Citáty na téma obličej

„Obličej, který vám nadělila příroda, budete mít ve dvaceti. Je jenom na vás, jak bude vypadat, až vám bude padesát.“

„Napil se a pohlédl na mne obrovskýma modrýma očima, které seděly v jeho obličeji jako kus nebe. „Nikdy toho nechtěj moc vědět! Čím méně toho člověk ví, tím snadněji se mu žije. Vědění činí člověka svobodným – ale nešťastným. Pojď, napij se se mnou na naivnost, hloupost a na to, co k tomu patří – na lásku, na víru v budoucnost, na sny o štěstí – na nádhernou hloupost, na ztracený ráj –““

„Úsměv je světlo, jež se ukáže v okně obličeje a naznačí, že srdce je doma.“

„Smích je svátkem obličeje.“

„KONEC SPIRITUALITY
Mou jógovou podložkou se stala země pod nohama.
Mým oltářem se stal kavárenský pult, vtip vyměněný s baristou, přátelský úsměv postupně vítězící nad zamrzlým obličejem, a celý svět, který má zájem.
Mým chrámem je obchodní dům, čekárna u zubaře, klidná ranní louka s jemným žlutým slunečním světlem a čerstvým vzduchem.
Mým guru je kručení v briše, melancholie večera, naděje i zoufalství nepřikrášleného bytí.
Není třeba nic přidávat.
Mým osvícením je obyčejný okamžik, světský prožitek prosáklý sladkým nektarem mé pozornosti.
Mým východiskem je dech a dech je i mým cílem.
Součástí mého rodokmenu je hladová kočka, jež mě zdraví při návratu z večerní procházky, jde kousek se mnou a přitom se otírá svým kožíškem o mou holeň. Má srst jemnou jako kašmírová přikrývka mé babičky, do které nás za chladných večerů balila. Srst se stává kůží, kočka se nonšalantními pohyby vydává prozkoumat vyhozený obal od bagety a já jdu dál.
Má spiritualita je hluboko v zemi, v její bahně, horku, v jejích útrobách, ve zvláštním i nepohodlném, ve stesku po mámě i v odvaze vstoupit do neprozkoumaných krajin mé psyché. Je v touze po domově a ve šťastně vyčerpaném návratu.
Moje blaženost nespočívá v ničem, co by mohla uchopit moje mysl, i kdyby hledala milion roků.
Má radost je prostá, jako radost těch, kteří žili život naplno a jsou připraveni zemřít.
Ulehnu na louce, batoh jako polštář, zajedu prsty do hedvábné, lepkavé trávy, a celý můj život splyne v jeden jediný okamžik, vzpomínku i momentální vjem, a i to se vzápětí rozplyne, i se mnou. Je jen louka, jemné žluté světlo, čistý osvěžující vzduch, naděje i příslib, plnost i milosrdenství.
Nehledejte mě. Nenajdete mě, a pokud ano - nepoznáte mě. Jsem neviditelný, neboť jsem se stal vším, co je viděno, vším, co je poznáno i stále nepoznáno.
Nepraktikuji spiritualitu. Rozpadl jsem se, rozložil, vykostil a znovuzrodil, znovu se stal člověkem, beztvarou formou. Povstal jsem znovu, neoddělitelný od všedního, vzkříšený smíchem ptáků sedících za úsvitu na elektrickém vedení.“

„Tvrdil manželce, že stopy rtěnky zanechala na jeho obličeji múza.“

„Srdce pohrdá krásou obličeje jako večerní maskou na karnevalu života.“

„Úsměv je svátek obličeje.“

„Jakýsi rozkaz udělal z těchto tichých postav naše nepřátele; jakýsi rozkaz by je mohl proměnit v naše přátele. U nějakého stolu podpíše pár lidí, které nikdo z nás nezná, kus papíru, a po celé roky je našim cílem to, co je jinak trestáno opovržením světa a jeho největšími tresty. Kdo tu ještě může rozlišovat přátele a nepřátele, když vidí tyto tiché lidi s dětskými obličeji a apoštolskými vousy! Každý poddůstojník je rekrutovi, každý učitel je školákovi větším nepřítelem než oni nám. A přece bychom zase stříleli my na ně a oni na nás, kdyby byli volni. Dostávám strach; tu nelze dále myslet.“

„Když jsem byla mladá, měla jsem hladký obličej a plisovanou sukni. Dnes je tomu naopak.“

„Joe Frazier je tak šeredný, že by měl odkázat svůj obličej Americkému úřadu pro divou zvěř.“

„Držte obličej směrem ke slunci a nikdy neuvidíte stíny.“

„Být statečný je milovat někoho bezpodmínečně, bez očekávání čehokoli nazpět. Jen dávat. To vyžaduje odvahu, protože nechceme padnout na obličej nebo zůstat otevřeni ranám osudu.“

„Nejsem diktátor. Mám jenom nevrlý obličej.“

„Stačí dobré srdce, a budeš krásný, kdybys měl tvář třeba jako uhel černou. Zlé srdce zohyzdí sebekrásnější obličej ještě víc, než kdyby byl od přírody nehezký.´´“

„Pořídit si dítě je jako pořídit si tetování na obličej. Musíš si být opravdu jistá, že ho chceš, než se k tomu rozhodneš.“

„Bylo mi patnáct let, byl jsem tehdy ve věku, kdy vidíme na ženách hlavně obličej.“

„Některým lidem nemůžete strhnout masku – poškodili byste jim obličej.“

„Dřív mi přišlo přitažlivé tělo a hezký obličej. Postupem času a uvědoměním, co je skutečně důležité a skutečné vnímám půvab jinak. Dnes shledávám vyzrálost, zranitelnost, autenticitu a především to, když má někdo mozek, jako velice atraktivní.“

„Srdce se skládá ze tří částí, z duše, mozku a obličeje.“

„Někdy nosíme masku, jindy můžeme být sami sebou, a někdy je maska pravdě blíž než obličej.“

„Sezení na zadku prostě obličeji prospívá.“

„Váš bližní je vaše neznámé já, které se vám zviditelňuje před očima. Jeho obličej se zrdcadlí ve vašich tichých vodách, a když se do nich podíváte, spatříte svou vlastní tvář.
Když budete v noci naslouchat, uslyšíte, jak k vám mluví. Jeho slova budou tlukotem vašeho vlastního srdce. Buďte s ním, aby i on byl s vámi.“

„Po obličeji mu rychle přeběhl provinilý výraz, který se vzápětí vrátil a utábořil se tam natrvalo.“

„A ty vaše malovánky taky dobře znám! Pánbůh vám dal jeden obličej, a vy si děláte druhý. Vrtíte se a kroutíte, šepláte a zpotvořujete jména božích tvorů a z hříšné vypočítavosti ze sebe děláte putičky. - Hamlet“

„Knihy člověka učí imaginaci. Ti z nás, kteří nemají ve svých hlavách okruhy imaginace zničené informačními dálnicemi, se podívají do něčí tváře a vidí příběhy. Pro všechny ostatní je obličej prostě jen obličejem.“

„Nemyslím tím, že jsi hezký, alespoň ne tak, jak si lidé myslí, že by měl hezký člověk vypadat. Tvůj obličej vypadá hezky. Ale tvoje oči jsou nádherné. Jsou divoké, bláznivé, jako nějaké zvíře, které vykukuje z hořícího lesa.“

„Obličej ženy, prosetý polibky muže, hrozí, že jednou vzklíčí a rozkvete v zahradu lásky.“

„Milovala jsem jeptišky, když jsem vyrůstala. Myslela jsem si, že jsou krásné. Několik let jsem chtěla být jeptiška. Viděla jsem je jako opravdu prosté, disciplinované, lepší než ostatní lidi. Mají takové usměvavé obličeje. Jeptišky jsou sexy.“

„V těchto vlacích jsou povědomé obličeje, lidi, které vídám týden co týden a kteří jezdí sem tam. Poznávám je a oni asi poznávají mne. Nevím však, zda mě vidí takovou, jaká doopravdy jsem. ( Dívka ve vlaku).“

„Lidská osobnost má jen dvě masky a jeden obličej, Maskou první, divadelní, touto jsme milování, nebo nesnášeni, obhajováni nebo zamítnuti. Rozhoduje o Názoru, zraku. Druhou málokdy objevenou ostatními je maska chuti, jazyka a názorů, představ a snů, iluzí i nočních můr, obličejem se stává to jací jsme podvědomě, tvář má polovinu ošklivou a hezkou, často masky střídáme že už ztrácíme rozum která z nich je pravá a jak vypadá náš skutečný obličej“

„Jestliže jsme si láskou ženy jisti, zkoumáme její krásu; pochybujeme-li o jejím srdci, nestaráme se o její obličej.“

„Když již prostou radost, žalost neukryjeme v obličeji, tím méně dovedeme zatajit prudké vášně. Ozývá se v jejich průběhu srdce klokotem, dech vyrážíme, tepna bije mlátem. A jindy nenahmatáš tepny, dechu nepopadneš, „krve se nedořežeš“. I kráse a pravdivosti skladby nevěříme, dokud „po zádech mráz nejde“, dokud nezapomeneme dýchat, dokud obličej nestrnul, dokud se nezabarví ruměně, aby hned nato nepokryl se bledostí.“

„Koncepce „rockového kytarového sóla“ v osmdesátých letech byla pořádně zredukována na Vídli, Vídli ví udělej obličej, drž kytaru, jako by to byla tvoje klobása, namiř ji k nebesům a snaž se vypadat, že fakticky něco děláš.“

„Nechci lidi zklamat, nechci, aby měli pocit, že nejsou důležitý, že se jejich nezaměnitelný obličeje a hlasy daj zapomenout. Dělám, že je znám: No jasně, jak se vede, dobrý? Debil. Jsem debil.“

„Zatoužila jsem mu ten škleb smazat z obličeje pěstí. Odolala jsem. Kdo říká, že se nedokážu ovládat.“

„Tričko mám černé a víceméně čisté, k tomu jsem si nasadil pokerový výraz obličeje. Jediné, co mám na sobě barevného, je krabička marlborek, která mi vyčuhuje z kapsy kalhot a červeně září, jako bych tam přechovával své srdce.“

„Severní vítr přihání déšť a hněvivý obličej pokoutní řeči.“

„Řekni mi, když jsi s ním sám [Max Beerbohm] Sfingo, sundá si obličej a odhalí jeho masku?“

„Když již prostou radost, žalost neukryjeme v obličeji, tím méně dovedeme zatajit prudké vášně. Ozývá se v jejich průběhu srdce klokotem, dech vyrážíme, tepna bije mlátem. A jindy nenahmatáš tepny, dechu nepopadneš, „krve se nedořežeš.““

„Mládí není věcí diety, dostatku spánku nebo masáží. Mládí je především schopnost být šťastným. Dokud je člověk šťasten, nestárne. To je také důvod, proč nestárnu. Bojím se stáří ne proto, že to bude vidět na mém obličeji nebo na těle, ale protože pak už nebudu šťastná.“

„Lásko, proč každé miluji tě zní tak falešně? Přece bych si nelhal. Chci s tebou být v posteli, chci na tebe sahat, chci tě líbat. Furt nosím masku, už jsem zapomněl svůj skutečný obličej. Ani se nepoznávám, už nevím kdo jsem a co si vlastně doopravdy myslím. Lásko, já potřebuji svoji Jitřenku, která mi bude večer svítit na cestu, abych z ní nesešel.“

„Jedinej důvod proč někteří lidi nejdou k volbám. Je že ať vyhraje jakákoliv strana. Stejnak se budou hádat protože každá strana usiluje o něco jiného. A spíš než aby měly jasno v tom co je důležité a podstatné. Se hádají kdo má větší pravdu a kdo má větší vliv a jaká straná co hájí. Každá strana to cítí a myslí jinak a přistupuje k událostem myšlenkám rozhodnutím jinak. A ať udělají co chcou člověk se tomu buť přizpůsobí skritizuje to nebo to odsoudí nebo se zbouří a nebo věří že chcou to nejlepší pro život v Čr. A přitom normální občan nemůže vědět jestli mu nelže do obličeje a jestli to co řeknou není jenom předvolební manipulace. A jak tomu má člověk vlastně věřit že všichni nelžou.“

„Její obličej je velmi vhodný pro účinkování v rozhlase.“

„Jsou lidé, jejichž obličej je nejnestoudnější částí jejich těla.“

„Není na světě lepšího psychiatra, než je štěně olizující vám obličej.“

„Obličej ženy nemusí být bezvadný. Stačí, jsou-li výrazné jeho rysy.“

„Odvracej svůj obličej a kroť se, když plameny vášně zachvátí své srdce.“

„Láká-li k sňatku jen líbezný obličej buď chytrý a neposlechni.“

„Nepsaným zákonem francouzské zdvořilosti je, že mrzutý obličej je urážlivý nemrav a nejtěžší překážka jakéhokoli úspěchu.“

„Portrét ať už malířský, sochařský nebo fotografický - může zachytit jen jeden z momentů tváře. Záleží na umělci, aby podal a ustálil takový, v němž se ten obličej projevuje ve své plnosti a jedinečnosti.“

„Pohotovostní pluk přijel, až když byl pozván hlídkou. My jsme přijeli až do toho nejprudšího, co se tady dělo. Stáli jsme v postranních ulicích, neviděli jsme, kolik je tady lidí, jaká síla, co na nás má ta opozice připravený, prostě jsme šli do něčeho, aniž jsme věděli, co na nás čeká. Až když jsme nastoupili na Václavské náměstí, tak jsme viděli, kolik je tady lidí, jaká je síla, a až tady jsme se dozvěděli konkrétní povely. Struktura celého zásahu tady byla, ale všecko se utvářelo až zde na místě. (…) Protiútok [demonstrantů] byl veden z dálky některými skupinami. Z davu po nás někteří házeli třeba kostky po domácku vyrobené, dřevo, možná i kamení. Prostě ty helmy a štíty, co jsme měli, nám dost často pomohly od nějakých úrazů, roztržení obličeje nebo které by nám zanechaly následky. Útoky byly, když jsme někoho předváděli, když na nás pořvávali „Gestapo!“ a jiný urážlivý výroky, dokonce pěsti a kopance, a příslušník, který byl sám, byl zavlečen do davu a dostal tam někdy někde i nějakou ránu, kopanec. (…) Měli řetězy rozkovaný, co já jsem viděl, na kterých byly na konci navařený ocelový kuličky, to většinou ty, jak se říká, pankáči, tydlety mladý skupiny, který to nosily po kapsách, boxery, takovýhle věci měli u sebe, i kudly, zbraně, třeba jehlice na pletení, navařený očko na ní, takovýhle věci se u těch demonstrantů tady objevily. (…) Já jsem přesvědčen, že bez zásahu pohotovostního pluku, který je cvičen na tyto události, by se obnovení pořádku a klidu v centru hlavního města neobešlo. (…) Hlas Ameriky i Svobodná Evropa vysílá jenom to, co řeknou jejich korespondenti zde, a ti jsou placeni za to, co řeknou, a čím víc budou urážet náš stát a čím víc budou hanobit naše čelní představitele, tím dostanou víc peněz, a proto, snad si myslím si nebo je to určitě tak, proto hanobí náš stát, naši bezpečnost těmito urážlivými výroky, jako že to bylo brutální. Zásah nebyl brutální, byl veden přesně podle měřítek, jak se má vést a jak nám bylo veleno.“

„Je nade vším jakoby objektivní pozorovatel. Pozice u klavíru klidná, malý pohyb trupu dopředu, žádný afekt v obličeji. Jeho elegantní jistota vystupování se shoduje s jistotou u klavíru. Vidíte a slyšíte naprosto jasně, že vše je v jeho výkonu promyšleno a usazeno do nejjemnějších záchvěvů.“

„Ženských rolí mám na svědomí celou řadu. Asi to bude tím, že jsem měl obličej spíše kulatý, nijak zvlášť výrazný, žádné tvrdě řezané rysy jako třeba Sylvester Stallone. Stačilo nalepit řasy, vymodelovat ústa, nasadit paruku – a proměna byla hotová. Zřejmě jsem se jako dáma osvědčil. Má nejslavnější ženská role byla asi Charleyova teta. A jak jsem se v ženských šatech cítil? Řekl, bych že povznešenější. Já jsem se totiž sama sobě líbila. Někdy mě napadaly myšlenky zůstat ještě chvíli tetou, vyjít si na ulici a popovídat si s druhými děvčaty o mnoha věcech, které mně jakožto mužovi jsou utajeny. Rád bych se totiž aspoň jednou v životě dozvěděl, o čem si povídají dámy jen tak mezi sebou.“

„Má plochý obličej a mluví s olověným toskánským přízvukem. Nicméně, když se na vás podívá, nemůžete necítit hluboký respekt. -- o Pietru Ingraovi“

„Jsme společnost, která je rovnocenná, vystupuje a obhajuje své názory s odhaleným obličejem.“

„Můžete se dívat jen na obličej a postavu, ale já se snažím vnímat všechno. Kde a jak žijí, jak se cítí, co prožívají. Především je nutné vědět, že člověk je součástí přírody a příroda je pravdivá, nic nekřiví, nic nepřekrucuje, problém je jen v tom, že jsme se od ní strašně odklonili.“

„Jako se o Stalinovi dá říct, že náboženské ikony nahrazoval svým vlastním obličejem, v Sýrii zase visí fotografie Bašára, jeho otce, dětí, bratra, všude jsou sochy a úplně všechno se po nich jmenuje. A když někdo podstupuje mučení, musí na konci říct: Bašár al-Asad je náš Bůh.“

„Chcete-li se vyhnout problémům, dívejte se na ruce a ne na obličej.“

„Mluvil jsem s mnoha lidmi mimo kameru. Mluvil jsem se ženami, které se v noci bojí vycházet ven. Ale také se bojí ukázat obličej na kameru. Protože se bojí násilné odezvy a odezvy ze strany vlády a policie.“

„Počkej, až se vyřve. Mezitím si ho představuj, jak s tímtéž obličejem překonává zácpu.“

„Slova oslňují a klamou, protože jsou napodobována obličejem. Ale černá slova na bílé stránce jsou holá duše.“

„Pohotovostní pluk přijel, až když byl pozván hlídkou. My jsme přijeli až do toho nejprudšího, co se tady dělo. Stáli jsme v postranních ulicích, neviděli jsme, kolik je tady lidí, jaká síla, co na nás má ta opozice připravený, prostě jsme šli do něčeho, aniž jsme věděli, co na nás čeká. Až když jsme nastoupili na Václavské náměstí, tak jsme viděli, kolik je tady lidí, jaká je síla, a až tady jsme se dozvěděli konkrétní povely. Struktura celého zásahu tady byla, ale všecko se utvářelo až zde na místě. (…) Protiútok [demonstrantů] byl veden z dálky některými skupinami. Z davu po nás někteří házeli třeba kostky po domácku vyrobené, dřevo, možná i kamení. Prostě ty helmy a štíty, co jsme měli, nám dost často pomohly od nějakých úrazů, roztržení obličeje nebo které by nám zanechaly následky. Útoky byly, když jsme někoho předváděli, když na nás pořvávali „Gestapo!““

„Dříve, než nepřítel dosáhl pražské silnice, se obě vojska dostala k sobě tak blízko, že nebylo dost dobře možné ustoupit. Museli tedy Jeho Knížecí Milost pan generál a hrabě Hohenlohe zvolit vhodné místo, které leželo u obory zvané Hvězda a bylo díky přírodě tak výhodné, že nepřítel nemohl zaútočit ani zleva ani zprava. Přijeli ke mně dobře vyzbrojení kyrysníci, které jsem očekával s jízdou nadporučíka Iselsteina; ta se sice rezolutně obořila na nepřítele, ale proklatým způsobem střílela pod obličej, takže mi kulka kolem obličeje proletěla, přičemž se zároveň počali nepřátelští knechti obracet na útěk, takže dle všeho Bůh i štěstí stáli při nás. Proti všem nadějím se bohužel bez jakékoliv příčiny obrátilo šest nejbližších praporců a dalo se na útěk…“

„Tatování je náramně bolestná operace. Mezitím, co chudáka kůži řeže tím dlátem dosti tupým, všichni jeho přátelé kolem sedí a zpívají písně, dodávající mu kuráže a vychvalující, jak bude krásně vyhlížet. Obličej oteče bolestí a dostane škaredý vzhled, ale za sedm až deset dní se rány zahojí a ona se parádí jako páv, a mladá děvčata ho obdivují, jak pěkně vypadá, a čím více má obličej zohyzděný, tím pyšnější je sám na sebe.“

„Onen bůh, jenž u Michelangela probouzí Adama, je téhož typu jako boží hlava v díle van Eyckově, aniž by Michelangelo měl tušení o Eyckově tvorbě. Mocná vznešenost byla pro Nizozemce stejně jako Itala představitelná jen jedním možným typem. Jan van Eyck ani Michelangelo nemohli svůj ideál velikosti, síly a důstojnosti ztělesnit židovským obličejem.“

„Pravý umělec tvoří umění, protože to vycházi z jeho bytí… je úplně jedno co si o tom kdo myslí, dokáže přetvořit kámen v obličej a tóny v příběhy.“

„Dobré je někdy navštívit minulost, což obličej má mrtvou a němou, a při té mŕtvote Řekne si: i to byla, to byla krása“

„Z těch šklebů, kterých jsme si všude užili dost, by se měly pomalinku rekonstruovat úsměvy. Ty přece v našich obličejích byly a můžou být!“

„Neexistují žádné špatné fotky, takhle prostě někdy vypadá váš obličej.“

„Ženy jsou jako stírací los, když jim z obličeje smažete make-up zjistíte, ze jste nevyhráli…“

„Možná nejsem chytrá ale jsem si vědoma kdo skutečně je. A většinou nemusím znát lidi abych už podle jejich pohledu věděla co v nich je a není. To se dá taky analyzovat ta záře v očích a ten obličej celkově podobnosti a ten pohled vnímavosti a řeč těla. A celkově to prostě umím vycítit. Prostě jsem citlivá a tak můj mozek nepoužívá tak mozek ale spíš cit instinktivní s analýzou podrobností. V něco jako intuice nevěřím. A taky v náhody nevěřím protože do toho do čeho člověk dává svojí psychickou energií. To taky se děje všechno formuluje a děje podle toho co člověk nejvíc potřebuje chce a zaslouží si to podle svědomí a podvědomí. A náhoda neexistuje všecho co se děje je volba vesmíru a šťastněny ale možná je to propojení s ostatníma na stejnou vlnu a taky výší dobro. Proto aby to byl život v rovnovaze. Nebo tak to teda cítím já.“

„Bolesti se usmívejte do obličeje, teprve potom to začne bolet ji“

„Dát průchod emocím to je jak dávat si placáka se zlem. To je takové malé peklo v těle mím krev se vaří tep se zvýší voda bublá vře výraz v obličeji nakrčený nos a rty záchjev vsteku nasranosti monstrum se probouzí ten pohled v očích pominutost. A pak litá všechno vzduchem antistresová záležitost. A pak se člověk vyřídí a pak uklidní. A cítí se v klidu.“

„O úsměvu 😁🖕
Když se člověk usmívá jen proto že to chcou ostatní. Pak to je otroctví když se nemůže člověk cítit jak chce a tvářit. Tak to je problém těch co příliš řeší ostatní lidi a příliš na ně čumí. Protože pokud jiný člověk koukne na druhého a štve ho jeho pohled. Tak mu narušuje jeho náladu co je to za hloupost. Ať si každej čumí na svůj rypák a nesere se do ostatních a diktovat nikomu aby se usmíval. Co to je za hnus a pak je nejhorší když celí to okolí nosí masku a vlezdoprdelnicky se usmívá. Něco jiného by byla komunikace to nechceš poslouchat bručouna znechucenýho a nasranýho. Ale pohled v obličeji ať si každej kouká na svůj obličej. A ti co říkají aby se usmíval tak ať si koukají na vlastní obličej a nehodnotí furt ostatní. Sami jsou to vlezdoprdelníci co se tváří falešně a potřebujou ukazovat svoje zuby jako proč. V přírodě zvířata cení zuby na nepřátele. A člověk ukazuje zuby aby jeden druhému lezl do prdele. Asi jsem ufo protože tohle mě fakt vytáčí.“

„Víte, i to nejkrásnější tělo jednou zchřadne a i ten nejkrásnější obličej, jednou zestárne. Vybírat si partnera podle toho, jak momentálně dokonale působí jeho dojem je otázkou povrchnosti, ale rozhodně ne lásky. K tomu člověk asi musí dozrát sám, nicméně vám přeji, aby jste byli šťastní i uvnitř, nejen zvenčí. Já na to přišla, měla jsem sama dřív partnery, jako z časopisu.. krása je a byla vždy dost pomíjivá.“