Citáty o pocitech

strana 2

„„Opravdová láska“ – to je velkorysý vnitřní dar, který dává jeden člověk druhému ze svého přebytku hlubokých pocitů. Takovou lásku můžeš darovat, pokud zapomeneš na sebe. Přesně o takové lásce se říká, že „dlouho trpí, odpouští, nezávidí, není pyšná, nemyslí jen na sebe a nepřeje nic zlého““

„Láska není rozhodnutí. Je to pocit. Kdybychom se mohli rozhodnout, koho milovat, bylo by to mnohem jednodušší, ale mnohem méně magické.“

„Nemůžete změnit to, jaký z vás mají lidé pocit, takže se nesnažte. Prostě žijte svůj život a buďte šťastní.“

„Když si vzpomenu na všechny ty černě nalakované a další serepetičky, tak si říkám: Prokristapána, cojsem to blbnul? Ale tehdy jsem měl pocit, že to na pódiu potřebuju, připadal jsem si nějak jistější. Ale teď jsem už trochu zkušenější, tak se bez toho obejdu.“

„Mám také pocity. Jsem stále člověk. Vše, co chci, je být milovaný, pro sebe a pro svůj talent.“

„Rychlost je pro pocit svobody.
Hudba pro léčbu duše.
Láska pro naplnění života.“

„V noci spíme s pocitem bezpečí, protože odvážní muži jsou připraveni použít násilí vůči těm, kteří by nám ublížili.“

„Naše tělo v každé chvíli ví, co mu pomáhá a co ho ničí. Dává nám to najevo svými pocity.“

„Odmítnutí Lásky. Má pocit jako explodování srdce a emocí. Je to horší než rozchod. Na tenhle šrám jen tak nezapomenete. Dokud se nezamilujete do jiné, tak vás tento šrám bude každý večer pohlcovat.“

„Slyšel jsem jistou dámu s obdivnou pokorou prohlásit že pocit dobrého oblečení jí dává vědomí vnitřního klidu, jaký jí náboženství nemůže poskytnout.“

„Při dotazování se povzneste nad pocit, že můžete působit dojmem nejhloupějšího člověka v místnosti.“

„Mluvení o víře je způsob, jak maskovat, že Židy necharakterizuje jejich víra, nýbrž příslušnost k židovské národnosti. Musíme se znovu naučit být hrdí na naši minulost a znova se dopracovat k vědomí, že jsme národ s přirozeným kulturním posláním; jen tak v sobě zase upevníme pocit vzájemné pospolitosti.“

„Ty tvaruješ svůj strom života. Práce by tě měla uspokojovat. Ptej se sama sebe, co tě baví, v čem jsi dobrá, na co jsi hrdá, když se ti podaří něco mimořádného. V pocitech nech vyklíčit začátek stezky a uč se na ní tančit. Nespěchej. Není kam spěchat. Vyzkoušej vše, co tě zajímá. Až se ti srdce rozběhne radostí, sama poznáš, kde toužíš zakotvit… - R´íhan“

„Pro Evropu byla migrace děsivá věc a za mnohé může sama EU. Osobně bych řekl, že bez Evropské unie jim (Britům) bude líp, ale není to z mé strany doporučení, jen pocit.“

„Důvěřujte svým pocitům. Přestaňte tolik přemýšlet.“

„Přitahujete energii, kterou vydáváte. Šiřte dobré pocity. Myslete pozitivně. Radujte se ze života.“

„Děti chtějí cítit, že mají schopnost dovolat se odezvy na to, co potřebují. Zatímco dospělí se ve prospěch budoucnosti dokážou vzdát něčeho, co chtějí v přítomnosti, děti něco takového nedokážou. Potřebují vědět, že lidé kolem nich berou jejich okamžitá rozhodnutí vážně. Dítě, které bojuje s pocitem bezmoci a strádá tím, že neovládá svůj život, může zachvátit vztek, agrese nebo deprese podobně, jako to způsobují jiné emocionální deprivace.“

„Člověk by měl býti rád za každý okamžik, jenž může prožít, ať už je dobrý či špatný, neboť ty dobré působí na člověka jako pocit štěstí a ty špatné jako ponaučení!“

„Prázdnota, o které mluvím,
není prázdnota,
kterou si obvykle představujeme.
Není prázdná.
Vaše tělo dál existuje
svým přirozeným způsobem.
Moudrost zůstává.
Pocity přicházejí a odcházejí.
Vše si dál hraje, ale uvnitř je
naprostý klid a vyrovnanost.
Žádné plánování, žádné strategie,
žádná identifikace.
Jenom prostor čistého bytí.
Je to to, co ve skutečnosti jsme,
přestože tomu často nechceme
nebo nemůžeme uvěřit.“

„Máme pocit, že dokončujeme skládačku, ale pak zjistíme, že jsme složili jeden velký dílek větší skládačky.“

„Láska, kterou cítíme každý k sobě, není výjimečný, ale od přírody pěstěný pocit. Vypjatý egoismus naproti tomu zasluhuje výtku spravedlivou, neboť je sebeláskou vystupňovanou přesmíru.“

„Pocity nejsou argumenty.“

„Není to zvláštní, o kolik knížky ztloustnou, když je člověk čte víckrát? Jako by pokaždé zůstalo něco přilepené mezi stránkami. Pocity, myšlenky, zvuky, vůně… A když pak po mnoha letech v té knize zas listuješ, objevíš v ni sebe samu, o něco mladší, tak nějak jinou, jako by tě ta kniha zachovala jako vylisovaný květ, cizí a důvěrně známou zároveň.“

„Romantické vztahy jsou tak intenzivní a vyhledávané zážitky, protože člověku nabízejí osvobození od hlubokého pocitu strachu a neúplnosti, který je součástí neosvícené lidské situace.“

„V okamžiku, kdy má člověk pocit, že neexistuje žádné rozumné východisko, stačí chvíli počkat. Vždy se objeví nějaké náhlé, nečekané a geniálně prosté východisko. A i kdyby náhodou ne, tak jste alespoň zůstali veselí o trochu déle.“

„Láska je zmatený pocit. Cítíte při něm štěstí, radost, strach i bolest. Ale krásnou bolest, kterou jste ochotni prožívat pro jednu jedinou osobu i celý život.“

„Samolibost je pocit lidí, kteří sdílejí šťastné přesvědčení, že nejsou jako ti ostatní.“

„Pocit uzdravení je z nejpříjemnějších.“

„Žena žije pocitem, že dostane-li se chvály jiné, je to na její újmu.“

„Empatie je ochota naladit se na pocity ostatních lidí, všímat si jejich nevyslovených přání a rozumět jejich potřebám.“

„Tolerance je tísnivý pocit, že ten druhý by mohl nakonec přece jen mít pravdu.“

„Vypadá to, jakoby ti mladí lidé, kteří se musí těžce potýkat s vnějším životem, byli ušetřeni vnitřních problémů, zatímco u těch, jejichž přizpůsobení je z nějakých důvodů snadné, se vyvíjejí sexuální problémy, nebo konflikty související s pocitem méněcennosti.“

„Příběh jak někdo čte příběh jak někdo čte příběh. Dostal jsem takový zvláštní pocit, že i já nakonec skončím v tom příběhu a že si někdo jiný bude číst o mně, jak si kdesi v čekárně čtu tento příběh.“

„Věřím, že bolest a utrpení jsou dvě různý věci. Bolest je pocit. Utrpení je důsledek toho, co způsobilo bolest.“

„Kočičí pravidla a rady:
1. Žij teď
2. Naslouchej přírodě.
3. Buď na sebe hodná.
4. Nepochybuj o sobě.
5. Jde o ten pocit.
6. Buď sama sebou.
7. Starej se o vlastní rajon.“

„Veškeré informace se obrátí v nic, pozice jsou vyklizené, významy rozložené, světy oddělené a zůstane tu jen ticho bez pocitů.“

„Když jsem měla pocit, že už nemůžu, nutila jsem se sama, že musím. Můj úspěch je o vytrvalosti, ne o štěstí.“

„Podle domorodců život a žití spočívá v pohybu, postupu a změně. Mluvili o živém a mrtvém čase. Lidé nežijí, když jsou rozzlobení, deprimovaní, litují se anebo jsou naplnění strachem. Nezáleží na tom, že dýchají. Dýchání jen ukazuje ostatním, které tělo ještě není hotové k pohřbení. Ale ne všichni lidé, kteří dýchají, jsou živí. Je v pořádku si vyzkoušet, jak chutnají negativní pocity, ale rozhodně u nich nechceme zůstat.“

„Můžeš zmizet sám ze sebe a stát se prázdnou skořápkou s depresemi v mysli. To je ten pocit neviditelnosti. Občas když vstanu, připadá mi, jako kdyby má hlava nebyla součástí mého těla - nic tam není.“

„Pocit vděčnosti je u člověka důležitý: nikdo nedojde příliš daleko, když zapomene na ty, kteří mu stáli po boku, když to potřeboval. A nikdo si nemusí pořád připomínat, že pomohl nebo mu bylo pomoženo: sám Bůh své syny a dcery pozorně sleduje a odměňuje ty, kdo se chovají v souladu s požehnáními, kterých se jim dostalo. (kniha Vítěz je sám)“

„V horách jsem byla nezávislá na konkurenci. Nemusela jsem se starat o pohrdavé chování ostatních. Můj pocit méněcennosti zmizel.“

„Jak se vylepšují vaše komunikační dovednosti, nepropadněte pokušení soudit komunikaci druhých. Budete mít tendenci kritizovat svého partnera, přátele či děti, že nekomunikují „správným způsobem“. Zejména rodiče často vzájemně hodnotí sebe i děti, stěžují si na nedostatek laskavosti či obviňují slovy „ty neuznáváš“, „ty nevyjadřuješ pocity“, „ty odsuzuješ“ nebo třeba „ty jsi věčný negátor“.“

„Reewův zákon viditelnosti za horizont (o nesmyslnosti zákonů):
(podle skutečných událostí)
1. Čím pomaleji jedete do kopce, za jehož horizont určitě nevidíte, tím vyšší je pravděpodobnost, že za horizontem stojí jiné auto, kterého si ani přes pomalou rychlost nevšimnete
2. Tato pravděpodobnost nárůsta přímo úměrně s tím, čím měnší je viditelnost
3. Pravděpodobnost srážky s tímto vozidlem je přímo úměrná rychlosti jiného vozidla, jedoucího v protisměru
4. Tato pravděpodobnost dále narůstá s hmotností a opotřebovaností brzd nákladního automobilu, který za vámi jistě jede
5. Pravděpodobnost toho, že vám bude udělena pokuta za způsobení dopravní nehody je nepřímo úměrná vaší momentální rychlosti v době nárazu do výše zmíněného za horozontem stojícího neosvětleného automobilu, neoznačeného toujúhelníkem, jehož objetí vám znemožnil rychle jedoucí automobil v protisměru. V účinném a rychlém zabrždění vám samozřejmě bude bránit nákladní automobil jedoucí za vámi, jehož nárazník byste jen neradi viděli na místě zadních sedadel vašeho vozu.
6. Pravděpodobnost, že po vydatné pitce (kterou uspořádáte po příjezdu z policejní stanice na oslavu přežití dopravní nehody, způsobené body 1-4 a korunované bodem 5) dostanete další pokutu za výtržnost, je přímo úměrná vašemu pocitu ukřivdění.“

„Smutek a bolest maji blízko k sobě jsou to dva pocity která se nedají rozdělit“

„Ten pocit když někoho miluješ, ale přitom víš že on tebe ne.“

„V mé životě jsem vždy slyšela, že za nic nestojím. Dnes mám pocit, že stojím mnohem za víc, než kdybych si to nikdy sama pro sebe neřekla.“

„Je obtížné dosáhnout ducha skutečné spolupráce, dokud jsou lidé lhostejní k pocitům a štěstí druhých.“

„Nemluvit s nikým o svých problémech, bolestech a pocitech neznamená, že žádné nemáš.“

„Základem harmonie ve Vás je se soustředit se na vztahy, které Vám přinášejí radost a klid. Člověk je tvor společenský a potřebuje někam patřit a něco tvořit. To vše symbolizuje vzájemné porozumění, sdílení a společné potěšení. Buďte otevření novým příležitostem a aktivně se zapojujte do vytváření pocitu blízkosti.“

„Umění tu není proto, aby sladilo chvíle našeho volna a dávalo své tvůrčí potvrzení našim pocitům, našemu vkusu. Umění je tu proto, aby narušovalo zvyky, návyky a zlozvyky našich smyslů. A jejich lenost.“

„Partnerský vztah se často bere jako spotřební zboží. Mám pocit, že lidi si absolutně neváží toho, že mají někoho na cestu životem. A co si budeme povídat, ta nebývá vždycky zrovna jednoduchá. Někdy může být velmi komplikovaná. Ale lidé si neuvědomují, jaké štěstí je mít parťáka. A mít oporu je vyložená nutnost. Tedy pokud se nechcete uzavřít do vlastního světa s vlastními pravidly. Ale to netuším, jak se pak srovnáte s tím, že jste žila ve videohře. To musí být těžké a zároveň neskutečně smutné.“

„Knihy byly jediným místem, kde existoval soucit, útěcha, štěstí a láska. Knihy měly rády každého, kdo je otevřel, rozdávaly pocit bezpečí a přátelství a nic za to nepožadovaly, nikdy, ani když se s nimi zacházelo špatně.“

„Od dětství nás učili zacházet s technikou. Definovat své pocity. Spoléhat se na tým. Racionálně řešit veškeré problémy. Nikdo nám neřekl, že nejlepší způsob, jak osušit slzy, je slíbat je, že nejjistější metoda, jak se zbavit strachu, je prožít ho, že jediná možnost, jak se dostat dál, je vydat se na cestu. Naučili jsme se klást otázky. Zapomněli jsme hledat odpovědi.“

„Tanec: minimum vysvětlování, minimum humoru a maximum pocitů.“

„Děti samy nechtějí setrvávat v nepříjemných emocích. Rychle je překonají, protože nemají pocity zatíženy hromadou minulých vzpomínek. Neučte je to, co dělají dospělí - „patlat se v mizerných pocitech.“ Dospělí se často stále dokola snaží vyvolat pocit viny ve druhém člověku nebo obviňují vládu a okolnosti.“

„Mnozí lidé, které vnímáme jako problematické, nám v podstatě pomáhají najít naše pravé já. Umožňují nám vidět nevyřešená témata uvnitř nás. Pokud víme, že jsme plně zodpovědní za naše pocity a činy, potom je zřejmé, že druzí lidé pravou příčinou našich problémů nejsou.“

„Každý pocházíme z jiného prostředí. Empatie, což je schopnost vnímat pocity druhých, nás osvobodí. To, že víme, odkud druhý pochází; že dokážeme rozpoznat, jak se cítí a jak vidí svět, nám umožní pochopit každou situaci. Když se naučíme nebrat sebe ani druhé tak vážně, zjistíme, že vlastně žádní obtížní lidé neexistují.“

„Měls někdy pocit, že nevíš, jestli bdíš, nebo sníš?“

„Je jednoduché hrát jako stroj, a když někdo jako stroj hraje, jde z toho strach. Ztrácíte v tom veškerý cit. Můžeme obdivovat, jak důkladně dotyčný zkouší a studuje a pravděpodobně se obětoval hrají basketbalu a chození za holkama, ale stejně se nezbavím pocitu, že ve většině případů je chyba v tom, že ten člověk vůbec neoslovuje. A v tom hudba právě je. On hraje čistě. Ale jeho hudba je bez výrazu.“

„Paranoia je jen zvýšený pocit vědomí.“

„Pocit, nemám žádnou hodnotu‘ je chybný. Absolutně chybný. Klameme sami sebe. Jestliže máme pevnou vůli, můžeme změnit cokoli. Jsme svým vlastním pánem.“

„Žít je víc než být, než vegetovat. Život je to, co prožíváš, tvé pocity, zážitky, radost, Pláč, smích, těšení se. Žít je snít, vymýšlet, tvořit, stále se na něco těšit, dělat něco, z čeho máme radost…Život je dar. Rozvíjí se a rozkvétá. I ve stáří má bohatnout.“

„Pojď se mnou tam, kde nebe je vysoké a modré a kde oblaka bílá rychleji než kde jinde plují. Slyšíš tu píseň větrů v korunách borovic? Slyšíš tu píseň dálek závratných? Tiše a velebně šumí hlavy stromů. Záře slunce červenavá stéká po jejich rozpukaných kmenech a vůně pryskyřice tě omámí. A večer oheň táborový tam do tmy pak zasvítí a vyvolá v tobě pocity, které otřesou tvou duší…“

„Sebeúcta je onen niterný pocit, který máme, když přemýšlíme o svě vlastní hodnotě.“

„Žárlivost je normální pocit. Avšak chování, které často vyvolává, je často iracionální.“

„Pocity jsou nakažlivé – ty pozitivní více než ty negativní.“

„Myslím, že absolutně nejbáječnější v životě je pocit, že vás někdo potřebuje.“

„Žárlivost je milostné podvědomí, zbavené pocitu sounáležitosti. Je o to otřesnější, že vzývá lásku, aniž má smilování nad druhým.“

„Zbavit se zbytečných starostí, neuhánět světem zběsile, s ambicí, že to všem nandám a ukážu. Nehnat se za mamonem, odolat lákadlům, to je štěstí. Dokázat si najít chvíli na lenošení, umět se zastavit, nadechnout, odpočinout, v tom se podle mne skrývá pravý pocit štěstí.“

„Je správné někomu pomáhat, a současně trochu sobecké. Vidíte-li trápení jiných, uvědomíte si, jak dobře jste na tom vy. A právě tenhle pocit vás nutí podělit se.“

„Smrt otce je něco jiného než smrt sourozence. Navíc mladšího sourozence. Na Vás pak je, abyste taky zažili malou smrt. Vaše tělo si to nacvičuje. Cítíte, že umíráte. Nechcete tak silné pocity zažívat. Není to ani zdravé. Je to jedna z těch zkušeností, kterou prožijete a pak si říkáte, kristepane, proč mě literatura nevarovala? Samozřejmě, že Vás literatura varovala, ale vy jste neposlouchal.“

„Mám-li být upřímný, dnes pro mě nejvíc znamená, že jsem dokázal být slušným člověkem, dobrým manželem a otcem, na což mohu být sám hrdý. Jako otec mám daleko větší odpovědnost, jinak bych se pořád jen zapojoval do prezidentských kampaní se směšným pocitem, že pomáhám vládnout.“

„Úspěšní dělají svou práci s láskou a radostí. Jejich práce je naplňuje. Úspěchu nedocilují z povinnosti nebo pod tlakem. To, co dělají, dělají se zaujetím a především pro dobrý pocit z existence.“

„Mám pocit, Golane, že civilizační pokrok není nic jiného než čím dál větší omezování soukromí.“

„Sláva může být velmi ničivá. Může být jako droga. Dává vám pocit štěstí, dává vám pocit sebedůležitosti, dává vám pocit naplnění… Ale může Vás odvést od toho, co je opravdu důležité.“

„Vlítneme dovnitř, všechno posereme a odcházíme s pocitem dobře vykonaný práce.“

„„Psychika je nesmírně mocná, a pokud je ochromená žalem nebo pocitem viny, může ti zničit úplně všechno.““

„Měl pocit, že když nemáte naděje a ambice, dokud jste mladí, později budete v prdeli.“

„Někdy, když kliknete na „odeslat“, si můžete přestavit, že zpráva v tu chvíli zamíří přímo do srdce člověka, kterému píšete. A jindy máte pocit, jako by vaše slova jen tak padala do hluboké temné studny. - Den co den“

„Když máme pocit, že jsme v koncích, nejdeme dopředu, nebo začínáme dokonce sklouzávat nazpátek, je možné, že ve skutečnosti, už jen přiklekáme na startovní čáru, abychom mohli vyběhnout vpřed.“

„Zjistila jsem, že lidé nejsou nic než vrstvy naskládané tajemství naskládané na sebe. Máte pocit, že je znáte, že jim rozumíte, ale jejich skutečné pohnutky zůstávají skryté, uzamčené v jejich srdcích. A tak nikoho nikdy skutečně nepoznáte, i když se někomu občas rozhodnete věřit.“

„Mám pocit, že lidi prostě kašlou na to, jestli se tahle planeta bude točit dál, nebo ne.“

„Díky svým pozitivním myšlenkám a pocitu Lásky vytvoříte určité silové pole, které na jedné straně působí na okolní svět a na druhé straně změní frekvenci vnitřního vnímání samotného člověka.“

„(O šetření peněz pro těžkou dobu) Cítím se trochu jako moje babička. Ta zažila Velkou hospodářskou krizi a další složitá období. Když si tím jednou projdete, zůstane to s vámi na dlouhý čas. Vlastně si nemyslím, že vás to vůbec opustí. Teď jsem šťastný, ale pořád je tu ten obtěžující pocit, který nezmizí.“

„Mám pocit," pravil jsem, "týkající se podélných čar života. Ve vztahu k nim musí být člověk přímý, protože jinak je jeho existence jen pouhá šaškárna, ukrývání tragédie. Musel jsem asi mít jakýsi pocit o těchto podélných čarách už v době, kdy jsem byl malý kluk, a v důsledku toho jsem chtěl vybudovat si život právě na nich. A tak jsem paličatě říkal, ne' všem přemlouvačům, jen proto, že mi ty čáry tvrdošíjně vězely v paměti, i když nikdy ne moc jasně. A poslední dobou tyhle vzrušující čáry už zase pociťuju. Když utuchne úsilí, jsou tu, jako dar. Tadyhle jsem předtím ležel na gauči a ony mě najednou proťaly, chvějivě a přímo. Pravda, láska, mír, štědrost, užitečnost, harmonie! A veškerý hluk a drhnutí, pokroucenost, žvanění, rozptýlení, námaha, nadbytečnost, to vše zmizelo jako cosi neskutečného.“

„Musíme rozlišovat mezi obsahy myšlenkového procesu a logickými kategoriemi použitými myšlením. Zatímco se obsahy našeho bdělého myšlení nepodřizují omezením prostoru a času, mají kategorie logického myšlení prostorově-časovou povahu. Tak například mohu myslet na svého otce a zjistit, že jeho postoj v určité situaci je totožný s mým. Toto zjištění je logicky správné. Jesliže však tvrdím: "Já jsem svým otcem," pak je toto tvrzení "nelogické", protože neodpovídá pojmům fyzikálního světa. Z hlediska prožívání je však ta věta logická, neboť jí vyjadřuji své prožitky totožnosti se svým otcem. Logické myšlenky v bdělém stavu jsou podřízeny logickým kategorím, založeným na speciální formě existence, ve které přistupujeme k realitě v jednání. Ve spící existenci, která se vyznačuje nepřítomností dokonce i potenciálního jednání, se používají kategorie, které se vztahují k prožívání sebe sama. To platí i pro cítění. Jestliže se můj ci v bdělm stavu týká člověka, kterého jsem dvacet let neviděl, jsem si stále vědom faktu, že dotyčný není přítomen. Když o něm však sním, pak ho cítím tak, jako kdyby přítomen byl. Jestliže však říkám "jako kdyby přítomen byl", vyjadřuji tím svůj pocit v pojmech, které odpovídají "bdělému životu". Pro spící existenci neexistuje žádné "jako by"; příslušná osoba je přítomna.“

„Naznačujete-li, že je dítě zodpovědné za vaše pocity, bude přetížené a ohrožené do té míry, že bude pravděpodobně tímto tlakem paralyzované a nebude moci plnit vaše očekávání.“

„Když se nit přetrhne a loutka spadne, tak je to pro nás pád, ale pro ni je to první pocit svobody a nezávislosti“

„Nic se neděje náhodou,
všechno má nějaký důvod s pohledem na věc řídící se osudem,
jako dvě cesty ve vysoké trávě,
skoro okem neviditelné,
obě se zdají stejné přitom každá vede na opačnou stranu světa,
na vás je kterou se vydáte,
zdali dáte přednost instinktu před rozumem,
tento kosmický jev lidským okem nezpatřený,
za tož srdcem pocítěný milostný ale zvratem i bolestivý pocit,
který lidská mysl nevnímá kvůli fyzickým faktům,
toho to chaoticky ovládnutého světa,
jednoho krásného dne se přijde na to jak to vlastně opravdu stím nádherným ale nebezpečným osudem je,
to už ale vzato bude pozdě,
svět,
život na zemi bude u konce,
díky lidské hlouposti,
chamtivosti,
pohledu na věc, hlavně té naší velké vzato ale špatné zkušenosti.“

„Tanec skončil, potlesk utichnul, ale radost a dobrý pocit v tobě zůstanou navždy.“

„Faleš bohatství záleží v tom, že zaměňujeme to, co máme, s tím, co jsme. Myslíme si, že jsme víc, máme-li víc. Koupíme si luxusní auto a zdá se nám, že je to další úd našeho těla. Když ho lidé obdivují, máme pocit, že obdivují nás. Díváme se na věci, které vlastníme, jako na část sebe sama.“

„Pro učitele hudby je nejkrásnější, když jeho žák hraje lépe než on. To je pro mne úplně oblažující pocit.“

„Čím více padáme do minulosti, tím více nás obklopuje pocit nostalgie.“

„Nikdo ti bez tvého souhlasu nemůže vnutit pocit, že jsi méněcenný.“

„Přijmi to…
Přijmi své pocity, které cítíš zrovna teď.
Přijmi je, ať jsou jakékoliv, neutíkej před nimi, nemusíš.
Dovol jim, aby zůstaly.
Dovol si cítit vše, co v danou chvíli cítíš, je to výrazem lásky k sobě.
Vlny oceán nezasáhnou a jeho podstata se nemění.
Nestav se proti tomu, co je, je nesmyslné hádat se se skutečností.
Jen blázni nechtějí vidět to, co JE.
Přijmi i to, že něco přijmout nemůžeš nebo nechceš.
Prostě přijmi i své nepřijímání, tím můžeš začít.
Pokud si plný odporu k něčemu, také to přijmi, chce to odvahu, ale stojí to za to.
Možná poprvé v životě nebudeš před ničím utíkat, kličkovat nebo couvat.
Jakmile s tím začneš, svět se ti otevře, budeš z místa klidu – ze své podstaty pozorovat ten nekonečný mumraj myšlenek, emocí, vztahů a situací.
Nejdřív to přijmi a pak udělej to, co cítíš.
Nejdřív to přijmi, třeba neuděláš nic, jen se pousměješ nad tím nekonečným seriálem trápení a očekávání, které vycházejí z nepřijímání sebe a toho, co JE.
Zkus jeden den jen přijímat to, jak se cítíš, možná v tom budeš chtít pokračovat další den a další den a….
Najednou zjistíš, že jsi ze svých pocitů neumřel, že tě nezničily.
Tak se síla, kterou zdánlivě mají, přenese na jiné místo, hádej na které?“

„Rozveselit člověka, je dvojnásobnější pocit radosti.“

„Prožívat vděčnost neznamená balit do pozlátka všechny těžkosti, které život někdy přináší. Nejde ani o to, abychom se snažili myslet pozitivně a vyhnuli se tak nepříjemným pocitům. Život prostě je někdy těžký.
Pravá vděčnost se rodí z jemného přijetí bolesti. Přichází ve chvíli, kdy vypláčeme všechny slzy a naše srdce je nádherně prázdné.“

„Dříve jsem usilovala, domnívala jsem se, že musím něco dělat, něco získat, něčeho dosáhnout. Avšak samotný akt snažení se o něco, vychází ze strachu - bojíme se, že nebudeme mít to, co opravdu chceme. Udržuje nás to uvězněné v dualitě, protože se soustřeďujeme na onu neodmyslitelnou oddělenost mezi lovcem a jeho kořistí. Teď už se nehoním za ničím, jen dovoluji.
Když například cítím obrovskou touhu, aby se můj život ubíral určitým směrem, vím, že kdybych se o to usilovně snažila, budu jen bojovat s vesmírnou energií. Čím více energie musím vložit do toho, abych něco získala, tím je mi jasnější, že dělám něco špatně.
Dovolení, na druhou stranu, nevyžaduje vůbec žádnou snahu.
Je to spíš něco jako uvolnění, protože to znamená uvědomit si, že tvoří-li všechno jednotu, pak to, co toužím získat, již mé je.
Proces dovolení probíhá tak, že napřed důvěřuji a potom jsem opravdu tím, čím jsem. Pak přitáhnu jen to, co je opravdu moje, a přitáhnu to takovou rychlostí, jaká je mi příjemná. Můžu se soustředit na své starosti, nebo na to, co mi zdánlivě chybí, ale pak se můj život nebude ubírat směrem k tomu, co bych chtěla zažít. Zůstane, jaký je teď, protože věnuji pozornost strachu a svému trápení a pocitu nenaplněnosti, místo abych rozšířila své vědomí a vpustila do svého života nové zážitky. Mohu tedy nechat své představy materializovat pomaleji nebo rychleji, podle toho, jak rychle se dokážu oprostit od svých strachů a úzkostí a uvolnit se. Čím více jsem připoutaná k určitému způsobu uvažování a k určitým výsledkům, tím více se bojím nových dobrodružství; a tím pomalejší bude vývoj, protože nejsem procesu vývoje otevřená.
Neumožňuji vesmírné energii, aby mnou volně proudila. Nechci tím říct, že sedím doma a zvažuji každou možnost a každé rozhodnutí. Dělám jen to, že vědomě žiju každý okamžik
v tomto prostoru, který je dán vnitřně, nikoli zevně.
Venku není o co usilovat a co přitahovat. A protože vesmír je v nitru, pak vše, co zažiju sama v sobě, ovlivní i Celek.
Vzhledem k tomu, že celá tapiserie všech dob již byla utkána, pak vše, co chci, aby se v mém životě stalo, již existuje v nekonečné, nefyzické rovině. Mým jediným úkolem je rozvinout své pozemské já natolik, abych dosáhla i do této sféry. Jestliže tedy po něčem toužím, nemám jít a získat to, ale měla bych rozšířit své vědomí a umožnit vesmírné energii, aby mi to vnesla do mé zdejší skutečnosti.
Snaha získat to, po čem toužím, jen posiluje oddělenost, zatímco dovolení znamená uvědomit si, že vzhledem k tomu, že tvoříme všichni jednotu, tak to, po čem toužím, již mé je.“

„Pokud jsme terčem opakovaných pomluv, užívejme si minuty slávy a pocitu, že jsme stále důležitý článek skupiny nadšenců.“