Citáty o dětech

strana 9

„Dětská samota je mnohem, mnohem děsuplnější než osamocenost dospělých. My máme své obranné mechanismy, děti nikoliv. A tahle samota a všechny ty negativní energie se promění v agresi nebo autoagresi.“

„Nevíte si rady s výchovou svých dětí?
Jste zoufalí?
Tak si zkuste představit,že jsou to cizí a ne vaše děti..
No a každý přece ví, jak se vychovávají cizí děti!“

„Nikdy neukazujte dítěti něco, co nemůže vidět.“

„Nerovnost získává stabilitu a legitimitu díky ustanovenému vlastnickému právu a platným zákonem. Dítě rozkazuje starci, hlupák usměrňuje mudrce, hrstka vyvolených si hoví v nadbytku, dokud zástup vyhladovělých chudáků nemá ani na to nejnutnější.“

„Psaní bylo to jediné, co jsem si jako dítě dokázala představit, že lidi dělají, aby se uživili.“

„Ano, udělal bych to znovu. Nebyly to nevinné do politiky nezapojené děti, ale byli to lidé, kteří aktivně pracovali na udržení multikulturních hodnot (…) To mládežnické křídlo je v mnoha směrech podobné Hitlerjugend.“

„K výsadám dětí patří víra, že na ně druzí neustále myslí.“

„Když jsem byl dítě, moje matka mi řekla: „Pokud si voják, stane se z tebe generál. Pokud si mnich, bude z tebe papež. “ Místo toho jsem se stal malířem, a je ze mě Picasso.“

„Bůh viděl tvé slzy a slyšel tvé modlitby. Neboj se, dítě neumře.“

„Ditě z bohaté rodiny dostává sourozence poté, co se otec vrátí z dlouhé zahraniční cesty. Dítě ze střední třídy přijde k sourozenci poté, co otec rozběhne filiálku ve vzdáleném městě. V chudé rodině se tatínek musí postarat o všechno sám.“

„Psychická pohoda učitelů nebyla dobrá ani před pandemií. Kontakt s dětmi je esencí jejich profese a tahle profese se dramaticky změnila.“

„Žáci se prý už nemají učit o Newtonových zákonech nebo Ohmově zákoně. To jako už neuslyší o akci a reakci? Neumím si to představit. Prý to bylo pro děti moc složité. To je argument? Opravdu je cílem vychovat generaci hlupáků?“

„Jelikož mnozí z vás nepatří ke katolické církvi a další jsou nevěřící, z hloubi srdce každému z vás dávám tiché požehnání, respektuji vaše svědomí - a s vědomím, že každý jeden z vás je Božím dítětem.“

„Kdykoliv vyžadujeme od dětí poslušnost, učíme je vlastně nepřijímat zodpovědnost za své konání.“

„Škoda každého slova, které řekne učitel, a mohlo ho říct některé dítě.“

„Jazyk je živý organismus a z podstaty se vyvíjí. Stejně jako u dětí je však důležité, do jaké podoby.“

„Člověk, který píše knížky pro děti, píše především pro to dítě, které zůstalo v něm. To se musí bavit. Takže se tedy bavím.“

„Ve zlomeném srdci se zastaví čas
Občas zapomenu kdo vychoval nás
Matka třech děti tu byla
Která vzdy velke srdce pro nás měla…
a i když se zastavil čas to velké srdce furt zůstává v nás.“

„Děti se nepotřebují vzdělávat děti si potřebují hrát protože jenom ti co si hrají zjistí že tu zachvíli nemusejí být místa na kterých toto uskutečňovat“

„Nevyjadřovat druhému kritiku, je jako nechtít po dítěti, aby dospělo.“

„Jsem dítě co budoucnost má,
přesto jak vyhořelý dospělák se cítím.“

„Jsem věčné dítě…..“

„Doba je zlá. Děti už neposlouchají rodiče a každý píše knihu.“

„Jako dítě jsem byl bezmocný a plný důvěry, ale teď jsem naštěstí nemocný strachem a plný nedůvěry. Teď jsem bystrozraký, ale tehdy jsem byl hloupá a slepá husa a musel jsem to zažívat znovu a znovu.“

„Neexistuje žádné přátelství, žádná láska jako láska rodiče k dítěti.“

„Člověk není nikdy tak velký, jako když padne na kolena, aby pomohl dítěti.“

„Jako malé dítě jsem v srdci cítil dva protichůdné pocity, hrůzu ze života a extázi ze života.“

„Když chceš naučit dítě hrát na klavír, ukážeš mu to a necháš ho hrát. Když chceš naučit dítě počítat, vysvětlíš mu to a necháš ho řešit příklady. Tak proč počítáte s tím, že vám Bůh vyřeší všechny vaše problémy?“

„Už neplakej, dítě. Špatné věci se mohou přihodit každému, ale trvají jen u těch, kdo si to nechají líbit.“

„Když nemáte děti, musíte si definovat a vytvořit svůj vlastní účel a vytvořit si vlastní důvod, proč jste zde.“

„Byla bych dobrou kamarádkou, ne matkou. Jsem příliš sobecká. Myslím, že spousta matek je sobeckých a nakonec mají děti, ale nechci do toho světa pouštět nějakého malého človíčka“

„Chlap se kolikrat jeví jako silný článek, nicméně proti ženě která se sama stará o 4 děti, se chlap stává nicotnou a slabou cetkou v tom životním soukolí lasky, citu, nehy a pece, kterou jim matka v plné míře dá…“

„Úplně jsem ztratila víru, a když začal náš vztah, vrátil mi víru, která je tak potřebná..... Bez víry se nedá žít a díky této víře mluvím každý večer se svými dětmi.“

„Jedno dítě, jeden učitel, jedna kniha a jedno pero mohou změnit svět.“

„Dítě se směje, neboť se mu stále smějí.“

„Mít dítě znamená, cítit pocity štěstí a naplnění i přes to, že Vám v životě chybí vše z toho, co jste kdysi ke štěstí a naplnění potřebovali.“

„Dětem lze namluvit, že někdo žil šťastně a spokojeně až do smrti. Dospělým se to musí vyčíslit“

„Chci ti také říci, že už nemám ráda slunce ani květiny. Bolí mě, jakmile je spatřím, a je mi lépe za pochmurných dnů, jako byl ten den, kdy jsi umřel. K pěknym dnům necitím nenávist jen proto, ze je mé děti potřebuji...“

„Velkým mužem je ten, který v sobě neztratí srdce dítěte.“

„Lidé obecně vzato, si dělají větší starost s krmením svých koní a psů, než svých dětí.“

„Jen ženy, děti a psi jsou milováni bezpodmínečně. Muž je milován jen tehdy, pokud je něčím užitečný.“

„Matka je … jediný člověk, který může dítě správně seznámit se světem. Ví, jak na to …, protože je jeho matkou.“

„Někteří lidé si neuvědomujou.Že za svoje rozhodnutí platí hodnotou svého času. Jen čekají na smrt až seschnou a pak umřou. A během svého života se chovají duševně jako otroci. A píčujou na život protože jsou to slaboši co se pořídili víc celku než svému srdci a svim myšlenkám. To je konflikt mladých a starých v dnešní době. Protože stáří se hádají a jsou toxicky přesvědčení o tom co byla stabilita v jejich době. Stabilita dnes není mladí řeší svojí existenčn dilema. Přemyšlí nad hodnotou života nad hodnotou existence. Nad tím být lidská bytost Né nástroj vlád a žít traumaticky jako stroj na plození dětí na krmení trhu práce a průmyslu výrobního systému. Kazdej umí něco ale když je nám přehazovana naše lenost naší doby a demotivující přístup starších stracíme existenčně chuť žít a snažit se. Je to celkem dost nepřátelské chování od těch starších. Pritom nejlepší učitel je jít příkladem myslet produktivně.“

„Jarost, která se k stáru zvětšuje, nemá daleko k dětinskosti.“

„Potřeby dětí jsou vždy předčasné, když se na nich zúčastní matky.“

„Nám teď stačí miň dětí - zbytek rámusu obstarávají rádio, kazety a desky.“

„Ó jaký znalec lidí! Dětinsky chce být s dětmi. Avšak dítě i strom hledají, co nad nimi jest.“

„Děti když dospějí, jsou postiženy všemi těmi nedokonalostmi, jimž se posmívaly.“

„Člověk snadno zapomíná na chyby svých dětí…“

„Ženatý muž smí prováděti, co mu libo, jestliže jeho choť nic proti tomu nenamítá. Naproti tomu, vdovec nemůže být nikdy dosti opatrným.“

„Aby se ulehčilo ženám, byly vymyšlené košile, které se nešpiní, šaty, které se nežehlí, a děti, které se nevychovávají.“

„Nejlepší domácnost jest bez muže, bez dětí a bez kuchyně.“

„Ideologie je soubor pohádek pro odrostlé dětiny.“

„Dítě má jen myšlenky. Tušeními však nás zatěžují teprve pozdější zlé zkušenosti.“

„Kdykoli rozkvete ovocný strom, kdykoli matka porodí dítě, kdykoli básník napíše báseň, svět se obrozuje.“

„Obrázkové knížky otvírají dítěti pohled do světa krásnějšího, jak by vlastně vypadat měl a někdy dítě vzrušují a okouzlují tak, že si tímto způsobem vytváří první ideály.“

„Všichni jsme boží děti. Jenže některé tatínek líbá do pozdního stáří a na jiné neplatí ani alimenty.“

„Děti patří především matkám. Ne náhodou mužům zakrněly prsní žlázy.“

„Většina milionářů jsou děti inflace.“

„Rehabilitace. Polechtat zbité dítě, aby se smálo.“

„Mám tvrdý život. Spoustu dětí a jen jeden telefon.“

„Celkový počet mých porážek by dokázalo spočítat bez problémů i malé dítě.“

„Domov, to nejsou jen čtyři zdi, mezi kterými bydlíte. Domov, to jsou přece i lidé kolem, především rodina, děti, přátelé, jsou to i generace předků, bez kterých bychom nebyli a nebyli takovými jakými jsme. Jsou to i naše povinnosti k odkazu těch před námi, i k budoucnosti našich dětí.“

„Moje máma byla konzervativní, já jsem byl také. Když jsem zjistil, co to znamená, rychle jsem změnil svůj názor. Jako děti jsme zvyklí napodobovat naše rodiče.“

„Stejně jako ostatní rodilí Izraelci neboli Sabrové jsem neměl osobní zkušenost s holocaustem ani jsem s tím nebyl nijak úzce spojen, avšak stejně jako většina příslušníků mé generace jsem žil v jeho stínu. Tomu se nelze v Izraeli vyhnout. Čím víc se to snažíme potlačovat, tím víc to vyskakuje z hlubin našeho podvědomí. Shledal jsem, že přemýšlím nad osudem této ženy. Byla zachráněna ze samotných čelistí očistce – jen proto, aby nalezla smrt v Nahariji. Když uslyšela první salvu kaťuší, vyběhla ven, aby zavolala své dvě děti do krytu – a byla na místě zabita, před jejich očima. Tato scéna je bude patrně strašit po zbytek jejích života.
Předpokládá se, že ministr obrany provádí své vyhodnocení a dospívá ke svým rozhodnutím chladným racionálním myšlením. Není přitom ze zásady místo pro city. Je jeho povinností vzít v úvahu celou paletu otázek: Je vojenský zásah nezbytný? Co se stane v jeho důsledku? Co na to řeknou Spojené národy? Ale ministr obrany je pouze z masa a krve. Jeho soudy nemohou být zcela odděleny od jeho osobnosti, od jeho pocitů – a možná dokonce ani od jeho filosofie. Během doby, kdy jsem byl velitelem letectva, jsem často radíval politickým místům, aby používala naše letadla proti nepřátelským cílům; a potom, když byla moje rada přijata, jsem vysílal piloty na jejich cestu.
Jako ve všech demokraciích má zvolená vláda úplnou kontrolu nad vojenskými silami a velitel letectva se zodpovídá ministru obrany. Ale nyní byla konečná odpovědnost na mně, a já jsem zjistil, že jsem rozpolcen. Existovaly ohledy, které mě vedly k váhání, zda použít letectvo. Vláda Likudu měla jestřábí image, který jsem si nepřál více zdůrazňovat.
A byl tu také další podstatný moment: každá akce z naší strany pravděpodobně vyprovokuje teroristy, aby rozšířili odvetu na naše severní osady. Tato eskalace by vedla ke zhoršování bezpečnosti v hustě obydlené oblasti.
Musel jsem mít na mysli i to, že naši piloti nejsou žádní supermani. Stačila jen jediná bomba, která by spadla mimo cíl, a už tak dost pošramocené pověsti Izraele u světového veřejného mínění by byla zasažena další rána. Je těžké snést pohled na televizní záběry libanonských dětí, hrabajících se troskách a hledajících své rodiče – strašný a někdy nevyhnutelný důsledek války. Nicméně jsem v duchu viděl tu ženu z Naharije. Na Sinaji už nedošlo k žádnému krveprolití déle než tři roky. Ale na severu mohl izraelský občan přijít o život ve víru každodennosti. S teroristy není možné mít slitování. Se souhlasem ministerského předsedy Begina jsem vydal pokyn, aby letouny odstartovaly na svou misi.“

„Není vhodné zaměstnávat lidi z jiných kultur, už tu pak zůstanou. Naučí se jazyk, mají děti a je z toho etnický problém.“

„A konečně nejde o to, co cítíš, abys potvrdil, jak hluboké a upřímné je tvoje setkání s Ježíšem. Vztah s Pánem Bohem určuje skutečnost, jak moc se připodobňuješ Jemu a jak moc Ho toužíš přiblížit jiným v hlásání Evangelia, službě chudým a potřebným, v obraně nenarozených dětí a utváření kultury, která je nakloněná růstu křesťanských rodin.“

„Je zřejmé, že existuje naléhavá potřeba bránit také fyzicky křesťany na severu Iráku a zajistit pro ně humanitární pomoc, protože děti i staří umírají z nedostatku vody a potravin. Je zapotřebí zasáhnout dříve než bude pozdě. Desítky a desítky tisíc uprchlíků z Ninivské planiny si žádají humanitární intervenci. Utekli jen s tím, co měli na sobě. Potřebují tedy pomoc. Snad je v této chvíli nutná i vojenská akce, ale mám za to, že je třeba zejména přestat dodávat zbraně a peníze fundamentalistům. Země, které je mlčky podporují, musí být odhaleny a přestat s touto podporou, která nakonec neprospívá ani křesťanům, ani muslimům.“

„Žil jsem v Norsku a svět se mi zase začal jevit růžovější. Měl jsem literární úspěchy a lidé se ke mně chovali báječně. Jako k Čechoslovákovi a jako ke kamarádovy, který se octl v trablu – i když si ho, podle mínění většiny, zavinil sám. Pak jsem konečně dostal imigrační vízum a znovu jsem se vrátil do USA… Nejmoudřejší mi připadalo zakotvit, nepovažovat současnou situaci za další provizorium, ale přijmout USA jako novou vlast a pokusit se být přijat… Byl to přece jen domov, země, jejímž občanem jsem se stal, měl jsem americkou ženu, dvě zde narozené děti.“

„Říká se, že se nejedná o deportace, ale o nucené práce. Můžeme se přít o slova, ale realita je stejná. Když se odvážejí starci nad sedmdesát a dokonce nad osmdesát let, ženy pokročilého věku, děti, nemocní, ptáme se: Pro jakou práci jsou tyto lidské bytosti určeny? Odpovídá se, že se dává Židům možnost vzít si s sebou rodiny; pak by tedy jejich odjezd měl být dobrovolný. A co říci o tom, kdy tito staří, nemocní atd. jsou deportováni sami, nebo když nemají příbuzné, které by následovali? A co si myslet, když maďarští dělníci odcházející do Německa za prací si nesmějí vzít s sebou rodiny, je pak opravdu udivující vidět, že pouze Židům je prokazována tak veliká laskavost.“

„Izrael se pokouší zničit Gazu, tisíce lidí, dětí, žen nebo mužů…Spojené státy jsou za Izraelem, Bush podporuje Izrael a oni doufají, že Obama podpoří je…Proč židovští spisovatelé, umělci, kteří zažili nacistické hrůzy, jsou tak tiší před touto genocidou.“

„Děti jsem si brala prostě proto, že jsem děti mít chtěla. Adoptovali jsme je za totality, kdy jsem měla šílený kádrový profil, takže jsem se bála, že mi vůbec žádné dítě nedají. Nedali mi pas, nesměla jsem asi jedenáct let vůbec vycestovat a vyhazovali mě i z místa uklízečky v nemocnici, takže jsem se fakt strašně bála, že se budou mstít i takhle. Říkala jsem si, že to asi dělá režimu takovou radost nedovolit mi ale opravdu vůbec nic. Takže my jsme si do dotazníku napsali, že chceme jakékoli dítě. Ale je fakt, že i kdybych ten kádrový profil neměla, že bych to tam napsala stejně.
–v rozhovoru s Martinem Anderem a Romanou Lysákovou, Sedmá generace, 6/06“

„Co od doby ledové obývá Zemi, jsou lidé, ne ´národy´. Jejich osud je nejprve určen tím, že tělesný sled rodičů a dětí, souvislost krve, tvoří přirozené skupiny, které prozrazují zřetelný sklon zapustit kořeny v jedné krajině. I nomádské kmeny udržují své pohyby uvnitř jistých hranic. Tím je dáno trvání kosmicko-rostlinné stránky života, pobývání. To nazývám rasou.“

„Ten zákon totiž není o kouření, ač to tak na první pohled vypadá a s kouřením jistě souvisí, ale on je o zákazu reklamy na legální schválený výrobek, dokonce zařazený mezi potraviny a pochutiny, nemýlím-li se, což možná je samo o sobě poněkud komické, ale já bych uvítal a asi bych hlasoval pro, kdyby v návrhu zákona byl zákaz výroby a distribuce cigaret, zákaz výroby a distribuce alkoholu. Protože, opakuji znovu, že neznám kuřáka a sám jsem poměrně silný kuřák, to přiznávám a stydím se za to hluboce, ale nikdy v životě jsem nebil ani moji ženu, ani moje děti, na rozdíl od mnohých jiných, kteří po třech pivech vymlátí celou rodinu, ničí obecní i soukromý majetek a nikomu to nevadí. A že alkohol také škodí zdraví, je určitě zcela jasné.“

„Prožil jsem v Německu dva systémy, které se zhroutily a nevím, jestli se zhroutí i ten současný. Žijeme pod diktaturou peněz a techniky, která je tak rychlá, že s ní nemůžeme držet krok. Svět není v pořádku - 23 000 dětí denně umírá hladem, 850 milionů žije pod hranicí životního minima, dvě procenta Američanů mají v kapsách většinu amerických peněz. Přibývá bezdomovců, bohatí bohatnou ještě víc. Přivolali jsme duchy, které neumíme držet na uzdě. A já, stejně jako všichni, hledám smysl naší existence.“

„Jako člověk mladé rostlinky zprvu ochraňuje a ohrazuje je ploty a ostříhá je od poškození, ale poté, co vyrostou, tyto věci odstraní a vystaví rostliny větru a počasí, tak se Bůh stará o své děti nejprve podpěrami vnitřního utěšování, ale poté je vystavuje bouřím a větrům, neboť jsou již lépe schopni je snášet. Ať si tedy nikdo nemyslí, že je lepší, když je soužení zproštěn více než jiní; je to proto, že ho Bůh neshledává schopným snést něco těžšího.“

„Myslím, že je nevyhnutelně nutné opětovně posílit mezigenerační pouta. Dnes se kupříkladu často mluví o tom, že se vytrácí otcovská figura. Mnozí otcové zanedbávají povinnost výchovy svých dětí. Když totiž někdo dítěti řekne: Jsem tvůj bratr, asi nepochopil otcovskou zodpovědnost. Je tudíž naléhavé, aby církev znovu objevila tuto mezigenerační perspektivu a aby pak působila jako kvas ve společnosti.“

„Se zákony, jejich obsahem a dodržováním je to u nás ale takové, že vysvětlit tuto látku v čítankovém stylu by nešlo. Školním dětem by se buď muselo lhát a přikrášlovat skutečnost, anebo říci vše bez okolků a zasadit výchovnému procesu těžkou ránu.“

„Každé dítě zachráněné s mým přispěním jen dává smysl mé vlastní existenci a není důvodem ke slávě. - Irena Sendlerová v roce 2003 v dopise, kterým reagovala na rozhodnutí polského Parlamentu, který ji prohlásil za polskou národní hrdinku, české znění podle Lucie Syzmanovské“

„Když se dostanete do věku, kdybyste sami mohli mít děti, začne vás najednou zajímat víc historie a minulost vlastní rodiny. Musela jsem vyklidit byt mých prarodičů a přitom jsem se probírala usazeninami jejich života: pohlednicemi, dopisy, mapami, dokumenty z války a poválečné doby. To mě k napsání románu inspirovalo.“

„V žádném případě tu nesedím na lavici obžalovaných jako žalovaná strana. Stojím zde jako žalobce, vznášející obžalobu tohoto prohnilého, zkorumpovaného, brutálního, cynického a krvežíznivého monstra mezinárodního terorismu a všech, kteří ho tak či onak podporují – ať již cestou přímé pomoci, nebo jen pouhé tolerance. Předstupujeme před Radu bezpečnosti s prostým poselstvím, v němž sdělujeme, že jsme hrdí na to, co jsme dokázali, neboť jsme předvedli celému světu, že i v malé zemi, existující za podmínek, v jakých musí fungovat Stát Izrael, a které jsou členům této Rady důvěrně známy, představují lidská důstojnost, život a svoboda ty nejvyšší hodnoty. Jsme hrdí nejen na to, že se nám podařilo zachránit životy více než stovky nevinných rukojmích – mužů, žen i dětí, ale také na význam, který má naše operace pro věc obrany lidské svobody.“

„Vstřebat tyto emigranty by bylo nad schopnosti spořádané, prosperující země, nemluvě o zemi nově zrozené a bojující o to, aby se sama ubránila. Stovky tisíc mužů, žen a dětí byly soustředěny ve stanech v tranzitních táborech, kterým se říkalo ma'abarot. Neměli tam soukromí a podmínky byly otřesné. Byl zaveden zárodečný výchovný systém pro děti, ale ty trpěly velkým horkem a prachem v létě a válely se v blátě za zimních dešťů. V jednom okamžiku nezůstalo vůbec žádné obilí ani peníze na zaplacení dodávek, jež měly přijít po moři z Ameriky.“

„Nikdo to neví lépe než politikové. Kdyže nablízku fotografický aparát, hned utíkají k nejbližšímu dítěti, aby je zvedali do výše a líbali je na tvář. Kýč je estetickým ideálem všech politiků, všech politických stran a hnutí. Ve společnosti, kde existují vedle sebe různé politické směry a jejich vliv se tudíž vzájemně ruší či omezuje, můžeme ještě jakž takž uniknout inkvizici kýče; jednotlivec si může uchovat svou osobitost a umělec vytvořit neočekávaná díla. Tam však, kde jedno jediné politické hnutí má všechnu moc, octneme se rázem v říši totalitního kýče.“

„My jsme děti církve. Papež řekl, že vést válku proti lidstvu znamená vést ji také proti Bohu. Necituji doslova, ale tak nějak to řekl Jan Pavel II., nyní svatý. Neskrývejme se za politickou korektnost. Problém nevychází odtud, přichází také ze Západu! Je třeba zastavit tento buldozer, který chce změnit Blízký východ… je to plán podobný Babylonské věži a povede vždycky k rozpadu, zemí a společností. Nesmíme to skrývat: problém vychází z určité mezinárodní politiky. Zdánlivě se zdá, že je to problém mezi šíity a sunnity, potom mezi křesťany a muslimy, ale to všechno není pravda!“

„Myslím si, že potřebujeme nějaký ruský Woodstock, hnutí za mír. Když vedete válku, je to vždycky špatně. A zvlášť je to problém pro zemi, kde obrovské množství obyvatel žije pod hranicí chudoby, kde nemají učitelé nebo lékaři šanci ze svých příjmů uživit rodiny, kde je obrovská a neustále rostoucí nezaměstnanost, pro zemi, která patří na přední příčky na světě v počtu dětí umísťovaných do dětských domovů….“

„(o monarchistické iniciativě České děti) Veřejně jsme hlásali „předkoperníkovské tmářství“ a Československá socialistická republika, strana všeho pracujícího lidu, avantgarda pokroku, ani její kosmonaut Remek s tím nebyli schopni cokoli udělat.“

„Na škole jsem měla pocit, že budu předávat poselství, velké myšlenky. Naštěstí jsem měla brzo dítě a to mě probralo a postavilo nohama na zem. Teď si chodím do divadla odpočívat, odskočit od mytí nádobí, věšení prádla, vypouštění bazénu.“

„V žádné zemi, ani v rozvojové, ani v socialistické, ani v kapitalistické neexistuje to, aby patnáctiletý děti určovaly, kdy má odejít prezident nebo kdy má přijít a kdo jím má být. A to se bohužel stalo.“

„My v severních Čechách s tím máme dlouhou zkušenost, protože jsme zažili léta devastace a exhalací, kdy malé děti a lidé nemohli dýchat, dostávali různé průduškové záněty apod. A kuřáci kupodivu ty inverze snášeli dobře. Je to způsobeno tím, že kuřák má ve svých plicích slabounkou vrstvu dehtu, která brání škodlivinám. Vy se tomu přestanete smát. Lékaři se smáli a pak to potvrdili, protože než škodlivina projde tou mikroskopickou vrstvičkou, nemůže napadnout tkáň, kdežto u nekuřáka okamžitě napadá plicní sklípky a on má s tím nějaké problémy. Po pravdě samozřejmě řeknu, že to má i velkou nevýhodu, protože kuřáci velmi těžce – všimněte si toho – snášejí zimu. Ten dehet v zimě tuhne a oni velmi těžko potom pohybují končetinami. Dokonce někteří, když jim to jde na víčka, tak usínají, když je zima. Proto mají rádi teplo.“

„Co je nezbytné, je krutá a silná odveta. Potřebujeme přesnost co se týče času, místa a počtu obětí. Známe-li určitou rodinu, musíme udeřit bez slitování, nešetřit ženy ni děti. Jinak bude odveta neefektivní. Na místu akce není třeba rozlišovat mezi vinnými a nevinnými.“

„Pokud se bílá americká feministická teorie nemusí zabývat rozdíly mezi námi, a výslednými rozdíly v našem útlaku, tak jak se vypořádáte s tím, že ženy, které uklízejí vaše domy a a starají se o vaše děti zatímco vy se účastníte konference o feministické teorii, jsou, z větší části, chudé ženy a barevné ženy? V jakých myšlenkových ideích má původ rasistický feminismus?“

„Ebola je vrcholek ledovce. A pod ním je nezájem Severu světa o infekční nemoci, které kosí lidské životy bez ustání. Chceme mluvit o ebole? Výborně. Nejprve však připomeňme, že dosud bylo asi tři tisíce případů krvácivé horečky. Dětský průjem zabije ročně v Africe a v jihovýchodní Asii dva miliony dětí, a tuberkulóza, která se přenáší vzduchem, jich zabije milion.“

„Herečky stojí v životě nejméně před dvěma dilematy. Nejprve, kdy vlastně mít dítě. Tady jsem neváhala a když to přišlo, mělo divadlo smůlu. I když ho mám ráda, na prvním místě je rodina. Podruhé musíte řešit, že od určitého věku už takové role nepřicházejí. Pořád čekáte a čekáte a věříte, že něco přijde.“

„Přitahují mě osobité postavy, maličko třeba asociální, proto mám rád Lisbeth Salanderovou. Nemohl jsem ji ukázat jako matku tří dětí, která je vodí do školky. Zůstala nezávislá hackerka, schopná se nabourat do jakéhokoli systému.“

„Jako ministr kultury na sebe upoutal pozornost tím, že hájil filmaře, který znásilnil dítě, a sám napsal knihu o tom, jak těžil ze sexuálního turismu. K tomu se dá říci nejméně to, že je to šokující.“

„Ty knihy prostě nestály za nic. Byly špatné, byly odfláknuté. Snažily se být exaktní, ale používaly příkladů, které byly skoro správné, ale vždycky na nich byly nějaké mouchy. Definice nebyly přesné. Všechno bylo trochu mnohoznačné - autoři nebyli dost chytří na to, aby chápali, co „přesnost“ znamená. Jen ji předstírali. Vykládali něco, čemu nerozuměli a co bylo v dané chvíli dítěti úplně k ničemu. Psal to někdo, kdo pořádně nevěděl, o čem mluví, takže to bylo vždycky trochu špatně! A jak dobře učit podle knížek napsanými lidmi, kteří pořádně nerozumějí tomu, o čem mluví, to nedovedu pochopit. Nevím proč, ale ty knížky byly mizerné; MIZERNÉ PO VŠECH STRÁNKÁCH! Něco vypadalo na první pohled dobře, a pak mě z toho jímal děs. A takhle to vypadalo se všemi těmi knihami. Vykládaly o věcech, které byly neužitečné, zmatené a matoucí, mnohoznačné a částečně nesprávné.“

„S celým Izraelem objímám a svírám v náručí rodiny Regevovu a Goldwasserovu, které truchlí. Moje hrdlo je suché, moje oči slzí a moje srdce jde za rodinami, které bojovaly bez jediné známky (života vojáků) a neztratily až do nejposlednější chvíle naději. Tento den je dnem odstranění pochyb. Samozřejmě s úctou k osudům Udiho a Eldada, ať je jejich památka požehnána, ale také s úctou k morální a etické síle Izraele. Mocí této síly jsme rozhodli o návratu chlapců, i když za obrovskou cenu propuštění opovrženíhodného vraha. Nikdo jiný nepochopí, co dobře chápe každý Izraelec: starost o osud každého z našich vojáků je klíh, který nás spojuje jako společnost a který nám umožňuje přežít v oblasti, která je obklopena nepřáteli a teroristickými organizacemi. Radosti národa jsou ukazatele jeho hodnotového systému. Běda národu, který slaví ve chvíli, kdy propouští zvíře, které rozbilo lebku dítěte. Moje srdce je tento den s rodinami Goldwasserovou a Regevovou.“

„On jediný dokázal dětem říci, že na světě je smrt, a nevylekal je.“

„Kdybych měl srovnat Tarantina a Burtona, musel bych říct, že oba jsou blázniví svým způsobem. Tim je dospělejší než Quentin, ten je pořád jako dítě. Je posedlý, kreativní, je to pošuk v tom nejlepším slova smyslu.“