Citáty o stromech

strana 2

„Cit neexistuje, pokud se neprojeví a pokud si ho neuvědomíme. Cit nemá svůj vlastní život, jako strom nebo píseň. Je to vztek.“

„Lidské činy jsou jako stromy - mají hodně kořenů a hodně větví.“

„Co to je - být se stromem? "Být se stromem," řekl jsem, "je totéž jako být s člověkem, s věcí, s čímkoli, co chceme doopravdy poznat."“

„Cítím bratrskou sympatii k stromům stojícím osaměle v širé krajině.“

„Chci růst, i když blesk vždycky uhodí do nejvyšších stromů.“

„Les. Paseka, tedy smrt několika stromů.“

„(na adresu kněží v celibátu) Zřeknutí se manželství a rodiny se musí chápat takto: Vzdávám se toho, co je lidsky vlastně nejnormálnější a také nejdůležitější. Vzdávám se toho, že sám rozšířím strom života dalším životem, že budu mít vlastní zemi života, a žiji ve víře, že mou zemí je Bůh. Tím pro druhé svědčím o nebeském království, činím tuto víru hodnověrnější. Nejen slovy, ale zvláštním způsobem existence tedy svědčím o Ježíši, o evangeliu, a touto formou svého života se mu dávám k dispozici.“

„Když se večer vracím domů, slyším, jak si mezi sebou povídají ty velké ďábelské stromy. Nerozumím jim, ale je to má vina.“

„Když hodnotím umění, vezmu svůj obraz a postavím ho vedle zpředmětněného Boha, jako je strom nebo květina. Tluče-li se, není to umění.“

„Navážete-li vztah se stromem, navážete jej s celým lidstvem.“

„Nemůžete nenávidět kořeny stromu a milovat strom.“

„Strom, který se často přesazuje, nebývá obsypán ovocem.“

„Strom u vody rychleji roste a rychleji stárne.“

„Takže pokud jste velký strom, my jsme malá sekera. Připraveni vás pokácet, pokácet.“

„Tam co stojí Ona je mojí naděje stom.. padá z něj naděje list do toho udeří hrom..
Tam co stojí Ona je mojí naděje tok.. je mojí naděje břeh… v okamžik zazvoní zvon… Tam co dává ruce je života dar.. je jako života lék..  je jako života zrod.. Tam kam klade nohy je jako zasadit mech.. je  jako ucítit vítr.. je jako vyrazit dech…

Tam co stála Ona už nebude stín..  už nebude klid.. už nebude den… Tam co Stála Ona už neroste strom.. teď stojí tam kmen … kmen bude tlít… Tam co dala ruce je života skon.. je života zmar.. zmatek a zlo… Tam co dala nohy z břehu je zbor.. z mechu je písek a z písku sklo..“

„Všimněte si, že nejtužší strom se nejsnáze zlomí, zatímco bambus nebo vrba přežijí díky ohýbání s větrem.“

„Vítr v korunách stromu, kde se listí houpe z jedné strany na druhou je jako tanec s nekonečnou lehkostí. Lucia Čokinová“

„Uvidíš-li na stromě zla jediného zpěvného ptáka, pak schovej sekeru.“

„Bezlistý strom si umínil, že bude šumět.“

„Mapa říše připomínala list. Po každé válce utržený z jiného stromu.“

„Neobviňujte srdce, že ztratilo iluze strom také nelze obviňovat, že ztratil ve větru listí!“

„Člověk dokonale učený jest strom na kořenu vlastním stojící, svou vlastní vláhou se napájející, vždycky stále a čím dále tím silněji rostoucí, zelenající se, kvetoucí, ovoce nesoucí.“

„Bude-li zle, bude muset každý strom, pařez, strouha i kanálová propust střílet!.“

„Strom může vyrůst do výšky, ale pořád má své kořeny. Můžeme tedy sahat až k nebi, ale nemůžeme si zvolit, kde jsme se narodili nebo jakou máme barvu očí. Je to náš osud, kterého si musíme být vědomi, ale současně se nesmíme bát otevřít se světu.“

„Suchý strom není na místě v zeleném lese.“

„Stromy jsou zázraky.“

„Universální podstata univerzální hmoty, jako by šlo o obyčejný vosk, jednu chvíli stvoří postavu koně, a jakmile postava zemře, z materiálu vznikne strom, pak člověk, pak něco jiného a každá z těchto věcí trvá jen krátkou chvíli. Ale nádoba nestrádá, pokud se rozbije, neboť svou existencí nic nepoutala.“

„Moje láska k Lintonovi je jako list v lese – čas ji zeslabí, to vím, tak jako v zimě opadají stromy. Ale má láska k Heathcliffovi je jako ty věčné skály pod lesem – ne oku pro radost, ale podstata života. Já jsem Heathcliff, Nelly!“

„Pro koho to píši? Nač? – Píši to jako když se křiví větve stromu.“

„Když čteš povídky Antona Čechova, je ti jako jako ve smutný den pozdního podzimu, kdy je vzduch tak průzračný a tak ostře se v něm rýsují holé stromy, těsné domy, šediví lidé. Všechno je takové divné, opuštěné, nehybné a bezmocné … Autorův rozum osvětluje jako podzimní slunce s krutým jasem rozbité cesty, křivé ulice, těsné a špinavé domy, ve kterých se zalykají nudou a leností malincí, ubozí lidé a naplňují tyto své domy nesmyslným, ospalým shonem.“

„Síla myšlenky je neviditelná jako semeno, z kterého vyroste obrovský strom. Je však příčinou viditelných změn v životě člověka.“

„Dnes sedí někdo ve stínu, protože kdysi dávno zasadil strom.“

„Můžeme kácet lesy, je-li to nutné, ale je čas skoncovat s jejich ničením. Lesy… naříkají pod sekyrou, miliardy stromů hynou, doupata divoké zvěře a ptáků osiřují, řeky se zanášejí pískem a vysychají, čarovné krajiny mizí.“

„Pocity jsou jako stromy lemující cestu k nitru sebe sama.“

„Největší stromy, rostou nejpomaleji.“

„Velké množství městských jedlíků masa, jež známe (přinejmenším v Evropě), zvířata v nitru miluje. I kdyby měli hlad, byli by těmi posledními, kdo by při pohledu na ovci, krávu nebo tele pasoucí se na louce pocítil vražedný sklon, jenž by se za stejných okolností zmocnil hladového tygra. Naopak jsou schopni dojít až k dobytčeti, aby je pohladili po hlavě, nebo natrhat trávu či květiny a nabídnout mu je – čistě pro potěšení z toho, že se krmí z jejich rukou. Rádi sledují, jak zvíře s vlající oháňkou skotačí po sluncem zalitých polích, nebo se zálibně dívají, jak klidně a pohodlně postávajíc přežvykuje ve stínu stromu. Kdyby náhle přišel nějaký člověk a začal by dobytče týrat, tito lidé by jistě přispěchali na jeho obranu, a to nejspíš rázně. Přesto přijdou domů a snědí plátek skopového, hovězího nebo telecího, aniž by pocítili sebenepatrnější záchvěv viny.“

„Když prší strom je mokrý“

„Když kácíš strom, tak spadne.“

„Smutek je poznání, kdo ví nejvíc, musí truchlit nejhlouběji, strom poznání není stromem života.“

„"Na druhou stranu je škoda, když se vykácí ulice plná líp a říká se, že to jinak nešlo - když zdravé stromy "musí" padnout kvůli rekonstrukci. To vždycky beru jako totální tragédii."“

„Jestli se ti něco nelíbí, změň to! Nejsi strom.“

„Lidé dobročinní podobají se kvetoucím stromům, z jejichž květů včely opětovně sbírají med, ale kterým proto ovoce nechybí.“

„Aforismy jsou kandované ovoce ze stromu poznání.“

„Rozhodující je vždy začátek; když se zdaří začátek, zbytek se musí s jakousi niternou nutností podařit, stejně jako ze správně pěstované jedlové snítky vyroste rovný, bezvadný strom.“

„Původní literatura národního rázu nezastírá a co strom samorostlý ke své zemi nejlépe se hodí. Literatura samých překladů jest zahrada cizokrajnými stromy osázená. Jako národní kroj, tak původní literatura národu sluší.“

„Po ovoci se pozná strom.“
E FRUCTU COGNOSCITUR ARBOR.

„O celém stromu lze z jeho plodů úsudek dělat.“

„Lidská srdce jsou jako ty vzácné stromy, jež nevydají svého léčivého balzámu dříve, dokud je láska neporaní.“

„Odkládaným očekáváním onemocní srdce, ale když vytoužená věc skutečně přijde, je stromem života.“

„V ranách stromů nacházejí útočiště drobní živočichové.“

„Příživníci se uchytí i v ráně stromu.“

„Stromy si povídají s větrem. Pokouším se to překládat do rumunštiny.“

„I strom má odpovědnost k zemi jako půda ke stromu. Špatně zasazen živoří. Nezaléván hyne. Vyvrácen zanechává ránu.“

„Stromy a ženy tají svá léta, stromy však vydrží déle mlčet.“

„Leze člověk po stromě
počíná si ohromně
lidé mu tleskají velice
nikomu nepřijde, že je to opice.“

„Ty jezy se totiž postaví, ať už tady odhlasujeme to, nebo ono. Pokud jde o ekologickou škodu, je třeba uvést i kladné skutečnosti. Samozřejmě tam bude muset být hráz, takže bobr nebude muset kácet stromy, protože hráz za něj postaví betonová lobby, ale při zvýšené hladině mu vzniknou přirozené meandry, kde on si udělá svá hnízdiště. Ono to vypadá jako legrace, ale příroda je opravdu mocná. Ujišťuji vás, že stále ještě jsme slabí, a proto mě to naplňuje klidem, že planetu zničit opravdu nemůžeme. Příroda je mnohem chytřejší než my, my jsme jenom malí panáčkové, kteří, si myslím, ve skutečnosti si jenom myslíme. Ono se to srovná a můžu vám to dokumentovat na mnoha stavbách v Čechách, kdy se říkalo, že když se toto postaví, že když se zaplaví toto území, teď to bude v severních Čechách se zaplavením bývalých šachet, co všechno se tam stane, jak se naruší ekosystém, že snad bude stále pršet, protože bude velká hladina. Nebude.“

„Opravdová podstata a jednoduchost života lidského v dobách prvotních měla v sobě alespoň tu přednost, že mohl žíti v přírodě stále jako host. Když se posilnil pokrmem a spánkem, pomýšlel na další cestu. Svět mu byl takřka stanem a on se buď províjel údolími, nebo procházel rovinami, zlézal horské vrcholy. Ale běda! Lidé se stali nástroji svých nástrojů. Člověk, který si beze všeho trhal ovoce, když měl hlad, se stal farmářem, a kdo si vybral za přístřeší strom, byl domácím pánem. My už nerozbíjíme své ležení jenom na noc, nýbrž usadili jsme se na zemi a zapomněli na nebesa. Přijali jsme křesťanství jenom jako zlepšený způsob zemědělství. Vystavěli jsme si pro život vezdejší rodinné obydlí a pro to, co přijde potom, rodinný hrob.“

„Neodsuzujme dnes jeho vrahy. Co víme o bezuzdné nenávisti, kterou k nám pociťují? Osm let žijí v uprchlických táborech v Gaze a přímo před očima mají, jak měníme půdu a vesnice, kde žili oni a jejich předkové, ve svou vlastní zemi. Měli bychom požadovat odplatu za Ro'iovu krev ne na Arabech z Gazy, ale na sobě samých, za to, že zavíráme oči nad svým krutým osudem a nad úlohou naší generace. Jsme sice generací osadníků, ale bez bojové přilby a hlavně pušky nebudeme schopni vysadit strom, ani postavit dům.
Nebojme se pohledět na zášť, provázející a stravující život stovek tisíců Arabů, kteří sedí všude kolem nás a čekají na chvíli, kdy budou moci vztáhnout ruku po naší krvi. Neodvracejme zrak, protože to by oslabilo naši ruku. Takový je osud naší generace. Máme jedinou volbu: být připraveni se zbraní v ruce, silní a rozhodní, jinak nám meč vyklouzne z ruky a naše životy budou vážně ohroženy.“

„Co tedy chceš, ty bludná duše? – Malovati a psáti. – Ale k čemu, proč? – Jako se křiví větve stromu. – Ale strom není za to placen, a ty chceš, musíš mít, nějaký plat a pensi! – Nechci; ale i tak jsem spíše strom než veřejný činitel. – A proč jsi tedy nespokojený? – Že nemohu býti dosti stromem.“

„Pokud neznáš svou rodinnou historii, neznáš nic. Jsi jako list, který netuší, že je součástí stromu.“

„Kdybych byla zvířetem mezi zvířaty nebo stromem mezi stromy, měl by život smysl. Mezi mnou a jejich světem se nachází moje vědomí. Člověk dokáže žít pouze v čase. S vědomím končí věčnost. Všichni jsme si pro sebe ukořistili život, ale nikdo si ho nedokáže udržet. Všechno bude nahrazeno. Vznikne něco k nerozeznání podobného.“

„Kde jsou stromy, tam je i voda.“

„Čím více budeš meškat, tím víc tvůj hřích zesílí a zakoření. Nemůžeš-li ohnout proutek, jako jej budeš moci ohnout, až z něj bude strom?“

„To budiž nás všech přirozeností, abychom v protivenstvích strachem neschli, alebrž se zelenali jako strom odvahou a nadějí, abychom chyby své poznali a pevně stáli, když nepřátelé myslí, že nás přemohli a námi o zem udeřili, abychom byli jako skály.“

„Mírný jazyk je stromem života, kdežto pokřivený rozkládá ducha.“

„Existuje mnoho forem spirituality. Jednou z nich je spiritualita transcendence - tázání se po vznešených vizích, univerzálních morálních principech a osvobození od mnoha omezení lidského života. Ovšem i strom, zvíře, potok nebo lesní hájek, to vše může být v ohnisku náboženské pozornosti. Spiritualita místa může být vyznačena zdí, kresbou na zemi nebo hromadou kamenů. Když na starých bojištích umísťujeme historické památníky nebo pamětní desky na domech, kde se narodily naši předkové či přespal George Washington, konáme ryzí spirituální akt. Uctíváme zvláštního ducha, který je spojen s tímto místem.“

„Milovaný chce bejt úplně všecko. Zpíváme, tancujem, pitvoříme se, dáváme si kytky a to všecko v naději že nás někdo bude mít rád. Všimla sis někdy že stromy dělaj přesně to samý co my aby na sebe upozornily? Teda až na to že nechoděj.“

„Člověk, stvořený k obrazu Božímu, má Bohem dané Právo být při naplňování svého osudu na Zemi Svobodný. Ale dnes tomu tak není. Do našich těl, mysli i způsobu života vnikly zlovolné, nežádoucí negativity. Vystihuje to následující podobenství: Stvořitel nám dal Strom života a Svůj Zákon, abychom si svobodně užívali Jeho Bezpodmínečných Darů. Tyto dary se týkají naší Bytosti, protože jsme Mikrokosmem Stvoření, Stvořitelova Těla, našeho absolutního, „nejvyššího Domova“. Toto naše Právo „BÝT“ vzalo za své, když přišlo několik „vyvolených“, postavili kolem Stromu plot a prohlásili: „Tento Strom od nynějška patří nám a každý, kdo z něj chce něco dostat, nám nejdřív musí zaplatit. Proto musíte začít pracovat (pro nás) a vydělávat peníze, které budete potřebovat, abyste měli právo získat z tohoto Stromu něco pro sebe, poté, co my ho přizpůsobíme vlastnímu systému kontroly.“ Kdo se skrývá za těmi „několika vyvolenými“, kteří chtějí vlastnit svět? „Oni“ jsme my! Systém založený na falešné představě o vlastnictví se udržuje díky tomu, že podporuje Konzum. „Oni“ by nemohli mít moc nad nikým z nás, pokud bychom nedovolili, aby nad Jediným zákonem Stvořitele, kterým je ZMĚNA, převládly sekundární zákony. Tyto zákony nás naopak ZAFIXOVÁVAJÍ v umělém kontextu, matrixu. To umožňuje kontrolu a manipulaci Potravin, které potřebujeme k udržování harmonického vztahu se Stvořením. Proto ten, kdo má pod kontrolou naši Potravu, má pod kontrolou i naši Krev, jejímž prostřednictvím se můžeme projevovat v těle, fungovat, myslet, cítit, rozlišovat, rozhodovat se, tvořit a nakonec podle svého práva a schopností rozpoznat své Já. Jinými slovy, naši bytost „Něco“ napadlo. Je potřeba „Prohlásit se za Duchovní Já“, abychom si UVĚDOMILI, že máme KLÍČ k vyhnání vetřelce, který okupuje naši Bytost a zamořuje ji nejrůznějšími negativními energiemi, zkreslenými informacemi, teoriemi, názory, propagandou, zkrátka všemožně.“

„Je hanebné završit po čtyřech miliardách let vývoje, při přípravách k uskutečnění Kosmického plánu, evoluci výtvorem klona stvořeného k obrazu bytosti, která je bezmocná i vůči nejprimitivnější formě života, viru. Nebo se „čarodějky“ vrátí, aby znovu získaly Sílu a osvobodily svět z iluze, že můžeme být „šťastní“ při sebe popírání? Naše Probuzení je nezbytně nutné, protože jsme dosáhli fáze, kdy se „strom“ může přeměnit v „semínko“. Tím se završuje cyklus vývoje Vědomí a my se můžeme ocitnout v Novém světle Svobody. Poznejme a používejme proto svou nejvyšší zbraň a strategii a dejme Ženě sílu. Změnu Nelze zastavit!“

„Stromy a lidé jsou v důvěrném vztahu. To, co vydechují, my vdechujeme a to, co vydechujeme, vdechují. Je to trvalý vztah, který si nikdo nedovolí přerušit, nebo žít bez něj.“

„Uschlé listí nehyzdí krásné stromy.“

„Starý nemocný strom musí být pokácen… aby na jeho místě mohl vyrůst nový, mladý a silný strom…..“

„Důvěra je něco, co neroste na stromech, tak ji nedávej každému, nebo toho budeš v budoucnu litovat.“

„Pokud v lese spadne strom a nikdo není v okolí, aby ho slyšel, vydá to zvuk?“

„Kam strom ohýbáš, tam roste.“

„Mnoho lidí si při prvním setkání s Aziraphalem vytvořilo tři dojmy: že je Angličan, že je inteligentní a že je teplejší než strom plný opic na rajském plynu.“

„S člověkem je to stejné jako se stromem. Čím více se snaží vystoupat do výšky a ke světlu, tím prudčeji se jeho kořeny propadají do země, do temnoty, do hlubin - do zla.“

„Z mnoha semínek pouze jedno vyroste do velkého a silného stromu. Jen musí najít tu správnou cestu.“

„Muž má zplodit syna, zasadit strom a napsat knihu a poděkovat.“

„Padající strom dělá větší hluk než rostoucí les.“

„Příroda je krutá krásná a pestrá a má svou moudrost a rytmus koloběch a propojenost. Je divoká nebezpečná tajuplná. Ale díky lidem co si jí neváží skurvená zdecimovaná a zanedbaná zasraná od lidského odpadu. Ale přesto jsou krásná místa kterých si člověk váží a neskurvil je která jsou divem pro oko. A potěchou pro duši i mysl. A proto by se každej člověk měl snažit o to aby bylo všude hodně zeleně stromů rostlin které dělají vzduch a taky o to aby byla pestrá a žilo se pěkně i živočichům. Pak bude i klid v mysli a zdravé plíce co dýchají zdravý vzduch. A né náký zasraný sklurvený a smog.Čisté nebe a klid v mysli. Přírodní krásy a spoustu živočichů kteří nás těší svojí přítomností a kteří patří na naší planetu stejně tak jako mi lidi. Zvířata živočichové hmyz oni každý z nich má svoje poslání jak pomáhat planetě zemi. Tak abychom na ní mohli žít. Bez živočichů a hmyzu a spoustu dalšího by tu nebyl život. Nechovejte se jako sobečtí sebestřední sráci a myslete na ty živočichy oni žijou a chcou žít stejně tak jako vi i já. A chovejte se a zajímejte se o to jak funguje příroda koloběh živočichů jejich životy a koloběch rostlin a jak to všechno do sebe zapadá.
A né jenom slepě být a chtít ale i znát a vážit si přírody toho chápat to že je to živé že to má svůj úděl. Ne jenom bejt zasranej člověk sobeckej sebestřednej a plácat se vším věcma jídlem. Ale skutečně si toho věcí vážit a nemít věci co ubližujou přírodě. Příroda je ve všech zabíjíš přírodu ubližuješ přírodě zabíjíš sám sebe. Vesmír osud příroda a lidi všechno je součástí všeho jak to špatný tak to dobrý. Život chce život né záhubu. Život je krása i starost. Jak moc máš rád sebe měj dávej tuhle energií přírodě. Všímej si všech těch krás těch živočichů těch rostlin stromů barev vůní povrchů mareriálu jak je na nich život. Pak pochopíš tu sílu života. Měj se rád i přírodu zastav se vnímej jí smyslama. Buť v klidu čas takto strávený není marný. A příroda ocení že si ji taky věnoval čas když je tvojí a všech lidí součástí.“

„Lidé jsou jako stromy. Stromy v létě jsou rozkvetlé, v zimě jsou zchřadlé. I přesto v létě znovu rozkvetou, až na slabé a malé keříky. Ty umrznou.“

„Vděčnost je světlem pravdy a radostné srdce kvete v každém počasí. Ať už Bůh vydá slunce či déšť a každé období roku, je to On, který dává květinám a stromům a každé bytosti vzrůst.“

„Hromy a blesky bijí do vysokých stromů.“

„Ptáte se, jak se jablko dostalo na strom? Mezitím je někdo odtrhl.“

„Ó jaký znalec lidí! Dětinsky chce být s dětmi. Avšak dítě i strom hledají, co nad nimi jest.“

„Nám ke spánku jediný bude břeh, jediný bude krytbou strom. Z vody též jedné často my píti budeme.“

„Po ovoci se poznává strom. – E fructu cognoscitur arbor.“

„Byl bych spokojen, kdybychom se mohli množit jako stromy bez spojení, nebo kdyby byl jiný způsob zachování světa, bez toho triviálního a vulgárního způsobu soulože. To je nejpošetilejší, co dělá moudrý muž ve svém životě.“

„Kde se kácejí stromy, nasbírá se mnoho třísek.“
LIGNA UBI CAEDUNTUR, FRAGMINA MULTA LEGUNTUR.

„To proto ať na daních král bere s mísou, ne více, aby tím nepoškodil svoje poddané. Uschne strom šálový, když příliš mnoho pryskyřice do kadidel se z jeho kmene dostane.“

„Jablka nepadají daleko od stromu.“
NON PROCUL A PROPRIO STIPITE POMA CADUNT.

„Láska nemůže být květem mezi stěnami. Ona chce celého světa bez mezí. Láska je strom na hoře - strom, který rostl.“

„Jako plod stromu, tak i život bývá nejsladším před uvadnutím.“

„Kdykoli rozkvete ovocný strom, kdykoli matka porodí dítě, kdykoli básník napíše báseň, svět se obrozuje.“

„Když hledím na krásný strom, bojím se pohlédnout níže k jeho kořenům, abych tam nespatřil připravenou sekyru.“

„Lidská řeč je strom, jehož kořeny sají své živné látky z půdy mlčení.“

„Zelené listy stromu, nesoucí ještě osvěžující krůpěje ranní spršky - jaký to obraz slávy světa.“

„To jak rostou stromy dávno známe. Ze země si vyzvednou vždy trošku různých solí do zelených listů a s nimi vyfárají a pak navrch dají si hrst slunce s bílou pěnou vzduchu.“