Citáty na téma chápání

Sbírka citátů na téma chápání, život, svět, člověk.

Citáty na téma chápání

Stephen Hawking foto
George Orwell foto
Vladimír Sergejevič Solovjov foto

„Ateistické chápání světa vede k prázdnosti duše a ke sklonům k sebevraždě.“

Vladimír Sergejevič Solovjov (1853–1900) ruský filozof

Zdroj: [Losskij, N., 2004, Dějiny ruské filosofie, Refugium, Olomouc, 131]

Nikola Tesla foto

„Dožijete se hrůz způsobených člověkem mimo vaše chápání.“

Nikola Tesla (1856–1943) vynálezce, fyzik a elektroinženýr

Zdroj: https://cz.pinterest.com/pin/23081016829497292/?nic_v2=1a6sNxLYP

Alexander Pope foto

„Člověk bývá tak sebevědomý, jak je omezeno jeho chápání.“

Alexander Pope (1688–1744) anglický básník 18. století

Varianta: Člověk bývá tak sebevědomí, jak je omezeno jeho chápání.

David Nicholls foto
John Zerzan foto

„Já však původ vidím v uctívání učení- uctívám les, který mi dá dřevo pro stavbu domu, zahřeje v zimě, skrývá potravu. Uctívám zvěř protože mi dává maso, kožich aj, uctívám šelmy pro schopnosti lovu. Uctívám moře pro moře ryb atd atd atd.
Čas plyne a lidé usazení v místě, mají čas přemýšlet nad mementem jednoduchých otázek jako jsou, proč, kvůli čemu, jak atd. Svět dostává pozemské hranice a člověk hledí vzhůru, noc co noc pozoruje hvězdy, planety, každé ráno uctívá slunce, které nese život a večer nechá zemi spát. Už jen krok zbývá k vyznávání bohů.
Pohádky a příběhy které si lidé generačně předávali a mísili k nim nové, brzy opomněli na původce a hle vznikla božstva. Bůh tedy znamená vědět a propagace i znásilňování druhých svými božstvi je dle mého názoru nejvíc stupidním počinem v historii lidstva. Je to jako by se sešli jednotliví kuchaři ze všech koutů světa a hlásali, že právě jejich kuchařka (kniha) je ta jediná správná a pokud nepřijmeš tato slova, mám ve jménu spisovatele mojí knihy právo tě donutit přijmout mou knihu za vlastní i za cenu, že tvou knihu spalím a zabiju každého kdo tvou knihu četl, vlastní či zná její obsah. Některá náboženství jsou jsou k druhým tolerantní, ale pokud přečtěte vše, co se o daném náboženství píše, zjistíte že pravá příčina je v aroganci a v opovrhování náboženstvích jiných.
Co mi z toho tedy vyplývá? Náboženství je stupidní přežitek a špatného chápání významu slova Bůh, tedy vědět. Přijde mi, že na téhle planetě neví už nikdo nic a je úplně jedno, že se píše rok 2016 neboť inelekt lidstva zamrzl již dávno a není cesty ven.
Pro mě tedy Bůh je výsměchem pravému významu slova a dokud to lidstvo nepochopí nikdy se neposune vpřed a možná lépe ať vyhyne…“

Abdu’l-Bahá foto
Maxim Gorkij foto
Carl Sagan foto

„Normu lze interpretovat dvěma způsoby: 1. V rámci měnícího se světa, 2. v rámci neměnícího se světa. Oba světy udržuje Konstanta - Zákon. Konstanta měnícího se světa je Konstanta Absolutní a Věčná. Díky tomu je Vnější svět bez počátku a konce („teď a tady“), kde v každičkém okamžiku Dva jsou Jedním. Je to nejvyšší Síla každé individuální bytosti (latinsky individus/angl. indivisible = „nerozdělitelní-dva“), Svobodná vůle, s jejíž pomocí se můžeme rozhodnout nechat se unášet Věčně trvajícím přítomným okamžikem. Uskutečněním Seberealizace („Já jsem“) se Nejvyšší Síla stává úplnou. Protože jsme byli obdařeni Svobodnou vůlí, naše Já (nejbližší Stvořiteli uvnitř nás) se může rozhodnout stát se Vědomým ve vnějším nebo vnitřním světě. Když se rozhodneme prožít zkušenost vnějšího světa, překrývajícího vnitřní, pak se Chápání konstanty musí změnit, protože změna se nemění. Uplatněním deduktivního přístupu, který pojetí konstanty může změnit v nekonstantu (v zákon, který lze změnit), se „Já“ může „externalizovat“ (projevit ve vnějším světě). Řád vnějšího světa pak musí být stanoven jako neměnný. Jinými slovy, ve vnějším světě ZMĚNA představuje NORMU (zde Změna = Absolutistický vládce, VLÁDA), která musí být pojata jako kontrast k normám Neměnného, Konečného světa, což způsobuje, že jeho zákony podléhají korupci. To vysvětluje extrémní snahy uvěznit lidi ve svěrací kazajce svazující tělo, mysl a duši. Nejkrajnějším případem těchto snah je klonování člověka k obrazu iluzorního boha. Tento „bůh“ odráží zákony, které jsou třeba k tomu, aby udržely svět ve sféře iluze, kde se používají peníze k vnucování iluzorních názorů na hodnoty a existenci samotnou. Navíc, k udržení člověka v sekundárním řádu, je třeba „externalizované, navenek projevené Já“ držet v ILUZI, která je pod kontrolou konstanty - vlády (prosazující vnucený zákon), poskytující lidem „jistotu“. Hlavní náplní dnešní demokracie proto je, učinit normou zákony a řád umožňující KORUPCI. Milióny lidí už akceptovaly jako svou vládu zkorumpované politiky (které si sami zvolili). To jenom dokazuje, nakolik člověk ztratil spojení se středem ve svém NITRU. „Nový světový řád“ dokáže pokračovat v systematickém vytváření a udržování této normy jedině díky našemu STRACHU, že nebudeme součástí jeho zkorumpovanosti. Stručně řečeno: Pokud se korupce nestane normou, „nový světový řád“ nemá šanci přežít. Je opravdu umělý, jak ukazuje následující posloupnost jeho vývoje: 1. Umělé zákony, 2. Umělé potraviny, 3. Umělý systém léčení, 4. Umělé orgány, 5. Umělí lidé, 6. Umělý vesmír, 7. Umělý bůh. Zaměřování se na umělého boha začalo s příchodem náboženství, které nahradilo Jediný zákon Stvořitele zákony vyžadujícími instituci nebo vládu schopnou prosadit sekundární zákony. Tak vznikl „nový světový řád“ vytvářející „mírové války“ a veškeré druhy TERORISMU. A tak dochází k DOBROVOLNÉMU odhalování lží a všech druhů korupce, aby byl člověk nucen přijmout korupci jako normu. Zákony se hromadí, aby lidstvo uvěznily v dobrovolně vytvořené svěrací kazajce. „Co je tohle za zákon?“, „Svolejme demonstraci!“, „Napište svému poslanci“, „Podepište tuto petici“ - to všechno je jen ŠAŠKÁRNA! Staly se z nás ovce. Vidíme řezníka přímo před sebou, ale přesto jdeme pořád stejným směrem. Vidíme, že loď se potápí, ale držíme se na ní, dokud nás vzdušný proud nesmete dolů. Cožpak jsme úplně ztratili odvahu hledat spásu v Nekonečném Oceánu, jehož Mikrokosmem jsme? Dokážeme ještě vůbec MYSLET?“

Roy Littlesun (1934) Stařešina kmene Hopi

kniha Revoluce Jednoho srdce

Aurelius Augustinus foto

„Existuje i další forma pokušení, jež skýtá ještě větší nebezpečí. A tím je nemoc zvaná zvídavost … Právě ona nás vede k tomu, abychom zkoušeli a objevovali tajemství přírody, tajemství, která leží mimo naše chápání, která nám nic nepřinesou a která by člověk nikdy neměl toužit poznat.“

Aurelius Augustinus (354–430) raně křesťanský teolog a filozof

Přisuzované
Zdroj: FREEMAN, Charles. The closing of the Western mind: the rise of faith and the fall of reason. New York: Knopf, 2003, s. vii. ISBN 1-4000-4085-X. Citováno podle DAWKINS, Richard. Boží blud: přináší náboženství útěchu, nebo bolest?. Z angličtiny přeložila Zuzana Cabajová. Praha: Academia, 2009, s. 156. ISBN 978-80-200-1698-0.

John Bunyan foto

„Kristus je v Bohu natolik skryt přirozenému tělesnému chápání, že nemůže být nikým spasitelně poznán, leč jim Jej zjeví Bůh Otec sám.“

Originál: (en) Christ is so hid in God from the natural apprehensions of the flesh, that he cannot by any man be savingly known, unless God the Father reveals him to them.
Zdroj: BUNYAN, John; SCOTT, Thomas. The Pilgrim's Progress: From this World to that which is to Come. Delivered Under the Similitude of a Dream. S. 196.

Carl Gustav Jung foto
Karl Marx foto
Ladislav Hejdánek foto
Jiří Pilka foto
Vladimír Čermák foto
Wole Soyinka foto

„V Mahenově vidění světa se neustále střetává dvojí postoj: dějovost a imprese, dojmovost. Rovnováhu mezi nimi nachází Mahen jen výjimečně. Proto se jeho práce jeví jako improvizované, nedokončené, a to je vzdaluje nejednou i dnešnímu chápání krásné prózy.“

Josef Hrabák (1912–1987) český literární historik, literární kritik, literární teoretik a vysokoškolský pedagog

Zdroj: PRÓZA DVACÁTÉHO STOLETÍ OČIMA JOSEFA HRABÁKA, STEPÁN VLASÍN http://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/104903/V_BohemicaLitteraria_07-2004-1_8.pdf

„Vzkaz holocaustu křesťanské teologii je, že ať to církev stojí cokoli na jejím chápání sebe, musí konfrontovat ideologie implicitní v její doktrinální tradici, odpojit se od ideologických deformací a konvertovat k pravdě.“

Gregory Baum (1923–2017) kanadský katolický teolog

z díla Christian Theology after Auschwitz
Originál: (en) The message of the Holocaust to Christian theology, as I see it, is that at whatever cost to its own self-understanding, the church must be willing to confront the ideologies implicit in its doctrinal tradition. We must be willing to sever ourselves from the ideological deformation, whatever they may be, even if we do not know as yet how to formulate the positive content of God's revelation in Jesus Christ, even if we must live with a few question marks for a while.
Zdroj: [Kraus, Benjamin, Kapitola 31. Holocaust jako křesťanské selhání, ceskapozice.cz, 2011-06-24, 2011-07-23, http://www.ceskapozice.cz/magazin/soumrak-bileho-muze/kapitola-31-holocaust-jako-krestanske-selhani]

Jizhar Smilansky foto

„Sekularismus není projevem shovívavosti ani chaosem bez zákonů. Nezavrhuje tradici ani se neobrací zády ke kultuře, jejímu působení a výdobytkům. Taková nařčení nejsou ničím jiným než lacinou demagogií. Sekularismus představuje odlišné chápání člověka a světa, nenáboženské chápání.“

Jizhar Smilansky (1916–2006) izraelský politik

Zdroj: [Amos Oz a Fania Oz-Salzbergerová: Židé a slova, art.ihned.cz, 2015-12-13, 2015-12-15, http://art.ihned.cz/knihy/c1-64974970-amos-oz-a-fania-oz-salzbergerova-zide-a-slova]

Pablo Picasso foto

„Umění je fikce, která nám umožňuje rozpoznat pravdu. Přinejmenším tu pravdu, jež je nám předkládána k chápání.“

Pablo Picasso (1881–1973) španělský malíř, sochař, grafik, keramik a scénograf

Zdroj: Český rozhlas 3 – Vltava 26. 10. 2008 v 6.55

Hanuš Jelínek foto
Ladislav Hejdánek foto
Carl Gustav Jung foto

„Tento střed jsem označil jako bytostné Já. Intelektuálně není bytostné Já nic než psychologický pojem, konstrukce, která má vyjádřit nám nepoznatelné jsoucno, jež jako takové nemůžeme pochopit, protože přesahuje možnosti našeho chápání, jak to vyplývá z jeho definice. Stejně tak dobře by mohlo být označeno „Bůh v nás“. Zdá se, že začátky celého našeho duševního života vyvěrají nerozuzlitelně z tohoto bodu, a zdá se, že k němu směřují všechny nejvyšší a poslední cíle. Tento paradox je nevyhnutelný jako vždy, když se snažíme označit něco, co leží mimo schopnost našeho rozumu. Doufám, že pozornému čtenáři bylo dostatečně objasněno, že toto bytostné Já má společného s já právě tolik jako Slunce se Zemí. Obojí se nedá zaměnit. Stejně tak málo tu jde o zbožšťování člověka anebo o snižování Boha. Co leží mimo náš lidský rozum, je pro něj i tak nedosažitelné. Když tedy použijeme pojem Bůh, tak tím prostě formulujeme jen určitou psychologickou skutečnost, totiž nezávislost a převahu jistých psychických obsahů, skutečnost, která se projevuje v jejich schopnosti mařit vůli, posednout vědomí a ovlivňovat nálady a jednání. Zajisté je možno pohoršit se nad tím, že by nevysvětlitelná nálada, nervózní rozrušení, nebo dokonce neovladatelná neřest byly do jisté míry manifestací Boha. Byla by však právě pro náboženskou zkušenost nenahraditelná ztráta, kdyby se takové, snad i zlé věci měly uměle oddělovat od řady autonomních psychických obsahů.“

Carl Gustav Jung (1875–1961) švýcarský psychiatr a psychoterapeut, který založil analytickou psychologii

Osobnost a přenos

Jaggi Vasudev foto
Curtis Yarvin foto

„Dobrá vláda je efektivní vláda dodržující zákony. Špatná vláda je neefektivní vláda, která zákony nedodržuje. Jak by s těmito postuláty mohl kdokoliv rozumný nesouhlasit, to je naprosto mimo moje chápání. A přesto s nimi evidentně nesouhlasí skoro nikdo.“

Curtis Yarvin (1973)

Zdroj: [Americké alternativně pravicové hnutí: rozzlobení bílí muži, a2larm.cz, 2016-11-12, 2017-08-16, http://a2larm.cz/2016/11/americke-alternativne-pravicove-hnuti-rozzlobeni-bili-muzi/]

Jaggi Vasudev foto

„Chápáním a potřebou umění se liší člověk od zvířete.“

Frank Towen (1912–1991) český choreograf a tanečník

Z knihy Tomková - Towenová Evženie - Strusková Olga: Frank Towen Život s tancem. Vimperk, Tina 1995. ( s. 125)

Laco Novomeský foto

„Vlastní matkou evropské tragédie v letech 1933 až 1945 bylo důsledné liberalistické chápání demokracie, které ovládlo západní Evropu. Banskobystrický príhovor, 1945“

Laco Novomeský (1904–1976) československý člen Slovenské Národní Rady, člen československého Národního shromáždění, básník, novinář a …

O politice
Originál: (sk) Vlastnou matkou európskej tragédie v rokoch 1933 až 1945 bolo dôsledné liberalistické chápanie demokracie, ktoré ovládlo západnú Európu.
Zdroj: PERNÝ, Lukáš: Kultúrna revolúcia Laca Novomeského. Bratislava : Spoločnosť Ladislava Novomeského, 2017

Abdulrazak Gurnah foto

„Bohužel, bída je všude. Na Zanzibaru jsme měli omezené chápání toho, co to znamená být Britem: znali jsme jen úředníky a četli jsme, co nám dali ke čtení. V kontextu kolonialismu vidíte jen to, co kolonizátoři chtějí, abyste viděli, iluzi, kterou chtějí projektovat. Ignorovali jsme třídní rozdíly, nerovnost a chudobu, které existují i ve Velké Británii.“

Abdulrazak Gurnah (1948) tanzanský spisovatel oceněný Nobelovou cenou

Originál: (es) Por desgracia, la miseria está en todas partes. En Zanzíbar teníamos una comprensión limitada de lo que significaba ser británico: sólo conocíamos a los funcionarios y leíamos lo que nos daban de leer. En un contexto de colonialismo solo ves lo que los colonizadores quieren que veas, la ilusión que quieren proyectar. Ignorábamos las diferencias de clase, la desigualdad y la pobreza que también existen en el Reino Unido.
Zdroj: [RASTELLI, ALESSIA, Abdulrazak Gurnah, Nobel de Literatura 2021: "Es una tragedia que no lleguen las vacunas a África", elmundo, 2022-01-01, 2022-01-02, https://www.elmundo.es/cultura/literatura/2022/01/01/61cc89f6e4d4d8cc598b45af.html]

Walter Lippmann foto

„Možná ti co osvobodí nosí jenom smrt. Ale pokud nejsi srdečný a bez svědomí nemůžeš soudit kroky minulosti. Ani budoucnosti ve vším se skrývá mnohem větší síla která přesahuje naše chápání. Musel by si mít boží svolení aby si mohl měnit k lepšímu. Každý člověk je sám sobě Bohem. Ruzným ale silným zároveň ta víra je síla ta naděje pandořina skříňka jest navěky věků. Můžeme být jako hrdinové davnověku nebo padnout jako lidi co nevěřili sílu uvěřit svojí síle. Vesmír a život je moc moc života smrti a něčeho víc. Jsme lepší než zvířata přesto tolik lidí se snaží pouze přežít a né mít hloubku a skutečný smysl. Jsem stejná snažím se pouze přežít ale cit můj je veliký větší než dokážeš si představit. Boj za to se z toho vymanit ukázat duši praví úděl. Stracím se padám všechno mě ničí alkohol otupuje moje smysly notak člověče mysli tvoje síla je i v mojích myšlenkách. Matka příroda sama přes mě mě žáda neubližij mě. Příde ti to malicherné nevěříš v život a v jeho krásu. Maš jeho spásu ve svích rukách člověče pouze jen ty jediný. Víš jak mi pomoci ale přesto to není radikální. Ti kdoš promlouvají ti velkou sílu nemají.Životem žijem to těšký znají nemůžu nutit to samo moudrost nalezne. Tehdy až sama potřeba nouze svou sílu a potřebu uvidí. Pak svojí pravdu míjí svou zem sama odhalí. Slová má jsou pouhý rým však v jeho pravdy síly vím. Jedna nemůže změnit vše však může ukázat zápal to já vím.“

Maurice Blondel foto
Maurice Blondel foto