Citáty na téma kulturnost (108 citátů) | Citáty slavných osobností

„Prosím vás, kdo by chtěl žít ve městě, kde jedinou kulturní vymožeností je to, že můžete na červenou odbočit doprava?“

Woody Allen (1935) americký scenárista, režisér, herec, komik, spisovatel, dramatik a hudebník

o Londýně

O životě

„Často slýcháme o hrubosti nastupující generace. Sám patřím mezi staříky a dalo by se očekávat, že se postavím na stranu starších, ale ve skutečnosti mě více zaráží špatné chování rodičů k dětem než dětí k rodičům. Kdo z nás by se necítil v rozpacích při rodinném obědě, kde otec nebo matka jednají se svými dospělými potomky tak nezdvořile, že kdyby se tak chovali k jakýmkoli jiným mladým lidem, bylo by to jen příčinou ukončení známosti? Dogmaticky trvají na svém ve věcech, kterým jejich děti rozumějí lépe než oni, nezdvořile je přerušují, zcela zjevně si protiřečí, zesměšňují věci, které mladí berou vážně (někdy třeba jejich náboženství), urážlivě se vyjadřují o jejich přátelích. To všechno dává snadnou odpověď na otázku „Proč jsou stále pryč? Proč mají kteroukoli jinou domácnost raději než svůj vlastní domov?“ Kdo by nedal přednost zdvořilosti před nekulturností?“

Clive Staples Lewis (1898–1963) britský spisovatel irského původu

Čtyři lásky, strana 34

Source: [Lewis, Clive Staples, Eva Hoznauerová, Čtyři lásky, Návrat domů, Praha, 2013, 141, druhé, 978-80-7255-283-2, 34]

O přátelství , O lidech , O chování , O dětech

„Ženy jsou důležitým spolutvůrcem toho, čemu se říká kulturnost srdce. Ony nás nutí uchovat si mužství, čímž nemyslím označení pohlaví, nýbrž kvalitu charakteru.“

Miloš Kopecký (1922–1996) český herec

O srdci , O ženách

„Kulturnost je nátěrem, který lze snadno rozpustit v alkoholu.“

George Bernard Shaw (1856–1950) irský dramatik

O alkoholu

„Republika, která dala hlasovací právo analfabetům a tetkám, si nemůže dovolit luxus "kulturního boje".“

Karel Čapek (1890–1938) český spisovatel

O boji

„Morálka je většinou jenom dočasný trend. Je přece hluboce nemorální, aby kulturní člověk akceptoval ubohou úroveň své doby.“

Oscar Wilde (1854–1900) dramatik, prozaik a básník

„Neochota lidí pracovat na společném díle neplyne z vrozené neochoty k práci, ale je pouhým následkem chybných kulturních zařízení, jejichž působením se lidé stali zatrpklými, mstivými a nepřístupnými“

Sigmund Freud (1856–1939) rakouský lékař, psychoanalytik a psycholog

O lidech

„Individuální svoboda není žádným kulturním statkem.“

Sigmund Freud (1856–1939) rakouský lékař, psychoanalytik a psycholog

O svobodě

„Skoro každý jedinec, v obyčejném životě bystrý, předvídavý, kulturní, jen co se dostane k moci, ztratí rozum.“

Henri Troyat (1911–2007) francouzský spisovatel

O životě , O rozumu

„Mluvení o víře je způsob, jak maskovat, že Židy necharakterizuje jejich víra, nýbrž příslušnost k židovské národnosti. Musíme se znovu naučit být hrdí na naši minulost a znova se dopracovat k vědomí, že jsme národ s přirozeným kulturním posláním; jen tak v sobě zase upevníme pocit vzájemné pospolitosti.“

Albert Einstein (1879–1955) německo-americký fyzik, autor teorie relativity

Zdroj: Balibarová, str. 76.

O víře , O pocitech , O minulosti

„Právo trestat smrtí je právo hrozné, a soudíc podle jeho dějin a vývoje, bude v budoucnosti zrušeno. Neptejte se, jak mně bylo, když jsem návrhy na vykonání trestu smrti podpisoval. Trest smrti mi není hlavně odplatou ani zastrašením, není zajištěním proti nebezpečnému zločinci; má-li smysl a oprávnění, tedy pouze jako expiace. Nic nevyváží a nevykoupí tak strašnou věc, jako je surová a zištná vražda na člověku, než smrt; takový vrah se provinil na celém člověčenstvu. Ale i to platí jen pro dnešní stav kulturní – budoucí věky budou mít víc možností prevence, nápravy a převychování – i jasnější poznání kriminální odpovědnosti.“

Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937) první československý prezident

Zdroj: ČAPEK, Karel. Hovory s T. G. Masarykem III. Myšlení a život. Fr. Borový a nakladatelství Čin, Praha 1936 (oddíl II - Metafysika, kapitola 4 - Prozřetelnost, str. 74)

O trestu , O poznání , O věku , O budoucnosti

„(odpověď na Čapkovu otázku: „A co jiní náboženští géniové, řekněme Buddha, Lao-Tse?“)
Hledají-li v nich někteří moderní Evropané náboženství vyšší než Ježíšovo, je to, myslím, z kulturní únavy; potřebují něco exotického, co by podráždilo umdlenou náboženskou fantasii. I na tom vidět moderní náboženskou krisi. Mám pochopení pro orientální moudrost resignace, ale moudrost lásky účinné je mnohem vyšší.“

Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937) první československý prezident

Zdroj: ČAPEK, Karel. Hovory s T. G. Masarykem III. Myšlení a život. Fr. Borový a nakladatelství Čin, Praha 1936 (oddíl III - Náboženství, kapitola 3 - Náboženství Ježíšovo, str. 94)

O pochopení , O náboženství , O moudrosti , O lásce

„Na počátku je nevědomí. Všechno nové pochází z nevědomých oblastí… Psychologicky je každý kulturní pokrok rozšířením vědomí.“

Carl Gustav Jung (1875–1961) švýcarský psychiatr a psychoterapeut, který založil analytickou psychologii

„Člověk je kulturní v té míře, v jaké rozumí kočce.“

Lilian Jackson Braun (1913–2011) autorka

Bernard Shaw

O kočkách

„Základní masou demonstrantů byli školáci a studenti, kulturní pracovníci, k nimž se postupně připojila i část dělníků a úředníků. Používaly se všechny možné formy působení na veřejnost – stávky, stávková pohotovost, setkání v divadlech, návštěvy závodů studenty a herci, velká shromáždění s řadou krátkých projevů a doplněných vystoupením herců a zpěváků a hudebních skupin, což vytvářelo zvláštní atmosféru jednoty, uspokojovalo mentalitu mládeže a zvyšovalo emoce, přitažlivost a bojovnost i odvahu. Zvlášť aktivní úlohu hráli studenti a profesoři pražských uměleckých škol, v nichž byly pěstovány opoziční nálady, nepřátelský vztah ke KSČ a SSM, elitářství a přezíravý postoj k pracujícímu člověku. To bylo i zdrojem jejich opoziční aktivity i vlivu na ostatní studenty. Přitom šlo většinou o děti umělců, které byly při velkém počtu uchazečů přednostně přijímány.“

Miloš Jakeš (1922–2020) československý politik

s. 114
Dílo, Dva roky generálním tajemníkem, 1996

O náladě , O škole a vzdělávání , O vztazích , O dětech

„My nebudeme přece kopírovat, že navrátíme půdu, prostě, do pronájmu rolníkům, členům JZD, pokud ty družstva fungují. A oni fungují. No tak proč bysme to měli rozdávat? Proč bysme měli tuto operaci dělat? Ano, Sovětský svaz je něco jinýho. Nefunguje to, zaostalo to, ta vesnice je zcela jiná než naše. Naše vesnice je vysoce kulturní, podobá se městu, neliší se svým životem, kulturním životem, vybavením domácností, a tak dál, vzdělaností, od města. No to je jiný přístup třeba, a ne něco kopírovat jenom. Ano, zamyslet se, kde, co a jak použít. Ano, jestli dáváme někomu malou hospodu nějakou, kde jsme měli jednoho člověka a platili jsme ze státní pokladny každý měsíc 4 tisíce ztráty na tu hospodu, tak je asi lepší dát ji jemu, i když on si tam asi vydělá daleko víc než předtím, ale nás to ty 4 tisíce nestojí! A on slouží, a slouží možná líp než ten, který tam v těch 10 hodin přišel a do těch šesti večer měl otevřeno, a v neděli, když byl fotbalovej zápas vedle, tak neotevřel a šel se dívat na ten zápas jako každej jinej. Tu jsme to v minulosti trochu přešvihli, abych tak řekl, s tou socializací. Tedy ty živnosti menší, kde pracují sami, kde nikoho nevykořisťuje, potřebujem.“

Miloš Jakeš (1922–2020) československý politik

O ztrátě , O minulosti , O životě

„Umění Dálného východu, hudba, poezie, tanec, výtvarné umění, ba i zvyklosti a určité vzorce myšlení tamní populace, to skutečně pro mě byla jedna velká neznámá. A to jsem měl dělat reportáže o jejich životě. Ale zjistil jsem, že tamní lidi znají evropské umění. A třeba i evropskou filozofii. Není to pro ně vůbec žádná velká neznámá, jak jsem si myslel. Měl jsem to vlastně vědět. My v Evropě bereme dokonce jako přirozené, že nejen znají Dvořáka, Smetanu a třeba Brahmse a Bizeta, ale že taky mají řadu skvělých interpretů evropské hudby. Když jsem na tento poněkud zahanbující rozdíl mezi námi Evropany a jimi narazil ve styku s Tchajwanci a jinými obyvateli Dálného východu, mohl jsem si vybrat: Buď pociťovat hrdost nad světovostí české a obecně evropské západní hudby, malířství a dalších kulturních projevů nebo podlehnout tomu pocitu zahanbení nad svou, evropskou a západní neznalostí umění Dálného východu. Co víme o čínské opeře? Jak často je na repertoáru v Evropě? Jak předvídat nějaké modely jejich politického chování, když naše znalosti jejich myšlení nedosahují takové hloubky jako jejich znalosti našich stereotypů.“

Zdeněk Velíšek (1933) český hispanista a novinář

Zdroj: [Velíšek, Zdeněk, Český rozhlas Vltava (archiv - Osudy), http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3803377, 2017-03-03, 2017-07-02]

O lidech , O umění , O hudbě , O tanci

„Kulturní člověk - to je ten, kdo je schopen soucitu. Je to nešťastný, trýznící-se talent.“

Vasilij Markovič Šukšin

„Pokud se bude člověku předvádět všechno v dobrém světle, budou se v jeho pozornosti zdůrazňovat duchovní momenty života, budou se více ukazovat příklady dobroty, mravnosti, kulturnosti, dobrého chování, duchovního způsobu myšlení, tak bude tento člověk formovat svůj pohled na svět podle tohoto klíče.“

Anastasia Novych ukrajinská spisovatelka

O chování , O světle , O světě , O životě

„Civilizační, kulturní hodnota národa je na prvním místě poměřitelná tím, jak se dokáže postarat o bezmocné, nejslabší.“

Pavel Rychetský (1943) český ministr spravedlnosti ČR, místopředseda vlády ČR, předseda Ústavního soudu ČR, československý politik, adv…

Zdroj: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/audio-podcast-ptam-se-ja-rychetsky-zeman-me-zklamal-prima-volba-prezidenta-je-hruba-chyba-198133
Kontext: Dlouhodobě zastávám názor, že civilizační, kulturní hodnota národa je na prvním místě poměřitelná tím, jak se dokáže postarat o bezmocné, nejslabší. Nemyslím tím jen chudé, nemocné, staré. Všechny země mají v Ústavě napsanou rovnost, ale de facto si lidé nejsou rovni. Někdo je zdravý, nemocný. Někdo bohatý, jiný chudý. A prezident by měl být zastáncem těch slabých.

„Hibernuje uprostřed léta. Jak nekulturní!“

Valeriu Butulescu (1953)

O létě

„Své základní názory shrnuje [J. L. Fischer] zkratkou velmi abstraktní a velmi schematickou ve své nástupní přednášce jako mimořádný profesor dějin filosofie na universitě Masarykově: Věčný a časový úkol filosofie 1935 /…/ Věčný úkol filosofie vidí v poznání řádu, zákonitosti světa skutečného i světa teprve tvořeného, kulturní tvorby. Skutečnost dělí na tři plně samostatné a svézákonné existenční typy: objektivně reální, psychicky reální a kulturně reální, kvalitativně různé a na sebe nepřevoditelné. Princip kvantitativní a kausální nahrazuje kvalitativním a funkčním, determinism pojmem kvalitativního optima. Společnost definuje jako skladbu reálných funkcí sociálního dosahu či rozptylu, z nichž nejnižší jsou funkce záchovné, nejvyšší pak funkce rozvojové. Avšak jeho quasi scholastické, často spíše jen slovní a terminologické rozlišování a jeho nepřekonatelný, jak se zdá, sklon k verbalismu činí jeho idee nejasnými a neurčitými, ale na mysli ne dosti schopné věcné analysy působí dojmem novoty a originálnosti.“

Josef Ludvík Fischer (1894–1973) český filozof, překladatel a vysokoškolský pedagog

Prof. PhDr. Josef Král

O poznání , O světě

„Evropa není geografický pojem, ale pojem civilizační a kulturní. Je definována jako oblast, kde je uctíván křesťanský Bůh. Evropané si to uvědomili, když byli konfrontováni s jinou civilizací, která vyznává jiného Boha. - Petr Piťha v promluvě k výročí svatořečení Anežky České 13.11.2015 v katedrále sv. Víta “

Petr Piťha (1938) český ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR, lingvista a římskokatolický duchovní

O bohu

„Některé mé písně jsou natolik oblíbené, že se o nich dá říci, že téměř zlidověly. Tím spíše jsem přesvědčena o tom, že se moje tvorba dá zařadit k národnímu kulturnímu bohatství, na jehož využívání se má Český rozhlas podílet.“

Helena Vondráčková (1947) česká herečka a zpěvačka

Zdroj: [Mé písně jsou národní bohatství, ale rozhlas je nehraje, stěžuje si Vondráčková, novinky.cz, 2011-05-26, 2011-05-26, http://www.novinky.cz/kultura/234479-me-pisne-jsou-narodni-bohatstvi-ale-rozhlas-je-nehraje-stezuje-si-vondrackova.html]

O bohatství

„Jsem jím hluboce zasažena, úplně jsem oněměla. Jsou tam všechny lidské charaktery, které mezi sebou vidíme dodnes. Je to lidská přirozenost. Zlí lidé, odvážní, zbabělci, to jsou povahové rysy, které se projevují v našich společných česko-německých dějinách a můžeme vidět, že jsou na obou stranách. A to nás kulturně velmi spojuje.“

Erika Steinbachová (1943) německá politička

o filmu Habermannův mlýn, jehož tématem je poválečný odsun Němců
Zdroj: [Téma českého filmu Habermannův mlýn padlo v Německu na úrodnou půdu, i.rozhlas.cz, 2010-11-25, 2010-11-27, http://i.rozhlas.cz/zpravy/film/_zprava/tema-ceskeho-filmu-habermannuv-mlyn-padlo-v-nemecku-na-urodnou-pudu--815067]

O zlosti , O lidech

„Kulturní marxismus politické korektnosti, stejně jako ekonomický marximus, zjednodušuje celý historický vývoj jen na jedno hledisko. Ekonomický marximus tvrdí, že veškeré dějiny určuje vlastnictví výrobních prostředků. Kulturní marxismus neboli politická korektnost tvrdí, že veškeré dějiny určuje moc, pomocí níž různé skupiny definované na základě rasy, pohlaví apod. ovládají ostatní skupiny. Všechno ostatní je lhostejné.“

William Lind (1947)

Zdroj: BROWNE, Anthony. Úprk rozumu : politická korektnost a smrt veřejné rozpravy v moderní Británii. 1. vyd. v českém jazyce. Praha : Dokořán, 2009. 157 s (PNK ; sv. 3) ISBN 978-80-7363-240-3. str. 31

O lhostejnosti , O pomoci

„Otec Clarence Rivers byl hudební a kulturní génius, který poskytl afro-americkým katolíkům velký důvod k hrdosti komponováním hudby pro katolickou liturgii, která jasně a hrdě odráží dary černého lidu naší zemi.“

Wilton Daniel Gregory (1947) římskokatolický arcibiskup

o Clarenci Rufusovi J. Riversovi
Originál: (en) Fr. Clarence Rivers was a musical and cultural genius who provided great pride for African-American Catholics by composing music for the Catholic liturgy that clearly and proudly reflected the cultural gifts of black people in our country.
Zdroj: [Fr. Clarence Rivers, liturgy pioneer, dead at 73.(Appreciation), National Catholic Reporter, 2005-01-07, 2012-04-14, http://www.thefreelibrary.com/-a0127432639]

O hudbě

„Církev není vězněm politických, rasových nebo kulturních dělících čar. Není možné ji porovnávat se státy nebo národními svazky.“

Benedikt XVI. (1927) katolický papež, nyní emeritní

Zdroj: [Pápež v kázni na sviatok Turíc: Cirkev je útočiskom v rozštiepenom svete, SME.sk, 2010-05-23, 2010-05-23, http://www.sme.sk/c/5388496/papez-v-kazni-na-sviatok-turic-cirkev-je-utociskom-v-rozstiepenom-svete.html]

„Barbaři 20. století se nemohou změnit v kulturní, civilizované bytosti, dokud si neosvojí porozumění a lásku k umění.“

Jean Paul Getty (1892–1977) americký průmyslník

Zdroj: [Lukavec, Jan, Freeland, Cynthia: Teorie umění, iliteratura.cz, 2011-06-28, 2011-06-29, http://www.iliteratura.cz/Clanek/28511/freeland-cynthia-teorie-umeni]

O porozumění , O umění , O lásce

„Vivisekce je největší a nejsprostší kulturní ostuda současnosti, je morálně a intelektuálně naprosto srovnatelná s pomateností procesů s čarodějnicemi, a žádný národ, který ji trpí, nemá právo nazývat se národem kulturním.“

Manfred Kyber (1880–1933) německý spisovatel

„Tak jako se ve starověku Středozemí jevilo jako celý svět, ale ukázalo se, že to je omyl, ukazuje se, že svět není jen Evropa a že dokonce má už Evropy a evropanské dominance dost, a že chce dále žít jinak a po svém, tedy ne-evropsky. Bohužel mnozí „Evropané“ akceptují toto vidění a moderní kulturní pluralitu přijímají jako „přirozenou“ různost, ne-li neslučitelnost, a ve výsledku jsou nakloněni jakési nivelizaci, která vše relativizuje a odmítá hodnotit, co je lepší a co horší. Kdyby toto vidění začalo převažovat, znamenalo by to opravdu konec Evropy a evropanství, protože by to znamenalo odumření toho nejhlubšího kořene všeho evropanství, naprostý rozpad toho základu, bez něhož by Evropa vskutku přestala být sama sebou. Tím základem Evropy a evropanství je vždy znovu se vracející otázka po tom, co je v dané situaci „tím pravým“, co je vskutku pravdivé, vskutku spravedlivé, vskutku tím, co „má být“ a co se „má stát“ a o čem se nehlasuje a nemůže hlasovat tak, že se jen zprůměruje vůle většiny a oktrojuje se všem.“

Ladislav Hejdánek (1927) český filozof a profesor

Zdroj: Budoucnost Evropy a my, 2008 http://www.hejdanek.eu/digiarchiv.php?id_detail=22

O světě , O chybách , O vůli , O životě

„Rousseau je stále inspirací k tomu, jak dnes přemýšlet o pojmu lid. Tento pojem se znovu vrátil do politické filosofie, i když se v devadesátých letech zdálo, že lid neexistuje a jsou tu pouze „svobodní a racionální jedinci“, jak to chápali i liberálně levicoví autoři jako John Rawls. Myslím si však, že téma přímé demokracie a Rousseauův pojem „obecné vůle“ nelze chápat izolovaně bez ohledu na ekonomický, sociální a kulturní prostor, v němž o nich uvažujeme.“

Michael Hauser (1972) český filozof

Zdroj: HAUSER, M., PERNÝ, L.: Utópia ako filozofický argument v meniacom sa svete. Rozhovor s českým filozofom Michaelom Hauserom o projekciách ideálnych spoločností. In: DAV DVA, 2019, Online: https://davdva.sk/utopia-ako-filozoficky-argument-v-meniacom-sa-svete-rozhovor-s-ceskym-filozofom-michaelom-hauserom-o-projekciach-idealnych-spolocnosti/

O vůli , O demokracii

„Klademe-li si otázku, který motiv přede všemi je typický pro nordickou rasu, zdá se mi zřejmé, že je to v první řadě pojem cti a s ní nerozlučně spojená idea povinnosti plynoucí z vědomí vnitřní svobody. V okamžiku, kdy láska a soucit převládly, začaly epochy rasově národního a kulturního rozkladu všech nordických států.“

Alfred Rosenberg (1893–1946)

Zdroj: Der Mythus des 20. Jahrhunderts, Munchen 1941

O svobodě , O lásce

„Střední Evropa nezná žádnou střední cestu. Pravoslavná cesta na východ zde nikdy neměla svůj vliv na kulturní vývoj identity národů. V tom případě tedy ale zbývá jen katolicko-evangelický kulturní směr západ.“

Arthur d’Evrecy

K geopolitice střední Evropy

O cestě

„Na kulturním poli je úroda tím menší, čím víc je na něm hnoje.“

Žarko Petan (1929–2014) slovinský spisovatel a režisér

„Kulturní dohoda: dohoda, kterou uzavírají dva státy, které se nedokázaly dohodnout v ničem jiném.“

Georges Elgozy (1909–1989) francouzský ekonom

„Oblek je moderní, když v kulturním středisku, v nejlepší společnosti jsme středem co nejmenší pozornosti.“

Anita Loos (1889–1981) herečka, spisovatelka, scenáristka, televizní producentka

„Nejvíce si cením a při své práci dodnes používám jeho Kulturní místopis Novojičínska. Je to dílo trvalé hodnoty. A nejen pro ty, kteří se do zdejšího regionu po poválečném odsunu Němců přistěhovali a mohli jeho prostřednictvím poznat historii svých obcí. Pro starousedlíky to znamenalo oživení a připomenutí tradic jejich kraje.“

Ladislav Baletka (1944–2011)

o Miloslavu Balášovi
Zdroj: Pocta historikovi a národopisci http://www.valasskemezirici.cz/doc/23719/

O historii

„…a na kraji mu řekli, podívali se: Máme ještě málo kulturních domů. Řekli: Hřiště ne, ale jestli chceš stavět kulturní dům, na ten ti dáme. Byla tam dobrá hospoda, která šla rekonstruovat, a tak se rozhodl postavit kulturní dům, poněvadž na něj měl pomoc. Samozřejmě že je správný stavět kulturní domy, poněvadž lidi se maj kde scházet, kde se bavit a tak dál. Napříště chceme, abychom stimulovali ty národní výbory, co maj stavět. No jestli máme zájem, aby byl čistý potok, aby nepouštěli špinavou vodu, no pak řekneme: Jestliže postavíte čistírnu odpadní vody, dostanete řekněme 70 % státní subvenci. Když ji nepostavíte, nedostanete nic. A na druhý vám subvenci nedáme. Nebo vám dáme ještě subvenci na toto, na jiný zas ne. A to bude ten státní zájem, který budeme uplatňovat. Tedy chceme pozvednout ty národní výbory, aby skutečně rozhodovaly o těch otázkách občanů! A stejně tak chceme, aby ta Národní fronta se oživila. Dole aby se oživila! Aby pracovaly samostatně ti organizace. Mnozí pracujou, zahrádkáři a chovatelé drobného zvířectva, myslivci a další, ale všichni aby samostatně pracovali. A na té bázi, Národní frontě i národního výboru, se ten zájem sjednocoval, v něco vyúsťoval. My nechceme…, nemůžeme…, nejsme proti tomu, ale co nám pomůžou jenom kritici. Vždyť my víme, že v Praze, nebo v Plzni či jinde, kolik je tam špíny - tedy ve vzduchu mám na mysli - kolik je tam kysličníku siřičitého, to můžeme změřit, víme to, no k tomu nepotřebujeme, aby nám to někdo říkal!…“

Miloš Jakeš (1922–2020) československý politik

Varianta: ... a na kraji mu řekli, podívali se: Máme ještě málo kulturních domů. Řekli: Hřiště ne, ale jestli chceš stavět kulturní dům, na ten ti dáme. Byla tam dobrá hospoda, která šla rekonstruovat, a tak se rozhodl postavit kulturní dům, poněvadž na něj měl pomoc. Samozřejmě že je správný stavět kulturní domy, poněvadž lidi se maj kde scházet, kde se bavit a tak dál. Napříště chceme, abychom stimulovali ty národní výbory, co maj stavět. No jestli máme zájem, aby byl čistý potok, aby nepouštěli špinavou vodu, no pak řekneme: Jestliže postavíte čistírnu odpadní vody, dostanete řekněme 70 % státní subvenci. Když ji nepostavíte, nedostanete nic. A na druhý vám subvenci nedáme. Nebo vám dáme ještě subvenci na toto, na jiný zas ne. A to bude ten státní zájem, který budeme uplatňovat. Tedy chceme pozvednout ty národní výbory, aby skutečně rozhodovaly o těch otázkách občanů! A stejně tak chceme, aby ta Národní fronta se oživila. Dole aby se oživila! Aby pracovaly samostatně ti organizace. Mnozí pracujou, zahrádkáři a chovatelé drobného zvířectva, myslivci a další, ale všichni aby samostatně pracovali. A na té bázi, Národní frontě i národního výboru, se ten zájem sjednocoval, v něco vyúsťoval. My nechceme..., nemůžeme..., nejsme proti tomu, ale co nám pomůžou jenom kritici. Vždyť my víme, že v Praze, nebo v Plzni či jinde, kolik je tam špíny - tedy ve vzduchu mám na mysli - kolik je tam kysličníku siřičitého, to můžeme změřit, víme to, no k tomu nepotřebujeme, aby nám to někdo říkal!...

O lidech , O vodě , O pomoci

„Jako kulturní historik již léta užívám celé řady různých přístupů a věnuji se rozličným tématům…, od sociální historie vysoké i lidové kultury a historické antropologie až k historii, představení’, a rád bych společně s Edith Piaf prohlásil, že „je ne regrette rien“ (ničeho nelituji) a že se domnívám, že všechny tyto přístupy a témata stále přinášejí cenné postřehy a poznatky.“

Peter Burke (1937) britský historik

Zdroj: [Lukavec, Jan, Burke, Peter: Co je kulturní historie? (in LtN), iliteratura.cz, 2011-03-31, 2011-07-14, http://iliteratura.cz/Clanek/28089/burke-peter-co-je-kulturni-historie-in-ltn]

O létě , O historii

„Izrael může požádat o titul nejrasističtějšího státu moderního světa. Po více než 60 letech od vzniku Izraele se v něm nepodařilo vyrovnat rozdíly mezi Židy původem z Evropy a východu. Odráží se to v propastných rasových a sociálních rozdílech. Lidé pocházející z arabských států nejsou rovnocenně zastoupeni ve státních institucích, zejména vědeckých a kulturních.“

Sami Michael (1926) autor, prozaik, předseda ACRI - Asociace pro občanská práva v Izraeli

Zdroj: [Izrael je ve skutečnosti nejrasističtější stát, tvrdí spisovatel Michael, ceskatelevize.cz, 2011-06-26, 2010-10-12, http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/183714-izrael-je-ve-skutecnosti-nejrasistictejsi-stat-tvrdi-spisovatel-michael/]

O světě , O lidech

„Židovská náboženská identita je původní, nejtrvalejší a nebýt jí, tak židovské společenství zcela jistě již dávno zaniklo. Ta identita ale souvisí i s tragédií šoa, je to identita rodinné tradice a promítá se do ní i sounáležitost se státem Izrael. Jde i o identitu kulturní.“

Leo Pavlát (1950) ředitel muzea

Zdroj: [Pavlát: Židé roku 2011 poslouchají Tóru on-line, ceskatelevize.cz, 2011-12-29, 2010-10-12, http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/158508-pavlat-zide-roku-2011-poslouchaji-toru-on-line/]

„Sionismus se nemůže v daných podmínkách změnit v realitu bez přechodného období organizované revoluční vlády židovské menšiny. Neexistuje cesta, aby se k židovské většině nebo dokonce jen k rovnováze mezi oběma rasami (nebo třeba k dohodě dostačující k poskytnutí základny pro kulturní centrum) dospělo systematickou imigrací a kolonizací bez období nacionalistické menšinové vlády, která by uzurpovala státní mašinerii, správu a vojenskou moc, aby se předešlo nebezpečí, že budeme smeteni početní převahou a povstáním“

Chajim Arlozorov (1899–1933) sionistický vůdce

čemuž bychom nemohli čelit, kdybychom neměli k dispozici stání mašinerii a vojenskou sílu
v dopise Chajimu Weizmannovi
Zdroj: [Gilbert, Martin, Izrael: Dějiny, BB Art, Praha, 2002, 80-7257-740-9, 668, 83]

O realitě , O cestě

„Nebyl jen významným fotografem, ale pro značnou část slovenské kulturní veřejnosti představoval živé ztělesnění fotografie. Byl nepřehlédnutelnou osobností a coby autor fotografických reportáží patřil mezi první slovenské umělce, kteří si byli vědomi síly médií.“

Aurel Hrabušický (1955) slovenský teoretik a historik fotografie

o Karolovi Kállayim
Zdroj: [Zemřel fotograf Kállay, jehož fotky označilo UNESCO za nejkrásnější na světě, art.ihned.cz, 2012-08-09, 2013-05-06, http://art.ihned.cz/c1-56955950-zemrel-fotograf-kallay-jehoz-fotky-oznacilo-unesco-za-nejkrasnejsi-na-svete]

O osobnosti , O fotografii , O síle

„Genderová ideologie zaujala místo marxistické ideologie a obdobně jako marxismus v minulém století pozvolně proniká sociálním i církevním tkanivem, aniž by si toho pastýři a vzdělaní lidé všimli a zaujali postoj patřičné kulturní reakce.“

Tony Anatrella (1941) francouzský katolický kněz

Zdroj: [Gender studies jsou nástupkyní marxistické ideologie, radiovaticana.cz, 2011-10-18, 2012-05-05, http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=15356]

O minulosti , O lidech

„Wales a jeho atmosféra jsou v centru mé tvorby, kolem toho jsou ovšem všechny mé cesty. Díky nim cítím, že jsme všichni spojeni. Mám pocit, že kulturní a jazykové rozdíly mezi námi nejsou ve skutečnosti tak silné, jak se zdají být. Všichni jsme lidské bytosti. Je v tom humanita, provázanost. O tom všem bych zpíval.“

Dylan Fowler (1956) velšský kytarista

Zdroj: [Hellerová, Šárka, Dylan Fowler: Má hudba je o krajině Walesu i cestách po světě, http://www.novinky.cz/kultura/350143-dylan-fowler-ma-hudba-je-o-krajine-walesu-i-cestach-po-svete.html, 2014-10-11, 2014-10-11, Novinky.cz]

O pocitech , O cestě

„Vypátral a obnažoval kulturní dispozice mladých lidí s mimořádnou krutostí, ale i empatií. -- o Aleksanderu Bardinim a jeho pedagogické činnosti“

Barbara Osterloffová

Originál: (pl) Tropił i obnażał dyspozycje kulturowe młodych ludzi z wyjątkowym okrucieństwem, ale też empatią.
Zdroj: [Aleksander Bardini. Ocalały, prorok, muzyk..., polskieradio.pl, 2015-07-30, 2015-10-08, http://www.polskieradio.pl/13/3664/Artykul/1483097,Aleksander-Bardini-Ocalaly-prorok-muzyk]

O lidech

„Architektonické struktury, které vzhledem k jejich specifickým technickým vlastnostem často přežívají po staletí, patří k základním památkám minulosti a kulturního rozvoje celého národa. Zároveň jsou důkazem jeho ekonomického a sociálního rozvoje. Díla architektury a urbanismu tak ztělesňují historii lidí, kteří je vytvořili.“

Adolf Ciborowski (1919–1987) polský architekt a urbanista

Originál: (en) Architectural structures which because of their specific technical features frequently survive for centuries, belong to the basic monuments of the past and the cultural development of the entire nation. At the same time they are evidence of its economic and social development. The works of architecture and town planning thus embody the history of the people that created them.
Zdroj: [Larkham, Peter J., 1996, Conservation and the City, Routledge, 3, angličtina]

O lidech , O vzhledu , O historii , O minulosti

„Chtěli jsme mít rubriku, která by byla o tom, jak ženy a muži - ať už spolu či sami o sobě - žijí. Co mají rádi, co dělají, když nejsou v práci. Chtěli jsme zachytit kulturní proměnu Ameriky, která se nám odehrávala přímo před očima. Sexuální revoluci, drogovou scénu, ženská hnutí. Chtěli jsme být zajímaví, vzrušující, jiní.“

Ben Bradlee (1921–2014) bývalý výkonný redaktor The Washington Post

Zdroj: [Tabery, Erik, Hlavně nebýt nudný, Respekt, 2014, 44, 32]

O životě , O mužích , O ženách

„Se středoevropským prostorem to máte těžké. Na jednu stranu se pořád tak trochu cítíme být dědici jisté kulturní tradice, která nás spojovala a utvářela za Rakouska-Uherska. Ale jak to vlastně bylo, to už si nikdo nepamatuje, což ovšem neznamená, že bychom o tom nemohli fantazírovat.“

Pavel Vilikovský (1941)

Zdroj: [Mrázek, Ondřej, Právo říkat pravdu mi upřít nemohou, literarky.cz, 2013-05-29, 2013-06-30, http://www.literarky.cz/politika/rozhovory/14906-pravo-ikat-pravdu-mi-upit-nemohou]

„Lidé stále ještě nejsou dostatečně senzibilní ke kulturním rozdílům. Jít na sushi je pořád něco zvláštního. Vůle a tolerance by byla, ale ještě je potřeba to vzájemné porozumění prohlubovat.“

Constanza Macrasová (1970) argentinská režisérka a choreografka

Zdroj: [Constanza Macras: Paměť je křehká, odpad zůstává navěky, Divadelní noviny, 2008-05-25, 2014-04-28, http://host.divadlo.cz/noviny/clanek.asp?id=16606]

O porozumění , O vůli , O lidech

„Dvojice Drda-Řezáč zůstane v paměti české literatury navždy spjatá a vždy bude symbolizovat léta nejohavnějšího rozkladu našeho kulturního étosu.“

Václav Černý (1905–1987) český esejista, filozof, literární historik, literární kritik, literární teoretik, politický spisovatel, pr…

Zdroj: [2000 let lží bohatě stačí!, lidovky.cz, 2008-02-07, 2011-03-13, http://www.lidovky.cz/2000-let-lzi-bohate-staci-0bg-/ln_noviny.asp?c=A080207_000105_ln_noviny_sko&klic=223828&mes=080207_0]

O létě , O literatuře

„Politická konstelace nám pro politiku a metody msgra Šrámka příznivou není. U něho je politika všecko a kulturní práce, opravdová práce, mu není nic. Ale politika je až výslednicí vší práce, hlavně kulturní. Msgre Šrámek staví střechu bez základů a tak všecko skončí úpadkem a rozvratem. Znamení jsou už zde. Koalice se poroučí a výsledek nových voleb je pro nás dle lidského dohadu málo slibný! Ale on Msgre Šrámek má svoji hlavu. Ipse solus dominus!“

Augustin Štancl (1871–1962)

hodnocení politiky Jana Šrámka, předsedy Československé strany lidové, 1929
Zdroj: Dopisy Monsignora Dra. Augustina Štancla, týkající se českého salesiánského díla sv. Jana Boska. Strojopisná edice, zpracoval v roce 1943 salesián P. Oldřich Med (uloženo v Domě Ignáce Stuchlého ve Fryštáku), dopis č. 70, 22. 9. 1929, s. 108.

„Je to kulturní a duchovní disciplína, a ne jen mechanická. S architekturou by nemělo být zacházeno, jako kdyby to bylo něco postradatelného.“

Daniel Libeskind (1946) polsko-americký architekt

Originál: (en) It’s a cultural and a spiritual discipline and not just a mechanical one. Architecture shouldn’t be treated as if it were something expendable.
Zdroj: [Cooper, Charlie, Ground Zero architect: 'Building gleaming streets for despots is morally wrong', independent.co.uk, www.independent.co.uk, 2013-02-22, 2013-02-27, http://www.independent.co.uk/arts-entertainment/architecture/ground-zero-architect-building-gleaming-streets-for-despots-is-morally-wrong-8507688.html]

„Ano, Československo je také státem nás, Slováků. Jsme pro společný stát s Čechy, ale ne proto, že bychom si byli s Čechy blízcí. To je záležitost jazyková, filologická, dejme tomu kulturní, ale nikoli politická. Jsme pro tento stát, protože se domníváme, že přinejmenším nyní je pro nás Slováky nejvhodnějším řešením.“

Jozef Tiso (1887–1947) československý ministr práce a sociálních věcí Slovenska, ministr vnitra Slovenska, ministr zdravotnictví S…

Ideológia Slovenskej ľudové strany - 1930
Zdroj: http://www.ct24.cz/textove-prepisy/historie-cs/11663-hlinka-a-tiso-slovensti-nacionaliste/ Hlinka a Tiso – slovenští nacionalisté?

„.. multikulturalismus je v podstatě postmarxistická ideologie. Relativizuje kulturní hodnoty“

František Šebej (1947) slovenský politik a akademická

Originál: (sk).. multikulturalizmus je v podstate postmarxistická ideológia. Relativizuje kultúrne hodnoty.
Zdroj: [František Šebej: K islamu nemôžem cítiť žiadnu úctu, sme.sk, 2007-05-04, 2012-12-18, http://www.sme.sk/c/3278358/frantisek-sebej-k-islamu-nemozem-citit-ziadnu-uctu.html]

„Nelíbí se mi vůbec Evropa nových osvícenců typu španělského Zapatera nebo skandálního filmového režiséra Almadovara. Zde bylo katolíkovi upřeno právo říci, kdo je. Jsme svědky pokusu o protikaotolický radikalismus těch, kteří si myslí, že je pravdou to, co si myslí většina a právě to je pravda totalitarismu. Nastala chvíle, abychom se mobilizovali, abychom přešli k akci – mám na mysli kulturní boj – ne terorismus.“

Giuliano Ferrara (1952) italský novinář

Zdroj: [Koláček, Josef, Kdo mě zapře před lidmi..., radiovaticana.cz, 2004-11-14, 2011-03-01, http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=2722]

O boji , O pravdě

„Schnittkeho babylonská věž nereprezentuje univerzální přijetí, ale spíše opak, výraz kulturního odcizení, ve kterém nic není podřízeno ničemu.“

Richard Taruskin (1945) americký spisovatel

Zdroj: [Schonberg, Harold C., 2006, Životy velkých skladatelů, BB/art, Praha, 1, 653, čeština, 80-7341-905-X]

„Vnesl do etiky národa i do toho, co nazýváme kulturní člověk, složku náboženskou. -- o Masarykovi“

Josef Zvěřina (1913–1990) český profesor, teolog, vysokoškolský pedagog a římskokatolický duchovní

Zdroj: Josef Zvěřina na phil.muni.cz http://www.phil.muni.cz/fil/scf/komplet/zverin.html

„Myslím, že spojené Irsko bude v dlouhodobém horizontu profitovat ekonomicky, kulturně i mezinárodně, ale je toho možné dosáhnou pouze se souhlasem všech.“

Cahal Daly (1917–2009) kardinál

Zdroj: [Cardinal Cahal Daly, telegraph.co.uk, www.telegraph.co.uk, 2010-01-01, 2010-07-01, http://www.telegraph.co.uk/news/obituaries/religion-obituaries/6921746/Cardinal-Cahal-Daly.html]

„Vladimír Rösel je člověk s velmi hlubokým kulturním zázemím a s velmi kulturně orientovaným myšlením. Představa technokratického primitivního manažera tady vůbec není na místě a myslím si, že pokud se jemu nepodaří zlomit ty negativní předsudky, které se ovšem částečně také účelově a cíleně nahromadily v poslední době a posledních letech, tak se to, myslím, už nepodaří nikomu.“

Vít Vlnas (1962) český historik, historik umění a vysokoškolský pedagog

Zdroj: [Michaela, Láchová, Vít Vlnas: Když nepomůže galerii Vladimír Rösel, tak už nikdo, ČT24, http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/138024-vit-vlnas-kdyz-nepomuze-galerii-vladimir-rosel-tak-uz-nikdo/, 2011-10-01, 2013-12-13]

„Multikulturalismus nechápu jako ideál, ale jako faktický stav dnešního světa. Globalizace nás staví před podobné úkoly, ať vycházíme z jakéhokoliv kulturního zázemí.“

Luboš Kropáček (1939) český arabista, religionista a vysokoškolský pedagog

Zdroj: [Islamolog Luboš Kropáček o uprchlické krizi: Snad z toho vyjdeme se ctí, novinky.cz, 2015-09-08, 2015-09-29, http://www.novinky.cz/kultura/salon/379004-islamolog-lubos-kropacek-o-uprchlicke-krizi-snad-z-toho-vyjdeme-se-cti.html]

O světě

„Vztah k městu, k jeho historii a kultuře může vyklíčit v každém z jeho obyvatel, v nitru každého z nás. Věřme proto, že se Mělník nepromění v město bez paměti, že už nové mladé generace zapustí své kořeny tak hluboko, aby se dokázaly naléhavě ptát po jeho kulturním dědictví. Snad se dočkáme času, kdy noví Mělničané uctí památku Viktora Dyka se stejnou hrdostí, s jakou obyvatelé jiných měst uctívají své slavné rodáky….“

Vratislav Štovíček (1936–2004)

Zdroj: [Sígl, Miroslav, Vratislav Šťovíček byl nejen mělnický básník a překladatel, citarny.cz, 2012-11-01, 2014-03-16, http://www.citarny.cz/index.php/autori/osobnosti-profily/3164-vratislav-oviek-byl-nejen-mlnicky-basnik-a-pekladatel]

O historii , O vztazích , O čase

„Vývoj dítěte až k jeho plné dospělosti je (tedy) jakýmsi zmenšeným obrazem kulturního vývoje člověčenstva od prvních zárodků vzdělanosti až na naše doby.“

Otakar Hostinský (1847–1910) český estetik, teoretik hudby a divadla

Zdroj: [Novák, Jan Václav, Vorovka, Karel, Kniha moudrosti, sborník aforismů a sentencí peadagogických, Bursík a Kohout, 1892, 40, česky]

O dětech , O dospělosti

„Je-li osvěta hlavní, ba výhradní podmínkou naší národní existence, musí vzdělání tím hlouběji pronikati celý národ náš, čím menší do počtu se jeví u srovnání s jinými národy kulturními.“

Jan Krejčí (1825–1887) český poslanec Českého zemského sněmu, geolog, místní politik a středoškolský pedagog

Zdroj: [Novák, Jan Václav, Vorovka, Karel, Kniha moudrosti, sborník aforismů a sentencí peadagogických, Bursík a Kohout, 1892, 168, česky]

O vzdělání

„Idea tupého přijetí globální homogenizace značně podceňuje lidskou kapacitu jednat tváří v tvář kulturním výzvám tvořivě a inovativně.“

Peter Ludwig Berger (1929–2017) rakousko-americký sociolog

Zdroj: [Lukavec, Jan, Juvin, Hervé; Lipovetsky, Gilles: Globalizovaný Západ: polemika o planetární kultuře, iliteratura.cz, 2013-03-17, 2013-03-18, http://www.iliteratura.cz/Clanek/31337/juvin-herve-lipovetsky-gilles-globalizovany-zapad-polemika-o-planetarni-kulture]

„Co znamenal Caruso ve zpěvu, znamená Alan Lomax v muzikologii. Je to klíčová postava kulturního dění dvacátého století. —Studs Terkel“

Alan Lomax (1915–2002) hudební historik, kolektor, producent a filmař

O zpěvu

„Byl to jistě jeden z nejvzdělanějších panovníků své doby: našel Polsko kulturně zanedbané, a opustil osvícené.“

Jerzy Robert Nowak (1940) polský historik a publicista

„Co znamenal Caruso ve zpěvu, znamená Alan Lomax v muzikologii. Je to klíčová postava kulturního dění dvacátého století.“

Studs Terkel (1912–2008) americký historik

Originál: (en) What Caruso was to singing, Alan Lomax is to musicology. He is a key figure in 20th-century culture.
Zdroj: [Pareles, Jon, Alan Lomax, Who Raised Voice Of Folk Music in U.S., Dies at 87, http://www.nytimes.com/2002/07/20/arts/alan-lomax-who-raised-voice-of-folk-music-in-us-dies-at-87.html, 2002-07-20, 2015-01-17, The New York Times, New York, anglicky]

O zpěvu

„Když je kultura mrtvá, potom člověk je mrtvý a celá země. Lidé by se měli více angažovat za kulturu. Kultura musí dál pěstovat dějiny. Člověk si musí vážit evropské kultury, specifik země, starat se o budoucnost. Kdyby měl více kulturních možností, bylo by také méně krizí. Kultura je enormně důležitá pro duševní zdraví jedince.“

Caspar Richter (1944)

Zdroj: [Jůzová, Markéta, Osobnost: dirigent Caspar Richter, muzikus.cz, 2006-01-06, 2011-03-14, http://www.muzikus.cz/klasicka-hudba-jazz-clanky/Osobnost-dirigent-Caspar-Richter~06~leden~2006/]

O mrtvých , O zdraví , O budoucnosti , O lidech

„Hudba nebyla stejná před a po Wagnerovi. Nemůžete vytvořit kulturní zákaz na umění.“

Ami Maayani (1936–2019) hudební skladatel

k vztahu Izraelců k Wagnerově hudbě
Originál: (en) Music was not the same before and after Wagner. You cannot create a cultural ban on art.
Zdroj: Richard Wagner and the Jews http://www.tau.ac.il/taunews/98fall/wagner.html

O hudbě , O umění

„…málo kulturní, chytrý a nezdvořilý člověk.“

Boris Bažanov (1900–1982) tajemník Sovětského svazu

o Stalinovi
Zdroj: [Pacner, Karel, Osudová třináctka, Brána, 2012, 978-80-7243-578-4, 79, česky]

„Prosím vás, chovejte se kulturně. Odcházejí do minulosti.“

Vladimír Mečiar (1942) československý ministr vnitra Slovenska, člen Národní rady Slovenské republiky, člen Slovenské Národní Rady, čle…

Zdroj: Události roku 1992, rozdělení federace., URL: http://www.jirihradec.cz/video/tvvideo.htm

O minulosti

„Přestaneme být otroky cizí terminologie v den, kdy přestaneme být zemí kupující zahraniční technologii a zemí v područí cizí ekonomiky. Osudy francouzského jazyka, jeho obrana a jeho rozšíření závisí na celkové kulturní politice, kterou bude uplatňovat vláda, o níž bude možno skutečně říci, že je národní, neboť se bude opírat o sílu práce, o sílu hluboko zakořeněnou v lidu, místo toho, aby se podřizovala vládnoucí třídě, která nemá žádné národní vědomí a která už není nadále schopna vést zemi k dalšímu vzestupu.“

Georges Cogniot (1901–1978) francouzský politik

Zdroj: [O francouzském „jazykovém zákonu“, nase-rec.ujc.cas.cz, 1976, 2016-05-10, http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=5925]

O síle , O osudu

„Vždycky jsem byl přesvědčen, že politika by v životě všech nás měla mít přibližně tu roli, jakou má dopravní policie na křižovatkách a na silnicích: politika má usnadňovat a zpřehledňovat společenský provoz všeho druhu, ale nemá se moc plést do toho, kam kdo jede. Tím vůbec nechci říci, že každý si může jezdit, kam chce. Tak jako v životě jednotlivce, také v životě celých společností některé činy a některé typy jednání mají větší a jiné menší smysl, a některé jsou zjevně nesmyslné a škodlivé. Ale tohle musí řešit celá společnost a každý její člen, nikoliv politici a političtí funkcionáři. Zvedat kulturní, myšlenkovou, mravní a duchovní úroveň společnosti je zvláště dnes neobyčejně naléhavý úkol. Není to však úkol jenom pro politiky ani hlavně pro politiky, ale úkol pro všechny a pro každého.“

Ladislav Hejdánek (1927) český filozof a profesor

Zdroj: Dramatik, nebo politik?, 1991 http://www.hejdanek.eu/digiarchiv.php?id_detail=68

O životě

„Namísto abychom veřejně přiznali potřebu určitého společenského vybavení (muzeí, sportovišť, veřejné dopravy), vyhýbáme se nepopulárnímu danění tím, že podobné výdaje kryjeme z loterií – jichž se v disproporční výši účastní, a tedy je financují hůře informované a chudší segmenty společnosti. Britští dělníci, kteří možná za celý život nenavštívili divadlo, operu či balet, dnes svými sklony k hazardu financují kulturní aktivity úzce vymezené elity, jejíž daňové břemeno se úměrně tomu snížilo.“

Tony Judt (1948–2010) britský historik

Thinking the Twentieth Century

O tanci , O životě

„Není možné ospravedlňovat věci skrze nějaký osud. Ano, jsme poznamenáni rodinnými, vzdělávacími, společensko-kulturními podmínkami. Je to něco, co si neseme s sebou už od narození, ale neznamená to, že bychom museli naplňovat jakýsi osud. Člověk vidí svět odlišným způsobem, pokud mluví anglicky, španělsky nebo francouzsky. Jsme vycvičeni kulturou, která formátuje náš mozek. Ale musíme s těmito danostmi zápasit, abychom mohli být sami sebou.“

Alejandro Jodorowsky (1929) chilský spisovatel knih a komiksů, režisér

Psicomagia

O světě , O narození , O osudu

„Už jsem řekl, že samostatnost imaga zůstává nevědomá, neboť se ztotožňuje se samostatností objektu. Smrt objektu by tedy měla vyvolat zvláštní psychologické účinky, neboť objekt pak úplně nemizí – existuje v nehmatatelné formě dál. Víme, že to tak opravdu je. Nevědomé imago, jemuž neodpovídá žádný objekt, se stává duchem mrtvého a má na subjekt účinky, které nelze chápat jinak než jako psychologické fenomény. Nevědomé projekce subjektu, jež převedly nevědomé obsahy na imago objektu a ztotožnily je s ním, přečkávají reálnou ztrátu objektu a hrají významnou roli v životě primitivů i všech kulturních národů minulosti i přítomnosti.“

Carl Gustav Jung (1875–1961) švýcarský psychiatr a psychoterapeut, který založil analytickou psychologii

Základní otázky analytické psychologie a psychoterapie v praxi

O smrti , O minulosti , O mrtvých , O ztrátě

„Éra je vždy víc než politický systém. Éra je duchovní řád, svého druhu převažující nálada, snad dokonce vkus – forma postoje. Éra je determinována kulturními trendy, kolektivními názory a společenskými tradicemi. To je úkol, před nímž teď stojíme: zakotvit politický systém v kulturní éře. Proto právě v oblasti kulturní politiky sledujeme explozi nejintenzivnější debaty.“

Viktor Orbán (1963) maďarský politik, předseda strany Fidesz

Z velkého projevu na letní akademii, kde Orbán mj. ohlásil přechod od systému k éře. Băile Tușnad, Rumunsko, konec července 2018
Zdroj: [Koubek, Jiří, Jak pozvednout národ?, Darke Vojinovic, Zahraničí, A2, 2018, srpen, 29, XIV, 18, 25, online verze pro předplatitele a přihlášené uživatele, http://www.advojka.cz/archiv/2018/18/jak-pozvednout-narod, 2018-08-31, 1801-4542]

O náladě

„V tomto významu jej v novověku převzala většina evropských jazyků (vedle domácích slov pro zbožnost, kult atd.), protože zejména osvícenská kritika náboženství neviděla mezi náboženstvími podstatné rozdíly. Teprve důkladnější poznání a studium zejména mimoevropských „náboženství“ resp. soustav víry ukázalo, že se jedná spíše o eurocentrický omyl. Současná antropologie i etnologie naopak vyžaduje, aby se kulturní a společenské jevy popisovaly z hlediska a v pojmech „domorodců“, lidí, kteří v dané společnosti žijí (tzv. emický přístup). Také někteří protestantští teologové (Karl Barth a jeho škola) toto označení odmítají, zdůrazňují, v čem se křesťanství od jiných náboženství liší a tvrdí, že je naopak kritikou všech náboženství.“

Martin Mars

O lidech , O studiu , O náboženství , O poznání

„Když se staneme kulturním spotřebitelem a vybíráme, co chceme, jak chceme, ztrácíme to, co bylo podstatou toho, co se říkalo "kinofílie", což byla vášeň, vášeň pro některé filmaře, pro některé filmy, pro určitou kinematografii.“

Pascal Bonitzer (1946)

Originál: (fr) Quand on devient consommateur culturel et qu'on choisit ce que l'on veut comme on veut, on perd ce qui a fait l'essence de ce qui s'appelait la cinéphilie qui était la passion, la passion pour certains cinéastes, pour certains films, pour un certain cinéma.
Zdroj: [Pascal Bonitzer : "Dans la nouvelle cinéphilie c'est la passion qui fait défaut", franceculture.fr, 2016-05-22, 2018-03-27, https://www.franceculture.fr/emissions/les-nuits-de-france-culture/nuit-speciale-cinema-des-cahiers-22-avec-pascal-bonitzer-et-0]

O vášni

„Silně protiklerikálně zabarvený sociální demokrat, s kulturním smyslem, energický, temperamentní a odhodlaný řečník… útočník s bystrým smyslem pro slabiny odpůrcovy.“

Zdeněk Václav Tobolka (1874–1951) český politik a knihovník

o Josefu Stivínovi
Zdroj: [KDO BYL KDO v našich dějinách ve 20. století, http://libri.cz/databaze/kdo20/list.php?od=s&start=61&count=20, 2012-03-31, Libri, česky]

„Jazykové změny nastávají v kulturním, politickém centru a odtud se šíří, přitom postupně slábnou a do okrajových oblastí vůbec nedorazí6.“

Johannes Schmidt

Zdroj: [GRYGERKOVÁ, Marcela, Spisovný jazyk a jazyková kultura, Ostravská univerzita, 2002, 12]

O změně

„Biologická, a v případě lidí i kulturní evoluce, jsou projevem druhého termodynamického zákona.“

Ladislav Kováč

Zdroj: [Pecháček, Pavel, Kováč, Ladislav Konec lidské evoluce, iliteratura.cz, 2017-07-27, 2017-10-30, http://www.iliteratura.cz/Clanek/38537/kovac-ladislav-konec-lidske-evoluce]

O lidech , O zákonech

„Evropa není geografický pojem, ale pojem civilizační a kulturní. Je definována jako oblast, kde je uctíván křesťanský Bůh. Evropané si to uvědomili, když byli konfrontováni s jinou civilizací, která vyznává jiného Boha.“

Petr Piťha (1938) český ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR, lingvista a římskokatolický duchovní

Petr Piťha v promluvě k výročí svatořečení Anežky České 13.11.2015 v katedrále sv. Víta
Zdroj: http://www.apha.cz/file/49624/anezka-katedrala-13-11-2015-homilie-mons-pp.pdf

O bohu

„John Cale je jedním ze souhvězdí v mém hudebním a kulturním nebi.“

James Murphy (1970) americký hudebník

Originál: (en) John Cale is one of the constellations in my musical and cultural sky.
Zdroj: [Freeman, Nate, Hallelujah! John Cale, Lawrence Weiner Honored at Kitchen Gala, http://www.artnews.com/2017/04/18/hallelujah-john-cale-lawrence-weiner-honored-at-the-kitchen-gala/, 2017-04-18, 2017-04-19, Art News, anglicky]

„Srovnáme–li Jana Krejčího se soudobými geology velkých národů, svobodně kulturně se vyvíjejících, které nebyly nuceny probouzeti se k záchraně své existence z těžké poroby jako národ český, musíme tím více s obdivem oceňovati činnost Krejčího, neboť on byl nejenom znamenitým učencem a badatelem své doby, ale vpravdě i buditelem svého národa.“

Radim Kettner (1891–1967) český akademik a geolog

Zdroj: [1018. schůzka: Otec geologie české, rozhlas.cz, 2014-12-28, 2016-09-20, http://www.rozhlas.cz/toulky/vysila_praha/_zprava/1018-schuzka-otec-geologie-ceske--1432508]

„Mravní síla má v politice naději jen za předpokladu, že je schopna se prosadit také jen jako politická sila; mravní síla nemůže být náhražkou politické síly a moci. Špatná politika se nezlepší, bude-li provázena nejlepšími morálními úmysly a představami. Dokonce právě naopak: politika, která není mocensko-politicky dobrá a správná, si bude oněch dobrých morálních úmyslů užívat jako zástěrky buď své neschopnosti nebo dokonce své nelegitimnosti. Jsem zastáncem mravních zřetelů v politice, ale ne na místě zřetelů technicko-politických, nýbrž jako kritérií vyšší náročnosti (nikoliv tedy jiných nároků). Politická technika má sloužit mravním cílům, ale mravní cíle se v politice neobejdou bez řádné politické techniky. Mocensko-politická "technika" se tu má ve vztahu k "mravní síle" (a já bych raději mluvil o poslání, a nejenom mravním, ale právě také – jak řečeno – kulturním, myšlenkovém a duchovním po¬slání) asi tak, jako klavírní technika se má k přednesu a interpretaci hudebního díla. Interpretace nemůže nahradit techniku, ale sama technika nemůže diktovat, jakým způsobem má být skladba interpretována. Kdo neumí hrát dost dobře technicky na klavír, nemá šanci oslovit posluchače a eventuelně udat tón v hudebních sálech. Evropa, která nebude sjednocená a také silná ekonomicky, technicky, vědecky, a ovšem i vojensky, nemá šanci, že by mohla významněji ovlivnit světové události.“

Ladislav Hejdánek (1927) český filozof a profesor

Zdroj: [Z dopisu Jaroslavu Šabatovi, 5. března 1986]

O naději , O šanci , O vztazích , O síle

„Mnohem víc než jiní živočichové jsme to, co se naučíme, co napodobíme, zkrátka to, co se nešíří geneticky, ale kulturně.“

Jan Zrzavý (biolog) (1964) český evoluční biolog, profesor a zoolog

Časopis Reflex č. 13 2020, str. 32-36

„Stále je výhodné chovat se altruisticky ke skupině, do níž patříme, i když už to je skupina podmíněná spíš kulturně.“

Jan Zrzavý (biolog) (1964) český evoluční biolog, profesor a zoolog

Časopis Reflex č. 13 2020, str. 32-36

„Jedině křesťanské principy mohou garantovat silný odpor vůči státnímu systému a mentalitě Východu, tj. Ruska, a zároveň ideové, kulturní a tím i zahraničně-politické připojení k Západní Evropě.“

Konrad Adenauer (1876–1967) německý státník, spolkový kancléř Německa, politik

Z dopisu mnichovskému primátorovi Scharnaglovi; in: Adenauer, Briefe 1945 – 1947 Rhöndorfské vydání, Berlín 1983, s. 78.

„Kdo vládl vlastně ve starém Rakousku? Říkalo se vždy, že to byli Němci. Pánové, od roku 1879 to již Němci nebyli, nýbrž miláčky Habsburků byli právě Češi. Kdo měl vliv, kdo zaujímal nejvyšší, nejlepší a nejvlivnější místa u dvora, u ministerstev, v byrokracii, v generálním štábu? Český národ měl v Rakousku od Bílé Hory vše, čeho si srdce přálo. Mohl se bezpříkladně rozvíjeti národnostně, kulturně i hospodářsky, a tento jeho rozvoj nebyl by snad tak veliký, kdyby byl nebyl bitvu na Bílé Hoře prohrál.“

Johann Jabloniczky (1874–1950) československý člen československého Národního shromáždění, právník a politik německé národnosti

11. června 1920
Zdroj: [Kahánek, Ferdinand, Jak mluví němečtí a maďarští poslanci v československém parlamentě, Lidová tribuna, Praha, 1922, 20]

O srdci , O horách

„Ten čas přijde, a velmi brzy vy sami jej přivodíte, budete-li pokračovati ve své soustavě znásilňování našeho národa, kdy psychologické nazírání našeho lidu donutí ho sáhnouti к jiným prostředkům, než protestům a manifestacím, kdy snad národ — jako kulturní lidé nemůžeme a nechceme to snad pochopiti — sáhne ku kladivu a k mozolné pěsti, ku kose a vidlím.“

Hugo Simm (1890–1966) český místní politik a pedagog

v Národním shromáždění 14. června 1922
Zdroj: [Kahánek, Ferdinand, Jak mluví němečtí a maďarští poslanci v československém parlamentě, Lidová tribuna, Praha, 1922, 30]

O čase , O lidech

„V Bořku Šípkovi ztrácí česká kultura nejenom mezinárodně známého výtvarníka, architekta a vlastně dvorního architekta Václava Havla, ale také česká kulturní obec a přátelé Václava Havla včetně Knihovny Václava Havla přítele, kamaráda a člověka, který bude strašně chybět.“

Michael Žantovský (1949) český diplomat, překladatel a spisovatel

Zdroj: [Milý nekonvenční společník a velká ztráta, hodnotí osobnosti Šípkovu smrt, https://www.idnes.cz/kultura/vytvarne-umeni/reakce-na-umrti-borka-sipka.A160213_155222_vytvarne-umeni_jj, 2020-06-18, 2016-02-13]

O přátelství

„Myslím, že by ze školy měly vycházet režisérské osobnosti, lidé, kteří mají kulturní a umělecký přehled, mají vlastní autorský názor, jsou originální, dokážou „vyrobit“ víc než televizní mainstream. K řemeslu by měl člověk přičuchnout už před tím, než se na školu hlásí, nemyslím si, že by škola, jako je FAMU, měla lidi učit tomu, že např. existuje nějaký detail nebo velký celek...“

Jitka Rudolfová (1979) česká scenáristka a režisérka

Zdroj: [Spáčilová, Tereza, Krize na filmové fakultě: Strach, Němcová a další osobnosti odpovídají, k čemu vlastně FAMU je, reflex, 2018-06-08, 2018-06-08, http://www.reflex.cz/clanek/kultura/87693/krize-na-filmove-fakulte-strach-nemcova-a-dalsi-osobnosti-odpovidaji-k-cemu-vlastne-famu-je.html]

O škole a vzdělávání , O osobnosti , O lidech

„Nacionální socialismus byl evropskou odpovědí na otázky jednoho století. Byl tou nejušlechtilejší myšlenkou, pro kterou byli Němci ochotni nasadit všechny své síly. Byl to opravdový sociální světonázor a ideál krví podmíněné kulturní čistoty.“

Alfred Rosenberg (1893–1946)

Zdroj: Mor v Rusku

O myšlenkách , O síle

„Naše arménská věda a naše kulturní instituce se po mnoho let vyhýbaly kontaktům se učenými mechitaristy. Ano, jsou spojeni s Vatikánem. Ale stejní mechitaristé jsou sběrateli a správci kulturních hodnot arménského lidu. Vzájemná výměna v oblasti arménských studií by mohla být velkým přínosem pro historii naší kultury.“

Suren Akopovič Tovmasjan (1909–1980)

Originál: (ru) Многие годы наше арменоведение, да и наши учреждения культуры избегали контактов с учеными мужами-мхитаристами. Да, они связаны с Ватиканом. Но те же мхитаристы – собиратели и хранители культурных ценностей армянского народа. Взаимный обмен в области арменоведения мог бы принести большую пользу истории нашей культуры.
Zdroj: [Мирзоян, Гамлет, СОВЕТСКИЕ ПРАВИТЕЛИ АРМЕНИИ, noev-kovcheg.ru, 2018-04, 2020-08-27, https://noev-kovcheg.ru/mag/2009-04/1586.html]

O studiu , O historii , O učení , O vědě

„Pro mě je nejdůležitější otázkou toto: Pomohou nám komunikační a kulturní technologie — a zejména populární hudba, která je obrovským a milovaným podnikem — lépe porozumět jeden druhému, nebo nás oklamou a oddělí od sebe?“

Roger Waters (1943) anglický hudebník

Originál: (en) What it comes down to for me is: Will the technologies of communication and culture — and especially popular music, which is a vast and beloved enterprise — help us to understand one another better, or will they deceive us and keep us apart?
Zdroj: Penthouse Magazine, září 1988 (anglicky)

O hudbě

„Vývoj dítěte až k jeho plné dospělosti je (tedy) jakýmsi zmenšeným obrazem kulturního vývoje člověčenstva od prvních zárodků vzdělanosti až na naše doby.“

Otakar Hostinský (1847–1910) český estetik, teoretik hudby a divadla

Zdroj: [Novák, Jan Václav, Vorovka, Karel, Kniha moudrosti, sborník aforismů a sentencí peadagogických, Bursík a Kohout, 1892, 40, česky]

O dětech , O dospělosti

„Což vůbec člověk, český člověk, český skladatel může sedět jen za pecí? Což nemáme míti takový lesk kulturní, bohatství umělecké, abychom ve světě byli, ač malí, přece prvními?“

Leóš Janáček (1854–1928) český hudební skladatel

O světě , O bohatství