Citáty na téma kultura (257 citátů) | Citáty slavných osobností

„Já myslím, že civilizace není dobrá, když je bez kultury. Člověk potřebuje ke štěstí a spokojenosti nejenom pohodlí tělesné, ale i duševní. Kultura a civilizace musí jít ruku v ruce.“

Jan Werich (1905–1980) český herec, dramatik a spisovatel

Chybí zdroj

O štěstí

„Z čeho jsem smutný? Z toho, že jsme vsadili na krámy a na prosperitu a zapomněli jsme na Boha, na duši i na to, že máme kulturu, že máme taky rádi krásné věci, které nás odlišují od toho žraní jako stádo. Že se měníme na zvířata, na příští otroky a děláme to dobrovolně.“

Karel Kryl (1944–1994) český písničkář

O duši , O zvířatech

„Stupeň úcty ke stáří udává stupeň ušlechtilosti a pravé ceny u všech národů a kultur.“

Ladislav Klíma (1878–1928) český filozof a romanopisec

O stáří

„Žijeme ve světě, kde je pohřeb důležitější než zemřelý, svatba je důležitější než láska, vzhled je důležitější než mysl. Žijeme v obalové kultuře, která pohrdá obsahem.“

Anthony Hopkins (1937) divadelní a televizní herec z Walesu

O svatbě , O světě , O vzhledu , O životě

„Když dojde ke srážce dvou kultur, názory poraženého jsou potlačeny a vítěz pak sepíše historické knihy - knihy ve kterých opěvuje vlastní pravdu a pomlouvá poraženého nepřítele.“

Dan Brown (1964) americký spisovatel

O pravdě , O knihách

„Tajemství budoucnosti kultury je obrazem samé záhady lidského ducha.“

Václav Havel (1936–2011) disident, dramatik, esejista a prezident České republiky

Chybí zdroj

O tajemství , O budoucnosti

„Výše civilizace a kultury člověka je právě taková, jak vysoká je mzdy, kterou jim vynáší jejich denní práce. Touha člověka po vyšší mzdě se nikdy nezastaví.“

Tomáš Baťa (1876–1932) český podnikatel

„Kultura je luxus, který k životu nepotřebujeme, přesto je to jediná podstatná věc, která nás dělí od zvířat.“

Bořek Šípek (1949–2016) český výtvarník, architekt a designér

O životě , O zvířatech

„Může se stát, že jazyková kultura národa pokulhává za jeho jazykem. To je případ váš, vy lidé čeští. Máte v rukou stradivárky a hrajete na nich jako šumaři.“

Pavel Eisner (1889–1958) český básník, esejista, lingvista, literární kritik, publicista, překladatel, spisovatel a vědecký spisovat…

O lidech

„Kultura člověka je lepší než jeho zlato.“

Arabské přísloví

„Být absolutně moderní… svět povrchnosti, pohodlí, obchodu, reklamy, blbé masové kultury, která mlátí lidem do hlav svá melodramata, svět konvencí.“

Milan Kundera kniha Nesmrtelnost

O lidech , O světě

„V západní kultuře je jazyk – potažmo slovo – jediným věcným důkazem, že jsme naživu; a naopak, smrt a ticho, respektive mlčení, jedno jsou: „Kdyby mi Hospodin nebyl ku pomoci, tudíž by se octla duše má v mlčení.““

Patrik Ouředník (1957) český archivář, básník, literární teoretik, překladatel a romanopisec

Hledání ztraceného jazyka

O tichu , O pomoci , O smrti , O duši

„Když slyším slovo "kultura", vytahuji revolver.“

Joseph Goebbels (1897–1945) nacistický politik a ministr propagandy

Podvržené výroky
Zdroj: Viz článek na anglické Wikipedii https://en.wikipedia.org/wiki/Hanns_Johst Hans Johnst.

„Lid bez znalosti své historie, původu a kultury, je jako strom bez kořenů.“

Marcus Garvey (1887–1940) novinář a podnikatel

Originál: (en) A people without the knowledge of their history, origin and culture is like a tree without roots.
Zdroj: [Garvey, Marcus, 1981, Symposium on Garveyism: August 17-21, 1981, Kingston, Jamaica, OGH Research Committee, 2, angličtina]

O stromech , O historii

„Kultura je založena na tom, co se od lidí vyžaduje, ne na tom, co se jim poskytuje.“

Antoine de Saint-Exupéry (1900–1944) francouzský letec a spisovatel

O lidech

„Je to kniha knih, z níž se učila číst celá naše křesťanská civilizace, odkud svět západní kultury čerpal své pojetí morálky, umění a literatury“

Paul Claudel (1868–1955) francouzský diplomat

o Bibli
Zdroj: Na každý den 2011. Kalich 2010, s. 89

O knihách , O literatuře , O umění , O světě

„Stejně jako tělo není bez duše, tak nemůže být ani zevní kultura bez spirituálního života.“

Rudolf Steiner (1861–1925) rakouský filozof

O duši , O životě

„Když slyšíte, že někdo hovoří o nějakém problému kultury nebo dokonce lidstva, musíte se vždy zeptat, kdo ten člověk je, neboť čím je problém obecnější, tím víc může člověk do jeho vylíčení,, vtajit" svou vlastní osobní psychologii.“

Carl Gustav Jung (1875–1961) švýcarský psychiatr a psychoterapeut, který založil analytickou psychologii

Duše moderního člověka

O problémech , O osobnosti

„Řeč je sama duše a kultura národa. Zdokonaluje-li se národ, musí se zdokonalovat i jazyk; neboť je živý a vyvíjí se s námi všemi, stále nesen výškou duševního napětí národního.“

Karel Čapek (1890–1938) český spisovatel

O duši

„V západní kultuře je jazyk – potažmo slovo jediným věcným důkazem, že jsme naživu; a naopak, smrt a ticho, respektive mlčení, jedno jsou: „Kdyby mi Hospodin nebyl ku pomoci, tudíž by se octla duše má v mlčení.“

Patrik Ouředník (1957) český archivář, básník, literární teoretik, překladatel a romanopisec

Hledání ztraceného jazyka

Source: Zdeněk Susa, Praha, 1997.

O smrti , O tichu , O pomoci , O duši

„Kultura je to, co způsobilo, že člověk je něčím víc než náhodnou hříčkou přírody.“

André Malraux (1901–1976) francouzský romanopisec, teoretik umění a politik

O přírodě

„Demokracie není pouze politický systém, stojí nejen na existenci ryze politických struktur, nýbrž také na jisté kultuře komunikace, kvalitě vztahů mezi lidmi a lidskými skupinami; může přežít jen v určité "morální hemisféře" sdílených základních etických hodnot.“

Tomáš Halík (1948) český filozof, psycholog, religionista, sociolog, teolog a římskokatolický duchovní

O komunikaci , O demokracii , O vztazích

„Kultura je způsob, jakým lidé reagují na smysl života.“

Tomáš Halík (1948) český filozof, psycholog, religionista, sociolog, teolog a římskokatolický duchovní

O životě , O lidech

„Žádná velká kultura nebyla prosta zvídavosti, rozvažování, přemítání a vážného přemýšlení… Žádná velká kultura nepostrádala vynalézavého génia.“

Jacob Robert Oppenheimer (1904–1967) americký teoretický fyzik a profesor fyziky

O přemýšlení

„Každé individuum si musí samo a bez zastoupení osvojit kulturu a žít svůj život.“

Karel Kosík (1926–2003) český filozof, literární teoretik a vysokoškolský pedagog

O životě

„Konverzace vyžaduje znalosti, mlčení kulturu.“

Johann Wolfgang von Goethe (1749–1832) německý spisovatel

„Je to dnes ale asi trochu klišé, když řeknu, že jsem jel do Indie, aby se tam našel. Na druhou stranu, asi z velkých pravd se právě klišé stávají. Rozhodně tam člověk ale pozná spoustu věcí. Je to cesta k sobě samému. Totiž to, jak se k sobě lidé v Indii chovají je totiž TO, co mě tam potkalo. Lidé tam prostě mají rádi jeden druhého a přitom vůbec nic nemají. Na druhou stranu jim ani člověk nemůže přát, aby něco měli, neboť by se pak chovali jinak. Oni nevědí, že se mohou mít lépe, tak se mají dobře. Bohužel, když tam dnes jezdí různé kultury hledat sami sebe, tak Indové nasávají jejich negativní vlastnosti.“

Tomáš Klus (1986) český herec, moderní pětibojař a zpěvák

Zdroj: [Tomáš Klus: „Jsem asi jediný, kterému z koncertu odešlo víc lidí, než přišlo“, rozhlas.cz, 2012-03-29, 2012-04-03, http://www.rozhlas.cz/praha/jejakaje/_zprava/tomas-klus-jsem-asi-jediny-kteremu-z-koncertu-odeslo-vic-lidi-nez-prislo--1038757]

O nerozhodnosti , O lidech , O cestě , O pravdě

„Hluk je vražedná kultura. Vygumuje veškerou touhu stanout sám sobě tváří v tvář. Vymazává to, co má člověk nejvzácnějšího - jeho vlastní prostor hloubky a pravdy.“

Guy Gilbert (1935) francouzský kněz

Zdroj: [Gilbert, Guy, O dětech a výchově, Portál, Praha, 2009, 978-80-7367-609-4]

O pravdě

„Žijeme v kultuře netrpělivosti.“

Tomáš Halík (1948) český filozof, psycholog, religionista, sociolog, teolog a římskokatolický duchovní

O životě , O trpělivosti

„Televize je neviditelný štít proti skutečné realitě, chorobou kultury 20 století je pravě neschopnost se vyrovnat s realitou, lidi se shlukují kolem televizních seriálu, filmů, rockových idolů, a vzrušeně prožívají existenci symbolů, ale ve vnímání skutečnosti jsou skutečně mrtvý.“

Jim Morrison (1943–1971) vedoucí zpěvák The Doors

O lidech , O realitě , O mrtvých , O nemocích

„Při veškeré řídící činnosti vedoucí pracovník nesmí zapomenout a narušovat základní poslání firmy, její sdílené hodnoty, kvalitu veškeré práce, kulturu. V tomto směru jeho práce vyžaduje vnitřní disciplínu a vysokou morální odpovědnost.“

Lee Iacocca (1924–2019) americký obchodník

„Když první kosmonauté viděli Zemi z oběžné dráhy, neviděli hranice států, jen lesy, hory, oceány, pouště. To hodně přispělo k tomu, že jsme si uvědomili, že je jen jedna Země a také jedno lidstvo, byť rozčleněné do nejrůznějších kultur a národů. Rozdíly mezi národy a kulturami se z výšky 400 kilometrů stanou nepatrnými a malichernými.“

Pavel Nováček (1961) český vysokoškolský pedagog

O horách

„Je zakladatelem Československé republiky a některé z jeho zásad, jako jsou úcta k historii, politická kultura a etika chování, hrdost na stát, ve kterém žijeme, by měly patřit i mezi dnešní zásady.“

Miloslava Vostrá (1965) česká členka českého Parlamentu (2002–2006), členka českého Parlamentu (2006–2010), členka českého Parlamentu (2…

o Masarykovi
Zdroj: [Petřík, Lukáš, Masaryk i Rašín, vzory vašich politiků. Drží se jich? Zkontrolujte, parlamentnilisty.cz, 2010-10-28, 2011-09-06, http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/179420.aspx]

O životě , O chování , O historii

„Na počátku byla hudba. Hudba je podstatou světa. Svět roste rytmicky a dynamicky. Růst se zpomaluje, aby tím pak více nabral na rychlosti. Takový je zákon každého organického života na zemi, i člověka a lidstva. Nápory vůle. Růst světa - to je kultura. Kultura - to je hudební rytmus.“

Alexandr Alexandrovič Blok (1880–1921) básník

Zdroj: [Lunačarskij, Anatolij Vasiljevič, 1977, Stati o umění, Odeon, 484]

O rychlosti , O světě , O hudbě , O vůli

„Zrada náboženství za sebou vleče zradu kultury. Západní kultura bude žít právě tak dlouho jako západní náboženství.“

Gertrud von Le Fort (1876–1971) německá spisovatelka

[(de) Das Geheimnis, um das es hier geht, aber ist: Daß man mit der Aufopferung Gottes auch die Welt opfert, daß der Verrat an der Religion den Verrat an der Kultur nach sich zieht, nach sich ziehen muß. Die abendländische Kultur wird genau so lange leben wie die abendländische Religion.]
Zdroj: Gesamtschau und Grundlagen ihrer Dichtung, Alfred Focke, Verlag Styria 1960, s. 122.

O zradě , O náboženství , O životě

„V tom, že máme o práci tak vysoké mínění, jsme až nenormální : jen málokterá jiná kultura zastávala takový názor - pracovat platilo téměř po celou historii a pravěk za nedůstojné.“

John Gray (1948) britský politický filosof

O historii

„Naše civilizace poskytuje mnoho utišujících prostředků, které lidem pomáhají, aby si svou osamělost neuvědomovali: předně je to přísná rutina zbyrokratizované, zmechanizované práce, umožňující lidem, aby si neuvědomovali svá nejzákladnější lidská přání, svou touhu po transcendenci a jednotě. Pokud tato rutina sama nestačí, člověk přemáhá své podvědomé zoufalství rutinou zábavy, pasivním konzumem sluchových a zrakových požitků, které nabízí průmysl zábavy; určité uspokojení mu přináší i nakupování stále nových věcí a jejich brzká výměna za jiné.

*Moderní človek se přeměnil ve zboží; prožívá svou životní energii jako investici, která je mu protředkem k dosažení co největšího zisku se zřetelem k jeho postavení a k situaci na trhu osobností. Odcizil se sám sobě, ostatním lidem i přírodě. Jeho hlavním cílem je výhodná směna jeho dovedností, znalostí – jeho samého, jeho „osobnostního balíčku“ s jinými, kteří mají stejný záměr spravedlivé a výhodné směny. Život nemá jiný cíl než pohyb, jinou zásadu než zásadu spravedlivé směny, jiné uspokojení než konzumovat.

*Skutečnost, že soustředění je nutným předpokladem pro zvládnutí některého umění, je sotva třeba dokazovat. Každý, kdo se nějakému umění učil, to poznal. Ale soustředěnost je v naší době ještě vzácnější než sebekázeň. Naše kultura přímo vede k nesoustředěnému a rozptýlenému způsobu života, snad jako žádná jiná. Děláte mnoho věcí najednou: čtete, posloucháte rozhlas, mluvíte, kouříte, jíte, pijete. Jste spotřebitel s otevřenými ústy, dychtivý a ochotný polknout všechno – obrázky, lihoviny, vědomosti.

*Stroj, který vyrobí za poloviční dobu stejné množství, je dvakrát tak dobrý než starší a pomalejší. Jsou pro to ovšem důležité ekonomické důvody. Ale jako v tak mnoha jiných případec, i zde se lidské hodnoty určují hodnotami ekonomickými. Co je dobré pro stroj, musí být dobré i pro člověka – tak se uvažuje.“

Erich Fromm kniha Umění milovat

The Art of Loving
Varianta: neuvědomovali: předně je to přísná rutina zbyrokratizované, zmechanizované práce, umožňující lidem, aby si neuvědomovali svá nejzákladnější lidská přání, svou touhu po transcendenci a jednotě. Pokud tato rutina sama nestačí, člověk přemáhá své podvědomé zoufalství rutinou zábavy, pasivním konzumem sluchových a zrakových požitků, které nabízí průmysl zábavy; určité uspokojení mu přináší i nakupování stále nových věcí a jejich brzká výměna za jiné.
Moderní človek se přeměnil ve zboží; prožívá svou životní energii jako investici, která je mu protředkem k dosažení co největšího zisku se zřetelem k jeho postavení a k situaci na trhu osobností. Odcizil se sám sobě, ostatním lidem i přírodě. Jeho hlavním cílem je výhodná směna jeho dovedností, znalostí – jeho samého, jeho „osobnostního balíčku“ s jinými, kteří mají stejný záměr spravedlivé a výhodné směny. Život nemá jiný cíl než pohyb, jinou zásadu než zásadu spravedlivé směny, jiné uspokojení než konzumovat.
Skutečnost, že soustředění je nutným předpokladem pro zvládnutí některého umění, je sotva třeba dokazovat. Každý, kdo se nějakému umění učil, to poznal. Ale soustředěnost je v naší době ještě vzácnější než sebekázeň. Naše kultura přímo vede k nesoustředěnému a rozptýlenému způsobu života, snad jako žádná jiná. Děláte mnoho věcí najednou: čtete, posloucháte rozhlas, mluvíte, kouříte, jíte, pijete. Jste spotřebitel s otevřenými ústy, dychtivý a ochotný polknout všechno – obrázky, lihoviny, vědomosti.
Stroj, který vyrobí za poloviční dobu stejné množství, je dvakrát tak dobrý než starší a pomalejší. Jsou pro to ovšem důležité ekonomické důvody. Ale jako v tak mnoha jiných případec, i zde se lidské hodnoty určují hodnotami ekonomickými. Co je dobré pro stroj, musí být dobré i pro člověka – tak se uvažuje.

O přírodě , O osobnosti , O osamělosti , O zoufalství

„„Kosmičtí piráti“ čekali celé věky na svou „velkou žeň“. Systematicky podněcovali oslabování Sjednocujícího principu paměti vytvářením vládnoucích systémů - vzdělání, vědy, manipulace potravinového cyklu, zdravotnictví, obchodu, médií, církve. Hlavním cílem jejich útoků byla žena, protože díky umění, které provozovala ve své laboratoři, Kuchyni, byla Alchymistkou a měla pod kontrolou tělo. Na Západě to nakonec vedlo k honům na „čarodějnice“ (vyvolaným inkvizicí). Přes pět milionů žen bylo mučeno nebo zaživa upáleno, aby se v lidech probudil strach. Pak převzala žezlo chemie. Tato reaktivní věda, používající deduktivní přístup, souvisí s rozbitím jádra, v němž je obsažena Paměť. Na hmotné úrovni to vedlo k vytvoření atomové bomby a děloha ženy se stala stále častějším objektem útoků: 1. antikoncepční piluky 2. potrat jako samozřejmá záležitost 3. běžně prováděný „císařský řez“ 4. umělé oplodnění 5. časté odstraňování dělohy a vaječníků 6. brzy se zavede umělá děloha 7. na základě toho vznikne klon s naprostou ztrátou oné Paměti potřebné k Návratu ke Zdroji. Také MÓDA napomáhá tomu, aby zničila ženské rozmnožovací orgány. Především oblast dělohy a ledvin se musí udržovat v teple. Dnes se i v chladném počasí tyhle partie bezostyšně obnažují. Ženy v dávných kulturách nosívaly kolem pasu šerpu a v Japonsku se nosil ozdobný pás obi, což není jen nějaká „tradice“, ale má za úkol chránit tak důležité rozmnožovací orgány. Prakticky všechny ženy, které se dnes řídí touhle podivnou „obnažovací“ módou, budou dříve nebo později mít tzv. „ženské problémy“ a budou náchylné k rakovině prsu. „Věda“ nepřinese řešení, protože NENÍ v zájmu vykořisťovacího systému, aby Tělo vytvářelo Svobodného Ducha. Lidé spíš naletí na jejich „zázrak“ založený na redukci Duše a konečném přetvoření člověka podle obrazu podřadného boha. Jejich cílem je anti-tvoření, proto se pěstuje bezmocnost i vůči nejprimitivnější formě života, viru.“

Roy Littlesun (1934) Stařešina kmene Hopi

kniha Revoluce Jednoho srdce

O lidech , O vzdělání , O strachu , O umění

„Budu-li se s člověkem, který pochází z odlišné kultury, přít o to, kdo z nás má pravdu, nejenže se nedomluvíme, ale vyrobím z něho teroristu, který bude svou pravdu prosazovat proti mé.“

Miroslav Petříček (1951) český filozof, překladatel a vysokoškolský pedagog

https://nazory.aktualne.cz/rozhovory/miroslav-petricek-jsme-protekcnimi-obyvateli-zemekoule-a-neu/r~33871f96a24c11e5b6cc002590604f2e/

O pravdě

„Všichni lidé byli stvořeni, aby nesli kupředu stále se rozvíjející kulturu… Žít stejně jako zvířata na poli, je člověka nedůstojno. Ctnosti, které přísluší jeho důstojenství, jsou trpělivost, slitovnost, soucit a dobrota vůči všem národům a pokolením země.“

Bahá'u'lláh (1817–1892) zakladatel Bahá'í Faith

O životě , O lidech , O zvířatech , O trpělivosti

„Skutečná národní jazyková kultura se měří podle toho, jak vypadají vyhlášky o kontumaci psů.“

Pavel Eisner (1889–1958) český básník, esejista, lingvista, literární kritik, publicista, překladatel, spisovatel a vědecký spisovat…

O psech

„Kultura je důsledkem způsobu, jakým si vedete a jak řídíte firmu.“

Larry Bossidy (1935) americký obchodník

„Srdce, fantazie a rozum – to je půda, z níž se rodí to, co nazýváme kultura.“

Konstantin Georgijevič Paustovskij (1892–1968) ruský spisovatel

O fantazii , O rozumu , O srdci

„Kultura se nedědí; kultura se dobývá.“

Karel Teige (1900–1951) český kritik a překladatel

„Láska ke stvořením potřebuje s velkou péčí rozšiřovat do rozměru, který je pro ni vhodný, proti povrchnosti, která se objevuje při prvotním poznávání, způsobem, jenž nemá žádné opodstatnění ani v Tóře ani v praktickém morálním životě, jako by zdánlivě láska měla vnitřní rozpory či byla přinejmenším lhostejná, a přitom vždy láska potřebuje naplňovat celého člověka. Nejvyšší místo v lásce ke stvořením musí zaujímat láska k člověku, a ta se musí rozprostírat nad celým lidstvem, přes všechny rozdíly názorů, náboženství a víry, přes všechny rasy a podnebí, je správné pochopit různé národy a lidská shromáždění a jak jen to je možné poznat jejich kulturu a jejich vlastnosti, aby člověk poznal, jak založit lásku k člověku na základech, které mají blízko k činům. Neboť jen duši plnou lásky ke stvořením a lásky k člověku může uchopit láska k národu geniální záplavou a velikostí myšlenek a činů. Úzkost obzorů, která způsobuje, že člověk vidí ve všem, co je za hranicí speciálního národa, či dokonce jen za hranicí Izraele, jen ohavnost a nečistotu, patří ke strašlivému tmářství, jež způsobuje celkovou zkázu stavby myšlenkového dobra, k jehož světlu se upíná každá jemná duše.“

Abraham Isaac Kook (1865–1935) rabín

Zdroj: Midot hare'aja 10 http://he.wikisource.org/wiki/%D7%9E%D7%99%D7%93%D7%95%D7%AA_%D7%94%D7%A8%D7%90%D7%99%22%D7%94_%D7%90%D7%94%D7%91%D7%94
Zdroj: Překlad převzat s laskavým svolením překladatele z http://kolsky.blog.respekt.ihned.cz/c1-51817980-sen-laska-a-osady

O lhostejnosti , O lásce , O duši , O náboženství

„Když jsem viděl „karikatury“ časopisu Charlie Hebdo, silně připomínající znevažující obrázky Židů v antisemitském tisku, vnímal jsem je nejen jako urážku posvátných symbolů tu islámu, tu křesťanství, nýbrž také jako porušení zásadní hodnoty naší kultury – úcty k druhým.“

Tomáš Halík (1948) český filozof, psycholog, religionista, sociolog, teolog a římskokatolický duchovní

Zdroj: HALÍK: Já nejsem Charlie. Ke svobodě patří zodpovědnost http://www.lidovky.cz/halik-ja-nejsem-charlie-ke-svobode-totiz-patri-zodpovednost-pqy-/nazory.aspx?c=A150112_153452_ln_nazory_hm, Lidové noviny, 12. ledna 2014

„Kultura je v podstatě kontinuita a dalekosáhlé uchování starého.: dychtění po novotách však vytváří nekulturu a končí v nepokrytém barbarství.“

Carl Gustav Jung (1875–1961) švýcarský psychiatr a psychoterapeut, který založil analytickou psychologii

Mládí a stáří

„V naší kultuře dokáže být slabost poměrně mocnou zbraní.“

Alfred Adler (1870–1937) lékař, psycholog, psychiatr, psychoterapeut

The Science of Living 1927

„Kultura překonává sociální nerovnost. Kultura nás osvobozuje od chudoby.“

Claudio Abbado (1933–2014) italský dirigent

Originál: (en) Culture overcomes social inequities. Culture frees us from poverty.

„Člověk je zvíře, které s sebou přináší kulturu.“

Roger Zelazny Amber

Chodba zrcadel

O zvířatech

„Na takovém čistě pozorovacím životě a práci s divoce žijícími zvířaty je nádherné, jak jsou sama zvířata úžasně líná. Nesmyslný pracovní shon moderního civilizovaného člověka, kterému dokonce chybí čas na vytvoření vlastní kultury, je zvířatům naprosto cizí.“

Konrad Lorenz (1903–1989) rakouský etolog a nositel Nobelovy ceny

O čase , O životě , O zvířatech

„Člověk se rodí jako divoch, až díky kultuře se povznáší nad šelmu.“

Baltasar Gracián (1601–1658) španělský jezuita a barokní prozaik a filosof

Kniha Eric B. Shiraev, David A. Levy, Cross-Cultural Psychology: Critical Thinking and Contemporary Applications, Sixth Edition

„Kdo ovládá média,
ovládá kulturu.“

Allen Ginsberg (1926–1997) americký básník, jedna z vůdčích osobností beatnické generace

„Už dvě desetiletí útočí politici zásadně na druhotné symptomy rostoucí nevole. Bylo snadnější vinu nepřiznat a z jakési pomyslné morální výše odsuzovat údajnou domácí nenávist. Islamofobie se stala ochrannou známkou menšiny, tak jako antidiskriminace. Jenže ta nevinná menšina, co si s sebou přinesla svou kulturu, má často velice vinné kazatele jako Abdul Q. Baksh, zakladatel islámského střediska v Lutonu v bývalé synagoze, který uznává bičování žen, ztrátu ruky za krádež a vyhlašuje smrt židům a homosexuálům. Nic naplat, místní politici na levici každý zásah státu odmítají, nechtějí si poštvat komunitu, která už čítá 20 procent voličů. A tak jsou prokázané projevy nenávisti chráněné, kdežto kritici předem vinni. Jak dlouho bude propast mezi politiky a většinou narůstat? … Humanistický kult lidstva a otevřených hranic si pletou s univerzální etikou a občanskými právy. Levice vidí v imigrantech potenciální voliče, Evropská unie nenávidí národní stát, a mohou mít i jiné důvody. Kde ovšem selhává stát, nastupuje zločin a rozvrat.“

Alexander Tomský (1947) český nakladatel, politolog, publicista, překladatel a vysokoškolský pedagog

Zdroj: [Tomský, Alexander, Islamofobie aneb Když selžou elity, Novinky.cz, Komentáře, 2017-06-23, 2018-04-29, https://www.novinky.cz/komentare/441616-komentar-islamofobie-aneb-kdyz-selzou-elity-alexander-tomsky.html]

O smrti , O ztrátě , O nenávisti , O ženách

„Velké společnosti nevydělaly své milióny propagováním skutečných kvalit svých produktů. Zbohatly na vytvoření kultury stovek miliónů lidí, kteří kupují více, než potřebují, a pokouší se pomocí peněz zbavit pocitu nespokojenosti. David D.“

Cain syn Adama a Evy, starší bratr Ábela, bratrovrah

O lidech , O penězích , O pomoci , O pocitech

„Češi měli ve 20. století mezi rozpadem rakouské monarchie, hitlerovským protektorátem a obdobím 'ruského bratrství' málo času, aby našli svoji identitu. Tu tvoří především naše kultura. Když slyším hudbu Janáčka, Dvořáka nebo Smetany, bezpečně vím, že je to hudba mé rodné země.“

Martina Janková (1972) česká operní pěvkyně

Zdroj: [Lidová hudba jako základ totožnosti národů. Sopranistka Janková se na Pražském jaru vrátí ke kořenům, art.ihned.cz, 2016-04-22, 2016-05-19, http://art.ihned.cz/c1-65258880-martina-jankova-prazske-jaro-festival]

O čase , O hudbě

„Naše kultura dnes zaměňuje velkou pozornost s velkým úspěchem a předpokládá, že je to totéž. Ale tak to právě není.“

Mark Manson (1984)

O úspěchu

„Narodila jsem se v New Yorku, vyrůstala ve spořádané rodině a chodila do normální školy. Ale vždycky jsem byla posedlá herectvím. Jako malá jsem chodila na zpěv i na hodiny stepu. Jsem dítě umělecké čtvrti Greenwich Village. New York mě zasvětil do umění a do kultury vůbec, proto ho mám tolik ráda.“

Scarlett Johanssonová (1984) americká herečka

Zdroj: [Rovenská, Jana, Scarlett Johanssonová: Smířila jsem se s tím, že nikdy nebudu hubená, novinky, 2020-06-03, 2020-06-06, https://www.novinky.cz/zena/styl/clanek/scarlett-johanssonova-smirila-jsem-se-s-tim-ze-nikdy-nebudu-hubena-40325698]

O dětech , O škole a vzdělávání , O zpěvu , O umění

„Před třinácti tisíci lety jsme znali něco, co se týkalo nás samých a co jsme od té doby zcela zapomněli: geometrická energetická pole okolo našich těl mohou být zvláštním způsobem roztočena za účasti našeho dechu. Tato pole obvykle rotují rychlostí blízkou rychlosti světla. Po pádu se však tato rychlost zmenšovala a jejich pohyb se nakonec zastavil. Pokud se toto pole vrátí do svých otáček, nazývá se Mer-Ka-Ba. Její důležitost nemá v této Realitě obdoby. Poskytuje nám rozšířené vědomí o tom, kdo jsme, spojuje nás s vyššími rovinami vědomí a dokážeme si vzpomenout na nekonečné schopnosti naší bytosti.
Zdravý vír Mer-Ka-By dosahuje v průměru padesát až šedesát stop, v proporční závislosti na výšce člověka. Když použijeme vhodné přístroje, může být rotace vířící Mer-Ka-By zobrazena i na počítačovém monitoru, a její obraz bude totožný s infračerveným horkým obalem galaxie - je to tentýž základní tvar, jaký má létající talíř.
Slovo Mer-Ka-Ba se skládá ze tří slov: Mer, Ka a Ba, které pochází ze starého Egypta. V jiných kulturách se nazývá merkabah, merkaba či merkavah. Může se vyslovovat několika různými způsoby, ale nejlépe ji vyslovujte jako tři oddělené slabiky se stejným důrazem na každou z nich. Mer značí specifický druh světla, tak jak byl chápán v Egyptě pouze během osmnácté dynastie. Dívali se na něj jako na dvě proti sobě rotující pole světla, otáčející se ve stejném prostoru a vzniklá prostřednictvím určitého způsobu dýchání, Ka značí individuálního ducha a Ba interpretaci ducha v jeho konkrétní realitě. V jiných realitách, kde duch nemá tělo, to značí pojetí nebo interpretaci reality, do které se dostane.
Mer-Ka-Ba je tedy proti sobě se otáčející pole světla, jež vytváří současně duch i tělo. Je to vozítko, které může používat duch a tělo (čili jedna z interpretací reality) pro přesun z jednoho světa či dimenze do druhé. Ve skutečnosti je však Mer-Ka-Ba mnohem víc, protože kromě pohybu různými realitami může také realitu tvořit.“

Drunvalo Melchizedek

Zdroj: Prastaré tajemství květu života

O realitě , O závislosti , O rychlosti , O zdraví

„Filozofie, která stojí v pozadí celého mého působení, se opírá o přesvědčení, že jedinou věcí, která může změnit svět k lepšímu, je kultura. Není možné, že se to stane díky ekonomice. Je to kultura, jež staví mosty a pomáhá v komunikaci mezi lidmi po celém světě.“

Dieter Kosslick (1948) film Festival ředitel

o Berlinale
Zdroj: [Hellerová, Šárka, Bývalý šéf Berlinale Dieter Kosslick: Vše začíná a končí u lidských práv, novinky, 2019-11-29, 2020-05-12, https://www.novinky.cz/kultura/clanek/byvaly-sef-berlinale-dieter-kosslick-vse-zacina-a-konci-u-lidskych-prav-40305251]

O světě , O komunikaci

„Lidská kultura je jistě výsledkem a souhrnem všech kultur národních, výsledkem jejich spolužití a harmonie.“

Louis Aragon (1897–1982) francouzský spisovatel

„Kultura se vytváří jako jeden souvislý řetěz.“

Jan Bauch (1898–1995) český malíř

„Silné hodnoty vytvářejí silnou kulturu.“

Neznámý autor

„Kultura se nedědí, kultura se dobývá.“

Karel Taige

„Znaky lásky se objevují v přírodě ještě dávno před člověkem. Avšak teprve člověkem se stala láska základem kultury a velkým životním obsahem.“

Archibald Joseph Cronin (1896–1981) skotský romanopisec a lékař

O lásce , O životě , O přírodě

„Kultura je to, co udělalo, že člověk je něčím jiným než náhodným úkazem v přírodě.“

André Malraux (1901–1976) francouzský romanopisec, teoretik umění a politik

O přírodě

„Civilizace - moc nad světem. Kultura - láska ke světu.“

Antoni Kepiński (1918–1972) polský psycholog

Varianta: Civilizace - moc nad světem; kultura - láska ke světu.

O lásce , O světě

„Pro důstojníka je vedle profesionálních znalostí všeobecná kultura nezbytností.“

Ferdinand Foch (1851–1929) francouzský voják a vojenský teoretik

„Stačí dát stovce primitivů absolutní moc nad jinými a je po kultuře, po intelektu a po lidské důstojnosti.“

Neznámý autor

„„Kult“ pochází od slova kultura. Není to zkratka, je to okleštění.“

Valeriu Butulescu (1953)

„Arabští běženci nechtějí být jedněmi z vás, nechtějí sdílet vaši kulturu, chtějí vaši kulturu změnit do té míry, že Evropa už nebude Evropou.“

Dan Schueftan (1943)

O míru

„Přijde mi, že my Češi jsme pořád trochu zaprděný, nemáme tu odvahu, sebevědomí. Historie nám ho nepřála a dost dlouho na tom i pracovala, takže tohle prokletí bychom rádi alespoň částečně prolomili. Spousta lidí vůbec neví, že český folklor vůbec existuje, házejí nás do jednoho pytle s východní hudbou a kulturou.“

Marta Töpferová (1975) česká kytaristka a zpěvačka

Zdroj: [Marta Töpferová - Pár textů na "Milokraji" psala moje babička, musicserver.cz, 2013-08-05, 2014-09-10, http://musicserver.cz/clanek/42619/marta-topferova-par-textu-na-milokraji-psala-moje-babicka/]

O lidech , O sebevědomí , O historii , O hudbě

„Na místě Boha se ocitl kult spotřeby, který je podle mě mnohem horší než cokoli, co kdy církev vynalezla: kultura obchodních středisek a konzumu, Hollywood a prefabrikované hity pop-music. Na druhou stranu je pravda, že rodiče vždy děsí vše, co dělají jejich děti, a tohle je jen další projev generační propasti.“

Patrick McCabe (1955) irský spisovatel

Zdroj: Patrick McCabe na pwf.cz http://www.pwf.cz/archivy/texty/rozhovory/rozhovor-s-patrickem-mccabem_2267.html

O rodičích , O dětech , O pravdě

„Je přirozené, že životní úsek mládí může prostřednictvím dalekosáhlého uznání pudové stránky získat. Může například získat právě uznání sexuality, jejíž neurotické vytěsnění člověka v nehorázné míře vzdaluje životu nebo ho nešťastně přímo vnutí do nanejvýš nevhodného života, s nímž se pak přímo musí znesvářit. Oprávněné přijetí a uznání normálních pudů přivádí mladého člověka k životu a sloučí ho s osudy, jež ho vedou dále k nezbytnostem a s tím spojeným nutným obětem a výkonům, které posilují jeho charakter a utvářejí jeho zkušenost. Naproti tomu pro dospělého člověka ve druhé polovině života, jak je obecně známo, nepřetržité rozšiřování života už zřejmě není tím správným principem, poněvadž sestup v životním odpoledni vyžaduje zjednodušení, omezení a zvnitřnění, to znamená individuální kulturu.“

Carl Gustav Jung (1875–1961) švýcarský psychiatr a psychoterapeut, který založil analytickou psychologii

Zdroj: Jung, Carl Gustav, Člověk a duše, Academia, Praha, 1995, 80-200-0543-9, 277

O dospělosti , O životě , O mládí , O osudu

„Spojené státy se rychle blíží tomu, že se z nich stane stát se zcela převládající cizí ideologií, která je silně nepřátelská vůči západní kultuře. Poprvé za svého života si lidé musí dávat pozor na to, co říkají. To se v historii naší země ještě nikdy nestalo. Ale řeknete-li dnes "něco špatně", můžete mít právní problémy, politické problémy, můžete dokonce ztratit zaměstnání nebo vás vyloučí ze školy. Určitá témata jsou zakázaná. U celé řady témat se k pravdě nesmíte ani přiblížit. Když to uděláte, označí vás okamžitě za "rasistu", "sexistu", "homofoba", "necitlivého" nebo "plného předsudků."“

Paul Weyrich (1942–2008) americký politický aktivista

Zdroj: BROWNE, Anthony. Úprk rozumu : politická korektnost a smrt veřejné rozpravy v moderní Británii. 1. vyd. v českém jazyce. Praha : Dokořán, 2009. 157 s (PNK ; sv. 3) ISBN 978-80-7363-240-3. str. 31

O rychlosti , O škole a vzdělávání , O problémech , O historii

„Kdyby základní vlastností lidských bytostí nebyla morálka, nebyla by možná ani společnost, ani sociální řád, ani kultura, ačkoliv se společnost, řád i kultura, ať už to zní jakkoliv ironicky, snaží tuto vlastnost likvidovat, nebo alespoň neutralizovat její důsledky. Člověk je za své volby odpovědný – právě proto je pro „řídicí sféru“ (a to v každém systému bez výjimky) tak výhodné, aby se člověku namluvilo, že „nemá alternativu.““

Zygmunt Bauman (1925–2017) polský filozof a sociolog

Zdroj: [Petrusek, Miloslav, Zygmunt Bauman, sociolog a filozof naší pozdní doby, Vesmír, 85, 2006, 10, 628, 2011-02-05, http://www.vesmir.cz/clanek/zygmunt-bauman-sociolog-a-filozof-nasi-pozdni-doby, 1214-4029]

„Znám Dominiqua Strausse-Kahna už roky. Nikdy jsem nebyla jeho obětí, jak někdo napsal. Není to žádný temný nebo sadisticky primitivní člověk, násilí není součástí jeho kultury. Prostě má rád sex, a co má být? Někdy lze vyjádřit tělem víc než slovy.“

Carmen Llera (1953) španělská spisovatelka

Zdroj: [Strauss-Kahn není při sexu vůbec násilný, tvrdí milenka, novinky.cz, 2011-05-20, 2011-05-24, 234031-strauss-kahn-neni-pri-sexu-vubec-nasilny-tvrdi-milenka]

O sexu

„Nedokážu si představit, že by se v Polsku dospělý muž přiznal k tomu, že se bojí vojny nebo že se bojí na vojně. Slabost v polské nátuře nemá co dělat - a při tom se bojí hodně lidí, pro projevy strachu však v naší kultuře nebylo místo.“

Mariusz Szczygieł (1966) spisovatel a novinář

Zdroj: [Słomka, Michał, Szczygieł, Mariusz, iliteratura.cz, 2007-12-30, 2011-06-29, http://www.iliteratura.cz/Clanek/21963/szczygie-mariusz]

O lidech , O dospělosti , O strachu , O mužích

„Člověk je nevyléčitelně náboženský. A tam, kde se člověk odpoutá od tradiční náboženské kultury, nastupují do uvolněného prostoru náhražky. Buď jde o nové náboženské směry, často provázené sektářskou mentalitou, nebo nějaké světské jevy - jako třeba sport, politiky či média - začnou hrát jakousi pseudonáboženskou roli. Na těch reality show je to vidět.“

Tomáš Halík (1948) český filozof, psycholog, religionista, sociolog, teolog a římskokatolický duchovní

Zdroj: Kreč, Luboš, Na prezidenta je mě škoda, Rozhovor, Týden, Mediacop s.r.o., 2007, duben, 23, 2020-05-29, XIV, 44, 17, 1210-9940, http://halik.cz/cs/tvorba/rozhovory/clanek/115, česky

O sportu , O realitě

„Kultura a společné dobro jsou stejně základní jako voda: divadla, knihovny, muzea, kina jsou tolik co akvadukty.“

Claudio Abbado (1933–2014) italský dirigent

Originál: (it) La cultura è un bene comune e primario, come l'acqua: i teatri, le biblioteche, i musei, i cinema sono come tanti acquedotti.
Zdroj: GoodReads.com https://www.goodreads.com/quotes/666304-la-cultura-e-un-bene-comune-e-primario-come-l-acqua

O vodě

„V Africe se o sexu nemluví. To je bráno jako západní vliv a Západ je z pohledu Uganďana místo, kde je možné všechno. Ovšem v naší kultuře musíte mít hodně dětí, abyste byli respektováni, a to nejde dohromady s homosexualitou, která je tím pádem považovaná za zcela nepřijatelnou.“

Kasha Jacqueline Nabagesera (1980) ugandská aktivistka

Zdroj: Trest smrti pro gaye chtějí v Ugandě i američtí pastoři http://www.lidovky.cz/trest-smrti-pro-gaye-chteji-v-ugande-i-americti-pastori-pgv-/zpravy-svet.aspx?c=A130330_191338_ln_zahranici_jv

O dětech , O sexu

„V průběhu svého historického vývoje byla vždy německá literatura a kultura v určitém napětí vůči judaismu.“

Egon Schwarz (1922–2017) americký literární vědec

Zdroj: [Dowden, Stephen, Meike, Werner, 2002, German literature, Jewish critics: the Brandeis symposium, Camden House, 1, XV, en, 1-57113-158-2]

O literatuře

„Kultura je něco, co bylo uloženo zdráhající se většině menšinou, která se dokázala zmocnit donucovacích prostředků.“

Sigmund Freud (1856–1939) rakouský lékař, psychoanalytik a psycholog

„Když se nejistá, poddajná a relativistická kultura střetne s kulturou, která je ukotvená, sebevědomá a posílená společnou doktrínou, obvykle se ta první změní tak, aby vyhověla té druhé.“

Christopher Caldwell (1962) americký politický spisovatel

Zdroj: [Kolik Alláha starý kontinent unese, literarky.cz, 2010-01-08, 2011-03-06, http://www.literarky.cz/svet/evropa/1832-kolik-allaha-stary-kontinent-unese]

O sebevědomí

„Naše smrt je naší poslední službou světu: Pokud bychom nevyklidili cestu, budoucí generace by nemohla obnovit lidskou kulturu. Pokud by tak neučinila, kultura by ztuhla, stal by se neměnnou a tedy mrtvou. Spolu s kulturou by zahynul i každý lidský jedinec.“

Joseph Weizenbaum (1923–2008) německo-americký počítačový vědec

Originál: (de) Unser Tod ist der letzte Service, den wir der Welt leisten können: würden wir nicht aus dem Weg gehen, würden die uns folgenden Generationen die menschliche Kultur nicht wieder frisch erstellen müssen. Sie würde starr, unveränderlich werden, also sterben. Und mit dem Tod der Kultur würde alles Menschliche auch untergehen.
Zdroj: heise.de http://www.heise.de/newsticker/meldung/Der-letzte-Service-zum-Tode-von-Joseph-Weizenbaum-188114.html

O cestě , O světě , O smrti , O mrtvých

„Obraz krajiny protíná všechny politické a národní hranice, překračuje omezení jazyka a kultury.“

Charlie Waite (1949) anglický fotograf

Originál: (en) A landscape image cuts across all political and national boundaries, it transcends the constraints of language and culture.
Zdroj: [Landscape Photographer of the Year 2008, news.bbc.co.uk, 2008-05-15, 2012-03-18, http://www.bbc.co.uk/cumbria/content/articles/2008/04/15/landscape_photographer_2008_feature.shtml]

„Pracovat ve jménu divočiny znamená obnovovat kulturu.“

Gary Snyder (1930) americký básník

Zdroj: Do Prahy přijíždí Gary Snyder http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/do-prahy-prijizdi-gary-snyder

„Vyspělost kultury je závislá na vztahu společnosti k ženám.“

Maxim Gorkij (1868–1936) ruský spisovatel

O závislosti , O vztazích , O ženách

„Kultury jsou organismy. A světové dějiny jsou jejich úplná biografie.“

Oswald Spengler (1880–1936) německý filozof a spisovatel

Zdroj: [Jandourek, Jan, Konec Západu je tu. Už zase., Reflex, 2011, 35, 37]

„Nejlepší věci se nedají sdělit, druhé nejlepší nejsou pochopeny, pak teprve přijde civilizovaná konverzace, po ní masová indoktrinace, a potom výměna mezi kulturami.“

Joseph Campbell (1904–1987) americký mytolog, spisovatel a přednášející

„Kultura žen v dnešní církvi hyzdí některé všeprostupující lži. "Být duchovní znamená být aktivní. Být duchovní znamená být ukázněná. Být duchovní znamená být pečlivá. Nikoli. Být duchovní znamená být do Boha zamilovaná. Touha po zamilovanosti je hluboko v každém ženském srdci. Byly jsme pro ni stvořeny. A Ježíš je do vás zamilovaný - a vždycky bude.“

Stasi Eldredge

O srdci , O ženách

„Americká kultura je zvláštní věc. Trápíme se kvůli vymknutému kotníku nějaké sportovní hvězdy či ztroskotanému manželství jakési celebrity, ale kvůli sto milionům opuštěných dětí nás nespavost netrápí.“

Richard Paul Evans (1962) americký spisovatel

O dětech , O hvězdách , O manželství , O trápení

„Mé tvrdé paže dál svírají uzdu života – / dál jako bezbřehý oceán / má duše vztekem a vášní klokotá. / Zůstanu nespoután. // Mé levhartí oči dál lítý mají lesk / a drží ve své moci / divoký a zádumčivý blesk / planoucí tmou pravěké noci. // Nechť zchátrá a rozpadne se v hlínu / kultury lidské každý čin. / Jsem barbar z nejhlubšlho stínu, / který se tyčí nade vším.“

Robert Ervin Howard (1906–1936) americký autor

O vzteku , O vášni , O duši , O životě

„Evropan je křesťanského náboženství, řecko - římské kultury a bílé rasy.“

Charles de Gaulle (1890–1970) francouzský generál a politik

Kontext: It is very good that there are yellow French, black French, brown French. They show that France is open to all races and has a universal vocation. But [it is good] on condition that they remain a small minority. Otherwise, France would no longer be France. We are still primarily a European people of the white race, Greek and Latin culture, and the Christian religion.

Don’t tell me stories! Muslims, have you gone to see them? Have you watched them with their turbans and jellabiyas? You can see that they are not French! Those who advocate integration have the brain of a hummingbird. Try to mix oil and vinegar. Shake the bottle. After a second, they will separate again.

Arabs are Arabs, the French are French. Do you think the French body politic can absorb ten million Muslims, who tomorrow will be twenty million, after tomorrow forty? If we integrated, if all the Arabs and Berbers of Algeria were considered French, would you prevent them to settle in France, where the standard of living is so much higher? My village would no longer be called Colombey-The-Two-Churches but Colombey-The-Two-Mosques.

Who spoke on March 5, 1959:

O náboženství

„My jsme se svou nezávislostí v kultuře, působením mimo režim neusilovali o státní převrat. Ano, toužili jsme po změně, ale nic násilného jsme nepodnikali. Pro nás to, co jsme dělali, byla normální literatura, normální výtvarné umění, normální hudba, jedním slovem normální kultura.“

Oleg Pastier (1952–2018) slovenský básník, publicista, vydavatel a disident

Originál: (sk) My sme sa svojou nezávislosťou v kultúre, pôsobením mimo režimu neusilovali o štátny prevrat. Áno, túžili sme po zmene, no nič násilné sme nepodnikali. Pre nás to, čo sme robili, bola normálna literatúra, normálne výtvarné umenie, normálna hudba, jedným slovom normálna kultúra.
Zdroj: [Kvasnička, Matúš, Zomrel disident, básnik a vydavateľ Oleg Pastier, kultura.pravda.sk, 2018-03-15, 2018-06-04, https://kultura.pravda.sk/kniha/clanok/462353-zomrel-disident-basnik-a-vydavatel-oleg-pastier/]

O literatuře , O změně , O závislosti , O umění

„Každý Afričan je vlastně spisovatelem. Každý je totiž vypravěčem. Podle tradice se starší bratr vždy stará o mladšího, naučí se vyprávět. A vesničané se večer scházejí a vyprávějí si příběhy - o zemi, kultuře, o původu…“

Caya Makhélé (1952)

Zdroj: [Šotolová, Jovanka, Makhelé, Caya, iliteratura.cz, 2003-04-24, 2018-05-31, http://www.iliteratura.cz/Clanek/13389/makhele-caya]

„Kořeny naší civilizace jsou od osvícenství a od řádění jakobínů a jejich leninských dědiců podťaty, víra ve vlastní tradici smrtelně oslabena. Nesmíme oslavovat nesporné výsledky euroamerické civilizace, vědy a kultury, která nemá ve světě obdobu. Nezbývá než zápas se všemi utopistickými -ismy. Poslední vize Evropy (šíření tzv. univerzálních lidských práv) pohasla na bojištích Afganistánu, Iráku a Libyi, zato v západní Evropě se kdysi umírněný etický humanismus, jakkoli mylný, zvrhl v divokou ideologii jednotného lidstva bez hranic. Skrývá se za ní nenávist a naprosté odmítnutí vlastní údajně rasistické civilizace, utopická představa, že smíšené obyvatelstvo všech kultur i tradic se nějak obrousí rovností před zákonem a vytvoří laskavé a mírumilovné společenství bez předsudků. Západoevropská levice zešílela a uhranutá pravice není schopna razantní odpovědi. Masová imigrace pomalu vytváří rozvrácenou společnost nesourodých loajalit.“

Alexander Tomský (1947) český nakladatel, politolog, publicista, překladatel a vysokoškolský pedagog

Zdroj: Tomský, Alexander. [Blíží se vydání třetího souhrnu odpovědí na otázku do naší ankety Paretova břitva. …]. In: Facebook [online]. 30. duben 2018, 10:04 [cit. 2018-05-09]. Dostupné z: https://www.facebook.com/institut2080/photos/a.728798957224438.1073741829.634087193362282/1450396568398003/?type=3

O nenávisti , O vědě , O světě , O víře

„Mějte odvahu jít proti proudu. Mějte odvahu k opravdovému štěstí! Řekněte „ne" pomíjivé, povrchní a zvrhlé kultuře, která vám neumožní vzít na sebe zodpovědnost a čelit velkým výzvám života!“

František Radkovský (1939) biskup plzeňský

z poselství ke Světovému dni mládeže 2014
Zdroj: [Fencl, Jindřich, et al., Františku, děkujeme: za vše, co jsme skrze Tebe dostali, Biskupství plzeňské, Plzeň, 2014, 978-80-905894-1-4]

O štěstí , O životě

„Myslím si, že pro muslimy je modlitba za mír obtížnou záležitostí. Spíš se mohou modlit za získání vlády nebo zabití nepřítele. Nemůžeme jim podsouvat křesťanské postoje. Oni mají jinou psychiku. Nelze od nich vyžadovat něco, co nepatří k jejich víře a kultuře.“

Antoine Audo (1946)

Zdroj: [Biskup Audo: nepodsouvejme muslimům křesťanské postoje, radiovaticana.cz, 2017-06-12, 2017-06-13, http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=25885]

O míru , O víře

„Neměl jsem zájem o šíření kultury skládání hudby jako profesionálního podniku. Zatímco lidé jako Philip Glass a Steve Reich a La Monte Young studovali kompozici a chtěli být velkými skladateli, já jsem chtěl se skládáním skoncovat. Zbavit se ho. Chtěl jsem, aby vymřelo.“

Tony Conrad (1940–2016) americký režisér, houslista a hudební skladatel

Originál: (en) I wasn’t interested in propagating the culture of musical composition as a professional undertaking. Whereas people like Philip Glass and Steve Reich and La Monte Young, they studied composition and wanted to be big composers. I wanted to end composing, get rid of it. I wanted it to die out.
Zdroj: [Robin, William, Tony Conrad Was Such a Good Minimalist, He Was Almost Forgotten, https://www.nytimes.com/2017/03/24/arts/music/tony-conrad-was-such-a-good-minimalist-he-was-almost-forgotten.html, 2017-03-24, 2017-03-25, The New York Times, anglicky]

O hudbě , O lidech