Citáty na téma nedávno

„Dějiny vědeckých a technických vynálezů nás učí, že lidé právě neoplývají samotnými nápady a tvůrčí fantazií. I když třeba dávno existují jak vnější, tak i vědecké předpoklady, aby se zrodila nějaká myšlenka, většinou je zapotřebí nějakého vnějšího podnětu, aby přišla na svět; člověk musí takříkajíc do něčeho narazit čumákem, aby ho napadla nějaká ta myšlenka.“

„To, co jste si vyhlédli, je už dávno vyprodáno.“

„Pravá Láska, to je znovuobnovení jednoty Duší. Milující člověk vidí v jiném spřízněnou krásu jeho Duše. Když člověk opravdu miluje, nevidí povrchní krásu, tím myslím, rozumovou a fyzickou krásu jiného člověka, jeho talenty, schopnosti, ale vnitřní krásu jeho Duchovní podstaty. V tomto případě začíná člověka vidět z úplně jiného úhlu pohledu. I u této osoby také probíhají podstatné změny. Představte si, že ještě nedávno se vůči vnějšímu světu choval agresivně. Najednou v něm někdo objevil nikoli zlého člověka, ale dobrého, uviděl ne jeho špatné vlastností, ale dobré. To znamená, že obrátil pozornost na jeho duchovní krásu, která v něm také je, ale nebyla v jeho mysli dominantní. Díky tomuto upřímnému pocitu, člověk začne nejenom rozkvétat, ale i se měnit k lepšímu, přebývat svým vědomím v poháru plném Lásky. Lidé, kteří chtějí jít duchovní cestou, by neměli ztrácet čas čekáním, že někdo někdy přijde a začne je upřímně opravdově milovat. Potřebujeme se naučit odhalit lásku uvnitř sebe - Lásku k Bohu, Lásku k Duši - a pak se to odrazí ve vnějším světě, dovolí to vidět lidi z hlediska jejich duchovní krásy. Je to vlastně mnohem blíže, než si dokážete představit.“

„Moudří lidé už dávno postřehli, že štěstí je jako zdraví: když člověku nechybí, ani o něm neví.“

„Kdyby byla živá, tak už je dávno mrtvá“

„Láska je jednoduchá, to není žádná fráze. Ty to víš dávno, já to vím až dnes.“

„Historie je svědectvím času, světlo pravdy, život paměti, učitelka života, zvěstovatelka dávných dob.“

„Slavný ruský biolog Pavlov už dávno zjistil pokusy na psech, že spokojenost a pocit bezpečí jsou ještě lepší kuchař, než hlad. Jinými slovy: jest vědecky dokázáno, že příjemné okolí, světlo, pohled na květiny, útulnost a čistota pomáhají jedlíkovi vylučovat větší množství žaludečních šťáv. Tím se zlepší trávení, čili lépe využije suroviny, ať už ta surovina je buřt nebo Gigot d’agneau en croute avec gratin Dauphinois à la Créme.“

„V dávných dobách, kdy se tomuto období ještě neříkalo 'nákupní sezóna', nazývali ho křesťané Vánoci a chodili do kostela; židé mu říkali chanuka a chodili do synagogy; ateisté chodili na večírky a opíjeli se. Lidé míjející se na ulicích si pak říkali: 'Veselé Vánoce!', 'Veselou chanuku!' nebo (v případě ateistů) 'Pozor na ten sloup!'.“

„Dnešní svět je velmi oficiální. Centrum vlády už není kuchyň jako bývala dříve, je to mimo naše domy. Záměrem inkvizice je plně vykořenit ženu i muže, vytvořit lidské roboty. Dochází to až do úrovně kdy máme umělé dělohy, umělé spermata, umělou krev přicházející z umělého jídla, umělé oplodňování, umělé porody, umělé mozky s mikročipy, umělé způsoby života, umělé životní prostředí i umělou smrt. A když to všechno dáte dohromady, to všechno se nějakým způsobem snaží o vytvoření nižšího boha. To už dávno není science fiction, je to velmi zřetelně zjevné, je to tady, to žijeme.“

„Největší a nejmilejší poklonu mi nedávno složil jeden Skot. Moje poslední kniha prý se mu tak líbila, že si ji málem koupil.“

„Dávno mrtvá věštkyně mi řekla, že jsem se narodil s darem deště. Už vím, jak to myslela. Její slová nebyla kletba, nebyla to ani slova požehnání. Stejně jako déšť jsem vnesl do života mnoha lidí tragédii, častěji však déšť přináší úlevu, čistotu a obnovu. Smývá naši bolest a připravuje nás na další den, a dokonce i na další život.“

„Potvrdili jenom to, co jsem o jejich totalitním režimu už dávno tušil. Co slovo, to lež, co slib, to podraz, co čin, to násilí.“

„Nedávno zesnulý Eugen Cernan, poslední člověk, co chodil po povrchu Měsíce, mi při jiném natáčení vyprávěl, co cítil na povrchu našeho přirozeného satelitu: stesk a touhu po domově. Až pak se přihlásila profesionalita, malomyslnost zapudil a splnil všechny své úkoly. Za tu chvilku pochybností ale celou bytostí rozeznal naši planetu jako domov. Dostal ten krásný dárek. Prožil to poznání. Neodvratně zjistil, že doma je tam, kde dokáže žít, kde má své blízké. Dokázal se mi také k tomuto zjištění přiznat. Žádné silácké kecy o samotě chlapské duše, žádné vytahování o velikých obětech. Stýskalo se mu po manželce a dětech. Po přátelích. Po tom všem, co nedokázal zatím říct, co nedokázal udělat, za co nedokázal poděkovat a o co nedokázal poprosit.“

„Václav Havel se nikdy neomlouval za to, co řekl nebo napsal. Nedávno jsem slyšel jedny Hovory z Lán, jak tam breptal… Bohužel breptal a skoro se omlouval za to, co řekl v parlamentu. Vzhledem k tomu, že hrdinně publikoval a zveřejňoval své věci vzdor všemu, šel za to do basy, to považuji za strašne nehodné. Nehodné člověka, kterého jsem v roce 1984 označil jako skutečného hrdinu těchto dní.“

„Že je člověk „disidentem“, se obvykle dozvídá a uvědomuje si to, až když už jím dávno je; toto postavení je důsledkem jeho konkrétních životních postojů, vedených úplně jinými motivy než získat takový či onaký titul.“

„Přijatelnost hodnot závisí vždy na jejich úspěchu. Každý, kdo se snaží dosáhnout falešné vyváženosti, destabilizuje společnost. Rozsudky musejí být váženy jen z toho hlediska, jaký mají význam pro udržení spořádané společnosti. Nesčetné dávné civilizace ztroskotaly právě na útesech spravedlnosti pro všechny. Taková pošetilost ničí přirozenou hierarchii, která je mnohem důležitější. Každý jedinec nabývá na významu jen ve vztahu k celé společnosti. Když společnost nebude uspořádána v logických krocích, nikdo v ní nemůže najít své místo - ani ten nejnižší, ani ten nejvyšší.“

„a pořád jsi
i když už dávno odešel“

„Stížnosti Když si milenka, se kterou se setkáváte kvůli sexu, začne stěžovat, že už dávno nebyla na koncertě, nekupujte lístky, ale najděte si novou.“

„Nejhorší, co můžeme udělat je krmit svojí fantazií to, co již dávno neexistuje.“

„Nedávno jsem se strašně zlobil – už ani nevím, na kterého ze svých dvou dávno dospělých synů, když na otázku, co bude večer dělat, řekl, že půjde s kamarády do hospody. Strašně jsem protestoval. Snažil jsem se mu vysvětlit, že nikdy v životě jsem nešel do hospody. Pozor na to slovo. Samozřejmě jsem byl v hospodě tisíckrát, ale sezení v hospodě nesmělo být primárním programem. Primárním důvodem bylo například to, že se šlo po treninku na pivo – ale po tréninku. Ale že bych trávil večer tím, že půjdu do hospody, to jsem myslím za šedesát let svého života nikdy neudělal.“

„Všichni dávno víme jednu důležitou věc: skoro nic není takové, jak se to jeví.“

„Je to vždy tak, že kněz už dávno myslí na něco jiného, zatímco kostelník ještě věří v Boha.“

„Bojím se o Evropu … Opravdu se o Evropu bojím. Bojím se, a proto jsem proti schválení Evropské ústavy …… jsem si jist, že většina Evropanů rozumí, co říkám, a že se bojí podobně jako já …… Evropská unie nepotřebuje žádnou ústavu …… proces integrace bych už dávno zarazil … ale realistické by bylo, zmrazit dnešní stav … v žádném případě nesmíme jít dál …“

„Já však původ vidím v uctívání učení- uctívám les, který mi dá dřevo pro stavbu domu, zahřeje v zimě, skrývá potravu. Uctívám zvěř protože mi dává maso, kožich aj, uctívám šelmy pro schopnosti lovu. Uctívám moře pro moře ryb atd atd atd.
Čas plyne a lidé usazení v místě, mají čas přemýšlet nad mementem jednoduchých otázek jako jsou, proč, kvůli čemu, jak atd. Svět dostává pozemské hranice a člověk hledí vzhůru, noc co noc pozoruje hvězdy, planety, každé ráno uctívá slunce, které nese život a večer nechá zemi spát. Už jen krok zbývá k vyznávání bohů.
Pohádky a příběhy které si lidé generačně předávali a mísili k nim nové, brzy opomněli na původce a hle vznikla božstva. Bůh tedy znamená vědět a propagace i znásilňování druhých svými božstvi je dle mého názoru nejvíc stupidním počinem v historii lidstva. Je to jako by se sešli jednotliví kuchaři ze všech koutů světa a hlásali, že právě jejich kuchařka (kniha) je ta jediná správná a pokud nepřijmeš tato slova, mám ve jménu spisovatele mojí knihy právo tě donutit přijmout mou knihu za vlastní i za cenu, že tvou knihu spalím a zabiju každého kdo tvou knihu četl, vlastní či zná její obsah. Některá náboženství jsou jsou k druhým tolerantní, ale pokud přečtěte vše, co se o daném náboženství píše, zjistíte že pravá příčina je v aroganci a v opovrhování náboženstvích jiných.
Co mi z toho tedy vyplývá? Náboženství je stupidní přežitek a špatného chápání významu slova Bůh, tedy vědět. Přijde mi, že na téhle planetě neví už nikdo nic a je úplně jedno, že se píše rok 2016 neboť inelekt lidstva zamrzl již dávno a není cesty ven.
Pro mě tedy Bůh je výsměchem pravému významu slova a dokud to lidstvo nepochopí nikdy se neposune vpřed a možná lépe ať vyhyne…“

„Psycholog je odborník, jenž vám řekne to, co už dávno víte, slovy, kterým nerozumíte.“

„Nenajdete jediný národ mezi obyvateli habsburského Domu, kterému by získání samostatnosti přineslo něco jiného než muka a strázně, jaké dávní básníci a kněží popisují v pekle.“

„Jsou hvězdy, jejichž záře je viditelná na Zemi, i když již dávno zanikly. Jsou lidé, jejichž genialita nadále osvětluje svět, i když již dávno nejsou mezi živými. Tato světla jsou obzvláště jasná za temných nocí. Osvětlují cestu pro celé lidstvo.“

„Člověk se prý stal člověkem, když začal mluvit; ale jakmile začal mluvit, udělal druhého dne vtip: našel s úžasem, že se slovy možno si hrát. (…) Dávný člověk žasl nad kejklířstvím slov, jimiž je možno obracet vše naruby; toho překvapení se ovšem nezbavil ani nenasytil dodneška.“

„Hudba, dávná a skrytá za všemi zrcadly. Hudba, jež měla svůj nejpradávnější pramen v dávné předkřesťanské historii. - Špinavá holka, str. 73“

„Už dávno jsem si všiml, že ženy paroháčů se věru nevyznačují přílišnou věrností.“

„Vůbec nechápu, proč lidé za každou cenu chtějí najít v umění nějaký smysl, když se přitom už dávno smířili s tím, že sám život smysl nemá.“

„Taky jsem nedávno v jednom českém filmu slyšel, jak nějaká maminka vysvětluje chlapci, že v Boha nevěří, protože s takovým Bohem, který může dopustit takovouhle válku, nechce nic mít. Je to časté tvrzení a dá se libovolně rozšířit: jak mohl Bůh dopustit atomovou bombu, Černobyl nebo díry v ozónu?! To vše by náš boží poradce jistě hravě direktivní cestou zvládl. Jenže Bůh stvořil svět a dal mu dokonalý řád – a kdo zavedl do světa neřád, byl člověk – obdarovaný svobodnou vůlí.“

„Vždyť společnosti, které tu údajnou svobodu mají, se utápějí v bezuzdném konzumu, cokoliv si lze koupit, včetně politického úspěchu. Celý ten systém žije na dluh. Všichni dluží všem, a nejzadluženější jsou vlády. Jednoho dne to všechno praskne jako mýdlová bublina. I demokracie už dávno podlehla moci peněz a zájmových skupin. A tu všemi vzývanou svobodou nakonec průměrný člověk využívá jenom k tomu, aby lépe nakoupil, aby si víc užil. V naprosté většině případů nemá tahle svoboda nic společného s vnitřní duchovní svobodou…“

„Mé datum spotřeby je už dávno prošlé. Jsem v podstatě už tak stará, že nezáleží na tom, kolik mi je.“

„Jediná věc, po které ve svém životě toužíme a vzdycháme a prahneme až k sladké nevolnosti, je vzpomínka na jakési dávno ztracené štěstí, které jsme nejspíš pocítili v matčině lůně a které můžeme opět zažít (i když si to připouštíme jen velice neradi) až ve chvilce smrti. Ale komu se chce umírat?“

„Nikdy si nejsme jisti, že se nějaká nová idea nezmocní buď nás samých, anebo našeho souseda. Víme právě tak z nové historie jako ze staré, že takové ideje bývají často tak zvláštní, ba tak podivné, že nad tím zůstává rozum stát. Fascinace, která je téměř vždy s takovou ideou spojena, vytváří fanatickou posedlost, která způsobuje, že všichni disidenti, to jest lidé, kteří smýšlejí jinak – zcela lhostejné, jak dobrý úmysl mají nebo jak jsou rozumní – jsou upalováni zaživa, stínáni nebo masově sprovozeni ze světa modernějším kulometem. Nemůžeme se ani utěšovat myšlenkou, že něco takového patří dávné minulosti. Bohužel se zdá, že k přítomnosti nejen náleží, ale že je lze v obzvláštní míře očekávat ještě od budoucnosti. “Homo homini lupus” (Člověk člověku vlkem) – to je smutný, ale věčně platný výrok. Člověk má opravdu dostatečný důvod pro to, aby se bál neosobních sil, které sídlí v nevědomí. Tkvíme v blažené nevědomosti o těchto silách, protože se nikdy nebo alespoň skoro nikdy neprojevují v našem osobním jednání a za obvyklých okolností. Když se však na druhé straně lidé shluknou a vytvoří dav, uvolní se dynamismy kolektivního člověka – bestií nebo démonů, kteří v každém jednotlivci dřímají, dokud se nestane součástí masy. Člověk uprostřed masy klesá nevědomě na nižší mravní i intelektuální úroveň; na úroveň, která je stále pod prahem nevědomí připravena prorazit, jakmile je podpořena a vylákána vytvořením masy.“

„Už jsem si dávno všiml, že lidé, kteří dosáhli úspěchu, se jen zřídka posadili a nechali, aby se jim věci děly samy od sebe. Oni se raději postavili a zasáhli do procesu dění.“

„Jakkoliv je lidstvo velikou hádankou, zřejmě tu má nějaký úkol. Skoro se zdá, že by to mohl být úkol velký a důležitý. Snad bude i dobrý! Kdyby byl člověk jenom hříčkou a omylem, Svět by dávno takový omyl napravil, protože tak to má ve zvyku. Na svět ale dohlíží síla, která je především laskavá, a proto je to dobré místo k žití.“

„Zrovna nedávno mi jeden kamarád říkal: Jožko, tys býval vždycky chcípáček - tu tě bolelo, tu tě píchalo. Ale co padl komunismus, lítáš tu sem, tu tam. A tak to je. V listopadu 1989 jsem začal nový život. Do té doby jako by bylo vše nanečisto.“

„Už je to dávno, co jsme hráli v Praze, ale je to jedno z měst, které miluji. Vzpomínám si, že jsme bydleli na kopci, odkud bylo vidět celé město. Skoro jsem nespal a brzy ráno jsem se šel projít. Pršelo a nikdo nikde nebyl. Praha má nádhernou architekturu. I setkání s obyvateli bylo úžasné. Lidé byli příjemní a všude byly nejkrásnější dívky, jaké jsem kdy viděl. Celé mi to připadalo velice umělecké. Doufám, že tam brzy budu moct zase přijet.“

„Tuto knihu věnuji svému starému psacímu stroji, na němž jsem napsal převážnou většinu svých dosavadních textů a který mi nedávno ukradli.“

„„Kosmičtí piráti“ čekali celé věky na svou „velkou žeň“. Systematicky podněcovali oslabování Sjednocujícího principu paměti vytvářením vládnoucích systémů - vzdělání, vědy, manipulace potravinového cyklu, zdravotnictví, obchodu, médií, církve. Hlavním cílem jejich útoků byla žena, protože díky umění, které provozovala ve své laboratoři, Kuchyni, byla Alchymistkou a měla pod kontrolou tělo. Na Západě to nakonec vedlo k honům na „čarodějnice“ (vyvolaným inkvizicí). Přes pět milionů žen bylo mučeno nebo zaživa upáleno, aby se v lidech probudil strach. Pak převzala žezlo chemie. Tato reaktivní věda, používající deduktivní přístup, souvisí s rozbitím jádra, v němž je obsažena Paměť. Na hmotné úrovni to vedlo k vytvoření atomové bomby a děloha ženy se stala stále častějším objektem útoků: 1. antikoncepční piluky 2. potrat jako samozřejmá záležitost 3. běžně prováděný „císařský řez“ 4. umělé oplodnění 5. časté odstraňování dělohy a vaječníků 6. brzy se zavede umělá děloha 7. na základě toho vznikne klon s naprostou ztrátou oné Paměti potřebné k Návratu ke Zdroji. Také MÓDA napomáhá tomu, aby zničila ženské rozmnožovací orgány. Především oblast dělohy a ledvin se musí udržovat v teple. Dnes se i v chladném počasí tyhle partie bezostyšně obnažují. Ženy v dávných kulturách nosívaly kolem pasu šerpu a v Japonsku se nosil ozdobný pás obi, což není jen nějaká „tradice“, ale má za úkol chránit tak důležité rozmnožovací orgány. Prakticky všechny ženy, které se dnes řídí touhle podivnou „obnažovací“ módou, budou dříve nebo později mít tzv. „ženské problémy“ a budou náchylné k rakovině prsu. „Věda“ nepřinese řešení, protože NENÍ v zájmu vykořisťovacího systému, aby Tělo vytvářelo Svobodného Ducha. Lidé spíš naletí na jejich „zázrak“ založený na redukci Duše a konečném přetvoření člověka podle obrazu podřadného boha. Jejich cílem je anti-tvoření, proto se pěstuje bezmocnost i vůči nejprimitivnější formě života, viru.“

„Zlomené srdce tolik bolí protože to rozum dávno vzdal.“

„Duše milenců jsou již dávno sestry.“

„Ptám se vás, co by dělal Ježíš, kdyby žil v naší době? Opakoval by po kostelích ty formulky, jaké slyšíme po staletí, aby kostely ještě více pustly? Anebo by vyšel z kostelních zdí a mluvil by bezprostředně k lidem, tak, jak to dělal před dvěma tisíci lety? Jestliže církev vidí nebezpečí ve skutečnosti, že jsou opouštěny její zdi, aby se dospělo k lidem, které již dávno od sebe odehnala, pak nevím, pro koho církev vlastně je? Pro sebe samu?“

„Po staletí se myslelo, že nová hudba je lepší než ta dávná. Přitom tradice nese věci, které jsou pro naši moderní existenci velmi důležité: krásu, spiritualitu a toleranci.“

„Lenost a zbabělost jsou příčiny, proč tolik lidí - ačkoli je příroda dávno uvolnila z cizího vedení (naturaliter maiorennes) - přece zůstávají po celý život nedospělí, a proč se jiní tak snadno stávají jejich vůdci. Je tak pohodlné být nedospělý.“

„Slušní lidé spojte se, ti neslušní se proti vám spolčili již dávno.“

„Nekonečná řada dní se táhla od dávných věků, až dospěla k datu, kdy osud zasáhl její rodinu, a bez ohledu na to, co se stalo, pokračovala nezadržitelně dál. Ovšem čísla na tomto pomníčku již nepoposkočí.“

„Na nedávném vystoupení jsem se podívala do davu a spatřila dívku, která plakala, a to mě velmi dojalo. Chtěla jsem zastavit písničku, jít za ní a obejmout ji. Vlastně jsem to měla udělat - lituji toho, že jsem nešla.“

„(o své zelené kravatě s růžovými plameňáky) Že je to neobvyklá kombinace? Každá kravata je vlastně náhodná. Kravaty a ponožky jsou poslední frivolitou, která nám mužům zbyla. Slyšel jsem, že jste u vás nedávno donekonečna diskutovali o červených ponožkách ministra Karla Schwarzenberga. Čím více barevných ponožek, tím svobodnější politika. Čím více plameňáků a čápů a kormoránů, tím bude svět veselejší.“

„Zabýváme se ještě problémem modlářství my? Jedině když zjistíme, že nějací „primitivové" uctívají ka­menné a dřevěné modly. Jsme přesvědčeni, že my sami jsme něco takového dávno překonali, poněvadž nevidíme ve společnosti uctívání žádných tradičních symbolů modlářství. Zapomínáme, že podstatou modlářství není uctívání té či oné modly, ale že jde o specifický lidský postoj. Tento přístup lze popsat jako zbožštění věcí či částečných aspektů světa a pod­řizování se takovým věcem. Opakem je přístup, kdy věnujeme život uskutečnění nejvyšších principů lid­ské existence, lásce a rozumu, abychom se stali tím, kým potenciálně jsme, bytostí stvořenou k podobě Boží. Modly nejsou pouze sochy z kamene či dřeva. Slova se mohou stát modlou a stroje se mohou stát modlou. Také vůdci, stát, moc a politické skupiny se jí mohou stát. Věda a názor druhého člověka se mo­hou stát modlou a pro řadu lidí se stal modlou Bůh.“

„Dnes sedí někdo ve stínu, protože kdysi dávno zasadil strom.“

„Lidé se bojí změny, aby náhodou neublížili jiným ale přitom se jiným už dávno ubližuje.“

„Už dávno jsem přestal své písně „vysvětlovat“. Dávám přednost tomu, že si poslechnu, co o nich říkají jiní. Jako bych prostě třídil rajčata…“

„Když jsme unavení, jsme napadeni nápady, které jsme dávno dobyli.“

„Dozvěděl jsem se už dávno, že nemůžu zápasit s prasetem. … Znečistíte se a praseti se to líbí.“

„Víra, stejně jako strach nebo láska jsou síly, na které musíme pohlížet podobně, jako nahlížíme na teorii relativity a princip neurčitosti. Jedná se o síly které určují směry našich životů. Tyto síly které často přetvářejí čas a prostor a dokáží změnit náš pohled na to, kým jsme, zde existovaly dávno před naším narozením a existují dál po naší smrti.“

„Jedno letní ráno za úsvitu před dávnými lety
jsem potkala malou holčičku s knihou pod paží.
Zeptala jsem se jí, proč je venku tak brzy a
ona odpověděla, že je příliš mnoho knih a
příliš málo času. A v tom měla naprostou pravdu.“

„Lepší svět začíná u jednotlivců. Co pochopili už dávno psychologií života a myšlenek.“

„Znaky lásky se objevují v přírodě ještě dávno před člověkem. Avšak teprve člověkem se stala láska základem kultury a velkým životním obsahem.“

„Lichotka - říci druhému, co si o sobě už dávno myslí.“

„Kdyby evoluční teorie byla alespoň zčásti správná, měly by všechny manželky a matky už dávno víc než dvě ruce.“

„Semena našeho osudu živí dávné zkušenosti.“

„Na kurzový vývoj nemá vliv to, co se stane dneska, ale co se přihodí zítra a pozítří. Neboť co se stane dnes, je v kurzech dávno promítnuté.“

„Jeho vztah k historii? Už dávno do ní patří.“

„Umění je už dávno osvědčená cesta k nalezení pravdy.“

„Já bych poradil světu, aby byl každý sám sebou. Víte, jak jsem poznával svět, nejdřív jsem viděl, že komunisté nejsou komunisté. Pokračování: socialisté nejsou socialisté, což se pozná třeba ze zmíněného projevu francouzského „socialistického“ prezidenta. Dále: křesťané už dávno nejsou christiani, nýbrž právě ti nejhorší farizejové, co Ježíše vydali na kříž. Co bychom si povídali: dívejte se, po ovoci jejich poznáte je. Aristokrati – jestli kdy byli, už dávno nejsou noblesa, nýbrž ušmudlaní kupčíci či šašci pro pobavení publika. A kapitalisté se netěší svými rozkošemi, ale kupují si vlády, armády, a – což je nejnovější hit – tajné služby… Pročež já nehlásám žádnou utopii, ale jenom ten cíl, aby každý byl tím, co o sobě deklaruje, což je, bohužel, asi ta vůbec nejsmělejší utopie.“

„Někteří z pirátů si vysloužili nesmrtelnost svou nesmírnou krutostí a k smrti odvážnými kousky. Jiní tím, že nashromáždili obrovské bohatství. Náš kapitán se už kdysi dávno rozhodl, že si získá nesmrtelnost jednoduše tím, že neumře. Barva kouzel“

„Řev, řev z amplionu, nad tím hukot letadla, který ještě stále příliš připomíná nedávnou válečnou setbu smrti. Ale už si zase nerozumíme. Abychom si rozuměli, potřebujeme k tomu hokej nebo válku.“

„Ještě mi chvilku zpívej, kdo ví, co bude za tři vteřiny… Když zpíváš, je mi jak dávno, v bezpečí babiččiny peřiny.“

„Bez našich zdatných lovců by sedláci už dávno vyhubili koroptve, zajíce, lišky a jeleny jako zemědělskou škodnou. Jen kdyby se mnozí lovci místo středověkých loveckých obyčejů a loveckých signálů naučili také trochu víc myslet jako přírodovědci. Kdyby pochopili, že šelmy a dravci vůbec nejsou zločinci hodní smrti, protože vraždí pokojná zvířata stejně jako lovec.“

„Kruh… Z vás nikdo netuší že srdcem není střed, jenž trýzní kružnici opratí a pohání ji vpřed… Mé srdce dávno zkamenělo daleko na obvodu, kde jedinkrát tečnu střetl jsem v jediném bodů.“

„Ze skal a lesů teď se křísí ozvěna dávných slov.“

„Nemůžeš zabít co už je dávno mrtvé.“

„Zahazovat demokracii je jako zahazovat štěstí, které jsi nedávno našel.“

„Včerejšek je už uplne jinou fázi k dnešku brány k němu jsou uz dávno zavřené“

„Příroda nepotřebuje zástupce, pouze člověk, rádoby "světec" si hraje na samaritána a přebírá roli, která už je dávno obsazena.“

„Myslíš si že mi dokážeš zlomit srdce,
Promin ale už to dávno někdo udělal před tebou“

„Znepokojuje mě představa, že se donekonečna budeme dopouštět omylů a bludů, které se opakovaně v lidských dějinách dávno i nedávno vyskytovaly.“

„Hořkosladkou nostalgii necítíme, protože je to už dávno, ale protože je to jako včera.“

„Okolí Ústí nad Labem za dávných dob obýval kmen Krušnohorců.“

„Vyskytne se někdy geniální srdce, které předchází událostem a najde si náhradu dávno před ztrátou.“

„Klasik je člověk, jenž nemá možnost říci, že už dávno změnil názor, kterého se teď dovoláváme.“

„Lékaři teprve teď přišli na to, že člověk je definitivně mrtvý, když mu přestane fungovat mozek. Satirici to vědí už dávno.“

„Konference je shromáždění, na němž odborníci debatují o věcech, které už se dávno měly udělat.“

„Slabý vždy vinu má - silný je nevinný. Tomu nás dávno učí dějiny.“

„Neříkej, že kritici umění nerozumějí. Víme to dávno.“

„Čteme proto tak rádi v dávných mýtech, abychom se přesvědčili, že to všechno důležité, co se kolem nás děje - to dobré i to zlé - se už jednou v dějinách odehrálo, jen v jiných rouchách, maskách a podobenstvích.“

„Je jisté, že by svět i bez spisovatelů a knih stále ještě zůstával světem. Ale není jisté, jak by ten svět a život na něm dnes vypadal, nebýt onoho tak dávného úsilí všech těch, kteří psali a vtělovali své myšlenky do knih.“

„Paradox našeho věku: Ještě nedávno se lidé styděli za špatné skutky - dnes, jak se zdá, se začínají stydět za dobré.“

„To jak rostou stromy dávno známe. Ze země si vyzvednou vždy trošku různých solí do zelených listů a s nimi vyfárají a pak navrch dají si hrst slunce s bílou pěnou vzduchu.“

„U náhrobního kamene. Drsná černá žula, drsná jak milované ruce. Jenom vzpomínka žije, jenom ta dokáže přivolat tvář a hlas mrtvých. Až vyhasne, vyhasne všechno. Kámen mlčí. Ti, kdo píší a tvoří, se mohou utěšovat, že budou vstupovat do myslí a srdcí ještě dávno po své smrti. Jak velikášské. A jak lákavé.“

„Možná že budoucí pokolení znovu objeví oheň, až najdou nevybuchlou atomovou bombu z dávných časů.“

„Jsem si jist, že všechny tyto myšlenky bleskly hlavou někomu jinému dávno předtím, než jsem se narodil. Nebyly však tehdy zapsány, protože ne každý se zabývá hloupostmi.“

„Kličkové? Jsou na sebe velice pyšní. Ale na co? Neprošli tím, čím já už dávno. Proto můžu s klidným svědomím říct, že si jednoho dám k snídani a druhého k obědu.“

„Svět je naruby už tak dávno, že jej všichni mají za líc.“

„Nedávno z úst mladé političky, která začala stoupat na žebříčku funkcí, vypadla věta: Budeme komunikovat dohodu! Zajisté, mladá česká zákonodárkyně, ba co dím, dozorkyně nad vládními zákony: Není ho tuto, odešlo ho! Koukaje se z okna pršelo! Co ty lidi ve školách v hodinách češtiny učili? Snad vybraná slova před „š“: myš, plyš, slyš atd.? Možná má za to, že k funkci patří i jakási basic czech. Ostatně u velké části poslanců je běžné, že jejich čeština řítí se do ďáblovy řiti.“