Citáty na téma poučení

„Člověk při čtení hledá poučení, zábavu, napětí. Hlavně však hledá sebe.“

„Otcovo sebeovládání je pro děti nejlepším poučením.“

„A poučení z toho všeho je, že si člověk nepamatuje, co se vlastně stalo. Stalo se to, co si pamatuje.“

„Láska slouží v prvé řadě k poučení a teprve pak k rozkoši.“

„Nikdy se nenechme svázat a uvěznit v přísně uzavřeném kruhu takzvaně dobrého a posvěceného, protože nic není samo o sobě tak dobré, jak o sobě hlásá, vždy se nechá objevit ještě něco dokonalejšího a hlubšího a moudřejšího, protože žádná lidská bytost není dokonalá a skrze svojí omezenou mysl nemůže obsáhnout a poznat pravou povahu věcí a světa. Stále je co objevovat a zdokonalovat. Hranice těchto možností jsou nekonečné a nevyčerpatelné. Pro to je šílené ustrnout jen v pravdách Biblí, Koránů, Bhagavadgít, atd. Jsou to knihy velmi dobré, modré a poučné, můžeme v nich nalézt mnohé inspirace, rady a morální poučení, ale to hlavní musíme nalézt především každý sám v sobě ve svém nejhlubším nitru za světem myšlenek času a prostoru, kde Pravda nám je navždy nejblíž.“

„Filosof je milovníkem moudrosti, lépe řečeno, pravdy. Všichni filosofové se vyznačovali těmito vlastnostmi. Ve starověku není jediného filosofa, který by neposloužil lidem příklady ctností a morálním poučením. Všichni se mohli mýlit v oblasti fyziky, ale tu tak málo potřebujeme v praktickém životě, že filosofové by se bez ní obešli. Celá staletí trvalo, než lidé poznali část zákonů přírody. Ale moudrému stačí jediný den, aby poznal povinnosti člověka.“

„Nic nám nečiní tak dobře jako to, co děláme od srdce. Každý krok může být správný, i kdyby vedl k chybě. Poučení z chyb a pokora jsou předpokladem schopnosti objektivně posoudit situaci, vyvážit optimismus s nejtvrdší realitou, a přesto věřit, že navzdory těžkostem dosáhneme svých cílů.“

„Každé poučení bolí.“

„I stařec je k poučení vždy dost mlád.“

„Co však zkušenost a dějiny učí, je to, že národy a vlády se nikdy něčím z dějin nepoučily a nikdy nejednaly podle poučení, které by z nich mělo být vyvozeno.“

„Stáří se podobá chůzi po šikmé ploše. Zpočátku je sklon zcela zanedbatelný, vlastně docela příjemný, ale naše kroky se bezděky začínají zrychlovat. A najednou čas počne spěchat, dny i roky prchají stále rychleji. Náhle už nejsme vládci svých kroků, strhává nás proud, jemuž nelze odolat. Poučení? Žádné.“

„Pokud příroda učinila alespoň jednu věc méně náchylnou k výlučnému vlastnictví než ty ostatní, pak je to čin schopnosti myslet zvaný myšlenka, kterou může jedinec vlastnit výlučně, dokud si ji nechává pro sebe; ale jakmile je zveřejněna, nutí se do vlastnictví všech, a její příjemce o ni nemůže přijít. Její zvláštní vlastností je též, že nikdo jí nemá méně proto, že ji celou mají i ostatní. Kdo ode mne obdrží myšlenku, obdrží návod, aniž bych já o něj přišel; jako kdo si zapálí svíčku o moji, obdrží světlo, aniž by mě uvrhl do tmy. Aby se myšlenky volně šířily od jednoho člověka ke druhému napříč zeměkoulí, pro morální a vzájemné poučení člověka, a vylepšení jeho podmínek, se zdá být zvláštně a laskavě navrženo přírodou, když myšlenky učinila, stejně jako oheň, rozšiřitelné všude po prostoru, aniž by snížila jejich hustotu v nějakém místě, a, jako vzduch, ve kterém dýcháme, hýbeme se a fyzicky existujeme, neschopné zajetí či výlučného přivlastnění. Vynálezy tedy nemohou být, v povaze věci, být předmětem vlastnictví.“

„Poučení je následující: chceš-li být svobodný, stačí jen vzdát se toho, na čem lpíš.“

„Představa, že z dějin lze čerpat poučení, je mylná. Jediné skutečné poučení z dějin vede k poznání, že lidsvo se nikdy v ničem nepoučilo. To, co nazýváme historií, je jen hromada zlámatých větví, náhodně utržených listů a natolik povadlých květtů, z nichž se snažíme obnovit celý sad a mylně věříme, že jsem ucítili vůči všech záhonů… tehdy jsem měl v oblibě poetické metafory“

„Jeden život, který mám, skrývá v sobě pro každého z nás, jiné zážitky, poučení a jinou odplatu. Čím víc člověk prožije, tím víc jizev mu zůstane z ran, které se zahojily. Nemyslím tím jen tělesné rány, ale i ty druhé. Pokud se rána nezahojí, člověk na to, co prožil, zemře.“

„Každá sranda něco stojí. A čím víc to člověk chápe a dává do souvislostí a všechno je mu už jasný, o to větší je jeho osamělost. Tomu já říkám poučený smutek.“

„Studium knižní, toť pohyb skomíravý a chabý a nikterak nerozehřívá; naopak rozprávka zároveň přinese poučení i poskytne cvik.“

„Nejméně spokojený zákazník je nejlepším zdrojem poučení.“

„Chyba není totéž co překážka, jak nás učí škola. Chyba je poučení pro příště, jak nás učí sám život.“

„Je hezké slavit úspěch, ale důležitější je dbát na poučení z neúspěchu.“

„Poučení člověk najde ve světě častěji než útěchu.“

„V prvních dnech (věznění) jsem jel jednou výtahem s už déle vězněným Romem, který mi dával poučení, nevěda, že jsem kněz: Vole, modli se, nebo se tady zblázníš!… Pro mne bylo vězení na Borech druhým noviciátem, ověřil jsem si, že když je člověku nejhůře, je Bohu nejblíže.“

„Rozdělená města nikdy nikde úspěšně nefungovala. Buď se spojila, nebo zanikla. Poučení je jasné: Jeruzalém musí zůstat jednotný.“

„Internet rozmělňuje poučený názor hromadou hloupých žvástů, neúčinných rad, nepřesných faktů a banálních informací, které poutají pozornost díky známým značkám a zmanipulovaným statistikám.“

„Josh má kuráž, je mnohem odvážnější než já. Vždycky udělá ještě jeden krok navíc, i když dobře ví, že už by neměl. Ale přesto se k němu odhodlá, a tím se učí. Mám dojem, že bychom si z toho – my dospělý – měli vzít poučení. Třeba se nebát a příliš nekalkulovat, chceme-li dosáhnout toho, po čem toužíme.“

„Poučení z historie je to, že se z ní nikdy nikdo nepoučí.“

„Miluji ryby
nedělají drby
Rybí mlčení
mé poučení“

„Na každém trní rozkošná moudrost roste, v každém potůčku sladké poučení plyne.“

„Člověk se má poučovati, i kdyby poučení bylo na kamenech napsáno.“

„Poučení, které tě nevede k činnosti, není k ničemu.“

„Jediný gram poučeného pozorování má ve vědě větší hodnotu než tuna snů.“

„Kdekoli jsem četl o nějakém zajímavém vynálezu nebo novém ústavu, pátral jsem po adrese a tak jsem docílil, že jsem měl hodně zpráv původních přímo od vynálezců a cizozemských ústavů. Dostal jsem i celá ilustrovaná díla a projekty vynálezů. Bylo to pro mne samého skutečně zřídlo nových radostí a nového poučení. Stal jsem se tím i v cizině známým a tak jsem se dostal do výboru mezinárodní esperantské Volné myšlenky, kde jsem byl jeden rok též předsedou.
Dopisování se sekretářem jejím René Deshays ve Francii bylo pro mne velmi zajímavé.“

„Není věku ni způsobu života, v němž by člověk z bohatého pokladu starých klassiků okrasy a poučení a milé zábavy dobývati nemohl; milliony těch, kteří před námi žili, z nich se učili, milliony přítomných z nich těží, a milliony našich potomků jimi vzděláváni budou. Kdykoli a kdekoli humanní vzdělanost kořínky zapouštěti začala, vždy a všudy bylo to studium humanistické, jemuž za zárodky své děkovati měla.“

„Kořen mých omylů a chyb tkvěl v jakési myšlenkové svévoli, která mi zkreslovala obraz duše národa… Dokonce jsem považoval duši národa za něco, nač mám jakési spolumajetnické právo, a chtěl jsem toto domnělé právo rozšiřovat na úkor druhých. A bylo třeba dlouhé doby trpkých zkoušek, abych poznal, jaká to byla pošetilost… Přeji si, aby můj příklad byl poučením pro všechny, kteří chtějí předbíhat úradky Boží.“

„Myslím si, že moudrost je poučená zkušenost. Když se spálíte o rozpálená kamna, je to zkušenost. Ale když tuto zkušenost sdělíte svým dětem, už je to moudrost.“

„Poučená ctnost je stejně vypočítavá jako neřest.“

„Lidstvo v každé době plodí ďábelské šílence a svůdné představy útisku. Úkolem státnictví je zabránit tomu, aby se vyšvihli k moci, a udržet funkční mezinárodní uspořádání, které je může – pokud se k moci dostanou – zastrašit. Toxická směs povrchního pacifismu, geopolitické nerovnováhy a nejednoty spojenců však těmto silám v meziválečném období dala volnou ruku. Evropa poučená třemi sty lety konfliktu vybudovala mezinárodní řád – a pak ho odhodila, protože její vůdcové nerozuměli při vstupu do první světové války důsledkům svého počínání, a i když nyní chápali, jaký by byl dopad další hromadné katastrofy, zalekli se závěrů, k nimž je toto nahlédnutí mělo přimět. Kolaps mezinárodního pořádku, k němuž v této době došlo, byl v zásadě rezignací či přímo sebevraždou. Evropa opustila zásady vestfálského urovnání, zdráhala se uplatnit sílu, jež by byla nezbytná k obhajobě deklarované morální alternativy, a nyní ji stravovala nová válka, jejíž konec s sebou znovu přinesl nutnost nově pojmout uspořádání kontinentu.“

„Dokonale poučený člověk - to je moderní ideál, ale hlava dokonale poučeného člověka, to je něco strašného. To je takový starožitný krám, samé obludnosti a samý prach, a každý předmět je tm oceněn vysoko nad svou hodnotu.“

„Vaculík: Ano, já s vámi souhlasím, protože socialismus nebo komunismus vznikl z určitých příčin. Nyní sice padl, avšak ty příčiny zůstaly. Když jsem přinucen se nad tím zamýšlet, zdá se mi, že tenkrát by se mnohem lépe zhodnotilo poučení z obého. Vždyť socialismus skutečně původně vznikl z nějakého lidského přesvědčení, které mělo starší kořeny, a určitě sem nepřišlo jen s Rudou armádou. Myslím, že se mohl vyvinout systém, který by obsahoval ono poučení z nedostatků jak kapitalismu, tak socialismu. A pokud se nevyvine dnes, jsme tak jako tak ztraceni.“

„Jeho Lear přináší výkon ukotvený v detailním odpozorování stáří a hlubokém porozumění, jaké poučení přináší ztráta všeho.“

„Žádná lítost v životě, jen poučení“

„Autor by měl myslet na čtenáře, až potom na osobní uměleckou vizi. Netvoří pro své ego, ale pro
potěšení a poučení jiných.“

„Poučení, rady, zkušenosti a čestné jednání našich předků si pamatujeme celý život. Je to nejlepší dar naší generaci. I když tu již nežijí naše babičky, dědové a rodiče, jejich poučení a rady tu zůstávají stále živé s námi. V tom je ta síla ducha, v tom je ta nesmrtelnost.“

„Správné poučení z překvapení: svět je překvapivý.“

„Moudrost a pronikavost jsou plodem zkušeností, ne poučení z důchodu a volného času. Velké potřeby vyžadují velké ctnosti.“

„Dobří porodníci, rodinní lékaři a porodní asistentky věří, že rození dětí je ze své podstaty zdravou a přirozenou součástí života ženy. Přistupují k ženám celostně, berou ohled na jejich myšlenky, pocity, zájmy a priority. Uznávají právo ženy poučeně rozhodovat o sobě a svých dětech. Respektují porod jako individuální zkušenost, jako proces, který je rodící ženě zároveň zdrojem poznání i odměnou. Nabízejí péči, jejíž podstatou je podpora, nikoli intervence. Každou situaci posuzují individuálně, nepřistupují k ženě na základě předem definovaných obecných pravidel. Je-li zapotřebí zasáhnout, volí co nejmírnější prostředky a postupují s rozvahou a s citem. Drží krok s odbornou literaturou.“

„Názory se štěpí dělením. Myšlenky poučením.“

„Stará hlava – moudrá hlava, zkušenostmi bohatá, v ní jsou skryta moudrá zrnka poučení přezlatá.“

„Moudrost je poučená zkušenost.“