Citáty na téma let

strana 2

„"Člověk velmi často zapomene, že i jeho nejbližší mají svá trápení. Když je Ti smutno a nevíš jak dál, nadechni se a řekni si "Let it be".“

„Potřebujeme dva roky, abychom se naučili mluvit, a padesát let, abychom se naučili mlčet.“

„Jen ten opravdu miloval, kdo po dlouhých letech lásky miluje jako poprvé.“

„Je absurdní chtít prodloužit život vždy a za každou cenu. Mládí je třeba prodloužit, mládí nebo alespoň sílu zralých let.“

„Není nic hanebnějšího než to, že stařec dokazuje svou dlouhověkost pouze počtem let.“

„Jsem přesvědčen, že by bylo velmi zajímavým experimentem vypnout internet na pět let a pozorovat, jaké umění by vznikalo.“

„Nikdy nebylo mým úmyslem latinsky něco psát, natož vydávat. Toliko svému národu abych prospěl některými knihami sepsanými v mateřském jazyce, taková touha mě pojala už jako jinocha a neopustila po celých těch padesát let; k jiným věcem jsem byl přiveden jenom časovými příležitostmi. Abych ovládl svůj jazyk, začal jsem roku 1612 (za pobytu v Herbornu) skládat Poklad jazyka českého, to jest co nejúplnější slovník, přesnou mluvnici, ozdobné i výrazné způsoby mluvy a přísloví. Všechno to jsem svědomitě sbíral, a přičinil jsem se, aby všechno bylo souběžné a souladné s latinou, aby se mohla vyjádřit slova, úsloví, zvláštnosti, pořekadla i sentence se stejnou ušlechtilostí a stejným důrazem (vlastní výrazy vlastními, obrazné obraznými, starobylé starobylými, žertovné žertovnými, průpovídkové průpovídkovými atakdále) tak, aby se kterýkoli spisovatel s nejumnější latinou mohl překládat do češtiny a naopak se stejnou uhlazeností.“

„Dva největší mýty o mě jsou že jsem intelektuál – protože nosim tyhle brejle, a že jsem umělec – protože moje filmy jsou prodělečný. Tyhle dva mýty přetrvaly po mnoho let.“

„Jsou jiná zla, jež mohou přijít. (…) Nám nepřísluší zvládnout všechny zvraty světa, jen udělat, co můžeme, pro dobro let, do nichž jsme postaveni, vykořeňovat zlo na polích, která známe, aby ti, kdo přijdou po nás, mohli obdělávat čistou zemi. Jaké počasí budou mít, o tom my nerozhodneme.“

„Nikdy se netěším, protože nemám žádnou představu o tom, co přijde.. Nemám ponětí, jakých bude příštích pět let.“

„Když mi bylo 16 let, obdivoval jsem lidi s luxusem. Teď obdivuji lidi s vnitřním mírem.“

„Nově jmenovaný velitel v Alžíru jel automobilem z letiště do své rezidence. Ihned vydal příkaz vysadit kolem cesty alej stromů. Pobočník oponoval: "Ale pane, stromy rostou sto let než poskytnou stín". Velitel odvětil: "Právě proto je musíme zasadit již dnes!"“

„Demokracie je dobrá v tom, že vždycky po čtyřech letech mají lidé právo říct: Ne, běžte do prdele. A v tom je demokracie skvěla a očistná.“

„Klukovství není spojeno s s léty. Nemusí končit v určitém věku či po jistých zkušenostech. Klukovství je schopnost. Je to dar. Může být pašováno životem až do pozdních let, nemusí nás opustit, pokud je neopustíme sami, pokud je nezradíme, pokud se za ně nezačneme stydět - před svým okolím či sami před sebou.“

„Dvacet let bujného života udělá ze ženy ruinu, dvacet let manželství z ní udělá vládní budovu.“

„Po deseti letech manželství rozluka nesmí být možná.“

„Jediný okamžik přijetí všeho, co je, je lepší než tisíc let zbožnosti.“

„Jsem přesvědčen, i když přiznávám, že se mohu mýlit, že povídka „Smrt krásných srnců“ o Leo Popperovi a Karlovi Proškovi se bude číst ještě za padesát let, až my tu nebudeme. Někteří lidé mi řekli v těchto dnech, že bude jednou v čítankách. Ale i kdyby tam nebyla, poslal jsem do tohoto kraje za všechny peníze, co jsem v těch dnech měl, tolik výtisků, že bude jednou schována v branovských a nezabudických chalupách a bude se předávat z pokolení na pokolení tak jako hrací obrazy nebo hmoždíře. Ne pro mou slávu, ale proto, aby viděli, jací byli mrtví, kteří tu žili, chodili na Brtvu na trávu a vyhrávali na gramofón „Tisíc mil.““

„Nedávno jsem se strašně zlobil – už ani nevím, na kterého ze svých dvou dávno dospělých synů, když na otázku, co bude večer dělat, řekl, že půjde s kamarády do hospody. Strašně jsem protestoval. Snažil jsem se mu vysvětlit, že nikdy v životě jsem nešel do hospody. Pozor na to slovo. Samozřejmě jsem byl v hospodě tisíckrát, ale sezení v hospodě nesmělo být primárním programem. Primárním důvodem bylo například to, že se šlo po treninku na pivo – ale po tréninku. Ale že bych trávil večer tím, že půjdu do hospody, to jsem myslím za šedesát let svého života nikdy neudělal.“

„Když vám rodiče zemřou, osiříte. Bez ohledu na to, kolik vám je let.“

„Není to zvláštní, o kolik knížky ztloustnou, když je člověk čte víckrát? Jako by pokaždé zůstalo něco přilepené mezi stránkami. Pocity, myšlenky, zvuky, vůně… A když pak po mnoha letech v té knize zas listuješ, objevíš v ni sebe samu, o něco mladší, tak nějak jinou, jako by tě ta kniha zachovala jako vylisovaný květ, cizí a důvěrně známou zároveň.“

„Nechť tvůj první den v pekle trvá deset tisíc let.
Tak, a to ať je ten nejkratší.“

„Během šedesáti pěti let svého života jsem kráčel cestou povinností a disciplíny. A dnes, když se dívám zpětně na tuto službu, tak se ten voják v mém srdci zvedá a potichu mumlá: Děkuji, má vlasti.“

„Postupem let jsem zjistil, že když se na závod moc soustředím, znervózňuje mě to. Naučil jsem se proto těsně před startem myslet třeba na videohry a další věci, které budu dělat potom. Díky tomu se dokážu zklidnit.“

„Spojené státy jsou hrdé na roli, kterou sehrály při založení Československa před 100 lety, a těší se na pokračování partnerství a přátelství mezi našimi zeměmi.“

„Většina lidí přeceňuje to, co udělají za jeden rok, a podceňuje to, co dokáží za deset let.“

„Jak by milión let buddhismu mohlo ovlivnit evoluci člověka?“

„Většina lidí umírá ve 25 letech a nejsou pohřbena, dokud jim nebude 75 let.“

„Prý jen blbec nemění názory, ale za 20 let změnit všechny názory, to umí jen Miroslava Němcová.“

„Ráda chodila po ulici s knihou pod paží. Měla pro ni stejný význam jako elegantní hůl pro gentlemana před sto lety. To ji odlišovalo od ostatních.“

„Je smutné pomyslet na to, v jakém stavu bude rokenrol za dvacet let. Vypadá to, že až rokenrol umře, celý svět exploduje. Už teď je tak překopaný a plagiovaný, že sotva žije. Je to nechutné. Vždyť už se děti ani nezajímají o rokenrol tolik jako dřív, tak jako ostatní generace. Už se z něj stalo jen módní prohlášení a identita, kterou děti používají jako nástroj k šoustání a společenskému životu. A v tu chvíli si opravdu nedokážu představit, že by hudba měla pro teenagera nějaký opravdový význam.“

„Srdce je v každém člověku staré statisíce let, zatímco rozum sotva tisíc.“

„Skutečného mládí dosahujeme ve zralých letech.“

„Copak je umění být mladý, když je Vám čtyřiadvacet let?“

„Kdyby nějaký Marťan (který nikdy nezemře, snad jen při nehodě) přišel na Zemi a viděl tento zvláštní druh bytostí – tyto lidi žijící asi sedmdesát nebo osmdesát let s vědomím, že přijde smrt – zdálo by se mu, že musí být nesmírně depresivní žít a vědět, že život je jen dočasný. My lidé nějak přijdeme na to, jak žít i přes tento problém: smějeme se, vtipkujeme, žijeme.“

„V úvodu řeknu, že nejsem sexista, nikdy bych nevyslovil to, co někteří kolegové vyslovili v Poslanecké sněmovně, v této komoře by se to ani nehodilo, se ženami spolupracuji od svých čtyř nebo pěti let, každý si pamatujete, jak to tehdy bylo, jsou krásné, nádherné, lepší a nejlepší, mnohem lepší než my, ale hlavně o naši ochranu nestojí. Jsou svéprávné, ochrání se samy, ale na druhou stranu chtějí být obletovány, chtějí slyšet, že mají dnes krásný účes, krásnou sukni nebo kalhoty - bokovky, které jim sice zničí ledviny, ale ony obětují všechno pro to, jen aby se nám líbily. Proto nemohu v žádném případě podpořit naši paternalistickou ochranu a touhy neukojených feministek, kterým harasment nikdy nehrozí. To je na tom velmi pikantní a zvláštní. Nemohu je jmenovat, protože bych se dopustil toho, čeho se dopustit nechci, ale můžete si je na internetu prohlédnout - ty aktérky, které jsou v těchto směrech aktivní, těm se opravdu nemůže nic stát, nikdo je nikdy obtěžovat nebude. Nevím, proč bych to měl podporovat. Naopak, našich milých a krásných se to týká, a to, co dělám dosud, budu dělat pořád, tím spíš ke svému věku, že mi už nic jiného nezbývá.“

„Je mi 66 let, připravoval jsem se na odpočinek a těšil jsem se na něj. Místo toho mám být prezidentem republiky v dnešních těžkých dobách. Je to velká oběť, ale přinesu ji, je-li to nutné v zájmu národa a státu.“

„Rozdíl mezi nezkroceným hřebcem a mezi trpělivým tažným koněm je jen rozdíl ve cviku, Cvik je jediný mravní rozdíl mezi dnešním člověkem a člověkem před deseti tisíci lety.“

„Bylo mi patnáct let, byl jsem tehdy ve věku, kdy vidíme na ženách hlavně obličej.“

„Dva tisíce let černošské historie, nemohou být snadno vymazány.“

„Láska mě za pár měsíců naučila víc, než život za několik let.“

„Obchodník ví, že jenom po letech trpělivého, vyrtvalého oddání se obchodu může dosáhnout té odměny, jíž je úspěch, ne náhodou, nýbrž prostředky dobře promyšlenými k dosažení cíle.“

„Stařec je, kdo má o deset let víc než ty.“

„Šedesát let je pro šedesátníka přiměřené stáří.“

„Náš život je plný omylů. Některé z nich se nám však podaří pojmenovat až řadu let po jejich vzniku.“

„Manželství je povinnost poskytovat někdy i čtyřicet let byt a stravu dceři jiného muže.“

„Aby se člověk stal slavným, musí 40 let malovat, nebo 20 let psát bestsellery, nebo 10 let hrát na divadle hlavní role, nebo 5 let hrát ve filmu, nebo 1 měsíc číst v televizi kuchařské recepty.“

„Moudří lidé si umějí rozdělit loučení s mládím na několik desítek let.“

„Člověku je třeba dvou let, aby se naučil mluvit a šedesáti let, aby se naučil držet jazyk za zuby.“

„Když se o někom říká: jeho politické myšlení se za čtyřicet let nezměnilo - je to špatná chvála. Znamená to, že pro něho neexistovala ani každodenní zkušenost, ani přemýšlení.“

„Sedmička byla vždy jeho šťastným číslem. Přestal tomu věřit, až když dostal u soudu sedm let za krádeže a podvody.“

„Do každého životního období vstupujeme poprvé, proto nám tak často - nezávisle na počtu prožitých let - chybí zkušenosti.“

„Představme si, že by nám bylo vidět srdce, a to srdce by ukazovalo sílu lásky – už po deseti letech by bylo vybledlé.“

„Kupodivu to ve skutečnosti nebyl Lou Reed, kdo mě přitahoval ke skupině The Velvet Underground. Pro mě byl zvukem kapely John Cale. To se potvrdilo o několik let později, když jsem pracoval s Lou Reedem na albu Transformer. John byl subverzivní element kapely, jeden z nejpodceňovanějších hudebníků v historii rockové hudby. Ten chlap je nebezpečný, skutečný charakter. Nenapadá mě nikdo děsivnější a temnější. Lou Reed je v porovnání s ním sborový zpěvák.“

„Jak to, že se hlasatelé „humanismu“ a „demokracie“ tolik bojí mrtvého nacismu, ale nikoliv živého komunismu? Odpověď je geniálně jednoduchá. Jestliže se nebojím zlodějů a vrahů, pak nejspíš proto, poněvadž sám k nim patřím. Skutečnou i mediální politiku určují už několik let dnešní šedesátníci, kteří patřili r. 1968 k revoluční studentské mládeži, demolující na ulicích evropských a amerických měst auta a obchody. Hlásili se k neomarxismu a jejich ideovým vzorem byl mj. i masový vrah Mao a bandita Che Guevara.“

„Dítě je to nejdražší, co jsme dostali. Loni přišlo při interrupci o život 23 tisíc dětí. Možná jen jejich maminkám nikdo neřekl, že na potrat jít nemusejí. Český potratový zákon, který je v platnosti už 57 let, nepomáhá, ale zraňuje a zabíjí.“

„Po třicet let byla armáda mou pýchou. Žil jsem pro ni, pro ni jsem pracoval a nyní - po čtyřech a půl skvělých letech války plných vítězství, která nemají obdobu - se musela vzdát kvůli dýce vražené do jejích zad revolucionáři právě ve chvíli, kdy byl mír na dosah!“

„Rozdíl mezi totalitním zřízením a demokracií způsobuje nesmrtelnost. Trvá-li život člověka pouhých sedmdesát let, pak je stát nebo národ důležitější než jednotlivec. Pokud má však křesťanství pravdu, je jedinec důležitější, neboť je věčný.“

„Němci se musí chovat minimálně příštích 10 000 let slušně, abychom se s nimi mohli bavit jako s lidskými bytostmi.“

„Sto let po osvobození černochů představovala myšlenka osvobození zvířat znovuzrození ideálu svobody, rovnosti a bratrství. S úžasem jsme si uvědomili, že zvířata, která jsme po generace vnímali spolu s nerosty a stromy jako inventář světa, jsou naši bližní, človíčkové v kožíškách.“

„Nikdo netušil, kde se člověk pohybuje než se narodí, ale když už jste se narodili, stačilo vám pár let, abyste pochopili, že jste na tu cestu dostali zpáteční jízdenku, a navíc ještě procvaknutou.“

„Smrť nechal vyrůst Ysabell do věku šestnácti let, protože věřil, že se staršími dětmi je snazší pořízení než s těmi malými, což samozřejmě jen dokazuje, že můžete být nesmrtelnou antropomorfní personifikací a přitom se smrtelně mýlit.“

„Manželství je nesmyslná instituce – v patnácti je člověk prodán a vysloví přísahu, které nerozumí a které se nemůže zbavit 30 a více let.“

„Bilióny a biliony modliteb každý den se ptají, žebrají a prosí o laskavost. 'Udělej to' '' dej mi tamto '' Chci nové auto '' Chci lepší práci '. A většina z těchto modliteb se koná v neděli. A já říkám: dobře, modlete se za všechno, co chcete. Modlete se za cokoli. Ale… co je to s božským plánem? Pamatuješ si to? Božský plán. Dlouhou dobu Bůh vytvářel svůj božský plán. Dalo to hodně přemýšlení. Rozhodl se, že to byl dobrý plán. Zkusil to v praxi. A po miliardy a miliardy let se božský plán dařil dobře. Teď přijdeš a modíš se za něco. Dobře, předpokládejme, že to, co chceš, není v Božím plánu. Co po něm chceš aby udělal? Změnil plán? Jenom pro tebe? Není to trochu arogantní? Je to božský plán. Jaké je využití Boha, jestliže každý chudý blbec s dvou dolarovou modlitební knihou může přijít a zku**it váš plán? A je tu další problém, který byste mohli mít; Předpokládejme, že vaše modlitby nejsou zodpovězeny. Co na ti řeknete? "No, to je Boží vůle. Boží vůle je správná. " Dobře, ale pokud je to Boží vůle a on si stejně bude dělat co chce; proč se ku*va obtěžují s modlitbou? Zdá se mi to jako velká ztráta času. Nemohl byste prostě přeskočit modlitbu a dostat se k jeho vůli?“

„Existuje lék, který… by během několika let učinil celou Evropu… svobodnou a… šťastnou. Tímto lékem je obnova evropské rodiny, nebo její co největší možné části, a vytvoření struktury, díky níž by mohla žít v míru, bezpečí a svobodě. Musíme vybudovat něco jako Spojené státy evropské. – projev ke studentům na univerzitě v Curychu, 19. září 1946“

„Dnes je ti 18 let, otevírá se ti svět.
Vítej ve světě dospělých, končí ti doba nezletilých.
Bezstarostný věk ti skončil, do svých rozhodnutí jsi právě vkročil.
Opatrný bud na své volby, hlavu motat, ti budou holky.
Ať se splní tvoje sny a máš samé krásné dny.
Hodně sexu a lásky, abys neměl žádné vrásky.
Hodně peněz, přátel, holek…
Ať tvrdý je tvůj vdolek“

„Prvních dvacet pět let svého života jsem chtěl svobodu. Dalších pětadvacet let jsem chtěl řád. V dalších pětadvaceti letech jsem si uvědomil, že řád znamená svobodu.“

„Pokud si někdo myslí, že mír a láska jsou pouze klišé, od kterých se mělo upustit již v 60. letech, to je problém. Mír a láska jsou věčné.“

„Už div ne dvě stě let odvykáme jakýmkoliv činům.“

„Norské přísloví říká: "Věrná láska, sáňkování a lov na ptáky netrvá nikdy dlouho." Zaplať pánbů! Jaká by to byla nuda třicet let sáňkovat!“

„Celá hudba světa je od věky věků tonální - až na jeden zanedbatelný omyl v 20. letech minulého století.“

„Ženy jsou milenkami mladých mužů, společnicemi jejich středních let a ošetřovatelkami v jejich stárnutí.“

„Nebezpečný je takový ženský teenager teprve mezi třiceti a čtyřiceti lety.“

„Láska je oheň, který během let nadělá víc dýmu než tepla.“

„Co vám přinese okamžitý klid mysli? Navraťte se ve své fantazii na zemi po tisíci letech a hledejte, co po vaší existenci zbylo.“

„Přistoupil jsem k westernovému žánru s velkou láskou a také velkou ironií. Na první místo jsem postavil péči o věrohodnost. Pokud se týká násilí v mých filmech, jehož přemíra se mně někdy vytýká, jde o zásadní složku oné doby, kdy se na Divokém západě lidé dožívali věku 38 let. Copak to mohly být nějaké romantické časy, jak to ukazují američtí filmaři?“

„I když se mi zatím daří, přesto cítím, že jsem dřív vyskakoval z rozjetých aut daleko lehčeji, běhal jsem daleko rychleji, i risk z pádu je daleko větší než před lety. Věda ale nachází stále nové možnosti, jak prodlužovat lidský život, a tak i pětašedesátiletí se dnes cítí fit pro práci. Mám tedy ještě čas a věřím, že si konečně zahraji víc hodnotnějších rolí, na které jsem kvůli těm akčním dosud neměl čas.“

„Čím jsem starší, tím jsem spokojenější. Za takových dvacet let to samou spokojeností nebudu moct vydržet.“

„Každá modlitba je letem vzhůru. Každá meditace je ponořením se dovnitř.“

„Letos mi bude 86 let, rozhodla jsem se, že ten další rok BUDE TIM NEJLEPSIM! Jak jste na tom VY?
Můžete to udělat také tak!“

„Musíme rozlišovat mezi obsahy myšlenkového procesu a logickými kategoriemi použitými myšlením. Zatímco se obsahy našeho bdělého myšlení nepodřizují omezením prostoru a času, mají kategorie logického myšlení prostorově-časovou povahu. Tak například mohu myslet na svého otce a zjistit, že jeho postoj v určité situaci je totožný s mým. Toto zjištění je logicky správné. Jesliže však tvrdím: "Já jsem svým otcem," pak je toto tvrzení "nelogické", protože neodpovídá pojmům fyzikálního světa. Z hlediska prožívání je však ta věta logická, neboť jí vyjadřuji své prožitky totožnosti se svým otcem. Logické myšlenky v bdělém stavu jsou podřízeny logickým kategorím, založeným na speciální formě existence, ve které přistupujeme k realitě v jednání. Ve spící existenci, která se vyznačuje nepřítomností dokonce i potenciálního jednání, se používají kategorie, které se vztahují k prožívání sebe sama. To platí i pro cítění. Jestliže se můj ci v bdělm stavu týká člověka, kterého jsem dvacet let neviděl, jsem si stále vědom faktu, že dotyčný není přítomen. Když o něm však sním, pak ho cítím tak, jako kdyby přítomen byl. Jestliže však říkám "jako kdyby přítomen byl", vyjadřuji tím svůj pocit v pojmech, které odpovídají "bdělému životu". Pro spící existenci neexistuje žádné "jako by"; příslušná osoba je přítomna.“

„Nemám ze smrti ani trochu strach. Řekl bych, že ho má jen málokdo. Všichni se spíš bojí toho, co by je mohlo očekávat v letech či měsících před ní.“

„Ahoj Jane! Vzpomínáš si na mě? Jsem tvoje matka. Taková starší žena, která tě před 30 lety porodila.“

„Jednou si vzpomeneš na ty útrapy v průběhu let, ale budeš na ně vzpomínat v dobrém.“

„… v zásadě sport totiž neprodlužuje život. Jeho délka je víceméně daná geneticky. Nezdravým životním stylem si můžeme délku výrazně zkrátit. A sportem si můžeme přidat aktivní léta v průběhu života. Ale ne si prodloužit genetický předpoklad. Podívejte, já ve svých téměř sedmdesáti letech doběhnu tramvaj. Vyjdu do čtvrtého patra. Nejsem ctihodný kmet, který chodí o hůlce.“

„„Co budeme dělat odpoledne?“ zvolala Daisy,
„a zítra a příštích třicet let?““

„Věří také, že musíme respektovat přání jednotlivce, který se rozhodl přestat brát potravu a usadil se venku, aby ukončil svou pozemskou existenci. Nevěří, že smrt způsobená nemocí nebo úrazem je přirozená. Konec konců není přece možné zabít něco, co je věčné, a člověk nemůže zabít, co sám nestvořil. Tento názor souvisí s jejich vírou ve svobodnou vůli. Duše se svobodně rozhodne přijít. Proč by tedy mělo být spravedlivé zakázat jí odejít? Nejde o osobní rozhodnutí provedené v naší zjevné skutečnosti, ale o věčné rozhodnutí provedené vševědoucí součástí naší bytosti na rovině věčnosti.
Věří, že nejpřirozenější způsob, jak odejít z lidské zkušenosti, je uplatnit svobodnou vůli a právo na volbu. Když jeden z nich dosáhne věku 120 nebo 130 let a začne ho vzrušovat myšlenka na návrat do věčnosti, otáže se Božské Jednoty, zda je to v zájmu Nejvyššího Dobra a uspořádá slavnost na počest svého života.
Národ Opravdových Lidí po staletí pronáší k novorozencům jednu a tutéž větu a každý z nich tedy po narození slyší stejná první slova: „Milujeme tě a budeme ti na tvé cestě nápomocni.“ Při poslední oslavě obejmou jeden po druhém odcházejícího a opakují tutéž větu. Při příchodu na tento svět slyší totéž, jako když ho opouští! Pak se odcházející posadí do písku a doslova vypne své tělo. Zemře během dvou minut. Nikdo ho neoplakává a nikdo netruchlí.“

„Mama mi na krk dala klíč a pak mě pohladila.
Budu teď chlapče pár let pryč, ale jako bych tu byla.
Až půjdeš mezi lidi, očisti si boty,
ať hned každý vidí, že nejsi z luzné Lhoty.
Nenech na sebe křičet od nějakých pobudů.
A choď do holiče, ať neděláš ostudu.
A když poletí bláto, neboj se a stůj.
Nezapomeň na to, že jsi můj!
Na lidi buď slušný, a nechoď furt v tom tričku.
O neděli svatodušní zapaluj mi svíčku.“

„Žel, že na konci života vidíme, jak málo jsme uskutečnili z těch dobrých věcí, které jsme v minulých letech hodlali vykonati. Proto nikdy dobré konání neodkládej na dobu pozdější.“

„Je lepší nezažít v životě nic hezkého než to zažít a po letech na to jen smutně vzpomínat protože víte co všechno jste ztratily“

„Člověk nepozorovaně, ale vždycky jednou za deset nebo za patnáct let "naráz zestárne", jako kdyby na něj příroda zapomněla a pak se zničehonic upamatovala a honem ho posadila na úroveň jeho skutečného stáří.“

„Nesmrtelnost? Není to to, co trvá čtyřicet let nebo tak nějak?“

„Co nazýváme pravdou? Klam starý tisíc let. Co je klam? Pravda, která žije teprve minutu.“

„Když moudrost přichází do let, stává se nudou.“

„V každém pádu je zárodek letu.“

„…Zásady a ideály fašismu a nacionálního socialismu uvedené poprvé v život v Itálii a Německu měly, mají a jistě i budou mít stále větší vliv a míru inspirace pro další generace politiků i prostých, ale uvažujících lidí. Vždyť jen to, co dokázal vůdce a všichni nacionální socialisté po I. světové válce, když se jim dostalo možnosti vést Německo, to se doslova rovnalo zázraku. Ze země zmítané sociálními nepokoji, anarchií, bolševickými tendencemi, hyperinflací, stagnací hospodářství a ostatními negativními jevy dokázali za několik málo let vybudovat moderní a akceschopný stát …“

„Koncem dvacátých let se tak ve Zlíně užívalo dříve neslýchaných koncepcí, jako byl podíl zaměstnanců na zisku, system komunikace uvnitř podniku, samostatná účetní střediska. Firma zavedla pětidenní pracovní týden, aby zaměstnanci mohli v sobotu chodit do školy nebo se jinak vzdělávat.“

„Většinu toho, co moji sousedé nazývají dobrým, pokládám za špatné a lituji-li čeho, je to asi mé dobré chování. Jaký zlý duch mě to posedl, že se chovám tak dobře? Povídej si věci sebemoudřejší, ty starý muži, který žiješ ve vší počestnosti už sedmdesát let – slyším neodolatelný hlas, který mě od toho všeho zrazuje. Každá generace opouští podniky generace následující, jako myši opouštějí ztroskotané lodě.“

„Cítil jsem v kostech vítězství judaismu, který po dva tisíce let exilu z Izraelské země snášel perzekuci, španělskou inkvizici, pogromy, protižidovské dekrety, omezování i masové vraždění nacisty v naší vlastní generaci, a dosáhl naplnění své staleté touhy − návratu na svobodný a nezávislý Sion. Byli jsme toho večera šťastní, tančili jsme a naše srdce byla vděčná všem národům, jejichž představitelé hlasovali pro rezoluci. Slyšeli jsme jak pronášejí to magické slovo „yes,“ když jsme poslouchali jejich hlasy na rádiových vlnách ze vzdálenosti tisíců kilometrů. Tančili jsme − ale věděli jsme, že před námi leží bitevní pole.“