Citáty na téma doba
strana 6

Barack Obama foto
Sarah Bernhardt foto

„Neudělám ani krok, pohyb, gesto, nesednu si, nevyjdu, nelehnu si, nemohu vstát, pohlédnout na nebe či na zemi bez toho, abych si našla důvod k doufání či zoufání, až do té doby, kdy rozzlobena ze všech těchto překážek, které moje myšlení klade do cesty mým činům, vyzvu na souboj všechny své pověry a konám to, co konat chci.“

Sarah Bernhardt (1844–1923) francouzská herečka

Originál: (fr) Je ne puis faire un pas, un mouvement, un geste, m’asseoir, sortir, me coucher, me lever, regarder le ciel ou la terre, sans trouver une excuse à espérer ou désespérer, jusqu’au moment où, exaspérée par ces entraves volontaires de ma pensée contre mes actions, je jette un défi à toutes mes superstitions et j’agis comme je veux agir.
Zdroj: Můj dvojí život, kapitola 33, Paříž 1907

Marcus Tullius Cicero foto
Tento citát čeká na kontrolu.
James Clear foto

„Kdyby jste se každý den po dobu jednoho roku posunuli o jedno procento, na konci byste na tom byli sedmatřicetkrát lépe než na počátku.“

James Clear (1986) Americký lektor a poradce v oblasti profesního i osobního rozvoje a zdravého životního stylu. Též fotograf

Zdroj: Atomové návyky

Tento citát čeká na kontrolu.
Gabriel Laub foto
Karol Irzykowski foto
Josef Náhlovský foto
William Faulkner foto
Gabriel Laub foto
Quintus Horatius Flaccus foto
Gerhard Uhlenbruck foto
Georg Christoph Lichtenberg foto
Thomas Dewar foto
Nikolaj Gavrilovič Černyševskij foto

„Host v nevhodnou dobu je horší než tatarský nájezd.“

Nikolaj Gavrilovič Černyševskij (1828–1889) ruský revolucionář, demokrat, materialistický filosof a kritik

Zdroj: Lidové noviny, 2. pololetí 2007 (přesné číslo neznámo)

Roger Penrose foto
Thomas Carlyle foto
Gabriel Laub foto
John King foto
Gabriel Laub foto
Gabriel Laub foto
Alexander Roda Roda foto
Marcel Proust foto
Gabriel Laub foto
Šalamoun foto
Bohumír Kolář foto
Bohumír Kolář foto
Otto František Babler foto
Valeriu Butulescu foto
Valeriu Butulescu foto
Valeriu Butulescu foto
Valeriu Butulescu foto
Vladimír Boudník foto
Federico Fellini foto
Paul Hindemith foto

„Lidé, kteří spolu muzicírují se nemohou nenávidět - alespoň po dobu hraní.“

Paul Hindemith (1895–1963) německo-americký skladatel, houslista, učitel a dirigent

Revue Umělecké besedy. ŽIVOT, 2006, č. 3. (obal)

Ezer Weizman foto

„Stejně jako ostatní rodilí Izraelci neboli Sabrové jsem neměl osobní zkušenost s holocaustem ani jsem s tím nebyl nijak úzce spojen, avšak stejně jako většina příslušníků mé generace jsem žil v jeho stínu. Tomu se nelze v Izraeli vyhnout. Čím víc se to snažíme potlačovat, tím víc to vyskakuje z hlubin našeho podvědomí. Shledal jsem, že přemýšlím nad osudem této ženy. Byla zachráněna ze samotných čelistí očistce – jen proto, aby nalezla smrt v Nahariji. Když uslyšela první salvu kaťuší, vyběhla ven, aby zavolala své dvě děti do krytu – a byla na místě zabita, před jejich očima. Tato scéna je bude patrně strašit po zbytek jejích života.
Předpokládá se, že ministr obrany provádí své vyhodnocení a dospívá ke svým rozhodnutím chladným racionálním myšlením. Není přitom ze zásady místo pro city. Je jeho povinností vzít v úvahu celou paletu otázek: Je vojenský zásah nezbytný? Co se stane v jeho důsledku? Co na to řeknou Spojené národy? Ale ministr obrany je pouze z masa a krve. Jeho soudy nemohou být zcela odděleny od jeho osobnosti, od jeho pocitů – a možná dokonce ani od jeho filosofie. Během doby, kdy jsem byl velitelem letectva, jsem často radíval politickým místům, aby používala naše letadla proti nepřátelským cílům; a potom, když byla moje rada přijata, jsem vysílal piloty na jejich cestu.
Jako ve všech demokraciích má zvolená vláda úplnou kontrolu nad vojenskými silami a velitel letectva se zodpovídá ministru obrany. Ale nyní byla konečná odpovědnost na mně, a já jsem zjistil, že jsem rozpolcen. Existovaly ohledy, které mě vedly k váhání, zda použít letectvo. Vláda Likudu měla jestřábí image, který jsem si nepřál více zdůrazňovat.
A byl tu také další podstatný moment: každá akce z naší strany pravděpodobně vyprovokuje teroristy, aby rozšířili odvetu na naše severní osady. Tato eskalace by vedla ke zhoršování bezpečnosti v hustě obydlené oblasti.
Musel jsem mít na mysli i to, že naši piloti nejsou žádní supermani. Stačila jen jediná bomba, která by spadla mimo cíl, a už tak dost pošramocené pověsti Izraele u světového veřejného mínění by byla zasažena další rána. Je těžké snést pohled na televizní záběry libanonských dětí, hrabajících se troskách a hledajících své rodiče – strašný a někdy nevyhnutelný důsledek války. Nicméně jsem v duchu viděl tu ženu z Naharije. Na Sinaji už nedošlo k žádnému krveprolití déle než tři roky. Ale na severu mohl izraelský občan přijít o život ve víru každodennosti. S teroristy není možné mít slitování. Se souhlasem ministerského předsedy Begina jsem vydal pokyn, aby letouny odstartovaly na svou misi.“

Ezer Weizman (1924–2005) izraelský politik, sedmý prezident Izraele

po raketovém teroristickém útoku v severním Izraeli, při kterém zahynula žena přeživší holocaust, se rozhoduje zda a jak reagovat na tento útok
Zdroj: GILBERT, Martin. Izrael: Dějiny. Praha : BB Art, 2002. ISBN 80-7257-740-9. s. 475.

Yekta Uzunoglu foto
Viktor Suvorov foto

„V pracovních záležitostech se lidé měli vyrovnat horníku Alexeji Stachanovovi. Podle plánu měl Stachanov za směnu narubat 7 tun uhlí. V noci na 31. srpna 1935 se pustil do práce s takovou vervou, že místo 7 narubal 102 tuny. A tak se v zemi rozšířilo stachanovské hnutí: Stachanovovi následovníci si dali za úkol narubat za směnu desetinásobek normy. Pak dvacetinásobek. Propaganda je nazývala stachanovci, a lid stakanovci (od stakan - sklenička). Lidé věděli, že záležitost není tak čistá, jak se zdá. Po desítkách let se zjistila pravda také o tomto "hrdinském činu". Stachanov skutečně narubal 102 tuny uhlí. Pravda však je, že na dobu této rekordní těžby všem ostatním rubačům šachty "Centralnaja-Irmino" zastavili přívod stlačeného vzduchu, aby ve Stachanovově sbíječce neklesal tlak. Aby nic nebránilo jeho pracovnímu rekordu, byl zcela ochromen pracovní rytmus celé šachty. Uhlí, které Stachanov narubal, bylo třeba odvážet z porubu, a tak všechny huntíky putovaly ke Stachonovovi a dostaly zelenou. Ostatní brigády musely počkat. Hlavní finta spočívala ve statistice. Všechno závisí na způsobu zacházení s čísly. Rubač nepracuje sám. Narubané uhlí je třeba odhrabat, naložit do huntů, odvézt, natahat výdřevu a porub zpevnit. Kdyby se narubané uhlí rozpočítalo na všechny, kdo mu pomáhali a zajišťovali jeho práci, vyšlo by to na zmíněných 7 tun na člověka. Jenže pro Stachonovovu rekordní směnu byla použita jiná, progresivnější metodika výpočtu. Všechno, co narubal, připsali jemu, všechno vyčíslili jako jeho osobní zásluhu. A všechny ostatní, kdo odhrabávali, nakládali a odváželi uhlí, všechny, kdo podpírali porub za Stachanovem, zanesli do jiné kolonky. Mezi tyto pomocné pracovníky se tuny narubaného uhlí nerozpočítaly. Tak se zrodil celosvazový rekord.“

Viktor Suvorov (1947) ruský historik
Václav Klaus foto
Jan Koblasa foto
Vítěslav Novák foto
Oswald Spengler foto
Stanislav Komárek foto
Petr Nečas foto
Chaim Weizmann foto

„Židé nešli do Palestiny, aby se ve svém starobylém domově stali „Araby mojžíšovské víry“ nebo aby zaměnili svá německá či polská ghetta za arabské.
Každý, kdo zná, jak vypadá arabská vláda, co to znamená „status menšiny“ v dnešní době a co znamená židovské ghetto v arabském státě − existuje pro to dost velký počet precedentů − si bude schopen udělat vlastní závěry o tom, co je pro nás přichystáno, kdybychom přijali postavení, jež je nám přisuzováno těmito „řešeními.“
V Palestině přece nebylo vynaloženo ono vrcholné úsilí jen proto, aby židovský národ, který dosud stojí v předních řadách civilizace, byl podroben vládě skupiny bezzásadových levantinských politikářů.
Veškerá zdejší námaha a oběti děkují za svou inspiraci jedné jediné věci: přesvědčení, že to konečně bude znamenat svobodu a konce ghetta.
Co může být urážlivějším zneužitím nadějí mučeného národa, než když se v téže zemi, v níž mu byla přislíbena národní svoboda, jeho postavení zredukuje na status ghetta?“

Chaim Weizmann (1874–1952) sionistický vůdce, první prezident Izraele

v dopise náměstkovi ministra kolonií Johnu Shuckburghovi poté, co se dozvěděl že ve vysokých britských kruzích získává podporu představa jediného arabského státu v Palestině
Zdroj: Izrael: Dějiny. s. 102

Jolana Voldánová foto
Ladislav Jakl foto
Geert Wilders foto
Sylva Lauerová foto
Nicholas Soames foto

„Jsem pořád silně prounijní, celý koncept EU je úžasný, ale vždy jsem byl pragmatik a EU se musí od základu reformovat. Částečně proto, že byla zkonstruována pro jinou dobu. Podívejte se na britskou monarchii, jak se adaptovala. A to musí všichni včetně EU.“

Nicholas Soames (1948) britský politik

Zdroj: [Polochová, Iveta, Na dědu jsem pyšný, ale musím jít vlastní cestou, říká Churchillův vnuk, iDNES.cz, http://idnes.cz/bn3N6, 2014-06-22, 2014-06-22]

Ilja Hurník foto
Tanja Dückersová foto
Maarten Doorman foto

„Odešel jeden z posledních příslušníků generace nezasažené moderními komerčními tlaky, které k naší době už patří zcela automaticky. Člověk nekompromisně opravdových uměleckých názorů a stejně opravdových a pevných lidských postojů, týkajících se práce i rodinného života.“

Petr Veber (1960)

o Václavu Snítilovi
Zdroj: [Zemřel houslista Václav Snítil, byl členem Vlachova kvarteta i Smetanova tria, art.ihned.cz, 2015-07-20, 2015-10-13, http://art.ihned.cz/klasicka-hudba-a-opera/c1-64350380-vaclav-snitil-nekrolog]

Jaroslav Škárka foto

„Zdá se, že odeznívá „kocábovsko-abbásovská“ doba, kdy se natažené ruce nepřizpůsobivých občanů plnily sociálními dávkami, novými byty a jinými výhodami s bezbřehou štědrostí a naivní ministerskou podporou.“

Jaroslav Škárka (1970) český člen českého Parlamentu (2010–2013)

Zdroj: [Kontroverzní výroky politiků I. - narážky na původ, ceskatelevize.cz, 2013-07-15, 2015-06-11, http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/234807-kontroverzni-vyroky-politiku-i-narazky-na-puvod/]

Jiří Paroubek foto

„Nechci pana prezidenta z ničeho vinit, ale v době, kdy takhle vystoupil, vyšel průzkum, podle nějž 93 % obyvatel vyjádřilo své silné výhrady proti Romům. Myslím, že prezident i premiér by se … tu a tam měli postavit proti mínění svých spoluobčanů a vzdělávat je.“

Jiří Paroubek (1952) český ministr místního rozvoje ČR, člen českého Parlamentu (2006–2010), člen českého Parlamentu (2010–2013) a pr…

Reakce na tvrzení Václava Klause, že se Romům v koncentračním táboře Lety „vlastně nic moc nedělo“, červenec 2005.

František Čupr foto
Karel Hvížďala foto

„Šlo o básníka s mimořádným talentem a citem pro češtinu. Stejně tak skvěle později ovládal němčinu a ruštinu. Jeho první sbírka Spodní vody byla trošku takovým zjevením, vyšla v době, kdy poezie spíš byla jen pod pokličkou.“

Karel Hvížďala (1941) český dramatik, novinář a spisovatel

o Antonínu Brouskovi
Zdroj: [Nekrolog: Jako básník Brousek podával zprávu o exilu, jako editor přežvýkal stalinismus, art.ihned.cz, 2013-05-01, 2013-05-06, http://art.ihned.cz/knihy/c1-59797320-nekrolog-jako-basnik-brousek-podaval-zpravu-o-exilu-jako-editor-prezvykal-stalinismus]

Danilo Türk foto

„Tone Pavček byl člověk, kterého byste měli respektovat a mít rádi. Nejen pro jeho dovednosti, ale i lidskou šířku, teplo a bezúhonnost, které vycházely z jeho práci a života. On byl velký básník, skvělý překladatel, výjimečná osobnost slovinské kultury a vřelý, příjemný člověk. Vždycky věděl, jak najít správné slovo, byl schopen naslouchat, pochopit ducha doby a měl odvahu a moudrost veřejně vyjádřit to, o čen mnozí jen snili.“

Danilo Türk (1952) prezident Slovinska

Originál: (sl) Tone Pavček je bil človek, ki si ga moral spoštovati in imeti rad. Ne le zaradi njegove umetnosti, pač pa tudi zaradi človeške širine, topline in pokončnosti, ki jo je izžareval skozi svoje delo in življenje. Bil je velik pesnik, odličen prevajalec, izjemna osebnost slovenske kulture in topel, prijazen človek. Vedno je znal najti pravo besedo, znal je tudi prisluhniti, razumel je duh časa ter zmogel dovolj poguma in modrosti, da je javno ubesedil tisto, kar so mnogi le slutili.
Zdroj: [Türk: Pavček je v sebi združeval vsa hotenja Slovencev, 24ur.com, 2011-10-21, 2012-06-22, http://24ur.com/novice/slovenija/ne-bomo-pozabili-da-je-pavcek-zahteval-suvereno-drzavo.html]

Jiří Grygar foto
Ernest Bevin foto
Jean Prouvé foto
Jiří Paroubek foto

„Hlavně díky mně Praha vypadá, jak vypadá. Takový rozvoj tu nebyl od doby Karla IV.“

Jiří Paroubek (1952) český ministr místního rozvoje ČR, člen českého Parlamentu (2006–2010), člen českého Parlamentu (2010–2013) a pr…

Rozhovor v časopise Respekt č. 34/04, 16. srpna 2004; citace na iHNed. cz http://ihned.cz//2-16024070-002000_d-99

Sigmar Gabriel foto

„Skončila doba zavírání očí. Ze Saúdské Arábie jsou v celém světě financovány wahhábistické mešity. Z těchto komunit vychází řada nebezpečných islamistů.“

Sigmar Gabriel (1959) německý politik

Zdroj: [Německý vicekancléř: Skončila doba zavírání očí nad Saúdskou Arábií, ceskatelevize.cz, 2015-12-06, 2015-12-07, http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1631679-nemecky-vicekancler-skoncila-doba-zavirani-oci-nad-saudskou-arabii]

Jiří Paroubek foto

„Celou dobu jste se ke mně chovali jak hovada, tak teď mě nechte bejt.“

Jiří Paroubek (1952) český ministr místního rozvoje ČR, člen českého Parlamentu (2006–2010), člen českého Parlamentu (2010–2013) a pr…

Jiří Paroubek, 5. 6. 2006, Lidové noviny http://www.lidovky.cz/ln_volby.asp?c=A060605_112916_ln_volby_svo

Jean Baudrillard foto

„Pravými médii květnové revoluce 1968 byly zdi a graffiti, grafiky a transparenty v rukou, ulice, kde se vyměňovala slova – všechno to bylo spontánně napsáno, odesíláno a vraceno, v pohybu, na stejném místě a ve stejnou dobu, vzájemné i protichůdné.“

Jean Baudrillard (1929–2007) francouzský sociolog a filozof

Zdroj: [Horvat, Srećko, ARCHITEKTURA DYSTOPIE, ARCHITEKTURA A MOC V DNEŠNÍM LONDÝNĚ, divus.cz, 2009-01, 2013-05-23, https://www.divus.cz/umelec/article_page.php?item=1521]

Yvonne Přenosilová foto
Michail Jevgrafovič Saltykov-Ščedrin foto

„Kromě původních nemocí, které mne v jednom kuse kruší už deset let, jsem v poslední době měl to potěšení s několika novými fazónami, jichž jsem se nenadál.“

Michail Jevgrafovič Saltykov-Ščedrin (1826–1889) ruský spisovatel a satirik

v roce 1883 v dopise Tolstému
Zdroj: [Lunačarskij, Anatolij Vasiljevič, 1977, Stati o umění, Odeon, 620]

Thorvald Stoltenberg foto
Václav Hollar foto
Joachim von Ribbentrop foto

„Domnívám se, že nám Francouzi v nejbližší době předají stejné ultimátum.“

Joachim von Ribbentrop (1893–1946) německý generál

Odpověď Adolfu Hitlerovi na otázku "Co teď?" po předložení britského ultimáta na stažení německých vojsk z Polska z 3. září 1939

Lenka Dusilová foto
Tomáš Halík foto

„Češi už dávno nejsou národem Jana Žižky. Ve své době jsme byli hrdinové, bojovali jsme Slovan po boku Slovana. Té dnešní válce nerozumím. Nevím, proč by tam naši vojáci měli jít.“

Alois Vocásek (1896–2003) československý legionář

o válce v Iráku v rozhovoru pro magazín Český a slovenský svět http://www.svet.czsk.net/