Citáty na téma kost

„Zlo, které lidé pášou, je přežívá. Dobro je mnohdy pohřbeno s jejich kostmi.“

„Mnoho lidí si myslí, že šikana je, být zmlácen ve škole ale je to mnohem více než tohle. Pro mě to bylo celé slovní obtěžování s kterým jsem se musela vypořádat. Lidé říkají "klacky a kameny možná zlomí vaše kosti ale slova Vás nikdy nemohou zranit" ale to není pravda. Slova mohou zranit. Zranily mě. Byly mi řečeny věci, které jsem ještě stále nezapoměla.“

„Když pes hryže kost, i na psa – přítele má zlost.“

„Hole a kameny nám mohou zlámat kosti, ale slova nám zlomí srdce…“

„Nemyslím si, že budu mít někdy starý kosti a nevadí mi to. Žil jsem naplno, udělal jsem už opravdu všechno a kdybych zítra umřel, bylo by mi to úplně jedno.“

„Rána bičem působí modřinu, ale rána jazykem drtí kosti. Marginálie“

„I slitoval se vlk, když chytil ovčí mládě: kosti jen ohryzal – a nechal na hromadě.“

„Ránu můžete obvázat, zlomenou kost narovnat, ale s nezájmem neuděláte nic.“

„Pozdní hosti jedí kosti.“

„Negativní člověk nevidí příležitosti,
raději okusuje prázdné kosti.
Pozitivní člověk nevidí rizika,
pak důsledky na něj hodí fyzika.
Realista však obě hlediska střídá,
pak nejlepší možnosti vídá.“

„Klacky a kameny mi polámou kosti, ale slova mi zlomí srdce.“

„Nač opovrhovat jinými lidmi nebo být arogantní, když jsme v jádru všichni stejní z masa a kostí.“

„Povolaný vládne takto: činí jejich srdce prázdným a jejich tělo statným. Zeslabuje jejich chtění a zesiluje jejich kosti. Dbá o to, aby byli bez vědění a neměli žádosti, a aby se ti, kdo mají vědění, neodvažovali jednat. Dělá nedělání - a vše je v pořádku.“

„…Smrt venku čeká na tuzéra/ jak láska na kost obraná… / jak přežít den až do večera? / jak přežít noc až do rána?!“

„Projít tímto údolím jako bílý pasažér; Ne pouhý pašerák svých kostí.“

„NEBE TI MOČÍ NA VLASY / pojď ke mně, bydlím blízko / vždyť celá mokrá jsi / a zas se blýsklo / pojď, než oba na kost zmoknem… / nemám mnoho místa v bytě / vyřeším to ale hbitě / vyhážeme všechno oknem / vše, co bude překážet / i květiny s vázou… / vyhážeme všechno ven / všechno půjde do hoven / všechno, včetně nás dvou“

„Nešťastným bohatstvím, v němž církev tone zjedovatělo, a otráveno je téměř všechno křesťanstvo. Psi se o kost hrýžou. Vezmi kost a přestanou.“

„Báseň jako generátor lidové moudrosti,
co trhá balast od pamětihodné kosti.“

„Žádná zbraň, žádný meč, žádná armáda ani žádný král nikdy nebudou silnější než jediná věta. Meče mohou pořezat a zabít, ale slova se do člověka zabodnou a zůstanou v něm. Zanoří se do kostí a stanou se součástí těla, které si neseme do budoucnosti, a po celou dobu v něm vrtají. Už se jich nikdy nezbavíme.“

„Klacek a kámen kosti ti zláme, ale bacha na slova, bacha na ně.“

„Kost pro psa není charita. Charita je kost sdílená se psem, když jste stejně hladový jako pes.“

„Ne každá legenda je mýtus. Některé jsou z masa a kostí, chodí mezi námi. Nenarodili se, vyrostli. Vypracovali se potem a námahou, neústupností svých vizí a snů. Legendy postupují, vítězí, jsou poraženy, ale vstávají.“

„Upravujeme jazyk do konečné podoby, jakou bude mít, až už nikdo jinak mluvit nebude. Až skončíme, budou se to lidé jako ty muset celé znovu učit. Ty si asi myslíš, že naše hlavní práce spočívá ve vymýšlení nových slov. Vůbec ne. My slova ničíme - moře slov, stovky denně. Otesáváme jazyk až na kost. Jedenácté vydání nebude obsahovat ani jediné slovo, které by mohlo do roku 2050 zastarat.“

„Jazyk je bez kostí - ale skály láme.“

„Revoluce je koňská medicína. Společnost roztlouká své kosti ranami kladiva, ničí svou strukturu, obrací naruby své instituce, mění vlastnické poměry a nově rozděluje statky, zaměřuje výrobu podle jiných zásad, pokouší se co nejrychleji tempo jejího přírůstku, a právě v tuto chvíli nejradikálnějšího rozbíjení se snaží znovu budovat, vytvořit si novou kostru tím, že štěpuje kostní dřeň. Léčba je to radikální, často je nutno prosazovat ji násilím.“

„Rodiče jsou kosti, na nichž si děti brousí zuby.“

„Srdce veselé občerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti.“

„Nechať žena pocítí slast lásky až do dřeně kostí, oba ať způsobem stejným pokaždé blaží ta věc… Věř mi, že vrcholná rozkoš se nikdy uspíšit nemá, nýbrž průtahem dlouhým zvolna se přivábit má.“

„Cítil jsem v kostech vítězství judaismu, který po dva tisíce let exilu z Izraelské země snášel perzekuci, španělskou inkvizici, pogromy, protižidovské dekrety, omezování i masové vraždění nacisty v naší vlastní generaci, a dosáhl naplnění své staleté touhy − návratu na svobodný a nezávislý Sion. Byli jsme toho večera šťastní, tančili jsme a naše srdce byla vděčná všem národům, jejichž představitelé hlasovali pro rezoluci. Slyšeli jsme jak pronášejí to magické slovo „yes,“ když jsme poslouchali jejich hlasy na rádiových vlnách ze vzdálenosti tisíců kilometrů. Tančili jsme − ale věděli jsme, že před námi leží bitevní pole.“

„Je jedna černá věž, kde žije divá zvěř. V té věži není oken ani dveří. Nikdo nemůže dovnitř ani ven. Na vrcholu je klec, jejíž mřížoví je z kostí. Z té klece hledí ke slunci uvězněný duch. Tou věží je mé tělo, klecí je má lebka, ten duch, co si pro útěchu prozpěvuje, jsem já.“

„Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech je závist.“

„Jak jsem stárla, stále více jsem si uvědomovala, jak málo můžeme ovlivnit běh světa. Přestala jsem bojovat se svými démony. Jednoduše jsem přijala skutečnost, že jsou mou součástí. Jako bolesti v kostech, které se snažím každé ráno po probuzení překonat, tak i vnitřní boj, který svádím sama se sebou, abych se neohlížela zpět, ale soustředila se na každý nový den.“

„Odkud svárové mezi kněžími? Psi se o kost hryžou.“

„Jazyk nemá kosti, ale může zlámat vaz.“

„Jsem konzervativcem až do morku kostí, jak nejlépe dosvědčí ti, kdo mě znají.“

„Když čas všechno ostatní odvane, je to jen tvrdost kostí, co přetrvá.“

„Jak však pochopili ti, kdo přežili zkázu velrybářské lodi Essex, když člověk dospěje do samého konce a vyčerpá veškerou naději, odhodlání i sílu vůle, může se stát, že mu nezůstane nic než kosti.“

„" Všechny báchorky jsou přece pravdivé" - Město z kostí“

„Kupředu… kde to je? Kupředu je všude. Kupředu — to je úplně prázdná abstrakce… Já mám taky rád abstrakce. (Nakreslí žlutou křídou, kterou vzal Evě, na prázdné místo na tabuli šikmou čáru.) Ale nemám rád prázdné abstrakce. (Pozoruje se zalíbením šikmou čáru.) Šikmá čára. K ní zrcadlový protějšek. ( Kreslí druhou šikmou čáru, takže vznikne tvar A.) Jaká krásná a jednoduchá symetrie! Když tento útvar znovu zrcadlově zdvojíme, vznikne uzavřený tvar. (Kreslí třetí šikmou čáru.) Už na nejstarší zdobené kosti z paleolitu, na té slavné kosti z Laugerie Basse, objevuje se tento prazákladní ornament. (Kreslí čtvrtou šikmou čáru, takže na tabuli je žlutý kosočtverec.) A už paleolitický člověk cítil, že v tomto útvaru je nejdůležitější střed. A ve chvíli, kdy ho označil (kreslí doprostřed kosočtverce kolmou čáru), přestává být tento tvar prázdnou abstrakcí a znamená náhle zcela konkrétní věc. Ale zároveň si ponechává i nadále takovou obecnost, že kromě této věci znamená i mnoho dalšího, například naši chuť na tuto věc. Ale tou studenou geometrickou strohostí označuje vzápětí i pošetilost té chuti, a tedy i naši nechuť. A samozřejmě nevztahuje se pak už jen k oné věci samé, ale k ženě vůbec. A protože ženy jsou naším životem, vztahuje se tedy k celému našemu životu, znamená lidské bytí samo. Ale tou studenou geometrickou strohostí naznačuje hned také i naše základní zklamání a znechucení z bytí, a tedy celou podstatnou ošklivost bytí…“

„Připravujte se na nadcházející astrální cestu smrti tím, že budete denně létat na balonu vnímání Boha. Klamně se vidíte jako raneček masa a kostí, který je v nejlepším případě hnízdem trápení. Meditujte neustále, abyste se mohli spatřit jako Nekonečnou podstatu, osvobozenou od všech forem bídy. Přestaňte být vězni těla; s použitím tajného klíče krije se naučte unikat do Ducha!“

„Slovo boží je živé a mocné a ostřejší než jakýkoliv dvousečný meč a proniká až na rozhraní duše, ducha, kostí a morku a rozsuzuje touhy i myšlenky srdce.“

„Jsem tak často obviněn z pochmurnosti a melancholie. A myslím, že jsem nejspíš nejveselejším mužem v okolí. Nepovažuji se za pesimistu. Myslím na pesimisty jako na někoho, kdo čeká na déšť. A cítím se promoklý na kost.“

„Ať vyschne má kůže, šlachy a kosti i všechno maso a krev mého těla! Vítám to! Ale z tohoto místa se nehnu, dokud nedosáhnu nejvyšší a konečné moudrosti.“

„Mám raději pořádný kus špeku, z kosti se nenajím.“

„„Kdo víno má a nepije, kdo hrozny má a nejí je, kdo ženu má a nelíbá, kdo zábavě se vyhýbá, na toho vemte bič a hůl, to není člověk, to je vůl.“ - Jan Werich. Kdyby se tímto řídil každý člověk, tak mám na sobě více modřin, než kostí v těle.“

„Bez povinností je život měkký a jakoby bez kostí - nedrží pohromadě.“

„Pes, který štěká na pána, nemusí být revolucionář. Třeba jen chce kost.“

„Bylo to trochu takové abstraktní - tak by jsem to mohl popsat. Proč? - Každý, si představuje, že je to majestát smrti zesnulého krále, a všechno bylo takové neuspořádané. Lebka byla oddělena, rakev prasklá v polovině, visela a do toho byl zapíchnutý královský meč. Trochu prachu, kostí, nějaké malé kousky tkaniny z bývalého královského oděvu.“

„Přátelé ve štěstí, přátelé na světě jsou jako pes, který potud, dokud poutník sedí u stolu a drží v ruce kost, vrtí ocasem, aby mu ukázal, jak ho má rád, a když má poutník ruce prázdné, už ho nezná.“

„Tomu chlapovi by měli zlámat všechny kosti v těle.“

„Když jsem viděl, že přemnozí nosívají s sebou vždy a všude ostatky a kosti různých světců, každý k své ochraně a ze své zvláštní zbožnosti, já jsem si zvolil Bibli, svou vyvolenou, za družku svého putování, abych ji nosil s sebou stále a všude po svém boku pohotově na svou ochranu a pro svou ustavičnou útěchu, i v protivenstvích. Za užitečnější věc jsem totiž uznal míti u sebe vždy slova a učení svatých proroků, Krista a apoštolů a evangelistů, nejspasitelněji ke všemu napomáhající a nejlahodněji se mnou rozmlouvající, než jejich kosti neb jiné takové neživé věci.“

„Vůdce se dá přemluvit trpělivostí a měkký jazyk láme kosti.“

„O náboženských poměrech v českých zemích: Všickni bludové do této země stekli se jako do louže. Mnozí Origena následujíce drží, že všickni lidé budou spaseni, někteří vedle (podle) smyslu Vigilanciova praví, že nemají ctěni býti kosti nebo ostatkové svatých, mnozí, od Joviana jsouce naučeni, mnějí, že se všecky věci osudem dějí. Mlčíme o tom, že shrbilé babky a pošetilí starci na pivě nebo na víně tajemství sv. Trojice prokletými otázkami zpytují; pomíjím jiných mrzkostí, které (j)sou do této země z franské, z britanské země a od Řekův připlynuly.“

„Přemílat minulou dobu - přebírat kosti v hrobu.“

„Život je jen velká hra,
ve které neexistuje výhra. Každý z nás jde přes překážky, láme nohy láme kosti, stejně dojde v nevědomosti, protože smysl žití a lidského bytí, není znám a znát nebude. Krásy a hnusy světa kolem nás, trápí nás a škádlí denně,
dokud se do hrobky nezahrabeme.“

„V dětství jsem měl tuberkulózu kostí, tak jsem se tři roky léčil. V kriminále a v dolech se pak můj zdravotní stav zhoršil. Po propuštění jsem pracoval v komunálních službách jako zahradník, a tahle práce mému zdraví taky nepřidala.“

„Předložíte-li normálnímu muži skupinovou fotografii školaček nebo skautek a řeknete mu, aby vybral nejhezčí, nemusí bezpodmínečně ukázat na nymfičku. Člověk musí být umělec i šílenec, bezmezně melancholický tvor s bublinkou žhavého jedu ve slabinách a věčným ohněm nesmírné smyslnosti v citlivé páteři (jak se musí hrbit a skrývat!), aby podle nevyslovitelných příznaků - jemně kočkovitého tahu lícní kosti, útlých ochmýřených končetin a jiných indicií, jež mi zoufalství, stud a slzy něhy nedovolí vyjmenovat - okamžitě rozpoznal malého anděla smrti mezi obyčejnými dětmi: stojí tam, jimi nepoznán, a není si vědom své fantastické moci.“

„Bylo to trochu takové abstraktní - tak by jsem to mohl popsat. Proč? - Každý, si představuje, že je to majestát smrti zesnulého krále, a všechno bylo takové neuspořádané. Lebka byla oddělena, rakev prasklá v polovině, visela a do toho byl zapíchnutý královský meč. Trochu prachu, kostí, nějaké malé kousky tkaniny z bývalého královského oděvu. (o nálezu pozůstatků krále Kazimierza Jagiellończyka a jeho ženy)
[(pl) Ono było jakieś takie abstrakcyjne - tak mógłbym to określić. Dlaczego?“

„Nevděčná vlasti, ani kostí mých nebohých nebudeš míti.“

„No já to ale říkám proto, že k lidskému srdíčku se chirurg musí chovat opravdu něžně. Je to filigránská práce. Cévy, které na něm opravujeme, mají jeden až dva milimetry. Kost můžete násilím třeba natahovat a nic se nestane, ale k srdíčku se hrubě chovat nesmíte.“

„Avšak být pouhou hromádkou kostí a v myslích lidí přetrvat jen coby pyramida, to je mylná cesta k věčnosti.“

„Být dobrák od kosti, hraničí s blbostí.“

„Lilo lilo bíle lilo bez milosti bez lítosti
liliově bíle lilo až se slilo co kde bylo
hlad i hněv i krev i kosti“