Citáty o trávě

Sbírka citátů na téma tráva, život, lidé, zem.

Nejlepší citáty o trávě

Bob Marley foto

„Tráva je uzdravením národa, alkohol je jeho zkázou.“

Bob Marley (1945–1981) jamajský zpěvák, skladatel, hudebník
Tento překlad čeká na kontrolu. Je překlad správně?
Bob Marley foto

„Když kouříte trávu, odhalíte se sami sobě.“

Bob Marley (1945–1981) jamajský zpěvák, skladatel, hudebník
Bob Marley foto

„Tráva je lékem národa, alkohol destrukcí.“

Bob Marley (1945–1981) jamajský zpěvák, skladatel, hudebník

Originál: (en) Herb is the healing of a nation, alcohol is the destruction.
Zdroj: [2010, The True American Manifesto, Xlibris Corporation, 111, angličtina, 9781450099370]

Anton Pavlovič Čechov foto
Stanisław Jerzy Lec foto

„Kážeš vodu, a sama hulíš trávu?“

Moře klidu

Bjornstjerne Bjornson foto

Citáty o trávě

Velemir Chlebnikov foto

„Jdi klidně svou cestou halasem a spěchem a nezapomeň pro ně, jaký mír se skrývá v tichosti. Pokud tím nezradíš sám sebe, vycházej dobře s každým člověkem. Svou pravdu vyslovuj tiše a jasně a naslouchej jiným, ať mdlého rozumu nebo nevědomým; také oni mají svůj příběh. Vyhni se lidem hlučným a svárlivým, jen jitří tvoji mysl. Nesrovnávej se s jinými, abys nezahořkl nebo nepropadl pýše. Vždycky se najde někdo větší nebo menší, než ty sám. Z plánů měj stejnou radost jako z dosaženého, drž se své životní cesty, byť i sebeskromnější; v proměnlivosti osudu je právě jen ona tvým vlastnictvím. Zachovej obezřetnost v každém podnikání, vždyť svět je plný klamu. Nenech se jím však oslepit a nevidět v něm i ctnost. Je mnoho lidí zápasících o velké myšlenky a všude kolem život naplněný hrdinstvím. Vždy buď sám sebou. A nikdy nepředstírej náklonnost. Stejně tak nebuď v lásce cynikem, protože tváří v tvář veškeré vyprahlosti a deziluzi je láska vytrvalá jako tráva. S ochotou přijímej, co napovídá tvůj věk a v pravý čas s grácií přenech mládí, co mu náleží. Posiluj svého ducha, aby ti byl štítem při nenadálém neštěstí. Nestresuj se však zlými představami, vždyť mnohá úzkost vzniká z únavy a osamění. Buď ukázněný a k sobě mírný zároveň. Jsi stejné dítě Vesmíru jako jsou stromy nebo hvězdy, máš právo tady být. Ať už to chápeš nebo ne, vesmír jde dál tak, jak jít má. Buď proto v míru s Bohem, ať si ho představuješ jakkoli a ať už jsou tvé snahy a touhy jaké chtějí, měj v hlučném zmatku světa ve své duši mír. Při vší své falši, otročině a rozbitých snech je to ještě pořád krásný svět. Buď veselý. Snaž se být šťastný.“

Max Ehrmann (1872–1945)

Desiderata je krátká báseň v próze o tom, jak dosáhnout štěstí v životě. Jejím autorem byl americký právník a filosof Max Ehrmann žijící v letech 1872 – 1945, poprvé ji uveřejnil roku 1927. Existovala však legenda tvrdící, že se jedná o anonymní text, který pochází ze 17. století a byl nalezen v kostele sv. Pavla v Baltimore. Báseň byla populární v 60. letech v okruhu hnutí hippies.
Zdroj: Desiderata

Muhammad Ali foto
George Dennis Carlin foto

„KONEC SPIRITUALITY
Mou jógovou podložkou se stala země pod nohama.
Mým oltářem se stal kavárenský pult, vtip vyměněný s baristou, přátelský úsměv postupně vítězící nad zamrzlým obličejem, a celý svět, který má zájem.
Mým chrámem je obchodní dům, čekárna u zubaře, klidná ranní louka s jemným žlutým slunečním světlem a čerstvým vzduchem.
Mým guru je kručení v briše, melancholie večera, naděje i zoufalství nepřikrášleného bytí.
Není třeba nic přidávat.
Mým osvícením je obyčejný okamžik, světský prožitek prosáklý sladkým nektarem mé pozornosti.
Mým východiskem je dech a dech je i mým cílem.
Součástí mého rodokmenu je hladová kočka, jež mě zdraví při návratu z večerní procházky, jde kousek se mnou a přitom se otírá svým kožíškem o mou holeň. Má srst jemnou jako kašmírová přikrývka mé babičky, do které nás za chladných večerů balila. Srst se stává kůží, kočka se nonšalantními pohyby vydává prozkoumat vyhozený obal od bagety a já jdu dál.
Má spiritualita je hluboko v zemi, v její bahně, horku, v jejích útrobách, ve zvláštním i nepohodlném, ve stesku po mámě i v odvaze vstoupit do neprozkoumaných krajin mé psyché. Je v touze po domově a ve šťastně vyčerpaném návratu.
Moje blaženost nespočívá v ničem, co by mohla uchopit moje mysl, i kdyby hledala milion roků.
Má radost je prostá, jako radost těch, kteří žili život naplno a jsou připraveni zemřít.
Ulehnu na louce, batoh jako polštář, zajedu prsty do hedvábné, lepkavé trávy, a celý můj život splyne v jeden jediný okamžik, vzpomínku i momentální vjem, a i to se vzápětí rozplyne, i se mnou. Je jen louka, jemné žluté světlo, čistý osvěžující vzduch, naděje i příslib, plnost i milosrdenství.
Nehledejte mě. Nenajdete mě, a pokud ano - nepoznáte mě. Jsem neviditelný, neboť jsem se stal vším, co je viděno, vším, co je poznáno i stále nepoznáno.
Nepraktikuji spiritualitu. Rozpadl jsem se, rozložil, vykostil a znovuzrodil, znovu se stal člověkem, beztvarou formou. Povstal jsem znovu, neoddělitelný od všedního, vzkříšený smíchem ptáků sedících za úsvitu na elektrickém vedení.“

Jeff Foster (1980)

Překlad: Kateřina Grofová
Zdroj: https://www.facebook.com/LifeWithoutACentre/posts/the-end-of-spiritualitymy-yoga-mat-has-disappeared-into-the-ground-under-my-feet/2917818988315690/

Otto František Babler foto
Boris Vian foto

„Pokud bude na Zemi místo, kde bude vzduch, slunce a tráva, bude muset člověk litovat, že tam není.“

Boris Vian (1920–1959) francouzský spisovatel, básník, hudebník, zpěvák, překladatel, kritik, herec, vynálezce a inženýr
Terry Pratchett foto

„Měl výraz sekačky na trávu, která právě zjistila, že si tráva založila odbory.“

Terry Pratchett (1948–2015) anglický spisovatel

Hrr na ně!

Jiří Žáček foto
Paul McCartney foto
Jarosław Grzędowicz foto
Terry Pratchett foto
Theodor Fontane foto
Ernst L. Kirchner foto
Otto Mueller foto
John Fitzgerald Kennedy foto
Romain Rolland foto
Sávitrí Déví Mukherdží foto
Dilgo Khjence foto
Valeriu Butulescu foto
Valeriu Butulescu foto
Valeriu Butulescu foto
Valeriu Butulescu foto
Alexandr Sommer Batěk foto

„Hoši mi chtěli ukázat lázeňský život v blízkých lázních v Brusně. Ale nám se tahle lázeňská společnost tak zprotivila, že poslechli jsme rádi pozvání kynoucích nám hor k výstupu vzhůru pod Holý vrch. Stoupali jsme stále výše a výše. Těšili jsme se na Karpatské salaše, na zelenou trávu, na cinkající stáda ovcí a krav, na osmáhlé halekající báčy, a na to vše, co nám v městě jest tak vzdáleno, ach tak vzdáleno. Nevím, zda hoši dobře chápali mou touhu stoupati do výše, bosou nohou dotýkati se měkké trávy a dýchati vzduch výšin horských. Nahoře, abych čas ten neprozahálel uspořádal jsem jim hodinu esperanta. Byla to již 4. hodina, takže jsem v Podbrezové zasvětil přední pracovníky v počátky této mezinárodní řeči. Pamatoval jsem, jakých úspěchů docílil můj otec, jenž kdysi v Oseku u Rokycan tamnější dělnictvo naučil za krátký čas esperantu tak, že tito pak mohli dopisovati s celým světem a někteří z nich z této znalosti pak měli značný prospěch v dalším životě. Na Slovensku by esperanto mělo značný význam aspoň po té stránce, že vede k vyššímu pojímání života a odvádí od pití a hry v karty. A co hlavního, seznamuje s cizinou a tím šíří rozhled a porozumění k potřebám domácím. Učí znát lidi a tím i pravé přátele a skutečné nepřátele. A Slováci mají zapotřebí poznat, nikoli cizím napovídáním, nýbrž svým vlastním rozumem a svým vlastním srdcem, kdo jsou jejich přáteli a kdo to s nimi smýšlí špatně. Tam nahoře v horách dobře se to učilo. A ještě jsme si pak zazpívali a pak dále do výše.“

Alexandr Sommer Batěk (1874–1944) český chemik, esperantista a pedagog
Jaroslav Kubera foto

„TOP 09 vyčórovala základní věci z našich stanov: nechceme kolektivní tendence, nechceme socialismus, chceme, aby trh pracoval sám, nechceme se plést lidem do života a regulovat jejich život, tak jak se to někdy snaží dělat i naši starostové, když zakazují lidem tu sekání trávy v neděli, tu pití alkoholu na veřejnosti.“

Jaroslav Kubera (1947–2020) český senátor českého Parlamentu

Parlamentní listy 19. 6. 2010
Zdroj: Senátor Kubera nezklamal. Zařídil úlet kongresu, Parlamentní listy 19.6.2010 http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/Senator-Kubera-nezklamal-Zaridil-ulet-kongresu-168442

Edvard Munch foto
Henry David Thoreau foto
Michail Jurjevič Lermontov foto
Fredrik Backman foto
John Clare foto

„Nenáleží mi žádná země, přesto ale mohu vyjít na louku a uzřít zelenou trávu či přestát přeháňku. Může člověk, jenž to spatří, říci, že je chudý?“

John Clare (1793–1864) anglický básník

Zdroj: [Exley, Helen, Pro klid v duši 365 : Citáty na každý den, Zuzana Pavlová, Slovart, Praha, 2018, 368, 978-80-7529-518-7, 313]

Benjamin Kuras foto

„Dni člověka jsou jako tráva - kvete jako polní květ.“

kniha Bible

Žl 102

Valeriu Butulescu foto
Valeriu Butulescu foto
William Dean Howells foto

„Vzhledem ke svým už existujícím sochám jsem srovnatelně mrtvý a začíná mě za měsíčního svitu obrůstat tráva.“

William Dean Howells (1837–1920) autor, kritik a dramatik ze Spojených států

v dopise Henrymu Jamesovi
Zdroj: [Hari, Johann, Gore Vidal: Za duchy amerického století, literarky.cz, 2009-10-20, 2011-02-19, http://www.literarky.cz/component/content/article/1485-gore-vidal-za-duchy-americkeho-stoleti]

„Pro bílého muže má na sobě každé stéblo trávy a každý pramínek vody cenovku. -str.36“

Chromý jelenec (1903–1976) americký aktivista

Citáty z díla, Chromý jelen
Zdroj: Fire, John, John Fire (Chromý jelen), Erdoes, Richard, Chromý jelen : vyprávění siouxského medicinmana, Josef Porsch, Paseka, Praha ; Litomyšl, 2004, 1, 267, 36, 80-7185-523-5, původní název: Lame Deer, seeker of visions (1972)

Alois Volkman foto
Zadie Smith foto
Alexandr Sommer Batěk foto

„Hoši mi chtěli ukázat lázeňský život v blízkých lázních v Brusně. Ale nám se tahle lázeňská společnost tak zprotivila, že poslechli jsme rádi pozvání kynoucích nám hor k výstupu vzhůru pod Holý vrch. Stoupali jsme stále výše a výše. Těšili jsme se na Karpatské salaše, na zelenou trávu, na cinkající stáda ovcí a krav, na osmáhlé halekající báčy, a na to vše, co nám v městě jest tak vzdáleno, ach tak vzdáleno. Nevím, zda hoši dobře chápali mou touhu stoupati do výše, bosou nohou dotýkati se měkké trávy a dýchati vzduch výšin horských. Nahoře, abych čas ten neprozahálel uspořádal jsem jim hodinu esperanta.“

Alexandr Sommer Batěk (1874–1944) český chemik, esperantista a pedagog

Byla to již 4. hodina, takže jsem v Podbrezové zasvětil přední pracovníky v počátky této mezinárodní řeči. Pamatoval jsem, jakých úspěchů docílil můj otec, jenž kdysi v Oseku u Rokycan tamnější dělnictvo naučil za krátký čas esperantu tak, že tito pak mohli dopisovati s celým světem a někteří z nich z této znalosti pak měli značný prospěch v dalším životě. Na Slovensku by esperanto mělo značný význam aspoň po té stránce, že vede k vyššímu pojímání života a odvádí od pití a hry v karty.
A co hlavního, seznamuje s cizinou a tím šíří rozhled a porozumění k potřebám domácím. Učí znát lidi a tím i pravé přátele a skutečné nepřátele. A Slováci mají zapotřebí poznat, nikoli cizím napovídáním, nýbrž svým vlastním rozumem a svým vlastním srdcem, kdo jsou jejich přáteli a kdo to s nimi smýšlí špatně.
Tam nahoře v horách dobře se to učilo. A ještě jsme si pak zazpívali a pak dále do výše.

Source: [Sommer Batěk, Alexandr, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924, B. Kočí, Praha, 1925, 450, česky, 337–338, Roku 1921]
Esperanto, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924

Stevie Wonder foto
Faustyna Kowalská foto
Isoroku Jamamoto foto
Henry Miller foto
Tento citát čeká na kontrolu.
Aristoteles foto

„Bílý je muž, zelená je tráva.
Vezmi si nůž, Daniela je blbá kráva.“

Aristoteles (-384–-321 př. n. l.) klasický řecký filozof, student Platóna a zakladatel západní filozofie