Citáty na téma místo

„Celý život čekáme na výjimečného člověka místo toho, abychom obyčejné lidi okolo nás změnili na výjimečné.“

„Jestliže se pokoušíš zatlouci do zdi hřebík a on ti upadne na zem, neztrácej čas hledáním, protože ho nenajdeš. Jednoduše si zuj jednu botu a sundej ponožku, potom šlápni náhodně na jakékoliv místo pokoje (bez ohledu na to, jak je velký). Hřebík najdeš tam.“

„Bláznovství obchází kolem světa jako slunce. Není místa, kde by nesvítilo.“

„Doprčic, copak může být někdo odvázanej z toho, že se každý den v půl sedmý probudí drnčením budíku, vyskočí z postele, obleče se, násilím se nakrmí, vysere, vychčije, vyčistí si zuby a pak bojuje se silničním provozem, aby se dostal na místo, kde v podstatě vydělává hromadu prachů pro někoho jiného a ještě se po něm chce, aby byl vděčný za to, že dostal šanci to dělat?“

„Protože není jisté, na kterém místě tě čeká smrt, čekej ji všude.“

„Ten, kdo následuje dav, se obvykle dál než ostatní nedostane.
Ten, kdo chodí sám, se pravděpodobně ocitne i v místech, kde ještě nikdo nikdy nebyl.“

„Až půjdeš jednoho dne do parku, slunce bude pálit, a ty se div neuvaříš, nenamáhej se hledáním lavičky. Ta jediná prázdná bude na místě, kde slunce svítí nejvíc.“

„Jinoch se stává mužem, když obejde kaluž, místo aby do ní vstoupil.“

„Hollywood je místo, kde vám zaplatí tisíce dolarů za polibek, za duši však jen padesát centů. Já to vím, protože jsem až příliš často odmítala tu první nabídku a doufala v těch padesát centů.“

„Na prvním místě je hudba, pak text.“

„Koupil jsem si sice zbraň, ale místo ní volím drogy.“

„Přestože si to ani neuvědomujeme, vyplňujeme důležitá místa v životech druhých lidí.“

„Lidé se nenávidí pro své zápory, místo aby se milovali pro své klady.“

„Filozofie náboženství byla vždy orientována na smrt místo na život. Náboženství učí, že důležité je to, co přichází po životě, zatímco to, co se stane před smrtí, nemá žádný význam. Dosud náboženství uctívalo smrt, ale neprojevovalo žádnou úctu k životu. Nikde nenacházíme radostné přijímání květů a plodů života; všude nacházíme úporné lpění na mrtvých květech. Naše životy jsou nápisy na hrobech mrtvých květů.“

„Svět redukovaný mužskou logikou potřebuje trochu ženské nevypočitatelnosti a tajemství. Ale také - svět decimovaný mužskou agresivitou potřebuje ženskou něhu. Co si však počít s chudinkami, které si nechaly vsugerovat, že něha je přežitek, že muž je vlastně soupeř nebo dokonce nepřítel, kterého je třeba deklasovat, a nejlépe mužskými metodami? Svět je sice zařízen spíš pro muže než pro ženy, ale sotva se zlepší tím, že místo mužů a žen budou jen muži různého pohlaví.“

„Nespravedlivost na jednom místě zeměkoule ohrožuje spravedlnost na celém světě.“

„Bůh zajisté chce, aby mezi námi byla namísto násilí láska, namísto hádek prostota víry, místo roztržek společná snášenlivost.“

„Dospělí si potrpí na číslice. Když jim vypravujete o novém příteli, nikdy se vás nezeptají na věci podstatné. Nikdy vám neřeknou: „Jaký má hlas? Které jsou jeho oblíbené hry? Sbírá motýly?“ Místo toho se vás zeptají: „Jak je starý? Kolik má bratrů? Kolik váží? Kolik vydělává jeho otec?“ Teprve potom myslí, že ho znají.“

„Čas není žádná dálnice mezi kolébkou a hrobem, nýbrž místo k zaparkování na slunci.
Dnes žít!
Dnes se smát!
Dnes se radovat!“

„Typickej chlap! Místo hlavy má mičudu a mozek zůstal někde na střídačce!“

„Domov není místo, kde bydlíš, ale místo, kde ti rozumějí.“

„Hudba a rytmus nacházejí cestu k nejskytějším místům duše.“

„Svět je nebezpečné místo k životu, ne kvůli lidem, kteří jsou zlí, ale kvůli lidem, kteří s tím nic neudělají.“

„Neprosím o zázrak, Pane, ale o sílu pro všední život.
Nauč mě umění malých kroků.

Učiň mě hledajícím a nalézajícím,
učiň mě sebejistým v pravý čas.

Obdař mě jemnocitem,
abych dokázal odlišit prvořadé od druhořadého.

Prosím o disciplínu, abych jen tak neproklouzl životem
a rozumně si rozdělil své dny, abych neprospal záblesky světla a vrcholy
a abych aspoň tu a tam našel čas na umělecký zážitek.

Dovol mi přesvědčit se o tom,
že snít o minulosti či budoucnost mi nepomůže.

Pomoz mi co nejlépe zvládnout to, co je nejbližší,

pomoz mi pokládat právě prožívanou hodinu za nejdůležitější.

Chraň mě před naivní vírou,
že v životě musí jít všechno hladce.

Daruj mi střízlivé poznání, že těžkosti, porážky,
neúspěchy a zklamání jsou přirozenou součástí života,
že díky jim rosteme a dozráváme.

Připomínej mi,
že srdce se často staví proti rozumu.

Pošli mi v pravou chvíli někoho,
kdo má odvahu říci mi pravdu s láskou.

Chléb každodenní dej mi pro tělo i duši,
projev Tvé lásky, přátelské echo, a aspoň tu a tam náznak,
že budu užitečný.

Vím, že mnoho problémů se řeší neděláním.
Dej, abych dokázal čekat.

Ať vždycky nechám Tebe i ostatní dohovořit.

To nejdůležitější si člověk neříká sám,
to nejdůležitější mu bývá řečeno.

Ty víš, jak velmi potřebujeme přátelství.
Dej, abych dorostl této nejkrásnější, nejtěžší, nejriskantnější a nejněžnější záležitosti života.

Vnukni mi pravou chvíli a pravé místo,
kde mohu zanechat balíček dobra,
slovy či beze slov.

Chraň mě před strachem,
že bych mohl promarnit svůj život.

Nedávej mi to, co si přeji,
ale to, co potřebuji.

Nauč mě umění malých kroků.“

„Místo šavlí máme dnes tanky a lidi nedají pokoj a nedají pokoj a nedají pokoj.“

„Alespoň jednou za rok navštiv místo, kde jsi nikdy předtím nebyl.“

„Ten, kdo použil poprvé místo oštěpu nadávky, stal se zakladatelem civilizace.“

„Velká láska může trvat celý život, ale přitom celý život nevyplní. Doživotní spojení dvou lidí se nesmí stát vzájemnými okovy, jež se ani čas od času neuvolní. Je třeba, aby každý, místo aby žárlil na svobodu svého druha, byl šťasten, může-li mu k ní pomoci.“

„Odvaha se nachází na nepravděpodobných místech.“

„CESTA POKORY
Cesta probuzení není cesta pro slabé povahy.
Učí nás pokoře. Ó ano! Srazí nás na kolena. Mnohokrát.
To, co jsme si o sobě mysleli, že víme, se chvílemi rozpustí do nicoty.
Naše nejzářivější vhledy, úžasné znalosti, naše životní práce, to vše se může rozpadnout v prach.
Někdy bez varování.
Bude od nás vyžadováno, abychom začali znovu, a znovu, a znovu.
A zase znovu.
(Zmínil jsem už, že to není cesta pro slabé povahy?)
Ó ano! Samozřejmě, že se také dotkneme blaženosti a radosti z bytí!
Budou dny, kdy se budeme smát tomu, jak jsou věci prosté.
Ale také se od nás bude chtít, abychom čelili svým nejhlubším strachům, podívali se do tváře temnotě a tmě, kterou v sobě máme. Abychom se vydali na místa, kde žijí naše nemilované části.
Zavede nás to do krajiny zármutku, o kterém jsme ani neměli tušení. Vypláčeme miliony slz za opuštěné, osamělé děti - v sobě i ve světě.
Budeme zuřit a spílat nebesům, svým rodičům, všem učitelům, za to, že nemám nedali to, co jsme potřebovali. Lžím, kterými jsme byli krmeni. Všem, kteří tam pro nás nebyli, když jsme je nejvíc potřebovali.
Budou dny, kdy se budeme třást strachy.
Budou dny, kdy se půda pod našima nohama otevře, polkne nás a zase vyplivne.
Budou chvíle, kdy si pomyslíme, že jsme dosáhli cíle této cesty,
a vzápětí sami sebe objevíme opět na začátku.
Někdy budeme mít sto chutí to celé vzdát.
Někdy budeme mít pocit, že jsme za celou dobu nijak nepokročili.
Někdy možná budeme proklínat den, kdy jsme se na tuto cestu vůbec vydali.
A přesto - celou tu dobu - se hojíme, uzdravujeme.
Ano. Uzdravujeme.
Rozpouštíme, rozvazujeme miliony karmických let. Rozpouštíme podmiňování strachem. Setkáváme se s ryzostí života.
Navracíme se k přírodě, k Zahradě, k divočině, ve které jsme byli počati.
Není to vždy jednoduché. A není to vždy klidné.
Není to vždy ta spiritualita, kterou jsme čekali.
Není to vždy láska a světlo a radost a pozitivita a čisté, ničím nerušené Vědomí.
(To jsou jen sny vystrašených dětí.)
Ne. Toto je skutečné probouzení. Jdeme cestou skutečného života. Jsme unavení z nesmyslů a falešných příslibů.
Skrze pláč, vášeň i smích směřujeme k celistvosti.
Všechny naše staré sny se zhroutily. Ale ne my samotní.
Stále s námi mohou být hlasy strachu, hanby nebo pochybností, ale my už jsme větší než oni.
Stále mohou být dny, kdy si připadáme velmi malí, ale také jsou dny, kdy cítíme, že udržíme celý Vesmír ve svých dlaních.
Museli jsme se téměř zbláznit, abychom se mohli stát doopravdy normální. Museli jsme prasknout, abychom se stali celistvými. Vyměnili jsme starou potřebu jistoty za život plný dobrodružství, a stará smutná dogmata za vzrušující nevědění.
Teď už dokážeme nacházet jistotu v nejtemnějších zákoutích, krásu na nejopuštěnějších místech, a lásku tam, kde jsme si mysleli, že je zakázáno milovat.
Příteli, život Tě nikdy neopustí, neboť Ty jsi život, a i tehdy, když padneš na zem, jsi podporován neviditelnými silami.
No a co. No a co! Tak občas spadneš. Potlučeš se přitom. Chvíli se možná stydíš. Vynaříkáš ze sebe staré sny. No a co! Vykřičíš ze sebe očekávání a pak pohledíš do tváře realitě a zjistíš, že nikdy, NIKDY není tak zlá, jak ses bál.
Znovu se zvedneš, oprášíš se, vrátíš se na cestu a kráčíš dál.
Popravdě - nikdy jsi tuto cestu neopustil.
Protože cesta nikdy neopustila… tebe.
Protože cesta se objevuje přímo pod tvými chodidly, v každém TEĎ, s každým krokem, ať už ho uděláš a nebo ne. Je v radosti z tvé jedinečné pouti, oslavuje tě takového, jakým jsi právě dnes, klaní se všem tvým pádům i vítězstvím.
Tak začni znovu, příteli.
Začni znovu.
A jdi dál.“

„Hloupost by neměla mít v tomto sále místo a ani jinde by neměla být trpěna.“

„Co je štěstí? Talíř polévky, místo na spaní a žádné bolesti. Není to samo o sobě dost?“

„Abychom uspěli v dnešním světě potřebujeme správnou kvalifikaci, správné školy a správné přátele na správných místech.“

„Nejjistější místo, kde naleznete pomocnou ruku, je na konci vašeho ramene.“

„Nejkrásnější místo na světě je na hřbetu koně a na srdci ženy.“

„Lidi si nepíšou deníky pro sebe. Píšou je pro druhé, jako tajemství, který nechtěj prozradit, ale chtěj, aby ho všichni znali. Jediný bezpečný místo pro vaše myšlenky je vaše paměť, kterou si lidi nemůžou vzít a přečíst, když se nedíváte, alespoň zatím.“

„Hospoda je místem, které lidem skýtá příležitost k výměně názorů a myšlenek o veřejných záležitostech.“

„Umění je o tom hledat v lidech to dobré a dělat ze světa soucitnější místo.“

„Zapomenutí deštníku v baru vyvolá tzv. fenomén x, který způsobuje, že pršet začne přesně na místě, které se nachází přesně uprostřed mezi vaším domovem a řečeným pohostinským zařízením.“

„Místo toho, abychom své děti více milovali, instalujeme do škol detektory kovu.“

„Existuje teorie, která tvrdí, že kdyby jednou někdo přišel na to, k čemu vesmír je a proč tu je, vesmír by okamžitě zmizel a jeho místo by zaujalo něco ještě mnohem bizarnějšího a nevysvětlitelnějšího. Existuje jiná teorie, která tvrdí, že už se to stalo.“

„Svět zlomí každého, a mnoho jich je pak silných na místech, kde je zlomil.“

„Kdo se směje, místo aby zuřil, je vždycky silnější.“

„Školy nejsou místa, kde se nabývá vzdělání, ale kde se dostávají vysvědčení, která jsou nutná k tomu, aby žák dostal existenci.“

„Začít válku není nic jiného než rozetnout uzel místo toho, abychom ho rozmotali.“

„Budoucnost není místo kam jdeme, ale které vytváříme. Cesty nemají být nalezeny, ale vytvořeny. A jejich vytváření mění tvůrce i jejich cíl.“

„Srdce umírá strachy už jen při pomyšlení na lásku, která zmizí navždy, na okamžik, který nesplní očekávání, na poklad, který místo aby byl nalezen, zůstane navěky skryt v písku. Protože když k tomu dojde, srdce nakonec velice trpí.“

„Zvířata jako lidé stejný úděl mají, jedni i druzí stejně umírají, dýchají stejně, v čem je člověk před zvířetem? K jednomu místu plynou.“

„Lucy to nemohla pochopit. Jak prý mohu uspět, když přede mnou někdo neuspěl? Ale žádní dva lidé nejsou stejní. Svět je ohromná stavebnice a každý v ní máme své místo, jen ho cítit, najít. Opičit se nemá smysl, nejsme ničí klon. Stejně ani nikdo jiný nemůže porozumět našemu počínání. Proto je svět tak rozmanitý a každý může uspět, jen když si jde za svým a nežije podle názorů a potřeb jiných.“

„Z vysokých míst lidé nemohou odejít, když chtějí, a zase nechtějí, když už by to bylo nejen možné, ale i rozumné.“

„Na začátku jsme byly zoufalé druhy. Potřebovali jsme věci, a když jsme je měli, byli jsme spokojení; byli jsme najezení a přežili jsme. Tyto věci nás zachránily, věci jako jídlo, zbraně, přístřeší. Ale po věcích bojů, které jsme vyhrávali, nás staří nebožtíci nechali samotné. Naši předkové zemřeli na zkažené zuby a hladovění a nemoci. Naši předkové se tlačili dozadu a vyhráli.
Ale my pokračovali!
Jedli jsme více, jako kdybychom se chystali hladovět! Nadále jsme bojovali, i když staří nepřátelé už byli pryč! Nepřestali jsme ničit životní prostředí, přestože jsme ničili především sebe. Stavěli jsme velká města, velké průmysly, velké systémy. Tyto systémy nás měly krmit, ale místo toho zabíjejí zvířata, půdu a nás. Tyto systémy nás měly chránit, ale místo toho ničí naše ovzduší a naši vodu. Tyto systémy nám měly sloužit, ale místo toho nás zabíjejí. A my stále jednáme jako jednali naši předkové; jsme chamtiví pro jídlo, ničíme přírodu, zabíjíme zvířata a sami sebe! Udržujeme systémy, které nefungovaly příliš dlouho. Tyto systémy nás zabíjejí. Tyto systémy zabíjejí vše.
Tyto systémy selhávají. Nechte je selhat.“

„Škola je místo, kde se mnohdy pracně učíme něco, co pak už nikdy v životě nebudeme potřebovat.“

„Posláním od začátku do konce budiž hledati a nalézati způsob, který by umožnil, aby učitelé méně učili, žáci se však více naučili, aby ve školách něměl místa křik, pocit ošklivosti, vědomí marné práce.“

„Ptát se na to, co se stalo před vznikem vesmíru, je totéž, jako se ptát na bod na Zemi o souřadnici 91 stupňů severní šířky, není to zkrátka definováno. Místo toho, abychom říkali, že vesmír byl stvořen a že možná jednou zanikne, bychom měli jen říkat: Vesmír je.“

„Pokud se vám váš osud nelíbí, nepřijměte ho. Místo toho máte odvahu změnit ho tak, jak chcete!“

„Kdyby každý požadoval mír místo nové televize, pak by na světě byl mír.“

„Život není jenom samí slunce a duha je to hodně zlý a drsný místo a i když jsi sebesilnější stráží tě na kolena a nechá tě klečet když to připustíš nikdo nerozdává tak tvrdý rány jako život ale nejde o to jak inkasuješ jde o to kolik ran uneseš a přesto se znovu zvedneš kolik ran dokážeš přijmout ale nezastaví tě jenom tak se vítězí“

„Nestrachujte se o velké problémy světa, bojte se o jednoho konkrétního člověka, kterému dokážete pomoci. Místo velkých ideí si vyberte jeden malý úkol, který můžete dotáhnout do konce. Nestoupejte příliš vzhůru, vraťte se dolů na zem.“

„LÁSKA, JAKOU SI ZASLOUŽÍTE
Ze všeho nejvíc toužíme po tom být viděni.
Být drženi v prostoru bezpečné, neposuzující, všeobjímající přítomnosti,
být viděni milujícíma očima.
Být viděni - to je zároveň i to, čeho se nejvíc bojíme.
Víc než smrti. Děsíme se pronikavého důvěrného pohledu.
A zároveň po něm nejvíc toužíme.
Ukázat sebe sama vyžaduje tolik odvahy!
Sundat masku, zvlášť ve chvíli, kdy se cítíme nejhůř.
Sundat v takovou chvíli masku, (která nás přitom stejně jenom dusila), a říct, "Podívej! Podívej! Tady jsem, světe!"
Dovolit si být viděn,
ještě než se na to budeme cítit připraveni.
Když se cítíme nejvíc prohnile, špinavě, nejvíc uboze a nezvladatelně, nejvíc nudně, zmateně, opuštěně, zlomeně, smutně, naštvaně nebo bolavě… dovolit si být viděn právě tak.
V tomto bolavém, ostudném místě.
Nechat do něj proniknout světlo.
Vyjít z úkrytu a pozvat druhé do svého "soukromého" světa.
Dovolit, aby byli svědky našeho autentického bytí.
Pustit je za žalostně marnou ochrannou vrstvu, které říkáme "osobnost".
Říct, "Podívej! Podívej, příteli. Tady jsem!"
Podstupte riziko být milovaný.
Ano, to riziko, že budete odmítnuti.
Možná i riziko, že budete znovu zahanbeni, že se vám znovu vysmějí, poníží vás.
Riziko, že se na vás budou dívat jako na někoho, kdo selhal. Jako na špatného, zlomeného, škaredého, nebo slabého.
Ale riziko být milovaný?
Ano. Podstupte to riziko ještě dnes, protože život je krátký a potlačovat vaše přirozené já vás stojí tolik sil. Dovolte, abyste byli viděni ve své syrové kráse. Vaše zranitelné já. Vaše já bez falešné ochrany, bez odpovědí, bez vědomostí experta. Vaše nedokonalé já.
Neboť ten nejhlubší stud může být uzdraven jen ve světle lásky. Vaše nedokonalosti po celou dobu toužily po doteku vědomí tak jemného, že by pod ním našel sám sebe celý vesmír.
A tak se odevzdejte objetí milujícího přítele.
Který vás bude držet.
Ve vaší nahotě, odhalenosti, nedokonalosti.
Hodni lásky.
Takoví, jací jste.
To je láska, jakou si zasloužíte.
Lidská láska, která je i láskou Boží.
Láska, která vás něžně omývá, když se cítíte nejvíc zahanbeni, vyděšeni, nejvíc ztraceni. Když se cítíte docela maličcí.
Obrovská láska, která vás drží.
Nikdy se nespokojte s ničím menším.“

„Pomluva nepřítomných je hlavní částí našich rozprav. Kdyby se veškeré lidstvo sešlo na jediném místě, nevědělo by brzy, o čem mluvit.“

„Myslím si, že nebe je místo, kde prostě spíte, spíte s dobrým svědomím a kde nemáte žádné noční můry.“

„Mír, to neznamená být na místě, kde nejsou žádné problémy, hluk nebo tvrdá práce. To znamená být uprostřed těchto věcí a zůstat klidnými ve svém srdci.“

„Neužitečný předmět roky trčí na místě, kde každému překáží, ale nikdo se neobtěžuje dát ho někam jinam. Když tento objekt konečně potřebuješ, zjistíš, že zmizel neznámo kam.“

„Úspěch nemá konce, neúspěch není osudem: na prvním místě je odvaha.“

„Když ležíš v posteli a jsi nemocný, svět funguje dál svým vlastním tempem. Neptá se tě, zda může nebo zda s tím ty souhlasíš. Když se vrátíš z dovolené nebo ze zahraničního pobytu domů, život se zde nezastavil, vše pokračuje přirozeně dál, ani tě nepotřeboval k tomu, aby fungoval. Vše se děje automaticky, jakoby to řídila neviditelná síla podle jakéhosi záměru. Když jdeš spát, lidé na jiných místech planety se baví, pracují nebo odpočívají, nepotřebují k tomu tvé požehnání. Stromy rostou, květiny kvetou, příroda prochází jednotlivými ročními obdobími. Pokud bys usnul na několik dní, nic by se v tomto přirozeném procesu nezměnilo. Vše se děje bez tebe, a s tebou si to hraje tak, jak je napsáno ve vesmírném scénáři. Až zase jednou budeš chtít ovládat ze své přední pozice – ze své role okolnosti a podmínky kolem sebe, vzpomeň si, že tvé snažení Vesmír bere v potaz stejně tak, jako by se nechumelilo. Chumelit se totiž bude, až se rozhodne Vesmír – Vědomí - kosmický architekt.“

„Důvtipný muž musí být tak chytrý, aby rozestavěl na vhodná místa lidi, kteří jsou mnohem chytřejší než on.“

„Smrt anděly z nás činí
hladké jak drápky havraní
Křídla nám dá místo ramen
a čas říci stěží amen…“

„Když se na jinak opuštěné silnici setkají dvě auta, vždy to bude na mostě nebo na nejužším místě cesty.“

„Nejrychlejší možnost, jak něco najít, je začít to hledat na kterémkoliv jiném místě, než kde by to mělo být.“

„Pokud máte dost místa na knihy, nechci s vámi mluvit.“

„Nemocnice jsou místa, kde se vás pokouší zabít bez udání důvodu. Chladná a odměřená krutost Americké Nemocnice není způsobována lékaři, kteří jsou přepracovaní anebo jsou na smrt zvyklí a znudění. Její příčinou jsou lékaři, KTEŘÍ DOSTÁVAJÍ MAXIMÁLNÍ PLAT ZA MINIMÁLNÍ PRÁCI a kteří sklízejí obdiv od nevzdělanců, jako kdyby to byli zdraví přinášející medicinmani - a přitom většinou nerozeznají vlastní chlupy na prdeli od zbytků celerové nati.“

„Nesouhlasím s tím, že pes u koryta má na ono koryto konečné právo, jakkoliv dlouho tam ležel. Neuznávám toto právo. Neuznávám například, že byla spáchána velká křivda na amerických Indiánech nebo na australských černoších. Neuznávám, že byla na těchto lidech spáchána křivda faktem, že silnější rasa, vyvinutější rasa, moudřejší rasa, chceme-li to tak říci, přišla a zaujala jejich místo.“

„Jo, jo, dneska jsou moc zlé časy! Vždyť i mnozí bohatí mohou místo másla na hlavě nosit už jen margarín!“

„Předstírat na správném místě hloupost, je velice moudré.“

„Já si vzpomínám, když táta ještě žil, jak k němu chodili naši agrárníci a servírovali mu třikrát denně místo jídla nápad postavit komunistickou stranu mimo zákon. Táta byl vždycky rozhodně proti tomu. Jednou se mě zeptal, co si myslím o těchhle pokusech našich státníků zbavit se opozice touto snadnou cestou. Tak jsem mu řekl, že když jsme jako kluci čutali merunu, nikdy nám nenapadlo jít k soudci a chtít po něm, aby vyhodil ze hřiště těch jedenáct kluků, kteří hráli proti nám. Mohl vyloučit jenom ty, kteří nehráli fair. Jenže dneska nejsem tak docela jistý, že komunisté vůbec kdy hráli fair. Oni totiž ve skutečnosti nikdy neuznávali, že by stejná pravidla platila pro obě strany. Jenže teď nám nastříleli už trochu moc gólů a taky nikde nevidím soudce, který by si troufal odpískat faul.“

„Jestliže existuje nějaké tajemství úspěchu, pak spočívá ve schopnosti postavit se na místo druhého a vidět všechno jak svýma, tak i jeho očima.“

„Nejsme těmi, kým jsme bývali.
Nejsme těmi, kým jsme byli.
Jsme jen dva duchové stojící na místě tvém a mém.
Snažíc se vzpomenout si, jaké to je mít tlukot srdce.“

„Praotec Čech, dej mu pánbůh věčnou slávu, byl vůl. Tolik pěkných míst na světě - a on pak se musel zastavit zrovna tam, kde se zastavil. a posadil nás mezi Němce a Rusy. Vůl.“

„Už dřív jsme si uvědomili, že desky prodává i něco jiného, a teď se konečně video stalo nedílnou součástí tvorby písní. Nahraná písnička vzbuzuje určité představy a za pomoci videa tyto představy zhmotníte. A kromě toho, skupina nemůže být na všech místech najednou, ale video ano.“

„Možná, že nejsme s to milovat právě proto, že toužíme být milováni, to jest že chceme něco (lásku) po tom druhém, místo abychom k němu přistupovali bez požadavků a chtěli jen jeho pouhou přítomnost.“

„(Ježíš pravil) "Synu, já bydlím na dvou místech. V nebi ve slávě a na zemi ve zkroušeném srdci."“

„Kdo kdy ve světě vynalezl lásku, který lásky moci ubrání? Ona nezná místa, nezná času, každého si ona podmaní.“

„Vědci dneška myslí hluboce, místo toho, aby mysleli jasně. Člověk musí být rozumný, aby myslel jasně, ale někdo může přemýšlet hluboce a být přitom dost šílený.“

„V mých baletech je na prvním místě žena. Muž je jako partner. Bůh stvořil muže proto, aby velebil ženu. Žena není muži rovna: je lepší.“

„Ženy nemají smyslu pro humor, protože muže milují, místo aby se jim smály.“

„Někdy ty nejmenší věci zabírají nejvíce místa ve vašem srdci.“

„V kolika věcech se díváme, kam vlaje kouř, místo abychom se dívali, odkud vítr vane.“

„Na světě je dost místa pro věci, jen pro lidi ne.“

„Dnešní den nedávničko teď nastával nám a jako budoucího něco začínali jsme jej, a hle, již zmizel! Kam se poděl dne tohoto čas ten, kterýž se ukázal, byl a minul, a na věky se nevrátí více? Dejž, milý Pane Bože, ať umíme počítati kratičké dny naše na světě, a moudře sobě počínáme vidouce, an tu místa k přebývání není; časové sami k terminu věčnosti ustavičně nás podávají. Čím jsem se prohřešil dnes, Pane Bože můj, uveď to, prosím, v zapomenutí věčné, ať to mně ani tobě na věky na paměť nepřichází. A když večer života mého přijde, zamlouvám sobě, Pane Bože, u tebe skrýši, v níž bych až do veselého z mrtvých vstání bezpečně odpočinouti mohl. A potom v slávu přijmeš mne.“

„Ženy potřebují k sexu důvod, muži potřebují jen místo.“

„Všude tam, kde je člověk, je místo pro dobrý čin.“

„Lidé mi říkají:"Měl jste obrovský úspěch. Jak jste to dokázal?" Vracím se k tomu co mne naučili moji rodiče. Snaž se. Získej veškeré vzdělání, jaké můžeš, ale pak proboha něco dělej. Nestůj jen na místě, dokaž, ať se něco stane.“

„I mluvil jim v učení svém: Varujte se zákoníků, kteříž rádi v krásném rouše chodí, a chtějí pozdravováni býti na trhu, a na předních stolicích seděti v školách, a přední místa míti na večeřech, kteřížto zžírají domy vdovské pod zámyslem dlouhých modliteb. Tiť vezmou soud těžší.“

„Každý pracovník postupuje po služebním žebříčku tak dlouho, dokud se neoctne na místě, které není schopen zastávat.“

„Jsou-li všichni odborníci zajedno, je na místě opatrnost.“

„Naučil jsem se být šťastný tím, že jsem své touhy omezoval, místo abych je uspokojoval.“

„Místo abyste si dělali hlavu s tím, co o vás říkají lidé, zkuste raději vytvořit něco, co budou naopak obdivovat.“

„Začal jsem domov nacházet v sobě. Teď se snažím chápat celou planetu jako místo k žití.“

„Slepá ulička je místem mých největších inspirací.“