Citáty o citech

strana 4

„Ležím a ležím a jedné věci co se mi honí hlavou co tu dělám proč tu jsme nechci tady být chci už konečně umřít žít bez lásky je smutné krev která mi stéká po tváři a z rukou je velice tepla a krasne červená až ruda žileka padá dolů a ta krev na mě dlani i s níma snama hazim rpyc nemám sny nemám city jsem nic jsem kus hadru nebav se semnou nechci pomoct už tak mám záda celé od krve“

„Stydět se za své city, je jako by ses styděl za své náboženství…“

„Láska je ten cit, kdy člověk cítí že má rád někoho jiného než sám sebe.“

„Podana ruka, pohled a vzajemnej cit (soucit) je názor zdokonaleni vztahu a prociteni. Nezachyti li okoli tento procit, nema cenu zdržovat se v této casove ose.“

„Nikdy nedovol citům aby ti zabránily udělat správnou věc.“

„Nejhorší co může potkat umělce je, že přestane věřit na lásku a cit.“

„Hrajte jednu notu nebo tisíc not, ale dokud do toho nedáte cit, nepodaří se vám to.“

„Jsem hudebníkem z donucení. Kvůli tomu, že se mi city lépe vyjadřují v písních.“

„Říkáme, že milujeme, ale pořádně ani nevíme, co to láska je. Lásku známe jako slovo, nikoliv jako cit.“

„Láska k vlasti je ze všech ušlechtilých lidských citů tím nejčastějším a nejpevnějším.“

„Má nejen režisérské nápady a cit, ohromné vzdělání a rozhled, ale především pracovní vůl a morálku. Pracuje naplno až 16 hodin denně a druzí to pak dělají také.“

„Jméno Strousberg se stalo pojmem. Každý chce dnes být malým Strousbergem. Ten dbal téměř vždy zákonem předepsané formy. Ale podle zákona citu a lidství jsou však jeho činy zločinem!“

„Preisler se zdál být fascinován barvou samou o sobě. Barvou ne již tak zcela opuštěnou ve vzduchu a světle po způsobu plenérovém, nýbrž značně samostatnou a takřka symbolickou. Barvy začínají být nositelkami vnitřních stavů duševních, různých citům vášní a nálad.“

„Mám cit pro groteskno, v umění i v životě.“

„Když je člověk delší dobu v cizině, má radost, když najednou uslyší češtinu… Myslím, že vlastenectví v tomhle smyslu je cit naprosto přirozený a zdravý, který se jenom nesmí přehánět.“

„Jsem tvrdohlavá, mám silný cit pro spravedlnost.“

„Emoce nejsou city. Emoce je treba radost. S citu se skladaji emoce. Cit je kvalitativne specificky zazitek…“

„Duševní stav, který má vrch nade všemi stavy současnými (mimo vůli) a neustále nás naplňuje citem libým a pudí nás nepřetržitě, samočinně vstříc kráčeti cílům vždy novým a vyšším, je zájem: je to zárodek a kořen vší vůle, a vyučování bez takového zájmu není paedagogické; nebo toliko zájmem tím vyučování působí ve vůli Zájem je však všude potřebným přechodem ku chtění, a kdo v některém oboru duševním dříve nepocítil živoucího, vroucího a hlubokého zájmu, ten v oboru tom ani ku chtění nepřistupuje. A zájmu toho, podmínky, která předchází chtění, může se najisto dospěti ve všech oborech vyučování toliko dobrým vyučováním, methodicky upraveným.“

„Geometrické vyučování mnohých učitelů, jimž učebná methoda Euklidova stala se zákonníkem mathematické pravověrnosti, nebudí v žácích cit tužení a osvěžení sil, nýbrž namnoze jenom cit protivného, nuceného namáhání a násilného údů zkracování, tak že studium mathematických děl bývá mnohým torturou myšlení.“

„Když nevidíš a nechápeš jakou starost o tebe mám, tak nesdílíš stejné city, které k tobě chovám.“

„....na druhou stranu se zcela vědomě vyhýbám všemu, co je finské v národním slova smyslu. Možná jistý druh chladnosti v mezilidských vztazích, zpřetrhání citů, to může být v mých hrách trochu finské... Řekla bych, že Finové málokdy dokážou vyjádřit nějak intenzivně city nebo vyslovit nahlas něco pozitivního.“

„Soucit, který máme s neštěstím nějakého člověka, neměří se podle velikosti tohoto neštěstí, ale podle citu, který projevujeme vůči tomu, kdo neštěstí snáší.“

„Soucit je první cit, který se podle přirozeného řádu dotýká lidského srdce.“

„Jakmile muž pocítí touhu za ženou, již není osamocenou bytostí, jeho srdce už není osamělé. Z tohoto citu se rodí všechny vztahy k lidstvu, všechny náklonnosti lidského srdce.“

„Existovat znamená pro nás tolik, jak cítit, naše citlivost byla zajisté dřívější, než naše inteligence a dříve jsme měli city než představy.“

„Existovat znamená tolik jako cítit, naše citlivost byla zajisté starší než naše inteligence a dříve jsme měli city, než představy. Ať je příčina našeho bytí jakákoli, postarala se o naše zachování tím, že dala naší přirozenosti přiměřené city; a nedá se popřít, že alespoň ty jsou nám vrozené. "“

„Sebeláska je primitivní, vrozená, prvotní vášeň a zůstanou vášně jsou v jistém smyslu pouze její obměnami... Prvním citem dítěte je sebeláska, druhým citem, který vyvěrá z prvního, je láska k těm, s nimiž přichází do styku; neboť ve svém stavu slabosti, ve kterém se ocitá, poznává lidi jen podle toho, že mu pomáhají a starají se o něj.“

„Nevíme, co je absolutně štěstí nebo neštěstí. Vše je v tomto životě smíšeno; neokusíme v něm žádný čistý cit, nezůstanou ve stejném stavu ani dva okamžiky. Naše duševní nálady právě tak jako naše tělesné uzpůsobení se ustavičně mění. Dobro a zlo jsou nám všem společné, ale v různé míře. Nejšťastnější je ten, kdo nejméně trpí; nejubožejší je ten, které prožívá nejméně radosti. Vždy je více utrpení než radosti: tento nepoměr je všem společný. Tedy lidské štěstí na zemi je pouze negativním stavem; třeba ho měřit podle nejmenšího množství vytrpěné zla.“

„Vejdete-li jenom do svého vlastního života, potom vás krása provází neustále. Protože krása je. Samozřejmě, zármutek také je. Vždyť na světě je rovnováha citů, a nejen citů. Je však také porušování této rovnováhy.“

„Velké myšlenky nevyrůstají ani tak z velkého rozumu jako z velkého citu.“

„Nejlepší způsob, jak pochopit mši svatou, je spojit se s knězem ve všem, co říká, sledovat pokud možno všechno, co dělá, a nechat se prostoupit živými city lásky a vděčnosti. Tuto metodu je třeba zachovávat.“

„... moudrost se nezískává čtením knih, ale lidí. A tak ti, co obvykle nevědí dokázat svou moudrost jinak, velmi rádi předvádějí, co vyčetli v druhých lidech tím, že jejich poza záda nemilosrdně haní. ... Existuje však i jiný výrok. Nosce teipsum! Čti v sobě samém. ... učí nás v důsledku podobnosti myšlenek a vášní jednoho člověka myšlenkám a citem druhého každý, kdo nahlédne do svého nitra a zváží, co dělá, když myslí, uvažuje, soudí, doufá, bojí se atd. .. Mluvím o podobnosti vášní, které mají všichni lidé stejné - touha, strach, naděje ... rysy lidského nitra, poškrvnené a pokřivené přetvářkou, lží a falší, jsou čitelné pouze pro toho, kdo zkoumá lidská srdce.“

„Nepřistupuji na efektní novotvary jako „doba postfaktická“. To zavání fatalismem. Tento novotvar by mohl mít jediný platný význam, totiž pokud lidé úsilí o pravdivé poznání sami vzdávají a přestávají se zajímat o věci veřejné. Ale tak tomu dnes přece není. Ano, je víc lhářů, kteří lžou vědomě a dostávají za to zaplaceno. Ale to ještě neznamená, že se mění doba! Že ji potřebujeme přejmenovat. Lidi, neblázněte! Řiďte se i nadále vlastním rozumem, citem a vírou. Pomozte lidem, kteří ochabují pod návalem lží. Nic není prohrané. Jen ke hlupákům a ignorantům přibyli placení lháři.“

„Nikdy se nedá vypovědět snění o citech.“

„Nejsem si jist ničím kromě svatosti citů srdce a pravdy fantazie - co fantazie vnímá jako krásu, musí být pravda -, at už to dříve existovalo nebo ne.“

„Všechno co má tendenci... k ponižování ke sobeckému egoismu, probouzení poblouznění malostí a neúctu k velikosti, byste měli odmítnout nebo potlačit. V systému Francouzské revoluce je to, co je nemorální, nepolitické, a to, co má tendenci korumpovat, je kontrarevoluční. Slabosti, neřesti a předsudky jsou cestou k monarchii. Unášeni, snad až příliš často, silou odvěkých zvyků i vrozenou nedokonalostí lidské povahy, k falešným představám a vlezlým citům, máme se více obávat přemíry slabosti než přemíry energie.“

„Jen tupec má radost z takzvaného "úspěchu" u žen, jen tupec se tím vychloubá. Skutečný muž se mnohem spíš trápí tím, že nedovede přiměřeně opětovat city ženy, která pro něj ztratila srdce.“

„A co vůbec znamená všecko, všecko to minulé utrpení! Všecko, i jeho zločin i jeho trest a vyhnanství mu nyní, v prvním návalu nadšení, připadaly jako nějaká vnější, zvláštní skutečnost, která se ho ani přímo netýká. Toho večera ostatně nebyl s to o něčem déle a hlouběji přemýšlet, soustředit na něco myšlenky; a sotva by teď byl něco rozumově vyřešil, protože si všecko uvědomoval jen citem. Místo dialektiky začal život a jeho vědomí se tomu muselo přizpůsobit.“

„Zena bez citu propasti predstirane lasky muzy nenavisti ublizi a vsak sama propasti bolesti propadne z ne ciste lasky zaslepeni“

„lepší je říct pravdu o citech, než se trápit“

„Pak se ještě naposledy pokusil najít místo ve svém srdci, kde se jeho cit rozplynul, ale nemohl ho najít.“

„Cit a touha jsou hybnou silou veškerého lidského snažení a lidských výtvorů.“

„Pokud nedokážeš přijmout a milovat sám sebe, nejsi hoden milovat druhého. Jelikož láska není jen o citech, ale i o respektování a pochopení.“

„Je dobré se občas vzdát společenských zábran, citů a všeho nelogického k dosáhnutí svých cílů. Je vhodné ztratit důvody, proč si něčeho vážit k překročení svých hranic. Jenom je člověk musí přivést zpět, protože takový muž je schopný ničit celé civilizace.“

„Je dobré se občas vzdát společenských zábran, citů a všeho nelogického k dosáhnutí svých cílů. Je vhodné ztratit důvody, proč si něčeho vážit k překročení svých hranic. Jenom je člověk musí přivést zpět, protože takový muž je schopný ničit celé civilizace.“

„Přemýšlíme-li nad svou minulostí sami, dostaneme se s velkou pravděpodobností brzy do křížku s našimi city.
Řešíme-li však to stejné téma s někým, kdo se této minulosti nepřímo účastnil, můžeme mnohdy dojít k velmi zajímavým závěrům.“

„Muži by se měli naučit žít bez citů, jak tyto city využít a kdy je vyvolat.“

„Nenávist je cit, velmi podobný lásce, akorát má na naše životy opačný psychický a fyzický vliv…“

„Láska je dokonalá, ve vší své podstatě je to tak dokonalý cit, že do něj lidé musí vnášet svou vlastní nedokonalost, aby jí uvěřili. Jinak se jeví moc jednoduchá a lidi nechápou, jak by něco tak "vážného" nebo "velkého", mohlo fungovat a přinášet samé ovoce.
Láska, stejně jako život, je dokonalá. Jen milování a žití dokonalé není.“

„Mnoho dospělých jsou jen velké děti, které byly přehlíženy a nebyly vyslyšeny, nedostalo se jim citů a pochopení, nebylo jim zkrátka dovoleno a umožněno být.“

„Láska je svoboda, láska je sen, láska je plná citů nádoba co dere se z nasi duše ven. Laska je jen krásný sen, má to každá z žen.“

„O K2K2
Moje vyjádření v tomhle životě. Moje energie nepochopitelnosti a marnivosti a krutosti a ignoranství praštěnosti a citů a celková únava z existence. Mrzutá unavená znuděná mající celou svou existenci u prde.. Ale taky člověk co přemýšlí nad hodnotou smyslu toho co člověk tvoří svím myšlením a svími slovy a svím charakterem. Nejsem nic neumím nic netvořím nic jsem jen přemýšlivá a hluboce citlivá osoba co random napsala pár citátů.“

„O depresích
Já nemám deprese jsem jen hodně nohama na planetě zemi hodně toho cítím s touto Zemí a hodně mě toho dochází protože už od mala jsem upřímný člověk s vnímáním tak silným citem že se umím napojit cítit instinktivně spoustu věcí. A ti co to umí jako já tak cítím že jsme propojeni. To mě uklidňuje pokaždý když si říkám že je to se světem na hovno říkám si: Vždyť jsou stejný lidi jako já takže tu existenci cítí nikdo stejně nahovno jako já no hurá. A taky má respekt k existenci.“

„Ačkoliv se člověk nazývá lidskou bytostí a člověkem něčím mocnějším a lepším než zvířata. Tak je stejnak největším a nejkrutějším zvířecím opičakem zabijákem ze všech. Protože nežere slabé kusy ale zabíjí rovnou celá zdravá stáda a hejna. Pro to aby pak se kazilo v obchodech a čekalo na to až ho nákej mamlas koupí a spotřebuje to je zbytečná smrt. Když se pak to maso nebo ty části zvířete nespracujou všechny. A vihodi zabije se tolik nevinných tvorů pro konzumní nenažranost lidí. Když jsou ty možnosti tak ti bez mozku nemorální sráči jen berou a bez citu bez účty jenom za účelem nacpat si břicho pro prožitek. Né pro ten účel najíst se pro výživu těla a mozku. Slepí budou navždy slepí. Uvědomělí a citliví smutní ze světa a však upřímě smířeni a 1000× silnější ve svém myšlení. Ten kdo si neuvědomuje ten sám de na svoje životní jatka pro život bez smyslu a hodnoty a úcty k životu. Zabíjí svojí psychiku pro vlastní neuvědomění a nechápání a necit a úctu ke všemu.“

„Láska je lidský výmysl, který nemá s city nic společného. Nesmysl, protože se nedá zachytit žádným z lidských smyslů. S vnímáním nadpřirozeného je stejná jako Bůh, protože se člověku nikdy nijak nezjevila. Naučit se nelze, oslabuje dovednosti každého, kdo v ni věří a svádí se na ni jeho slabosti.“

„Co je ošklivé
Pohled na skládky co špiní planetu Zemi
Na plasty který se hnusně hromadí
Na lidi co jsou zakrněli a nemají žádné vize a žádné hlubší myšlenky. Takový lidi jsou pro mě jen přemnožený druch co ničí tuhle planetu protože sami v sobě nemají nic, jsou to lidské stroje bez lidskosti a citu bez sebevědomí a úcty k sobě a planetě.“

„Co si myslím o 12 znameních
Jak mě přídou celkově
( pozitivně)
Beran super člověk
Býk krásný veselý člověk
Blíženec upovídaný vnímavý zábavný člověk
Rak tak trochu povaha Barbie dokonalý né moc inteligentní ale dost citliví a dost sebeuvědomělý
Lev dobří a obyčejní
Pana srandovní a inteligentní energická osoba
Váha inteligentní moudrá citlivá osoba
Štír ten co má rozum i moudrý cit
Střelec velký svím myšlením nápady i chováním
Kozoroh pohodaři co si jedou tu svou
Vodnář ten co žije podle sebe a je krapet chaos jeho myšlení je moudrostí všeho
Ryby chytrý optimista“

„Možná nejsem chytrá ale jsem si vědoma kdo skutečně je. A většinou nemusím znát lidi abych už podle jejich pohledu věděla co v nich je a není. To se dá taky analyzovat ta záře v očích a ten obličej celkově podobnosti a ten pohled vnímavosti a řeč těla. A celkově to prostě umím vycítit. Prostě jsem citlivá a tak můj mozek nepoužívá tak mozek ale spíš cit instinktivní s analýzou podrobností. V něco jako intuice nevěřím. A taky v náhody nevěřím protože do toho do čeho člověk dává svojí psychickou energií. To taky se děje všechno formuluje a děje podle toho co člověk nejvíc potřebuje chce a zaslouží si to podle svědomí a podvědomí. A náhoda neexistuje všecho co se děje je volba vesmíru a šťastněny ale možná je to propojení s ostatníma na stejnou vlnu a taky výší dobro. Proto aby to byl život v rovnovaze. Nebo tak to teda cítím já.“

„Ten cit v duši mé mě učí všemu co pouze jenom cit dokáže pochopit. A nic jiného to nedokáže.“

„O vaření
Chápu vaření surovin které se ne dají jíst bez tepelné úpravy. Maso houby luštěniny obyloviny. Ale fakt nechápu lido co griujou ovoce a zeleninu když by jí mohly jíst syrovou, a vůbec se s tím dělat na grilu proč Bože proč. Nebo tatarák a vajíčka na hniličko a krvavé stejky to už by to rovnou mohli žrát syrové to maso a vejce to mě hlava nebere. Nebo lidi co žerou každý den maso jako sakra to taky není normální vemte si kolik je to zabitých zvířat za celý rok. Ono je to snadné koupit v obchodě a pak to tepelně upravit. To je ale naprosto bezduché vaření než hloubky citu k jídlu. No jo ale hlavně lidi jsou rádi že mají co jíst takové středověké myšlení. A dovážka jídla zase plasty a žádná dřina. A nebo polotovary co hodíš do mikrovlnky a je to připravené k požití a zase plasty. Celkově mám úplně fólií na plasty ikdyž jo taky je používám. Ale sakra to není normální samí pasty všude fuj sakra. Ale to pouze když fakt musím. Celkově zahřívání plastu není zdravé. Doba plastová doba odpadkova to není normalní. To prostě je složitý na pochopení že to nikomu nevadí to mě moje hlava nebere.“

„Nemusím být inteligentní abych věděla co je to chaos a co není. Nemusím být chytrá abych se cítila a byla sebevědomá. Nemusím pochybovat o tom o čem druzí mají strach přemýšlet. Ve spánku ve svích snech umírám den co den. Každé probrání mě povznáší víc k absolutní svobodě duše nad tělem. Telepatie a naladění se na ostatní lidi a jejich myšlení je osvobující prvek. Nemusím žít když vím že někteří lidi myslí stejně nebo alespoň podobně jako já. Ve mě je tolik vášně k životu tolik drama 🎭 a emocí není mě pomoci. Ale přesto žiju neobyčejně obyčejný život ktery má svou hloubku i svojí lehkost. Vlastně to není můj život je to život s napojením se na univerzální myšlení všeho a citem ke všemu bez tlaku myšlení společenských norem. Na život se směju jsem optimistická i pesimistická tak podle toho jak to cítí moje srdce tlukoucí. V okamžiku přítomnosti zakotvená, v budoucnosti hluboko v hlubinách jako Titanic neproskoumaná moje mysl zůstane. A tak i myšlení všech unikátních lidí co nejsou známí když ti co je můžou mít je nehledají. Moralní etický zůstanou navždycky.“

„Možná ti co osvobodí nosí jenom smrt. Ale pokud nejsi srdečný a bez svědomí nemůžeš soudit kroky minulosti. Ani budoucnosti ve vším se skrývá mnohem větší síla která přesahuje naše chápání. Musel by si mít boží svolení aby si mohl měnit k lepšímu. Každý člověk je sám sobě Bohem. Ruzným ale silným zároveň ta víra je síla ta naděje pandořina skříňka jest navěky věků. Můžeme být jako hrdinové davnověku nebo padnout jako lidi co nevěřili sílu uvěřit svojí síle. Vesmír a život je moc moc života smrti a něčeho víc. Jsme lepší než zvířata přesto tolik lidí se snaží pouze přežít a né mít hloubku a skutečný smysl. Jsem stejná snažím se pouze přežít ale cit můj je veliký větší než dokážeš si představit. Boj za to se z toho vymanit ukázat duši praví úděl. Stracím se padám všechno mě ničí alkohol otupuje moje smysly notak člověče mysli tvoje síla je i v mojích myšlenkách. Matka příroda sama přes mě mě žáda neubližij mě. Příde ti to malicherné nevěříš v život a v jeho krásu. Maš jeho spásu ve svích rukách člověče pouze jen ty jediný. Víš jak mi pomoci ale přesto to není radikální. Ti kdoš promlouvají ti velkou sílu nemají.Životem žijem to těšký znají nemůžu nutit to samo moudrost nalezne. Tehdy až sama potřeba nouze svou sílu a potřebu uvidí. Pak svojí pravdu míjí svou zem sama odhalí. Slová má jsou pouhý rým však v jeho pravdy síly vím. Jedna nemůže změnit vše však může ukázat zápal to já vím.“

„Občas všechny svoje příliš heské okamžiky házím na to že za to může bůch bohové a že můj život řídí výší síla která řídí můj život tak. Jak si zamane že vesmír mě dává přesně to co si zasloužím. Občas mě to všechno příde neuvěřitelný nereálný jak se to vlastně plní. Když to nečekám a ani nechci tak si mě to stejnak nák najde. Stejnak napojením na univerzalno cítím příliš a nedokážu uvěřit že žiju že dýchám. Jako by každý den byl novým znovuzrozením s čistým štítem novím listem nepopsaným. Co udělat mám to neřídím já ale sám vesmír příroda štěstí snaha náká vizualizace podle které frčím životem. Nahodně neznamě podle chuti a citu a co ja vím.“

„Velký cit a velká moudrost. Sladkokyselí svět. Hořkosladká pravda. Sladkopálivé myšlenky.“

„Dobří porodníci, rodinní lékaři a porodní asistentky věří, že rození dětí je ze své podstaty zdravou a přirozenou součástí života ženy. Přistupují k ženám celostně, berou ohled na jejich myšlenky, pocity, zájmy a priority. Uznávají právo ženy poučeně rozhodovat o sobě a svých dětech. Respektují porod jako individuální zkušenost, jako proces, který je rodící ženě zároveň zdrojem poznání i odměnou. Nabízejí péči, jejíž podstatou je podpora, nikoli intervence. Každou situaci posuzují individuálně, nepřistupují k ženě na základě předem definovaných obecných pravidel. Je-li zapotřebí zasáhnout, volí co nejmírnější prostředky a postupují s rozvahou a s citem. Drží krok s odbornou literaturou.“

„Jsem blbá ale furt mám co napsat. Jde to samo jako život.Život píše sám já pouze čtu. Mynulost je učitel mích myšlenek a cit průvodcem budoucností.“

„I hloupí lidé mají právo mluvit pokud jejich cit je ušlechtilého ražení a praktického použití.“

„Je složité mluvit o ničem co člověk nezažil na vlastní kůži a neviděl vlastníma očima. V tomhle ohledu ani cit ani znalosti nepomůžou.Zkušenost a stereotypní automaticky normální myšlení.Nemuže dojít do pochopení a uvědomění si něčeho s čím je v rozporu duševně a lidsky.“

„Cit, duše,čas, vnímání, a co já vím🤔💩
Pouze mě rmoutí ten pocit citů v duši. Při pohledu na bolest v duši zarmoucených. Příliš cítit znamená příliš trpět. V tomhle prapodivném světě psychologických her a instintivních taktik přežití. Je toho tolik toho poznání že nevím co dřív. Snad asi srdečným citem nechám se vést.Čas postrádá smysl u věcí co nemají velký smysl v budoucnu. Ale co když má všecho velký smysl akorád to člověk málo prožívá a vnímá. Nedá do toho sebe a svojí duši a svoje naladění a svehlavost osobitost. A v tom je rozdíl mezi těma co jsou víc a co jsou míň myšlením a vnímáním tady na tomto světě. Ta síla co každý člověk ze sebe vizařuje. Vlastně nic není marný je to jen pocit marnosti.“

„Láska je krásný cit, avšak jen do doby dokud tě úplně nezničí.“

„Zachránit život na Zemi může jen cit a láska.“

„Sílu citu poznáme na obětech, které je člověk ochoten pro něj přinést.“

„Podoba a charakter rodného kraje, s nímž jsme spjati celým svým životem, není jen záležitostí zraku, ale hlavně citu.“

„Cílem hereckých zkoušek je, aby se herci vžili do určitého citu.“

„Láska a nenávist jsou extrémy téhož citu.“

„Rozum a rozumnost bez spoluúčasti citu jsou prázdné pojmy pro vztahy mezi lidmi.“

„Cit určuje naše ideály.“

„Láska založená jen na citech, má nejkratší trvání.“

„Fotografování určitého prostoru je čas jeho převedení v obraz mého citu a mého rozumu.“

„Člověk nezačíná se kolébkou, ba ani dobytím doktorátů, ale chvílí, kdy rozkvete v něm poznání a cit lidskosti.“

„Člověk ztratí svůj cit, jakmile svět, v němž jediném se srdce může rozpínat, nechá padnout závoj, jakmile člověk přestane věřit v síly duše.“

„City města jsou city všech, kdo v něm žijí.“

„Člověk, který je přesvědčen, že jedině on je schopen pravého citu, nenávidí vlastně všechny ostatní.“

„Láska je středobod mezi citem a vášní.“

„Člověk kterého milujete bohužel vždy zjistí jak vám nejvíce ublížit. Obzvláště když vaše city nejsou opětovány.“

„Prachy majetek zůstanou láska pomine. Ale láska je víc než prachy. Protože samota je horší, tou si penězma prázdnotu srdce citem lásky nezacpeš.“

„Á 😯vidím a cítím tolik života ve všem okolo sebe i ve svich žilách to je sílá. Tolik života proudící v krvi dech a tlukot srdce.Život voda hmyz zvuky vůně vzduch civilizace chaos myšlenek měnící se svět v okamžiku vteřin okamžiků. Nechapu proč ale nemůžu přestat se cítit v tomto pocitu. Tak nák příliš povznésle vždyť už můžu jen umřít už můžu jenom cítit se hloupě jako blbec tolik chyb tolik lítost tolik citu tolik slov tolik mnoho citovích pohledů na život kdo jsem. Bloudící duše tmou ve svém zmatku cítění kam duši plout kam se hnout co udělat mám nevím netuším. Ta síla všeho napojení možností pár však předemnou mlha šedivá života zkušenosti zlých mě svírá do svích čelistí času smutku. Oči zavírám na kolena padám už není síla už se vzvládám. Pokračuj v cestě ozve se z nebe. Ukažu prostředníka trhni si Bože radši mě ukaž cestu mlhou mich splínů v mém okamžiku. Bůch odpověděl drž se dobrých lidi děvče a zlé lituj z jejich bezduchosti a bezcitnosti. A já to se ti to relaxuje tam na hoře co.? Bůch odpoví: jó kežby občas mě ta věčnost sere tak se učím jiné víře proč jen já bych měl vědět všechno když jiní vědí líp než já co je krásnějšího na světě.“

„Citát o úvaze o počasí a fantazie
Sluníčko sluníčko hrabe🤪 mi z něj maličko. A je mi to jedno stejnak jsou všichni hříšníci tak proč by se neměly vařit v teple jako v pekelných kolech. A stejnak to není tak hrozný. A navíc co když by projednou vypnuli ty měřiče a spíš než se stresovali z možných problému se hodili do klidu a nechali to na přirodě. Ale ještě předtím moc moc plevelu do města a pnoucích plevelů po fasádách a nechat tu zeleň svobodně růst vždyť i ona chce demokracií v růstu ne diktování kde si má růst a kde má bejt hubena proč by to nemohla bejt džungle zarostlá zeleně plná. Na estetiku krasu měst bych nehleděla taková trochu scenerie jako z apokaliptickych filmů kde z měst zmizela lidská činnost a příroda si to pretvořila k obrazu svému. Náke zakony pro přirodu nezabráni odplavováni a ničeni zeleně na úkor potřeb lidského života a stavění nového a nových budov který zaplacenou zabijou zeleň a stejnak to nic nezmění. 🤷‍♀️A adaptovat se na to nikdo nemusí protože jsou všichni chudí a nezajímají se o to a nemužou to zmirnit ani změnit. A navíc beztak víc řeší to jak se uživit než jak ochladit planetu. A nemají k tomu takovej cit jako ti kteří něco pěstujou a mají to jako obživu a musí odhadovat a počítat z rozmary počasí a nejen to počasí ale i škůdci a choroby a jiný problémy. Takže vesměs se počasí podléhají ti co něco mají, a ti co nic nemají ti nemají co stratit a co sčítat a s čím se trápit. Takže mladí co žijou v mamahotelu nemužou být v depresi že jim uhoří odfoukne pomlatí úrodu počasí když maji beztak hovno💩 🤔🤣. Nebo aspoň já.“

„O naštvanosti o emocích o přírodě o svědomí
Naštvala jsem se a vyškubla dýňi z kořenem a na květy stále litaly včely tak jsem květy a dýně rozdupala a rostlinu dýni hodila na kompost. Pak pokácela broskvoň🌳🍑 která stejnak tři roky neměla broskev. Ale ne celou jednu větvičku jsem na tom stromě nechala a pak jsem o ni brečela protože jsem v hlouby duše👻 věřila že budou na ní broskvičky🍑. Sice mě serou ty skurveny broskvičky 🍑🍑🍑okrajovat nesnaším ten povrch ale ty byli tak sladoučky a šťavnytý 😭. sakra Jenomže když mě chytne amok tak ničím všecho co mi přide pod ruku. Ale jak to bylo odreagování až jsem se z toho přepálila na sluníčku☀️. Prostě tím chci říct že si uvědomuju že jsem ubližila stromu ke kterému mám cit a i k těm večelkam co opilovaly daňové květy 😓 jsem jim vzala rostlinu kvůly vlastní vsteklosti. Ale co hůř došlo mě že nemusím obhajovat život jako něco dobrého život je praštěná zvracenost i příroda je jeblá. A všechno je to jen posraná chemie fyzika psychologie přirodověda a působení hloupostí na okolni pičoviny a vnější total kokotizmus lidské hlavy.“

„Mocná zbraň? City. Jakmile někdo ovládá vaše city, má v rukou tu nejmocnější zbraň.“

„Duše na věčnost zacyklená nikdy nenalezne skutečný pocit radosti z života stará přemoudřelá duše nechce dobro hájí svoje složitosti. A proto dlouho na věčnosti času musí odplouvat prázdná jako čistá voda vidí skrze všecho. I čistá voda se strátí v hloubce v neznámé tmě která je děsivá a chladná. Taková je i věčnost klidná teměř prázdná čistota z černoty na teplé světlo slunce hrne se bestie. Co oslepla premudřelostí svých emocí při pohledu na nekonečné nebe a nekonečně moře. Příliš pohlcena souladem se vším co bytost může přijmout citem svím a duší celou. Kdo jsem nevím snad jen tou duší nebeskou na pohled nehezkou.“

„Jako každý den svítání nic nebrání, tak ani mým citům k tobě, už nic nebrání.
Jako lesní zvěř v lese, jsme tu nazí a přesto jsme tak zamilovaní.
Jako kapky rosy tečou po kapradině a já se ocitám, zase jako to malý svobodný dítě.
I přesto jsem jako malý dítě, cítím to velký propojení k tobě.“

„Láska je cit, který spojuje i rozděluje.“

„Když jednomu umřou city, oči vypláče ten druhý.“

„Nepleťte si oddanost s nezdravou závislostí. Závislost je stav, kdy člověk -visí- na něčem nebo na někom. Jde o připoutanost a lpění. Naproti tomu oddanost je silná náklonnost a vřelá láska. Je to ryze čistý cit.“