Citáty na téma nechuť

„Život činný je opravdový život. Zahálka je hrobem člověka zaživa. Co máš udělat, do toho se dej s chutí; co sám můžeš udělat, to nečekej od jiných a bez příčiny neodkládej s ničím. Když můžeš někomu pomoci, učiň to s největší radostí.“

„Už vím, že chuť do života a radost z bytí může člověk načerpat snáz z počínání přírody než z počínání lidí.“

„Člověk, který dělá svou práci bez zájmu a jenom z chlebařství, je nešťastný a otrávený člověk. Já rád poslouchám, když někdo mluví s láskou a chutí o svém povolání.“

„Existence brokolice rozhodně nijak neovlivňuje chuť čokolády.“

„CESTA POKORY
Cesta probuzení není cesta pro slabé povahy.
Učí nás pokoře. Ó ano! Srazí nás na kolena. Mnohokrát.
To, co jsme si o sobě mysleli, že víme, se chvílemi rozpustí do nicoty.
Naše nejzářivější vhledy, úžasné znalosti, naše životní práce, to vše se může rozpadnout v prach.
Někdy bez varování.
Bude od nás vyžadováno, abychom začali znovu, a znovu, a znovu.
A zase znovu.
(Zmínil jsem už, že to není cesta pro slabé povahy?)
Ó ano! Samozřejmě, že se také dotkneme blaženosti a radosti z bytí!
Budou dny, kdy se budeme smát tomu, jak jsou věci prosté.
Ale také se od nás bude chtít, abychom čelili svým nejhlubším strachům, podívali se do tváře temnotě a tmě, kterou v sobě máme. Abychom se vydali na místa, kde žijí naše nemilované části.
Zavede nás to do krajiny zármutku, o kterém jsme ani neměli tušení. Vypláčeme miliony slz za opuštěné, osamělé děti - v sobě i ve světě.
Budeme zuřit a spílat nebesům, svým rodičům, všem učitelům, za to, že nemám nedali to, co jsme potřebovali. Lžím, kterými jsme byli krmeni. Všem, kteří tam pro nás nebyli, když jsme je nejvíc potřebovali.
Budou dny, kdy se budeme třást strachy.
Budou dny, kdy se půda pod našima nohama otevře, polkne nás a zase vyplivne.
Budou chvíle, kdy si pomyslíme, že jsme dosáhli cíle této cesty,
a vzápětí sami sebe objevíme opět na začátku.
Někdy budeme mít sto chutí to celé vzdát.
Někdy budeme mít pocit, že jsme za celou dobu nijak nepokročili.
Někdy možná budeme proklínat den, kdy jsme se na tuto cestu vůbec vydali.
A přesto - celou tu dobu - se hojíme, uzdravujeme.
Ano. Uzdravujeme.
Rozpouštíme, rozvazujeme miliony karmických let. Rozpouštíme podmiňování strachem. Setkáváme se s ryzostí života.
Navracíme se k přírodě, k Zahradě, k divočině, ve které jsme byli počati.
Není to vždy jednoduché. A není to vždy klidné.
Není to vždy ta spiritualita, kterou jsme čekali.
Není to vždy láska a světlo a radost a pozitivita a čisté, ničím nerušené Vědomí.
(To jsou jen sny vystrašených dětí.)
Ne. Toto je skutečné probouzení. Jdeme cestou skutečného života. Jsme unavení z nesmyslů a falešných příslibů.
Skrze pláč, vášeň i smích směřujeme k celistvosti.
Všechny naše staré sny se zhroutily. Ale ne my samotní.
Stále s námi mohou být hlasy strachu, hanby nebo pochybností, ale my už jsme větší než oni.
Stále mohou být dny, kdy si připadáme velmi malí, ale také jsou dny, kdy cítíme, že udržíme celý Vesmír ve svých dlaních.
Museli jsme se téměř zbláznit, abychom se mohli stát doopravdy normální. Museli jsme prasknout, abychom se stali celistvými. Vyměnili jsme starou potřebu jistoty za život plný dobrodružství, a stará smutná dogmata za vzrušující nevědění.
Teď už dokážeme nacházet jistotu v nejtemnějších zákoutích, krásu na nejopuštěnějších místech, a lásku tam, kde jsme si mysleli, že je zakázáno milovat.
Příteli, život Tě nikdy neopustí, neboť Ty jsi život, a i tehdy, když padneš na zem, jsi podporován neviditelnými silami.
No a co. No a co! Tak občas spadneš. Potlučeš se přitom. Chvíli se možná stydíš. Vynaříkáš ze sebe staré sny. No a co! Vykřičíš ze sebe očekávání a pak pohledíš do tváře realitě a zjistíš, že nikdy, NIKDY není tak zlá, jak ses bál.
Znovu se zvedneš, oprášíš se, vrátíš se na cestu a kráčíš dál.
Popravdě - nikdy jsi tuto cestu neopustil.
Protože cesta nikdy neopustila… tebe.
Protože cesta se objevuje přímo pod tvými chodidly, v každém TEĎ, s každým krokem, ať už ho uděláš a nebo ne. Je v radosti z tvé jedinečné pouti, oslavuje tě takového, jakým jsi právě dnes, klaní se všem tvým pádům i vítězstvím.
Tak začni znovu, příteli.
Začni znovu.
A jdi dál.“

„Hned jak ochutnají ženy lásku, přátelství se jim zdá bez chuti.“

„Jsem šťastný když jsi šťastná ty protože moje štěstí jsi ty. Každý má svoje slabosti a moji slabosti jsi ty. 😭❤️.. S tebou mám chuť žít 🤫… Bez tebe mám chuť umřít 🤫🖕.. Jediný pohled do tvých oči mi připomene jak jsi pro mě nenahraditelná❤️.. VŠE co chci je neustále být stebou 😞… Protože tě Miluju Lásko 😳❤️… Mrzí mě občas moje slova protože někdy moc mluvím a ne přemýšlím 😏… Všude dobře s tebou nejlíp 🤟💓…
Lásko když jsem stebou jsem nejšťastnější 💓
Nechci žít bez lásky..
Bez tebe 🤫
Pojď ke mě a už nikdy neodchazej 🤫😞
Nic mi nenahradí úžasný pocit když jsme spolu ❤️
Krásné je milovat
Krásné je žít
Krásné je vzpomínat
Ale nejkrásnější je
S tebou být ❤️❤️❤️❤️
Chci jen 4 věci ❤️
Vidět te 🧐
Obejmout tě 🙁
Políbit tě 😏
Neztratit tě ❤️
Mrzí mě že ti nedochází co pro mě znamenáš.
Znamenáš pro mě celý svět ❤️“

„Láska je omáčka, která teprve dá každému masu chuť.“

„Nikdo není takový, jaký se zdá, a skoro všechno s výjimkou upřímné zrady, je lež a podvod. A toho dne, kdy zjistíme, že sami nejsme jiní, přestaneme mít chuť žít dál.“

„Láska zbavená mlčenlivosti by ztratila svoji nesmrtelnou chuť a vůni.“

„Lidi jsou blázni. Aspoň většina lidí. Dělají věci, které vůbec nechtějí dělat, a nedělají, na co mají chuť.“

„Jak já říkám, když homosexuál vidí dámu, nemá na ni chuť, takže je vůči dámám vegetarián. Takže nemusíme říkat gay, ale vegetarián. Celoživotně se s nimi kamarádím.“

„Jednou z podmínek uzdravení je chuť uzdravit se.“

„Vždycky když dostaneš chuť někoho kritizovat, vzpomeň si, že všichni lidé na tomhle světě neměli takové výhody jako ty.“

„Každý si zřejmě myslí, že jsem běsnící nymfomanka, že mám neukojitelnou chuť na sex, zatímco pravda je, že bych si raději přečetla knihu.“

„Pravda ve víně? Nekazí to chuť?“

„Chuť medu v ústech nemocného je hořká.“

„Kdo touží po šťastném životě s krásnou ženou, touží vlastně kochat se chutí vína a přitom ho mít stále plná ústa.“

„Tlačítka na obrazovce jsme udělali tak lákavá, že máte chuť je olíznout.“

„Za peníze si můžeš koupit dům ale ne domov, za peníze si můžeš koupit hodiny ale ne čas, peníze si můžeš koupit postel ale ne spánek, za peníze si můžeš koupit jídlo ale ne chuť“

„Je lepší pustit se odvážně do všeho i za cenu, že v polovině případů utrpíš nezdar, než všeho se obávat a nikdy nic nezkusit. Cožpak je vůbec možné, když jsme jen lidé, poznat něco s jistotou? Myslím, že ne. Úspěch obvykle provází ty, kteří mají chuť pustit se do něčeho, a ne ty, kteří si všechno dlouho rozvažují a váhají.“

„Jídlem roste chuť.“

„Nezkušený člověk miluje vždy toho, kdo nemá chuť jeho lásku opětovat.“

„Při jídle a při vdavkách se musí dbát vlastní chuti, a ne cizí vůle.“

„Kdo se nemůže soustředit sám v sobě, ten vida neuvidí, slyše neuslyší, ochutnávaje nerozezná chuti.“

„Optimismus je, když žena večer neumyje nádobí v naději, že ráno do toho bude mít větší chuť.“

„Kouření je jako celý můj život, i když s ním chci někdy skoncovat, vždy si vzpomenu na jeho sladkou chuť.“

„Nechápu, že některé ženy, které tak dobře znají neodolatelnou svůdnost ozdobných hedvábných punčoch, skvělé kouzlo barevných odstínů a čaromoc drahocenných krajek, schovaných v hlubinách intimní toalety, omamnou šťavnatost skrytého přepychu, rafinovaného spodního prádla, zkrátka všechny chytré jemnosti ženské elegance, nikdy nepochopí strašnou nechuť, jakou v nás vzbuzují nevhodná nebo hloupě něžná slova. Jsou chvíle, kdy se slova „miluji tě“ tak nehodí, že se vůbec nesluší.“

„V lásce nastává tatáž situace jako při dobré večeři. Chceme-li mít dlouho chuť, nesmíme se přejídat.“

„Člověk má někdy chuť na pár jablek a rohlík, zvlášť když po nevalném obědě musí čekat osm a půl hodiny na chudou večeři.“

„Nemám právo o sobě tvrdit, že všechno vím. Byl a stále jsem tím, kdo hledá. Ale už nehledám ve hvězdách nebo v knihách; postupně se učím naslouchat učení, které koluje v mé pulzující krvi. Můj příběh není krásný, idylický ani ladný, jak to známe z vymyšlených příběhů. Má v sobě chuť pošetilosti i úžasu, bláznovství a snění, jak to bývá u všech, kteří už nechtějí lhát sami sobě.“

„Lenost, jak známo, je neodolatelná chuť odpočinout si ještě dříve, než se člověk unaví.“

„Nemůže se o nás sice říkat, že náruživě uctíváme stát; ale přesto jsme fanatičtí etatisti; všechno čekáme jen od státu, všechno mu ukládáme a div se nedomáháme toho, aby nás přišel podrbat soudní sluha, kousne-li nás blecha. Jeden z našich národních rysů je silná nechuť k úřadům, ale stejně výrazným rysem naší národní povahy je mystická důvěra, že úřady se mají o všechno postarat a mají k tomu plno prostředků.“

„Nepátrej, co bude potom, nehleď na svět s nechutí, kdo se smířil se životem, smíří se i se smrtí.“

„A tak přijde den kdy u nohou mi bude ležet on a má dýka zakrvácená, a v ten den má chuť po pomstě uspokojena bude.“

„Jsou ženy, které s nám líbí, ani ne tak proto, že jsou krásné, ale že jsme jim přišli na chuť.“

„Víc než kdy jindy chápal touhu Placerů po objevení cesty z Labyrintu. Nešlo jen o únik. Poprvé pocítil chuť pomstít se lidem odpovědným za to, že ho sem poslali.“

„Existují takové věci jako jedlé… ne, delikátní pirohy v polévce, hrášky dokonale uvařené, rajská omáčka pikantní ve své chuťové plnosti a masová náplň z oněch
částí zvířat, které by se daly většinou i pojmenovat. Jsou platonické burgery vyrobené z hovězího a ne z volské tlamy a kopyt. Jsou jisté obchody, kde mají smažené filé s pomfrity, kdy filé je ryba a ne jen bílá břečka v rakvičce ze smažené strouhanky a pomfrity jsou k jídlu a nedají se použít k holení. Jsou párky v rohlíku, kdy mají párky s masem společnou nejen barvu a jejich šťastní konzumenti si na ně nedávají hořčici, aby nepokazili tu chuť. Důležité však je, že se lidé dají naučit na to, aby dávali přednost občerstvení toho prvního typu a vyhledávali je. Je to, jako kdyby Machiavelli napsal kuchařku. Ale ať už se mají věci jakkoliv, neexistuje omluva pro nikoho, kdo dá na pizzu ananas.“

„Ten, s kým máš v danou chvíli a na daném místě nejmenší chuť mluvit, se zákonitě ozve první.“

„Přátelství je největší droga, Láska nejsladší lék a chuť po pomstě největší motivace“

„Nepěkná a zvrácená je tedy i žena, která se tváří mrzutě, má-li muž chuť žertovat a veselit se, je-li naopak vážný, žertuje a směje se; ono je totiž znakem nevlídnosti, toto projevem pohrdání.“

„Změna v jídlech zvyšuje chuť.“

„Koho chuť ženit se souží, ten po hádkách, po žalu touží.“

„Tak jako nemáš jíst jen pro chuť, tak nesmíš číst jen pro zábavu.“

„Může být člověk příliš unavený, než aby měl chuť na sex? Ona sama sotva stála na nohou, ale pořád po něm toužila. Ještě že neumí číst myšlenky, řekla si.“

„Chuť nemám ani inspiraci / psát o tom nad čím tiše zvracím“

„Pavlovovo tvrzení: Po každém zvonění má publikum znovu chuť na divadlo.“

„Jedním z důvodů, že masitá strava neodpovídá člověku, je lhostejnost, jakou projevují děti vůči ní a chuť, jakou mají na zeleninu, mléčné výrobky a ovoce.“

„Láska se definuje pozitivním vztahem k druhému, díky lásce máte chuť do života, který prožíváte s někým koho milujete“

„Klid v hlavě je když nemyslíš a pouze vnímáš prostor okolí kolem sebe, myšlenky si někde plují v dáli. A ty jen cítíš tu orosenou trávu jak chladí ti nohy. O kousek dál za plotem motýli sosají šťávu ze spadlích hrušek jsou tam i vosy včely to je zvuků posloucháš hmyz. A v dáli zlatavé pole uzrálé pšenice vlní se od věru. teplý vzduch léta sluneční paprsky prohřívaji tělo. Ve větvích stromů šumí listy jak je vítr profoukává. Taky ptáčci vesele švitoří. Najednou si tou energií života co je všude nevnímáš čas ani sebe ego pouze přírodu v sadu. Klid a jsi pohlcen okolím kolem sebe a všechny starosti házíš za hlavu. Si klid soulad jako ta příroda cítíš jí svíma smyslama Čichem, ušima, očima, hmatem když se dotkneš kůry stromů nebo zrajícího ovoce cítíš vůmi chuť šťavnatost ovoce. Smysli tě najednou ovládají víc než myšlenky tehdy jsi klid.“

„Když člověk někoho políbí, znamená to, že měl chuť být políben. l“

„Život je totiž jako ta polévka, nejdřív musíš být trpělivý, čekat, až se všechno dobře uvaří, aby to mělo správnou sílu. To může trvat hodně dlouho, a navíc tě výsledná chuť může překvapit. Vždycky ale můžeš něco přidat, něco ubrat. To je na tobě. Je to přece tvoje polévka! Nejprve musí chutnat tobě, a pak ji můžeš nabízet i jiným.“

„Psaní je jako víno, vyžaduje znalosti, pečlivost, ale především čas. Někdy až za roky okusíte tu slastnou chuť, která ve vás vyvolá pocity spokojenosti. Můžete pít rychlokvašku z marketu, ale na dně krabičáku smysl nenajdete.“

„Lituju. Nevím proč, ale mě vyhlídka na téměř jistou smrt v neznámých zemích a pařátech exotickejch oblud vůbec neláká. Zkoušel jsem to, ale nějak jsem tomu nepřišel na chuť. Nic pro mě. Každej podle svýho gusta, to je moje řeč. Já jsem člověk stvořenej k tomu, aby se v klidu nudil.“

„Pánbůh práci dal, a čert chuť do ní vzal.“

„I stará kočka má chuť na mléko.“

„Jestliže tě, když jsi na pláži, požádá tvoje přítelkyně, abys jí došel koupit jahodovou zmrzlinu, a ty si koupíš také jednu čokoládovou pro sebe a na cestě zpátky zakopneš a jedna ti upadne, neboj se, bude to ta čokoládová. A jakmile dáš přítelkyni její zmrzlinu, určitě ti řekne, že právě dostala chuť na čokoládovou.“

„Až teprve poznáš hořkou chuť bolesti, pak teprve poznáš sladkou chuť radosti“

„Život je jako hra. Buď jí s chutí dohraješ, nebo jí můžeš kdykoliv ukončit.“

„Všichni máme v sobě brutální násilí a chuť po krvi. Ukrytou lítou bestii kterou v sobě vězníme. Jen ji většina z nás dokáže krotit.“

„Někdy máte chuť říct velmi ostré slovo, ale raději mlčíte. Řeknete si, že moudrý člověk má své myšlenky v hlavě, ale hlupák na jazyku. Proto raději mlčím a nic neříkám s nikým moc nemluvím“

„Chovejte se občas přesně tak, jak máte chuť – klidně úplně divně. Beru současnou divnou dobu jako příležitost taky se občas chovat divně, říkat bez obalu, co si myslím, a dělat to, co mě těší bez ohledu na okolí. Tuhle schopnost máme jako děti a pak se vrací ve stáří, zatímco my odpovědní dospělí se stále kontrolujeme a svoji neschopnost chovat se přirozeně svádíme na pravidla, odpovědnost a konvence.“

„Nehodnoť chuť jablka podle jeho slupky!“

„Zeptej se sám sebe co si měl rád jako malý a co máš rád teť dnes. Kým jsi byl předtím a kým si dnes. Jak žiješ jak kráčíš po planetě Zemi jak se chováš k lidem. Jak se koukáš sám na sebe a na ostatní lidi a svět. Všichni žijeme tak jak nás neutí něco společenského ale proč nebýt praštěný proč nedělat to z čeho je člověk štastnej a má radost? Myslím tím přístup a kreativitu v životě nadšení pro nápady a myšlenky pro chuť skoušet nové a nepoznané?“

„Je mi líto našich autorů renesančních a humanistických. Kdyby bývali věděli, že se je budou studenti učiti s vztekem a nechutí - vykašlali by se na psaní děl literárních. Pokud by měli svědomí.“

„Nemohu je výmluvou pro nechuť dělat to, co dělat mám.“

„Vkus v lásce je jedna věc a chuť na lásku druhá, takže citová hloubka propasti mezi nimi se dá jen těžko překlenout.“

„Někdy mám chuť křičet, ale brání mi v tom slušné vychování.“

„Básník musí být profesorem pěti smyslů. Pěti smyslů v tomto pořadí: zrak, hmat, sluch, čich a chuť. Aby mohl vládnout překrásnými obrazy, musí všem těmto smyslům otevřít brány komunikace a co nejčastěji v sobě vrstvit dojmy, ba dokonce převlékat jejich vlastní přirozenost.“

„Jaké štěstí mít chuť k jídlu, máme-li naději na dobrý oběd!“

„Mírná ovce je vlku po chuti.“

„Jen ten, kdo se dotknul smrti, může ocenit pravou chuť života.“

„Psaní musí předcházet talent, bez něj to nejde. Potom je zapotřebí chuť psát, samozřejmě i výdrž a píle.“

„Po pivu jsem dostal hlad, tak jsem si objednal alergen 9, ale měl jsem chuť i na alergen 7.“

„Normální hlasování, vítězí většina. Ovšem je to můj dům, takže pokud by mi názor většiny nebyl po chuti, stejně rozhodnu podle svého.“

„Někdy, Clarková, někdy jsi skoro to jediný, kvůli čemu mám ráno chuť se probudit. - Will Traynor“

„Pud zabíjet je v člověku nepřímo udržován na živu chutí člověka jíst maso.“

„Pachuť mizerné kvality zůstává dlouho poté, co zmizí sladká chuť nízké ceny.“

„Lidská osobnost má jen dvě masky a jeden obličej, Maskou první, divadelní, touto jsme milování, nebo nesnášeni, obhajováni nebo zamítnuti. Rozhoduje o Názoru, zraku. Druhou málokdy objevenou ostatními je maska chuti, jazyka a názorů, představ a snů, iluzí i nočních můr, obličejem se stává to jací jsme podvědomě, tvář má polovinu ošklivou a hezkou, často masky střídáme že už ztrácíme rozum která z nich je pravá a jak vypadá náš skutečný obličej“

„Byla jsem sirotek bez domova, bez lásky, bez otce a matky. Moje samota mě vybavila komplexem nadřazenosti, nuzný život mi dodal sílu a pýchu, chuť vyhrávat a touhu po velikosti… a když mi přinesl dost elegance a přátelství Stravinského či Picassa, nikdy jsem si nepřipadala hloupá nebo podřadná. Proč? Protože jsem věděla, že s takovými lidmi kolem sebe člověk uspěje.“

„Největší naději na úspěch má to, co děláme s chutí.“

„Není třeba pouze nechovat nedůvěru, nýbrž je nutno mít přímo nechuť k nedůvěře… odhodlanou vzdornost proti náhodám života.“

„Není zamilován, kdo obědvá s chutí.“

„Příroda chybuje. Je to chyba, vkládat takové tužby, takovou chuť do života do křehkého, pomíjivého těla.“

„Problém upadající rozumnosti a těžký pokles kvality myšlení je zastírán jednak dostatečným počtem mimořádných výkonů a hlavně triumfálním postupem vědy. V celku však zvláště evropská společnost degeneruje, což je ještě podepřeno nechutí inteligence k potřebné reprodukci. - Petr Piťha v přednášce „Velká iluze českého školství“, přednesené 2. dubna 2008 na zahájení Pedagogických dnů na Univerzitě Hradec Králové“

„Rovnostářstvím je nesena i nechuť ke klasifikaci a snaha vystačit se slovním hodnocením. Jenomže slabší, nebo pohodlní jedinci se musí včas dozvědět, že jejich výkon ve srovnání s jinými je slabý. Že to nic neubírá na jejich důstojnosti člověka a člena společenství, je druhá věc. - Petr Piťha v přednášce „Velká iluze českého školství“, přednesené 2. dubna 2008 na zahájení Pedagogických dnů na Univerzitě Hradec Králové“

„Práce s mladými je rozhodně radostnější pro mě než pro ně – hrát se starcem. Je to potěšení, na těch nejlepších vidět ten mladický elán, tu chuť, lehkost a radost z hraní. Není na nich ani zblízka vidět nějakou upocenost, křeč, námahu. Myslím si, že i my jsme v dobách svých začátků byli takoví. Oni mi vlastně nedovolí upotit se, ztěžknout nebo ztupnout.“

„Je ovšem pravda, že když autor vydá svou knihu napospas, nehodlá jí promlouvat k těm mnohým, kteří ji s nechutí odhodí nebo vůbec nevezmou do ruky, ale k těm několika, kdo ho pochopí, třeba líp než většina jeho spolužáků a vrstevníků.“

„Měla jsem chuť mu ten jeho pobavený úsměv poupravit. Třeba pánvičkou.“

„Kupředu… kde to je? Kupředu je všude. Kupředu — to je úplně prázdná abstrakce… Já mám taky rád abstrakce. (Nakreslí žlutou křídou, kterou vzal Evě, na prázdné místo na tabuli šikmou čáru.) Ale nemám rád prázdné abstrakce. (Pozoruje se zalíbením šikmou čáru.) Šikmá čára. K ní zrcadlový protějšek. ( Kreslí druhou šikmou čáru, takže vznikne tvar A.) Jaká krásná a jednoduchá symetrie! Když tento útvar znovu zrcadlově zdvojíme, vznikne uzavřený tvar. (Kreslí třetí šikmou čáru.) Už na nejstarší zdobené kosti z paleolitu, na té slavné kosti z Laugerie Basse, objevuje se tento prazákladní ornament. (Kreslí čtvrtou šikmou čáru, takže na tabuli je žlutý kosočtverec.) A už paleolitický člověk cítil, že v tomto útvaru je nejdůležitější střed. A ve chvíli, kdy ho označil (kreslí doprostřed kosočtverce kolmou čáru), přestává být tento tvar prázdnou abstrakcí a znamená náhle zcela konkrétní věc. Ale zároveň si ponechává i nadále takovou obecnost, že kromě této věci znamená i mnoho dalšího, například naši chuť na tuto věc. Ale tou studenou geometrickou strohostí označuje vzápětí i pošetilost té chuti, a tedy i naši nechuť. A samozřejmě nevztahuje se pak už jen k oné věci samé, ale k ženě vůbec. A protože ženy jsou naším životem, vztahuje se tedy k celému našemu životu, znamená lidské bytí samo. Ale tou studenou geometrickou strohostí naznačuje hned také i naše základní zklamání a znechucení z bytí, a tedy celou podstatnou ošklivost bytí…“

„Klečel jsem před oltařem a otvíral ústa, aby mi kněz mohl na jazyk položit tu velkou kulatou oplatku. Od včerejší večeře to bylo první jídlo. v žaludku mi kručelo, přesto mě chuť toho tenkého kolečka z mouky a vody zvlaště děsila. Koneckonců, tohle nebyl chleba, to byl Ježíš. Ne symbol Ježíše, ale Ježíš sám. Zavřel jsem oči a domlouval sám sobě. Nekousej. Vůbec se toho nedotýkej zuby. A hlavně si to nepřilep na patro. Ach, bože, už se stalo. Dovolil jsi to. Bůh se ti přiepil na patro. Jak ho teď chceš dostat dolů? Musíš to dostat dolů a polknout. Co když to ztvrdne a zůstane tam? Nemůžeš až do večera chodit s bohem v puse. Ach, bože! Tak se rozpusť, rozpuštěj se.“

„Nechuť ke čtení je nám ještě nepochopitelnější, pokud pocházíme z generace, z doby, z prostředí či z rodiny, kde nám číst spíše zakazovali.
"Přestaň už s tím čtením, zkazíš si oči!"
"Jdi si radši hrát ven, je tam krásně!"
"Zhasni, už je pozdě!"
Ano, tenkrát bývalo na čtení vždycky ve dne příliš krásně a v noci příliš tma.“

„Nikdo nikdy neztratil dolar tím, že podcenil chuť americké veřejnosti.“

„Uzda ukáže koně, jazyk člověka, chuť krmi.“

„Za jeden den se může stát, že už člověk nebude mít chuť žít, protože se mu najednou hroutí celý svět.“

„Sny nám dávají iluze, iluze naději a naděje nám dává chuť do života.“

„Život je ako zmrzlina, keď si jej naberiete priveľa. Zo začiatku ju jete s chuťou, neskôr ju jete už z donútenia až kým sa nedostanete k oplátke bez chuti, cez ktorú sa musíte prekusať, aby bol koniec.“

„I on vězí jednou nohou v minulosti. Jeho shovívavost k pobožným fašistům slovenského státu připomíná (navzdory veřejné omluvě za jejich činy) rozpolcenost komunistů, kterým nejednou nechuť distancovat se od zločinů červené totality vyčítá.
[(sk) Aj on väzí jednou nohou v minulosti. Jeho zhovievavosť k pobožným fašistom slovenského štátu pripomína (napriek verejnému ospravedlneniu sa za ich činy) rozpoltenosť komunistov, ktorým neraz nechuť dištancovať sa od zločinov červenej totality vyčíta. ]
o Františku Mikloškovi“

„Nemůžu poslouchat tolik Wagnera, víš? Začínám pak mít chuť dobýt Polsko.“