Citáty na téma člověk

strana 30

„Mírou všech věcí je člověk – jsoucích, že jsou, a nejsoucích, že nejsou.“

„Člověk je nesmrtelný a později bude spasen, avšak stát není nesmrtelný. Buď bude spasen nyní, nebo nebude spasen nikdy.“

„Čím je člověk v malých věcech, tím je i ve velkých.“

„Člověk, který se modlí, je člověk síly.“

„To, co člověk dělá, je někdy důležitější než to, co má dělat.“

„Jeden člověk není více než druhý, jestliže nedokáže, že je více než druhý.“

„Bůh se stal člověkem; a čímpak se stane člověk, stal-li se Bůh člověkem kvůli němu?“

„Na antikoncepci je dobrý, že člověk může šukat s lidma, který se mu nelíběj.“

„Člověk může na neúspěchy trénovat věčně. A vždycky ho srazí.“

„Člověk má jít za obzor svých možností, od čeho má nebesa?“

„"Jseš ten nejlepší člověk, kterého jsem kdy potkal," řekl jsem jí.
Pevně mě objala: "To je naprosto úžasný."
I to byla pravda.
Někdy se bůh nad člověkem smiluje a možná si dokonce řekne: "Tak to stačí, ať ten parchant vidí, jaký by to mohlo být. Jak si žijí vyvolení."“

„… historii nedělají veliké sny, ale maličké potřeby všech počestných, mírně zlodějských a sobeckých lidiček, id est všech vůbec. Všecky myšlenky, lásky, plány, heroismy, všecky ty vzdušné věci se hodí leda k tomu, aby se tím dal člověk vycpat pro muzeum Vesmíru s nápisem Ejhle Člověk. Punktum.“

„Život je dar. Sám sebe dostane člověk darem.“

„Nic se nevyrovná hlubokému nádechu poté, co se člověk dosyta zasměje.“

„Když člověk zná odpověď, řešení najde snadno, co?“

„Člověk pouze jednou v životě narazí na osobu, která se k němu dokonale hodí. Když takovou osobu najdete, popadněte ji a prožijte s ní rozkošný život. A nezáleží na tom, co ta osoba dělala v minulosti. Vůbec na tom nezáleží. Jen na tom, abyste ji držel pevně. (Poslední kojot) /Charlotta99/“

„Je strašné neštěstí nebýt milován, když člověk miluje; je však velmi veliké neštěstí být vášnivě milován, když už člověk nemiluje.“

„V životě člověk nemusí být jen pasažér. - Dopisy na konec světa“

„Pro mě je hodný člověk ten, kdo žije podle etických zásad ve svém srdci.“

„Bylo chybou žít svůj život v minulosti. Člověk nemůže jet na koni dozadu a přitom ho držet na uzdě.“

„Minulost je vždycky blíž, než si člověk myslí.“

„Nemusíš být člověk, abys věděla, jak se máš správně chovat.“

„Nejzajímavější věci jsou vždycky ty nejnebezpečnější. A přesto jim člověk musí přijít na kloub.“

„Po koni je papír nejvzácnější výdobytek člověka, bez něho nedokáže žít. Neví o sobě, když nemůže vyjádřit myšlenku a dát jí daleko trvalejší formu, než je mluvené slovo - List papíru je odraz, v němž se člověk pozoruje jako žena v zrcadle…“

„Kdybych byla zvířetem mezi zvířaty nebo stromem mezi stromy, měl by život smysl. Mezi mnou a jejich světem se nachází moje vědomí. Člověk dokáže žít pouze v čase. S vědomím končí věčnost. Všichni jsme si pro sebe ukořistili život, ale nikdo si ho nedokáže udržet. Všechno bude nahrazeno. Vznikne něco k nerozeznání podobného.“

„Občas člověk narazil na někoho, kdo se vyznával z lásky k jazzu, jenže nakonec se vždycky ukázalo, že dotyčný nezbožňuje pravý jazz, ale takzvanou fúzi - nekonečné improvizace bez špetky úcty k těm precizně cizelovaným skvostům, které posloužily jako výchozí materiál.“

„Člověk, který na tebe někde čeká, je jako sirka, kterou zapálíš v noční krajině. Všechnu temnotu neosvětlí, ale stačí k tomu, aby ukázala cestu domů.“

„Všichni svobodní lidé, všude kde žijí, jsou občany Berlína. A proto i já, jako svobodný člověk jsem hrdý, že můžu říct: Ich bin ein Berliner. Jsem také Berlíňan“

„Říká se, že jeden člověk nemůže mít právo být současně soudcem, porotou a vykonavatelem. Někteří to říkali i mě.“

„… neexistuje žádná absurdita, kterou bychom nemohli prožít přirozeně, a na mé cestě, vím to už teď, na mě jako jakási nevyhnutelná léčka číhá: štěstí. Člověk bez osudu“

„Čím horší má člověk vkus, tím tvrdošíjněji se ho drží.“

„Člověk je menší a bezvýznamnější než krupička zmrzlýho sněhu. Je k smíchu…“

„Někdy schází jediný člověk a celý svět se zdá liduprázdný.“

„Až když se vyčerpají všechna slova, začíná člověk s člověkem rozmlouvat.“

„Člověk slova ocení až zavládne mlčení.“

„Příbuzenstvem - stejně jako arzenikem - se člověk nejlépe otráví v malých dávkách.“

„Přece jen jsem člověk své doby. Nešťastný člověk své doby. Nebo jen člověk nešťastné doby. Jak se to vezme.“

„Prozíravý člověk se svého osudu nebojí. Pouze pošetilec by si nechal takovou příležitost proklouznout mezi prsty.´´ Tvůj slastný polibek“

„Čas podléhá jiným zákonům, když má člověk strach nebo na něco toužebně čeká. – Vzpoura andělů“

„Neboj. Jsi člověk - tvoje paměť je jako síto. Vám lidem čas zahojí všechny rány.“

„Nikdy nepřestanu po Bailey truchlit, protože ji nikdy nepřestanu milovat. Tak to je. Žal a láska jsou spojené, člověk nemůže mít jednoho bez druhého.“

„Tolik věcí zkrásní, když se člověk pořádně dívá.“

„Jak může člověk zanechat výzvu budouctnosti, když po něm nezůstane ani stopa, ba ani anonymní slovo načmárané na kusu papíru?“

„Zklamaně jsem zasténal a proklínaje celý svět jsem se převalil na záda a upřel oči na strop. Zbabělý spánek ode mne utekl tak, jako zdravý člověk prchá před malomocným. - Tulák ve stínech“

„Když člověk ztratí vlastní úhel pohledu, ztrácí svůj život.“

„Jak však pochopili ti, kdo přežili zkázu velrybářské lodi Essex, když člověk dospěje do samého konce a vyčerpá veškerou naději, odhodlání i sílu vůle, může se stát, že mu nezůstane nic než kosti.“

„Aby se člověk stal znovu lidskou bytostí, stačí někdo, kdo vás tak vnímá bez ohledu na to, jak vypadáte.“

„Když chce člověk nakupovat lacino, je dobré být bohatý, třebaže to možná nedává moc smysl. Chudák musí vždycky zaplatit plnou cenu.“

„Chytrý člověk se prý poučí z chyb, ale ten opravdu moudrý se učí z chyb jiných lidí.
Nevhodný návrh“

„Když někoho miluješ, odpustíš mu ty malé chybičky, ty velké ale nechceš vidět. Nechceš si připustit, čeho všeho je člověk, ke kterému ses připoutal, schopen, takže si stále něco namlouváš.“

„Posledních pět mil pak byla krajina tak pustá, jako kdyby žádné zvíře jménem člověk ani nikdy neexistovalo.“

„Dobrý sen bylo něco, čeho se člověk drží až do posledního okamžiku před procitnutím.“

„"Člověk je tím, co má rád," pokračoval Breeze. "Zjistil jsem, že když necháš toho, co máš rád, kvůli tomu, co bys možná podle svého mínění měl dělat, tak nedopadneš dobře."“

„Člověk je bytost, jejímž objevením vzniká svět.“

„Člověk jedná naprosto podle zákonů své přirozenosti jen tehdy, když žije pod vedením rozumu.“

„Člověk si nemá nechat ujít příležitost, ani sebemenší příležitost - má se chopit i stébla, jako ten, kdo se chce udržet nad skalním srázem.“

„Když chce člověk něco dokázat, musí někam chodit na švestky. Já chodil třeba k Fillovi. Rozuměl malování a kumštu vůbec, tak jsem se mu jednou přiznal, že se mi nejdřív líbily vlastenecký kejče a pak jsem teprve došel k Picassovi. Filla se tenkrát usmál a povídá:, No, horší by to bylo obráceně!“

„"Někdy má člověk pocit, že škola je jedna velká divadelní hra a my všichni musíme neustále hrát role, které jsme dostali."“

„Člověk musí sahat dál, než mu stačí ruka. Nač by jinak bylo nebe?“

„Bára je člověk, který má svůj střed. Potkáš spoustu zářivých, krásných, inteligentních bytostí a u jedný z milionu poznáš, že je to člověk, co má střed. Ona je vědoucí Čína a já revolucemi zmítaná banánová republika.“

„Pravda je láska. A k tomu, aby člověk miloval, musí i věřit. V sebe, ve druhé, ve smysl všeho živého a v to, že kdesi zatím existuje jakýsi plán.“

„Nevěřím, že by si dva lidé kdy mohli opravdu upřímně promluvit. Člověk dokáže být jen stěží upřímný k sobě samému, tak málo toho ví o svém srdci.“

„Když se člověk usmívá a prozpěvuje si, nikdo by nehádal, že plánuje protiútok. Když se tváří ustaraně, někoho dřív nebo později začne zajímat, co ho asi tak trápí.“

„Aby svůj domov očistil od lidstva, musel se stát člověkem. A jako člověk musel překonat svou lidskost.“

„Někdy si myslím, že jsem možná poslední člověk na Zemi.“

„Dobrý člověk je ta jediná pohádková bytost, kterou může potkat každý.“

„Byl na samým konci a vrátil se. Řek bych, že když člověk ztratí hrdost, byť jen na chviličku, uvědomí si, jak moc pro něj znamená.“

„Jsem člověk přítomnosti a minulosti, a jak stárnu, spíš ještě člověk minulosti než přítomnosti.“

„Skutky? Skutky? Člověk že by se měl dostat do nebe skrze skutky? To bych spíš očekával, že vyleze na měsíc po laně s písku!“

„Ježíš byl Bohem a člověkem v jedné osobě, aby Bůh a člověk spolu mohli být opět šťastni.“

„Když s kresbou začínám, vím, jestli to bude zátiší, nebo abstrakce. Mám hrubou představu o kompozici. Protože ale také vím, že obraz bude vznikat delší časový úsek, třeba měsíc, tak je důležité snažit se držet na uzdě, neulítnout a udržet obraz konzistentní. To je také určitá disciplína. Kromě toho jsem si uvědomil, že i když mám na začátku o obrazu jasnou představu, tak toho vím mnohem méně, než když obraz dodělám. Jak člověk zaplňuje prostor a vymezuje si mantinely, tak už pak jen nějakým způsobem ubírá a mění, a přichází na to, co na kresbě nechce a nemá být.“

„Líto je mi těch let, kdy člověk mohl určitým způsobem zrát. Opravdu intenzivně jsem pracoval tak do roku 1972 a byla tečka. Už třeba Petrolejky se promítaly za zcela jiných podivných okolností. Barrandov se zformoval úplně jinak. Najednou nastalo dvacet let ničeho.“

„Neozbrojený člověk může před zlem pouze utéct, ale zlo nelze přemoci útěkem.“

„Že jsem skeptik? Člověk musí vědět, že přeskočí jen takovou a takovou laťku, že stovku neuběhne za pět vteřin. Zrovna tak se nestane, že mi do rána narostou nový zuby. To je moje skepse. Realita!“

„Kdyby naše generace měla v mládí možnost sledovat běžné pornofilmy, určitě by jí to prospělo, mužům i ženám. Ať chcete, nebo nechcete, porno je vlastně osvěta. Mladý člověk se tam může poučit, jak se to dělá.“

„Řeknu vám, co si doopravdy myslím o Donaldu Trumpovi. Ten člověk je patologický lhář. Nerozlišuje mezi pravdou a lží. Lživé je prakticky každé slovo, které vypustí z úst. A jeho taktikou je vinit ze lží ostatní.“

„V minulosti byl člověk na prvním místě, v budoucnu musí být na prvním místě systém.“

„Jakmile je něco tak komplikované, že by nám to mohlo přerůst přes hlavu, tak si z toho český člověk začne dělat srandu. To je tajemství pudu sebezáchovy. A v naší malé zemičce mezi Západem a Zapadákovem se to ani jinak dělat nedá. Už nevím, kdo řekl, že plovací vestou života je lehkomyslnost. V našem těžkomyslném světě je lehkomyslnost prakticky nezbytná.“

„Časem zvykne člověk všemu, časem zvykne si i redaktor na konfiskace a naučí se je považovat za chléb svůj vezdejší. Konfiskace spisu tištěného, má-li skutečně mít účinek, nesmí se tak příliš zhusta opakovat a musí také vždy jen zasahovat spis skutečně nebezpečný. Jestli si naše čtenářstvo povšimne úředního oznámení c. k. podkrajského úřadu (resp. státního zastupitelství) stran zabavení našeho posledního sobotního čísla, zpozoruje tam, že c. k. zastupitelství jenom v tomto čísle nachází sedm přestupků. (následuje výčet přestupků a odpovídajících trestních sazeb) Musí se tedy říci, že pan kutnohorský státní zástupce má dobře na zřeteli zásadu: Co děláš, dělej důkladně, neboť 26 let 6 měsíců žaláře a k tomu ještě 5100 zlatých pokuty je zajisté pro každého redaktora dostatečné kvantum a zvláště pro takového, který má na krku ještě několik jiných procesů. Půjde-li to takto dále, budou zajisté někteří páni biskupové donuceni vypsat všeobecné modlení za redaktora Slovana a přiměřené prodloužení jeho života, aby spravedlnosti mohl být dán náležitý průchod, neboť by se jinak mohlo lehce stát, že by tento redaktor při vší své známé úctě a poslušnosti k zákonům a při vší své naději na dlouhé stáří, přece k velkému svému zármutku nebyl v stavu celý trest náležitě odsedět.“

„Člověk je jediné zvíře, které se považuje za zvíře.“

„Existují barbaři, kteří zapomenuvše všechen lidský cit, dovedou uchopit psa, který obdivuhodnou věrností svého přátelství daleko předstihuje člověka, připoutat ho na stůl, zaživa rozřezat jen proto, aby ukázali oběh jeho krve! Nožem odhalují v něm tytéž orgány citu, které se tají v člověku a nehrozí se tato sídla citu v živoucím těle mučit hroznými bolestmi. Zaslouží si takoví nelidští tvorové jména člověk?“

„Nejlepší člověk je ten, který je schopen soucitu. Kdo v nás probouzí soucit, ten nás činí lepšími a šlechetnějšími.“

„Člověk je etický pouze tehdy, pokud mu je posvátný všechen život a pomáhá všemu živému. Náboženství nebo filozofie, která nejsou založena na úctě ke všemu živému, nejsou pravdivým náboženstvím či filozofií.“

„Investování není raketové inženýrství, kde člověk s IQ 160 poráží protivníka s IQ 130.“

„Nikdo se sebevražedným atentátníkem nerodí. Každý člověk má svůj příběh, i ti lidé, kteří tyto atentáty páchají, a tenhle příběh nezačíná až v den útoku.“

„Člověk je Bůh ve zvířecí podobě.“

„Říká-li se, že lidstvo je postaveno nesrovnatelně výše než kterékoli bytosti, jež člověku na Zemi předcházely, vždy se berou v úvahu pouze intelektuální a morální kvality vlastní výhradně našemu druhu, ne však živočichům. Není ovšem vůbec jasné, zda by člověk díky svému uzpůsobení dosáhl onoho uvažovaného vynikajícího postavení i tehdy, kdyby namísto svých rozumových schopností byl vybaven pouze takovými instinkty, jakými jsou obdařeni nižší živočichové.“

„Vy nejste pouhé biologické bytosti, jste Lidé, kteří v sobě mají částečku věčnosti. Až si to uvědomíte, pak pochopíte, že celý váš Osud máte ve svých rukou, velmi mnoho v něm závisí jen na vás samotných. A nejen zde, ale i tam. Zamyslete se: kdo jste, dokonalý biorobot nebo Člověk, materiální nebo duchovní bytost? Kdo?“

„Smysl duchovního rozvoje člověka spočívá v jeho kvalitativní vnitřní změně. Tím se v první řadě rozumí nejenom obnova duchovního dialogu s Bohem skrze hluboké vnitřní pocity, skrze upřímnou lásku k Němu, ale i skrze život prostřednictvím této svátosti v každém prožitém dni. Člověk ve skutečnosti k čistému vnitřnímu dialogu s Bohem tíhne.“

„Člověk je šťastný dotud, dokud chce být šťastný, a nic ho v tom nedokáže zastavit.“

„Člověk bez cíle je jako loď bez kormidla.“

„Člověk ale nikdy nemá říkat „nikdy“. Od té doby jsem se tohle slovo snažila vyloučit ze svého slovníku. Naučila jsem se, že existují věci, kterým dáváme přednost, a jiné kterým se vyhýbáme. Slovo „nikdy“ nám ale nedává možnost vypořádat se s nepředvídatelnými situacemi a znamená nesmírně dlouhou dobu.“

„Jak to vypadá v praxi? Když se člověk zdokonaluje sám, disponuje duchovními zkušenostmi a má jistou vnitřní potřebu šířit duchovní Znalosti, ve svém volném čase pomáhá dalším lidem. Ti se učí a také v těchto otázkách pomáhají druhým a ti zase dalším. Ale všichni by měli pracovat ve prospěch společnosti, mít nějaké civilní povolání, vydělávat si svou prací na živobytí. A ve volném čase by se měli jít učit, dělit se o zkušenosti a poznatky s druhými, jednat s nimi jako se sobě rovnými, jako s dobrými přáteli, měli by při tom potlačovat svůj Živočišný princip, řídit se ve svých činech svým Duchovním principem. Toto je reálná pomoc lidem a současně reálná práce nad sebou: člověk v sobě rozpoznává projevy Duchovního a Živočišného principu, přísně kontroluje vlastní myšlenky, zkoumá vlastní povahu a duchovní rozvoj. V tom i je podstata: sám rosteš a pomáháš druhým.“

„Stačí, aby člověk přepnul dominantu Pozorovatele a chtěl spatřit podstatu otázky. Znalosti, zafixované v symbolech a znacích, vždycky byly a jsou, ale pouze duchovně hledající může za clonou tajemství spatřit Pravdu.“

„Ale pro Boha jsou všichni lidé Jeho dětmi! Člověk se od osmého dne po narození, jen co se duše usídlí v těle, stává Jeho ‚dítětem‘, člověkem s malým písmenem. A jestli se bude moct stát Člověkem s velkým písmenem a přistoupit k Bohu jako vyzrálá bytost, to už závisí na něm samotném, na jeho vůli a volbě.“

„Nezajímat se o politiku může jen lhostejný člověk nebo obyvatel země zcela bezpečné. O naší se to nedá říct, i když bych moc chtěl, aby to vnoučata, pravnoučata mohla říci.“

„Trenér Vigil se tedy pokoušel najít odpověď na hlavní otázku: Byl Zátopek velký člověk, který navíc náhodou běhal, nebo byl takový, protože běhal?“

„Když mluvím o „provokování“, nemám tím na mysli, že by nevědomí bylo do jisté míry uraženo a – jako staří bohové – ze žárlivosti nebo ze msty člověku učinilo příkoří. Myslím tím spíš cosi jako psychickou dietní chybu, která vyvede mé zažívání z rovnováhy. Nevědomí reaguje automaticky jako můj žaludek, který se obrazně řečeno na mně mstí. Když si osobuji moc nad nevědomím, tak je to psychická dietní chyba, nepřípadný postoj, jemuž by se člověk měl v zájmu svého vlastního blaha raději vyhnout.“

„Na zlomeček věčnosti oběma lodím nic nebránilo ve volné střelbě na protivníka a v tom okamžiku dva různé počítače odstartovaly své palebné plány.
Žádný lidský smysl nedokázal postřehnout, co se odehrálo potom; žádný lidský mozek by si to neuměl přebrat. Vzájemná vzdálenost činila dvacet tisíc kilometrů a řízené střely, lasery a grasery dštily zkázu přes tu miniaturní propast vakua jako rozzuření démoni.
Ahmed zavrávoral, když jeho bočním štítem bez námahy prošel první graserový svazek. Jeho boky byly opatřeny metrovým pancířem z nejtvrdší slitiny keramiky a kompozitu, jakou se člověk doposud naučil odlévat, a přesto se jí graser prodral pohrdavě snadno. Od strašlivé rány se rozlétly obrovské úlomky a vzájemný pohyb lodi změnil to, co by bývalo kruhovým otvorem, v dlouhou zející trhlinu. Paprsek rozpáral bok lodi, jako když vyvrhovací nůž rozpáře žraloka, a z rány vytryskl vířící cyklon vzduchu, trosek a lidských těl.
Ale to byl pouze jeden z osmi takových graserů. Všechny do jednoho zaznamenaly přímé zásahy a na bitevním křižníku nikoho ani ve snu nenapadlo, že by přestavěná obchodní loď mohla nést takové zbraně. Zatímco si zuřivý úder Poutníka s křižníkem pohrával, komunikační obvody zahlcovala kakofonie výkřiků bolesti, šoku i hrůzy a potom se přihnaly řízené střely Q lodě a znovu a znovu křižník probodávaly jednorannými lasery, aby dokončily strašlivé dílo graserů. Zbraňová stanoviště se rozlétala na kusy, výboje bláznivě sršely a kabely syčely, pukaly a explodovaly. Příďová místnost gravitoru vybuchla, když jeden graser zasáhl naplno generátory, a tlaková vlna změnila sto metrů pancéřovaného trupu v pokroucené trosky. Všechny tři fúzní jednotky se automaticky nouzově zastavily a po celé lodi se zavírala vzduchotěsná vrata. Ale v příliš mnoha případech neměla ta vrata v čem zadržovat vzduch, neboť grasery Poutníka se propálily naskrz celým trupem a křižník se převaloval v prostoru jako umírající bezmocný vrak. Ale nezahynul sám. Poutník vypálil o zlomek sekundy dříve než Ahmed - ale jen o zlomeček a na rozdíl od Ahmeda neměl žádný pancíř a žádná hermeticky uzavíratelná oddělení. Byla to obchodní loď, jenom tenká slupka kolem obrovského prázdného prostoru pro náklad, a to nemohla žádná přestavba změnit. Zbraně, které přežily, aby se mohly zakousnout do jeho trupu, byly mnohem lehčí než ty, jež rozpáraly Ahmeda, ale proti tak zranitelnému cíli byly děsivě účinné.
Celý pravobok od přepážky třicet jedna dozadu po přepážku šedesát pět byl na padrť. Prázdné doky LAC se rozlétly jako rozšlápnuté sklenice. Zásobníky dva a čtyři byly roztrhány na kusy, stejně jako všechny výmetnice kromě čísla dva. Šest z osmi graserových stanovišť vybuchlo a prakticky celá jejich obsluha zahynula. Jeden laser se prořízl až k jádru lodě, zničil fúzní reaktor jedna a prorazil palubní vězení, z něhož už Randy Steilman a jeho druhové nikdy neměli vyjít před soud, a další se prořízl až na samotnou velitelskou palubu. Můstek zametla tlaková vlna, přepážky a podélníky se trhaly jako papír a zuřící hurikán vytrhl Jennifer Hughesovou navzdory tlumícímu postroji z křesla a odnesl ji do prostoru mimo loď. Její tělo už nikdo nikdy nenajde, ale na tom sotva záleželo, protože svištící příval atmosféry s ní udeřil o okraj trhliny v trupu a na místě jí roztříštil přilbu. John Kanehama zaječel do interkomu, když ho jako oštěp probodla dlouhá letící tříska slitiny. Staršího seržanta O’Haleyho přesekl vejpůl plochý úlomek, dlouhý jako on sám, a Aubrey Wanderman se pozvracel do přilby, když tentýž úlomek prolétl mezi osazenstvem jeho stanoviště a roztrhal Carolyn Wolcotovou a poručíka Jansena.
Tento výjev z pekla se po obrovském trupu Poutníka opakoval znovu a znovu. Další výbuchy a odletující trosky zasahovaly lidi, které minula palba Ahmeda, jako by se umírající loď mstila posádce za to, do čeho ji přivedla, a HMS Poutník se potácivě převaloval pryč s nefunkčním pohonem, zničeným hypergenerátorem a s osmi sty mrtvými a umírajícími lidmi v rozbitých odděleních.“