Citáty na téma oheň

strana 2

„Vítr rozdmýchává oheň - chvála bláznovství.“

„Byť oheň pohltil prach mého těla, nermoutí mě to. Tam, kde jsem, je dobře být…“

„Naděje je někdy to jediné, co nás drží naživu. - Město nebeského ohně“

„Občas se stane, že už věci nemůžou být jako předtím. Někdy se toho moc změní. - Město nebeského ohně“

„Když se hněváš, považ, že se ti nepřihodilo jenom toto zlo, ale že jsi ještě navíc utužil svůj zvyk v této věci a že jsi jakoby do ohně přiložil chrastí. Když podlehneš s někým milostné vášni, nepřihlížej jen k této jediné porážce, nýbrž i k tomu, že jsi tím posílil a utužil svou nezdrženlivost!“

„Je to jedna z lekcí, kterou by každé dítě mělo naučit: Nehrajte si s ohněm, ostrými předměty nebo starodávnými artefakty.“

„Za tohoto našeho věku knihy české tak vzácné a řídké jsou, jako nic jiného. Byla doba za mého chlapectví, brzo po vítězství pražském [1620, Bílá hora], kdy všechny knihy psané českým jazykem pokládány právě proto za kacířské nevědomostí jistých lidí, a proto bez rozdílu, ať byly dobré či špatné, odsuzovány do ohně. Z koutu domů byvše vyvlečeny nebo z rukou vyrvány (byť se nic netýkaly náboženství), byly trhány a na zapálených hranicích páleny“

„Aby balón mohl vystoupat na oblohu, musí odhodit závaží. Stejně tak se i duše, aby se mohla pozvednout k nebi, potřebuje zbavit malých závaží, jako jsou lehké hříchy. V případě, že se jedná o smrtelný hřích, padne duše k zemi a zpověď působí jako oheň, který jí dá vystoupat nahoru - stejně jako u balónu. Proto je třeba se často zpovídat…“

„Sny maj sílu, cíl a tvar
z ledu oheň vznítí var.“

„Stejně jako svíčka nemůže hořet bez ohně, nemůže člověk žít bez duchovního života.“

„Dobročinná je síla ohně, když jej člověk zkrotí a hlídá.“

„Žárlivost je oheň - parohy se v něm snad scvrknou, ale ten zápach!“

„Čím jasněji oheň hoří, tím rychleji uhasíná.“

„Lidství je start v závodě… uhel, který nutno rozdmychat v oheň.“

„Odstraň z ohniště dřevo, chceš-li uhasit oheň. – Abstrahe ligna foco, si vis extinguere flamen.“

„Ctnost a pověst dívčí je drahý diamant; nesmí však jako tento do ohně se dát, sic se rozplyne.“

„Láska se nemůže zvrhnout v nenávist. Studená tma, která nás obklopuje, v našem případě vychází z krbu s vyhaslým ohněm..“

„Horlivost je jako oheň: v krbu je jedním z nejlepších služebníků, ale mimo krb je jedním z nejhorších pánů.“

„Mnohý text [Písma] je napsán tajným inkoustem, který musí být přiložen k ohni protivenství, aby byl viditelný.“

„Ohni musíš závidět, protože buď je, nebo není. Necítí štěstí, smutek, ani hněv. Prostě buď hoří, nebo ne.“

„Každý máme svůj život jen v jednom exempláři. Nezáleží na tom, jsou-li v něm škrtance, fleky, špína a dokonce i trhliny, jen když ho nehodíme do ohně. Nic není cennější než život.“

„Tajná přání našich srdcí jsou zbraně, které se dají obrátit proti nám. - Město nebeského ohně“

„Tajemství, které nám Panna svěřila, spočívá ve třech odlišných věcech, dvě z nich chci nyní odhalit. První bylo vidění pekla. Madona nám ukázala velké moře ohně, které bylo jakoby pod zemí. Do tohoto ohně byli ponořeni démoni a duše jako průhledné černé nebo bronzové řeřavé uhlíky s lidským tvarem, které se míhaly v požáru a byly nesené plameny, které z nich vycházely spolu s mraky kouře a padaly na všechny strany tak, jako padají jiskry při velkých požárech, bez tíže, či rovnováhy, uprostřed bolestných výkřiků a vzdechů plných zoufalství, které vyvolávaly děs a naháněly strach.“

„Bohyně dějin shlíží na zemi. Jedině skrze ten nejžhavější oheň je možno dosáhnout očištění. Vidí les umírajících slunečnic.“

„Oheň, který nás zahřívá, nás může také pohltit; a to není chyba ohně.“

„Vzdělání není naplnění vědra, ale zažehnutí ohně.“

„Voda, oheň i nevěsta nikdy nevědí kdy přestat.“

„Kde byl dřív oheň, tam můžeme najít žhavé uhlíky.“

„Láska je jako oheň,
na začátku je to jen malý plamínek,
který se postupně rozšiřuje,
jenže aby oheň hořel,
musí mít z čeho hořet.“

„Je odvážné milovat, ale bolest skrze lásku je očistný oheň, který ti, kteří milují, velkoryse znají.“

„Oheň může zahřát i pohltit, voda může zavlažit nebo utopit, vítr může polaskat nebo zlomit. A tak je to i s lidskými vztahy: můžeme tvořit i ničit, vychovávat i terorizovat, traumatizovat i uzdravovat se navzájem“

„Staré dřevo dělá dobrý oheň.“

„Vše bylo tak nádherné, až to ve mně oheň rozžhavilo. Moc brzo, bylo to moc brzo a já už nedokázala skrývat, že mou múzou se stala… Z kopce to šlo dolů, přímo jsem spadla.“

„Tradice není uctívání popela, ale zachování ohně.“

„Vlasy Marcely Holanové jsou ohněm, já hasičem. Ideální pár.“

„Moře je zbytkem prvotního vlhka; oheň vysušil větší část vlhka, zbytek pak změnil vypálením.“

„Oheň se živí větrem, však větrem i uhasnout může: Mírný sílu mu dá, silný jej zahubí však.“

„Chceme z minulosti převzít oheň, nikoli popel!“

„Může si muž shrabat do náruče oheň, aniž se propálí samotné jeho oděvy?“

„Oheň Ukrást bohům oheň je jen první krok. Druhý je – podpálit Olymp.“

„Žhavé uhlíky: i když to není popel, je to ubývající oheň.“

„Možná že budoucí pokolení znovu objeví oheň, až najdou nevybuchlou atomovou bombu z dávných časů.“

„Když hvězdy dostoupí obzoru, můžete je považovat za ohně pastýřů.“

„Popel pohrdá ohněm.“

„Mezinárodní olympijský výbor je stejně bezmocný v tomto případě, jako byl v roce 1980. Účast na olympijských hrách není povinná. Čím víc národních olympijských výborů bude absentovat, tím víc to ovlivní povahu her, protože tím tyto výbory otřesou univerzální povahou. A jaký dopad to bude mít na naše snažení!
Přináší to zneužívání her a sportu skutečně užitek? Aby přinášelo, musela by nejprve většina té obrovské masy lidí, kteří věří v olympismus, překonat své zklamání a přijmout to jako možný trest. Vedle toho ve chvíli, kdy olympijský oheň zhasne a uplyne čas her, málokdo si zapamatuje důvody, které vedly k takovým sankcím. I sportovci, kteří byli donuceni absentovat, budou zapomenuti.
To sportovci jsou vždy prvními oběťmi. Sotva mají nějakou moc říct něco k rozhodnutím, které se jich shora dotýkají. Tyhle příkazy míří k jejim svalům, ale ne k jejim mozkům a srdcím. Nemoci se zúčastnit olympijských her, když je sportovec na vrcholu vlastní formy, to je nejhorší nespravedlnost. Sportovec je ochuzen o největší odměnu za mnoho let svých nadějí a úsilí. A jak víme, za další čtyři roky už je často příliš pozdě.“

„Jestliže vražda takového člověka, ministerského předsedy, nezpůsobí, že se rozechvějí všechna vlákna naší národní existence, jestliže to námi neotřese až do nejhlubších základů, jestliže nezvrátíme toto prokletí, nevykořeníme tuto rakovinu a neskoncujeme s touto skupinou šílených fanatiků – známkou hanby pro náš národ –, jsme, Bože chraň, v nebezpečí, že se staneme svědky toho, jak se bude tato noční můra opakovat. Bojím se. Bojím se a jsem rozhněván, protože nevidím, že by otřes z této vraždy zapůsobil plně na tento národ. Zdá se, že trauma rychle ustoupilo nárokům všedního dne. Je to, jako by strašlivá lekce nebyla vstřebána, jako by se národní zpytování svědomí prostě zastavilo v určitém okamžiku a lidé se vrátili ke každodenním starostem. Ohně zkázy již hoří na okraji tábora. Jestli si společně nepospíšíme uhasit je, zničí nám celý náš dům.“

„Pokud se nadšení nenaplní v praxi víry, je to jako vznícení slámy, které nezažehne oheň. Je důležité vstřebat vše nové, strhující a radostné, co František přinesl, a dát se tím nakazit. Pouhý jásot nestačí – musí následovat také konkrétní fakta.“

„Zdá se mi, že člověk, který prošel branou smrti a teď už vidí skutečnou velikost a dobrotu Boží – a v jejím světle si promítá zpětně celý svůj život, vidí každý svůj čin v těch nejširších a místně i časově nejvzdálenějších souvislostech po zákonu příčiny a následku a vidí tedy všechny své chyby se všemi jejich blízkými i vzdálenými důsledky – i chyby jiných, zrozené z těchto jeho chyb – ani se nemůže rázem oddat tváří v tvář Bohu věčnému blaženství. (…) Duši otevřenou tomuto poznání musí zachvátit nesmírná lítost, bolestná lítost, která pak trvá tak dlouho, dokud se na mapě zla budou stále ještě objevovat další a další důsledky našich zlých činů. A v tomto očistném ohni lítosti nad kdysi způsobeným a nadále působícím zlem vidím očistec.“

„Všichni ukrajinští spisovatelé prochází v Polsku zkouškou ohněm. Polsko je pro ukrajinskou literaturu očistcem.“

„K vítězství není zapotřebí většina… spíše rozzlobená a neúnavná menšina s nadšením pro zažehování ohňů svobody v myslích lidí.“

„Sny jsou pryč, ztraceny ve volání ohně.“

„V krvi a ohni Judea padla, v krvi a ohni opět povstane!“

„Nechal by Bůh lidstvo zahynout v soudu Posledních dnů? Ne. Je Rodičem lidstva. Takzvaný soud ohněm, o kterém mluví dnešní křesťanství, není soudem doslovným.“

„Baobab je jako salamandr, který si libuje v ohni.“

„Falešní bohové trpělivě snáší existenci jiných falešných bohů. Dágon může stát s Bélem, a Bél s Astarot; jak by také mohl být kámen a dřevo a stříbro pohnut pobouřením; ale protože Bůh je jediným živým a pravým Bohem, Dágon musí padnout před Jeho archou; Bél musí být zbořen, a Astarot musí pohltit oheň.“

„Ale vždy byl, je a bude: stále živý oheň, který se zažehává podle míry, a dle ní uhasíná.“

„Oheň, který přichází, všechno tříbí a odhalí.“

„Ohněm se mění všechno a vším se mění oheň, tak jako zlato za zboží a zboží za zlato.“

„Mnoho lidí pochytilo tento pošetilý klam; jestli nás Bůh vyvolil, budeme spaseni, a jestli ne, nebudeme, ať uděláme cokoliv; žádná přičinlivost nespasí toho, kdo není vyvolený, a „není na tom, kdož chce, ani na tom, kdož běží, ale na Bohu, kterýž se smilovává.“ (…) Bylo by stokrát rozumnější, aby člověk zapálil svůj dům a řekl, „jestli Bůh uložil jeho záchranu, oheň ho nespálí, a jestli ne, pak vezme za své, ať udělám cokoliv.“ Říkám vám znovu, Bůh obyčejně neuložil cíl bez prostředků; a budete-li zanedbávat prostředky spásy, je to zjevný znak, že Bůh neuložil vaše spasení. Ale uvidíte, že vám nenechal výmluvy, že vás nevyvolil.“

„Svobodu nelze požadovat, vždy jen uloupit. A hrát si s ní jako s ohněm bez zábran“

„Vzhledem k Hopijské kosmologii je žlutá rasa propojena s elementem vzduchu, rudá rasa s elementem země, bílá rasa s elementem ohně a černá rasa je propojena s elementem vody.“

„Marketing se dá přirovnat k rozdělávání ohně. I s dobrým podpalovačem zabere pár minut, než se třísky rozhoří natolik, abyste mohli přiložit uhlí nebo polena, a potom ještě nějakou dobu trvá, než se místností začne šířit teplo.“

„Svět duchů ostatně nikdy nebyl objevem, jako například objev rozdělávání ohně třením, byla to zkušenost nebo uvědomění si reality, která si s realitou materiálního světa v ničem nezadala. Pochybuji o tom, zda vůbec existují primitivové, kteří neznají „magické působení“ nebo „magickou substanci“. („Magický“ je pouze jiný výraz pro „psychický“.)“

„Peklo nemůže být plné ohně - existují daleko horší věci.“

„Bohužel neexistuje žádná jiná metoda známá vojenské vědě, podle níž by se dal rozlišit pravý důstojník od obratné napodobeniny s hvězdami na rameni, než projití ohněm. Ti praví projdou - nebo udatně zahynou, napodobeniny se zlomí. Někdy při tom lámání zahynou. Ale tragédií je ztráta ostatních… dobrých mužů, seržantů, desátníků a vojínů, kteří se jen osudnou zlou náhodou ocitli pod velením neschopného.“

„Život se zdá být dobré nebo špatné, v tomto pořadí,že stav mysli, který je u nás pod dohledem: život sám Ne jedno, ani druhé. Samotný oheň není ani dobré, ani Duren. Když nás tohřeje, říkáme. „Jak krásné je oheň“ Když hoří prsty, jsme ho nadávat. Ještě samo o sobě není ani dobrá, ani Duren. Zdá se, že špatné nebo dobré, v závislosti na tom, jak je používat. Stejně tak svět.“

„Braniboři v Čechách: Zří Gero oheň na střeše a alarmuje Mikeše … a Mikeš v roli spojence jde chytat Němce pro Němce“

„Muži nemohou vylepšit společnost tím, že na ni zapálí oheň: musí hledat své staré ctnosti a přivést je zpět na světlo.“

„Pokud jde o přikázání "Nebudeš míti bohů jiných přede mnou", na to jistě dodává hroznou urážku na cti na boha. "Nebo já jsem bůh žárlivě milující" říká, a na jiném místě znovu, "Neboť bůh náš jest oheň spalující". Nicméně je-li člověk žárlivý a závistivý, je podle vás provinilcem, kdežto je-li bůh nazýván žárlivým, shledáváte to za božskou kvalitu? A přec jak lze smysluplně hovořit o bohu tak lživě v tak zřejmé věci? Protože je-li vskutku tak žárlivý, tak všichni ostatní bohové jsou uctíváni proti jeho vůli, a všechny ostatní národy je uctívají proti jeho vůli. Jak je tedy možné, že jim v tom nijak nebrání, když je tak žárlivý, že si nepřeje aby jiní bohové byli uctívání, jen on sám? Je to snad proto, že není v jeho moci tomu zabránit, nebo je to snad proto, že tomu od začátku tomu bránit ani nechtěl? To první, ve smyslu že nemůže, je bezbožné říci, to druhé je pak v souladu s tím, co sami činíme. Ponechme stranou tento nesmysl a nesoustřeďme na sebe takové rouhání.
'Protože pakliže je vůlí boha, aby nebyli jiní uctíváni, proč vy uctíváte tohoto jeho nelegitimního syna, kterého on sám neuznal ani neprohlásil za svého? Nicméně vy, ačkoliv nevím proč, jste mu podstrčili podvrženého syna.'“

„Obrácení nás vede ke Slovu Božímu coby našemu prubířskému kameni, abychom zkoumali sebe, svůj stav, své cesty, učení, bohoslužbu, zvyky; dále coby našemu zrcadlu, abychom se podle něj oblékli, coby našemu pravidlu, podle kterého chodit a činit, coby naší vodě, v níž se máme umýt, coby našemu ohni, jímž se máme zahřát, coby našemu jídlu, jímž se máme živit, a coby našemu dědictví, jímž se máme zbohatit.“

„Oheň a střelný prach se nemohou přátelit.“

„Láska je jako oheň. Někoho hřeje a někoho spaluje.“

„Láska je jako zapálená zápalka
Je krásné a příjemné jak hoří ale bez ohledu na velikost zápalky se dřív nebo později dostává ke konci cesty a ta počáteční krása zmizí při zjištění že se blíží konec a i když ten co ji drží to vydrží i přes bolest ohně který byl dřív krásný zážitek a teď se stává utrpením… Nakonec přece jenom zhasne…

Jenomže… Kousek se dá ještě prsty zachránit pokud to vydržíte až do konce, ta část kterou chránily prsty a nemilosrdný oheň se k nim nedostal… A tahle část se dá po čase rozpálit znovu, sice to není jednoduché jako škrtnutí ale vždycky se to dá s pomocí zapalovače…“

„Oheň je jako člověk. Dokáže ti pomoci, být ti užitečný, ale dokáže i zničit vše, co máš.“

„Láska je jako oheň, i ten nejmenší plamínek se dokáže změnit v požár.“

„Povzdech
Kde jsou ty časy, kdy kolem ohně sedávali vděční posluchači, nasávajíc vědění "starších" (mouudřejších) a nevydali ani hlásku či pouze otázkou narušili tento řád…
Dnes mluví jeden přes druhého a "starší" s myslí zkroušenou k tomu hluku hlavu odvrací…“

„Absolvoval jsem jako vlče tři tábory a jako sedmiletý skládal vlčácký slib. Byl to opravdu silný zážitek – když se u táborového ohně malý kluk s vyvalenýma očima zavazuje k něčemu velkému, na celý život, to se pak vynořuje z podvědomí často.
Jako režisér musíte řídit kolektiv lidí různých profesí, kteří jsou zainteresování na společné věci. řídit kolektiv se člověk učil už ve skautské družině. Jako rádce jsem pod sebou měl skupinu šesti sedmi kluků, doslova jsme pak byli i na jedné lodi: Jela se třeba Vltava, cesta trvala týden, museli jsme být týden na jedné lodi a všechno zvládnout, nerozbít pramku v proudu na balvanech… Tím, že člověk formoval jiné, formoval vlastně i sám sebe.“

„Představme si šest trosečníků na pustém ostrově – pět Asiatů a jednoho Američana. Jejich problémem je hlad. Sednou si tedy a takto si rozdělí práci: jeden Asiat bude lovit zvěř, další bude rybařit, třetí bude hledat vegetaci, čtvrtý bude vařit a pátý bude shánět dřevo a starat se o oheň. Šestý, Američan, dostane za úkol jíst. Takže pět Asiatů pracuje celý den, aby nakrmili jednoho Američana, který se celý den opaluje na pláži. Ten Američan je zaměstnán v jakémsi sektoru služeb, neboť provozuje opalovací salón, který má jednoho zákazníka: jeho samého.“

„Přišel jsem k závěru, že nikdo neučinil více dobrého ve svém čase a generaci než [ George Whitefield ]. Byl pravým hrdinou, a to v tom nejvyšším a nejlepším smyslu. Jeho dílo obstojí v ohni a oslaví Boha, když díla mnohých jiných budou zapomenuta. A pro toto dílo, věřím, Anglie dluží jeho osobě dluh, který dosud nesplatila.“

„Pokud jde o přikázání "Nebudeš míti bohů jiných přede mnou", na to jistě dodává hroznou urážku na cti na boha. "Nebo já jsem bůh žárlivě milující" říká, a na jiném místě znovu, "Neboť bůh náš jest oheň spalující."“

„Předložíte-li normálnímu muži skupinovou fotografii školaček nebo skautek a řeknete mu, aby vybral nejhezčí, nemusí bezpodmínečně ukázat na nymfičku. Člověk musí být umělec i šílenec, bezmezně melancholický tvor s bublinkou žhavého jedu ve slabinách a věčným ohněm nesmírné smyslnosti v citlivé páteři (jak se musí hrbit a skrývat!), aby podle nevyslovitelných příznaků - jemně kočkovitého tahu lícní kosti, útlých ochmýřených končetin a jiných indicií, jež mi zoufalství, stud a slzy něhy nedovolí vyjmenovat - okamžitě rozpoznal malého anděla smrti mezi obyčejnými dětmi: stojí tam, jimi nepoznán, a není si vědom své fantastické moci.“

„Ten muž najednou začal měnit barvy. Jeho tvář byla nejdřív žlutá a bledá, pak náhle krvavě rudá. Padl na zem a svíjel se jak v epileptickém záchvatu. Svatý láma přišel a odvedl ho do paláce. Když jsem s ním pak mluvil, řekl mi, co ten šaman v transu viděl. Přijdou létající lidé a nastane strašlivé ničení. Jiskry a ohně zaplaví svět a ve vašich zemích se stanou hrozné věci, v Německu stejně jako v Anglii…“

„Mým největším bohatstvím je velký klid, v němž usiluji a rostu a vyhrávám to, co mi svět nemůže vzít ohněm ani mečem.“

„Bližnímu v nouzi musíme běžet na pomoc tak, jako se běží hasit oheň.“

„Naučit se číst znamená zapálit oheň; každá slabika, která je vysvětlena, je jiskrou.“

„Aby balón mohl vystoupat na oblohu, musí odhodit závaží. Stejně tak se i duše, aby se mohla pozvednout k nebi, potřebuje zbavit malých závaží, jako jsou lehké hříchy. V případě, že se jedná o smrtelný hřích, padne duše k zemi a zpověď působí jako oheň, který jí dá vystoupat nahoru - stejně jako u balónu. Proto je třeba se často zpovídat.“

„Je pokrytecké přilévat olej do ohně, který ničí dům našeho souseda prázdnými gesty a začít hasit až ve chvíli, kdy přeskočí i na ten náš.“

„Žádný oheň ani svěžest nemohou zpochybnit to, co si člověk uloží do svého tajemného srdce.“

„Člověk, co se nepřijmul a snaží se být lepší, má vědomí a podvědomí v neustálém rozporu, stejně jako je oheň a voda.“

„Příliš mnoho zaměstnanců má ctižádost a touhy ponocného. Touží rozdělat si oheň někde v závětří a v klidu na měkkém sedadle překlímat život.“

„Láska je jak Peklo. Přeskočí jiskra a srdce vzplane, jednomu pro druhého žhne. Zapálení do sebe a v jednom ohni bez druhého. Plno horkých polibků. Hoří touhou po sobě!“

„Přijď, Duchu svatý, naplň srdce svých věrných a zapal v nich oheň své lásky.“

„Knihy mají stejné nepřátele jako lidi; oheň,vlhkost, zvířata, počasí a svůj vlastní obsah.“

„Lepší malý oheň, který nás zahřeje než velký, který nás spálí.“

„Učit znamená rozdmýchávat oheň, nikoli plnit sudy.“

„Lepší malý oheň, který nás zahřeje, než velký, který nás spálí.“

„Láska je oheň, který živí sám sebe.“

„Peklem není pouze všem známý oheň a síra, ale i vědomí ztracených příležitostí a nesplněných snů.“

„O kráse, o přírodě, o peklu, o ráji
Přírodni krása to je vnímání přirozené krásy. Prostě jak to zrodila příroda takové jaké to je nepozměné neupravené a to muže být i hodně děsivé. A to i to myšlení být sám sebou to znamená přijmutí se tak že znáš peklo svých myšlenek i ráj svojí duše když člověk zná jen jeden dobro ráj nebo nebe nemůže pochopit peklo zlo to je neautentické nepřirozené nebo to popírat to je samo o sobě zlé a zaslepené. A proto jsou andělé a čerti, dobro a zlo, jing a jang, býlá a černá, smrt a život, naděje a skáza, radost a smutek, mládí a stáří, voda a oheň, země a vzduch, deprese a euforie. Vychitralost a blbost, snaha a lenost, závist a obdiv, smutek a smích“