Citáty na téma silo

„Nauč se pozorně poslouchat, co říká druhý, a ze všech sil usiluj vcítit se v myšlení mluvícího.“

„Domýšlivost je naší vrozenou a prapůvodní nemocí. Nejbědnějším a nejkřehčím ze všech tvorů je člověk, i když zároveň nejnadutější… Veden marnivostí své představivosti chce se rovnat Bohu, přisuzuje si božské přídomky, drze se vyděluje z davu ostatních tvorů, vyvyšuje se nad zvířata, nad své bratry a přátele, a dle toho, jak se uráčí, uděluje jim určitou dávku schopností a sil. Avšak co mu dovoluje domnívat se, že činností svého rozumu pronikl do nitra a tajemství zvířat? Jaké srovnání mezi námi a jimi ho opravňuje k domněnce a závěru, že zvířata jsou omezená? Když si hraji s kočkou, kdo ví, nemá-li ona ze mne větší kratochvíli, než já z ní?“

„Všichni lidé nacházejí v životě něco příjemného. A to jim pomáhá dál žít. Právě k tomu se uchylují, když jsou u konce svých sil.“

„Lidem, kteří prožívali francouzskou revoluci nebo tatarské nájezdy, připadal život stejně těžkej jako nám, když s nasazením všech sil sháníme česnek nebo cihly. Velikost je přece relativní.“

„Nemohu nabídnout nic než krev, dřinu, slzy a pot. Čekají nás nejtěžší zkoušky. Máme před sebou mnoho, mnoho dlouhých měsíců bojů a utrpení. Tážete se, jaká je naše politika? Řeknu: Vésti válku na moři, na souši a ve vzduchu s celou mocí a ze všech sil, které nám Bůh může dát. Vésti válku proti obludné tyranii, která nebyla nikdy překonána v ponurém, žalostném seznamu lidských vin.“

„Světlo má moc zahnat tmu, ne naopak. Kdekoli totiž vzchází světlo, tam tma brzy buď řídne nebo mizí. A naopak tma nemá sil aby odstranila světlo.“

„LÁSKA, JAKOU SI ZASLOUŽÍTE
Ze všeho nejvíc toužíme po tom být viděni.
Být drženi v prostoru bezpečné, neposuzující, všeobjímající přítomnosti,
být viděni milujícíma očima.
Být viděni - to je zároveň i to, čeho se nejvíc bojíme.
Víc než smrti. Děsíme se pronikavého důvěrného pohledu.
A zároveň po něm nejvíc toužíme.
Ukázat sebe sama vyžaduje tolik odvahy!
Sundat masku, zvlášť ve chvíli, kdy se cítíme nejhůř.
Sundat v takovou chvíli masku, (která nás přitom stejně jenom dusila), a říct, "Podívej! Podívej! Tady jsem, světe!"
Dovolit si být viděn,
ještě než se na to budeme cítit připraveni.
Když se cítíme nejvíc prohnile, špinavě, nejvíc uboze a nezvladatelně, nejvíc nudně, zmateně, opuštěně, zlomeně, smutně, naštvaně nebo bolavě… dovolit si být viděn právě tak.
V tomto bolavém, ostudném místě.
Nechat do něj proniknout světlo.
Vyjít z úkrytu a pozvat druhé do svého "soukromého" světa.
Dovolit, aby byli svědky našeho autentického bytí.
Pustit je za žalostně marnou ochrannou vrstvu, které říkáme "osobnost".
Říct, "Podívej! Podívej, příteli. Tady jsem!"
Podstupte riziko být milovaný.
Ano, to riziko, že budete odmítnuti.
Možná i riziko, že budete znovu zahanbeni, že se vám znovu vysmějí, poníží vás.
Riziko, že se na vás budou dívat jako na někoho, kdo selhal. Jako na špatného, zlomeného, škaredého, nebo slabého.
Ale riziko být milovaný?
Ano. Podstupte to riziko ještě dnes, protože život je krátký a potlačovat vaše přirozené já vás stojí tolik sil. Dovolte, abyste byli viděni ve své syrové kráse. Vaše zranitelné já. Vaše já bez falešné ochrany, bez odpovědí, bez vědomostí experta. Vaše nedokonalé já.
Neboť ten nejhlubší stud může být uzdraven jen ve světle lásky. Vaše nedokonalosti po celou dobu toužily po doteku vědomí tak jemného, že by pod ním našel sám sebe celý vesmír.
A tak se odevzdejte objetí milujícího přítele.
Který vás bude držet.
Ve vaší nahotě, odhalenosti, nedokonalosti.
Hodni lásky.
Takoví, jací jste.
To je láska, jakou si zasloužíte.
Lidská láska, která je i láskou Boží.
Láska, která vás něžně omývá, když se cítíte nejvíc zahanbeni, vyděšeni, nejvíc ztraceni. Když se cítíte docela maličcí.
Obrovská láska, která vás drží.
Nikdy se nespokojte s ničím menším.“

„Proč? Proč dívka v roztrhaných šatech, ležící na krvavé posteli, vzlyká jméno viníka, ve chvílí když její rodiče nic netušící vcházejí do domu nalézajíc zneuctěné tělo jejich děvčátka…
Proč chlapec, kterého matka zavrhla, nutí slečny být mu nablízku a být mu osobou, kterou vždy tolik chtěl i když to znamená, že slečny křičí z posledních sil a poté ztichnou napořád…
Proč muž viní ze ztráty své milé jeho děti a v zlosti jeho pěst přistává na líci jeho dcery, přičemž praví:,, promiň“ pokračujíc v úderech do třesoucího se tělíčka jehož běloba chladí na duši, otočí se a na řadu příjde syn, který jen svou sestru chránil…
A proč osoba s dobrým srdcem je odtržena, pro svůj nedokonalý vzhled, když láska sršící jí z očí by zahřála všechny osoby v říši divů, při čemž by ji ještě půlka zbyla pro bytosti všeho druhu co by lásku potřebovaly a obětovala by svůj zrak pro slepou matku aby své dítě spatřila, svůj sluch pro stařenku, aby naposledy slyšela své blízké a svou řeč pro chlapce šeptajíc své:,, miluji tě“ jeho umírající přítelkyni.
Mnoho otázek a jen jedna odpověď…LÁSKA.
Někteří pro ní mnoho obětují, jiné tento pocit úplně zničí.
Tolik lidí by šťastnějších bylo, kdyby zatmění jejich srdcí ovadlo a radost by rozzářila jejich tváře.“

„Ženy mají mnoho sil, aby vzbudily lásku, ale málo sil, aby se jí vyvarovaly.“

„Bylo by zajímavé zjistit, kolik koňských sil si muž ušetřil od počátku světa tím, že se držel zásady, že umývání nádobí a uklízení je přirozená práce ženy.“

„Chytrák, mazaný člověk, ten se šetří; ne-využívá všech svých sil, aby mohl otočit, popřít sám sebe. Upřímný člověk jde až k nejzazším mezím svých sil, a někdy i za ně, i s rizikem, že se dostane do nepříjemností nebo že se zesměšní; je to člověk, který se do hloubi angažuje v tom, co říká nebo dělá, a důvěřuje svému srdci natolik, že za sebou pálí mosty. Když se dostane k vytčenému cíli, je bez dechu jako maratónský válečník na konci svého běhu.“

„Jsou chvíle, kdy můžeš pociťovat vyčerpanost, vyprahlost a vyhaslost.
Být na pokraji svých sil.
Jako by jsi žil daleko dýl, než je tvůj skutečný věk.
Důvod je zcela prostý, nenasloucháš své duši,
která se teď cítí nenaplněna,
protože nejdeš cestou srdce, kterou jsi byl veden.“

„Moudře milovat bude jen ten, kdo pozná sám sebe, ten jen každičké dílo vykonává podle svých sil.“

„Není důležité vyhrát, ale bojovat čestně a ze všech sil.“

„Zvíťazíme, ak budeme my, Česi a Slováci, vždycky po boku. Keď sa podarí niekomu nás rozdvojiť, potom bude s nami zle. V jednote je sila.“

„Je dvojí soucit. Jeden, ten zbabělý a sentimentální, který je vlastně jen netrpělivostí srdce, aby se co nejrychleji zbavilo trapného dojetí cizím neštěstím, soucit, který vůbec není soucítěním, nýbrž jen instinktivním odvrácením cizího utrpení od vlastní duše. A ten druhý, který jediný má smysl – ten nesentimentální, avšak tvořivý soucit, který ví, co chce, a je odhodlán trpělivě a s účastenstvím vydržet až do konce svých sil a ještě za něj.
— Netrpělivost srdce“

„Člověk handicapovaný pozná své skryté zdroje sil, teprve, když se s ním jedná jako s normálním.“

„Drummondův zákon náboru pracovních sil: ideální uchazeč se objeví vždy poté, co bylo volné místo definitivně obsazeno.“

„Příroda je chrám, kde si můžeme odpočinout, kde můžeme nabrat sil pro další pouť naším životem“

„Člověčenstvo by mělo být obecnou mobilizací mravních sil k obhájení dobrých a pravdivých hodnot života.“

„Ve snaze uchránit mě před bolestí, mě chtěla naučit zvykat si na to nemít příliš velká očekávání. Ale pokud se člověk ze všech sil připravuje na neúspěch, stane se neúspěch nakonec jeho skutečným cílem.“

„Nikdy si nejsme jisti, že se nějaká nová idea nezmocní buď nás samých, anebo našeho souseda. Víme právě tak z nové historie jako ze staré, že takové ideje bývají často tak zvláštní, ba tak podivné, že nad tím zůstává rozum stát. Fascinace, která je téměř vždy s takovou ideou spojena, vytváří fanatickou posedlost, která způsobuje, že všichni disidenti, to jest lidé, kteří smýšlejí jinak – zcela lhostejné, jak dobrý úmysl mají nebo jak jsou rozumní – jsou upalováni zaživa, stínáni nebo masově sprovozeni ze světa modernějším kulometem. Nemůžeme se ani utěšovat myšlenkou, že něco takového patří dávné minulosti. Bohužel se zdá, že k přítomnosti nejen náleží, ale že je lze v obzvláštní míře očekávat ještě od budoucnosti. “Homo homini lupus” (Člověk člověku vlkem) – to je smutný, ale věčně platný výrok. Člověk má opravdu dostatečný důvod pro to, aby se bál neosobních sil, které sídlí v nevědomí. Tkvíme v blažené nevědomosti o těchto silách, protože se nikdy nebo alespoň skoro nikdy neprojevují v našem osobním jednání a za obvyklých okolností. Když se však na druhé straně lidé shluknou a vytvoří dav, uvolní se dynamismy kolektivního člověka – bestií nebo démonů, kteří v každém jednotlivci dřímají, dokud se nestane součástí masy. Člověk uprostřed masy klesá nevědomě na nižší mravní i intelektuální úroveň; na úroveň, která je stále pod prahem nevědomí připravena prorazit, jakmile je podpořena a vylákána vytvořením masy.“

„Nechť se lidé ze všech sil snaží nabýt dobrých návyků. Není sporu o tom, že návyk je nejdokonalejší, trvá-li od útlého mládí. To pak nazýváme výchovou. Ve skutečnosti je to však jen včasný návyk.“

„Trvalá láska je ta, která je již natolik unavená, že nemá sil se měnit.“

„Staří lidé milují náruživě, protože z posledních sil, mládí lehkovážně, protože jich mají nadbytek.“

„V životě jsem zjistila, že přijít na úplný konec není beznaděj, ale je to jen sbírání sil se dostat na nový začátek.“

„Zdraví se udržuje rovnoprávností sil, vlhka a sucha, chladna a tepla, kyselého a sladkého i ostatních; jednovláda z nich působí nemoc, neboť jednovláda jedné ze dvou sil je zhoubná.“

„Kompromis neznamená učinit tolik, co mohu, nýbrž učinit co možná méně, než bych mohl. Kompromis znamená, že to mohlo dopadnout ještě všelijak jinak. Kompromis není přesná výslednice sil; kompromis není "zlatý střed", neboť pohybuje se v širokém poli možností.“

„Nač potřebujeme boha? Je dost jiných sil, které rozhodují o nás bez nás.“

„Kde je měření sil, tam je také záruka pokroku.“

„Ta stránka bytí, jež se ukazuje ve válce, se soustřeďuje do pojmu totality, jenž ovládá celé západní myšlení. Jednotlivci se tu redukují na nositele sil, jež jim poroučejí bez jejich vědomí. Jedinečnost každé přítomnosti je neustále obětována nějaké budoucnosti, jež z ní má vytěžit objektivní smysl.“

„K čemu nemáme dnes dost odvahy, k tomu zítra nebudeme mít dost sil.“

„Ti, kdo jednají s morálkou, poctivě a důsledně, se nemusí obávat sil nehumánnosti a krutosti.“

„Všechno v mém těle je prostředkem a cílem, vše je plné pružin, kladek, hybných sil, hydraulických mechanismů, rovnováhy kapalin, chemických laboratoří.“

„Je pozdě chystat lék, když dlouhými odklady zlá nemoc nabyla sil.“

„Kdyby se dalo využít nudy, nahradilo by to přehradu s více než milionem koňských sil.“

„Není potřeba věřit na zázraky, na manipulace vyšších sil. Boží lano je ruka podaná z temnoty. Pravděpodobně lidská ruka.“

„Nikdy nedovolíme, aby naši synové a naše dcery, naši rodiče a prarodiče byli znovu vymazáni z tváře země. Poučili jsme se a bereme hrozby zničení Izraele vážně… Vyzývám všechny státy a všechny představitele států, aby bojovali proti nenávisti na tváři země, vykořenili ji a rozhodně jednali proti projevům antisemitismu ve světě. Nemůžeme říci, že to nevidíme – nápis na zdi, jasný a zřetelný… Stojím hrdě jako velitel, syn židovského státu, který je mocný a silný, a slibuji: Nikdy více; nikdy nebudeme bezmocní, (závislí) na dobročinnosti jiných. My vojáci Izraelských obranných sil – vyslanci lidu a národa – zde dnes stojíme v uniformách izraelské armády a zvedáme hrdě izraelskou vlajku ve jménu desítek tisíc izraelských vojáků a velitelů, kteří se považují za vykonavatele vůle, modliteb a snů šesti milionů bratří a sester, jejichž existence byla krutě zkrácena.“

„Fantastické zrcadlení vnějších sil, které ovládají každodenní život lidí, v jejich hlavách, zrcadlení v němž pozemské sily přijímají formu nadpozemských. V počátcích dějin se takto zrcadli především přírodní síly, které pak v dalším vývoji u různých národů prodělávají nejrozmanitější a nejpestřejší modifikace. Později nastupují na místo přírodních sil stále více společenské síly, jež stojí proti lidem stále více cize a nevysvětlitelně a ovládají je touž zdánlivě přírodní nutností jeho přírodní síly samy. Strach člověka před brutálností útlaku, bolesti a bídy ­takové jsou skutečné kořeny náboženství, zkoumaného v jeho dějinném vývoji. Moderní věda nemůže ovšem pohlížet na náboženství jen jako na odraz veliké bídy člověka v oblasti ideologie, nýbrž také jako na výraz protestu člověka proti skutečné bídě. V náboženské víře se často projevuje živelná potřeba skutečně lidských vztahů a štěstí na zemi.“

„Ne každý z nás může vykonati skutky nesmrtelné, ne každý může býti velikým myslitelem, anebo básníkem, učitelem národu nebo spisovatelem, neb žurnalistou, vůdcem válečným, anebo státníkem, ale každý může pracovati v oboru svém podle sil svých věrně a poctivě, každý může probouzeti spící a napomínati dřímavé ke skutkům národní povinnosti.“

„Některé věci se nám dějí jen proto, aby nám ukázaly, jak jsme odolní, kolik máme sil, ale i to, co můžeme udělat lépe či prostě jen jinak…“

„Jednou se chtěl zpět k domovu otočit Zlatovlasý, jindy zase Karmínka, ale jeden druhého vždy dokázali přimět pokračovat, protože jejich úkol byl moc důležitý, než by se vrátili s prázdnou. Stálo je to ale vypětí všech sil, které měli, i mnoha takových, které dříve ani neměli šanci spatřit. A přece jednoho dne dopluli k tomu ostrovu, protože i ta největší bouře se jednou musí přehnat.“

„Praxe lásky může v sobě uchovat její teorii jen s vypětím posledních sil.“

„Všichni máme dost sil na zveličení chyb těch druhých.“

„Akceschopnost strany je dnes paralyzována, že již nejsme schopni vnitřními silami zabránit dalšímu prohlubování nepříznivého vývoje… Obracím se proto na Vás, soudruhu Brežněve, s výzvou i prosbou o bratrskou pomoc naší straně, všemu našemu lidu při odražení sil, které nejen že svádějí průběh demokratického ozdravení života celé socialistické společnosti na scestí, ale ve své podstatě vytvářejí vážné nebezpečí pro samotný osud socialismu v ČSSR.“

„třebas nedostávalo se sil, přece chváliti jest“
Ut desint vires, tamen est laudanda voluntas

„Papež František často označuje církev za „polní nemocnici.“ Tento tak jasný výraz se ujal. Přistoupíme-li tedy na tento obraz, můžeme říct, že zpověď je v této nemocnici oddělením první pomoci. Zpovědník je pastýř, otec, učitel, vychovatel, milosrdný soudce a lékař, který má pomáhat návratu do plných sil.“

„Jeho [Fischerův] spekulativní systém, nazvaný hierarchický strukturalismus, propagoval utopickou koncepci „skladebné společnosti" jako náhradu za rozporuplnou kapitalistickou společnost. Fischer nepřijal marxismus a v krizových letech [1968–1969] aktivně vystupoval za změnu socialistického společenského systému, neboť soudil, že součástí programu pravicových sil bude i jeho osobní a společenská rehabilitace.“

„Občanská společnost je polemika se svobodnou společností a je povinností každého demokrata ze všech svých sil do konce svých věků proti ní bojovat.
(na semináři "o nebezpečí hrozícím obyvatelům Česka ze strany nevládních organizací a vůbec o občanské společnosti" v Centru pro ekonomiku a politiku v Praze, červenec 2005)
(z článku Nešťastný debakl zeleného osamělce, Právo, 14. 7. 2005)
(výrok Zelená perla roku 2005)<“

„V životě jsem nikdy nikomu nezáviděl, spíš jsem schopen velkého obdivu k výlučnosti a výjimečnosti. Možná je to tím, že mám své kořeny na vesnici. To vesnické klukovství strašně pomáhá nehrát si na důstojnost. Neoblékat si ráno se sakem podobu na celý den, protože stejně nakonec každý pozná, že je to póza. Herec by měl být ve všedním životě svůj, aby mu zbylo dost sil, až se večer rozevře opona.“

„Musíme se podívat na dnešní svět, abychom zjistili, že stojíme před velkými výzvami. Něco se v církvi musí změnit, nemůžeme žít stejně, nemůžeme zachovat status quo. Musíme se dostat k lidem, zvláště k mladým. Myslím, že výzvy sekularizace dolehnou na konkláve k srdci a rozumu kardinálů. Benedikt XVI. nám vytyčil cíl. Prioritou musí být hlásání dobré zvěsti takovým způsobem, aby ji svět mohl skutečně slyšet. Tento úkol bude od papeže vyžadovat mnoho sil. Benedikt XVI. ohlášením svého odstoupení přiznal, že se mu jich nedostává.“

„Jádrem izraelské bezpečnostní doktríny je odstrašení - jednostranné, jedině izraelské odstrašení. Izrael chce naprostou volnost udeřit a nikdy nebýt udeřen. Doktrína staví na brutální síle ochránit sama sebe a odmítá jakoukoliv formu vzájemného odstrašení. Je v naprosté opozici vůči regionální rovnováze sil, které by ho mohla přinutit zmírnit jeho akce.“

„Není natrvalo možný společenský ani hospodářský řád, v němž by činnosti pro celek tak významné, jako činnosti hospodářské, se směly beztrestně rozvíjet zcela svobodně, autonomně, zejména vytvořily-li technické vymoženosti tempo i vydatnost výrobní takovou, že bez organizovaného společenského zásahu by nespoutaná dravost svémocných hospodářských sil vrhala celou společnost z jednoho zmatku do druhého, nehledíc k mezinárodním důsledkům této dravé expanze, již nazýváme hospodářským imperialismem, a která nepřestává být trvalou líhní válečných konfliktů.“

„Dějiny se neodvíjejí lineárně, nýbrž jsou výsledkem působení protikladných sil, antinomií, které se vzájemně oplodňují: přímo v lůně modernosti už byly zárodky síly, která nakonec povstala proti racionalismu a strojům.“

„Domnívám se, že dnes už nikdo nevěří v jednookého muže, který jezdí na osminohém koni (Ódina). Vnímáme tyto příběhy spíš jako básnickou metaforu a manifestaci přírodních sil a lidské psychiky.“

„Na vrcholu sil zatím nejsem, dirigent prý zraje jako víno.“

„Co jest stát než souhrn lidských činných a trpných sil?“

„Jeden člověk typu „krvácející srdce“ se mne nedávno zeptal, jestli souhlasím s tím, že „násilí plodí násilí“. Řekl jsem mu, že se ze všech sil snažím, aby tomu tak bylo. Byl bych rád – a párkrát jsem to už udělal – aby každý, kdo sáhne po násilí vůči bližnímu, dostal nazpátek mnohem víc, než by mu bylo milé.“

„Jakkoli by byla diktatura strany vhodným prostředkem k tomu, aby zasadila ránu kapitalistickému systému (o čemž silně pochybuji), je tato diktatura nicméně škodlivá pro utváření nové socialistické společnosti. Co bezpodmínečně potřebujeme, jsou místní zřízení, místní síly; ale zde nejsou žádné, nikde. Místo toho člověk naráží, kam jen se obrátí, na lidi, kteří nemají ani potuchy o skutečném životě, a kteří se dopouštějí nejtěžších omylů, jež jsou zaplaceny tisíci životů a zpustošením celých oblastí….. Rusko by se muselo - aby zvrátilo nynější stav rozkladu - vrátit k tvůrčímu géniu lokálních sil, který - jak já to vidím - může být faktorem utváření nového života. A čím dříve bude pochopena nutnost této nové cesty, tím lépe. Pak bude lid mnohem spíše ochoten přijímat skutečné sociální formy života. Když ale bude dále trvat nynější situace, stane se samo slovo socialismus kletbou. Leninovi“

„Láska je zásobárnou laskavosti a radosti, stejně jako jsou sila a nádrže během obležení.“

„S výjimkou slepých sil Přírody nic nehýbe tímto světem, co není řeckého původu.“

„Slabí lidé mají silu a používají ji
ti silnější ji mají ale nepoužívají ji“

„Nám nezbývá nic jiného než věřit tomu, že skutečně tito lidé ty informace mají, a na základě těch informací že tam ten zásah oprávněný byl.
(Černochové souhlasný povzdech nad koordinovaným raketovým útokem ozbrojených sil USA, Velké Británie a Francie proti Sýrii uskutečněný v noci z pátku 13. na sobotu 14. dubna 2018)“

„Ta spíše vede k touze po smrti vnímané jako vysvobození z životních slzavých údolí, v nichž již není sil ani slzy. Bratře.“

„... volám jménem milionů chudých a nevědomých, z nichž okolnosti udělali ubožáků, britskou vládu, britský národ ke spojení sil: Spojme své síly k vytvoření systému výchovy a školství pro ty, kteří jsou nyní bez ... dobrého či užitečného cíle ponecháni bez výchovy a školení.“

„Mravní síla má v politice naději jen za předpokladu, že je schopna se prosadit také jen jako politická sila; mravní síla nemůže být náhražkou politické síly a moci. Špatná politika se nezlepší, bude-li provázena nejlepšími morálními úmysly a představami. Dokonce právě naopak: politika, která není mocensko-politicky dobrá a správná, si bude oněch dobrých morálních úmyslů užívat jako zástěrky buď své neschopnosti nebo dokonce své nelegitimnosti. Jsem zastáncem mravních zřetelů v politice, ale ne na místě zřetelů technicko-politických, nýbrž jako kritérií vyšší náročnosti (nikoliv tedy jiných nároků). Politická technika má sloužit mravním cílům, ale mravní cíle se v politice neobejdou bez řádné politické techniky. Mocensko-politická "technika" se tu má ve vztahu k "mravní síle" (a já bych raději mluvil o poslání, a nejenom mravním, ale právě také – jak řečeno – kulturním, myšlenkovém a duchovním po¬slání) asi tak, jako klavírní technika se má k přednesu a interpretaci hudebního díla. Interpretace nemůže nahradit techniku, ale sama technika nemůže diktovat, jakým způsobem má být skladba interpretována. Kdo neumí hrát dost dobře technicky na klavír, nemá šanci oslovit posluchače a eventuelně udat tón v hudebních sálech. Evropa, která nebude sjednocená a také silná ekonomicky, technicky, vědecky, a ovšem i vojensky, nemá šanci, že by mohla významněji ovlivnit světové události.“

„Geometrické vyučování mnohých učitelů, jimž učebná methoda Euklidova stala se zákonníkem mathematické pravověrnosti, nebudí v žácích cit tužení a osvěžení sil, nýbrž namnoze jenom cit protivného, nuceného namáhání a násilného údů zkracování, tak že studium mathematických děl bývá mnohým torturou myšlení.“

„Jednotlivé segmenty občanské společnosti by měly ze všech sil - pokud k tomu mají prostředky - pomáhat běloruské opozici.“

„Představ si to jako misky vah. Na jedné je pohodlí, na druhé nepohodlí. Váhy musí být v rovnováze, pokud jedna z nich převáží druhou, povede to buď k degeneraci a úpadku, nebo naprosté únavě. Nepohodlí samo o sobě vytváří podmínky pro zlepšení, pohodlí zase pro regeneraci a nabrání sil.“

„Ovšem nemyslí Utopijští, že v každé rozkoši spočívá štěstí, nýbrž jen v rozkoši dobré a počestné. K ní je totiž podle jejich přesvědčení jakožto k nejvyššímu dobru puzena naše přirozenost samou ctností, v které stoupenci opačného názoru shledávají výhradně podstatu štěstí. Utopijští totiž vymezují ctnost takto: žít podle přírody - k tomu nás totiž určil bůh -, ale jít za takovým vedením přírody, které vesměs ve vyhledávání a odmítání věcí poslouchá rozumu. Dále rozum podněcuje lidi ze všeho především k lásce a úctě vůči božské velebnosti, jíž vděčíme i za to, že jsme, i že můžeme být účastni štěstí; za druhé nás napomíná a povzbuzuje rozum, abychom vedli život, pokud lze, co nejméně strastný a co nejradostnější a abychom ve jménu společenství stejné přirozenosti dopomáhali všem ostatním k dosažení téhož cíle. Nikdy totiž nebyl nikdo tak chmurným a strohým nohsledem ctnosti a nenávistným odpůrcem rozkoše, aby ukládaje ti námahy, bdění a strádání, zároveň ti nepřikazoval ze všech sil zmirňovat bídu a škody druhých a aby ve jménu lidskosti nepokládal za hodné chvály, je-li člověk člověku záchranou a útěchou.“

„A jak mi ubývá sil, přibývá skepse.“

„Neprorážejte hlavou zeď, bolí to; když to nejde, tak to nejde. Úspěch v podnikání spočívá v dosažení co největšího efektu s co nejmenším vynaložením sil a prostředků. Ne naopak. Dělejte něco jiného, nebo nic. Bude líp!“

„Bod trapnosti je dovršení tvých sil.“

„Čtvero mocných sil v člověku každém dlí.
Dokonalá jednota jejich mimo všeobjímající bratrství Edenu,
univerzálního člověka, jemuž slávu navěky, možná není.
Amen.“

„Aby se zabránilo hrozícímu hospodářskému zhroucení Německa, bylo nutné podniknout drastické, ne-li přímo zoufalé kroky. A k těmto opatřením neměla Brüningová neoblíbená vláda dostatek sil. Brüning ješte celý květen vzdoroval a mezitím byl Tardieu v kaleidoskopu francouzské parlamentní politiky nahrazen panem Heriotem.“

„Máš-li člověče nějaký sen, drž se ho ze všech sil. Drž se toho snu a on se ti splní.“

„Nezamítej mě v čas stáří, neopouštěj mě, když pozbývám sil.“

„Ztráta sil je ztrátou samostatnosti a lidské důstojnosti.“

„Muži, kteří tvořili historii marných zápasů o nastolení komunismu a bratrství, se proslavili obrovskou oddaností ideálu, odosobněnou obětavostí a láskou k chudým a utlačovaným. Byli mezi nimi mučedníci inkvizice, Savanarola a Müntzer, Babeuf a Buonarotti, první dělničtí vůdci, Weiling a Cabet, bojovníci Komuny atp. Mnozí z těchto mužů položili své životy v přesvědčení, že jejich oběť klesne cestu ke krásné komunistické budoucnosti lidstva. ...První opatření ruské revoluce fakticky naplnily lidové představy o rovnosti, protože dokonale rozlomily tradiční vlastnické vztahy a nastolily zvláštní druh svobody bez majetkového cenzu. … Revoluční rovnost je v podstatě aktem historické spravedlnosti a vyplývá z dynamiky revoluce, z jejích živelných sil.“