na talentu. Nic není zadarmo.“

Jiří Žáček (1945) český spisovatel

„Zázraky se někdy dějí, ale je třeba pro ně nesmírně tvrdě pracovat.“

Chaim Weizmann (1874–1952) sionistický vůdce, první prezident Izraele

„Kdo pracuje nedbalou rukou, bude mít málo prostředků, ale ruka pilného, ta ho obohatí.“

Šalamoun (-990–-931 př. n. l.) izraelský král a syn Davida

„Nevytýkejme hercům jejich egocentrismus. Jsou sami sobě materiálem své práce a zabývají-li se tedy sami sebou víc než druzí - od hlasivek po city - není to jen pro jejich radost a uspokojení - je to pro uspokojení a radost druhých.“

Miroslav Horníček (1918–2003) český dabér, dramatici, herec, humorista, moderátor, publicista, režisér, scenárista, spisovatel, televizní…

O radosti, O citech

„Mluvili za něho výsledky jeho práce. Dokonce volaly do nebe.“

Jan Sobotka (1944) český spisovatel

„Kdo přemýšlí o věčnosti, je jako někdo, kdo pracuje na střeše vysoké věže: nesmí trpět závratí.“

Otto František Babler (1901–1984) český knihovník a překladatel

„Vy, příští lidé, jen berte z našich dílen surovinu, jež tam zbyla nevyužita a pracujte s ní dále podle své vůle. Musíte nás však dovedností předčít!“

Otto František Babler (1901–1984) český knihovník a překladatel

O vůli, O lidech

„Spisovatelovým zaměstnáním vždycky bylo a vždycky bude vyjadřovat, zachycovat, ztvárňovat esenci condition humaine ve světě, v němž žije.“

Josef Škvorecký (1924–2012) český humorista

O světě, O životě

„Divadlo znamená neustálé hledání. Herec svou postavu stále objevuje, pracuje na ní.“

Petr Čepek (1940–1994) český dabér, herec a vysokoškolský pedagog

O hledání

„Třikrát vyčasuji sloveso pracovat a cítím potřebu si odpočinout.“

Valeriu Butulescu (1953)

„Chiromantie:čím více pracuješ, tím je tvá čára života zřetelnější.“

Valeriu Butulescu (1953)

O životě

„Nemá čas se obohatit. Pracuje.“

Valeriu Butulescu (1953)

O čase

„Kult práce. Pokus zavést nové náboženství. Lopata jako posvátný předmět.“

Valeriu Butulescu (1953)

O náboženství

„Pracujeme proto, abychom dali něco ze sebe, abychom zanechali nějakou stopu nejen po své aktivitě, ale po svém vnitřním světě.“

Jindřich Štreit (1946) český fotograf a vysokoškolský pedagog

O světě

„Pro nás mladé, kteří jsme únor 1948 neprožili jako osobní zkušenost, je toto datum především historická událost, kdy byla s konečnou platností rozhodnuta otázka politické moci, došlo k likvidaci pozic exponentů buržoazie v politickém životě republiky. Nyní, 30 let po únoru 1948, jsou pro nás mladé ideje Února živou výzvou. Nutí nás především k zamyšlení, kolik toho pro stranu a společnost děláme a kolik jsme schopni udělat. V naší stranické práci je stále co zlepšovat. Stojíme před výročními členskými schůzemi a okresními konferencemi strany, bude třeba se zamýšlet nejen nad výběrem členů do výborů místních organizací, ale i nad celkovou koncepcí práce těchto organizací. Vždyť ruku na srdce, kolik z těchto orgánů a organizací má důkladně rozpracovaný dvou až tříletý plán činnosti? Kolik z těchto místních organizací provádí například důkladnou přípravu kádrů? Stále nevyužívámě všech organizačních forem, které organizační řád předpokládá. Mám především na mysli možnost vytváření odborných komisí a to při okresních a krajských výborech strany. Vždyť tak bychom daleko lépe a kvalifikovaněji a tedy i s větší vahou vystupovali v zastupitelských sborech, členských organizacích Národní fronty i na svých pracovištích.“
(„Únor odkazem i výzvou – Beseda pamětníků Února s nejmladší generací Československé strany socialistické“

Jiří Paroubek (1952) český ministr místního rozvoje ČR, člen českého Parlamentu (2006–2010), člen českého Parlamentu (2010–2013) a pr…

Beseda se uskutečnila začátkem května 1978 a byla uveřejněna v deníku Svobodné slovo. O čtyři roky později, 12.2.1982, byl na VIII. konferenci ČSS bratr Jiří Paroubek zvolen do Ústředního výboru ČSS. zdroj: Dokument: Bratr Paroubek o Vítězném únoru http://neviditelnypes.zpravy.cz/p_politika.asp?c=A060423_011435_p_politika_wag, Neviditelný pes, 24.4.2006)

O srdci, O životě, O osobnosti

„V pracovních záležitostech se lidé měli vyrovnat horníku Alexeji Stachanovovi. Podle plánu měl Stachanov za směnu narubat 7 tun uhlí. V noci na 31. srpna 1935 se pustil do práce s takovou vervou, že místo 7 narubal 102 tuny. A tak se v zemi rozšířilo stachanovské hnutí: Stachanovovi následovníci si dali za úkol narubat za směnu desetinásobek normy. Pak dvacetinásobek. Propaganda je nazývala stachanovci, a lid stakanovci (od stakan - sklenička). Lidé věděli, že záležitost není tak čistá, jak se zdá. Po desítkách let se zjistila pravda také o tomto "hrdinském činu". Stachanov skutečně narubal 102 tuny uhlí. Pravda však je, že na dobu této rekordní těžby všem ostatním rubačům šachty "Centralnaja-Irmino" zastavili přívod stlačeného vzduchu, aby ve Stachanovově sbíječce neklesal tlak. Aby nic nebránilo jeho pracovnímu rekordu, byl zcela ochromen pracovní rytmus celé šachty. Uhlí, které Stachanov narubal, bylo třeba odvážet z porubu, a tak všechny huntíky putovaly ke Stachonovovi a dostaly zelenou. Ostatní brigády musely počkat. Hlavní finta spočívala ve statistice. Všechno závisí na způsobu zacházení s čísly. Rubač nepracuje sám. Narubané uhlí je třeba odhrabat, naložit do huntů, odvézt, natahat výdřevu a porub zpevnit. Kdyby se narubané uhlí rozpočítalo na všechny, kdo mu pomáhali a zajišťovali jeho práci, vyšlo by to na zmíněných 7 tun na člověka. Jenže pro Stachonovovu rekordní směnu byla použita jiná, progresivnější metodika výpočtu. Všechno, co narubal, připsali jemu, všechno vyčíslili jako jeho osobní zásluhu. A všechny ostatní, kdo odhrabávali, nakládali a odváželi uhlí, všechny, kdo podpírali porub za Stachanovem, zanesli do jiné kolonky. Mezi tyto pomocné pracovníky se tuny narubaného uhlí nerozpočítaly. Tak se zrodil celosvazový rekord.“

Viktor Suvorov (1947) ruský historik

O lidech, O pravdě, O osobnosti, O noci

„Moje diplomová práce měla na tu dobu revoluční charakter. Modeloval jsem ženský akt v životní velikosti. Modelku Janu. Portrét jejího těla. Pro ilustraci, téma diplomové práce mého spolužáka F. B. bylo: Dvě usměvavé jezeďačky nesou konev mléka. Téma rozvedené v dobovém optimismu a žádaném tzv. realismu.“

Jan Koblasa (1932–2017) český sochař

Zdroj: Koblasa, Jan. Vzpomínka na šedesátá léta. Nová citlivost. Sborník příspěvků k diskusi o šedesátých letech. Galerie výtvarného umění Litoměřice 1994. str. 9.

O optimismu, O životě

„Říká se, že se nejedná o deportace, ale o nucené práce. Můžeme se přít o slova, ale realita je stejná. Když se odvážejí starci nad sedmdesát a dokonce nad osmdesát let, ženy pokročilého věku, děti, nemocní, ptáme se: Pro jakou práci jsou tyto lidské bytosti určeny? Odpovídá se, že se dává Židům možnost vzít si s sebou rodiny; pak by tedy jejich odjezd měl být dobrovolný. A co říci o tom, kdy tito staří, nemocní atd. jsou deportováni sami, nebo když nemají příbuzné, které by následovali? A co si myslet, když maďarští dělníci odcházející do Německa za prací si nesmějí vzít s sebou rodiny, je pak opravdu udivující vidět, že pouze Židům je prokazována tak veliká laskavost.“

Angelo Rotta (1872–1965) italský diplomat

z protestní nóty Svatého stolce proti deportacím Židů z Maďarska, odeslané apoštolským nunciem Rottou maďarské vládě 5. června 1944
Zdroj: Pierre Blet: Pius XII. a druhá světová válka ve světle vatikánských archivů, Matice cyrilometodějská, Olomouc 2001, ISBN 80-7266-082-9, str. 214

O věku, O dětech, O ženách, O rodině

„Mám pocit úspěchu na všech frontách života. Provedla jsem všechna pro mě důležitá díla, vystupovala jsem se všemi hudebníky, s nimiž jsem se chtěla pracovat, hrála jsem téměř ve všech velkých operních domech, mimo Sydney. Nahrála jsem více než 50 alb, včetně 17-18 s polskou hudbou, což považuji za svou vlastenecká povinnost.“

Jadwiga Rappé (1952) polská zpěvačka

Originál: (pl) Mam poczucie spełnienia na wszystkich frontach życia. Wykonywałam wszystkie ważne dla mnie dzieła, występowałam ze wszystkim muzykami, z którymi chciałam wystąpić, grałam w niemal wszystkich liczących się teatrach operowych, poza Sydney. Wydałam ponad 50 płyt, z czego 17-18 z muzyką polską, co uważam za swój patriotyczny obowiązek.
Zdroj: [Jadwiga Rappé: mam poczucie spełnienia na wszystkich frontach, polskieradio.pl, 2014-02-24, 2014-07-26, http://www.polskieradio.pl/8/1789/Artykul/1060026,Jadwiga-Rappé-mam-poczucie-spelnienia-na-wszystkich-frontach/?utm_source=box&utm_medium=link&utm_campaign=related]

O pocitech, O úspěchu, O hudbě, O životě

„…a na kraji mu řekli, podívali se: Máme ještě málo kulturních domů. Řekli: Hřiště ne, ale jestli chceš stavět kulturní dům, na ten ti dáme. Byla tam dobrá hospoda, která šla rekonstruovat, a tak se rozhodl postavit kulturní dům, poněvadž na něj měl pomoc. Samozřejmě že je správný stavět kulturní domy, poněvadž lidi se maj kde scházet, kde se bavit a tak dál. Napříště chceme, abychom stimulovali ty národní výbory, co maj stavět. No jestli máme zájem, aby byl čistý potok, aby nepouštěli špinavou vodu, no pak řekneme: Jestliže postavíte čistírnu odpadní vody, dostanete řekněme 70 % státní subvenci. Když ji nepostavíte, nedostanete nic. A na druhý vám subvenci nedáme. Nebo vám dáme ještě subvenci na toto, na jiný zas ne. A to bude ten státní zájem, který budeme uplatňovat. Tedy chceme pozvednout ty národní výbory, aby skutečně rozhodovaly o těch otázkách občanů! A stejně tak chceme, aby ta Národní fronta se oživila. Dole aby se oživila! Aby pracovaly samostatně ti organizace. Mnozí pracujou, zahrádkáři a chovatelé drobného zvířectva, myslivci a další, ale všichni aby samostatně pracovali. A na té bázi, Národní frontě i národního výboru, se ten zájem sjednocoval, v něco vyúsťoval. My nechceme…, nemůžeme…, nejsme proti tomu, ale co nám pomůžou jenom kritici. Vždyť my víme, že v Praze, nebo v Plzni či jinde, kolik je tam špíny - tedy ve vzduchu mám na mysli - kolik je tam kysličníku siřičitého, to můžeme změřit, víme to, no k tomu nepotřebujeme, aby nám to někdo říkal!…“

Miloš Jakeš (1922–2020) československý politik

Varianta: ... a na kraji mu řekli, podívali se: Máme ještě málo kulturních domů. Řekli: Hřiště ne, ale jestli chceš stavět kulturní dům, na ten ti dáme. Byla tam dobrá hospoda, která šla rekonstruovat, a tak se rozhodl postavit kulturní dům, poněvadž na něj měl pomoc. Samozřejmě že je správný stavět kulturní domy, poněvadž lidi se maj kde scházet, kde se bavit a tak dál. Napříště chceme, abychom stimulovali ty národní výbory, co maj stavět. No jestli máme zájem, aby byl čistý potok, aby nepouštěli špinavou vodu, no pak řekneme: Jestliže postavíte čistírnu odpadní vody, dostanete řekněme 70 % státní subvenci. Když ji nepostavíte, nedostanete nic. A na druhý vám subvenci nedáme. Nebo vám dáme ještě subvenci na toto, na jiný zas ne. A to bude ten státní zájem, který budeme uplatňovat. Tedy chceme pozvednout ty národní výbory, aby skutečně rozhodovaly o těch otázkách občanů! A stejně tak chceme, aby ta Národní fronta se oživila. Dole aby se oživila! Aby pracovaly samostatně ti organizace. Mnozí pracujou, zahrádkáři a chovatelé drobného zvířectva, myslivci a další, ale všichni aby samostatně pracovali. A na té bázi, Národní frontě i národního výboru, se ten zájem sjednocoval, v něco vyúsťoval. My nechceme..., nemůžeme..., nejsme proti tomu, ale co nám pomůžou jenom kritici. Vždyť my víme, že v Praze, nebo v Plzni či jinde, kolik je tam špíny - tedy ve vzduchu mám na mysli - kolik je tam kysličníku siřičitého, to můžeme změřit, víme to, no k tomu nepotřebujeme, aby nám to někdo říkal!...

O vodě, O pomoci, O lidech

„Představa, že budou dělat celý měsíc s vidinou toho, že pak dostanou nějaké peníze, je pro ně nemožná. Oni chtějí na pivo dneska, ne někdy potom. Takže například zvýšení hodin obecně prospěšných prací, kterými mají být podmíněny sociální dávky, z dvaceti na šedesát, je podle mě odstolový nesmysl. Nás v Teplicích už teď lidi kritizují za obecně prospěšné práce, protože ti, co je dělají, tak vytvoří ještě větší bordel. Když mají třeba sbírat vajgly, tak je tam ještě naházejí.“

Jaroslav Kubera (1947–2020) český senátor českého Parlamentu

Parlamentní listy 30. 9. 2011 <br class="br">Zdroj: Vládní návrhy situaci s Romy nevyřeší, tvrdí senátor Kubera, Parlamentní listy 30. 9. 2011 http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/Vladni-navrhy-situaci-s-Romy-nevyresi-tvrdi-senator-Kubera-209714

O penězích, O lidech, O pivu

„Při všech svých studijních zkušenostech jsem nikdy nezanedbával pastorační rozměr. Vždy jsem pracoval ve farnostech. Také v Praze jsem neměl jedinou volnou neděli, zejména v létě, protože mne zvali k bohoslužbám na mnohá místa. Opakuji – bez oné etapy by mé kněžství nebylo úplné. Nyní nastala chvíle, abych Bohu poděkoval za všechno, co mi za tato léta dal zakusit.“

Giovanni Coppa (1925–2016) katolický kardinál

Zdroj: [Kardinál Giovanni Coppa slaví devadesátku, radiovaticana.cz, 2015-11-09, 2015-11-13, http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=22730]

O létě, O volnosti

„Strana práce si ho bude pamatovat jako člověka, který výrazně přispěl k demokracii v Izraeli, jako vynikajícího poslance a tvrdého politického soupeře, s nímž jsme měli ostré ideologické spory. Budeme si ho ale taky pamatovat jako státníka a premiéra, který věděl, jak natáhnout svou ruku k míru s největším z našich nepřátel, a otevřít tak dveře k životu ve skutečném míru na Blízkém východě.“

Menachem Begin (1913–1992) izraelský politik a premiér

O míru, O životě, O přátelství, O demokracii

„Kreditním systémem (angl. ECTS, European Credit Transfer System), který je součástí boloňského procesu, se měří údajně „student workload“, tedy pracovní objem, jaký student potřebuje pro dosažení určitého cíle. Kredity či výkonnostní body udělované za určité studentské aktivity nepředstavují tedy žádný obsahový ekvivalent studia, nýbrž porovnávají jen vynaložený pracovní čas. Patří k ironii světových dějin, že marxistické učení o hodnotě vynaložené práce, která ekonomická věda s pohrdáním odsunula na smetiště dějin, se v evropských vzdělávacích plánech dočkalo radostného návratu. Hodnota studia se měří podle průměrného pracovního času, který na něj byl vynaložen. Takovouto renesanci marxismu jako jádra vzdělávací reformy, která sama sebe mylně chápe jako liberální, není možno podceňovat.“

Konrad Paul Liessmann (1953) rakouský literární kritik

Zdroj: Igor Cagáň: Varovné rešerše z Kellera a Liessmanna IV. Beo.sk, 18. VIII. 2010. URL: http://beo.sk/recenzie/1138-varovne-reserse-z-kellera-a-liessmanna-iv-

O učení, O vědě, O čase, O studiu

„Jsem přesvědčen, že i v případě členské země Evropské unie, když tam pobývá občan z cizí členské země EU, má právo vyžadovat, aby tam pracoval, studoval, nebo prokázal, že má prostředky na obživu.“

Petr Nečas (1964) český ministr obrany ČR, ministr práce a sociálních věcí ČR, místopředseda vlády ČR, člen českého Parlamentu (19…

16.9.2010, Obhajoba deportace občanů Rumunska a Bulharska z Francie
Zdroj: http://www.ct24.cz/svet/101611-necas-v-bruselu-podporil-francouzsky-postoj-k-romum/

„Její vztah k rodné zemi dokumentují nejlépe a nejkonkrétněji její autobiografické práce, korespondence a především deníky. Z těch jasně vyplývá, že Marie von Ebner – Eschenbach patří k oněm velkým postavám minulosti, které v mnohých bodech spojují Moravu a Rakousko dodnes.“

Jiří Munzar

Zdroj: [Hraběnka s podivnou tváří, rozhlas.cz, 2011-03-11, 2015-06-04, http://www.rozhlas.cz/vltava/literatura/_zprava/hrabenka-s-podivnou-tvari--862537]

O vztazích, O minulosti

„…tu a tam se stane, že někam pospíchám. Pracuji ve prospěch občanů této země. To není zhovadilá potřeba, že bych byl nějaký kapitalista, který potřebuje zvýšit svůj firemní profit.“

Jiří Paroubek (1952) český ministr místního rozvoje ČR, člen českého Parlamentu (2006–2010), člen českého Parlamentu (2010–2013) a pr…

MF Dnes 9. 7. 2005, Hospodářské noviny 13. 7. 2005, Paroubek k porušování dopravních předpisů svým řidičem.

„Celá vláda bydlí v Rubljovce a jezdí do práce a z práce po Kutuzovském. Když je vidíte jet ráno a pak zase večer, je to dostatečně silný obraz. Všechna auta se klidí z cesty a oni v těch strašných černých vozech jedou, jako by žádná pravidla neexistovala… To jsou skutečně zvláštní lidé. Takhle jezdí i nižší úředníci, nejen vláda. A mnohokrát se stalo, že někoho přejeli, rozbili auta, mrzačili lidi – a vyvolali pak proti těm postiženým trestní stíhání. Opričníci přesedlali z koní na mercedesy.“

Vladimir Sorokin (1955) ruský spisovatel

Zdroj: [Opričníci přesedlali na mercedesy, říká ruský spisovatel Vladimír Sorokin, novinky.cz, 2010-04-21, 2013-08-14, http://www.novinky.cz/kultura/salon/197631-opricnici-presedlali-na-mercedesy-rika-rusky-spisovatel-vladimir-sorokin.html]

O cestě, O autech, O lidech

„Od svého nástupu do funkce biskupa r. 1965, ale především v letech 1968–1969, jsem byl nepřetržitě ve své činnosti podporován členy Československé strany lidové, především z vašich místních organizací. Nebyla snad jediná větší akce, pouť nebo oslava, kterou by nezabezpečili vaši členové. (…) Mnozí z nich za to zaplatili ztrátou zaměstnání, totalitní režim je vedl jako nepřátelské osoby a StB vykonávala nad nimi dozor. Dvě vrcholné akce protikomunistického odboje – 31 bodů na podporu naší církve a slavný Velehrad 1985 – ukázaly, že členové ČSL stojí za svými ordináři, bez ohledu na to, že vedení ČSL zakazovalo podíl vašich členů na těchto akcích. Iniciativa našich nejlepších členů vedla naopak k podpisové akci proti tehdejšímu vedení ČSL a vyjadřovala přání, aby vaše strana hájila zájmy věřících občanů.“

František Tomášek (1899–1992) český kardinál, profesor a teolog

dopise ÚV ČSL z 21. prosince 1991
Zdroj: Jan Hartmann, Bohumil Svoboda, Václav Vaško: Kardinál Tomášek, Zvon, Praha 1994, ISBN 80-7113-093-1 (str. 156)

O ztrátě, O podpoře

„Svatý otče, ten nepřijede, neboť jsem s ním důvěrný, a řekl mi, že se Kaple neujme, ačkoli jste naléhal, aby mu to bylo svěřeno, ale že se bude věnovat jenom pomníku a ne malování. Svatý otče, já věřím, že k tomu nemá schopnosti, protože na postavách mnoho nepracoval, zvláště když jsou ty postavy vysoko nahoře a zkrácené, což je něco docela jiného než malovat na zemi.
-- Juliovi II. o Michelangelovi a Sixtinské kapli“

Donato Bramante (1443–1514) architekt, sochař, grafik, malíř

Zdroj: [Copplestone, Trewin, 2007, Michelangelo, Fortuna Libri, 1, 85-86, čeština, 978-80-7321-327-5]

O malování

„Odešel jeden z posledních příslušníků generace nezasažené moderními komerčními tlaky, které k naší době už patří zcela automaticky. Člověk nekompromisně opravdových uměleckých názorů a stejně opravdových a pevných lidských postojů, týkajících se práce i rodinného života.“

Petr Veber (1960)

o Václavu Snítilovi
Zdroj: [Zemřel houslista Václav Snítil, byl členem Vlachova kvarteta i Smetanova tria, art.ihned.cz, 2015-07-20, 2015-10-13, http://art.ihned.cz/klasicka-hudba-a-opera/c1-64350380-vaclav-snitil-nekrolog]

O životě

„Napsal mi jeden renomovaný filmový žurnalista, že Sanitka na hony předběhla svou dobu. Přinesla mi celoživotní úspěch i renomé. Není člověka v Česku i na Slovensku, který by při vyslovení slova Sanitka nevěděl, že je to „starý“ televizní seriál. A většinou všichni k němu připojují superlativy. Může režiséra potkat větší štěstí, když jeho práce budí obdiv i třicet let po premiéře?“

Jiří Adamec (1948) český herec a režisér

Zdroj: [Hana, Höschlová, Jiří Adamec o Sanitce: Přinesla mi úspěch i renomé, ale… : Bojoval jsem i s blbostí, Nedělní Blesk, 1210-8774, 22, 36, 8, září, 2013, 24–25]

O úspěchu, O štěstí

„Nesnášel jsem komunistickou pracovní morálku a z kultu práce se mi dělalo zle. Idealisace práce byla součástí nacistického mýtu i mýtu komunistického a je také součástí mýtu kapitalistického. Všechny tři systémy si mohou společně s SS-Gruppenführerem Theodorem Eickem opakovat, že Arbeit macht frei, a je neuvěřitelné, kolik lidí jim na to dodnes skáče.“

Petr Placák (1964) český spisovatel

Zdroj: Petr Placák: Fízl, Torst, Praha 2007, ISBN 978-80-7215-323-7, str. 89

O lidech, O zlosti

„Hanssen dokázal nacpat náboženství do většiny rozhovorů a nad stolem měl pověšený stříbrný krucifix. Občas odcházel z práce, aby se zúčastnil protipotratových manifestací. Věčně se mě snažil přesvědčit, abych s ním šel na setkání Opus Dei.“

James Bamford (1946) americký historik a spisovatel

Zdroj: [Friedlander, Noam, 2006, Co je Opus Dei?, Alpress, 144, 80-7362-340-4]

O náboženství

„Ministr může, chce-li, jednat z pozice moci. A já, z titulu funkce ředitele České filharmonie, bych se těžko mohl dostat třeba k premiérovi jakožto jedinému jeho nadřízenému. Buď tedy chce ministerstvo kultury manažera, který bude mít pravomoci a povinnosti, tak jak to nastavil bývalý ministr Jehlička, bude jmenován na šest let a po třech letech se jeho práce zhodnotí, nebo chce lokaje bez názoru, svoji prodlouženou ruku, která poslechne bez přemýšlení každého úředníka, tak jak to nastavilo současné vedení ministerstva.“

Vladimír Darjanin (1960) český podnikatel a organizátor hudebního života

Zdroj: [Darjanin: Při odvolání jsem si připadal jako u inkvizičního soudu, kultura.idnes.cz, 2010-05-13, 2014-05-28, http://kultura.idnes.cz/darjanin-pri-odvolani-jsem-si-pripadal-jako-u-inkvizicniho-soudu-phf-/hudba.aspx?c=A100512_191124_hudba_jaz]

O přemýšlení

„Nevím, jestli jsem již zmínila, že se ze mne stala sionistka. (…) Znamená to pro mne, že teď vědomě a silně cítím, že jsem židovka a jsem na to hrdá. Mým hlavním cílem je odejít do Palestiny a pracovat tam. (…) Člověk potřebuje v něco věřit, potřebuje cítit, že má jeho život smysl, a že je na tomto světě potřebný. Pro mne toto vše ztělesňuje sionismus. (…) Jsem přesvědčena, že sionismus je židovským řešením našich problémů, a že vynikající práce, prováděná v Palestině, nepřijde v niveč.“

Chana Senešová (1921–1944) židovská básnířka a protinacistická bojovnice za druhé světové války

zápis z deníku, 27. října 1938
Zdroj: Hannah Senesh: Her Life and Diary. s. 65-66

O světě, O životě, O problémech

„Víte, já si myslím, že jedno z největších životních štěstí je dělat práci, kterou má člověk jako koníčka. Pro mě je každé natáčení dobrodružstvím. Výsledek je vždy hodně v mlze a člověk postupně prochází džunglí, než se nakonec dostane ke kýženému světlu. Má práce je ale také hodně zábavná a člověk se seznámí se spoustou lidí různých profesí, které by jinak nepotkal. Popravdě, je asi málo profesí, se kterými jsem se v životě nesetkal.“

Hynek Bočan (1938) český režisér

Zdroj: [Hynek Bočan: "Každé natáčení je pro mě dobrodružství", rozhlas.cz, 2012-04-03, 2012-04-03, http://www.rozhlas.cz/praha/jejakaje/_zprava/1041045]

O světle, O lidech, O životě, O štěstí

„Spisovatel Dovlatov rozpoznává příliš omezenou škálu jemnosti duše. Roztok jeho prózy není silný ani spalující. Nejsilnější literatura je literatura tragická. Ten, kdo nepracuje v žánru tragédie, je odsouzen k druhořadosti, aťsi ho budou vydávat do aleluja. Se slabým světélkem v rukou velkým lesem temnoty neprojdeš.“

Eduard Limonov (1943) ruský spisovatel a politický disident

Zdroj: [Machonin, Jan, Limonov, Eduard: Někrologi. Kniga mjortvych II, iliteratura.cz, 2010-10-25, 2011-03-28, http://www.iliteratura.cz/Clanek/27227/limonov-eduard-nekrologi-kniga-mjortvych-ii]

O literatuře, O duši

„Z toho, co vidím v médiích, jsem očekával člověka velmi zatíženého břemenem úřadu, stáří, zdravotních omezení. Přede mnou stál však bdělý a svěží Svatý otec, který se na mou návštěvu připravil studiem informací z mého života a práce. Kladl mi otázky a něco ode mne také očekával. Zažil jsem koncízní a nikoliv triumfální postoj hlavy římsko-katolické církve, který byl pro mne jako protestanta příjemný, protože nevytvářel hranice. Vše ovládla lidská přímost.“

Joachim Gauck (1940) německý politik

o Benediktu XVI.
Zdroj: [Benedikt XVI. přijal prezidenta Spolkové republiky Německo, radiovaticana.cz, 2012-12-06, 2012-12-07, http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=17532]

O stáří, O životě, O studiu

„Roli studujete měsíc dva, víc nebo míň, a pochopitelně práce s režisérem je velmi důležitá. Dnes musí být operní zpěvák i činohercem, opera je synkretická tvorba, musí obsáhnout všecko. Mám zkušenosti s fantastickými režiséry, které nejde neposlouchat.“

Anda-Louise Bogza (1965) česká operní pěvkyně

Zdroj: [Anna, Šerých, Anda-Louise Bogza, hudebnirozhledy.scena.cz, duben 2011, 2011-04-24, http://hudebnirozhledy.scena.cz/www/index.php?page=clanek&cislo_id=115&id_clanku=1584]

„Práce scenáristy je vydána napospas lidem, kteří vědí o psaní asi tolik, co my dva o dizajnérství automobilů. Něco ve stylu – nevím, o co jde, ale chtěl by sem mít kola uvnitř vozidla a na střeše převodovku. Ve filmovém průmyslu je příliš mnoho tlaku, stresu, peněz. Očividně vznikají i dobré filmy, ale upřímně, nechápu, jak je to vůbec možné.“

Paul Hoffman (1953) nizozemský spisovatel

Zdroj: [Autor Ľavej ruky Boha: Fantasy sú elfovia a trpaslíci. Ja píšem o realite, kultura.sme.sk, 2013-11-28, 2014-01-30, http://kultura.sme.sk/c/7017805/autor-lavej-ruky-boha-fantasy-su-elfovia-a-trpaslici-ja-pisem-o-realite.html?utm_source=www.sme.sk&utm_medium=rozcestnik&utm_campaign=podpora-clankov]

O penězích, O lidech, O upřímnosti

„Mám pocit, že se dnes obsazuje takzvaně na jistotu, že schází práce kmenových režisérů, kteří herce znají skrz naskrz, sledují jeho vývoj a třeba i soukromí, a jsou schopni jít do rizika a obsadit ho do role, která mu otevře další možnosti a obzory, o nichž sám nemá ani tušení, zkrátka cíleně formují hercův růst.“

Milan Němec (1974) český herec

Zdroj: [PROČ NEZKUSIT ŠLÁPNOUT VEDLE?, host.divadlo.cz, 2007-02-04, 2014-06-18, http://host.divadlo.cz/noviny/clanek.asp?id=12609]

O pocitech

„V Mahenově vidění světa se neustále střetává dvojí postoj: dějovost a imprese, dojmovost. Rovnováhu mezi nimi nachází Mahen jen výjimečně. Proto se jeho práce jeví jako improvizované, nedokončené, a to je vzdaluje nejednou i dnešnímu chápání krásné prózy.“

Josef Hrabák (1912–1987) český literární historik, literární kritik, literární teoretik a vysokoškolský pedagog

Zdroj: PRÓZA DVACÁTÉHO STOLETÍ OČIMA JOSEFA HRABÁKA, STEPÁN VLASÍN http://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/104903/V_BohemicaLitteraria_07-2004-1_8.pdf

O světě

„Byl nejneúnavnějším člověkem mé doby, měl vadu na jednom oku, bylo to na levém, a tak když psal, vždy si před ním držel ruku. Brýlí nikdy nepoužíval… Pan Hollar byl člověk velmi vášnivý, snadno podléhal dojetí. Často mi říkal, že je nesvůj, když nepracuje. Byl velmi střídmý…“

Václav Hollar (1607–1677) český rytec a kreslíř

Francis Palace (1647–1728), anglický rytec
O něm

„Spolkový kancléř či spolková kancléřka vydělávají v Německu příliš málo - v porovnání s výkonem, který musí podávat a v porovnání s jinými zaměstnáními s mnohem menší odpovědností a mnohem vyšším platem. Skoro každý ředitel spořitelny v Severním Porýní-Vestfálsku vydělává víc než kancléřka.“

Peer Steinbrück (1947) německý politik

Zdroj: [I šéf "spořky" má víc než kancléř, posteskl si německý "Kalousek", tyden.cz, 2012-12-30, 2012-12-30, http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/i-sef-sporky-ma-vic-nez-kancler-posteskl-si-nemecky-kalousek_256762.html]

„Veškeré práce provádí obec v mezích svých vlastních finančních možností.“

Dominik Čipera (1893–1963) český

„Na románu pracuji - chcete-li - jako bych byl úředník. Jsou tací, kteří věří na prst Boží, který autorovi ukáže a inspiruje ho, aby něco napsal. Nic proti tomu! Jen si dovolím podotknout, že moje zkušenost s prací takových umělců, spisovatelů či malířů je většinou nevalná.“

Roman Ludva (1966) český dramatik, scenárista a spisovatel

Zdroj: [Roman Ludva: Jediným půvabem muže je ten kluk v něm, novinky.cz, 2005-02-06, 2015-09-30, http://www.novinky.cz/kultura/49242-roman-ludva-jedinym-puvabem-muze-je-ten-kluk-v-nem.html]

„Vztah mezi knihovnou a církví je obdobný postavení lodi a lodního kýlu. Stejně jako lodní kýl není pod hladinou vidět, rovněž knihovnu spatří pouze nemnoho odborníků. Přesto je objem práce Vatikánské knihovny a archívu natolik významný, že tyto instituce umožňují Petrově bárce udržet se nad hladinou a razit kupředu. Bez lodního kýlu by plavidlem smýkaly doktrinální větry různého původu a módních orientací. Právě ponor lodního kýlu dodává hloubku katechetické činnosti církve a její nauce.“

Jean-Louis Brugues (1943) katolický biskup

Zdroj: [Arcibiskup Bruguès: Vatikánská knihovna je jakýmsi kýlem Petrovy loďky, radiovaticana.cz, 2012-08-11, 2012-08-13, http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=16897]

O vztazích

„Nevěřím na mýtus, že inspirace je něco, co se vám náhle přihodí, když jdete po ulici. Myšlenky vás takhle zničehonic neosvítí. Většinou vše vzniká díky jednoduchým nápadům, které vám přijdou na mysl, a jak ve vás postupně klíčí a pracují, stanou se zajímavými. Takhle podle mě funguje inspirace.“

Paolo Sorrentino (1970) italský filmový režisér a scenárista

Zdroj: [Jsme tím, co vidíme, říká v rozhovoru z Cannes režisér filmu Velká nádhera Paolo Sorrentino, ihned.cz, 2015-05-24, 2015-05-26, http://archiv.ihned.cz/c1-64059400-paolo-sorrentino-cannes-rozhovor]

O myšlenkách

„Nebylo to snadné vytvořit nový typ opery, vytvořit typ slovenské národní opery. Pravda, to, co jsem si předsevzal jako skladatel, to byl jen sen. A tak jsem si myslel, že tento sen uskutečnit nebude snadné, vždyť plných 10 let jsem pracoval na tomto námětu. Tím více jsem se pak těšil, když dne 10. prosince 1949 na scéně Slovenského národního divadla v Bratislavě odezněla Krútňava poprvé tak, že jsem byl nadmíru spokojený, ba nadšený tím, že moje představa se realizovala v takové skutečně překvapující formě.“

Eugen Suchoň (1908–1993) slovenský hudební skladatel, pedagog a teoretik

Originál: (sk) Nebolo to ľahké vytvoriť nový typ opery, vytvoriť typ slovenskej národnej opery. Pravda, to, čo som si predsavzal ako skladateľ, to bol iba sen. A tak som si myslel, že tento sen uskutočniť nebude ľahké, veď plných 10 rokov som pracoval na tomto námete. Tým viac som sa potom tešil, keď dňa 10. decembra 1949 na scéne Slovenského národného divadla v Bratislave odznela Krútňava po prvý raz tak, že som bol nadmieru spokojný, ba nadšený tým, že moja predstava sa realizovala v takejto skutočne prekvapujúcej forme.
Zdroj: [Kvasnička, Matúš, Eugen Suchoň chýba už 20 rokov, kultura.pravda.sk, 2013-08-05, 2014-05-31, http://kultura.pravda.sk/hudba/clanok/288921-eugen-suchon-chyba-uz-20-rokov/]

O snech, O pravdě

„Musím říct, že se za kytaristu tak úplně nepovažuji, prostě jsem jen začal používat kytaru, abych mohl být v kapele a dostat se na pódum CBGB. Raději držím kytaru, než bicí, dá to méně práce a líbí se mi, jak kytara vypadá. Ale nejsem z těch kytaristů, co pořád vylepšují svou techniku, aby byli nejlepší. Mám svá vlastní pravidla, jsem značně neortodoxní hráč.“

Thurston Moore (1958) americký hudebník

Zdroj: [Mašátová, Anna, Nejlepší den Thurstona Moora, UNI, 2014, říjen, XXIV, 4-8, 1214-4169]

„Vede-li inženýr dráhu, nevede ji přes vrchol hory, nýbrž oklikou po jejím úpatí. Tato oklika není kompromis mezi přímostí tratě a výškou hory, je to prostě velmi přesné počítání se skutečnými fakty. V politice se však nepracuje inženýrsky: udělá se projekt a čeká se, s jakými překážkami se setká, a teprve potom se handluje o nějakou tu okliku. Řeší-li se všechno kompromisem, znamená to, že nejsou předem váženy okolnosti, s nimiž bude nutno dále prakticky počítat: tomu se ovšem říká fušerská práce.“

Karel Čapek (1890–1938) český spisovatel

1925

O horách

„On byl barokní člověk, světa znalý, nosil krásné obleky a boty na míru. Mluvil několika jazyky a hodně četl. Vzpomínám si na jednu příhodu z roku 1968. Měl tehdy hodně práce a nemohl se zúčastnit setkání skupiny Bilderberg, však víte, důležitých a vlivných lidí. A tak tam místo sebe poslal mě, obyčejného novináře z Financial Times. To něco vypovídá o jeho velkorysosti. Pro mě to byla osobnost století.“

Paul Lendvai (1929) rakouský spisovatel maďarského původu

o Brunovi Kreiskym
Zdroj: [Rakušané budou slavit 100 let od narození nejpopulárnějšího kancléře Kreiskyho, rozhlas.cz, 2011-01-21, 2011-03-10, http://www.rozhlas.cz/zpravy/evropa/_zprava/840587]

O botách, O lidech, O světě, O míru

„Komunističtí, propagandističtí písálci nešetřili ani mne, ani památku mého otce. Mimo jiné nás obviňovali, že jsme využívali „plodů práce poctivých československých dělníků“, abychom obouvali černochy v Africe.“

Tomáš J. Baťa (1914–2008) český podnikatel

„Jsem z nejhlubšího přesvědčení celým svým dílem nadšeným vyznavačem tematické práce! Nemohu sice upírat existenční práva práci atematické, ale sám bych tak nikdy neskládal. Zakládám si na monotematismu Tater, Druhého smyčcového kvartetu, kde i figurace i pasáže jsou odvozeny ze základní myšlenky.“

Vítěslav Novák (1870–1949) čeští skladatelé a pedagogů

Zdroj: Source: Novák, Vítězslav: O sobě a o jiných, cit. podle Smolka, Jaroslav & kol.: Dějiny hudby, s. 590

O myšlenkách

„Neviním Řeky. Každá země by mohla sama volit, zda bude žít na půl plynu, čtvrt plynu, nebo na plný plyn svých možností. Sama by mohla říct: my budeme víc hodin sedět ve stínu pod cypřiši a popíjet si ouzo, anebo víc pracovat. Jestliže se Řecko rozhodne, že bude více hodin věnovat ouzu nebo cypřišům, tak je to naprosto v pořádku. Nicméně nemůže vstoupit do měnové unie s Německem.“

Václav Klaus (1941) politik, bývalý prezident České republiky

O životě

„V rozporu s mýty, které kolem sebe šířil, nikdy nevedl žádnou celosvětovou síť, ale pracoval vesměs takřka sám v malém bytě, obklopený stohy starých novin a žloutnoucích registračních karet.“

Tom Segev (1945) izraelský historik

o Simonu Wiesenthalovi
Zdroj: [Simon Wiesenthal: Život a legendy, literarky.cz, 2010-09-29, 2011-03-06, http://www.literarky.cz/svet/88-svet/2769-simon-wiesenthal-ivot-a-legendy]

„V téhle zemi schází práce pro 600 000 dělníků a olympijský výbor zadává výrobu oblečení Číně? To není jen nehorázné, to je přímo hloupé. Jsme sami proti sobě.“

Steve Israel (1958) americký politik

Zdroj: [Američtí sportovci nastoupí na olympiádu v čínském oblečení, politici zuří, novinky.cz, 2012-07-13, 2012-07-13, http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/273115-americti-sportovci-nastoupi-na-olympiadu-v-cinskem-obleceni-politici-zuri.html]

O hlouposti, O oblečení

„Můj život pozůstává ze samé práce. Od mého dětského mládí. A vždy ta práce musela být vydobyta. To znamená, aby ta nová etapa, do které člověk jde, nebo to nové dílo bylo dobře započato, aby v něm bylo dobře pokračováno a aby bylo dobře dokončeno. Alespoň jednotlivě. Bylo-li doopravdy dobře započato a dobře skončeno, ukáže se teprve mnohem později, za několik let.“

Max Švabinský (1873–1962) český malíř a výtvarník

Zdroj: Rozhlasový projev umělce z roku 1958

O mládí, O životě

„Nenašel jsem rovnováhu. Já se do jisté míry cítím ochuzen. Svět duchovní a svět běžného lidského života se mi vytrácí. Pořád jedete. Jednal jsem s vládou pana Fischera, s vládou pana Nečase, s vládou pana Rusnoka – a teď se znovu chystá nová vláda. A já si říkám: Je tohle vůbec práce kněze nebo normálního člověka?.“

Dominik Duka (1943) český kardinál, teolog a vysokoškolský pedagog

Zdroj: [vdo, ert, ČTK, Už nejsem biskupem, ale politikem, smutní kardinál Dominik Duka, iDNES.cz, iDNES.cz, MAFRA, a. s., 2013-11-30, 2017-09-29, http://zpravy.idnes.cz/dominik-duka-o-restitucich-a-politice-dw5-/domaci.aspx?c=A131129_211311_domaci_ert, česky]

O světě, O míru, O životě

„V našem geoprostoru přichází mezi prvními s novým technickým vnímáním, uvolňuje rukopis, začíná pracovat se špachtlí, byť s jistým posunem oproti tomu, co se dělo ve Francii. Je však v tomto posunu jedním z nejradikálnějších..“

Katarína Beňová

„Sám sebe jsem se často ptal, jestli mám opravdu rád lidi, jak jsem se dlouho domníval, nebo zda je můj zájem o ně čistě profesionální. Veškeré moje chování bylo předurčeno vnitřním pocitem zoufalého osamění. I moje šílená práce byla způsobem, jak zaplnit obrovské prázdno a vyjít ze zoufalství či beznaděje tím, že se budu zajímat o druhé.“

Pierre Bourdieu (1930–2002) francouzský sociolog, antropolog a filozof

Zdroj: [Lukavec, Jan, Bourdieu, Pierre: Sociologické hledání sebe sama, iliteratura.cz, 2012-09-12, 2012-09-14, http://www.iliteratura.cz/Clanek/30527/bourdieu-pierre-sociologicke-hledani-sebe-sama]

O pocitech, O lidech, O zoufalství, O chování

„Zaměstnáním básníka je pojmenovat nepojmenovatelné, poukázat na podvody, přidat se na něčí stranu, začít debaty, utvářet svět a zabránit mu, aby usnul.“

Salman Rushdie (1947) britský spisovatel

Zdroj: [Zdravé rouhání: Nonkonformistické diskursy v Rushdiem a Bulgakovovi, literarni.cz, 2011-05-21, 2011-03-03, http://www.literarni.cz/rubriky/aktualni/clanky/zdrave-rouhani-nonkonformisticke-diskursy-v-rushdiem-a-bulgakovovi_7942.html]

O podvodu, O světě

„Většina německých vědců s nacisty kolaborovala; i Heisenberg pro ty darebáky ohnivě pracoval.“

Max Born (1882–1970) fyzik

Zdroj: [Kraus, Ivo, 2001, Dějiny evropských objevů a vynálezů, Academia, 312, čeština]

„Myslím a pracuji strukturalisticky, přičemž v duchu svého učitele Miroslava Červenky (nedávno jej objevilo Rusko, versologická velmoc) užívám i metodologie generativní metriky.“

Josef Štochl (1966–2014) český lingvista

Zdroj: [„Jít zpříma na lešení a zpívat, zpívat do konce!", literarky.parlamentnilisty.cz, 2013-09-05, 2014-07-28, http://literarky.parlamentnilisty.cz/politika/rozhovory/15743-jit-zpima-na-leeni-a-zpivat-zpivat-do-konceq]

O učitelích

„Jsem rád, když je za mnou vidět konkrétní práce, třeba opravený chodník nebo upravený park. Tak se dá politika dělat do krajské úrovně, v parlamentu ale jen hlasujete o předložených návrzích.“

Raduan Nwelati (1966) český lékař

Zdroj: [Fojčíková, Zuzana, Hledá se lídr kandidátky. Pro supervolební rok 2014, Mladá Fronta DNES, 2013, květen, 29, B3]

„Čas dějin historiografie skončil. Dnes potřebujeme historii historie, která by do středu svého bádání položila interakce mezi znalostmi, ideologiemi, požadavky na psaní, zkrátka mezi různými a někdy i protichůdnými aspekty historické práce, a umožnila tak postavit most mezi dějinami věd a dějinami filozofie, literatury a snad i umění, nebo ještě lépe mezi dějinami poznání a dějinami jejich různého využití.“

Krzysztof Pomian (1934) polský filozof a historik

Zdroj: [Le Goff, Jacques, 2007, Paměť a dějiny, Argo, 210, 978-80-7203-862-6]

O historii, O literatuře, O vědě, O umění

„Jsme národ, jeden národ. Všude jsme se pokoušeli v dobrém úmyslu splynout s národy, jež nás obklopovaly, a podržet přitom jen víru otců. Nebylo nám to umožněno. Marně jsme věrnými, a mnohdy dokonce i přepjatými patrioty, marně přinášíme tytéž krvavé i materiální oběti jako naši spoluobčané, marně se pokoušíme v umění, vědách, obchodem i kontakty zmnožit slávu i bohatství svých vlastí. Ve vlastech, v nichž žijeme už po staletí, nám spílají do cizinců, a to nezřídka ti, jejichž předkové v oné zemi, kde naši otcové pracovali v potu tváře už dávno, ještě nebyli.“

Theodor Herzl (1860–1904) rakousko-maďarský novinář a spisovatel

Zdroj: Herzl, Theodor, Židovský stát: pokus o moderní řešení židovské otázky, Academia, Praha, 2009, Ondřej Buddeus, 978-80-200-1712-3, 43-46, 140

O vědě, O víře, O umění, O životě

„Chtěl jsem pracovat na parkovištích. Dosáhl jsem toho. Chtěl jsem pracovat na mostech. Snil jsem o velmi vysokých budovách, a ejhle, skončil jsem v Sydney…Mým jediným snem je přinášet přírodu tam, kde by ji nikdo nečekal.“

Patrick Blanc (1953) francouzský botanik

Zdroj: [Francouzský designér Patrick Blanc odívá budovy do zeleně, archiweb.cz, 2013-09-30, 2015-03-02, http://www.archiweb.cz/news.php?action=show&id=14193&type=2]

O snech, O přírodě

„Stále více umělců tvoří, aniž by mohli výsledky své práce zveřejňovat, omezeni bojkotem i přímými zákazy… A roste počet umělců, kteří nenalézají uplatnění vůbec, nebo jedině za cenu ústupků vyznavačům zlatého telete…“

Karel Sýs (1946) český básník

Zdroj: Karel Sýs: Obrysy Kmene. Obrys-Kmen, číslo 1, 1995.

„Není u nás umělce, jehož práce přijímány byly s větší nedůvěrou, ba skeptickým úsměvem a pohrdáním od oficielně uznávaných veličin.“

Zdenka Braunerová (1858–1934) česká grafička a malířka

Zdroj: [Kalendárium, ceskatelevize.cz, 2011-12-06, http://www.ceskatelevize.cz/porady/1095927644-kalendarium/211563235300037/]

O úsměvu, O důvěře

„Dan je dobrý chlapík. Je velmi plodný, takže pořád pracuje, produkuje různé věci, navštěvuje studia, kde kolem sebe rozsévá nějaký kouzelný prach. Prostě vůbec nemarní čas a to já mám rád. To je také má zásada. —Robert Plant“

Dan Auerbach (1979) americký hudebník

O něm
Zdroj: [Anders, Marcel, Petr Adamík, Robert Plant: Dobře namíchaný hudební koktejl, Rock & Pop, 2014, říjen, XXVI, 10/368, 16-23, 0862-7533, česky]

O čase, O studiu

„Žili jsme v absolutní harmonii, pracovali jsme a koupali se. Když jsme potřebovali jako protipól mužský model, okamžitě se nabídl jeden z nás tří.“

Max Pechstein (1881–1955) německý umělec

Zdroj: Lorenz, Ulrike, Brücke, Taschen, Köln 2008, s. 16, ISBN 978-3-8228-5471-6 (dále jen Lorenz)

O životě

„Práce-oběť-láska.“

Štěpán Trochta (1905–1974) československý kardinál

Lat: Actio-sacrificium-caritas. Biskupské motto kardinála Štěpána Trochty

O lásce

„Nikdy s psaním nepřestanu. A to i přes to, že trest smrti nade mnou nikdo nezrušil. Vždycky budu psát proti náboženskému fundamentalismu. Jsem ateistka. Nevěřím na modlení, věřím na práci. A moje práce je být autorkou. Mojí zbraní je přitom moje pero…“

Taslima Nasrinová (1962) spisovatelka

Zdroj: Jaroslav Matějka: Nejrychlejší babička světa, nakladatelství Mladá fronta, Praha 2005, s. 168-171, ISBN 80-204-1282-4

O trestu, O smrti

„Kromě spisovatelské a novinářské práce jsem také tak trochu tesař, truhlář, instalatér a malíř pokojů. Věděl jsem, že dokud budu mít zdravé ruce a nohy, dokážu se uživit čímkoli.“

Francisco Coloane (1910–2002) chilský autor

Zdroj: [Charvátová, Anežka, Coloane, Francisco - profil autora, iliteratura.cz, 2003-05-17, 2011-02-17, http://www.iliteratura.cz/Clanek/11065/coloane-francisco-profil-autora]

O zdraví

„Divadlo svět měnit může jen v jistých šťastných chvílích a jeho práce je povětšinou téměř neviditelná a nemá časové ohraničení. Skoro vypadá jako pouhá zábava, kdyby taky nešlo o duši.“

Ivan Krejčí (1966) český politik

Zdroj: [Ivan Krejčí: Divadlo je má profese, politika mise, divadelni-noviny.cz, 2014, 2015-02-25, http://www.divadelni-noviny.cz/ivan-krejci-divadlo-je-ma-profese-politika-mise]

O světě, O duši

„Alkohol je prokletím dělnické třídy; práce je prokletím třídně uvědomělých pijáků.“

Oscar Wilde (1854–1900) dramatik, prozaik a básník

Zdroj: Moudrost a vtip Oscara Wildea. Praha: LEDA 2008.

O alkoholu

„Británie je společnost, kde vládnoucí třída nevládne, pracující třída nepracuje a střední třída není ve středu.“

George Mikes (1912–1987) maďarsko-britský autor

Originál: (en) Britain is the society where the ruling class does not rule, the working class does not work and the middle class is not in the middle.
Zdroj: [Gelb, Norman, The British: a portrait of an indomitable island people, Everest House, 1982, 41, anglicky]

„Česko je pro mě úkryt. (…) Když překračuji hranice, nabírám český rozměr, dají mi tam právo na hřích, právo na slabost, právo na svobodu. A rozměr polský? To je tropení hříchu, naše národní zaměstnání.“

Mariusz Szczygieł (1966) spisovatel a novinář

Chybí zdroj

O svobodě

„Političtí aritmetici spočítali, že kdyby každý muž a žena pracovali čtyři hodiny denně na něčem užitečném, pak by to, co vyprodukují, dostatečně uspokojilo všechny potřeby pohodlného života… Zbytek dne je pak možno oddávat se odpočinku a štěstí.“

Benjamin Franklin (1706–1790) americký autor, politický teoretik, politik, poštmistr, vědec, vynálezce, občanský aktivista, státník a dip…

Originál: (en) It has been computed by some political arithmetician, that if every man and woman would work for four hours every day on something useful, that labour would produce sufficient to procure all the necessaries of life, want and misery would be banished out of the world, and the rest of the twenty-four hours might be leisure and pleasure.
Zdroj: ČT24, Studio 6, 30. 9. 2015, v čase 09:40
Zdroj: [Benjamin, Franklin, Memoirs of Benjamin Franklin, II, vol., On luxury, idleness, and industry, New York, Harper & Brothers, Publishers, 1860, http://www.gutenberg.org/files/40236/40236-8.txt]

O mužích, O životě, O ženách, O štěstí

„Křesťanští teologové se za své anděly styděli a úporně se snažili na ně zapomenout, postmoderní Evropané a Američané si na ně nejen vzpomněli, ale začali, dá-li se to tak říci, s nimi pracovat.“

Ivan Štampach (1946) český religionista, starokatolický duchovní, vysokoškolský pedagog a římskokatolický duchovní

Zdroj: [Lukavec, Jan, Andělé mezi námi (in LN), iliteratura.cz, 2010-12-15, 2013-01-14, http://www.iliteratura.cz/Clanek/27509/andele-mezi-nami-in-ln]

O andělech

„Nemůžete dosáhnout na olympijskou medaili, když se začnete připravovat jen dva měsíce před olympiádou. Co se mu stalo, to je způsobeno tím, že prostě nechce jezdit trénovat za moře s těmi nejlepšími, protože není schopen na sobě pracovat šest hodin denně.“

Didier Gailhaguet (1953) francouzský krasobruslař a bývalý prezident francouzské sportovní federace

o Brianu Joubertovi
Zdroj: [Musím vyrůst z kluka v muže, řekl neúspěšný krasobruslař Joubert, sport.cz, 2010-02-19, 2011-02-09, http://www.sport.cz/clanek/164621-musim-vyrust-z-kluka-v-muze-rekl-neuspesny-krasobruslar-joubert.html]

O moři

„Politická konstelace nám pro politiku a metody msgra Šrámka příznivou není. U něho je politika všecko a kulturní práce, opravdová práce, mu není nic. Ale politika je až výslednicí vší práce, hlavně kulturní. Msgre Šrámek staví střechu bez základů a tak všecko skončí úpadkem a rozvratem. Znamení jsou už zde. Koalice se poroučí a výsledek nových voleb je pro nás dle lidského dohadu málo slibný! Ale on Msgre Šrámek má svoji hlavu. Ipse solus dominus!“

Augustin Štancl (1871–1962)

hodnocení politiky Jana Šrámka, předsedy Československé strany lidové, 1929
Zdroj: Dopisy Monsignora Dra. Augustina Štancla, týkající se českého salesiánského díla sv. Jana Boska. Strojopisná edice, zpracoval v roce 1943 salesián P. Oldřich Med (uloženo v Domě Ignáce Stuchlého ve Fryštáku), dopis č. 70, 22. 9. 1929, s. 108.

„Naprosto zásadní je, aby každá naše stavba žila v interakci s lidmi. Zaměřujeme se proto především na přírodní světlo. Ve Skandinávii je ho málo, a proto s ním pracujeme a snažíme se ho smysluplně spojit s umělými zdroji.“

Louis Becker (1962) dánský architekt

Zdroj: [Architekt Becker: Pracujeme hlavně se světlem, Novinky, novinky.cz, 2015-01-17, 2015-01-18, http://www.novinky.cz/kultura/358980-architekt-becker-pracujeme-hlavne-se-svetlem.html]

O světle, O životě

„Neutralizovat rozpor mezi kapitálem a prací. Co to znamená? Práce je poslání člověka, vlastnictví jeho atribut. Vlastnictví však není totéž, co kapitál; kapitál je hospodářský prostředek a jako takový musí sloužit celému hospodářství, nelze ho užívat pro osobní blaho jednotlivce. Pro obrovské nahromadění kapitálu platí to samé, co pro přehrady. Přehrady nebyly postaveny, aby na nich pár lidí mohlo pořádat regaty, byly postaveny, aby regulovaly řeky, aby poháněly turbíny vodních elektráren.“

José Antonio Primo de Rivera (1903–1936) španělský šlechtic a politik

Zdroj: VERNIER, Ettore. Falanga : k problematice třetí cesty. Vyd. 1. Praha : Národní myšlenka, 2008 72 s (Knihovna Národní myšlenky ; s sv. 7) ISBN 978-80-903582-7-0. str. 3

O lidech, O osobnosti

„Nikdy jsem nepracoval za státní dotace a nikdy jsem nežebral stát o peníze. Vždycky se snažím realizovat všechno z vlastních finančních zdrojů. Samozřejmě, že je to obrovská odpovědnost a riziko. A ty, kdo pracují za státní podporu, vnímám jako nějakou mateřskou školu.“

Fjodor Sergejevič Bondarčuk (1967) sovětský a ruský filmový režisér, herec, producent, clipmaker, televizní moderátor, tvůrce

Zdroj: Fjodor Bondarčuk: Otec byl můj největší filmový učitel, moravskoslezsky.denik.cz http://moravskoslezsky.denik.cz/kultura_region/bondarcuk_rozhovor20110820.html

O penězích, O škole a vzdělávání, O podpoře

„Když jsem mimo jeviště, tak samozřejmě posuzuji věci, které všichni každodenně posuzujeme. Ale když hraji na scéně, nesoudím nic, nemám to ve svém kódu. Nejsem tenista ani fotbalista a nepotřebuji zaznamenávat fiftýny nebo střílet branky. Prostě hraji svou roli, to je celé. Soudy a akcenty, to je práce pro druhé.“

John Malkovich (1953) americký herec, filmový producent a filmový režisér

Zdroj: [Žáček, Ivan, John Malkovich v kůži Jacka Unterwegera, hudebnirozhledy.scena.cz, duben 2011, 2011-04-24, http://hudebnirozhledy.scena.cz/www/index.php?page=clanek&cislo_id=115&id_clanku=1583]

„Po dvanácti letech trpělivé práce snad jsme už konečně přesvědčili širší veřejnost v České republice, ale i v zahraničí, že KSČM reprezentuje moderní levicovou stranu a má své plné opodstatnění v politickém systému České republiky.“

Miroslav Grebeníček (1947) český člen českého Parlamentu (1996-1998), člen českého Parlamentu (1998-2002), člen českého Parlamentu (2002–20…

po volbách v roce 2002

O trpělivosti

Citáty o práci strana 8

Citáty o práci
strana 8