Citáty na téma ráno

strana 3

„Vysokoškolský titul, čtyři knihy a stovky článků a pořád dělám chyby při čtení… Napsala jsi "Dobré ráno" a já to četl jako "Miluji tě"…“

„Úspěšný člověk ráno vstane a večer jde spát, přičemž mezitím dělá to, co ho baví.“

„Láska která ráno vzplála a večer dohasla, je příští den tak stará, že je obtížné na ni vzpomínat.“

„Můj manžel se zamiloval. Ráno cvičí, pije bifis a kupuje si Tinu.“

„Vrcholem lenosti je vstávat v pět hodin ráno, abychom mohli nic nedělat.“

„O něco se brát, starat, doufat musí člověk na zítřejší ráno.“

„Zlo nekončí proneseným slovem. Jeho cesta je tím teprve zastoupena. A rány se nehojí tak lehce, jak snadno kámen opustí dlaň.“

„Co v muži skutečně je, se pozná až podle toho, jak ráno obstojí v závěrečných milostných zkouškách.“

„Ráně se vyhneš snad - nepřítele nemůžeš nepotkat.“

„Jak duchaplný dovede být člověk druhý den ráno!“

„O větrech hovoří plavec, a oráč o svých zas býcích, voják ti vypočte rány, pastýř zas ovečky své.“

„O hvězdách učenec mluví, o býku oráč zas, rány počítá zbrojnoš, pastýř ovce.“

„Příživníci se uchytí i v ráně stromu.“

„Věc se má tak, že v různém čase vidíme různýma očima. Ráno vidíme jinak než večer.“

„I strom má odpovědnost k zemi jako půda ke stromu. Špatně zasazen živoří. Nezaléván hyne. Vyvrácen zanechává ránu.“

„Ještě nikdo nespatřil jak se dnešek proměňuje v zítřek. I kdyby celou noc oka nezamhouřil, i kdyby o půlnoci ani nemrkl a nad ránem neusnul a nesnil, nikdy nezachytí společný paprsek dvou dnů, který praskne jako přepjatá struna harfenistky v lůně noci a vydá vysoký, neslyšitelný tón, protože noc slábne jako slábnou polibky lásky nad ránem a den uhodí svou první vteřinou, prvním korpuskulárním kvantem svítání a bleskem vyslaným z jádra vesmíru, prvním světlým okamžikem nového dne, zakaleného na kovadlince noci.“

„V západní moderně se to ovšem všechno banalizuje. Nikdo, kdo ráno v metru z plastového kelímku popíjí kafe, si nevzpomene na to, že arabští súfisté kávu uctívali jako boží rostlinu. Lidé sedí před televizí s plechovkou piva a nevědí nic o božském původu ječného nápoje. Kouří rychlou cigaretu, v polovině ji odhodí, zatímco stejný tabák šamanům umožňuje pohlížet do jiných světů. To mě rozčiluje, tento všudypřítomný bezmyšlenkovitý drogový konzum.“

„Je to rána pod pás. Pro sudetské Němce má Egerwald symbolický význam. Fakt, že místo, aby se dočkali vrácení svého majetku zabaveného v Čechách, vrátí německý soudce českému Chebu 'jejich' německý les v Bavorsku, vyvolal vášně.“

„Od té doby, co americká banka Lehmann&Brothers měla ráno rating AAA a večer zkrachovala, považuji slovo rating za horší než slovo pedofil.“

„Jsem ohromně rád, že žiju ve společnosti, kde můžu vyjadřovat svou nenávist k Thatcherové a Blairovi, aniž by na mě ráno zvonili policajti s pouty.“

„Když jsem nejvíc nešťastná, spíše rozdávám rány, než kňučím.“

„Pojď a viz vítězství kříže. Kristovy rány jsou tvé lékařství, Jeho muka tvé spočinutí, Jeho zápasy tvá vítězství, Jeho sténání tvé zpívání, Jeho bolesti tvé ulehčení, Jeho pohanění tvá sláv, Jeho smrt tvůj život, Jeho trápení tvé spasení.“

„Manžel to určitě nečekal. Musel umřít zaskočený. Nikdy se ničeho nebál, byl vychovaný na ulici a měl takovou povahu. Takže si myslím, že ta vteřina, kdy dostal ty rány, musela být o strašném překvapení.“

„Neboj. Jsi člověk - tvoje paměť je jako síto. Vám lidem čas zahojí všechny rány.“

„„Bráchové ji říkají rumová pralinko. Každé ráno si dá polévkovou lžíci rumu do horké vody.““

„Že jsem skeptik? Člověk musí vědět, že přeskočí jen takovou a takovou laťku, že stovku neuběhne za pět vteřin. Zrovna tak se nestane, že mi do rána narostou nový zuby. To je moje skepse. Realita!“

„Nechci být primadonou, ale jednoho rána se probudíte a je z vás Barbara Streisand.“

„Na zlomeček věčnosti oběma lodím nic nebránilo ve volné střelbě na protivníka a v tom okamžiku dva různé počítače odstartovaly své palebné plány.
Žádný lidský smysl nedokázal postřehnout, co se odehrálo potom; žádný lidský mozek by si to neuměl přebrat. Vzájemná vzdálenost činila dvacet tisíc kilometrů a řízené střely, lasery a grasery dštily zkázu přes tu miniaturní propast vakua jako rozzuření démoni.
Ahmed zavrávoral, když jeho bočním štítem bez námahy prošel první graserový svazek. Jeho boky byly opatřeny metrovým pancířem z nejtvrdší slitiny keramiky a kompozitu, jakou se člověk doposud naučil odlévat, a přesto se jí graser prodral pohrdavě snadno. Od strašlivé rány se rozlétly obrovské úlomky a vzájemný pohyb lodi změnil to, co by bývalo kruhovým otvorem, v dlouhou zející trhlinu. Paprsek rozpáral bok lodi, jako když vyvrhovací nůž rozpáře žraloka, a z rány vytryskl vířící cyklon vzduchu, trosek a lidských těl.
Ale to byl pouze jeden z osmi takových graserů. Všechny do jednoho zaznamenaly přímé zásahy a na bitevním křižníku nikoho ani ve snu nenapadlo, že by přestavěná obchodní loď mohla nést takové zbraně. Zatímco si zuřivý úder Poutníka s křižníkem pohrával, komunikační obvody zahlcovala kakofonie výkřiků bolesti, šoku i hrůzy a potom se přihnaly řízené střely Q lodě a znovu a znovu křižník probodávaly jednorannými lasery, aby dokončily strašlivé dílo graserů. Zbraňová stanoviště se rozlétala na kusy, výboje bláznivě sršely a kabely syčely, pukaly a explodovaly. Příďová místnost gravitoru vybuchla, když jeden graser zasáhl naplno generátory, a tlaková vlna změnila sto metrů pancéřovaného trupu v pokroucené trosky. Všechny tři fúzní jednotky se automaticky nouzově zastavily a po celé lodi se zavírala vzduchotěsná vrata. Ale v příliš mnoha případech neměla ta vrata v čem zadržovat vzduch, neboť grasery Poutníka se propálily naskrz celým trupem a křižník se převaloval v prostoru jako umírající bezmocný vrak. Ale nezahynul sám. Poutník vypálil o zlomek sekundy dříve než Ahmed - ale jen o zlomeček a na rozdíl od Ahmeda neměl žádný pancíř a žádná hermeticky uzavíratelná oddělení. Byla to obchodní loď, jenom tenká slupka kolem obrovského prázdného prostoru pro náklad, a to nemohla žádná přestavba změnit. Zbraně, které přežily, aby se mohly zakousnout do jeho trupu, byly mnohem lehčí než ty, jež rozpáraly Ahmeda, ale proti tak zranitelnému cíli byly děsivě účinné.
Celý pravobok od přepážky třicet jedna dozadu po přepážku šedesát pět byl na padrť. Prázdné doky LAC se rozlétly jako rozšlápnuté sklenice. Zásobníky dva a čtyři byly roztrhány na kusy, stejně jako všechny výmetnice kromě čísla dva. Šest z osmi graserových stanovišť vybuchlo a prakticky celá jejich obsluha zahynula. Jeden laser se prořízl až k jádru lodě, zničil fúzní reaktor jedna a prorazil palubní vězení, z něhož už Randy Steilman a jeho druhové nikdy neměli vyjít před soud, a další se prořízl až na samotnou velitelskou palubu. Můstek zametla tlaková vlna, přepážky a podélníky se trhaly jako papír a zuřící hurikán vytrhl Jennifer Hughesovou navzdory tlumícímu postroji z křesla a odnesl ji do prostoru mimo loď. Její tělo už nikdo nikdy nenajde, ale na tom sotva záleželo, protože svištící příval atmosféry s ní udeřil o okraj trhliny v trupu a na místě jí roztříštil přilbu. John Kanehama zaječel do interkomu, když ho jako oštěp probodla dlouhá letící tříska slitiny. Staršího seržanta O’Haleyho přesekl vejpůl plochý úlomek, dlouhý jako on sám, a Aubrey Wanderman se pozvracel do přilby, když tentýž úlomek prolétl mezi osazenstvem jeho stanoviště a roztrhal Carolyn Wolcotovou a poručíka Jansena.
Tento výjev z pekla se po obrovském trupu Poutníka opakoval znovu a znovu. Další výbuchy a odletující trosky zasahovaly lidi, které minula palba Ahmeda, jako by se umírající loď mstila posádce za to, do čeho ji přivedla, a HMS Poutník se potácivě převaloval pryč s nefunkčním pohonem, zničeným hypergenerátorem a s osmi sty mrtvými a umírajícími lidmi v rozbitých odděleních.“

„Můžete mně mučit
Můžete mně vyslíchat
Můžete mně budit ve tři ráno
Můžete mně zabít na Outdooru ale nikdy mi nevezmete moje zážitky, zkušenosti a okamžiky z Berušky“

„Nejsilnější člověk je ten, kdo i přes to, že celou noc probrečel, ráno vstane a dokáže se usmívat.“

„Jedna štamprla po ránu eště sobotu nedělá.“

„Co nesníš ráno, dožereš večer.“

„My jsme hudbu milovali. Ale nikdy nás nenapadlo, že bychom se jí živili. Proto jsem taky nechtěl jít na vysokou a nastoupil jsem do kanceláře. Když jsme ale hráli do noci, tak nebylo ideální vstávat ráno do práce. A tak jsem po roce dal padáka a na vysokou jsem přece jen šel.“

„Starý oceáne, jsi symbolem identity: vždy vyrovnaný sám se sebou. Ve své podstatě se nikdy neměníš, a pokud jsou tvé vlny někde rozzuřené, dál odtud, na jiném místě, jsou v naprostém klidu. Nejsi jako člověk - který se zastaví na ulici, aby viděl, jak se dva buldoci navzájem koušou do zátylku, ale nepočká, až skončí pohřeb. Muž, který je ráno přístupný a večer nepříčetný. Který se dnes směje a další den pláče. Zdravím tě, starý oceán!“

„Jsem věřící křesťan, ale raději mluvím o zrcadle než o víře a Bohu. Že jde o to, ráno vstát a bez potíží se podívat na sebe do zrcadla.“

„Americké zákonodárství by mělo cílevědomě zavést přesidlování černých do Afriky. Nestane-li se to, bude zanedlouho z 12 milionů černochů 50 a zasadí Americe rozhodující ránu.“

„Každá rána byla udělena se špatnými úmysly.“

„Ráno bez tebe je zmenšený úsvit.“

„Je běžnou zkušeností, že problém, který je v noci obtížný, se ráno vyřeší poté, co na něm zapracuje výbor spánku.“

„Když ráno ztratíte hodinu, budete ji hledat celý den.“

„Proč rána jsou tak těžká a noci tak lehké?
Proč člověk musí zažívat takovou bolest, a ne radost?
Proč hajzlové mají štěstí a normální lidé jsou furt smutní?
Proč je lehké zemřít, než žít?“

„Ráno moudřejší večera.“

„O moudrých
Co jsem slyšela smyslu plného a i četla a řídím se tím a co si o tom myslím.
1 nemyslíš zaplatíš Proto je vzdělání důležitý.
2 ráno moudřejší večera No jak v čem ale občas je to dobrý snažit se odpočatej ráno než unavenej večer.
3 snídaně je základní jídlo dne Jo tak to se musím dobře najíst a napít aby začal dobře.
4 chudej jako kostelní myš To je píčovina v kostele nejsou myši co by tam tak asi jedli oplatky a svěcenou vodu tak to museli bejt teda osvícený myši když žili v kostele.
5 humor je nejlepší lék Jó tak to asi bude.
6 strach je největší nepřítel Ano tak to je
7 v nouzi najdeš přítele Kdo se na tebe nevikašle v nouzi to je pravej frajer
8 oči jsou brána do duše No pokud náka opravdu existuje tak asi je to dobry znát moc nepodstatné.
9 čím je člověk starší tím je moudřejší. To je blbost pokud to není člověk co se nerozvíjí a nevzdělává si a nepoznává a nezažívá něco nového těško může dojít věkem k moudrosti a dřina k poznání fakt nestačí a životní zážitky jsou sice dobrý učitel ale né pro každýho
10 dokážeš všechno co jen chceš. Myšlenka dobrá ale to chce mít zápal morálku disciplínu plán jak toho dosáhnout snahu dřinu a vídrž to je celoživotní proces chtít něco víc a taky mít v tom tu myšlenku vizualizaci hodnotu smysl toho co chceš dokázat tu sílu dát tu sílu ze sebe a bejt nezastavitelnej. Hodnoty sny myšlenky rozhodnutí smysl vídrž sebedůvěra síla v srdci vášeň nadšení víra láska k tomu co chceš je to součástí tvého bytí. Si to ty sám ten úspěch tvůj proces snaha a myšlenka vize plán udělat pro sebe něco dobrého.
.“

„Ráno vždycky ráda vstávám do práce… Jo… tak to trochu kecám.“

„Najdi důvod, pro který stojí se ráno vzbudit.“

„Každý by jsme chtěli přežít. Jenže, co ty co se probudili do nevinného rána a *bum*. Ty nechtějí přežít?“

„Rád bych v tobě chtěl číst jako v knize. Otáčet tvé stránky ladně s citem. Ale jsou tři hodiny ráno, a když otočím stránku, všechna písmena mi splynou v jedno a já je nedokážu přečíst.“

„Všechny rány osudu zahojí trpělivost a čas.“

„Dotek tvého těla byl tak příjemný, že jsem se ocitnul v nebi. Každá noc bez tebe, každé ráno bez tebe bylo horší než osud Fínea. Nemohu se na tebe ani podívat, bez záplavu bolesti mého srdce. Máš mozek tak pěkný, že by se dal vystavit do muzea a tělo nádherného atleta.“

„Ránu, jež nedá se zhojit, je třeba mečem vytnout, aby se nenakazila nedotčená část.“

„Otevřenost je proti lidské povaze, tak jako vstávání v pět ráno.“

„Ženy váhají večer a slibují ráno. Muži postupují opačně.“

„Aliho nemůže člověk vzít v pět hodin ráno na ryby, protože pak by celý den prokecal.“

„Setkal jsem se s Tysonem v roce 1992 a je mi velmi sympatický. Co se týče jeho procesu, je to prosté. Přišla do jeho pokoje ve dvě ráno. Co vlastně čekala? Šálek kávy?“

„Akustická zajímavost: rány osudu bývají nejtišší.“

„Stejně jako ostatní rodilí Izraelci neboli Sabrové jsem neměl osobní zkušenost s holocaustem ani jsem s tím nebyl nijak úzce spojen, avšak stejně jako většina příslušníků mé generace jsem žil v jeho stínu. Tomu se nelze v Izraeli vyhnout. Čím víc se to snažíme potlačovat, tím víc to vyskakuje z hlubin našeho podvědomí. Shledal jsem, že přemýšlím nad osudem této ženy. Byla zachráněna ze samotných čelistí očistce – jen proto, aby nalezla smrt v Nahariji. Když uslyšela první salvu kaťuší, vyběhla ven, aby zavolala své dvě děti do krytu – a byla na místě zabita, před jejich očima. Tato scéna je bude patrně strašit po zbytek jejích života.
Předpokládá se, že ministr obrany provádí své vyhodnocení a dospívá ke svým rozhodnutím chladným racionálním myšlením. Není přitom ze zásady místo pro city. Je jeho povinností vzít v úvahu celou paletu otázek: Je vojenský zásah nezbytný? Co se stane v jeho důsledku? Co na to řeknou Spojené národy? Ale ministr obrany je pouze z masa a krve. Jeho soudy nemohou být zcela odděleny od jeho osobnosti, od jeho pocitů – a možná dokonce ani od jeho filosofie. Během doby, kdy jsem byl velitelem letectva, jsem často radíval politickým místům, aby používala naše letadla proti nepřátelským cílům; a potom, když byla moje rada přijata, jsem vysílal piloty na jejich cestu.
Jako ve všech demokraciích má zvolená vláda úplnou kontrolu nad vojenskými silami a velitel letectva se zodpovídá ministru obrany. Ale nyní byla konečná odpovědnost na mně, a já jsem zjistil, že jsem rozpolcen. Existovaly ohledy, které mě vedly k váhání, zda použít letectvo. Vláda Likudu měla jestřábí image, který jsem si nepřál více zdůrazňovat.
A byl tu také další podstatný moment: každá akce z naší strany pravděpodobně vyprovokuje teroristy, aby rozšířili odvetu na naše severní osady. Tato eskalace by vedla ke zhoršování bezpečnosti v hustě obydlené oblasti.
Musel jsem mít na mysli i to, že naši piloti nejsou žádní supermani. Stačila jen jediná bomba, která by spadla mimo cíl, a už tak dost pošramocené pověsti Izraele u světového veřejného mínění by byla zasažena další rána. Je těžké snést pohled na televizní záběry libanonských dětí, hrabajících se troskách a hledajících své rodiče – strašný a někdy nevyhnutelný důsledek války. Nicméně jsem v duchu viděl tu ženu z Naharije. Na Sinaji už nedošlo k žádnému krveprolití déle než tři roky. Ale na severu mohl izraelský občan přijít o život ve víru každodennosti. S teroristy není možné mít slitování. Se souhlasem ministerského předsedy Begina jsem vydal pokyn, aby letouny odstartovaly na svou misi.“

„Pohotovostní pluk přijel, až když byl pozván hlídkou. My jsme přijeli až do toho nejprudšího, co se tady dělo. Stáli jsme v postranních ulicích, neviděli jsme, kolik je tady lidí, jaká síla, co na nás má ta opozice připravený, prostě jsme šli do něčeho, aniž jsme věděli, co na nás čeká. Až když jsme nastoupili na Václavské náměstí, tak jsme viděli, kolik je tady lidí, jaká je síla, a až tady jsme se dozvěděli konkrétní povely. Struktura celého zásahu tady byla, ale všecko se utvářelo až zde na místě. (…) Protiútok [demonstrantů] byl veden z dálky některými skupinami. Z davu po nás někteří házeli třeba kostky po domácku vyrobené, dřevo, možná i kamení. Prostě ty helmy a štíty, co jsme měli, nám dost často pomohly od nějakých úrazů, roztržení obličeje nebo které by nám zanechaly následky. Útoky byly, když jsme někoho předváděli, když na nás pořvávali „Gestapo!“ a jiný urážlivý výroky, dokonce pěsti a kopance, a příslušník, který byl sám, byl zavlečen do davu a dostal tam někdy někde i nějakou ránu, kopanec. (…) Měli řetězy rozkovaný, co já jsem viděl, na kterých byly na konci navařený ocelový kuličky, to většinou ty, jak se říká, pankáči, tydlety mladý skupiny, který to nosily po kapsách, boxery, takovýhle věci měli u sebe, i kudly, zbraně, třeba jehlice na pletení, navařený očko na ní, takovýhle věci se u těch demonstrantů tady objevily. (…) Já jsem přesvědčen, že bez zásahu pohotovostního pluku, který je cvičen na tyto události, by se obnovení pořádku a klidu v centru hlavního města neobešlo. (…) Hlas Ameriky i Svobodná Evropa vysílá jenom to, co řeknou jejich korespondenti zde, a ti jsou placeni za to, co řeknou, a čím víc budou urážet náš stát a čím víc budou hanobit naše čelní představitele, tím dostanou víc peněz, a proto, snad si myslím si nebo je to určitě tak, proto hanobí náš stát, naši bezpečnost těmito urážlivými výroky, jako že to bylo brutální. Zásah nebyl brutální, byl veden přesně podle měřítek, jak se má vést a jak nám bylo veleno.“

„Se zákony, jejich obsahem a dodržováním je to u nás ale takové, že vysvětlit tuto látku v čítankovém stylu by nešlo. Školním dětem by se buď muselo lhát a přikrášlovat skutečnost, anebo říci vše bez okolků a zasadit výchovnému procesu těžkou ránu.“

„Celá vláda bydlí v Rubljovce a jezdí do práce a z práce po Kutuzovském. Když je vidíte jet ráno a pak zase večer, je to dostatečně silný obraz. Všechna auta se klidí z cesty a oni v těch strašných černých vozech jedou, jako by žádná pravidla neexistovala… To jsou skutečně zvláštní lidé. Takhle jezdí i nižší úředníci, nejen vláda. A mnohokrát se stalo, že někoho přejeli, rozbili auta, mrzačili lidi – a vyvolali pak proti těm postiženým trestní stíhání. Opričníci přesedlali z koní na mercedesy.“

„Jsem původně chemik a řeknu vám jedno. Když euroamerická žena ráno vstane a nacáká na sebe spoustu chemikálií - nejrůznější dezodoranty, toaletní vody, zjasňující a hydrogenační krémy a desítky dalších různých preparátů, nikdy tím nevynahradí to, co má přirozeně v sobě.“

„Příjde-li člověk ráno z tmavé ložnice do obývacího pokoje, vidí například všechno v namodralém světle. I nejtemnější stíny jsou projasněny. Po chvíli si zvykne na světlo, stíny se stanou hlubšími a člověk vidí vše ostřeji. Chce-li nyní namalovat takovou náladu, právě to, co ho uchvátilo, tuto modrou, jasnou ranní náladu, pak nemůže pouze sedět a zírat na každý předmět a všechno namalovat „tak jak to vidí“, musí malovat „tak, jak to má být“, jak to vypadalo, když ho motiv uchvátil. A jestliže člověk neumí malovat zpaměti, ale potřebuje modely, pak to prostě špatné dopadne.“

„Nikoho nenapadne zakázat adrenalinové sporty, přestože léčení sportovců stojí obrovské peníze. I pan profesor Pafko, kterého si nesmírně vážím, který prý o mně mluvil ráno někde v televizi, jezdí na vysokém kole za šedesát tisíc. Když z něj spadnete a nemáte přilbu, je úraz hlavy jistotou. A úrazů, které absolvují sportovci, je celá řada, ale nikoho nenapadne tyto sporty proto zakazovat s odkazem na to, že to stát stojí peníze.“

„V životě jsem nikdy nikomu nezáviděl, spíš jsem schopen velkého obdivu k výlučnosti a výjimečnosti. Možná je to tím, že mám své kořeny na vesnici. To vesnické klukovství strašně pomáhá nehrát si na důstojnost. Neoblékat si ráno se sakem podobu na celý den, protože stejně nakonec každý pozná, že je to póza. Herec by měl být ve všedním životě svůj, aby mu zbylo dost sil, až se večer rozevře opona.“

„Vláda se chová velmi špatně, protože zcela ignoruje, co se děje. Probíhají nejmasovější demonstrace v gruzínských dějinách a oni lidi spíš ještě provokují. Prezident se chová vzdorovitě. Ještě ráno říkal, že v Gruzii je až příliš velká demokracie. Máme co do činění s někým, kdo je zoufalý a snaží se hlavně ochránit zájmy zkorumpované skupiny, kterou má kolem sebe.“

„Samozřejmě se snažíme popírat nejistotu, v níž žijeme, ale ve svém nitru cítíme, že nemůžeme zaručit ani to, že se ráno vzbudíme… Rakovina, infarkty, mrtvice a neléčitelné neurologické nemoci mohou kdykoli postihnout kohokoliv z nás. Jestliže život je tak nevyhnutelně riskantní, proč bychom se báli riskovat, jde-li o naši kariéru nebo o náš osobní život?“

„Měla jsem k Michaelovi Hanekemu absolutní důvěru, věděla jsem, že mě povede k naprosto přesnému výkonu. Když mi řekl, že nechce žádný sentiment, okamžitě jsem pochopila, oč mu jde. Přesto to byla dost obtížná cesta, každé ráno vyběhnout na plac a hrát.“

„Abych tak řekl, pánové, kdybych si mohl vybrat, pak bych byl raději autorem těchto veršů než vítězem bitvy, která nás čeká zítra ráno.“

„Pracoval vždy a všude. Na zájezdech vstával v 6 ráno, sednul si a psal.“

„Žádná ani morová rána neškodí tak tuze jako domácí nepřítel.“

„Všichni Židé po celém světě chodí s otevřenou ránou. Nechtějí, aby se tato rána zahojila. A ta rána je vzpomínka na holocaust. Lidstvo by nemělo zapomenout na to, co to je holocaust.“

„Každá rána zasažená přírodě je vítězstvím civilizace.“

„Kázání Krista je bič, který šlehá ďábla. Kázání Krista je hromová rána, zvuk při kterém se celé peklo chvěje. Proto tedy nikdy nemlčme.“

„Kniha Přísloví uštědřuje tvrdé rány lenochům, a křesťanský kazatel dobře činí, odsuzuje-li často ten veliký hřích zahálky, který je matkou veliké rodiny hříchů.“

„Kinko's je můj oblíbenej krám s kopírkou, protože maj otevřeno 24 hodin denně. Takže když se najednou ve 3 ráno rozhodnu, že potřebuju něco dvakrát, tak to mám zajištěný. Někdy se probudim o půlnoci celej zpocenej, „sakra… ufff, Kinko's… díky bohu, nezůstane to v jediným exempláři.““

„Jsme-li praví křesťané, nemáme očekávat, že na naší cestě do nebe půjde vše snadno. Nemáme to pokládat za něco divného, musíme-li podstoupit nemoce, škody, ztráty a zklamání, stejně jako ostatní. Omilostnění zdarma a plné odpuštění, milost cestou a sláva na konci — to vše Spasitel zaslíbil dát. Ale nikdy neslíbil, že nebudeme mít soužení. Miluje nás příliš mnoho, aby nám zaslíbil něco takového. Skrze soužení nás učí mnoha vzácným lekcím, které bychom se jinak nikdy nenaučili. Soužením nám ukazuje naši prázdnotu a slabost, přitahuje ke trůnu milosti, pročišťuje naše city, odstavuje nás od tohoto světa a působí v nás touhu po nebi. To ráno při vzkříšení řekneme, „k dobrémuť jest mi to, že jsem pobyl v trápení.““

„Jakkoli by byla diktatura strany vhodným prostředkem k tomu, aby zasadila ránu kapitalistickému systému (o čemž silně pochybuji), je tato diktatura nicméně škodlivá pro utváření nové socialistické společnosti. Co bezpodmínečně potřebujeme, jsou místní zřízení, místní síly; ale zde nejsou žádné, nikde. Místo toho člověk naráží, kam jen se obrátí, na lidi, kteří nemají ani potuchy o skutečném životě, a kteří se dopouštějí nejtěžších omylů, jež jsou zaplaceny tisíci životů a zpustošením celých oblastí….. Rusko by se muselo - aby zvrátilo nynější stav rozkladu - vrátit k tvůrčímu géniu lokálních sil, který - jak já to vidím - může být faktorem utváření nového života. A čím dříve bude pochopena nutnost této nové cesty, tím lépe. Pak bude lid mnohem spíše ochoten přijímat skutečné sociální formy života. Když ale bude dále trvat nynější situace, stane se samo slovo socialismus kletbou. Leninovi“

„Člověk by měl žít jako vietnamský obchodník – ráno svůj stánek postavit, večer jej složit a mezitím přemýšlet, kde stojím a proč.“

„Osud zvířat je otevřená rána v srdci Stvoření.“

„Snad žádná domácí diskuse v amerických dějinách nezanechala tak hluboké rány jako spory kolem války ve Vietnamu.“

„… slova připisovaná Rogeru Bannisterovi… :„Každý den ráno se v Africe probudí gazela a ví, že musí běžet rychleji než nejrychlejší lev, jinak zahyne. Každé ráno se v Africe probudí lev a ví, že musí běhat rychleji než nejpomalejší gazela, jinak bude mít hlad. Je jedno, jestli jste lev nebo gazela - jakmile vyjde slunce, měli byste utíkat.“

„…. přepadl mě onen rozjařený pocit jako z jiného světa, který někdy zakouším, když vstupuji do sféry života někoho jiného, pocit (který se na chvilku jeví jako zcela reálná možnost), že změním své banální návyky a začnu žít právě takhle, pocit, který se vždycky rozplyne hned další ráno, když se probudím do starých známých neměnných kulis svého vlastního života.“

„V určitém okamžiku se musel můj krk nějak uzavřít, jako když zamrzne rybník nebo se zacelí rána, a já jsem zůstala uvězněná ve své hlavě; od té chvíle se ode mě všechno odráželo, jako bych byla uvnitř nějaké skleněné vázy nebo procházela vesnicí, jejíž obyvatele sice vidím, ale neslyším, protože jim nerozumím. Stěny lahve zkreslují obraz i vnějšímu pozorovateli: žába ve sklenici vypadá široká; když se na mě dívali, musela jsem jim připadat směšná.“

„Každé ráno pracuji na Misantropovi. Ten text ve mně vyvolává obdiv a zároveň je pro mě hádankou, a tak na něj musím myslet na každém kroku. Fascinuje mě inteligence Filinta, společenského člověka, který je na svůj věk adolescenta až příliš vyspělý. Pochopil, že chytrá mysl se může rozvíjet, jen když je maskovaná. A to v Nietzschově pojetí masky.“

„Buďte ochotni být každé ráno začátečníkem.“

„Mám pocit, že v dnešní společnosti chce mít každý nárok na všechno. Je to skoro podobné tomu, jak kdybych se já ráno vzbudil a rozhodl se, že chci mít ženská práva.“

„Odpoledne ví to, o čem ráno nikdy nemělo ani ponětí.“

„Ráno jsem se vzbudil a cítil ohromnou potřebu ležet celý den v posteli a číst si.“

„Tady je, pokouší se uniknout jedním a pak druhým směrem; Dnes ráno vyšel ven a obvinil mě ze zločinu. Ať to doloží nebo mlčí.“

„Ráno do maštale, večer do postele.“

„Člověk dává tolik šancí, dokud nepříde pořádná rána, která mu otevře oči a uzavře srdce.“

„Nejbolestivější rána, je rána do srdce.“

„Láska je jako šíp. Projíždí Vámi a vy to ignorujete. Když však projede a začne se projevovat bolest vy tu ránu nezaplníte, radši zemřete!“

„Reklama je byznys, kde ráno máte na stole katastrofu a za šest hodin je vyřešená. A ještě si přitom na mítinku pustíte hezký film.“

„Tatování je náramně bolestná operace. Mezitím, co chudáka kůži řeže tím dlátem dosti tupým, všichni jeho přátelé kolem sedí a zpívají písně, dodávající mu kuráže a vychvalující, jak bude krásně vyhlížet. Obličej oteče bolestí a dostane škaredý vzhled, ale za sedm až deset dní se rány zahojí a ona se parádí jako páv, a mladá děvčata ho obdivují, jak pěkně vypadá, a čím více má obličej zohyzděný, tím pyšnější je sám na sebe.“

„V této akci jsem mluvil o postavení člověka v represivním režimu. O situaci, kdy člověk chce být aktivní, ale každý jeho pohyb v tomto systému je nebezpečný a působí mu bolest. Tak se člověk cítí od rána do večera.“

„Člověk si nepřipadá starší, když slaví datum narození.
Děje se to v čase, kdy zvládne zdolat to co přirozený není.
Ohlédne se zpět na svou bolest, které čelil a cítí zahojene rány, pozoruje jak se změnil.“

„Melodie je zázrak. Omlazuje ducha. Když člověk ráno vstane a zpívá si, je jasné, že ten den bude stát za to.“

„Aby ses odprostil od bolesti musí ti být zasažena, taková rána, která tě dostane na úplné dno. Tam kde nic není. Potom můžeš najít cestu na vrchol osvícení. Slepotu rozsvítí úplný jas vidění a budeš silnější.“

„Lakomci vstávají brzy ráno; a zloději, jsem informován, vstávají noc předtím.“