Citáty na téma dál

strana 2

„Vpřed nás nevede vysvětlení, ale naše vůle jít dál.“

„Moje psaní v redakci iDnes podléhalo cenzuře čím dál tím víc. Začalo to tím, co platí pro všechny redaktory - téma, o kterém chceš psát, se nejprve musí schválit na poradě. Už to je první cenzura, protože ti na nějaké zajímavé téma řeknou, že to není téma pro "naše čtenáře", že ty by to prý nezajímalo. Je tam samozřejmě i autocenzura, tomu se člověk nevyhne - po čase zjištíš, že tohle téma by ti nevzali, tak se o to už ani nepokoušíš příště s něčím podobným. Pak je samozřejmě několik rovin kontroly článku. Člověk napsal text, který pak někdo pročetl po obsahové stránce (zda je to pro čtenáře srozumitelné), pak to znovu četl ještě editor, který upravoval titulky, přepisoval věty, upozorňoval na to, co se mu nezdálo. U dlouho připravovaných textů bylo lidí, kteří měli potřebu se k textu vyjádřit, ještě více. Často kladli zcela protichůdné požadavky, takže člověk musel text třeba několikrát přestavět. No a když jsem se dostal do stadia, kdy mi řekli, že píšu moc doprava, tak jsem se dozvěděl, že speciálně na moje články si dají pozor a někdo je vždy zkontroluje ještě tuplem, aby se náhodou na internet nedostalo něco, s čím nesouhlasí. To už byla cenzura bez přívlastků a na to jsem přistoupit nechtěl.“

„Občas člověk prožívá úsek života, který není zrovna jednoduchý. Kruté období přejde, život jde dál, bolest se zmírní a zdá se, že vše bude v pořádku. Ale události minulých dob se někdy vracejí.“

„Pokud se podíváš dál za sebe, pak možná zjistíš, že duševní klid čeká právě tam.“

„Nestačí, když hodiny špatně jdou, postrčit ručičky a dál se nestarat…“

„Beatles půjdou dál a dál.“

„Léta ubíhají a lidé, jež pozoruji a kteří jsou mému srdci blízko trpí stále dál a zmeškávají poslední příležitost stále doufajíce v novou.“

„Veď mě dál, cesto má, tam kde smrdí mrtvolááááááá.“

„Vytáhl cigarety a zapalovač. Napadlo ho, že život je čekání na to, že vám někdo zapálí, že někdo škrtne a posune vás někam dál. Když okolo nikdo není, musíte to zkusit sami. Petr je sám.“

„„Nepotřebujete pomoct, pane Hubermanne?“ „ Ne ne, jen hrajte dál pane Steinere.“ Pane Steinere. Lieselina tátu jste prostě museli mít rádi.“

„Nemůžu dál. Jdu dál.“

„My nebudeme přece kopírovat, že navrátíme půdu, prostě, do pronájmu rolníkům, členům JZD, pokud ty družstva fungují. A oni fungují. No tak proč bysme to měli rozdávat? Proč bysme měli tuto operaci dělat? Ano, Sovětský svaz je něco jinýho. Nefunguje to, zaostalo to, ta vesnice je zcela jiná než naše. Naše vesnice je vysoce kulturní, podobá se městu, neliší se svým životem, kulturním životem, vybavením domácností, a tak dál, vzdělaností, od města. No to je jiný přístup třeba, a ne něco kopírovat jenom. Ano, zamyslet se, kde, co a jak použít. Ano, jestli dáváme někomu malou hospodu nějakou, kde jsme měli jednoho člověka a platili jsme ze státní pokladny každý měsíc 4 tisíce ztráty na tu hospodu, tak je asi lepší dát ji jemu, i když on si tam asi vydělá daleko víc než předtím, ale nás to ty 4 tisíce nestojí! A on slouží, a slouží možná líp než ten, který tam v těch 10 hodin přišel a do těch šesti večer měl otevřeno, a v neděli, když byl fotbalovej zápas vedle, tak neotevřel a šel se dívat na ten zápas jako každej jinej. Tu jsme to v minulosti trochu přešvihli, abych tak řekl, s tou socializací. Tedy ty živnosti menší, kde pracují sami, kde nikoho nevykořisťuje, potřebujem.“

„… trochu jako byt člověka, který háže všechny své ponožky na zeď a ty, které se tam nepřilepí, nosí dál.“

„Nezajímá mě, jestli padnu, pokud někdo jiný zvedne zbraň a bude dál střílet.“

„Máme sklon domnívat se, že jakékoli vnější projevy (jako křik nebo agrese) jsou špatné, a proto se jim při vizualizačním procesu vyhýbáme. Měli bychom však chápat, že emoce zahrnují celou vibrační škálu, na jejímž jednom konci se nacházejí stavy jako radost a láska a na druhém pocit bezmoci. Pomsta je vlastně vibračně zvýšený pocit bezmoci, zoufalství nebo strachu. A stejně tak nenávist nebo vztek. Často nejlepším způsobem, jak se dostat z vibrace bezmoci, je dovolit si posunout se nahoru na vibrační škále tím, že si budeme vizualizovat, jak se uchylujeme k nějakým velmi silným činům, například k pomstě nebo výbuchu vzteku, nebo jak něco ničíme a rozbíjíme. Tato část procesu scelování probouzí v lidech největší odpor, protože by své vnitřní dítě raději učili jít bezpečnější cestou. Anebo protože se nechtějí zaobírat násilnými představami ze strachu, že by to vedlo k vnějším projevům násilí. Proto nebuďte překvapeni, když v sobě pocítíte vnitřní odpor k tomu, co jsem právě navrhla. To je normální. Ovšem většina lidí si neuvědomuje, že jim hrozí daleko větší riziko, že se ve svém každodenním životě uchýlí ke skutečným násilným projevům, pokud pocitům pomsty, hněvu a obrany nepopustí uzdu ve svém bezpečném prostoru vytvořeném fantazií. Osoba, která si to nedovolí udělat, se obvykle nikdy neposune dál za pocit, že v životě hraje roli oběti.“

„Přes analyzování situace můžete strávit minuty, hodiny, dny, týdny nebo dokonce měsíce; pokusit se dát kusy dohromady, zdůvodnit, co by se stalo … nebo můžete prostě nechat ležet kousky na podlaze a posunout se dál.“

„Vždy jsem měl pocit, že život je jako RPG hra. Každý má svoji roli, někdo jde raději sám a někdo v partě s přáteli. Každý je jiný, hraje jinak a podle jiných pravidel, někteří mají moc zraňovat, jiní snášet rány za ostatní a další nás podporují až do konce. Po celou naši cestu sbíráme zkušenosti. Snažíme se posouvat dál, abychom viděli víc, dosáhli mnoho. Před námi je fantastický svět a mi jsme hrdinové tohoto příběhu stejně jako miliony dalších lidí.
Proto je život jako RPG. Je to hra bez limitů, bez hranic.“

„Nikdy se nemůžeme posunout dál, pokud se nevyrovnáme s vlastní minulostí.“

„Nerad opakuji úspěchy, rád se posouvám dál.“

„Šel jsem světem tam a sem,
nikdy rovnou za nosem,
měl jsem radost velikou,
když jsem moh jít oklikou,
já jsem viděl víc a dál,
nežli kdybych v klidu stál
jako svatý.“

„I když vás přibývající léta bolí čím dál víc, ta krása života za to stojí.“

„Kdyby byla trestem za lež trvalá ztráta řeči - lidstvo by záhy oněmělo.“

„Udržuj si krk v teple, nepřecpávej si střevo, drž se dál od Mařenky a budeš šedivět pomalu.“

„Ženy jsou čím dál dražší. Vydržovat si milenku nemůže muž, jehož žena není zaměstnaná.“

„Manželství, toto mistrovské dílo vzniklo, bylo vytvořeno. Když dál dotváříš mistrovské dílo, které je vytvořeno, neuděláš z něho ještě větší mistrovské dílo, ale kazíš je. Utrácíš zbytek svého života na to, že ze středníků děláš tečky a z teček středníky.“

„S poctivostí nejdál dojdeš, ale nepoctivci jsou tam dřív.“

„Po Ludvíku XVIII. přišli i další Ludvíci. Ale historie je už dál nechtěla jmenovat.“

„Přijímat s radostí a vděčností každé ponížení je cennější než klást nějaké kytičky ke kříži. Tak se snaž dál. Jak to bude krásné, až se o tobě lidé v okolí budou vyjadřovat: Tu nic nedovede vyvést z dobré nálady!“

„Abys mohl jít dál, musíš být sražen k zemi.“

„Kdybychom se místo toho, jak jsme slabí a těžkopádní, jen stále probíjeli kupředu, shledali bychom často, že se i se svým loudáním a křižováním dostáváme dál než jiní se všemi svými plachtami a vesly - a - to přece dává pravé sebevědomí, když jiným stačíme, anebo je dokonce předstihujeme.“

„Nedovedu si představit obtížnější text, než je Shakespearův Hamlet. Význam a smysl Hamleta vám neustále uniká. Je to jako když byste zvedli jeden závoj ve snaze objevit, co je pod ním, najít ten význam, ale naleznete tam další závoj. A tak to pokračuje dál a dál. A možná právě v tomhle je jeden ze smyslů Hamleta.“

„Nekonečná řada dní se táhla od dávných věků, až dospěla k datu, kdy osud zasáhl její rodinu, a bez ohledu na to, co se stalo, pokračovala nezadržitelně dál. Ovšem čísla na tomto pomníčku již nepoposkočí.“

„Jestli se setkáš s nenávistí, jestli tě obviní, nechají padnout, můžeš od lidí, kteří tě znají,
očekávat jednu ze dvou reakcí – někteří se k smečce připojí, druzí budou velice nenápadně
předstírat, že nic nevědí, nic neslyší, takže se můžeš klidně dál s nimi vidět a mluvit s nimi. Ta druhá kategorie, ohleduplná a taktní, to jsou tvoji přátelé.“

„Život jde dál. I když se stane úplně to nejhorší, co si dokážete představit, pořád jde dál. - Mise“

„Že přijdou horší časy, to je přece nejlepší důvod dál Rosu zaměstnávat, ale kdepak, oni ji musí vyrazit.“

„Naším skutečným neúspěchem je, když se přestaneme dál pokoušet.“

„Ani u nás se moc dlouho neohlížíme.
Jdeme prostě dál, otevíráme nové dveře a děláme nové věci, protože jsme zvědaví. A zvědavost nás vede po neprobádaných stezkách.
Jdi prostě dál“

„Pracujte tvrdě pro to, co chcete, protože si to nezasloužíte bez boje. Musíte být silní a vědět, že můžete dělat cokoliv, do čeho vložíte mysl. Pokud vás někdo položí nebo vás kritizuje, jen dál věřte v sebe a zaměřte se na něco pozitivního.“

„Takže, co se stane, když se dnešní peněžní systém zítra zhroutí a my jsme se doposud nesnažili praktikovat „vesmírnou výměnu peněz“? To snadno uhodnete, způsobilo by to veliké problémy - UVÍZNUTÍ v Jedu! Najednou nikdo nechce přijmout vaše peníze, ani když o to škemráte. Stal se z vás „kosmický žebrák“! Teď budete chtít, aby o vás bylo postaráno. A tak se raději starejte a dělte, dokud je čas. Vaše Schopnost starat se a sdílet NEPŘIJDE nazmar, protože budete souznít se Stvořitelem ve svém Nitru, který se neustále bezpodmínečně stará a sdílí. Dávejte a dělte se způsobem, který je v souladu s Návratem do Jednoty. Nesnažte se slevovat a ušetřit na věcech a možnostech, které potřebujeme k znovunastolení svých vesmírných kvalit. Staňte se opravdovým „revolucionářem“ Jednoho srdce! Nezpochybňujte ani neuváženě nekritizujte, jak se „ty peníze používají“, pokud je jasné, že už slouží tomu, čeho nedokážete dosáhnout sami o sobě. Pokud to nestačí, začněte se aktivně a důsledně sami podílet na akcích, z nichž se to starání a dělení se šíří dál mezi lidi. Zamyslete se raději nad vlastní neochotou a váhavostí zpochybnit a odmítnout daně vnucované systémem, díky němuž se stáváme spoluviníky za vydržování mašinérie zbrojení a mnoha dalších korupčních záležitostí, které lidstvo uvrhly do bídy těla, mysli a ducha. Jak jinak můžeme očistit krví potřísněné peníze, než když je použijeme ke službě při Očišťování těla, mysli a duše? Peníze nejsou problém. Problém je nedostatek smyslu pro skutečnou Hodnotu, zejména svou vlastní. Náš Duch je nesmírně cenný, a přesto se prodáváme za falešné peníze. Hodnota lidstva proto klesla, což jasně ukazuje skutečnost, že žádný z tímto způsobených problémů nelze vyřešit ani za všechny peníze světa, dokonce ani „obyčejné nachlazení“.“

„Jsou jen dvě možnosti. Buď zemřeš, nebo jdeš pořád dál. Žádná další neexistuje. Věci, které postrádají smysl, jsou ty nejkrásnější.“

„Když to zprůměrujeme, jsem nesmírně šťastný člověk. Bylo možná až nefér nebýt šťastný alespoň jednou do týdne, už jen kvůli všem těm lidem, které kolem sebe mám. A jestli se chybami člověka učí a za všechna svá trápení si můžu já sám, budu šťastný i dál. Protože mám celý život šanci, být o něco lepší člověk.“

„Utíkala jsem radostně po louce, usmívala se na slunce a přála si jen, aby to nikdy neskončilo a já mohla utíkat navždy dál. Vzbudila jsem se. Byl to jen sen.“

„Jestli se chceš posunout dál, začni tím, co nechceš.“

„Život je jako hra, musíme překonávat "levely" abychom mohli jít dál, ale když prohrajeme je to pro nás GAME OVER.“

„V Česku dál panuje dogma, že všechno soukromé je efektivní a dobře fungující a všechno státní plýtvající a nefungující. To je blbost.“

„Život je někdy jako temný tunel - ne vždy na jeho konci vidíme spásné světlo, ale když půjdeme pořád dál, dorazíme na nějaké lepší místo.“

„Život jde dál. Smrt taky.“

„Přál bych si, aby některé osvědčené morální hodnoty platily dál. Třeba pravda.“

„Víra, stejně jako strach nebo láska jsou síly, na které musíme pohlížet podobně, jako nahlížíme na teorii relativity a princip neurčitosti. Jedná se o síly které určují směry našich životů. Tyto síly které často přetvářejí čas a prostor a dokáží změnit náš pohled na to, kým jsme, zde existovaly dávno před naším narozením a existují dál po naší smrti.“

„Chtěla bych žít dál i po mé smrti.“

„Podle sebe soudim Tebe a proto spravedlnost spravedlivá bejt nedovede. Žijme proto dál ve slepičárně a pamatujme, že mráz nevane z Hradu, ale z našich srdcí a proto nás i smrt děsí.“

„Dnešní člověk je roztěkaný a dost možná hudbu ve skutečnosti poslouchá čím dál méně, je hudbě ale trvale a téměř všude vystavován.“

„Asi by bylo pěkné, kdybych řekl, že v tom vězela už odmalička moje touha cestovat. Vůbec ne. V přání dojet co nejdál byla spíš zvídavost a snaha vidět víc, vědět to, co ostatní nevědí. Touha vědět, jak se věci doopravdy mají – mne provází celý život.“

„Neomezená nehynoucí láska, která kolem mě září jako milion sluncí, mě volá dál a dál napříč vesmírem.“

„Moudrostí lze nazvat to, že se člověk horlivě věnuje povinnostem, které náleží lidem, a přestože respektuje duchovní bytosti, drží se od nich dál.“

„Má-li civilizace bílého muže mít nějaký smysl a tím oprávnění své existence, nezbývá jí než vytrvale a pokorně nést svět dál na svých bedrech a vymýšlet stále nové vynálezy, jak si usnadňovat námahu a odlehčovat tíhu. Bez ohledu na to, co si o ní svět myslí a co jí za to vrací nebo nevrací. Jinak ji svět rozdrtí.“

„Bylo nebylo, jeden člověk. Jedna planeta, ten člověk je každej z nás. Co píše příběch téhle planety a i svůj vlastní. Jsou možnosti našich rozhodnutí a našich pohledů na svět. Pro co žijete tam jsou hodnoty přání a sny. Každý se za něčím ženám jako liška za zajícem. Protože to nás posouvá dál dává to životu smysl. Historie jasně říká že člověk se žene za přežitím. Ale když to nemá vyšší hlubší smysl myšlenku hodnotu respekt k předkům a jejich moudrosti a bolesti i radosti tradici. Kým jsme bez minulosti předků, a jejich dřiny v minulosti. Pokud žijeme život bez hodnoty minulosti a smyslu v přítomnosti. Jaká bude budoucnost to je volba každýho z nás. Čemu dáváme smysl podle sebe tak žijeme.“

„V životě se pořád za něčím honíme a neužíváme si toho, co právě teď máme. Je to jako cesta do husté mlhy. Chceme být v ní, v tom místě, kde je nejhustší, ale když do ní postupně jdeme, neuvědomíme si, že už tam jsme a chceme jít ještě dál, protože někde bude určitě hustší.
Nežijeme přítomností a honíme se celý život za milníky, které si díky kvapu nedokážeme užít a vychutnat.“

„Když se cítíš na dně, jen dál dýchej, nic víc dělat nemusíš.“

„Láska probouzí šílenství, jakmile se změní v utkvělou myšlenku, která se pořád vrací, na které se jako na věšáku zachycuje duch, čím dál tím víc nečinný.“

„Tak jak lesklá plocha zrcadla odráží vše, co před ní stojí, a jak tiché údolí samo nese dál sebemenší zvuk, má karatista oprostit své nitro od sobectví a zloby, aby mohl ve všem co by ho mohlo potkat, přiměřeně jednat. To je myšleno pojmem „Kara“ neboli „Prázdný“ v Karate-dó.“

„Napodobování a obdiv se rozšířily nejprve na krásná těla a pak se šířily stále dál až na krásné duchy. Ti přivedli dovednost, jak vyprazdňovat slušně ve společnosti hlavu, aby to vypadalo, že je ještě plná, tak daleko a k takové soustavnosti, jak jen to šlo.“

„Práce vyžaduje čím dál větší vzdělání, vzdělání čím dál větší práci.“

„Nikdo nezačíná dílo od prvopočátku, nýbrž se chápe nitkyz minulosti a spřádá ji dál.“

„Zanikáme, odcházíme, ale pochod času pokračuje navždy dál.“

„Mají-li vzniknout větší hodnoty, musí nuly co nejdál dozadu.“

„Zamilovaní lidé nevidí daleko, protože vidí jen sebe; to znamená, že si nevidí dál než na špičku nosu.“

„Rozpravy všechny - čím déle je povedeme, tím dál jsou od pravdy jak voda od pramene.“

„Láska, která dodělává a vleče se pořád dál, to je hrozné.“

„V počátcích všech vědeckých pozorování jsme při hledání rozumného vysvětlení jevů vystačili s pouhou intuicí, založenou opravdu jen na prosté zkušenosti s všedními objekty. Ale jak se snažíme vypracovat lepší popis naší zkušenosti, která začíná zahrnovat stále širší rozsah jevů, přestávají být naše vysvětlení jednoduchá a stávají se tím, co nazýváme zákony. Často se zdá, že jsou čím dál nerozumnější a stále více vzdálené od toho, co považujeme za zřejmé.“

„Mlha znamená nevidět nebo vidět rozostřeně. Ztratit se a nevědět jak dál.“

„Když jsem začínal žít s Julianou, […] řekl jsem: „Katolík je člověk, který si uvědomuje, že žije v hříchu.“ A Juliana na to pravila: „To je nejkrásnější definice katolicismu, jakou jsem kdy slyšela.“ Jinak to, co nás odlišuje od protestantů, je úcta k Panence Marii, úcta k ženě. Nemám na mysli ten hnusnej bigotní katolicismus, ale to, jak ho cítím já. Nebo jak ho cítil Deml a podobní. Katolicismus udržuje tradici středověkých truvérů, kteří se kořili ženě. A to není jen o lásce tělesný. Kromě toho — katolickou církev vždycky posunovali dál heretici.“

„Stali jsme se sebevědomějšími. Jsme čím dál přesvědčenější, že je povinností politiků odpovídat na otázky, které se týkají nakládání s veřejnými penězi a vůbec spravování věcí veřejných. A také že vůbec neexistuje téma – až na výjimky hraničící s bulvárem –, o kterém by neměli mluvit. Tahle premisa nám dává velkou volnost v tom, jak vůbec s politiky hovořit. Ve srovnání s dřívějškem jsme rovnocennějšími partnery. Ta doba, kdy se novináři politiků ptali tak, aby jim poskytli prostor pro jejich sebevyjádření, je naštěstí pryč. I když je to možná troufalé tvrzení.“

„Nemusíte být nezbytně Skandinávec, abyste pochopil Sibelia, nebo Čech, abyste pochopil Janáčka. Je tu samozřejmě určité dědictví, geny, které si v sobě neseme, ale hudební intelekt je jednotný. Každý může hudbu pochopit a předat dál. To jsou hlavní mechanismy, které umožňují lidem hudbu interpretovat.“

„Síla byla na místě, když šlo o rozprášení Al-Kaidy v Afghánistánu. Naproti tomu je čím dál jasnější, že invaze do Iráku byla omylem, jenž téměř jistě řady teroristů spíš rozmnožil, než rozprášil.“

„Trend doby je hodně vizuální. Mám pocit, že u castingů na reklamy či filmy čím dál více záleží na tom, jak adept vypadá, než na tom, co umí.“

„Jakmile položí ďábel (který dnes mluví ústy establishmentu) první podmínku, přistříhněte si vlasy, jenom tak trošku, a budete moci hrát, je třeba říct ne. Jakmile ďábel (který dnes mluví ústy establishmentu) řekne - změnte si název a budete moci hrát dál to, co hrajete, je třeba řici - ne, nebudeme tedy hrát.“

„Život svobodného člověka se skládá z nesčetných nejistot a právě to je na něm nejkrásnější. Nejistota vás posouvá dál. Nové nápady jsou možné jen díky nejistotě. Vítejme nejistoty, abychom mohli žít autenticky a důstojně.“

„Nejdál člověk doběhne, když utíká sám před sebou.“

„Mé tvrdé paže dál svírají uzdu života – / dál jako bezbřehý oceán / má duše vztekem a vášní klokotá. / Zůstanu nespoután. // Mé levhartí oči dál lítý mají lesk / a drží ve své moci / divoký a zádumčivý blesk / planoucí tmou pravěké noci. // Nechť zchátrá a rozpadne se v hlínu / kultury lidské každý čin. / Jsem barbar z nejhlubšlho stínu, / který se tyčí nade vším.“

„Čím dál méně se lidem vskutku podaří naplnit svůj osud, být sám sebou. A tak zbývají nakonec jen rozpaky a stud nad událostmi a činy, jejichž autentičnost je sporná.“

„Chtěl jste inkasovat pojistku a stát se vlastníkem nemovitostí, abyste splatil dluhy a dál mohl žít životem, na který nemáte. Za úkladnou vraždu Vás soud v prvé instanci odsoudil ke 14 letům vězení a odvolací soud rozsudek o vině i trestu potvrzuje, takže kromě dlouholetého trestu jste nezískal nic. Vrahové po svých obětech nedědí.“

„"Pomáhám řídit velmi složitý stroj, a když někde objevím vadnou součástku, je mou povinností ji opravit nebo vyměnit, než se škoda rozšíří dál." - Agáta“

„"Ptáte se mě v čem je velikost člověka," zacitoval " V tom snad, že stvořil druhou přírodu? Nebo v tom, že uvedl do pohybu síly bezmála kosmické? Že v kratičkém čase ovládl celou planetu a prorazil okno do vesmíru? Nikoli! V tom, že bez ohledu na všechny uvedené skutečnosti žije dál a je pevně rozhodnut zůstat na živu i do budoucna."“

„Člověk musí sahat dál, než mu stačí ruka. Nač by jinak bylo nebe?“

„Já sklouznul, ale nesletěl, / tak dál, jen dál. / Vždyť každý vrchol na světě / se zvládnout dá.“

„Já jsem byl kdysi v Maďarsku, ještě když jsem se zabýval zemědělstvím. Přišel jsem tam zkoumat ty otázky, jak oni to dělají, prostě. Oni vyráběli, bych řekl, tu…, to obilí vyráběli v družstvě a tu živočišnou výrobu měli u těch družstevníků. Dali jim krmivo a ty to tam prostě dělali. Přišel jsem k jedné paní, byla to bankovní úřednice, skončila v bance, její muž byl traktorista v družstvu, dělal v družstvu. Měli tam bojlery, já nevím asi 10 tisíc měli těch broj… brojlerů a měli 7 prasat, no. No tak s ní mluvím o tom, jak to dělá, kdo dělá, říká: ‚Děti pomáhaj, všichni pomáháme‘ a tak dál. Já říkám na to: ‚No tak mi taky jako se snažíme pěstovat… taky, my máme… my pěstujeme koně.‘ Ona se tak zarazila a dívá se na mě: ‚Koně? Jak to? Proč koně?‘ Já říkám: ‚Železný koně. U nás totiž ty kravíny, ty chlívy se přeměnily v garáže a většinou tam stojí to auto.‘ A ona mi na to odpověděla: ‚Až já budu na to auto mít, já se na to taky vykašlu a taky tam dám to auto místo tý krávy a místo těch prasat,‘ prostě. Tedy je vidět, že ty lidi myslí obdobně, no ale reagujou na danou situaci. Na danou situaci prostě tak, aby se…, hledají jak se mít lepší. Co udělat pro to, aby se měli lepší. A my jsme to trochu přehnali, my už jsme příliš, bych řekl, zpohodlněli. A doba žádá, aby nás…, doba nás z toho pohodlí vyvádí. A budeme nuceni z něho vystoupit, jestli chceme obstát. My jsme si zvykli už, na rok všechno jako by to bylo zapsaný v kalendáři, co bude, kdy půjdeme na to, kdy uděláme to, kdy půjdeme na chatu, a tak dál, a tak dál, jinde to tak není, nikde. Jinde se musí, prostě, ty lidi rvát, i v tom kapitalismu.“

„Odhadovala jsem, že jsem mimo dosah, ale jistá jsem si nebyla. Jak velká je bezpečná vzdálenost od hada většího než náklaďák? O dva státy dál? Nebo o tři?“

„Z útrob Asketické jeskyně v nitru Nezajímavé hory, která se tyčí v části pekla nazývané Tady-není-nic-k-vidění-jeďte-jinam, se ozývaly kutilské zvuky. Kutilství, jak možná víte, je převážně doménou mužů. Ženy - až na světlé výjimky - kutilství neprovozují, což je i důvod, proč právě muži vynalezli kůlnu a garáž, dvě místa, kam se zpravidla uchylují za účelem provádění činností nemajících žádný konkrétní účel, vyjma toho nějak zaměstnat chlapské ruce - a pokud možno něčím, co nezahrnuje jídlo, pití ani mačkání tlačítek dálkového ovladače televizoru. Velmi zřídka přinese kutilství nějaký užitečný objev; většinou je jeho náplní opravování součástek, které dosud bezvadně fungovaly, a výsledkem situace, kdy inkriminované součástky dělají něco jiného, než by měly, popřípadě nedělají vůbec nic, takže je třeba dalšího kutilství za účelem jejich opravy; jenže ani poté nefungují tak dobře jako na začátku, takže se s nimi dál kutí, což pokračuje prakticky do chvíle, než dotyčný kutil zemře, přičemž jeho smrt mívá zhusta na svědomí rozezlená manželka, která ho umlátí nefungujícím papiňákem či kusem lednice.“

„Musíme pocítit a vyjádřit bezpodmínečnou lásku, abychom se dokázali dostat za hranice jistých dimenzí, tak aby tento svět rychle směřoval do vyšších úrovní. Vycházíme z úrovně oddělenosti, kde sami sebe vidíme uvnitř těla, z kterého se díváme ven na svět. Tento pohled bude brzy nahrazen odlišným pohledem na realitu. V ní budeme cítit a poznávat absolutní jednotu s veškerým životem a tento pocit bude růst čím dál víc s tím, jak budeme postupovat na své cestě domů směrem vzhůru, úroveň po úrovni.“

„Salomon Brothers, E. F. Hutton, Lehman, Shearson, Smith Barney… Všechny tyto fimy zmizely, jen Wall Street frčí dál.“

„Někdy je potřeba úplně zastavit, být na chvilku absolutně sám. Neřešit, co se stalo včera ani nepřemýšlet, co nás čeká zítra. Jenom se pořádně nadechnout a vnímat přítomný okamžik… tady a teď. Teprve pak se opět můžeme po naší cestě vydat zase o kus dál.“

„Neřeš to dál a tím pádem je to vyřešené“

„I když se naše současná situace zdá být bezvýchodná,
MUSÍME dál bojovat a nevzdat se!!“

„Někdy dělat to co tě nebaví, je důvod jak se posunout dál.“

„Myslíte si že nedokážu jít dál?
Chyba já nedokážu ani vstát!“

„Jsi moje všechno, jsi moje nic, a proto ti chci říct že mi scházíš čím dál tím víc“

„Já jsem rozhodčí! Já rozhoduji ze své činy, já rozhoduji co bude dál, jaký krok bude další. Proto také chci já rozhodnout kdy skončím, nechci aby za mě rozhodl opilý řidič, blázen s nožem nebo souhra nehod či náhod! Jen já určím kdo vyhrál mou hru… jménem ŽIVOT a kdo ji může být můj spoluhráč!“

„Je pro mě strašně důležité si denně připomínat, jak je lidský život pomíjivý. Dodává mi to energii dál pracovat na tom, aby ten můj byl věčný.“