Citáty na téma konečnost

strana 3

„Teorie krásného umění se mění každou chvíli, ale zákony pravdy a krásy jsou nekonečné.“

„Že příroda nečiní skoků, to je jedna z líbivých lží, jež spolu dohromady nazýváme klasickým vzděláním. Příroda činí vždy skoky. Snad potřebuje dvacet tisíc let, než se k něčemu rozkývá, ale když už se konečně rozhodne, je ten skok velký, že nás přenese do zcela nové doby.“

„Velká láska by byla nekonečná, kdyby nebylo manželství. Jedině ono je s to ji ukončit.“

„Tak se konečně zachytí lodník na skále, na níž měl ztroskotat.“

„Láska je jediný cit dost velký, aby byl hoden nekonečně malých.“

„Cožpak se milenci dívají na měsíc, když jsou u svých milenek? Naštěstí ne, leda když je začínají nudit. Mílenci spolu nepláčou, neskládají hymny na nekonečnost a málo se věnují rozjímání. Hodiny opravdu rozkošné prchají velmi rychle a jsou vyplněny jinak.“

„Žádám zdanění samostatného myšlení. Aby konečně bylo plně legální.“

„Básník si nehlídá, co objevuje; záhy po napsání to ztrácí. V tom spočívá jeho novost, jeho nekonečnost, jeho nebezpečí.“

„Konečným smyslem existence je neexistence smyslu. Ne tedy nesmysl, ale právě chybějící smysl. Ten hledají hledači smyslu, tedy filozofové.“

„Nejblíž nekonečnu je kámen, říkal reb Zalman. No ano, podvědomě to cítíme všichni, a proto sbíráme oblázky na břehu řek a moří a nosíme je těm, které máme rádi, jako závazek, jako kus Nekonečna, jako záruku, že aspoň něco trvá věčně, neboť věčné a nekonečné je přece totéž.“

„Složím ho, aby byl svý rase věrnej, aby se konečně choval jako černej, protože když byl mistr, napínal síly a pořád se chtěl jen cpát mezi bílý.“

„Hrdinové mých filmů mají vždy možnost se jít podívat do střižny, kde se mohou seznámit s blížícím se konečným tvarem a dát připomínky. Nechci být nesympatickým voyeurem a vždy se snažím zvažovat, co je ještě únosné ve filmu nechat a co už je za hranicí. O tom se vždy ve střižně bavíme velmi intenzivně.“

„Nevěřte hercům, kteří říkají, že se nebojí obecenstva. Není to pravda. My se vás vždycky trochu bojíme, jedni více, druzí méně; to konečně záleží na druhu a stavu našich hereckých nervů. A ty jsou, můžu říct z vlastní zkušenosti, poněkud labilnější.“

„Nekonečná rezignace je posledním stadiem před vírou; kdo tento pohyb nevykonal, nemůže uvěřit. --str.40“

„Věřit na Ježíšovo slovo v Boha znamená být si jist, že přes všechny záhady, všechny absurdity a všechno, co mě na tomto světě trápí a ohrožuje, drží můj život ve své dlani všemocná a nekonečná láska. Kdo věří, ten je bez ohledu na všechny rozpory zbaven starosti o sebe, nemusí hledat smysl svého života.“

„Když vypravuješ anekdotu, tak já se směju třikrát. Poprvé, když ji dokončíš, podruhé, když ji vysvětlíš, a potřetí, když ji doma konečně pochopím.“

„V duchovním smyslu je možné všechno, ale ve světě konečném jsou mnohé věci nemožné. --str.38“

„Chtěl bych mít nekonečnou tužku.“

„Že by Angelika de Sancé de Monteloup, hraběnka de Peyrac, konečně začínala žít? Protože život, to je láska…“

„Občas člověk narazil na někoho, kdo se vyznával z lásky k jazzu, jenže nakonec se vždycky ukázalo, že dotyčný nezbožňuje pravý jazz, ale takzvanou fúzi - nekonečné improvizace bez špetky úcty k těm precizně cizelovaným skvostům, které posloužily jako výchozí materiál.“

„Ničit se dá nekonečným počtem způsobů, ale tvořit jedním jediným.“

„Tenhle svět je jen přestupní stanice na trase nebe, peklo a další nekonečné zapomnění.“

„Psaní je důležité. Ale konečný výsledek, hotová napsaná věc, ta už žádný smysl nemá.“

„Život rovná se běh, a když přestaneme běžet, pak možná zjistíme, že život konečně skončil.“

„Poslední krok rozumu je uznání, že existuje nekonečnost věcí, které ho překračují.“

„„Tolik nikdy ve světě pod nekonečnou oblohou.“ Hezky se do něj hodíš, pomyslel si. Dívka, která nikdy nezmlkne.“

„"Bylo až kupodivu, jak střídmě této noci pili. První oplzlou písničku si zazpívali až za tři hodiny. A trvalo drahnou dobu, než se jim myšlenky zatoulali k lehkým ženám. A když konečně dostali náladu na rvačku, byli už bezmála příliš ospalí, aby se mohli bít. Tento večer byl v jejich životě světlým bodem"
Pláň Tortilla“

„Právo není porodním sálem spravedlnosti, ani nikdy netvrdilo, že jím je. Právo se skládá ze zákonů, zákony ze slov a slova mohou být ledajaká, ale určitě ne spravedlivá. Jak může psaná norma postihnout nekonečné množství konstelací, spravedlivě vystihnout jedinečnost každé události?“

„Myslím, že konec je nekonečný. Je buď velkou černou dírou nebo velkým bílým světlem nebo obojím dohromady. Ale je naprosto nemyslitelným, protože i kdyby jej někdo dokázal vysvětlit, tak bych jej pochopil.“

„Německo bylo našim odvěkým nepřítelem. Německo musí být denacifikováno. Pes kterej kouše, musí nosit košik. Když se to odnaučí, tak se mu sundá. A jestli si to Německo odvykne, tož my budeme zrovna tak rádi jako ti ostatní. Když konečně, konečně, konečně po stoletích bude Německo, vedle kterého budeme moct v klidu sedět a v klidu dýchat.“

„Řešte všechny své problémy meditací! Vyměňte neprospěšné náboženské spekulace za skutečný styk s Bohem. Očistěte svou mysl od dogmatické teologické veteše; vpusťte dovnitř svěží, léčivé vody přímého vnímání. Slaďte se s aktivním vnitřním Vedením; božský hlas zná odpověď na každé životní dilema. Ačkoli se lidská důmyslnost, jak se dostat do nesnází, zdá nekonečná, není Nekonečný pomocník o nic míň vynalézavý.“

„Připravujte se na nadcházející astrální cestu smrti tím, že budete denně létat na balonu vnímání Boha. Klamně se vidíte jako raneček masa a kostí, který je v nejlepším případě hnízdem trápení. Meditujte neustále, abyste se mohli spatřit jako Nekonečnou podstatu, osvobozenou od všech forem bídy. Přestaňte být vězni těla; s použitím tajného klíče krije se naučte unikat do Ducha!“

„Vzestup je nekonečná cesta, ne určitý cíl.“

„Dlouho bylo mým axiomem, že malé věci jsou nekonečně nejdůležitější.“

„Přemítala mě myšlenka: poprvé v mém životě jsem viděl pravdu tak, jak je zasazena do písně tolika básníky, prohlášených za poslední moudrost tolika mysliteli. Pravda - že láska je konečným a nejvyšším cílem, kterým může člověk aspirovat.“

„Spousta lidí, spousta názorů.
Spousta názorů spousta hrdinů.
Každý má svou představu, ta představa není nikdy konečná. Stejně jak se člověk vyvíjí, podle toho jak žije, se názor na hrdinství a člověka mění.“

„I nic může být nekonečné.“

„Měj na mysli, že tvé myšlenky a cíle jsou nekonečné jako vesmír, jen snimi musíš dobře naložit!“

„Život je jako vesmír plný světů, každý letí do neznáma, ale přece jenom si určuje svojí vlastní cestu na kterou se vidá. Čím víc letí kupředu tím obtížnější je se vrátit. Někteří lidé hledají to co už bylo nalezeno a odhodí to na čemž může růst pravá podstata existence lidstva, kořeny pravého významu bytí a lásky k bližním. Avšak to co má nejvyšší hodnotu odhodí jako nějáký kus plevele a díky se své pošetilosti se stanou nenasytnými bytostmi jejichž touhy zůstanou neukojeny v nekonečnosti chaosu.“

„Laska má být štěstí… a né nekonečné utrpení.“

„Nejsem schopen si představit nekonečno, a přesto nepřijímám konečnost. Chci, aby toto dobrodružství, které je kontextem mého života, pokračovalo bez konce.“

„Přesně tak. Konečně jsem se dočkal. Drogy, chlast a rokenrol.“

„Předpokládám, že naše schopnost sebeklamu je nekonečná.“

„Konečně jsme volní, konečně jsme volní, díky Bohu všemohoucímu jsme konečně svobodní.“

„Měníme své vědomí, protože můžeme. Pozorováním své skutečné podstaty, nalezením svého pravého Zdroje, ztrácíme strach a získáváme klid, který pak můžeme vysílat svými těly a šířit ho do okolí. Vidíme, že naše tělo a tělo Země je propojené na tolika úrovních, že se nám o tom ani nesnilo. […] Naše herní možnosti jsou nekonečné. Tak vybírejme ty životodárné. Nikdo jiný než my sami nám v tom nemůže zabránit…“

„Jenom my sami jsme výrobní ředitelé v továrně na “vlastní štěstí”. My sami rozhodujeme o tom, co budeme vyrábět, co prodávat a v konečném výsledku hlavně o tom, co nás bude denně živit.“

„Cokoliv se Ti stane, krása nebo hrůza, Prostě jdi dál...žádný pocit není konečný.“

„Individualistické, že jednotlivec stojí o sobě a pro sebe a spojením jednotlivců vznikají národy a nakonec lidstvo je dnes konečně vyloučeno z vážných úvah. Universalismus je dvojče individualismu. Oba jsou intelektualistické, tj. vzdálené přírodě.“

„Chvíle před koncem,
Je nekonečně dlouhá“

„Hlásím se k pozitivnímu vlastenectví a velmi citlivě vnímám vlastní sounáležitost s českým národem a státem. Nemohu přijmout názor, že stát je jen jakási veteš devatenáctého století a že teď konečně nadešlo pozitivní období lidských dějin, kdy bude tahle veteš smetena a konečně dojde k totálnímu osvobození lidstva.“

„Předpokládejme, že byste každou noc byli schopni snít jakýkoliv sen, který si vyberete. A že byste například měli možnost během jedné noci prosnít 75 let v čase. Nebo jakoukoli jinou dobu byste chtěli. Ze začátku tohohle dobrodružného snění byste si samozřejmě splnili všechna svá přání. Dosáhli byste všech druhů potěšení, na která byste si pomysleli. A po několika nocích 75 letých snů dokonalé radosti a štěstí, byste si řekli: „Wow, to bylo super! Ale teď, teď se nechám překvapit. Chci zažít sen, který nemám pod kontrolou. Ve kterém se mi přihodí něco, o čem nevím, co to bude.” A až byste ho dosnili a probudili se, řekli byste: „Jej, to bylo teda na hraně!” A pak byste se stávali čím dál většími dobrodruhy, měli více odvahy a podstupovali další rizika, podle toho, co byste si vysnili. Až nakonec…, nakonec byste snili přesně o tom, kde jste TEĎ. Snili byste sen života, který právě teď prožíváte. Bylo by tomu tak v rámci toho celého nekonečného počtu možností. Hraní si na to, že nejste Bůh. Protože podle této myšlenky si celá podstata Božství hraje a předstírá, že jím není. Takže dle této myšlenky je každý ve své podstatě jen ultimátní skutečností. Ne bohem v politicko-vládnoucím smyslu, ale Bohem ve smyslu vnitřního bytí. Tím hlubokým základem, esencí, podstatou, jakkoliv to nazveme. A my všichni tím jsme, jen předstíráme, že nikoliv.“

„Jsem konečně svobodný a nesmírně si to užívám.“

„Chránit člověka před důsledky bláznovství v konečném důsledku znamená, že svět zalidňujeme blázny.“

„[O připojení k NATO] Byla by to nekonečná vina nás všech, kdybychom tuto naději promarnili. Nechceme-li ji ovšem promarnit, pak musíme začít u svých duší. Mám tím na mysli nutnost vyhlásit nemilosrdný boj českému provincionalismu, izolacionismu a egoismu. Všem iluzím o jakési lišácké neutralitě, své tradiční krátkozrakosti, jakož i všem typům českého šovinismu. Kdo dnes odmítá vzít na sebe svůj díl odpovědnosti za osud svého kontinentu a světa jako celku, podepisuje ortel smrti nad svým kontinentem a světem, ale především sám nad sebou.“

„Lidé hledající štěstí jsou dva. Ten, jenž uctívá život a ten, který zdánlivě uctívá smrt. Ten, který uctívá život se snaží různými požitky světa uniknout před konečnou stanicí a to smrtí. Ten který zdánlivě uctívá smrt se snaží využít tento okamžik, který nazýváme život, přípravou na posmrtný život, aby pokračoval v cestě, ale to člověk, co uctívá život, nikdy nepochopí.“

„Cíl je sen s konečným termínem.“

„Ať vyschne má kůže, šlachy a kosti i všechno maso a krev mého těla! Vítám to! Ale z tohoto místa se nehnu, dokud nedosáhnu nejvyšší a konečné moudrosti.“

„Meditace je rozpuštění myšlenek ve věčném vědomí neboli čistém vědomí bez objektivizace, poznání bez myšlení, splynutí konečnosti v nekonečnosti.“

„Existuje konečné množství osudů ve své nekonečné pestrosti.“

„Jmenuji se Hazel. Augustus Waters byl velká láska mého života, i když nám hvězdy nepřály. Náš příběh byl jako milostný epos a já bych o něm nedokázala říct víc než jednu větu, protože pak bych se utopila v louži slz. Gus to věděl. Gus to ví. Nebudu vám vypravovat náš milostný příběh, protože - jako všechny skutečné milostné příběhy - zemře s námi, a je to tak správně. Doufala jsem, že on bude jednou mluvit na mém pohřbu, protože není nikdo, koho bych tam radši…" Rozplakala jsem se. "Dobře, neměla bych brečet, ale nejde to. Dobře. Taky dobře…" Párkrát jsem se zhluboka nadechla a vrátila jsem se ke svému papíru. "Nemůžu mluvit o naší lásce, a tak budu mluvit o matematice. Nejsem matematik, ale vím jedno: Mezi nulou a jedničkou je nekonečná množina čísel. Je 0,1 a 0,12 a 0,112 a nekonečná sbírka dalších. Samozřejmě je větší nekonečný soubor čísel mezi nulou a dvojkou nebo mezi nulou a milionem. Některá nekonečna jsou větší než jiná nekonečna. To nás naučil jeden spisovatel, kterého jsme oba mívali rádi. Jsou dny, a je jich hodně, kdy mi hrozně vadí, jak malé je to moje nekonečno. Chci víc čísel pro Augusta Waterse, než kolik jich měl. Jenže Gusi, lásko moje, nedokážu ti ani říct, jak jsem vděčná za to naše malé nekonečno. Nevyměnila bych ho za nic na světě. Dal jsi mi v těch vyměřených dnech celou věčnost a já jsem ti za to vděčná.“

„Otevřenost mysli vede k nekonečným možnostem“

„Úspěch není konečná destinace, je to krok na cestě poznání.“

„Nebe, duha, déšť, rosa. Jitřenka, Měsíc, Mars. Nekonečná obloha hvězd, rozzářená nad mojí hlavou. A přesto mé oči vnímají jenom tebe.“

„Pokud existuje nekonečně mnoho aleternativných realit, tak každou kravinu kterou si vymyslíme, tak se v nějaké aletarnativní realitě stala.“

„Cílem vědy není otvírat dveře nekonečné moudrosti, nýbrž vytknout meze nekonečnému omylu.“

„Když už se konečně odhodláte poslat milostný dopis, zdrží se natolik, že ze sebe dřív uděláte šaška osobně.“

„Když konečně dosáhl takového postavení, aby mohl říkat, co si myslí, nemyslel už na nic jiného než na to postavení.“

„Lidé, slitujte se konečně nad sebou.“

„Na novou módu nejdříve nadáváme, pak se jí smějeme, pak se usmíváme, pak zjistíme, že není tak zlá, a konečně se jí přizpůsobíme.“

„Příroda je stále nekonečně populárnější než dějiny.“

„Někteří lidé povídají, povídají, až se v tom konečně najde něco, co stojí za řeč.“

„Myšlenky, které máte, nebo skutky, které konáte, mění se konečně ve schopnosti dělati dobro nebo zlo, které ve svém rozvoji vrací se k vám.“

„Myslela si, že konečně našla toho pravého. Po svatbě však zjistila, že on má bohužel obě ruce levé.“

„Móda v ženském odívání, za celou lidskou historii a na celém světě, to jsou jen nekonečné variace na téma věčného sváru mezi přiznávanou touhou obléknout se a nepřiznanou touhou svléknout se.“

„Když je konečně náš charakter dotvořen, začínají nás bohužel opouštět síly.“

„Náboženské pravdy jsou tajemné svou podstatou, a stejně po více než tisíci letech jsou předmětem nekonečných sporů, při nichž nepřestane téci krev, dokud neosvítí lidského ducha láska a neřekne své poslední konečné slovo.“

„Doktoři a dobří příbuzní způsobí konečně, že lidstvo otupí, všednost bude pokládána za geniálnost a civilizace zahyne.“

„Věčnost není nekonečně dlouhý čas, nýbrž pravý opak času, bezčasí.“

„Cítím se navýsost dobře, vmezeřený mezi nekonečné pro a proti.“

„Někteří by chtěli rychleji zestárnout, jen aby konečně dostali diplom.“

„Útěcha algebraického zlomku: je nekonečný ještě dřív, než přestane existovat.“

„Konečně jeden člověk se smyslem pro zodpovědnost. Vrhá kámen kolmo vzhůru.“

„Jak mohou tvrdit, že Vesmír je nekonečný, ptá se blecha, doputovavši na kraj deky.“

„Rozpínavost vesmíru čili jeho vzrůstající nekonečnost.“

„Vesmír je nekonečný. Rozkládá se od Aše po Lanžhot, ba ještě dál.“

„Konečná funkce barvy spočívá ve vyslovení jasné, krátké a obsažné myšlenky.“

„Láska jako stav duše – to je nekonečně širší krajina, pro niž nemáme dostatečně výstižné slovo.“

„Dva roky chodí po zemi. Žádný telefon, žádný bazén, domácí mazlíčci, žádné cigarety. Konečná svoboda. Extremistické. Estetické voyager, jehož domovem je cesta. Unikl z Atlanty. Nebudeš se moct vrátit, protože "Západ je nejlepší." A teď po dvou nesourodých letech přichází konečné a největší dobrodružství. Vrcholná bitva, zabít falešnou bytost uvnitř a vítězně uzavřít duchovní pouť. Deset dní a nocí nákladních vlaků a stopem přivést ho do Velkého Bílého severu. Už se otrávil civilizace prchá, a chodí sám po zemi, aby se ztratil v divočině.“

„Není větší radosti, než míti nekonečně se měnící se obzor, pro každý den mít nové odlišné slunce.“

„Stejně jako ostatní rodilí Izraelci neboli Sabrové jsem neměl osobní zkušenost s holocaustem ani jsem s tím nebyl nijak úzce spojen, avšak stejně jako většina příslušníků mé generace jsem žil v jeho stínu. Tomu se nelze v Izraeli vyhnout. Čím víc se to snažíme potlačovat, tím víc to vyskakuje z hlubin našeho podvědomí. Shledal jsem, že přemýšlím nad osudem této ženy. Byla zachráněna ze samotných čelistí očistce – jen proto, aby nalezla smrt v Nahariji. Když uslyšela první salvu kaťuší, vyběhla ven, aby zavolala své dvě děti do krytu – a byla na místě zabita, před jejich očima. Tato scéna je bude patrně strašit po zbytek jejích života.
Předpokládá se, že ministr obrany provádí své vyhodnocení a dospívá ke svým rozhodnutím chladným racionálním myšlením. Není přitom ze zásady místo pro city. Je jeho povinností vzít v úvahu celou paletu otázek: Je vojenský zásah nezbytný? Co se stane v jeho důsledku? Co na to řeknou Spojené národy? Ale ministr obrany je pouze z masa a krve. Jeho soudy nemohou být zcela odděleny od jeho osobnosti, od jeho pocitů – a možná dokonce ani od jeho filosofie. Během doby, kdy jsem byl velitelem letectva, jsem často radíval politickým místům, aby používala naše letadla proti nepřátelským cílům; a potom, když byla moje rada přijata, jsem vysílal piloty na jejich cestu.
Jako ve všech demokraciích má zvolená vláda úplnou kontrolu nad vojenskými silami a velitel letectva se zodpovídá ministru obrany. Ale nyní byla konečná odpovědnost na mně, a já jsem zjistil, že jsem rozpolcen. Existovaly ohledy, které mě vedly k váhání, zda použít letectvo. Vláda Likudu měla jestřábí image, který jsem si nepřál více zdůrazňovat.
A byl tu také další podstatný moment: každá akce z naší strany pravděpodobně vyprovokuje teroristy, aby rozšířili odvetu na naše severní osady. Tato eskalace by vedla ke zhoršování bezpečnosti v hustě obydlené oblasti.
Musel jsem mít na mysli i to, že naši piloti nejsou žádní supermani. Stačila jen jediná bomba, která by spadla mimo cíl, a už tak dost pošramocené pověsti Izraele u světového veřejného mínění by byla zasažena další rána. Je těžké snést pohled na televizní záběry libanonských dětí, hrabajících se troskách a hledajících své rodiče – strašný a někdy nevyhnutelný důsledek války. Nicméně jsem v duchu viděl tu ženu z Naharije. Na Sinaji už nedošlo k žádnému krveprolití déle než tři roky. Ale na severu mohl izraelský občan přijít o život ve víru každodennosti. S teroristy není možné mít slitování. Se souhlasem ministerského předsedy Begina jsem vydal pokyn, aby letouny odstartovaly na svou misi.“

„Pro nás mladé, kteří jsme únor 1948 neprožili jako osobní zkušenost, je toto datum především historická událost, kdy byla s konečnou platností rozhodnuta otázka politické moci, došlo k likvidaci pozic exponentů buržoazie v politickém životě republiky. Nyní, 30 let po únoru 1948, jsou pro nás mladé ideje Února živou výzvou. Nutí nás především k zamyšlení, kolik toho pro stranu a společnost děláme a kolik jsme schopni udělat. V naší stranické práci je stále co zlepšovat. Stojíme před výročními členskými schůzemi a okresními konferencemi strany, bude třeba se zamýšlet nejen nad výběrem členů do výborů místních organizací, ale i nad celkovou koncepcí práce těchto organizací. Vždyť ruku na srdce, kolik z těchto orgánů a organizací má důkladně rozpracovaný dvou až tříletý plán činnosti? Kolik z těchto místních organizací provádí například důkladnou přípravu kádrů? Stále nevyužívámě všech organizačních forem, které organizační řád předpokládá. Mám především na mysli možnost vytváření odborných komisí a to při okresních a krajských výborech strany. Vždyť tak bychom daleko lépe a kvalifikovaněji a tedy i s větší vahou vystupovali v zastupitelských sborech, členských organizacích Národní fronty i na svých pracovištích.“
(„Únor odkazem i výzvou – Beseda pamětníků Února s nejmladší generací Československé strany socialistické“

„A konečně nejde o to, co cítíš, abys potvrdil, jak hluboké a upřímné je tvoje setkání s Ježíšem. Vztah s Pánem Bohem určuje skutečnost, jak moc se připodobňuješ Jemu a jak moc Ho toužíš přiblížit jiným v hlásání Evangelia, službě chudým a potřebným, v obraně nenarozených dětí a utváření kultury, která je nakloněná růstu křesťanských rodin.“

„Žil jsem v Norsku a svět se mi zase začal jevit růžovější. Měl jsem literární úspěchy a lidé se ke mně chovali báječně. Jako k Čechoslovákovi a jako ke kamarádovy, který se octl v trablu – i když si ho, podle mínění většiny, zavinil sám. Pak jsem konečně dostal imigrační vízum a znovu jsem se vrátil do USA… Nejmoudřejší mi připadalo zakotvit, nepovažovat současnou situaci za další provizorium, ale přijmout USA jako novou vlast a pokusit se být přijat… Byl to přece jen domov, země, jejímž občanem jsem se stal, měl jsem americkou ženu, dvě zde narozené děti.“

„Budu volit jednu z pravicových stran. Pravice totiž sází na samostatnost občana, na jeho osobní vůli rozhodovat se samostatně o svém osudu (levice prosazuje silný stát, který o občana pečuje). Buď to bude TOP 09, bude úspěšná, protože má charismatického Karla Schwarzenberga, ztělesnění moudrosti a tradičních hodnot, a skvělého ministra financí Miroslava Kalouska, který drží finance na uzdě a díky němuž patříme mezi evropské státy s nejlepší prosperitou ekonomiky, nebo ODS, která má obrovské zásluhy o vybudování demokratického a právního státu. Nebudu volit socialisty, kteří rozdávají (moje) peníze na zbytečnosti, ani zájmové slepence podnikatelů, kteří už mají všechno, jen jim chybí politická moc, jejich programy či hesla mají ryze marketingovou povahu – tak jako jiné reklamy na výrobky, které se prý výhodně liší od těch běžných. Z jejich plakátů na nás vlídně shlížejí sympatické a usměvavé tváře lidí, kteří to konečně s republikou myslí vážně. Než se nadějeme, promění volební zisky do parlamentních funkcí a ministerských křesel, potažmo do hmotných statků.“

„Židé nešli do Palestiny, aby se ve svém starobylém domově stali „Araby mojžíšovské víry“ nebo aby zaměnili svá německá či polská ghetta za arabské.
Každý, kdo zná, jak vypadá arabská vláda, co to znamená „status menšiny“ v dnešní době a co znamená židovské ghetto v arabském státě − existuje pro to dost velký počet precedentů − si bude schopen udělat vlastní závěry o tom, co je pro nás přichystáno, kdybychom přijali postavení, jež je nám přisuzováno těmito „řešeními.“
V Palestině přece nebylo vynaloženo ono vrcholné úsilí jen proto, aby židovský národ, který dosud stojí v předních řadách civilizace, byl podroben vládě skupiny bezzásadových levantinských politikářů.
Veškerá zdejší námaha a oběti děkují za svou inspiraci jedné jediné věci: přesvědčení, že to konečně bude znamenat svobodu a konce ghetta.
Co může být urážlivějším zneužitím nadějí mučeného národa, než když se v téže zemi, v níž mu byla přislíbena národní svoboda, jeho postavení zredukuje na status ghetta?“

„Existují počítačoví nadšenci, kteří si odmalička jenom hráli s počítačovou klávesnicí a pohybovali se ve vlastním počítačovém světě, a to v té míře, že jako dospělí nejsou schopni vést s někým přímý rozhovor anebo okouzlit ženu něčím jiným než svým počítačem. Existují matematičtí géniové, kteří nejsou s to rozeznat racka od husy, a zázrační fotbalisté, kteří neumějí počítat do tří… Tyto příklady ukazují, že mít mozek, jehož konečná propojení určuje to, jak jej používáme…, nemusí být rozhodně vždycky výhodné.“

„Příprava a průběh tohoto představení s názvem přímá volba může nabrat také jiné podoby a jiné cesty, než jak je napsáno ve scénářích velkých zájmových skupin a velkých mediálních hráčů. Zažíváme tu snad nejdelší prezidentskou kampaň všech dob, přestože volby ještě ani nebyly vyhlášeny a přijaty příslušné prováděcí zákony. Přesto už od loňského podzimu vidíme průzkumy a výčty favoritů, které nás mají naučit vyjmenovat všechny kandidáty zpaměti a hlavně nevyjmenovat nikoho jiného. Proto nám to už od října říkají, abychom se konečně naučili, kdo je tím kandidátem, o kterém je možné to říkat nahlas. A také kdo jím nebude, protože kdyby se objevilo jiné jméno, tak je to přece bizardní. A víte proč? Protože se o něm přece ještě nemluvilo. Tuto naplánovanou hru zájmových skupin stojí zato nějakým způsobem narušit.“

„Měl nejhlubší vliv na ruskožidovské studenty v Evropě. Otištění jednoho z Achad Ha'Amových článků bylo vždycky událostí prvního významu. Byl nekonečně čten a diskutován. Byl tím, čím Ghándí byl pro mnoho Indů, co byl Mazzini pro mladou Itálii o století dříve.“

„„Záchvatem nula“ či „nulovým záchvatem“ nazvali němečtí lékaři rozšířenou nervovou poruchu vyvolanou tehdejšími fantastickými peněžními údaji. Existují svědectví o řadě případů „záchvatu“ u mužů i žen všech společenských vrstev, kteří utrpěli šok z úsilí počítat v tisících milionů. Mnozí z těchto lidí působili normálně až na to, že měli nutkavou potřebu psát nekonečné řady nul.— O hyperinflačním období v Německu na počátku 20. let 20. století.“