Citáty na téma dělo

„Nejničivější zbraní není kopí ani dělo, jež mohou zranit tělo nebo rozbořit hradby. Nejstrašlivější ze všech zbraní je slovo - to člověku zničí život, aniž zanechá stopy krve, a jím způsobené rány se nikdy nezahojí.“

„Měla nevšedního manžela. Viděla ho jen v neděli.“

„Válka je anachronismus. Vítězství bude jednou dosaženo bez děl a bez bodáků.“

„Nastane den, kdy se válka mezi Paříží a Londýnem, Petrohradem a Berlínem, Vídní a Turínem stane stejně absurdní a nemožnou, jako je dnes představa války mezi Rouenem a Amiensem, mezi Bostonem a Filadelfií. Nastane den, kdy ty, Francie, ty, Rusko, ty, Itálie, ty, Anglie, ty, Německo, vy všechny národy kontinentu, aniž byste ztratily své individuální přednosti a nádhernou osobitost, budete úzce sloučeny v rámci nadřazené jednotky a vytvoříte Evropské bratrství, stejně jako Normandie, Bretaň, Burgundsko, Lotrinsko, Alsasko a všechny naše provincie jsou spojeny ve Francii. Nastane doba, kdy jediným bitevním polem budou trhy otevřené obchodům a mysli otevřené nápadům. Nastane den, kdy kulky a bomby nahradí volební hlasy, všeobecné volební právo pro všechny občany, uznávaná arbitráž velkého svrchovaného senátu, který bude Evropě tím, čím je tento parlament Anglii, tato sněmovna Německu, tento zákonodárný sněm Francii. Nastane doba, kdy budeme vystavovat děla v muzeích, jako dnes vystavujeme mučící nástroje a divíme se, že takové věci byly kdy možné.“

„Fyzikům nezbývá nic lepšího než chodit s ustaranými tvářemi a smutně si stěžovat, že v pondělí, ve středu a v pátek musejí na světlo hledět jako na vlnu, zatímco v úterý, ve čtvrtek a v sobotu ho berou jako částici. A v neděli se prostě modlí…“

„Jen pohleďte na ty ďábelské prostředky ničení. Vynalezli je docela dobráčtí gentlemani, rozumní a vážení občané, kteří jsou přesně takoví, jaké si je přejeme mít. A když to potom všechno vyletí do vzduchu a rozpoutá se nepopsatelné peklo ničení, zdá se, že za to nikdo není zodpovědný. Prostě se to stalo, a přece to všechno udělali lidé. Ale protože je každý slepě přesvědčen o tom, že sám je jen svým velmi skromným a pramálo důležitým vědomím, které řádně plní své povinnosti a vydělává na skrovné živobytí, nikdo nechápe, že celá tato racionálně organizovaná masa, jež se nazývá stát nebo národ, je poháněna zdánlivě neosobní, neviditelnou, avšak hrozivou silou, kterou nikdo a nic nemůže zadržet. Tato strašlivá síla se ponejvíc vysvětluje jako strach ze sousedního národa, o němž se předpokládá, že je posedlý zlomyslným ďáblem. A poněvadž nikdo není schopen poznat, kde a jak silně je sám posedlý a nevědomý, promítá pak jednoduše svůj vlastní stav na souseda, a tak se stane jeho svatou povinností vlastnit největší děla a nejjedovatější plyn.“

„(O Rusku) Je to země bídy, zmaru, chlastu a rozsáhlých literárních děl o zmaru, bídě a chlastu. A světu přináší jen výše zmíněné. Bez výjimek.“

„Třebaže je bůh pro všechny smrtelníky neviditelný, mohou ho vypozorovat z jeho děl.“

„Kdo se směje v pátek, bude plakat v neděli.“

„Moderní fyzik je v pondělí, středu a pátek stoupencem teorie kvantové mechaniky, v úterý, čtvrtek a sobotu je stoupencem teorie obecné relativity. V neděli není ani jedním; v neděli se modlí k Bohu, aby někdo, nejlépe on sám, dokázal tyto dvě teorie sloučit.“

„Když se probudíte v den, o kterém náhodou víte, že je to středa, a všechno kolem připomíná neděli, začnete tušit, že něco není v pořádku.“

„Zdeněk Svěrák v neděli řekl, že když byl za svým kolegou před několika dny naposledy v nemocnici, Smoljak mu sdělil, že v poslední době zažil dvě velké radosti – vítězství českého hokejového týmu na mistrovství světa v Německu a to, jak dopadly volby.“

„Bilióny a biliony modliteb každý den se ptají, žebrají a prosí o laskavost. 'Udělej to' '' dej mi tamto '' Chci nové auto '' Chci lepší práci '. A většina z těchto modliteb se koná v neděli. A já říkám: dobře, modlete se za všechno, co chcete. Modlete se za cokoli. Ale… co je to s božským plánem? Pamatuješ si to? Božský plán. Dlouhou dobu Bůh vytvářel svůj božský plán. Dalo to hodně přemýšlení. Rozhodl se, že to byl dobrý plán. Zkusil to v praxi. A po miliardy a miliardy let se božský plán dařil dobře. Teď přijdeš a modíš se za něco. Dobře, předpokládejme, že to, co chceš, není v Božím plánu. Co po něm chceš aby udělal? Změnil plán? Jenom pro tebe? Není to trochu arogantní? Je to božský plán. Jaké je využití Boha, jestliže každý chudý blbec s dvou dolarovou modlitební knihou může přijít a zku**it váš plán? A je tu další problém, který byste mohli mít; Předpokládejme, že vaše modlitby nejsou zodpovězeny. Co na ti řeknete? "No, to je Boží vůle. Boží vůle je správná. " Dobře, ale pokud je to Boží vůle a on si stejně bude dělat co chce; proč se ku*va obtěžují s modlitbou? Zdá se mi to jako velká ztráta času. Nemohl byste prostě přeskočit modlitbu a dostat se k jeho vůli?“

„Přived'te vojáka a postavte ho za boje přímo před jícen děla, střílejte na něho - on pořád ještě bude doufat; ale přečtěte témuž vojákovi neodvolatelný rozsudek smrti a on zešílí, nebo se rozpláče.“

„Mama mi na krk dala klíč a pak mě pohladila.
Budu teď chlapče pár let pryč, ale jako bych tu byla.
Až půjdeš mezi lidi, očisti si boty,
ať hned každý vidí, že nejsi z luzné Lhoty.
Nenech na sebe křičet od nějakých pobudů.
A choď do holiče, ať neděláš ostudu.
A když poletí bláto, neboj se a stůj.
Nezapomeň na to, že jsi můj!
Na lidi buď slušný, a nechoď furt v tom tričku.
O neděli svatodušní zapaluj mi svíčku.“

„Už jsem si dávno všiml, že lidé, kteří dosáhli úspěchu, se jen zřídka posadili a nechali, aby se jim věci děly samy od sebe. Oni se raději postavili a zasáhli do procesu dění.“

„My nebudeme přece kopírovat, že navrátíme půdu, prostě, do pronájmu rolníkům, členům JZD, pokud ty družstva fungují. A oni fungují. No tak proč bysme to měli rozdávat? Proč bysme měli tuto operaci dělat? Ano, Sovětský svaz je něco jinýho. Nefunguje to, zaostalo to, ta vesnice je zcela jiná než naše. Naše vesnice je vysoce kulturní, podobá se městu, neliší se svým životem, kulturním životem, vybavením domácností, a tak dál, vzdělaností, od města. No to je jiný přístup třeba, a ne něco kopírovat jenom. Ano, zamyslet se, kde, co a jak použít. Ano, jestli dáváme někomu malou hospodu nějakou, kde jsme měli jednoho člověka a platili jsme ze státní pokladny každý měsíc 4 tisíce ztráty na tu hospodu, tak je asi lepší dát ji jemu, i když on si tam asi vydělá daleko víc než předtím, ale nás to ty 4 tisíce nestojí! A on slouží, a slouží možná líp než ten, který tam v těch 10 hodin přišel a do těch šesti večer měl otevřeno, a v neděli, když byl fotbalovej zápas vedle, tak neotevřel a šel se dívat na ten zápas jako každej jinej. Tu jsme to v minulosti trochu přešvihli, abych tak řekl, s tou socializací. Tedy ty živnosti menší, kde pracují sami, kde nikoho nevykořisťuje, potřebujem.“

„Láska je nejsilnější emoce,
Víra je oslabení mě duše,
Co je zlo? Co Dobro?
Když vyhraju?
Když prohraju?
Když se než u včas tím??
Podle mě je to o nás, pokud chceme, tak jde i nemyslitelné, ale ve jménu lásky, boha, míru se děly nepopsatelné odporně odporné zvěrstva na lidech samotných..
Každý ale má na výběr z 1000moznosti, ale pokud je člověk z Ostuzen a příkladně sepárován, má za výsledek celoživotního odloučení od potenciálního radovani z přítomného štěstí,…..“

„Je mi líto našich autorů renesančních a humanistických. Kdyby bývali věděli, že se je budou studenti učiti s vztekem a nechutí - vykašlali by se na psaní děl literárních. Pokud by měli svědomí.“

„Že se nestydíš bít ženu v neděli, když na to máš pondělí, úterý, středu, čtvrtek, pátek, sobotu…“

„Co nikdo neví, jako by se nedělo.“
Quod Nemo Novit, Paene Non Fit

„Nestačí chodit do kostela a každou neděli se modlit – musíte jednat.“

„A stejně tak mnoho lidí, kteří na hipodromu byli (i těch, kteří tu nebyli, ale později tvrdili, že ano), lpělo na své vlastní verzi toho, co se tehdy dělo. A mohly to být velmi rozdílné věci a různorodé okamžiky, neboť každý z nás má ve své duši jiné struny a na každého se hraje jinak, protože každý je osobitý nástroj - a jak by tomu mohlo být jinak?“

„Noc byla nudná, nic se nedělo. Zhruba před hodinou spadla z nebe skoro dvacet metrů dlouhá varhanní píšťala. Strážník Navážka uvažoval o tom, že zajde prohlédnout vzniklý kráter, ale nebyl si tak docela jist, jedná-li se v tomto případě o kriminální činnost. Mimo jiné, při rozsahu jeho vědomostí, to mohl být způsob, jak varhanní píšťaly přicházejí na svět.“

„Kazatel, který je v týdnu neviditelný, je v neděli neposlouchatelný.“

„A nakonec vždy, když konečně odložíme ty pomyslné “růžové brýle”pochopíme, proč se nám vše dělo, co nám to mělo dát a vidíme přesně to, co jsme vidět nechtěli.“

„Aforismy se nedělají podle recepru na dělo: "Vezmi díru a odlej ji do kovu," nýbrž podle receptu na sochu: "Vezmi kus mramoru a osekej všechno zbytečné."“

„Vydal mnoho děl, protože nikdo nevěděl, jak mu v tom zabránit.“

„Více je třeba všímat si děl než autorů.“

„Nemyslím si, že celibát by měl být rozhodujícím faktorem vysvětlujícím úbytek povolání, protože tutéž starost mají evangeličtí křesťané, jejichž faráři se žení a farářky vdávají… Spíše bychom měli uvažovat, zda nevytvořit různé kněžské kategorie – na jedné straně by působili kněží "misionáři" a na straně druhé kněží "údržbáři". Určitá farnost by se obrátila na svého biskupa a představila mu někoho s rodinou, kdo brzy půjde do penze, a bude tudíž existenčně zajištěn a mohl by navštěvovat na teologické fakultě dálkové kurzy a doplnit si vzdělání… Jako údržbář v nejlepším smyslu by mohl v neděli předsedat eucharistii, křtít, konat pohřby, vést společenství, zatímco misionáři, mladí lidé, by vedli celibátní život a prováděli tzv. kategoriální pastorace, obraceli by se k nemocným, k vojákům, k vězňům či chudým a snažili by se být solí země a světlem na svícnu.“

„A na vás taky dojde! Už se připravuje směrnice o průměrné váze Evropana a každý, kdo bude mít nad ní, tak bude platit daň z váhy! A uvidíme potom, jak ti propagátoři omezování se budou tvářit, až vám zakážou pivo, bůčky a všechny tyto požitky. A vrcholem bude zákaz sexu v neděli, protože je jasně prokázané, že v pondělí lidé, kteří užívají sexu v neděli, nepodávají vůbec žádný pracovní výkon – a to je, prosím, úřední den! Jak k tomu přijdou klienti, kteří přijdou na úřad a něco na úřadě chtějí?“

„Tisíckrát sekne do větví zla ten, kdo má namířeno na kořen, a možná, že ten, kdo věnuje nejvíce času a peněz nuznému, svým způsobem života nejvíce rozplizuje bídu, kterou se marně snaží zmírniti. Je jako pobožný otrokář, který obětuje výnos každého desátého otroka na to, aby ostatní nemusili v neděli pracovati.“

„TOP 09 vyčórovala základní věci z našich stanov: nechceme kolektivní tendence, nechceme socialismus, chceme, aby trh pracoval sám, nechceme se plést lidem do života a regulovat jejich život, tak jak se to někdy snaží dělat i naši starostové, když zakazují lidem tu sekání trávy v neděli, tu pití alkoholu na veřejnosti.“

„Mnohé nedostatky technických děl bývají zaviněny tím, že navrhovatel dbá sice přísně na technickou správnost díla, zapomíná však při tom na člověka, jemuž má dílo sloužit.“

„Aby veškerá školní mládež učila se jazyku německému, a třeba dělo se to i za náležité propravy, není věcí nutnou.“

„Pokud má některý národ rušné dějiny, pak jsou to Egypťané, kteří zároveň vytvořili spoustu skvělých uměleckých děl. Ta - byť i v troskách - dodnes dokazují, že jsou nezničitelná, a zůstávájí majestátnější a obdivuhodnější než všechny ostatní památky ze staré či nové doby.“

„Manželku musím vyhledat ve všední den, ne v neděli.“

„Aforismy - základní myšlenky nenapsaných děl.“

„Průměrný talent produkuje jen věci průměrné, nevytváří však nic špatného. Jen duch génia je tak rozmáchlý a obsáhlý, že vedle odborných děl se může dopustit i výtvorů hluboko průměrných.“

„Titánské myšlenky nevycházejí z obřích děl. Poezie letní noci vyvěrá z bezvýznamného tělíčka slavíka.“

„Přicházíval do mé kanceláře, buď když končil některé své dílo nebo když se děly zkoušky k jeho pracím. Nepamatuji se, že by býval kdy usedl. Obyčejně chodil, někdy se postavil k mému psacímu stolu nebo oknu, a pohlížeje střídavě do neurčita mluvil nebo poslouchal. A stávalo se, že uprostřed některé věty náhle ustal a zamyslil se. To mu v duši vylétl a počal pěti skřivan některé myšlenky hudební, které si někdy hned počal hvízdati. Teprve po chvíli vracel se ze své zasněnosti k řeči. A někdy také uprostřed řeči se obrátil a odkvapil. A přišel třeba za několik dní, "aby domluvil, v čem jsme předešle přestali". To vše působila v něm hudba. Bylo mu v očích a na tváři skoro znáti, jak v něm stále vře a tryská gejzír tónů v oněch nesčetných melodických kombinacích, jimiž tvořil svá díla.o Antonínu Dvořákovi“

„Pohotovostní pluk přijel, až když byl pozván hlídkou. My jsme přijeli až do toho nejprudšího, co se tady dělo. Stáli jsme v postranních ulicích, neviděli jsme, kolik je tady lidí, jaká síla, co na nás má ta opozice připravený, prostě jsme šli do něčeho, aniž jsme věděli, co na nás čeká. Až když jsme nastoupili na Václavské náměstí, tak jsme viděli, kolik je tady lidí, jaká je síla, a až tady jsme se dozvěděli konkrétní povely. Struktura celého zásahu tady byla, ale všecko se utvářelo až zde na místě. (…) Protiútok [demonstrantů] byl veden z dálky některými skupinami. Z davu po nás někteří házeli třeba kostky po domácku vyrobené, dřevo, možná i kamení. Prostě ty helmy a štíty, co jsme měli, nám dost často pomohly od nějakých úrazů, roztržení obličeje nebo které by nám zanechaly následky. Útoky byly, když jsme někoho předváděli, když na nás pořvávali „Gestapo!“ a jiný urážlivý výroky, dokonce pěsti a kopance, a příslušník, který byl sám, byl zavlečen do davu a dostal tam někdy někde i nějakou ránu, kopanec. (…) Měli řetězy rozkovaný, co já jsem viděl, na kterých byly na konci navařený ocelový kuličky, to většinou ty, jak se říká, pankáči, tydlety mladý skupiny, který to nosily po kapsách, boxery, takovýhle věci měli u sebe, i kudly, zbraně, třeba jehlice na pletení, navařený očko na ní, takovýhle věci se u těch demonstrantů tady objevily. (…) Já jsem přesvědčen, že bez zásahu pohotovostního pluku, který je cvičen na tyto události, by se obnovení pořádku a klidu v centru hlavního města neobešlo. (…) Hlas Ameriky i Svobodná Evropa vysílá jenom to, co řeknou jejich korespondenti zde, a ti jsou placeni za to, co řeknou, a čím víc budou urážet náš stát a čím víc budou hanobit naše čelní představitele, tím dostanou víc peněz, a proto, snad si myslím si nebo je to určitě tak, proto hanobí náš stát, naši bezpečnost těmito urážlivými výroky, jako že to bylo brutální. Zásah nebyl brutální, byl veden přesně podle měřítek, jak se má vést a jak nám bylo veleno.“

„Při všech svých studijních zkušenostech jsem nikdy nezanedbával pastorační rozměr. Vždy jsem pracoval ve farnostech. Také v Praze jsem neměl jedinou volnou neděli, zejména v létě, protože mne zvali k bohoslužbám na mnohá místa. Opakuji – bez oné etapy by mé kněžství nebylo úplné. Nyní nastala chvíle, abych Bohu poděkoval za všechno, co mi za tato léta dal zakusit.“

„…jaká radost u toho vesnického lidu byla, když jim po té neděli /1.listopadu 1789/ žádný na robotu jeti a jíti neporoučel, nelze věřiti tomu, kdo jakživ roboty nezkusil. Mnozí na poděkování Pánu Bohu a za zdraví a šťastné panování monarchy našeho mše svaté dali sloužiti a jiné milosrdné skutky a almužny vykonávali.“

„V našem geoprostoru přichází mezi prvními s novým technickým vnímáním, uvolňuje rukopis, začíná pracovat se špachtlí, byť s jistým posunem oproti tomu, co se dělo ve Francii. Je však v tomto posunu jedním z nejradikálnějších..“

„Vždy jsem se snažil do svých děl dostat pocit odcizení a ohrožení, který je pro naši dobu plné skepse a nedůvěry typický. Své romány bych těžko mohl napsat v době před zavražděním prezidenta Kennedyho.“

„Co se týká spousty mých děl, byla to z mé strany jistá snaha zaplnit "bílá místa" v konkrétních literárních žánrech. Prostě jsem viděl, že se tím nikdo nezabývá, ale bylo by dobré o tom napsat.“

„Upustil jsem od podrobné analýzy svých děl. Skladba je jeden celek a veřejnost by ji měla jako celek poslouchat. Rozebírat takové detaily jako jsou motiv, téma, stavba atd. moc nepomáhá a nic neobjasňuje. Taková analýza je něco jako hádanka; není přece žádnou hádankou, že jsem složil symfonii, a nechci, aby ji lidé jako hádanku poslouchali.“

„Všechno, co Dutilleux složil v posledních třech desetiletích patří do kategorie mistrovských děl.“

„Budiž to dělo požehnáno, (…). Až znovu postavíme Chrám, bude stát vedle jeho hlavní brány.“

„(Po ranním vystřelení z děla:) To znamení naší již již nastávající smrti jest. Připravmež se, abychom ustoupili neprátelům našim, kteříž nás snášeti nemohou. My naději máme, že tu smrt zmužile podstoupíme; ale jich, nebudou-li pokání činiti, věčná smrt očekává.“

„Pohromou pro Němce nebyla NDR, ale síly, které je dvakrát zatáhly do světové války. Proto podle mě nemůžeme vývoj do let 1989 nebo 1990 oddělovat od toho, co se v Německu dělo v celém 20. století. Bez uchvácení moci Hitlerem v roce 33, by nebyl ani rok 1945, ani rozdělení Německa ani Berlínská zeď. Tyhle skutečnosti se podle mého názoru v přípravách na oslavy 9. listopadu zmiňují příliš zřídka.“

„Na cestách do cizích krajů jsem si kladl třeba uprostřed tamních obrovitých velkoměst otázku: Co by se tady v Tchaj-peji, Bombaji, Ciudad de México změnilo, kdyby Evropu postihl osud Atlantidy? Kdyby prostě zmizela z mapy? Tady by život nepřestal pulzovat stejně dynamicky, jak to vidím v této chvíli. Nás Evropany by nepostrádali. Prostě by si stačili. Z toho jsem býval docela vykolejen. A s tímhle přesvědčením jsem pak pochopitelně přistupoval k hodnocení všeho, co se v tom širém a cizím světě zrovna dělo. Neměli bychom riskovat, že ten svůj kousek pevniny ani neudržíme pohromadě.“

„Překvapivě značnou část významných světových děl a událostí mají jak známo na svědomí malí muži.“

„Současná, nejen slovenská próza je jakoby postmoderní, dezorientovaná. Když odhlédneme od významných světových děl, pojem postmoderny znamená vše i nic. Taková literatura bez výchozí koncepce nanejvýš tvořivě zobrazuje realitu, a to na bázi intelektuálních, často ohraných spekulací.“

„Britům musíme říct: je velká iluze myslet si, že jsme slabí. Ať Velká Británie se svou mocnou flotilou, se svými četnými děly i letadly zví, že tento lid není tak slabý, a že jeho síla tomu neochvějně odolá.“

„Rodiče, škola, zákony, někdo vám neustále radí, jak máte žít, co máte a nemáte děla, co se smí a co ne, říkají vám co máte dělat, chtějí, aby jste je poslouchaly, ale přece, je to jen váš život, jak se pak vy sami máte rozhodnout, co je pro vás vlastně to nejlepší, jak si máte užívat mládí, když jste neustále pod kontrolou, co je to vlastně svoboda? Může být ještě vůbec člověk svobodný??“

„Nevím, jak to bude s vámi, ale v naší době nesmělo v Evropě bez našeho souhlasu vystřelit jediné dělo.“

„Pohotovostní pluk přijel, až když byl pozván hlídkou. My jsme přijeli až do toho nejprudšího, co se tady dělo. Stáli jsme v postranních ulicích, neviděli jsme, kolik je tady lidí, jaká síla, co na nás má ta opozice připravený, prostě jsme šli do něčeho, aniž jsme věděli, co na nás čeká. Až když jsme nastoupili na Václavské náměstí, tak jsme viděli, kolik je tady lidí, jaká je síla, a až tady jsme se dozvěděli konkrétní povely. Struktura celého zásahu tady byla, ale všecko se utvářelo až zde na místě. (…) Protiútok [demonstrantů] byl veden z dálky některými skupinami. Z davu po nás někteří házeli třeba kostky po domácku vyrobené, dřevo, možná i kamení. Prostě ty helmy a štíty, co jsme měli, nám dost často pomohly od nějakých úrazů, roztržení obličeje nebo které by nám zanechaly následky. Útoky byly, když jsme někoho předváděli, když na nás pořvávali „Gestapo!““

„Práce se sborem má mnohé atributy, jejichž pochopení a zvládnutí má pro dirigování vokálně-instrumentálních děl nesmírný význam, není-li to přímo nutnost. Rozhodně se to nedá zjednodušit na tezi: orchestrální hráč dostane noty na pult a hraje, kdežto zpěvák je připravován na znalost svého partu řadu hodin.“

„Já jsem Rodáky za život viděla xkrát a v každém novém čase ten film dokázal přinést něco dalšího. Myslím, že to je znakem děl, která přetrvají a jsou odrazem toho, co je v lidech věčné.“

„Geometrické vyučování mnohých učitelů, jimž učebná methoda Euklidova stala se zákonníkem mathematické pravověrnosti, nebudí v žácích cit tužení a osvěžení sil, nýbrž namnoze jenom cit protivného, nuceného namáhání a násilného údů zkracování, tak že studium mathematických děl bývá mnohým torturou myšlení.“

„Podmínkou všeho zdárného působení výkladů literárněhistorických zůstane znalost literárních děl samých; bloudí již i ten, kdo nabývá této znalosti teprve potom jako dodavkem.“

„Doufám, že historie bude konečně přenechána historikům. Podívejme se na možné dějinné alternativy. Co by se s těmito třemi pobaltskými státy dělo, kdyby je Rudá armáda v letech 1944 a 45 neosvobodila? Byly pod německou okupací a Hitler nijak nepomýšlel na to, že by jim přiznal nezávislost.“

„Nikomu neberu jeho názor, ale to, co se dělo a děje u nás, nepovažuje část společnosti za řešení situace, ale za útok proti ní.“

„Nic nehledám. Nyní o sobě chápu spoustu věcí, kterým jsem tehdy nerozuměl. Uvědomuji si, co se dělo. Ta nesmyslnost mě děsí, i když jsem si jistý, že ne natolik jako ti, kteří k tomu byli tak blízko.“

„I rapování navazuje na kulturní kořeny, které sahají pořádně hluboko. Poetika znovu a více
proniká do prozaických děl, zejména ve fantastice je to nápadné. Fantasy a subžánr „weird fantasy“ využívají často básnickou stylistiku a vnímání světa, poetické nástroje vyprávění, verše jako prvek textu.“

„Rány lidstva líp se láskou léčí nežli děly, puškami a meči.“

„Ze všech autorů se mi nikdo nelíbí víc než kompilátoři, kteří všude hledají střípky cizích děl, jež připojují ke svým jako spoustu zeleného drnu v zahradě. Vůbec nejsou lepší než skladníci v tiskárně, kteří se zabývají sazbou, jež dohromady tvoří knihu, k níž nepřispívají ničím jiným než ruční prací. Chtěl bych, aby původní spisovatelé byli respektováni, a připadá mi jako jistý druh znesvěcení brát tyto kusy ze svatyně, v níž přebývají, a vystavovat je opovržení, které si nezaslouží. Když člověk nemá co nového říci, proč nezavře pusu? Co je nám do tohoto dvojího zaměstnání?“

„každý znáš děla chybí
No jen málo kdo se ztoho ponaučí.“

„Ty dobrý věci se dějou. A ty špatný ukazujou jak moc si vážit těch okamžiků kdy je dobře. Kdyby se neděli špatný věci jak by sme přišli na hodnotu dobra. A vážili si těch správných dobrých okamžiků života které se dějou.“

„Technicky byl velmi nadaný, ale také značně omezený. Jeho hudba je dobře vystavěná a účinná, ale monotónní ve struktuře, která se v podstatě skládá především z umělých a tryskajících melodií doprovázených nejrůznějšími figurami odvozenými z arpeggií. Obrovský populární úspěch, který mělo několik málo Rachmaninovových děl za jeho života, pravděpodobně nevydrží dlouho a hudebníci ho nikdy nepovažovali za příliš oblíbeného.“

„Cítát je o citování uměleckých děl umělců.“

„Krása – jako arzenik – je všude, s výjimkou většiny uměleckých děl.“