Citáty na téma krok

Sbírka citátů na téma krok.

Související témata

Celkem 213 citátů, filtrovat:


Dalajláma foto

„Co bude, až tady nebude

V mé psychologické praxi se stále častěji objevuje specifická forma úzkosti ze smrti. To ve smyslu dopadu konce vlastního života na jiné lidi, eventuálně nedokončené životní plány. Do posledně jmenovaného pak často patří strach typu „kdo převezme moje podnikání (firmu), až já tady nebudu“.

Souvislosti lze vnímat v souladu s pojetím E. Frankla. Mimo jiné uvažuje o osobnostním sebepřesahování. S úzkostmi a strachy začínáme sami u sebe, ale posléze jakoby člověk sám sebe překročil, a tak poznal prožitek smyslu bytí. Nejde tedy o strach z vlastní záhuby ve smyslu ukončení bytí. Je tu onen přesah „dál a výše“.
Typickou starostí pak je obava:

moje smrt zarmoutí mé blízké
mé plány nebudou dokončeny a upadnou v zapomnění
zkrachuje to, co jsem tak těžko budoval
nesplním své závazky ve smyslu péče o jiné lidi či o zvířata
nenapravím to, co ještě chci napravit

Pro ilustraci prof. Švejcar při oslavě svých devadesátých narozenin pravil: „Nemohu zemřít, dokud znovu nenaučím české matky kojit.“ Pan profesor se v třicátých letech minulého století totiž habilitoval na Universitě Komenského v Bratislavě prací o výhodách umělé výživy kojenců.
Bát se či nebát smrti

Někdy se říká, že prvním krokem k zvládnutí úzkosti je proměnit ji v konkrétní strach. Ostatně již Sigmund Freud hovořil o úzkosti jako o strachu latentním, a naopak o konkrétním strachu jako o manifestním. Přivádět latentní strachy do vědomé roviny, konkretizovat je, a tak je dostat pod kontrolu patří mezi základní psychoterapeutické metody.

Bát se či nebát, toť otázka… na kterou mohou různé průzkumy jen stěží odpovědět. Výsledky bývají i zde zrcadlem osobnostních charakteristik, spirituálního ladění i gender rozdílů.

Prokazatelné je, že věřící se bojí smrti méně. Pomáhá i pocit „jdu za někým“ blízkým. Ženy mívají v tomto směru uvědomovaný strach více než muži. Sebevraždy jsou čtyřikrát častěji mužskou záležitostí. V seniorských věkových skupinách a ve vyspělých zemích jde až o desetinásobek. Jedinou výjimkou je Čína, kde je více sebevražd žen. Pokusy o ukončení života jsou naopak ve světě častější u žen. Vysvětluje se to jednak razantnějšími metodami sebevražd u mužů, ale i tím, že ženy častěji touto formou volají o pomoc. Muž má sklon zaměřit se na výkon. Podařený výkon ovšem zde znamená smrt. U mužů jsou také častější úmrtí v drogové intoxikaci.
K tématu: Před smrtí není nikdo šťasten

U mužů jsou častější fobické prožitky strachu ze smrti. Nepatrně častější jsou i tzv. filie – věčné jakoby zálibné zaobírání se něčím. Zde smrtí. Starosti z dopadu smrti na blízké jsou častější u žen. Muži se ve zmíněné souvislosti častěji zabývají finančními problémy. Obavy ze smrti jednoznačně souvisí s neuroticizmem. Ne však s depresí. Ta spíše vede k touze po smrti vnímané jako vysvobození z životních slzavých údolí, v nichž již není sil ani na ty slzy.
K tématu: Deprese je léčitelná
Pomáhá sepsání závěti i projev pochopení

Důležité je vnímavé vyslechnutí. Naslouchání v klidu a beze spěchu, se spíše méně slovy, nebo i jen neverbálně projevovaným pochopením. Žádný planý optimismus typu „hlavu vzhůru, však nebude tak zle“.

Můžeme naznačit, že život bude pokračovat díky dětem. To, co jsme vytvořili, vykonali, vybudovali, zařídili, bude působit i nadále, byť ne vždy v materiální podobě.

Až překvapivě kladně působí nabídka konkrétní pomoci, až přijde čas. Namátkou od rozeslání smutečních oznámení až po zajištění uložení urny do rodinného hrobu.

Přes jistou morbidnost má obvykle pozitivní dopad sepsání závěti. Informace o tom, že poslední pořízení je možno za mírný peníz vložit do centrálního registru, a tím předejít možné ztrátě či zcizení, bývá přijímána málem s úsměvem. Institut vydědění je pro mnohé (holubičí povahy) těžko realizovatelný. Rozšíření možností, jak prosadit dispozice se svým majetkem v čase, kdy již budeme tzv. zůstaviteli, platí od roku 2014. Zdaleka ne všichni zájemci o ní vědí, byť jim posléze přináší úlevu.

Možná drsně a škodolibě, ale chmury odhání i vtip. Namátkou:

Notář otevírá a čte poslední vůli zůstavitele: „Na prvním místě chci vzpomenout milovaných X a Y. Slíbil jsem, že na ně v testamentu nezapomenu. To předchozí větou také činím. Veškerý majetek odkazuji ostatním příbuzným…“

Vstoupit do diskuse

Zasílat nově přidané názory e-mailem

Tipy na výlet v Česku

Nevíte kam na výlet? Navštivte Hrad Loket. K nejoblíbenějším částem expozice patří hradní vězení.
reklama

Související články

Jak a kdo má říci: Umíráš
Kdy zpomalíme stárnutí? Za 25 let
Chcete žít do sta let?
Vyhrožování sebevraždou: Když mě opustíš, zabiju se
Nemoc, při které umřete jenom jako
Žijeme déle. Ale za jakou cenu?
Co ukázala krev nejstarší ženy světa
Když marodí duše, tělo začne chřadnout
Na Nový rok je nejvíc sebevražd. Jak poznat, co se blíží
Deprese je léčitelná

Revoluce ve včelařství? To se ještě uvidí
Proč nejsou v Karlíně farmářské trhy?

Autor článku
Tomáš Novák
Tomáš Novák

PhDr. Tomáš Novák – poradenský psycholog, autor řady článků a knižních publikací.
Nálepky:

Fobie
Psychiatrie
Psychologie
smrt
umírání

Nejčtenější články

Nejdůležitější věc u bramborového salátu
Naši předkové si běžně dopřávali nejpodivnější masáže
Rakovina děložního čípku a viry HPV: 40 % žen odchází od gynekologa falešně ukonejšeno
Novinky v ordinacích praktických lékařů: zásadní změny pro rok 2020“

—  sideraxx

Denis Diderot foto

„Prvním krokem k filosofii jsou pochyby.“

—  Denis Diderot francouzský osvícenský filozof a encyklopedista 1713 - 1784

Varianta: Prvním krokem k filozofii jsou pochyby.

„CESTA POKORY
Cesta probuzení není cesta pro slabé povahy.
Učí nás pokoře. Ó ano! Srazí nás na kolena. Mnohokrát.
To, co jsme si o sobě mysleli, že víme, se chvílemi rozpustí do nicoty.
Naše nejzářivější vhledy, úžasné znalosti, naše životní práce, to vše se může rozpadnout v prach.
Někdy bez varování.
Bude od nás vyžadováno, abychom začali znovu, a znovu, a znovu.
A zase znovu.
(Zmínil jsem už, že to není cesta pro slabé povahy?)
Ó ano! Samozřejmě, že se také dotkneme blaženosti a radosti z bytí!
Budou dny, kdy se budeme smát tomu, jak jsou věci prosté.
Ale také se od nás bude chtít, abychom čelili svým nejhlubším strachům, podívali se do tváře temnotě a tmě, kterou v sobě máme. Abychom se vydali na místa, kde žijí naše nemilované části.
Zavede nás to do krajiny zármutku, o kterém jsme ani neměli tušení. Vypláčeme miliony slz za opuštěné, osamělé děti - v sobě i ve světě.
Budeme zuřit a spílat nebesům, svým rodičům, všem učitelům, za to, že nemám nedali to, co jsme potřebovali. Lžím, kterými jsme byli krmeni. Všem, kteří tam pro nás nebyli, když jsme je nejvíc potřebovali.
Budou dny, kdy se budeme třást strachy.
Budou dny, kdy se půda pod našima nohama otevře, polkne nás a zase vyplivne.
Budou chvíle, kdy si pomyslíme, že jsme dosáhli cíle této cesty,
a vzápětí sami sebe objevíme opět na začátku.
Někdy budeme mít sto chutí to celé vzdát.
Někdy budeme mít pocit, že jsme za celou dobu nijak nepokročili.
Někdy možná budeme proklínat den, kdy jsme se na tuto cestu vůbec vydali.
A přesto - celou tu dobu - se hojíme, uzdravujeme.
Ano. Uzdravujeme.
Rozpouštíme, rozvazujeme miliony karmických let. Rozpouštíme podmiňování strachem. Setkáváme se s ryzostí života.
Navracíme se k přírodě, k Zahradě, k divočině, ve které jsme byli počati.
Není to vždy jednoduché. A není to vždy klidné.
Není to vždy ta spiritualita, kterou jsme čekali.
Není to vždy láska a světlo a radost a pozitivita a čisté, ničím nerušené Vědomí.
(To jsou jen sny vystrašených dětí.)
Ne. Toto je skutečné probouzení. Jdeme cestou skutečného života. Jsme unavení z nesmyslů a falešných příslibů.
Skrze pláč, vášeň i smích směřujeme k celistvosti.
Všechny naše staré sny se zhroutily. Ale ne my samotní.
Stále s námi mohou být hlasy strachu, hanby nebo pochybností, ale my už jsme větší než oni.
Stále mohou být dny, kdy si připadáme velmi malí, ale také jsou dny, kdy cítíme, že udržíme celý Vesmír ve svých dlaních.
Museli jsme se téměř zbláznit, abychom se mohli stát doopravdy normální. Museli jsme prasknout, abychom se stali celistvými. Vyměnili jsme starou potřebu jistoty za život plný dobrodružství, a stará smutná dogmata za vzrušující nevědění.
Teď už dokážeme nacházet jistotu v nejtemnějších zákoutích, krásu na nejopuštěnějších místech, a lásku tam, kde jsme si mysleli, že je zakázáno milovat.
Příteli, život Tě nikdy neopustí, neboť Ty jsi život, a i tehdy, když padneš na zem, jsi podporován neviditelnými silami.
No a co. No a co! Tak občas spadneš. Potlučeš se přitom. Chvíli se možná stydíš. Vynaříkáš ze sebe staré sny. No a co! Vykřičíš ze sebe očekávání a pak pohledíš do tváře realitě a zjistíš, že nikdy, NIKDY není tak zlá, jak ses bál.
Znovu se zvedneš, oprášíš se, vrátíš se na cestu a kráčíš dál.
Popravdě - nikdy jsi tuto cestu neopustil.
Protože cesta nikdy neopustila… tebe.
Protože cesta se objevuje přímo pod tvými chodidly, v každém TEĎ, s každým krokem, ať už ho uděláš a nebo ne. Je v radosti z tvé jedinečné pouti, oslavuje tě takového, jakým jsi právě dnes, klaní se všem tvým pádům i vítězstvím.
Tak začni znovu, příteli.
Začni znovu.
A jdi dál.“

—  Jeff Foster 1980

Překlad Kateřina Grofová
Zdroj: https://www.facebook.com/LifeWithoutACentre/posts/a-humbling-pathawakening-is-not-a-path-for-the-faint-of-heartyou-will-be-humbled/3034565383307716/

Paulo Coelho foto
Vladimír Iljič Lenin foto
Václav Havel foto

„Žádám vás snažně, abyste nepodpořili ty, kteří vám slibují, že všechno vyřeší za vás. Takoví lidé chtějí, abyste jen mlčeli, poslouchali a drželi krok. Žádám vás snažně, abyste nepodpořili ty, kteří mají diktátorské sklony, příliš často mění názory, nejsou schopni se domluvit s jinými, nabízejí různá dobrodružná, nepromyšlená a neodpovědná řešení a kteří by se nejraději vrátili k centralistickému řízení všech našich společných věcí.“

—  Václav Havel disident, dramatik, esejista a prezident České republiky 1936 - 2011

Václav Havel o volbách, Československá televize 2. června 1992

Source: [Žantovský, Michael, Veleben i zatracován. 20 let od Havlova rudolfinského projevu, Echo24.cz, Echo24.cz, 2017-12-09, 2020-03-29, https://echo24.cz/a/SV6K6/veleben-i-zatracovan-20-let-od-havlova-rudolfinskeho-projevu]

Hatake Kakashi foto

„Ukážu vám svůj vlastní krok.“

—  Hatake Kakashi, kniha Naruto

I will show you my own move.

Hatake Kakashi foto
Citát „Vykonávat věc, které se bojíme, je první krok k úspěchu.“
Mahátma Gándhí foto

„Vykonávat věc, které se bojíme, je první krok k úspěchu.“

—  Mahátma Gándhí indický politik 1869 - 1948

Varianta: Udělat věc, které se bojíme, je první krok k úspěchu.

Help us translate English quotes

Discover interesting quotes and translate them.

Start translating
Claude Prosper Jolyot De Crébillon foto
Josef Stalin foto

„Ani krok zpět! Tak teď musí znít naše heslo.“

—  Josef Stalin sovětský politik 1879 - 1953

Zdroj: Rozkaz NKO ZSSR z 28. júla 1942 č. 227 http://sk.wikisource.org/wiki/Rozkaz_NKO_ZSSR_z_28._júla_1942_č._227

Alan Alexander Milne foto
Cecelia Ahern foto
Fjodor Michajlovič Dostojevskij foto

„Já však původ vidím v uctívání učení- uctívám les, který mi dá dřevo pro stavbu domu, zahřeje v zimě, skrývá potravu. Uctívám zvěř protože mi dává maso, kožich aj, uctívám šelmy pro schopnosti lovu. Uctívám moře pro moře ryb atd atd atd.
Čas plyne a lidé usazení v místě, mají čas přemýšlet nad mementem jednoduchých otázek jako jsou, proč, kvůli čemu, jak atd. Svět dostává pozemské hranice a člověk hledí vzhůru, noc co noc pozoruje hvězdy, planety, každé ráno uctívá slunce, které nese život a večer nechá zemi spát. Už jen krok zbývá k vyznávání bohů.
Pohádky a příběhy které si lidé generačně předávali a mísili k nim nové, brzy opomněli na původce a hle vznikla božstva. Bůh tedy znamená vědět a propagace i znásilňování druhých svými božstvi je dle mého názoru nejvíc stupidním počinem v historii lidstva. Je to jako by se sešli jednotliví kuchaři ze všech koutů světa a hlásali, že právě jejich kuchařka (kniha) je ta jediná správná a pokud nepřijmeš tato slova, mám ve jménu spisovatele mojí knihy právo tě donutit přijmout mou knihu za vlastní i za cenu, že tvou knihu spalím a zabiju každého kdo tvou knihu četl, vlastní či zná její obsah. Některá náboženství jsou jsou k druhým tolerantní, ale pokud přečtěte vše, co se o daném náboženství píše, zjistíte že pravá příčina je v aroganci a v opovrhování náboženstvích jiných.
Co mi z toho tedy vyplývá? Náboženství je stupidní přežitek a špatného chápání významu slova Bůh, tedy vědět. Přijde mi, že na téhle planetě neví už nikdo nic a je úplně jedno, že se píše rok 2016 neboť inelekt lidstva zamrzl již dávno a není cesty ven.
Pro mě tedy Bůh je výsměchem pravému významu slova a dokud to lidstvo nepochopí nikdy se neposune vpřed a možná lépe ať vyhyne…“

—  Martin Mars

Dalajláma foto
Robert Jackson Bennett foto

„Lorem ipsum dolor sit amet, consectetuer adipiscing elit. Etiam egestas wisi a erat. Morbi imperdiet, mauris ac auctor dictum.“