Citáty na téma skutečnost

strana 15

„Obyčejná láska je bezbranná a někdy i velmi bolestivá. Plnost pocítíme až tehdy, když se vystavíme bolesti a bezmoci. Začíná to tím, že se souhlasně obrátíme k jednoduchým skutečnostem svého života.“

„Pokud byste byli skutečným hledačem pravdy, je nutné, abyste alespoň jednou v životě pochybovali, pokud je to možné, o všech věcech.“

„Kdyby měl průměrný člověk skutečně dostat přednost přede všemi zvířaty díky svojí schopnosti vyrábět nástroje a vytvářet sylogismy, pak by měli dobročinní zřízenci v morových dobách jistě krmit chytré, slibné děti víc než trulanty – což nedělají – a že v každé době by se zraněnému či nemocnému velikánovi (tím spíše géniovi) mělo dostat lepší péče než průměrnému člověku – což se neděje.“

„Copak živočich nemůže být hodný nekonečné lásky, a přitom postrádat rozum a užitečnost? Já věřím, že může. Vím, že takový skutečně je. A kdokoliv, kdo kdy ze země zvedl kotě, štěně či ptáče a ucítil v dlani, jak živoucí jsou, porozumí, co mám na mysli, pokud sám není zvířečtější než všechna zvířata. Měkká, hřejivá, načechraná kulička z předoucího kožíšku, která si s rozkoší protahuje sametové tlapky, zatím co její hluboké modrozelené oči vyzařují důvěru v přítele, jenž si ji odnáší domů; stvoření radostně vrtící ocasem a olizující vaši ruku, jakmile pocítí, že je máte rádi; opeřené tělíčko s třepotajícími se křidélky a vyděšeným srdíčkem, které cítíte tlouci mezi prsty; a všichni ostatní tvorové na zemi, divocí či krotcí – jsou hodni lásky sami o sobě, aniž by nutně museli být rozumní či užiteční. Jsou hodni lásky prostě proto, že žijí.“

„Jednání předchází teorii, místo aby z ní vycházelo. Kdykoli je to možné, užije se k ospravedlnění činu převládající teorie. A převládající teorií se stala právě ta, která původně nejlépe omlouvala druh činu, jejž lidé konali spontánně. Kdykoli nemůže být teorie skutečně užito, pokračuje činnost bez její podpory. A konečně: je to teorie, co se mění, aby ladila s činem; nikoliv čin, aby ladil s teorií k teorii.“

„Myšlenka nebo spíše pocit, že základ a míra všech morálních hodnot spočívá v kráse života, a nikoli v zájmu člověka, by měl v podvědomí všech lidí – nebo alespoň v podvědomí drtivé většiny – nahradit smysl pro lidskou soudržnost, sotva méně barbarský než ty nejpřežilejší podoby kmenového, ba i osobního sobectví. Pak – a jedině pak – se člověk stane dokonalou korunou tvorstva, místo aby byl jeho soupeřem, ujařmitelem a mučitelem; skutečným panským druhem.“

„Polská katolická církev je ve skutečnosti nenasytnou politickou stranou s obrovským majetkem, který ustavičně narůstá na úkor věřících a státu.“

„Nový ministr by měl poslouchat rady skutečných odborníků, dát důraz na sekvenaci a zlepšit komunikaci.“

„Všichni jsme začínali svůj život fascinováni světem kolem nás a s touhou jej prozkoumat, bez jakýchkoliv vnějších motivací. Skutečně není nejmenší důvod se domnívat, že potřeba vnější motivace je vrozená. Závislost na vnější motivaci je naučená a předpokládá se, že ji lze také odnaučit.“

„Dohodou je horké, dohodou je chladné, dohodou je barva, skutečné jsou však jen atomy a prázdnota“

„Ve skutečnosti žádné bezpečné množství alkoholu neexistuje, protože konzumace alkoholu může být riziková v jakémkoli množství.“

„Řada stereotypů spojených se slovem abstinent je ve skutečnosti lichých.“

„Utrpení pomine, ale skutečnost, že člověk trpěl, nikdy nepomine.“

„Kapitalismus funguje. Ano ovšem, že funguje. Možná je kapitalismus důkazem, že patří k lidské přirozenosti. Vytváří krutý a chladný svět, ve kterém vytváří podstatu života, jenž označuje za reálný život. Nikdo se ale už neptá, jestli takový podsunutý život, musí skutečně být?“

„Celý můj profesionální život byl ovlivněn skutečností, že jsem byl studentem Leona Schillera, několikrát jeho asistentem, tím, že jsem ho znal.“

„Restart po pandemii bude rychlejší, než by byl po skutečné hospodářské krizi.“

„T. G. Masaryk říkal, že skutečný vlastenec musí nejprve pracovat na sobě, znát dva jazyky a vzdělávat se. Tohle vše si dodnes sdělujeme v jakémsi undergroundu a mezi sebou, spíš než abychom to dokázali. Prosadit jako normu.“

„V určitém věku nemůžete skutečně porozumět estetickým normám patnáctiletých a vůbec jejich světu.“

„Lidé "zvnějšku" chápou divadelní svět jako sociální bublinu s vcelku jednolitým názorem na celou profesi i jiné věci, ve skutečnosti to tak není.“

„Jsme zde jen cestovatelé, nejsme tu navždy. Jsme na cestě, jejímž cílem je zcela poznat podstatu, ze které jsme na tuto cestu vyšli. Touto podstatou je věčný, dokonalý kosmický duchovní princip, jehož přirozeností je mír a radost. Dokonalý hluboký mír a absolutní nekonečná radost. My to nazýváme Bohem. Můžete to nazvat jakkoli, třeba nijak. Ale je to princip, který hledá celý svět. Celý svět hledá štěstí a mír a ty najdete jen v tomto principu, ne v dočasných věcech zde. A tak udělejte svoji cestu účelnou, smysluplnou, a než tento život skončí, dosáhněte zkušenost neomezenosti, konečné skutečnosti. Jen tyto dvě věci dávají životu smysl – být užitečný pro veškerý život a poznat zdroj a podstatu všeho života.“

„Jsme zaseklí s technologiemi, přitom ve skutečnosti chceme jen věci, které fungují.“

„Jen tupec má radost z takzvaného "úspěchu" u žen, jen tupec se tím vychloubá. Skutečný muž se mnohem spíš trápí tím, že nedovede přiměřeně opětovat city ženy, která pro něj ztratila srdce.“

„Přílišné potřeby budí touhy zbytečné pro skutečné štěstí a naplňují mysl těmi najnesprávnejšími a najnezmyselnejšími předsudky nebo omyly.“

„Všichni skutečně duchovní lidé mají v jádru svých bytostí nadání, jak být prostí, nebo vědí, jak prostotu najít.“

„Když žijete duchovně, pracujete, myslíte, ztrácíte se a setrváváte v něčem, na čem vám velice záleží, tak skutečně žijete v přítomnosti.“

„Smrt je neskutečná, dokud jde o neznámé lidi.“

„A co vůbec znamená všecko, všecko to minulé utrpení! Všecko, i jeho zločin i jeho trest a vyhnanství mu nyní, v prvním návalu nadšení, připadaly jako nějaká vnější, zvláštní skutečnost, která se ho ani přímo netýká. Toho večera ostatně nebyl s to o něčem déle a hlouběji přemýšlet, soustředit na něco myšlenky; a sotva by teď byl něco rozumově vyřešil, protože si všecko uvědomoval jen citem. Místo dialektiky začal život a jeho vědomí se tomu muselo přizpůsobit.“

„To, oč většina lidí v životě usiluje, jsou vesměs nepodstatné, prchavé a pomíjivé věci.
(o nějakých skutečných a trvalých hodnotách zde nemůže být ani řeči)“

„Se zavřenýma očima lépe vidíš své sny. Takže když si vezmu slepeckou hůl, abych věděl kde jsou kameny, můžu být slepý? - Ale to pak nikdy neuvidíš skutečnost, kterou úplnou slepotou tvoříš.“

„Nemůžeme se změnit ani utéct od toho, kým jsme, dokud skutečně nepřijmeme kým jsme. Zdá se, že změny pak přicházejí samy.“

„Evropou skutečně obchází strašidlo – strašidlo absence alternativy.“

„Znal jsem jen pouhé stíny a domníval se, že jsou skutečné.“

„Ve jménu Boha, Nejvznešenějšího, Nejsvětějšího. Posvátnému a slavnému dvoru Pána svrchovaného, Jenž v mystériu Podstaty Své vlastní božské od věčnosti dlí a po věčnost nadále dlíti bude, Jenž ve věčnosti Své nesrovnatelné od nepaměti přebývá a navěky nadále přebývati bude, povznesen nad dosah a obzor všech bytostí stvořených, chvála a sláva veškerá náleží. Znamením Zjevení Jeho nesrovnatelného, tak jak Jím utvořeno a do skutečnosti všech bytostí otisknuto bylo, nic jiného není nežli bezmocnost jejich Jej poznati. Světlo, jímž věci všechny zalil a zalévá, ničím jiným není nežli září Já Jeho vlastního. On Sám po všechen čas nad jakéžkoliv spojení s tvory Svými povýšen jest. On stvoření veškeré způsobem takovým utvořil, že by bytosti všechny, schopnostmi svými vrozenými, před Bohem v Den vzkříšení dosvědčiti mohly, že On druha žádného, ni Sobě rovného nemá a od jakéhožkoliv podobenství, podobnosti či srovnání oproštěn jest. On ve slávě transcendentní bytí Svého božského jediným a nesrovnatelným vždy byl, jest a navždy bude a v ušlechtilosti Panstva Svého svrchovaného nepopsatelně mocným vždy jest. Nikdo nikdy schopen nebyl náležitě Jej rozpoznati, ni člověk žádný nikdy neuspěje Jemu porozuměti tak, jak opravdu vhodné a patřičné jest, neboť jakážkoliv skutečnost, na niž se termín „bytí“ použíti dá, svrchovanou Vůlí Všemohoucího stvořena byla, Jenž ji září Já Svého vlastního zalil, která z postavení Jeho nejmajestátnějšího vyzařuje. On navíc dovnitř skutečností všech věcí stvořených emblém rozpoznání Svého vložil, by jistojistě každý věděti mohl, že On Počátkem i Koncem jest, Projeveným i Skrytým, Tvůrcem i Udržovatelem, Všemohoucím a Vševědoucím, Tím, Kdož věci všechny slyší a vnímá, Tím, Kdož v moci Své neporazitelným jest a v totožnosti Své vlastní jako svrchovaný stojí, Tím, Kdož oživuje i zemříti dá, Všemocným, Nepřístupným, Nejvznešenějším, Nejvyšším. Každé zjevení Podstaty Jeho božské znamením jest ušlechtilosti slávy Jeho, vznešenosti posvátnosti Jeho, nepřístupných výšin Jednosti Jeho a velebením majestátu a moci Jeho. Počátek Jeho počátku žádného nemá krom prvosti Jeho vlastní a konec Jeho konce žádného nezná vyjma poslednosti Jeho vlastní.
Báb
I, 1
Výňatky z perského Bayánu“

„Zjevení Skutečnosti božské s utajením jejím totožné věčně bylo a jest a utajení její zas totožné se zjevením jejím. „Zjevením Božím“ myšlen jest Strom Pravdy božské, který nikoho jiného nežli Jeho neoznačuje, a jest to právě tento Strom božský, jenž Posly pozvedával, pozvedává a pozvedávati bude a Písma zjevoval, zjevuje a vždy zjevovati bude. Od věčnosti po věčnost tento Strom Pravdy božské sloužil a vždy sloužiti bude jako trůn zjevení a utajení Boha mezi stvořeními Jeho a ve věku každém projeven jest skrze kohožkoliv, kdož Jemu se zlíbí.
V době zjevení Koránu On sílu Svou nesrovnatelnou prostřednictvím příchodu Muḥammada potvrdil a u příležitosti zjevení Bayánu moc svou svrchovanou prostřednictvím objevení se Bodu Bayánu projevil, a až Ten, Kohož Bůh projeví, zazáří, skrze Něj pravdu Víry Své uhájí, jak se Mu zlíbí, čímžkoliv se Mu zlíbí a pro cožkoliv se Mu zlíbí. On s věcmi všemi jest, leč s Ním nic není. On uvnitř věci žádné, ni nad ní, ni vedle ní není. Jakážkoliv zmínka o tom, že On na trůně usazen jest, znamená, že Zmocněnec Zjevení Jeho na stolci všepřesahující pravomoci usazen jest…
On věčně existoval a navěky nadále existovati bude. On pro lidi všechny nevyzpytatelným byl, jest a vždy bude, ježto všichni krom Něj skrze moc příkazu Jeho stvořeni vždy byli a vždy budou. On povznesen nad zmínku či chválu veškerou jest a posvěcen nad každé slovo pochvaly či srovnání každé. Žádná věc stvořená Jej nepochopí, zatímco On vpravdě věci všechny chápe. A když řečeno jest: „žádná věc stvořená Jej nepochopí“, toto vztahuje se na Zrcadlo Zjevení Jeho, tedy na Toho, Kohož Bůh projeví. Vskutku, příliš vznešený a povznesený On jest, by se o Něm kdožkoliv nepřímo zmiňovati mohl.
Báb
II, 8.
Výňatky z perského Bayánu“

„Člověk nikdy nepřestane milovat osobu, kterou skutečně miloval. Jen si najde někoho, koho miluje víc.“

„Jenom jedna ze sedmi rodin v Sovětském svazu vlastní auto. Čekací doba na auto je deset let – když už na něj máte našetřeno, projdete nejdřív poměrně náročným schvalovacím procesem, a pak složíte peníze dopředu. A tohle je příhoda, kterou mi vyprávěl jeden známý jako vtip založený na skutečnosti: Chlápek si přijde koupit auto. Dá na stůl peníze a úředník mu říká: „Dobrá, přijďte si pro své auto za deset let.“ „A mám přijít ráno, nebo odpoledne?“ ptá se kupující. „Soudruhu, vždyť to bude až za deset let, není to teď jedno?“ diví se úředník. „Není,“ odpovídá kupující. „Protože za deset let ráno k nám mají přijít instalatéři.““

„Stali jsme se snad nakonec tak nízkými a ubohými, že nám nemůže se zbraní býti důvěřováno? Jsou-li zde tyto zbraně skutečně ku naší obraně, čí ruce jsou důvěryhodnější a povolanější k jejich držení, než naše vlastní?“

„Veškeré dění v životě člověka jako by mělo i ten účel, odvádět pozornost od skutečně důležitých věcí zásadního významu a trvalých hodnot.
(a ač se to nezdá, je to - pro dosažení cílové "odměny" - ten nejlepší z možných způsobů)“

„Z hlediska teorie poznání není otázka, na kterou odpověď známe, skutečnou otázkou. Odpověď bez otázky zas pro nás není skutečnou odpovědí, protože ji nevnímáme nebo jí nerozumíme. Otázka otázek vyvstala nad jedinečností duše. Nevědění je důmyslnou románovou skladbou, kde všechny příběhy a všechny úvahy k otázkám vedou.“

„Skutečná elegance není nápadná.“

„Světlo zvláštního a magického srdce, je jako záře na cestě, skrze temné části duše a jejímu hlubokému poznání, skutečné a nepochopené lásky, jejíž tajemství je skryté v prožívání vlastní sebelásky“

„Myslím, že se nějak naučíme, kdo skutečně jsme, a pak s tímto rozhodnutím žijeme.“

„Dospět a stát se tím, kým skutečně jste, vyžaduje odvahu.“

„Pokud nejsme plně sami sebou, skutečně v přítomném okamžiku, všechno nám uniká.“

„Přátelství je skutečně nejlepším balzámem na bolest ze zklamané lásky.“

„Knihy sice nevypadají jako nic jiného než slova na stránce, ale ve skutečnosti jsou nekonečně složitou technologií imaginotransference, která převádí podivné čmáranice do obrazů ve vaší hlavě.“

„Muži obecně posuzují více podle vzhledu než podle skutečnosti. Všichni lidé mají oči, ale jen málo z nich má dar proniknout do hloubky.“

„Pokud vám na tom záleží, můžete skutečně změnit svět.“

„Skutečným nebezpečím není, že počítače začnou myslet jako lidé, ale že lidé začnou myslet jako počítače.“

„Skutečného přítele poznáte vždycky: když ze sebe uděláte hlupáka, nemá pocit, že jste odvedli trvalou práci.“

„První povinností člověka je zaujmout správný vztah ke společnosti - stručněji řečeno, najít si svou skutečnou práci a dělat ji.“

„Inteligence vám umožňuje popírat skutečnosti, které se vám nelíbí.“

„Skutečně velký talent nachází své štěstí v provedení.“

„Doufám a modlím se za to, aby všichni poznali a milovali naši zemi takovou, jaká skutečně je a co představuje.“

„Správná cesta není vždy ta oblíbená a snadná. Postavit se za správné řešení, i když je nepopulární, je skutečnou zkouškou morálního charakteru.“

„Člověk je náš jediný skutečný nepřítel. Odstraňme člověka a navždy se zbavíme základní příčiny hladu a přepracovanosti.“

„Náš život je jediným smysluplným vyjádřením toho, čemu věříme a v koho věříme. A jediné skutečné bohatství každého z nás spočívá v naší víře.“

„Jediným skutečným rádcem je život; moudrost nefiltrovaná osobní zkušeností se nestane součástí morální tkáně.“

„Pokud chcete bohatství vlastnit, musíte se ho umět vzdát. Jen tak budete skutečně bohatí.“

„V hloubce každé vážné pochybnosti a každého zoufalství nad pravdou totiž stále působí vášeň pro pravdu. Nepodléhejte příliš rychle těm, kteří chtějí zmírnit vaši úzkost z pravdy. Nenechte se svést k pravdě, která ve skutečnosti není vaší pravdou, i kdyby tím svůdcem byla vaše církev, vaše strana nebo vaše rodičovská tradice. Jděte s Pilátem, pokud nemůžete jít s Ježíšem; ale jděte s ním vážně!“

„Protože ke skutečné sounáležitosti dochází pouze tehdy, když světu představujeme své autentické, nedokonalé já, náš pocit sounáležitosti nemůže být nikdy větší než úroveň našeho sebepřijetí.“

„Hra, kterou jsem nyní hrál v Osvětimi, byla nebezpečná. Tato věta ve skutečnosti nevystihuje realitu; ve skutečnosti jsem se dostal daleko za hranice toho, co lidé v reálném světě považují za nebezpečné.“

„Všechno se věčně opakuje, den a noc, léto a zima, svět je prázdný a beze smyslu. Vše se točí v kruhu. Co vznikne, musí zas zaniknout, co se zrodí, musí zemřít. Všechno se navzájem vyrovná, dobro i zlo, hloupost a moudrost, krása a ošklivost. Všechno je prázdné. Nic není skutečné. Nic není důležité.

- Morla“

„Pokud se usmíváte, když nikdo jiný není nablízku, pak je to skutečně myšleno vážně.“

„Skutečně uspokojivé štěstí je doprovázeno co nejplnějším uplatněním našich schopností a co nejplnějším poznáním světa, v němž žijeme.“

„Skutečně nešťastný člověk je ten, kdo nechá nedokončené to, co může udělat, a začne dělat to, čemu nerozumí; není divu, že se trápí.“

„Optimista je člověk, který všude vidí zelené světlo, zatímco pesimista vidí jen červené světlo... Skutečně moudrý člověk je barvoslepý.“

„Člověk od přírody nesnáší změny; málokdy opustí svůj starý domov, dokud mu skutečně nezchátrá kolem uší.“

„Skutečné štěstí plyne v první řadě z radosti ze sebe sama a v druhé řadě z přátelství a konverzace s několika vybranými společníky.“

„Skutečné kouzlo ve vztazích znamená absenci posuzování druhých.“

„A když je svět stvořen, je stvořen tak, aby se tyto věčné předměty Boží láskyplné moudrosti staly skutečnostmi - vzájemně na sebe působily a vztahovaly se k Bohu v konečné říši.“

„Nic než samo nebe je lepší než přítel, který je skutečně přítelem.“

„Naše životy nejsou vzájemně propojené. Tato teorie je nesmyslná. Někteří lidé tu skutečně nemusí být.“

„Jo. Ten chlap čelí obrovským výzvám, řeší následky a přemýšlí, jak dosáhnout toho, co chce a co považuje za správné. Prožívá svou nejhorší noční můru a dělá, co může. Je to zatraceně dobrý právník a zná systém, ale musí tahat žolíky z rukávu a vyhrávat určité věci jen silou vůle a hazardovat a vměšovat se, víte? Takže to dramata umožňují, víc než komedie. Jsou to reálné důsledky. Ty rány, ty údery opravdu bolí. Kulky opravdu dopadají. Lidé opravdu krvácejí. Lidé opravdu pláčou. Lidé si opravdu užívají vítězství. Lidé skutečně cítí bolest a porážku. Můžete milovat silněji. Můžete plakat silněji. Můžete se více zlobit, být tvrdší. To dramata umožňují.“

„Hledáme pouze člověka. Nepotřebujeme jiné světy. Potřebujeme zrcadla. Nevíme, co si počít s jinými světy. Stačí nám jediný svět, ten náš, ale nedokážeme ho přijmout takový, jaký je. Hledáme ideální obraz našeho vlastního světa: vydáváme se hledat planetu, civilizaci nadřazenou té naší, ale vyvinutou na základě prototypu naší prapůvodní minulosti. Zároveň je v nás něco, čemu se neradi stavíme čelem, před čím se snažíme chránit, ale co přesto zůstává, protože Zemi neopouštíme ve stavu prvotní nevinnosti. Přicházíme sem takoví, jací jsme ve skutečnosti, a když se obrátí karta a tato skutečnost se nám odhalí - ta část naší reality, kterou bychom nejraději přešli mlčením -, pak už se nám to nelíbí.“

„Chodím spát nad hvězdy, protože sny, které si přeji, se dějí nad hvězdami.
Pod hvězdami se ty sny stávají skutečností.“

„Nikdo nevěří. Kdyby skutečně věřili, nedělali by, co dělají.“

„Každý z nás nakonec zemře, ale my jako druh tu ještě nějakou dobu zůstaneme. Proto si myslím, že hromadění peněz, slávy nebo moci je irelevantní. Jediné, na čem z dlouhodobého hlediska skutečně záleží, je služba lidstvu.“

„Pokud s časem zacházíme jako s něčím, co nám patří a co můžeme kontrolovat, zřejmě svůj život zhoršujeme ještě v dalším smyslu. Nevyhnutelně začneme být posedlí jeho "dobrým využitím" a přitom odhalíme neblahou pravdu - čím víc se zaměřujeme na to, abychom čas využívali dobře, tím víc nám bude každý den připadat jako něco, čím musíme projít na cestě k nějakému klidnějšímu, lepšímu, uspokojivějšímu bodu v budoucnosti, který ale nikdy nenastane. Problém tkví v instrumentalizaci. Využívat čas z definice znamená zacházet s ním instrumentálně, jako s prostředkem k dosažení cíle. Děláte to samozřejmě každý den - varnou konvici nedáváte z lásky k ohřívání vody, ponožky do pračky nedáváte z lásky k ovládání pračky, ale proto, že chcete šálek kávy nebo čisté ponožky. Jako zrádně snadné se však ukazuje vkládat do tohoto instrumentálního vztahu příliš a soustředit se výhradně na cíl, místo abyste se zaměřovali na to, kde jste. Výsledkem je, že mentálně žijete v budoucnosti, že "skutečnou" hodnotu svého života umisťujete do bodu, kterého jste zatím nedosáhli a ani nikdy nedosáhnete.“

„Člověk je skutečně sám, když poslední člověk, který si na něj vzpomněl, už není mezi námi.“

„Skutečně důležité okamžiky v životě si člověk uvědomí, až když je pozdě.“

„Pokud si dovolím skutečně porozumět druhému člověku, může mě toto porozumění změnit. A všichni se bojíme změny. Takže jak říkám, není snadné dovolit si pochopit jednotlivce.“

„Pokud si stanovujete cíle, je lepší, aby byly velké. Pokud si je rozhodně zapíšete, snáze uspějete. Můj způsob myšlení je skutečně dosti matematický.“

„Jenom krize - ať už skutečná, nebo domnělá - vede k opravdové změně. A když krize nastane, lidé konají podle toho, jaké nápady zrovna mají po ruce. Jsem přesvědčený, že to je náš hlavní úděl: vytvářet alternativy k existujícím politickým řešením, udržovat je naživu, aby byly dostupné ve chvíli, kdy se politicky nemožné promění v politicky nevyhnutelné.“

„Všímavost je skutečné umění žít v přítomnosti.“

„".Žena je jako trny růží, když ženě ublížíš vrátí to tím nejhorším způsobem, už nikdy tě nebude milovat tak moc a doopravdy jako tehdy, pokud na tobě ve skutečnosti není závislá a ty nejsi ten její princ na bílém koni, kterého doopravdy miluje".“

„Arogance je nevědomost vlastní hodnoty, tedy znak myšlenky, že si myslíš, že jsi více než doopravdy jsi. Seběvědomí je uvědomění si svojich kvalit. Tedy, člověk, který je skutečně lepší než ostatní, bude působit arogantně a člověku, který nezná svoji nízkou hodnotu postačí arogance jakožto nástroj k začlenění do společnosti. Arogance a sebevědomí nezávisí na pohledu ostatních, ale na duševním stavu člověka.“

„Arogance je nevědomost vlastní hodnoty, tedy znak myšlenky, že si myslíš, že jsi více než doopravdy jsi. Seběvědomí je uvědomění si svojich kvalit. Tedy, člověk, který je skutečně lepší než ostatní, bude působit arogantně a člověku, který nezná svoji nízkou hodnotu postačí arogance jakožto nástroj k začlenění do společnosti. Arogance a sebevědomí nezávisí na pohledu ostatních, ale na duševním stavu člověka.“

„Všichni z nás máme motivaci dělat něco dobrého, ale nikdo z nás nemá disciplínu to skutečně udělat.“

„Ve skutečně obráceném světě, pravda je jen fází lži.“

„Pouze inteligentní žena může být skutečně krásná.“

„Uvědomte si, že pokud pravda dokáže nějakou věc zničit nebo narušit, pak v první řadě nebyla daná věc silná, skutečná či stálá. Ona stálost, o které jste si mysleli, že ji máte, byla úplný klam. Váš svět byl postaven na tekutém písku.“

„Když přemýšlíme o svém životě, měla by nás vlastně nejvíce překvapit skutečnost, že jsme živi.“

„Když je mysl klidná a zcela uvolněná, dokáže stejně jako voda, která jasně zrcadlí nebe a stromy jen tak dlouho, dokud její hladinu něco nenaruší, odrážet svůj skutečný obraz.“

„Civilizace, kultury a etnika přežívají v konkurenci s druhými jen tehdy, když mají silné sebevědomí postavené na víře ve vlastní specifičnost, hrdosti na své úspěchy, jistotě svou správností a pocitu nadřazenosti či vyvolenosti. Zda je to sebevědomí oprávněné skutečnými fakty nebo iluzorní spletené ze snů, není rozhodující.“

„Bažení po moci nevychází z osobní síly, nýbrž ze slabosti. Je to vyjádření neschopnosti jednotlivce stát osamoceně, zoufalý pokus získat druhotnou sílu, kde skutečná síla chybí.“

„Až to, jak se člověk postaví k chybám nebo odlišnostem druhého, ukáže jeho skutečnou důležitost a sílu vztahu k němu.“

„Největším štěstím v životě člověka je nemuset se nikdy dostavit na úřad práce. Ne všichni ovšem to štěstí skutečně mají.“

„Existuje však jedna automobilka, která nikdy neztratila ze zřetele svou roli na trhu. Rolls-Royce. Sir Henry Royce, který společnost v roce 1904 založil, byl skutečně mužem na slovo vzatým. "Snažte se o dokonalost ve všem, co děláte. Nic nepřijímejte jako téměř správné nebo dostatečně dobré. Kvalita zůstane dlouho poté, co se zapomene na cenu."“